Tanky se mění v 40tunové mrazáky: Okupantům hrozí na Ukrajině umrznutí v teplotách -20 °C
Na Ukrajinu mají v příštích dnech přijít velmi mrazivé teploty, které klesnou až na -20 °C. Přidá se k nim také velmi chladný vítr. Tím se zkomplikuje situace hlavně pro vojáky i lidi, kteří z válkou zmítané Ukrajiny utíkají. Nedaleko Kyjeva stojí obrovská kolona ruské vojenské techniky. Většinu z ní tvoří tanky. Ty se mohou v tak chladných teplotách přeměnit v mnohatunové mrazáky, ve kterých budou ruští vojáci umrzávat.
Válka na Ukrajině probíhá už dva týdny, městy se stále ozývá hlasitá palba, výbuchy a ostřelování civilních budov ze strany Ruska. Od začátku invaze si boje vyžádaly přes 470 ukrajinských obětí a stovky dalších lidí byly zraněny.
Hlavním cílem Ruska jsou podle všeho dvě největší města – Kyjev a Charkov. A právě před Kyjevem stojí už několikátým dnem mnohakilometrová kolona ruské vojenské techniky. Podle serveru Daily Mail má čítat až 65 kilometrů.
Žene se na ně krutá zima
Kolona je plná tanků, obrněných vozidel a další mohutné techniky. Zatím jsou ale ruští vojáci v koncích, na místě totiž uvízli. Během několika dní navíc na Ukrajinu přijde velmi studená fronta, teploty padnou k -20 °C. Zkázu podtrhne studený vítr.
Nejhorší bude situace právě kolem Kyjeva a Charkova. Ze stojících tanků se tak brzy můžou stát 40tunové mrazáky. Myslí si Kevin Price, bývalý major Britské armády. Podle něj to podkope i morálku vojáků.
Je prý navíc i vidět, že nejsou na válku v tak kritických podmínkách připraveni. Nečekaně mrazivé teploty ale zkomplikují útěk i uprchlíkům, kteří před ruskou agresí utíkají do Polska a Slovenska.
V tancích mohou i umírat?
„Z tanku se přes noc stane lednička, když nebudou běžet motory,“ myslí si Glen Grant, odborník na obranu z Pobaltské nadace pro bezpečnost. Běžící motory si ale Rusové nemohou dovolit. Jednoduše proto, že nemají palivo a nemají ani šanci, jak si ho obstarat. Ukrajinským vojákům se už dřív podařilo zničit vlaky dopravující na Ukrajinu palivo pro ruské tanky.
Pokud se jim tedy nepodaří rychle doplnit zásoby, budou se podle Granta muset vojáci vzdát, aby neumrzli. Jinak mohou v tancích nedaleko Kyjeva i umírat. Zajatí Rusové si už dříve stěžovali na to, že nemají dostatek paliva nebo jídla, které bylo několik let prošlé.
Tisíce mrtvých vojáků
Putin pravděpodobně nepředpokládal, že na Ukrajině zemře tolik jeho vojáků. Podle odhadů Kyjeva, které se ale nedají ověřit, zemřelo už více jak dvanáct tisíc ruských vojáků.
Ukrajinským vojákům se podařilo zničit více jak tisíc kusů obrněné techniky, sestřelili přes osmdesát vrtulníků a 48 letadel. Zneškodnit se jim povedlo také víc jak 303 tanků.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů.
Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.
Ruská agrese proti Ukrajině podle ministra zahraničí Jana Lipavského ukázala, jak vesmírné prostředky přímo souvisí s vojenskými operacemi. Uvedl to na zahájení osmého ročníku Pražské konference o vesmírné bezpečnosti.
Bezpečnostní prostředí komplikuje také například asertivní chování Číny na oběžné dráze nebo nárůst nestátních aktérů ve vesmíru, míní. „Tyto podmínky zdůrazňují naléhavou potřebu mezinárodní spolupráce a zodpovědného chování ve vesmíru,“ uvedl. Vesmírná bezpečnost je podle něj nezbytnou součástí bezpečnosti národní i globální.
Válka na Ukrajině podle Lipavského jasně ukázala, že Evropa musí posílit propojení mezi civilními a vojenskými vesmírnými kapacitami. Základním kamenem obrany, a to i ve vesmíru, zůstává NATO, dodal. Česko podle něj podporuje rozvoj komplexní alianční politiky pro vesmír. Budoucnost vesmíru spočívá v partnerstvích mezi veřejnými institucemi, soukromým průmyslem a akademickou sférou, doplnil.
