„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Ukrajina od února 2023 zaznamenala 6 129 případů použití munice obsahující nebezpečné chemické látky ruskými vojáky, informovalo ministerstvo zahraničí.
Rusko zintenzivňuje používání chemických látek na bojišti na Ukrajině. Od začátku války ukrajinské jednotky monitorují a zaznamenávají použití nebezpečných chemických látek při útocích.
S ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá smysl vyjednávat, protože lže a mění předem dohodnutá pravidla. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila Julija Navalná, vdova po zesnulém předákovi ruské opozice Alexeji Navalném. Uvedla to agentura AFP. V neděli uplyne rok od smrti Navalného, který zemřel náhle v ruském vězení.
„Nemá smysl snažit se s Putinem vyjednávat,“ řekla Navalná. „I když se pro jednání s Putinem rozhodnete, tak pamatujte, že bude lhát,“ uvedla. „Zradí. Změní pravidla na poslední chvíli a přinutí vás hrát jeho hru,“ dodala.
Zelenskyj s americkým viceprezidentem J. D. Vancem jednal také o vznikající dohodě o nerostných surovinách. Prezident Trump požaduje přístup ke kovům vzácných zemin výměnou za dosavadní americkou pomoc.
Média dnes informovala, že Ukrajinci návrh dohody předali Američanům. Zelenského jednání s viceprezidentem ale skončilo bez oznámení dohody. „Naše týmy budou na dokumentu dál pracovat,“ napsal Zelenskyj na síti X. Podle informací agentury Reuters žádá Ukrajina bezpečnostní garance.
Americký viceprezident J. D. Vance se dnes na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala německá veřejnoprávní televize ZDF. Spolupředsedkyně AfD Weidelová na síti X ocenila viceprezidentův projev na konferenci jako vynikající. O AfD se zajímají německé tajné služby kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám.
Vance v Mnichově hovořil o údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě.
Petr Pavel v Mnichově hovořil s Trumpovým zvláštním zmocněncem USA pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. „Mluvili jsme především o předpokladech spravedlivého míru pro Ukrajinu. Je zásadní, aby Ukrajina i Evropa byly plnohodnotnými stranami jednání, do kterého musí Ukrajina vstoupit silná a dosáhnout takových záruk, které zabrání jakékoli budoucí ruské agresi,“ uvedl na síti X.
Ruská celní služba oznámila, že její pracovníci zadrželi na moskevském letišti Vnukovo osmadvacetiletého občana Spojených států. Tvrdí, že měl v zavazadle želé s kanabinoidy, tedy látkami vyskytujícími se mimo jiné v konopí. Informoval o tom dnes nezávislý server Meduza.
„Muž přiletěl z Istanbulu. Při celní kontrole jeden z jeho kufrů označil služební ovčák,“ uvedla ruská federální celní služba, podle níž úřady muže podezírají z pašování „značného množství omamných látek“. Jeho jméno nesdělily. Celní služba uvedla, že muže zadržela v pátek 7. února. Podle agentury TASS zatčený tvrdil, že mu dražé předepsal lékař v USA.
Projev amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci zněl, jako kdyby chtěl Vance s Evropou vyvolat roztržku. Řekla to dnes šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Vanceův projev kritizovali i německý ministr obrany Boris Pistorius či norský premiér Jonas Gahr Störe. Americký viceprezident využil svůj projev na bezpečnostním fóru ke kritice Evropy kvůli údajnému odklonu od svobody slova.
„Když jsem tu řeč poslouchala, přišlo mi to, jako kdyby chtěli vyvolat roztržku. A my s našimi přáteli nechceme vyvolávat roztržky,“ uvedla v diskusním panelu na mnichovské konferenci Kallasová. Dodala, že spojenci by se měli soustředit na velké hrozby, jako je ruská agrese vůči Ukrajině.
Saúdská Arábie podpořila návrh na uspořádání summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským protějškem Vladimirem Putinem v Rijádu, uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí.
Prohlášení přišlo několik dní poté, co Trump uskutečnil samostatné telefonáty s Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Království (Saúdské Arábie) je pro uspořádání summitu v Saúdské Arábii a potvrzuje své trvalé úsilí o dosažení trvalého míru mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedlo ministerstvo.
Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.
„Musíme ještě více hovořit, více pracovat a více připravit plán, jak zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Zelenskyj po jednání s Vancem. Dříve v panelové debatě řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí společný mírový plán vyjednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s Evropany.
Ruský prezident Vladimir Putin sestavuje tým zkušených vyjednavačů, kteří se zapojí do jednání se zástupci amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném ukončení války na Ukrajině, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s touto záležitostí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 13. února potvrdil, že Moskva po telefonátu mezi Putinem a Trumpem začala sestavovat delegaci pro jednání se Spojenými státy. V Putinově týmu budou údajně Jurij Ušakov, jeho dlouholetý zahraničněpolitický poradce a bývalý ruský velvyslanec v USA, Sergej Naryškin, ředitel Služby zahraniční rozvědky (SVR), a Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic a blízký spolupracovník Putinovy nejmladší dcery Kateriny Tichonovové.
Ruská vláda povolila několika společnostem upustit od modernizace více než desítky elektráren po celé zemi kvůli nedostatku finančních prostředků, informovala ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na nařízení zveřejněné den předtím na vládních internetových stránkách.
Ačkoli ruští představitelé do značné míry odmítají dopad západních sankcí, varovných signálů o stavu ruské ekonomiky stále přibývá.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je prezident Vladimir Putin. Setkání ale musí předcházet mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Zelenskyj uvedl, že dostal od amerického prezidenta Trumpa osobní telefonní číslo. Označil ho za klíčovou osobu pro řešení války na Ukrajině.
Svět míří k multilateralismu a velké země musejí převzít odpovědnost při prosazování a dodržování zásad právního státu. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil čínský ministr zahraničí Wang I. V projevu kritizoval americká cla a zmínil se také o ruské invazi na Ukrajinu, když řekl, že Evropa by v mírovém procesu měla hrát důležitou roli.
Svět podle Wanga čelí velkým úkolům a proměnám. „Není pochyb o tom, že svět míří k multilateralismu,“ řekl. Poznamenal, že Čína byla vždy zastáncem skutečného multilaterálního uspořádání, které je založené na právu a na tom, že hlas každé země je slyšet. Ujistil, že Čína zůstává v měnícím se světě prvkem jistoty.
Spojené státy podle ukrajinského prezidenta Zelenského nikdy nepočítaly s Ukrajinou v NATO, a to ani za administrativy prezidenta Bidena.
Svoboda slova je v Evropě na ústupu, řekl dnes v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci americký viceprezident J. D. Vance. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům. Vance většinu svého projevu věnoval kritice poměrů v Evropě, o válce na Ukrajině se zmínil jen okrajově. Mnohá média přitom očekávala, že v projevu nastíní představu americké administrativy o cestě k dosažení míru na Ukrajině.
Pád Ukrajiny by oslabil nejen Evropu, ale i Spojené státy. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dodala, že Ukrajina by měla dostat silné bezpečnostní garance. Válka na Ukrajině je jedním z hlavním témat třídenní konference, která dnes v bavorské metropoli začala. Von der Leyenová se ve svém projevu věnovala také vztahu EU k nové americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Obchodní války podle ní nedávají smysl, nespravedlivá cla ale nezůstanou bez odpovědi.
„Pád Ukrajiny by oslabil Evropu, ale oslabil by také Spojené státy. Zintenzivnil by výzvy v oblasti Indického a Tichého oceánu a ohrozil naše sdílené zájmy,“ uvedla von der Leyenová. Autoritářské režimy po celém světě totiž podle ní bedlivě hledí na Ukrajinu, aby viděly, zda může někdo napadnout souseda a porušit mezinárodně uznávané hranice, aniž by ho za to stihl trest. Spojené státy von der Leyenová vyzvala, aby na dosažení míru na Ukrajině spolupracovaly s Evropou.
Soud v jihopolském Krakově dnes poslal do vězení na 5,5 roku dva občany Ruska za to, že se snažili verbovat nové členy do žoldnéřské Wagnerovy skupiny, pracovali pro ruské tajné služby a podíleli se na hybridní válce proti Polsku. Informují o tom polská média. Polsko a další země NATO upozorňují, že od ruského vpádu na Ukrajinu ve zvýšené míře čelí sabotážím a podobným aktivitám, za kterými podle nich stojí Moskva.
Andrej G. a Alexej T. v Krakově a Varšavě vylepili několik stovek nálepek s QR kódy, jejichž prostřednictvím šlo navázat kontakt s lidmi odpovědnými za nábor nových členů do Wagnerovy skupiny. Jednotky wagnerovců nechvalně prosluly brutalitou a v porovnání s regulérní ruskou armádou i efektivitou během bojů na Ukrajině, píší polská média.
Ukrajina repatriovala těla 757 vojáků, kteří byli zabiti při obraně země před ruskou agresí, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb. Odborníci se podle něj vynasnaží co nejdříve určit totožnost mrtvých. Do Ruska se v rámci výměny vrátila těla 45 zabitých vojáků, uvedla média s odvoláním na ruského poslance Šamsaila Saralijeva.
Předchozí výměna se uskutečnila na konci ledna, kdy se na Ukrajinu vrátilo rovněž 757 těl, zatímco do Ruska 49, připomněl server BBC News.
Bylo chybou vyloučit členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a udělat územní ústupky Rusku, míní německý ministr obrany Boris Pistorius o postoji Washingtonu před začátkem vyjednávání s Moskvou o míru na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin se nepohnul ani o kousek. Řekl to dnes podle agentury Reuters při příchodu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
„Myslím, že to bylo nešikovné,“ podotkl k americkým výrokům. „Bylo by mnohem lepší hovořit o možném členství v NATO a územních změnách u jednacího stolu,“ doplnil.
Spojené státy by mohly na Rusko uvalit hospodářské sankce, pokud nebude chtít s Ukrajinou uzavřít dobrou mírovou dohodu. Před začátkem Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl americký viceprezident J. D. Vance. Válka na Ukrajině podle něj bude důležitým tématem na konferenci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Mnichově uvedl, že se Evropa sjednotí kolem Ukrajiny, protože to bude muset udělat pro vlastní bezpečnost.
Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny další dvě vsi, Zelene Pole a Dačne. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajina se zatím nevyjádřila. Nicméně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl dnes novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina, že situace u Pokrovska, ke kterému směřuje hlavní nápor ruské ofenzivy v Donbasu, se v posledních dnech zlepšila. Podrobnosti nesdělil.
Poháry s vyobrazením ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou vystaveny k prodeji v obchodě se suvenýry v ruském Petrohradu. Na hrníčku je známý snímek Putina na medvědovi a nově se k němu přidal Trump na lvovi.
Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekl americký viceprezident J. D. Vance. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov americkou stranu poprosil, aby svůj výrok vysvětlila.
„Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku,“ které mohou Spojené státy proti Putinovi použít, řekl Vance v rozhovoru s americkým listem.
Mluvčí Kremlu poprosil Vance, aby vysvětlil výrok o tom, že USA proti Rusku mohou použít vojenský nátlak při neúspěchu jednání o míru na Ukrajině.
Bez účasti Kyjeva se žádná jednání o míru ve válce Ruska proti Ukrajině konat nebudou. Britský premiér Keir Starmer to podle agentur řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Šéf britské vlády „dal jednoznačně najevo, že o Ukrajině bez Ukrajiny se žádná jednání konat nebudou,“ uvádí se v prohlášení zveřejněném po telefonátu. Starmer také zopakoval dřívější závazek Británie, že bude podporovat „Ukrajinu na nezvratné cestě do NATO“, píše agentura AFP. Země, která se už skoro tři roky brání ruské invazi, podle Starmera potřebuje „silné bezpečnostní záruky, další vojenskou pomoc a suverénní budoucnost“. Zelenskému řekl, že Británie se o to zasadí.
Mluvčí Kremlu podle TASS odmítl jako další podvrh obviňování Ruska, že ruský dron zasáhl sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině.
Do moldavského Podněstří, ovládaného ruskými separatisty, začal zase proudit plyn, uvedl dnes na sociální síti vůdce neuznávané republiky Vadim Krasnoselskij. Dodal, že se tak stalo díky ruské půjčce a pomoci ruských úřadů. Moldavská vláda dříve uvedla, že Podněstří odmítlo nabídku Evropské unie na financování nákupu plynu kvůli obavám, že Moskva ztratí kontrolu nad územím.
Podněstří se táhne podél moldavských hranic s Ukrajinou. Dodávky plynu do regionu se zastavily 1. ledna poté, co vypršela smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu a Kyjev ji odmítl prodloužit. Desítky tisíc obyvatel regionu se následně ocitly bez tepla a elektřiny.
Organizátoři Mnichovské bezpečnostní konference (MSC) nevědí nic o tom, že by měla do bavorské metropole dorazit delegace ruských vyjednavačů. Veřejnoprávní televizi ARD to dnes řekl šéf konference Christoph Heusgen. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek řekl, že se v Mnichově chystá setkání vysoce postavených představitelů Ruska, Ukrajiny a USA.
„Máme (na konferenci) celou řadu Rusů, ale jsou to opoziční politici,“ uvedl Heusgen. V jedné z diskuzí vystoupí například vdova po ruském opozičníkovi Alexeji Navalném Julija. Heusgen už dříve řekl, že žádný zástupce ruské vlády pozvánku na mnichovskou konferenci ani letos nedostal, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, která vyvolala největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že „39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí“. „Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže,“ míní. Také ona poznamenala, že radiační situace nejen na Ukrajině zůstává normální.
Kryt váží více než 36 000 tun (je třikrát těžší než například Eiffelova věž), je dlouhý 162 metrů, široký 260 metrů a vysoký 108 metrů. Celková plocha opláštění stavby (86 000 metrů čtverečních) představuje přibližně velikost 12 fotbalových hřišť. Stavba by měla vydržet teploty od minus 43 stupňů do 42 stupňů nad nulou.
Ukrajinská armáda v noci na dnešek s nasazením dělostřelectva zaútočila na tepelnou elektrárnu, která se nachází v Ruskem kontrolovaném Enerhodaru v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny. Podle agentury Interfax o tom informovaly ruské okupační úřady.
„Kvůli ostřelování je kriticky poškozené elektrárenské zařízení, což vedlo k odpojení dodávek elektrické energie více než 50 000 odběratelům,“ uvedlo ministerstvo energetiky v Ruskem ovládané části Záporožské oblasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že kryt bývalé jaderné elektrárny v Černobylu zasáhl ruský dron. Na X také zveřejnil video zásahu, který podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil. Rusko se k tomu zatím nevyjádřilo.
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn.
Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to řekl americký viceprezident J. D. Vance.
„Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku, které mohou Spojené státy proti Putinovi použít,“ řekl Vance v rozhovoru s americkým listem.
V Mnichově dnes začíná třídenní bezpečnostní konference. Mohla by přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. S napětím se očekává především projev amerického viceprezidenta J. D. Vance. Konferenci oficiálně zahájí německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský.
