„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.
Belgická policie vyšetřuje současný i bývalý personál Severoatlantické aliance kvůli nesrovnalostem a údajné korupci při pořizování vojenského materiálu a zbraní. Vyšetřování se týká i dalších evropských zemí, píše agentura Reuters a belgický tisk s odkazem na prohlášení úřadů. Domovní prohlídky se uskutečnily například i v Lucembursku, kde sídlí agentura Severoatlantické aliance pro poskytování podpory a pořizování výzbroje (NSPA).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním projevu uvedl, že počká na to, kdo z Ruska přijede na čtvrteční jednání v Istanbulu, a pak rozhodne, co udělá Ukrajina.
Ukrajina se na cestě ke spravedlivému míru s Ruskem může nadále spoléhat na podporu Severoatlantické aliance. Dnes to před začátkem dvoudenního neformálního zasedání aliančních ministrů zahraničí v turecké Antalyi prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte, který se sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Andrijem Sybihou. Se Sybihou dnes jednal rovněž turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který řekl, že Ankara je připravená poskytnout mírovým jednáním Ruska a Ukrajiny veškerou podporu. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Rada Evropy podporuje zvláštní tribunál pro ruskou agresi proti Ukrajině. Toto rozhodnutí představuje milník v úsilí o to, aby ruský prezident Vladimir Putin a další vysocí představitelé byli pohnáni k odpovědnosti za zahájení totální invaze.
„Ruská delegace bude 15. května čekat na ukrajinskou delegaci v Istanbulu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ohledně složení delegace se podle něj čeká na příslušný pokyn prezidenta Vladimira Putina. Ministr zahraničí Sergej Lavrov mezi ruskými zástupci ale pravděpodobně nebude, napsal list Kommersant, aniž uvedl, odkud tuto informaci má. Peskov podle listu také řekl, že ruská hlava státu má na 15. května naplánovanou pracovní schůzku, avšak neupřesnil, kde se bude konat.
V Polsku narůstají protiukrajinské nálady, píše dnes na svém webu stanice BBC. Situace se vyostřuje i kvůli nadcházejícím prezidentským volbám, jejichž první kolo se koná tuto neděli. Mnozí uprchlíci ze sousední země popisují, že se setkávají s nepřátelským postojem v dopravě, ve školách nebo v online prostředí.
Nejméně dva mrtvé a devět zraněných si dnes vyžádal ruský útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde ruská raketa zasáhla průmyslový objekt. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu, uvedly místní úřady na sociální síti. Již dnes ráno útok ruského dronu na nákladní automobil v Sumské oblasti připravil o život jednoho člověka a další dva zranil, uvedl starosta Sum Artem Kobzar.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části svého území. V Česku také nejméně lidí regionu věří dezinformacím. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila nevládní organizace Globsec.
Evropská unie musí řešit nastavení pravidel dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny. Současné zrušení většiny poplatků je problematické pro vnitřní trh Unie, nastavení standardních cel by ale poškodilo ekonomiku země, která se brání ruské agresi. Novinářům to dnes před výjezdním jednáním vlády v Kutné Hoře řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Deník Financial Times (FT) dnes uvedl, že se EU chystá výrazně zvýšit cla na zemědělský dovoz z Ukrajiny.
Ve válce na Ukrajině je ve hře mírové uspořádání Evropy, uvedl dnes ve vládním prohlášení nový německý kancléř Friedrich Merz. Německo podle něj rozhodně vystoupí proti všem ruským pokusům o její destabilizaci. Země pod jeho vedením bude podle Merze spolehlivým a předvídatelným partnerem a úzce spolupracovat bude s Francií, Polskem, ale také s malými a středními státy v Evropské unii. Důležitá je podle kancléře také transatlantická jednota.
Ukrajinské vedení rozhodne o dalším postupu v mírových rozhovorech v Turecku, teprve až bude jasné, zda se jich zúčastní Putin, řekl dnes agentuře Reuters zdroj z ukrajinské diplomacie. „Všechno bude záležet na tom, jestli se Putin bojí do Istanbulu přijet, nebo ne. Na základě jeho reakce ukrajinské vedení rozhodne o dalších krocích,“ uvedl zdroj Reuters.
Trump neví, zda se Putin ve čtvrtek ukáže v Istanbulu na jednání s Ukrajinou. Prezident USA cestou do Kataru neřekl, zda se rozhovorů zúčastní.
Kreml dnes zkritizoval vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v němž deklaroval ochotu rozmístit francouzské jaderné zbraně v dalších zemích Evropy. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova to bezpečnosti Evropy nepřispěje, informovala dnes ruská státní agentura TASS.
„Šíření jaderných zbraní na evropském kontinentu je něco, co nepřidá evropskému kontinentu na bezpečnosti, předvídatelnosti a stabilitě,“ řekl mluvčí Kremlu a poznamenal, že celý systém strategické stability a bezpečnosti v Evropě je „v žalostném stavu“.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Rusko určitě vyšle delegaci na čtvrteční jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Její složení však podle něj prý dosud nebylo stanoveno. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
„Ruská delegace bude čekat na ukrajinskou delegaci v Istanbulu 15. května,“ řekl mluvčí. Ohledně složení delegace se podle něj čeká na příslušný pokyn prezidenta Vladimira Putina.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) považuje za klíčové, aby spojenci znovu označili Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Řekl to před dnešním odletem do Turecka na neformální jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO). Spojenci podle Lipavského nečelí jen samotnému Rusku a jeho prezidentu Vladimiru Putinovi, stojí proti nové ose zla, kterou dále tvoří Severní Korea a Írán.
„Za klíčové považuji, aby spojenci znovu označili Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Platí, že taková hrozba nezmizí ani po případném klidu zbraní na Ukrajině,“ řekl Lipavský. Realistické chápání ruské hrozby by podle něj mělo být základem všech změn v NATO včetně modernizace a posilování obranyschopnosti.
V příhraniční Sumské oblasti zemřel jeden člověk a další dva byli zraněni v důsledku ruského útoku, jehož cílem byl nákladní automobil, uvedl starosta Sum Artem Kobzar. O třech zraněných po ruských nočních útocích drony informuje charkovská oblastní prokuratura. Šéf Rivnenské oblasti na západě země Oleksandr Koval uvedl, že při ruském útoku dva lidé utrpěli zranění.
Policie v Německu a ve Švýcarsku zadržela tři Ukrajince podezřelé ze sabotáže. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství. Podle časopisu Der Spiegel působili zadržení muži v ruských službách a plánovali útočit pomocí balíčků s výbušninou.
Na zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo nebude žádný ruský taneční pár ani sportovní dvojice. Mezinárodní bruslařská unie (ISU) povolila účast v olympijské krasobruslařské kvalifikaci pouze jednotlivcům. Tanečníci ani sportovní dvojice nezbytný neutrální status nezískali, vyplývá z dokumentu zveřejněného na webu ISU.
Zástupci členských států EU se dnes shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.
Nová omezení se zaměří na lodě z takzvané ruské stínové flotily, tedy zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty. Na příslušném seznamu by mělo být téměř 200 lodí včetně ropných tankerů. Na sankční seznamy rovněž přibydou další osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Podle diplomatických zdrojů má jít o 75 osob a subjektů napojených na ruský vojenský průmysl a 30 společností zapojených do obcházení sankcí.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu a 145 dronů různých typů. Na 80 z nich bylo sestřeleno, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Jednoho mrtvého a několik zraněných hlásí ukrajinské úřady.
„K 09.00 (8:00 SELČ) bylo 80 potvrzených sestřelů útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu, západě a ve středu země,“ uvedlo letectvo. Na 42 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody.
Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA.
„Ukrajina proti Maďarsku spustila koordinovanou očerňující kampaň, aby narušila naši iniciativu, jejímž cílem je umožnit Maďarům dát najevo názor ohledně členství Ukrajiny v EU,“ řekl Orbán podle Telexu ve videu zveřejněném po úterní schůzce bezpečnostní rady.
Z vojenského výcvikového prostoru u Rostova na Donu na jihozápadě Ruska uteklo od jednotky deset rekrutů, kteří podepsali s ministerstvem obrany kontrakt o účasti ve válce na Ukrajině. Před naverbováním si ve věznicích odpykávali tresty za vážné zločiny, včetně vražd, znásilnění, loupeže, přepadení či obchodování s drogami. Část dezertérů se již podařilo dopadnout, uvedl rostovský server 161.ru. Trestanci podle nepotvrzených informací utekli krátce před vysláním do boje.
„Ráno se nedostavili k výdeji uniforem. Zbraně u sebe neměli. Všech deset jsou trestanci,“ řekl portálu nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Čtyři uprchlíky se podařilo dopadnout krátce po útěku. „Víme, kde se skrývají další dva, chystá se jejich zatčení,“ dodal zdroj. Po zbývajících dezertérech pátrá vojenská policie.
