Pomoc uprchlíkům: Velká příležitost, ale nesmí jen do nízko kvalifikovaných pozic, varuje expert
Česko je jednou ze zemí, které naplno zasáhla nebývale silná migrační vlna - kvůli invazi Rusů na Ukrajinu. Ukrajinci jsou nám při tom blízcí jazykem i kulturou a zdaleka pro Česko nemusí být ekonomickou zátěží. Je potřeba do nich nyní investovat, protože mohou být u nás dlouhodobě chybějící pracovní sílou například ve zdravotnictví a pečovatelství, uvedl v Epicentru sociolog Daniel Prokop z PAQ research.
„Stát by měl mít registr vzdělání a kvalifikace těchto lidí. Aby maminka, která je lékařka, někomu doma neuklízela. Máme obrovsky chybějící pracovní sílu mezi zdravotními sestrami, učitelkami, nebo v pečovatelští a tu ony mohou zaplnit. Ale musíme mít funkční systém uznávání kvalifikací,“ zdůrazňuje sociolog Prokop s tím, že opačný postup by mohl přinést velké komplikace.
„Musíme zabránit tomu, aby se všichni nasypali do těch nízko kvalifikovaných pozic, do práce, která je závislá na agenturách, nebo nějaké lokální mafii. Vedlo by to k tomu, že se i jejich děti posunou do sociálního vyloučení a uděláme obrovský tlak na mzdy a zaměstnanost na těchto pozicích,“ přidává s tím, že bychom tak riskovali, že se solidarita s ukrajinskou menšinou promění na nesnášenlivost.
„Přitom to může být velká příležitost, protože ta ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká. Můžeme to tedy využít prospěšně i pro naši společnost. Ale když teď budeme šetřit na tom, abychom se usadili v bydlení, vzdělávání a v práci, za pár měsíců na to doplatíme. Lepší investovat 5 miliard teď, než potom za to platit desítky let,“ vysvětluje.
Ukrajinské drony zasáhly chemičku Azot v Permském kraji, u pomezí evropské a asijské části Ruska - asi 1700 km od Ukrajinou kontrolovaného území. Závod patří k největším výrobcům dusíkatých hnojiv v Rusku, produkuje ovšem také chemikálie pro výbušniny vojenskoprůmyslového komplexu, uvádí The Kyiv Independent.
Mezinárodní letiště v Mnichově ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v jeho okolí i areálu. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících.
Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na dnešek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku.
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.
