„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.
Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.
Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.
„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.
Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.
„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč).
Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.
Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).
Moldavský soud vyměřil sedm let vězení prokremelské hlavě autonomního Gagauzska Evghenii Gutsulové za převádění peněz z Ruska na financování nyní zakázané proruské politické strany Šor. Informovala o tom dnes agentura Reuters a server Meduza. Gutsulová popřela provinění a už dříve požádala o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Pro rozsudku se politička může odvolat.
Moldavští policisté Gutsulovou zadrželi v březnu na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Šor. Vůdce této strany, podnikatel Ilan Šor, který žije v exilu, je podezřelý, že dostával peníze z Ruska, aby zařídil destabilizaci země.
Gutsulová podle prokuratury v letech 2019 až 2022 systematicky převáděla do Moldavska nedeklarované finanční prostředky na financování strany, napsala agentura Reuters. Politička po svém zadržení označila své uvěznění za pomstu prozápadní vlády a vyzvala ruského prezidenta, aby zatlačil na moldavské úřady a vymohl její propuštění na svobodu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rozsudek nad Gutsulovou odsoudil a označil ho za politicky motivovaný.
„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl starosta města v jižní části Charkovské oblasti Serhij Zelenskyj. „Zahynul 55letý mechanik ve službě u jedné ze železničních jednotek a další ženě selhalo srdce,“ dodal.
Poškozená je ve městě kritická infrastruktura, panelové domy i soukromá zástavba. Zničen byl osobní vlak a poškozena nádražní budova, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi celkem deseti zraněnými jsou dvě děti a čtyři železničáři.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko na město vypustilo více než 25 bezpilotních letounů typu Šáhed, které zasáhly civilní infrastrukturu.
Moskva registruje vyhrůžky Spojených států vůči Indii v souvislosti s nákupem ruské ropy, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že cla nepovažuje za legitimní. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že USA kvůli dovozu ruské ropy výrazně zvýší cla na zboží z Indie. Indie podle Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku proti Ukrajině. Na zboží z asijské země uvalil 25procentní clo.
„Slyšíme mnoho prohlášení, která jsou ve skutečnosti vyhrůžkami. Pokusy přinutit země, aby ukončily obchodní vztahy s Ruskem. Nepovažujeme taková prohlášení za legitimní,“ řekl Peskov s tím, že suverénní státy mají právo vybírat si obchodní partnery na základě vlastních zájmů.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho vojska dobyla obec Sičneve v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Jednalo by se o další dobytou vesnici v regionu, kam ruské jednotky pronikají od začátku letošního června. Tvrzení z oblastí bojů nebylo možné nezávisle ověřit, upozornily agentury.
Vesnice Sičneve, ruskými úřady označovaná jako Janvarskoje, leží na východě Dněpropetrovské oblasti v bezprostřední blízkosti administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko okupuje.
Moskva začátkem června uvedla, že její vojska dosáhla hranic Dněpropetrovské oblasti. Před necelým měsícem pak oznámila, že v tomto regionu dobyla první vesnici - Dačne.
„Německo vysílá stíhačky do Polska jako prostředek odstrašení před nadcházejícími rusko-běloruskými vojenskými cvičeními,“ tweetuje The Kyiv Independent. „Pět německých stíhaček Eurofighter bude pomáhat monitorovat vzdušný prostor NATO a potenciální ruské aktivity podél východní hranice.“
Jeden člověk přišel o život a deset dalších, včetně dvou dětí, utrpělo zranění při dnešním ruském útoku na město Lozova v jižní části ukrajinské Charkovské oblasti, informuje RBK Ukrajina s odvoláním na záchranáře v tomto regionu.
„Lozova zažila nejhorší útok od začátku války,“ uvedl její starosta Serhij Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda. Rusko invazi na Ukrajinu zahájilo v únoru 2022. Poškozená je kritická infrastruktura ve městě, panelové domy, soukromá zástavba. Provoz dočasně přerušilo nádraží v Lozové, které bylo při útoku zasaženo, část města zůstala bez dodávek elektrického proudu. Mezi zraněnými jsou čtyři železničáři.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
při zemětřesení, které minulý týden zasáhlo ruský Dálný východ a velké oblasti v Tichomoří, vznikly škody na základně ruských jaderných ponorek na Kamčatce. Informoval o tom list The New York Times.
Na satelitních snímcích firmy Planet Labs je zachycené poškozené plovoucí molo na základně Rybačij v jihovýchodní části Kamčatky. Jeho jedna část se zřejmě oddělila od ukotvovacího místa. Kromě toho nejsou ze satelitních snímků zřejmé další větší škody.
Agentura Reuters k informacím The New York Times napsala, že je nedokázala nezávisle ověřit.
Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství. Pro tento den se loučíme a přejeme dobrou noc.
Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil dnes na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo. Indie uvedla, že cla považuje za neodůvodněná a nerozumná.
Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí.
Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.
„Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní.
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje.
Policisté z Pardubického kraje obvinili čtyři české občany na Ukrajině z podvodů. Z call centra v cizině pod smyšlenou legendou bankéře, policisty a bezpečnostního pracovníka banky požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty nebo vložení do bitcoinmatů. Někteří poškození přišli o životní úspory a ještě si v některých případech další peníze půjčili, uvedla mluvčí krajské policie Markéta Janovská.
Podle ní ukrajinské gangy rekrutovaly české občany prostřednictvím sociálních sítí. S jejich pomocí při podvodech překonávaly jazykovou bariéru při oslovování českých volaných.
Jedno z call center bylo umístěné ve městě Dnipro a přímo se zaměřovalo na podvodná volání do České republiky. Policisté ve spolupráci s Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě a justičními a policejními orgány Česka a Ukrajiny zadrželi v poslední době na Ukrajině dva lidi, jednoho během zásahu v call centru v Dnipru. „U dvou zadržených Čechů jsme požádali o jejich vydání k trestnímu stíhání do České republiky a v současné době probíhá extradiční řízení,“ uvedla Janovská. Ukrajinští policisté během akce zadrželi více než 150 lidi a uzavřeli tři call centra.
Spojené státy výrazně zvýší cla na zboží z Indie, oznámil dnes na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Země podle něj nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump Indii za nákupy ruské ropy už dříve kritizoval a na zboží z této asijské země uvalil 25procentní clo.
„Vůbec se nezajímají o to, kolik lidí na Ukrajině zabíjí ruská válečná mašinerie,“ napsal Trump. „Kvůli tomu výrazně zvýším clo, které platí Indie Spojeným státům,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky na frontové linii u města Vovčansk v severovýchodní části Charkovské oblasti. Město je vzdáleno pět kilometrů od ruských hranic a ruská ofenzíva v oblasti ho téměř srovnala se zemí.
„Hovořili jsme s veliteli o situaci na frontě, o obraně Vovčansku a o dynamice bitev. Zvláště jsme se věnovali takovým tématům, jako jsou dodávky dronů, nasazení narukování vojáků a přímé financování brigád (u Vovčansku). Naši bojovníci zde přinášejí svědectví o zapojení žoldnéřů z Číny, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Pákistánu a afrických států do války (na straně Ruska). Odpovíme na to,“ tweetoval Zelenskyj.
V Záporožské oblasti zahynula při ruském útoku leteckými bombami dvojice seniorů, sdělil šéf místní správy Ivan Fedorov.
Zástupci pražského magistrátu a dopravního podniku hlavního města (DPP) dnes darovali ukrajinskému městu Černivci 15 vyřazených autobusů SOR NB 12. Mají napomoci zvládnout množství nových obyvatel, kteří do města na jihozápadě Ukrajiny přišli v důsledku ruské invaze. Autobusy dnes vyjely s ukrajinskými řidiči na cestu do válkou zasažené země. Dopravní podnik podle svého vedoucího komunikace Daniela Šabíka od napadení země Ruskem i s dnešním předáním na Ukrajinu poslal 71 vozidel.
Autobusy v pražké MHD podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nesmí mít průměrný věk starší než devět let, takže ty starší je nutné pravidelně vyřazovat. „Jsou to autobusy, které jsou plně funkční. Počet kilometrů, které mají najetý, je takový, že ještě minimálně jednou tolik najezdí, takže si myslíme, že budou sloužit ještě dalších devět, deset let, aniž by měly zbytečné poruchy,“ řekl primátor.
Se žádostí o poskytnutí pomoci se podle informací DPP na primátora obrátil starosta města Černivci a dar zprostředkovala organizace Člověk v tísni, která je na Ukrajině významným poskytovatelem a distributorem humanitární pomoci. Město využije autobusy pro posílené MHD, která je zahlcena novými obyvateli, kterých v důsledku války ve městě přibylo asi 60.000, což je téměř čtvrtina dosavadní populace.
Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve středu navštíví Rusko. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje v Rusku a Spojených státech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím nevyloučil možnost setkání Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tento týden.
„Nevylučujeme možnost takové schůzky,“ řekl mluvčí Kremlu k setkání Witkoffa s Putinem s tím, že dosavadní kontakty s Trumpovým zmocněncem byly „konstruktivní a důležité“. „Pana Witkoffa v Moskvě vždy rádi uvidíme“, dodal Peskov.
Ruské úřady ráno informovaly o sestřelu 61 ukrajinských dronů. Rozsáhlý útok na nádraží ve městě Frolovo oznámil gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) hlásí „novou speciální operaci“, zaútočila na leteckou základnu na Krymu. „Dnes v noci drony Ústředního velitelství A SBU 'navštívily' vojenské letiště Saky na dočasně okupovaném Krymu. Jedná se o klíčovou ruskou leteckou základnu pro operace v Černém moři. V důsledku útoku byl jeden letoun Su-30SM zcela zničen, další poškozen. Zasaženy byly také tři letouny Su-24,“ chlubí se SBU. „Nepřítel utrpěl značné ztráty. Vždyť i jeden letoun Su-30SM může stát v průměru 35 až 50 milionů dolarů“ (i přes miliardu Kč).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes vyzval ke všeobecnému zmírněné rétoriky ohledně jaderných zbraní. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump minulý týden nařídil rozmístit dvojici jaderných ponorek „v příslušných oblastech“ v reakci na výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
„Domníváme, že všichni by měli být s jadernou rétorikou velmi a velmi opatrní,“ řekl Peskov.
Slova amerického prezidenta mluvčí Kremlu nicméně odmítl označit za „jadernou eskalací“. Důsledky Trumpova rozkazu zlehčoval s tím, že americké jaderné ponorky by i bez něj byly v bojové pohotovosti.
Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 162 bezpilotními letouny a jednou střelou Kinžal. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila nad Oděskou a Kyjevskou oblastí celkem 161 dronů, přičemž jeden stroj dosáhl blíže neupřesněného cíle.
„Ruští výrobci automobilů na pokraji katastrofy: KAMAZ hlásí v první polovině roku 2025 ztrátu 218 milionů eur (5,4 miliardy Kč),“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „V roce 2024 byla ztráta mnohem menší – kolem 36 milionů eur, což byl první negativní výsledek od roku 2019. Od 1. srpna přešel KAMAZ na čtyřdenní pracovní týden kvůli 30% poklesu tržeb. Zaměstnanci souhlasili se snížením platů, aby si udrželi svá pracovní místa.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak,“ připustil prezident ČR Petr Pavel v rozhovoru s BBC. „Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská.“
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
Ruský dělostřelecký útok na obec Antonivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny si v noci na dnešek vyžádal život šestačtyřicetiletého muže. S odvoláním na vyjádření šéfa místní vojenské administrativy Oleksandra Prokudina to napsal ruskojazyčný server BBC.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek zažehl požár budovy železniční stanice ve Volgogradské oblasti a poškodil elektrické vedení. Uvedla dnes správa této ruské oblasti. Kyjev se k úderu nevyjádřil a agentura Reuters napsala, že se jí nepodařilo zprávy o útoku nezávisle ověřit.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek oznámil, že ve středu nebo ve čtvrtek možná vyšle svého zmocněnce Steva Witkoffa do Ruska. Šéf Bílého domu zároveň varoval, že uvalí na Moskvu sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.
„Budou sankce, ale docela jim jde se sankcím vyhýbat,“ sdělil Trump novinářům. „Jsou mazaní a docela dobře se vyhýbají sankcím, takže uvidíme, co se stane,“ dodal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina s Ruskem plánují výměnu 1200 válečných zajatců. „Bylo dosaženo dohody o výměně 1200 osob, práce na seznamech stále probíhá,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích po briefingu tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Rustema Umerova.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišlo Rusko od začátku invaze již o více než 1 056 000 vojáků.
Dnešní schůzka členů OPEC+ ve Vídni se konala na pozadí nových požadavků Spojených států, aby Indie přestala nakupovat ruskou ropu. Washington doufá, že tlak na obchodní partnery agresora pomůže přimět Moskvu k mírové dohodě s Ukrajinou.
OPEC+ dodává na trh zhruba polovinu světové spotřeby ropy. Produkci omezoval několik let, aby podpořil trh a zvýšil cenu. Letos však skupina změnila kurz ve snaze znovu získat větší podíl na trhu. S požadavkem, aby ropní producenti více těžili, přišel i americký prezident Donald Trump.
Rusko v sobotu zaútočilo na klíčový most v ukrajinské Chersonské oblasti, což přimělo místní úředníky vyzvat obyvatele k evakuaci. K útoku došlo kolem 18:00 místního času, kdy ruské síly shodily na město Cherson dvě naváděné bomby, uvedly regionální úřady.
Útok poškodil most spojující město s čtvrtí Korabel. Poškozeny byly také tři domy a výšková obytná budova, uvedli úředníci. Nebyly hlášeny žádné oběti.
Čína a Rusko zahájily několikadenní společné námořní cvičení v Japonském moři, koná se ve vodách poblíž ruského přístavu Vladivostok, kde je hlavní štáb akce. Informovala dnes agentura AFP s odvoláním na čínské ministerstvo obrany.
„Obě armády provedou operace na záchranu ponorek, nácvik společného boje proti ponorkám, protivzdušné a protiraketové obrany a boje na moři,“ uvedl Peking. Podle něj se manévrů účastní čtyři čínské lodě, včetně torpédoborců s řízenými střelami.
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Rusko v červnu podle údajů ukrajinského letectva vypustilo proti Ukrajině rekordních 6 129 dronů typu Šáhid, čímž překonalo rekord z předchozího měsíce, který činil 5 337.
Děkujeme za pozornost, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli. Dobrou noc.
Takto vypadají následky dnešního ruského útoku na město Cherson.
The aftermath of the Russian strike on Kherson 💔
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) August 2, 2025
Russia has further complicated logistics of getting food and other necessities to that area, and left its residents without gas. pic.twitter.com/udjKDfEK4o
„Dnes jsem obdržel zprávu od vedoucího bezpečnostní služby Ukrajiny Vasyla Maliuka. Jsem vděčný za naše speciální operace na ruském území. Každá z nich je pro nepřítele hmatatelná a naše operace budou pokračovat – Rusko válku protahuje, takže dostane spravedlivou odpověď,“ nechal se slyšet na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Today I received a report from the Head of the Security Service of Ukraine, Vasyl Maliuk. I am grateful for our special long-range operations on Russian territory. Each of them is tangible for the enemy, and our operations will continue – Russia is dragging out the war, so it… pic.twitter.com/Tfvkru58Ix
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 2, 2025
Rusko dnes zaútočilo drony na vesnici Svesa v Sumské oblasti a zabilo dvanáctiletého chlapce. K útoku došlo kolem 14:30 místního času, informoval guvernér Oleh Hryhorov. Dvanáctiletý chlapec poblíž místa útoku zemřel na následky zranění dříve, než stihli dorazit zdravotníci.
Další třináctiletý chlapec byl hospitalizován se zraněním od šrapnelů. „Nevýslovná bolest. Upřímnou soustrast rodině. Žádná slova nemohou tuto ztrátu zmírnit,“ napsal Hryhorov na telegramu.
Indie plánuje i nadále nakupovat levnou ropu z Ruska navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedli indičtí představitelé v článku publikovaném v New York Times (NYT).
Trump 30. července oznámil zavedení 25% cla pro Indii spolu s blíže neurčenou pokutou za pokračování v nákupu ruských ropných produktů. Rovněž pohrozil, že do 8. srpna zavede 100% sekundární cla na ruskou ropu, pokud Moskva neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině.
Výbuchy dnes vyřadily z provozu plynovod Střední Asie-Centrum v ruské Volgogradské oblasti. Uvedla to agentura Ukrinform a další ukrajinská média. Plynovod vlastní ruský koncern Gazprom, příčinu explozí ukrajinská agentura nezmínila.
Dotčené potrubí přepravuje zemní plyn z Turkmenistánu přes Uzbekistán a Kazachstán do Ruska. V oblasti Volgogradu, který leží na jihozápadě Ruska, byla podle zdrojů Ukrinformu přeprava plynu přerušena na neurčito. Podle místních obyvatel na místě pracují opravářské týmy.
Obrazem: Následky ruského dronového útoku na trh ve městě Družkivka
V ukrajinském městě Vinnycja vypukly v noci na dnešek potyčky mezi policií a místními obyvateli. Stovky lidí se sešly u stadionu, na kterém vojáci z náborového střediska shromáždili stovku místních mužů, aby je odvedli do armády. Demonstrující ženy požadovaly propuštění svých příbuzných, uvedla ukrajinská média. Vinnycja se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.
Policisté podle očitých svědků použili k rozehnání demonstrace pepřové spreje, slzný plyn a také zatýkali protestující. Po výzvách k rozchodu kvůli zákazu nočního vycházení ve městě část demonstrantů odešla domů, ale asi dvě desítky lidí hlídkovali u stadionu do tří do rána. Asi o dvě hodiny později začali mobilizované muže ze stadionu odvážet, píše server Meduza.
Ruské jednotky dnes zahájily masivní dronový útok na město Družkivka v Doněcké oblasti, přičemž zranily nejméně pět lidí, uvedl guvernér Vadym Filaškin. Družkivka leží 15 kilometrů od města Časiv Jar. Nedávný ruský útok poškodil dva domy, tržnici, obchod, administrativní budovu a několik aut, uvedl Filaškin.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi 1000 kilometrů.
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
Ukrajinské drony také zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory pohrůžkám postihy od amerického prezidenta Donalda Trumpa. S odkazem na indické úředníky to dnes napsal web deníku The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden s odkazem na své zdroje informovala, že indické rafinerie nákupy ruské ropy přerušují.
Trump ve středu oznámil, že uvalí na zboží z Indie 25procentní clo a k němu přidá další postihy, pokud Dillí nepřestane nakupovat ropu z Ruska, které vede válku na Ukrajině. V pátek se pochvalně vyjadřoval o zprávách, že Indie skutečně nákupy omezuje.
Dva lidé přišli o život při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě země ruským dělostřelectvem, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní úřady. Ty informovaly také o několika zraněných.
Na konci června žilo v České republice legálně 1,091 409 cizinců. Za rok jich přibylo téměř 35 000. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ve zprávě o migraci za druhé čtvrtletí letošního roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Cizinci podle úřadu v současnosti tvoří 10,3 procenta populace ČR. Více než třetina z nich žije v Praze.
Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 53 dronů, z nichž se 45 podařilo protivzdušné obraně zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Byly zaznamenány zásahy osmi dronů na pěti místech, dodalo bez dalších podrobností.
Nejméně jeden člověk byl zabit a dalších 13 lidí, včetně tří dětí, bylo zraněno při ruských útocích na Charkovskou oblast za uplynulých 24 hodin, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Jeden člověk byl při ruském ostřelování zraněn ve Slovjansku na východě Ukrajiny, napsal server BBC News, který se odvolává na starostu Vadyma Ljacha.
Konflikt takového rozsahu a v takové blízkosti, jako je válka na Ukrajině, nemůže českou společnost neovlivnit, řekl bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl. U lidí lze pozorovat aktivaci obranných mechanismů proti strachu, ve kterém nelze dlouhodobě žít. Lidé si podle něj vytvářejí odstup nebo válku popírají, aby unikli úzkosti. Další možností je takzvané přehnané chlapáctví či představa, že existují jednoduchá a rychlá řešení konfliktu.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme v sobotu ráno, dobrou noc.
„Je nemožné ospravedlnit to, co Rusko dělá. Nikdy neodpustíme zabíjení našich lidí, tyto brutální útoky. Při včerejším útoku na Kyjev Rusko zabilo 31 lidí. 179 bylo zraněno. Upřímnou soustrast rodinám, blízkým a všem, kteří ztratili to, co jim bylo nejdražší. Byl to jeden z nejbrutálnějších útoků na hlavní město,“ napsal k dnešnímu útoku na Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že dnes navštívil záchranáře, kteří se podílejí na odklízení škod a rodiny obětí.
It's impossible to justify what Russia is doing. We will never forgive the killing of our people, these brutal strikes. With yesterday’s strike on Kyiv, Russia killed 31 people. 179 were injured. My sincere condolences to the families, the loved ones, and to all who have lost… pic.twitter.com/3Kgo06T8gl
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 1, 2025
Donad Trump oznámil, že nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek v odpovědi na to, co označil za provokaci ze strany ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva.
Takhle v Kyjevě probíhá odklízení škod po masivním nočním ruském útoku.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ohlásil zahájení sériové výroby raket Orešnik a jejich dodávky ruským ozbrojeným silám. Orešnik je nová ruská zbraň s šesti hlavicemi, která může dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu a lze ji jen obtížně zachytit běžnými radary. Rusko ji poprvé použilo loni při útoku na Dnipro.
Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvítali nový termín, který dal Trump Rusku, aby pokročilo ve snaze o ukončení více než tři roky trvající války. Po telefonátu Starmera se Zelenským o tom informovala mluvčí britského premiéra, podle níž se oba vysocí představitelé shodli, že Rusko je jedinou překážkou míru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Ukrajina chce posunout dál od pouhých prohlášení a technických setkání na nižší úrovni, informoval Reuters. „Pokud se objeví signály opravdové ochoty ukončit důstojně válku a nastolit skutečně trvalý mír, pak Ukrajina znovu potvrzuje svou připravenost setkat se kdykoli na nejvyšší úrovni,“ napsal ukrajinský prezident. Dodal, že o možném summitu vůdců obou zemí jednal s britským premiérem Keirem Starmerem. „Probírali jsme naši spolupráci s americkými partnery, především pak koordinaci kroků s prezidentem (Donaldem) Trumpem a možné formáty mírových jednání na úrovni nejvyšších představitelů,“ uvedl Zelenskyj na síti X.
We see and support President Trump’s @POTUS efforts to end Russia’s war, to stop the killing, and to achieve a dignified and lasting peace. We are grateful to everyone around the world who supports peace efforts and helps us protect lives.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 1, 2025
We have heard the statements coming out…
Rok po velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem vyzvala skupina propuštěných, aby se nezapomínalo na politické vězně v Rusku a v Bělorusku. Při všech jednáních s těmito zeměmi by měl být osud politických vězňů na prvním místě, vyzval dnes na tiskové konferenci mimo jiné ochránce lidských práv a spoluzakladatel sdružení Memorial Oleg Orlov.
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí, která se týkala jeho zápisu na vnitrostátní sankční seznam českou vládou. Podnik známý jako Goszagransobstvennosť v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Proti rozhodnutí se může bránit ústavní stížností.
Ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že na Ukrajině nadále platí cíle a podmínky, jak je formuloval loni v červnu. Tehdy požadoval, aby Ukrajina stáhla svá vojska ze čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské, které nyní Rusko částečně okupuje, a aby se Kyjev zavázal, že zůstane mimo vojenská spojenectví a nepořídí si jaderné zbraně, uvedla ruská redakce BBC.
Záchranáři v Kyjevě uvedli, že z trosek panelového domu vyprostili dvě kočky. Jedna z nich byla na úrovni šestého patra mezi ohořelými panely. „Je vyděšená, ale živá,“ ohlásili záchranáři. Druhou kočku vyprostili už dříve, její majitelé přišli o život. Mezi dalšími zachráněnými mazlíčky je pes, papoušci a králík. „Jsou malí, bezbranní, ale všichni jsou naživu,“ napsali také na telegramu.
„Pokud je někdo zklamán z dosavadních výsledků mírových rusko-ukrajinských jednání, pramení to z přehnaných očekávání,“ řekl podle agentur ruský diktátor Vladimir Putin. Obnovená jednání zatím proběhla v letošním roce dvakrát v tureckém Istanbulu. Konec války však nepřiblížila. Došlo ale k opakovaným dohodám o výměně zajatců a těl padlých vojáků.
Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal na sociální síti potvrdil, že „v nejbližších dnech“ dodá Bundeswehr další odpalovací zařízení Patriot, další komponenty systému budou následovat během dvou či tří měsíců. „Více schopností protivzdušné obrany znamená pro Ukrajinu více zachráněných životů,“ zdůraznil Šmyhal.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zpochybnil schopnosti Ruska vést jakoukoliv větší válku. „Nemyslím si, že existují jakékoli pochyby o tom, že z hlediska konvenčních vojenských schopností by Rusové nemohli porazit Spojené státy nebo, upřímně řečeno, mnoho zemí v Evropě,“ odpověděl Rubio na otázku, zda se Rusové mohou vojensky rovnat USA. Tu dostal v rozhovoru pro Fox News Radio „Myslím, že by s tím měli problémy. Mají problémy s Ukrajinou, která má teď největší armádu v Evropě,“ dodal.
Rok po velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem obhajuje tehdejší německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) propuštění ruského vraha Vadima Krasikova. V rozhovoru s agenturou DPA řekl, že si za svým rozhodnutím stojí a věří, že tento krok umožnil, aby dál žila vágní naděje na demokratické Rusko.
Výměna vězňů z loňského 1. srpna byla největší známou výměnou vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí zadržovaných v sedmi zemích. Z Ruska se dostali například dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová. Do výměny se zapojily také Bělorusko, Německo, Polsko, Slovinsko a Norsko.
Německo dodá Ukrajině ze svých armádních zásob dva systémy protivzdušné obrany Patriot. Oznámil to dnes ministr obrany Boris Pistorius. Německo podle něj dosáhlo dohody se Spojenými státy, které mu jako náhradu prodají systémy Patriot nové generace. „Bundeswehr dodá v nadcházejících dnech Ukrajině v prvním kroku další odpalovací zařízení Patriot,“ uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
Tragický účet ruského útoku na Kyjev v noci na včerejšek narostl na 31 obětí. Mezi nimi je pět dětí. Zraněno bylo 159 osob, z toho 16 dětí. Na síti to X to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na ministerstvo vnitra. „Tento ohavný útok Ruska opět dokazuje, že je třeba zvýšit tlak na Moskvu a uvalit další sankce,“ napsal.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci protivzdušná obrana zničila 60 ukrajinských dronů nad šesti regiony, Černým a Azovským mořem. O případných škodách se nezmínilo. O odrážení náletu ukrajinských dronů ráno informoval gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sjusar. Za hlavní označil, že nikdo nebyl zabit či zraněn.
„V Novošachinském byla rozbita okna v soukromém domě na ulici Oktiabrskaja, kde žije početná rodina. Na střechu domu na ulici Bajdukova dopadly úlomky bezpilotního letounu. Na místo vyrazily záchranné služby. Ve vesnici Petrušino v Neklinovském okrese byla poškozena vnější zeď soukromého domu na ulici Stakhanovská, v domě na ulici Zavodskaja vzplanula střecha, poblíž Rodionovo-Nesvetajské slobody hořela tráva na ploše 100 m². Hasiči, kteří dorazili na místo, požár rychle uhasili,“ tvrdí Sjusar na síti Telegram.
Vztahy mezi Ruskem a Indií jsou zdrojem napětí v americko-indických vztazích, uvedl podle zpravodajského webu BBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Konkrétně přitom zmínil indický nákup ruské ropy. Vyjádření přišlo den po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA uvalí na zboží dovážené z Indie 25procentní clo.Agentura Reuters informovala, že státem vlastněné indické rafinerie přestaly v uplynulém týdnu dovážet ruskou ropu .
Nejméně jednoho mrtvého a tři raněné civilisty si během noci vyžádaly ruské útoky na Záporožskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informoval dnes ráno šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Zraněním, způsobeným ruskými děly při ranním ostřelování Chersonu, podlehla matka tří dětí, uvedl šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.
Další dva lidé utrpěli zranění při nočních ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti, uvedl tamní gubernátor Serhij Lysak, podle kterého se záchranářům podařilo z trosek vyprostit dvě živé děti.
Počet obětí vzdušných úderů na Kyjev, které provedlo Rusko v noci ze středy na čtvrtek, bohužel opět stoupl na 28. Informoval o tom dnes šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla. Starosta města Vitalij Kličko vyhlásil na dnešek v Kyjevě na památku obětí den smutku. Dalších 159 lidí včetně 16 dětí utrpělo při úderech zranění.
Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 72 bezpilotními letouny. „Podle předběžných údajů bylo k 9:00 hod. protivzdušnou obranou sestřeleno/potlačeno 44 nepřátelských bezpilotních letounů na severu, jihu, východě a ve středu země,“ uvedlo ukrajinské letectvo. Naopak úspěšné byly podle něj drony v útocích na přední linie ukrajinských sil na frontě.
Americká firma Microsoft obvinila hackery spojované s ruskou tajnou službou FSB, nástupkyní sovětské tajné policie KGB, z útoků na zahraniční diplomaty. Hackeři využívají poskytovatele internetu a vydávají své programy za antivirový program společnosti Kaspersky Lab, napsal server Meduza s odvoláním na zprávu americké firmy.
Ukrajina urgentně svolává jednání Rady bezpečnosti OSN na dnešní večer. Tématem má být „zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině“. Na síti X o tom informoval ministr zahraniční Andrij Sybiha. „Putin odmítá mírové snahy a chce válku prodloužit. A svět má potřebnou sílu, aby ho zastavil – společným tlakem a zásadovým postojem ve prospěch úplného, okamžitého a bezpodmínečného příměří,“ napsal.
Počet obětí vzdušných úderů na Kyjev, které provedlo Rusko v noci ze středy na čtvrtek, stoupl na 26, jsou mezi nimi také tři děti. Informovala o tom dnes ráno agentura AFP a ruskojazyčný server BBC s odvoláním na ukrajinské úřady. Ještě ve čtvrtek večer uváděl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko 16 mrtvých v důsledku ruských úderů a na dnešek vyhlásil na památku obětí den smutku.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
i dnes vás budeme informovat o nejnovějším dění.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme.
Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Při nočním ruském vzdušném útoku na Kyjev zemřelo 15 lidí a dalších 145 bylo zraněno, uvedli podle ruskojazyčného webu BBC ukrajinští záchranáři.
Podle šéfa kyjevské vojenské správy Tymura Tkačenka jsou mezi mrtvými i dvě děti. Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 309 dronů a osm střel s plochou dráhou letu, z toho 288 dronů a tři střely se podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Podle něho byl hlavním cílem útoku Kyjev. Jeho starosta Vitalij Kličko vyhlásil na pátek v Kyjevě den smutku na památku obětí.
Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily dnes odpoledne kyberútoku. Informoval o tom Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po 19:00 ale stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Šéfka evropské komise Ursula von der Leyenová přivítala rozhodnutí ukrajinského parlamentu a prezidenta učinit protikorupční instituce znovu nezávislé. „Ukrajina by měla pokračovat v reformách v oblasti právního státu a boje proti korupci. Tyto reformy jsou i nadále nezbytné pro pokrok Ukrajiny na cestě k Evropě. EU bude tyto snahy i nadále podporovat,“ uvedla na síti X.
Americký prezident Donald Trump dal jasně najevo, že chce dohodu o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou do 8. srpna. Spojené státy to dnes oznámily Radě bezpečnosti OSN, informuje agentura Reuters.
„Rusko a Ukrajina musejí vyjednat příměří a trvalý mír. Je na čase uzavřít dohodu. Prezident Trump dal jasně najevo, že se to musí stát do 8. srpna. Spojené státy jsou připraveny zavést další opatření k zajištění míru,“ sdělil Radě bezpečnosti OSN americký diplomat John Kelley.
Počet obětí ruského úderu na Kyjev se zvýšil na 12. Na síti Telegram o tom informoval náčelník vojenské správy města Tymur Tkačenko. „Na místě ruského útoku ve Svjatošinském obvodu stále probíhá odklízení trosek,“ doplnil. Nevyloučil ani možnost, že budou nalezena další těla.
Krátce po dnešním schválení zákona obnovujícího nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů parlamentem Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ho podepsal. „Je velmi důležité, aby stát naslouchal veřejnému mínění,“ řekl prezident. „Ukrajina je demokracie - o tom není absolutně žádných pochyb,“ dodal podle ruskojazyčného webu BBC.
Dnešní vývoj přivítal i kyjevský starosta Vitalij Kličko. „Slabá Ukrajina je to, o co (ruský prezident Vladimir) Putin usiluje. Ukrajinci ale opět ukázali, že budou bránit demokratické principy a evropskou budoucnost svého státu,“ napsal Kličko na platformě Telegram.
