V Česku už je 200 tisíc uprchlíků, ukazují data. Asistenční centra čelí obřímu náporu
Z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200.000. Na jednání sněmovního bezpečnostního výboru to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Registrováno je podle středečních údajů 90.000 lidí, podle Rakušana už jde ale pravděpodobně o více než 100.000 osob. Rusko sousední zemi napadlo 24. února.
Čtyři pětiny dospělých, kteří přišli z Ukrajiny do Česka, jsou ženy, zhruba 55 procent ze všech příchozích jsou děti, řekl poslancům Rakušan.
Ministerstvo vnitra udělilo ke středeční půlnoci 108.114 speciálních víz pro uprchlíky z Ukrajiny, za uplynulý den jich vydalo 17.325, řekl první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek, který od dubna převezme vedení policie.
Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
V celém Česku vznikla kvůli konfliktu na Ukrajině a příchodu uprchlíků asistenční centra, která zajišťují kromě registrace a zdravotních prohlídek příchozích také ubytování, logistiku, humanitární i psychologickou pomoc nebo dopravu.
Česká republika je podle dřívějšího Rakušanova vyjádření schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250.000 lidí z Ukrajiny. Česko podle vicepremiéra nabízí možnost cizincům pokračovat i třeba do Německa vlaky Českých drah.
K úterní půlnoci opustilo Ukrajinu 2,157 milionu osob, sdělil poslancům Vondrášek. Zhruba 1,3 milionu lidí šlo do Polska, 140.000 na Slovensko, 210.000 do Maďarska a 510.000 do Rumunska. Vyplývá to podle Vondráška z údajů unijní agentury Frontex.
