„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Útok několika dronů dnes způsobil požár v ropném skladu ve Voroněžské oblasti. Uvedl to šéf regionu Alexandr Gusev. „Pád několika bezpilotních letounů v jednom z okresů regionu měl za následek požár na území ropného skladu,“ napsal Gusev na Telegramu. Útok se podle něj obešel bez zraněných.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters uvedlo, že jednotky protivzdušné obrany zničily za deset minut čtyři drony nad Voroněžskou oblastí a jeden nad Belgorodskou oblastí.
Rusko bude během jednání s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem požadovat, aby Ukrajina přetnula své vazby s NATO a stala se „neutrálním státem s regulovanou armádou“, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje.
Trump již dříve naznačil, že je připraven se po své inauguraci „velmi rychle“ setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dodal, že o to usiluje i Kreml. Trump opakovaně prohlásil, že má v plánu rychle ukončit válku na Ukrajině.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská armáda nyní čítá 880 000 vojáků, kteří brání celou zemi proti 600 000 Rusů soustředěných v určitých oblastech. Na společné tiskové konferenci s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě Zelenskyj uvedl, že lokální koncentrace ruských vojsk vytváří početní výhodu pro okupanty.
Evropská unie zvažuje restrikce na dovoz ruského hliníku a postupné omezování dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Tato opatření by se podle zdrojů mohla stát součástí nového balíku sankcí na Rusko.
Zdroje uvedly, že návrhy na opatření v novém balíku zahrnují rovněž sankce na další lodě přepravující ruskou ropu a rozšíření kontroly exportu zboží používaného pro vojenské účely do Ruska. Podle zdrojů se zvažuje také odstřižení dalších bank od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Kapacita ropovodu TAL se po pracích financovaných Českou republikou zvýší na 50 milionů tun ropy. Vloni ropovod přepravil 40 milionů tun ropy pocházejících především z Ázerbájdžánu, Kazachstánu a severní Afriky, uvedla na dotaz ČTK Paola Pasinová, mluvčí společnosti SIOT, správce ropovodu na italském území. Omezení podle ní nyní nepředstavuje kapacita přístavu Terstu, kde lodě ropu vykládají.
V loňském roce ropovod TAL přepravil 40,2 milionů tun ropy, což bylo nejvíce za posledních pět let. „Do České republiky jsme přepravili 3,8 milionu tun (ropy),“ uvedla Pasinová. S dokončením projektu TAL-PLUS, který financovala Česká republika, se přepravní kapacita navýší na 50,2 milionů tun ropy.
Volodymyr Zelenskyj dnes jednal také se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Rovněž polský prezident podle serveru Wirtualna Polska na tiskové konferenci zmínil Volyň a pokračující jednání ohledně tohoto citlivého tématu. Zároveň podle agentury PAP řekl, že hlavními tématy jednání byl ukrajinský vstup do EU a NATO.
Bezpečnost Ukrajiny v podstatě mohou zaručit pouze země Severoatlantické aliance, řekl Duda. „Nejsilnější zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu by bylo členství v NATO,“ uvedl Duda, podle něhož vstup země do aliance bude „pravděpodobně možný až po skončení války“, ale vyjádřil názor, že členské státy by měly Kyjevu udělit formální pozvánku. Počet zemí, které se k tomu staví kladně, podle něj roste.
Spotřebitelské ceny v Rusku se v loňském roce zvýšily o 9,52 procenta. Jejich růst tak zrychlil ze 7,42 procenta v předchozím roce. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Loňská inflace v Rusku byla čtvrtá nejvyšší za posledních 15 let, napsala agentura Reuters.
V roce 2022, kdy Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, přesáhla inflace deset procent. Nad touho hranicí se nacházela rovněž během ekonomické krize v letech 2014 a 2015, která následovala po anexi ukrajinského Krymu.
Spojené státy dnes oznámily další balík sankcí namířených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Jejich cílem je zabránit obcházení předchozích postihů uvalených Washingtonem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se USA v posledních dnech vlády prezidenta Joea Bidena snaží vyvinout větší tlak na Moskvu.
Americké ministerstvo financí v prohlášení uvedlo, že Washington uvaluje dodatečné sankce na téměř 100 subjektů již dříve zařazených na americký sankční seznam s cílem zvýšit riziko takzvaných sekundárních sankcí. Ty mají postihovat třetí strany podílející se na činnosti primárně sankcionovaných subjektů. Mezi bezmála stovkou těchto subjektů jsou ruské banky a společnosti působící v ruském energetickém sektoru.
Ukončení války Ruska proti Ukrajině bude vyžadovat ústupky na obou stranách, prohlásil dnes americký senátor Marco Rubio, kterého si nastupující prezident Donald Trump vybral jako budoucího ministra zahraničí. Informují o tom agentura Reuters nebo deník The New York Times (NYT). „Tenhle konflikt musí skončit,“ řekl Rubio před zahraničním výborem Senátu, který jeho nominaci na klíčovou vládní funkci posuzuje. „Bude to složitá práce,“ cituje jej Reuters.
Česká republika obdržela za rok 2024 kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) v celkové výši 372 milionů korun. Další kompenzace budou následovat v letošním roce. Na svém webu o tom dnes informovalo ministerstvo obrany. Celkem od roku 2022 ČR obdržela přes 730 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v prosinci uvedla, že od začátku ruské invaze poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun.
Na Ukrajinu se už dostalo na 80 procent munice slíbené Kyjevu v rámci české iniciativy. Webu Jevropejska pravda to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Iniciativu označil za velmi užitečnou a České republice za ni poděkoval. Podle šéfa ukrajinské diplomacie bylo ke konci loňského roku do země, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, dodáno 520 000 dělostřeleckých granátů ráže 155 mm a významné množství nábojů dalších ráží.
Rusko plánovalo teroristické útoky proti leteckým společnostem nejen v Polsku, ale i po celém světě. Uvedl to polský premiér Donald Tusk po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Varšavě. Vyzval civilizovaný svět ke společnému postupu. Kreml již dříve odmítl obvinění, že Rusko stálo za sabotážemi a žhářskými útoky v Evropě.
„Nebudu zabíhat do podrobností, mohu jen potvrdit opodstatněnost obav, že Rusko plánovalo teroristické útoky v letecké dopravě, a to nejen proti Polsku, ale proti aerolinkám po celém světě,“ prohlásil premiér.
Rusko a Ukrajina podnikly první výměnu zajatců v letošním roce. Domů se vrací 25 Rusů a 25 Ukrajinců, uvedlo ruské ministerstvo obrany a potvrdil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
„Ukrajina neustále pracuje na návratu svých lidí domů. Nezastavíme se, dokud nepřivedeme zpět všechny naše lidi,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. Mezi osvobozenými z ruského zajetí jsou podle něj jak vojáci, tak civilisté. „Mají vážná zranění a nemoci. Každý z nich dostane veškerou potřebnou péči,“ zdůraznil.
Ruština zůstává důležitým jazykem a její vymizení ze základních škol v Česku by nebylo šťastným krokem, domnívá se Anastasija Sokolova z brněnské pedagogické fakulty. Ministerstvo školství v úterý představilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP). Jako druhý cizí jazyk už školy nebudou nabízet ruštinu, na výběr k angličtině zůstane němčina, španělština a francouzština.
„Budeme se ještě snažit to změnit. Budeme poukazovat na důležitost ruštiny. Pořád je to strategicky významný jazyk,“ řekla ČTK Sokolova, která působí jako vedoucí Katedry ruského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Vypuštění ruštiny z RVP odbornici překvapilo, ještě během loňska se s ní mezi druhými jazyky počítalo.
Senátní výbor pro bezpečnost podpořil uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu. Na rozdíl od sociálního výboru dnes odmítl návrh senátorů z klubu ANO, aby se tato změna nestala součástí novely o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Obdobně po dvouhodinovém projednávání neodmítl zpřísnění podmínky pro ruské žadatele o české občanství.
Samotnou novelu ani bezpečnostní výbor nedoporučil schválit, když pro byl pouze předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podpořil návrh Davida Šimka (KDU-ČSL), který ve shodě se sociálním výborem doporučil zrušit možnost vypsat pro děti ukrajinských uprchlíků zvláštní termín pro zápis do první třídy základních škol. Ústavně-právní výbor se na žádném doporučení neshodl. Senát bude o novele rozhodovat příští týden.
Slovenský premiér Robert Fico přicestuje do Moskvy s velkou delegací 9. května na oslavy 80. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Ruské agentuře TASS to řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar. Oslavy Dne vítězství spočívají především ve vojenské přehlídce na moskevském Rudém náměstí před Kremlem, která bývá vnímána jako ukázka ruské vojenské moci. Rusko už třetím rokem vede válku proti Ukrajině, považovanou za nejkrvavější v Evropě od druhé světové války.
„Chceme přijet 9. května, bude to opravdu velká delegace. O tom jsme hovořili s předsedou Státní dumy (Vjačeslavem Volodinem). Premiér také přijede,“ řekl Gašpar, který je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady Slovenské republiky Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě. Gašpar je z Ficovy strany Směr-sociální demokracie.
Polské předsednictví bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do Evropské unie, uvedl dnes ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Polsko, které nyní předsedá Radě EU, je jedním z hlavních spojenců Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání ruské agresi. Ukrajinský prezident očekává, že i po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa příští týden budou USA pokračovat ve své podpoře Ukrajiny.
„Poláci pomáhají Ukrajině od prvního dne války a naše podpora bude pokračovat. Tato válka skončí, pro Ukrajinu a Západ vítězně, jsme si jistí, že tato agrese bude poražena,“ uvedl polský premiér na společné tiskové konferenci s ukrajinským vůdcem.
Podle profilu Obrany Ukrajiny na sociální síti X Německo poskytlo Ukrajině nový balíček pomoci, který obsahuje munici pro Leoparda 1, 20 nábojů MRAP, 14 tisíc nábojů 155mm, 19 tisíc nábojů 122mm a 11 tisíc nábojů 120mm do minometů. Dorazily také úderné drony, průzkumné drony a další bezpilotní letouny a útočné pušky.
Britská rozvědka tvrdí, že Rusko od začátku války na Ukrajině tvýšilo své úsilí o nátlak a kontrolu nad sdělovacími prostředky. Mnoho médií a novinářů tak třeba v roce 2024 vyfasovalo pokutu za to, že jsou „nežádoucí“. Informuje o tom server Ukrajinska pravda.
Britové se v analýze opírají o data mediální organizace Mediazon. Organizace mluví o postižených novinářích, kteří podle tajných služeb mají sloužit jako odstrašující příklad pro další redaktory a nezávislá média. „Ruské snahy o omezení nezávislých masmédií budou s největší pravděpodobností pokračovat po celou dobu konfliktu,“ uzavírají britští zpravodajští důstojníci.
Rusko je ochotné pomoci Vietnamu s rozvojem jaderné energetiky a poskytnout zemi ropu i zkapalněný zemní plyn (LNG). Obě země to dnes uvedly ve společném prohlášení. Vietnam chce mít svou první jadernou elektrárnu do konce tohoto desetiletí, informuje agentura Reuters.
Rusko v úterý podepsalo s Vietnamem dohodu o spolupráci v jaderné energetice a o několika společných projektech. Cílí na obnovu vietnamského jaderného programu, který byl roky pozastaven. Vietnamský premiér Pham Minh Chinh dnes řekl, že si přeje, aby první jaderná elektrárna v zemi byla postavena do roku 2030. Pro stavbu elektrárny v provincii Ninh Thuan v centrální části země už dříve Hanoj vybrala ruskou státní společnost Rosatom. Vietnam podle úřadů probíral stavbu malých, moderních jaderných reaktorů i s dalšími zeměmi včetně Jižní Koreje a Kanady.
Obyvatelé Kyjeva strávili noc v protileteckých krytech kvůli ruskému raketovému útoku. Mnozí se již běžně schovávali před ostřelováním ve stanicích metra. Snímky a videa z metra sdílí na sociální síti X ukrajinská TV Nexta.
Nové americké sankce na ruskou ropu by mohly výrazně narušit dodávky této suroviny z Ruska. V pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Prognózu dodávek z Ruska a z Íránu na tento měsíc ale IEA ponechala beze změny.
Plný dopad sankcí vyhlášených minulý týden v pátek je ale podle agentury stále nejasný. Agentura nicméně uvedla, že opatření Washingtonu by mohla vést ke zhoršení rovnováhy na trhu s ropou a pohonnými hmotami.
Ruské ministerstvo obrany podle agentur potvrdilo úder na ukrajinskou energetiku a tvrdilo, že ruská vojska úspěšně zasáhla všechny zamýšlené cíle. Ruské jednotky podle ministerstva také dobyly další vesnici, Ukrajinka, u Pokrovsku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. O dobytí této vsi informovala ukrajinská média na konci prosince.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí takřka tři roky ruské invazi, dnes přicestoval do Polska. Uvedl to podle ukrajinských médií prezidentův mluvčí Serhij Nykyforov. Zelenskyj má ve Varšavě jednat s premiérem Donaldem Tuskem a se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
„Válka, zbraně, sankce, dějiny a oslabení ruské energetiky jako nástroje financování války,“ uvedl o tématech jednání šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Všichni potřebují slabého (ruského prezidenta Vladimira) Putina a silnou Evropu,“ dodal.
Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského odpálili Rusové během středečního rána více než 40 raket, včetně balistických. Nejméně 30 jich bylo zničeno, dodala hlava státu podle serveru Unian. „Další masivní ruský úder uprostřed zimy. Cíl pro Rusy zůstává stejný - náš energetický sektor a plynová infrastruktura, která zajišťuje lidem normální život,“ uvádí Zelenskyj.
V noci navíc měli okupanté na Ukrajinu zaútočit více jak 70 útočnými drony. „Díky našemu systému protivzdušné obrany všechny jednotky udržují náš energetický systém funkční,“ zmínil Zelenskyj.
K dnešnímu dni Rusko od počátku invaze přišlo o 812 tisíc vojáků. Ztráty vypočítávají ozbrojené složky Ukrajiny. Podle jejich informací také Rusko přišlo o 369 letadel, 331 helikoptér a o téměř 34 tisíc vozidel. Desetitisícové ztráty počítají také u dronů či u raketových systémů.
Rusko dnes uskutečnilo masivní letecký útok na Ukrajinu, který ji donutil k preventivnímu přerušení dodávek elektřiny v několika oblastech. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informovala agentura AP.
„Nepřítel pokračuje v terorizování Ukrajinců,“ napsal na facebooku ukrajinský ministr pro energetiku Herman Haluščenko a vyzval občany, aby během útoku zůstali v krytech. Společnost Ukrenerho, provozovatel ukrajinské rozvodné sítě, informovala o výpadcích elektřiny v Charkovské, Sumské, Poltavské, Záporožské, Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti.
Česká policie vyšetřuje 9 případů porušování sankcí proti Rusku. Týkají se vývozu luxusního zboží a chemických látek, řekla Aktuálně.cz žalobkyně Lenka Bradáčová.
Dobrý den. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Varšavu. Podle agentury Reuters to oznámil úřad polského premiéra Donalda Tuska. Podrobnosti k cestě do polské metropole Reuters neuvedl. Tusk v poslední době opakovaně naléhá na západní představitele, že Ukrajina nyní více než kdykoli dříve potřebuje podporu. Stejné výzvy činí i Zelenskyj, neboť ukrajinská armáda poslední měsíce ustupuje před ruskými silami.
