„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od pondělního rána.
Tady jsou ještě snímky z mírového summitu ve Švýcarsku.
V Chakovské oblasti se bojuje i o město Vovčansk, které Ukrajina osvobodila v září 2022, ale Rusové ho v rámci ofenzívy znovu obsadili. Videa na sociálních sítích ukazují, že se Rusové v tamní továrně hromadně vzdávají ukrajinským silám. Podle neoficiálních informací bylo v areálu až 400 okupantů.
Na shromáždění za práva LGBT+ menšin v Kyjevě přišlo asi 500 lidí, uvedla agentura AFP. „Navzdory útokům nesmíme váhat a musíme se přijít ukázat," řekla 27letá Dina. Situaci srovnávala s Ruskem, které válku proti Ukrajině vede od února 2022. „Jsem šťastná, že žiju v zemi, kde můžu jít i na Gay Pride," řekla.
Ani na Ukrajině ovšem někteří gayové a lesby nejsou se svými právy zcela spokojení. Aktivisté po státu požadují reformu, která by lidem ve stejnopohlavních partnerstvích umožnila rozhodovat o léčbě zraněných vojáků a pochovávat válečné oběti, píše AP. Výzvy přichází v době, kdy v sociálně konzervativní ukrajinské společnosti podle některých pozorovatelů pohled na věc mění právě služba lidí z těchtno menšin v ozbrojených silách.
Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině. Fakt, že se některé účastnické státy nepodepsaly pod společnou závěrečnou deklaraci, podle něj samo o sobě neznamená, že jsou v opozici. Prezident to řekl novinářům po návratu ze summitu ve Švýcarsku. Podle Pavla bude nutné, aby se příštích jednání o míru na Ukrajině účastnili další velcí světoví hráči, klíčová bude podle něj účast Číny.
Několik stovek Ukrajinců včetně vojáků se dnes shromáždilo v centru Kyjeva na pochodu hrdosti homosexuálů a dalších sexuálních menšin, který se v ukrajinské metropoli konal poprvé od ruské invaze, a tedy od začátku války v roce 2022. Účastníci volali po posílení práv lidí ve stejnopohlavních párech, skandovali ale také hesla na podporu obrany před ruskou agresí, informují světová média.
Podle agentury AP akce neměla oslavnou atmosféru manifestací známých jako „pride" v mírových podmínkách. Provázel ji silný déšť a také přísná bezpečnostní opatření související nejen s válkou, ale i s demonstrací ukrajinských nacionalistů, kteří si neodpustili homofobní projevy.
Americký exprezident Donald Trump si v noci na dnešek stěžoval, že žádosti Ukrajiny o podporu Spojených států „neberou konce“, a uvedl, že v případě jeho znovuzvolení by byla záležitost rychle „urovnaná“. Podle Trumpa se „to musí zastavit“, z jeho slov ovšem nebylo zcela jasné, zda lídr Republikánské strany odkazoval na americkou pomoc nebo celou ruskou agresi.
Chilský prezident na summitu ve Švýcarsku přislíbil podporu mírovému úsilí na Ukrajině. „Na tomto summitu nejde o NATO, ani o pravicové či levicové politické ideje. Jde o dodržování mezinárodního práva a lidských práv, základních principů společného života,“ prohlásil Gabriel Boric.
Jakmile se Brazílie a Čína připojí k zásadám, které nás dnes spojily, rádi si vyslechneme jejich názory, uvedl Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu ve Švýcarsku. „I když se neshodují s většinou světa. Je normální spojit síly, abychom ukončili válku,“ dodal.
„Všichni váleční zajatci musí být propuštěni... Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vrácení na Ukrajinu,“ uvádí společné prohlášení. Také se vymezuje vůči zásahům do produkce potravin a požaduje, aby všechny jaderné elektrárny na Ukrajině „bezpečně a zajištěně“ provozovali Ukrajinci.
Účastníci summitu o míru na Ukrajině se dohodli na pokračování úsilí v pracovních skupinách, jejichž cílem bude přijít s „akčními plány pro mír“, řekl na konci dvoudenní akce ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle švýcarského listu Tribune de Genève na tiskové konferenci uvedl, že tyto plány by měly být hotové do „měsíců, ne let“.
„Dohodli jsme se, že zahájíme práci ve speciálních postummitových skupinách ohledně konkrétních myšlenek, návrhů a kroků, které mohou v různých směrech obnovit bezpečnost,“ citovala ukrajinského prezidenta agentura Reuters. Vypracování akčního plánu by podle něj umožnilo konání dalšího mírového summitu.
Podle švýcarského listu Tribune de Genève bylo prohlášení z mírového summitu vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací. Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko.
„Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu,“ uvedl český prezident Petr Pavel na sociální síti X.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval Peking, aby využil svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina a pomohl ukončit válku na Ukrajině, informovalo finské médium Yle.
Základem spravedlivého míru na Ukrajině bude respekt k územní celistvosti všech zemí, uvádí deklarace většiny účastníků švýcarského summitu.
Ruské síly zasáhly vesnici Nová Poltavka u Kramatorska v Doněcké oblasti a zranily sedm lidí, včetně dvou dětí, informovala regionální prokuratura.
Účastníci švýcarského summitu vyzvali k návratu dětí unesených z Ukrajiny, uvedla agentura AFP. Některé země se ke společnému prohlášení nepřihlásily.
Prohlášení mírového summitu ve Švýcarsku podepsalo 80 zemí a 4 organizace. Mezi signatáři není Brazílie, Indie, Saúdská Arábie, Mexiko, Indonésie, Jihoafrická republika a Thajsko.
Norská vláda poskytne Ukrajině 1,1 miliardy NOK (asi 74 milionů dolarů) na pomoc při opravě její energetické infrastruktury. Již bylo rozhodnuto, že 120 milionů NOK bude použito na opravu energetického sektoru v Charkově.
Vedoucí představitelé skupiny zemí G7 se nezabývali mírovými návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně války na Ukrajině, uvedl německý kancléř Olaf Scholz během mírového summitu ve Švýcarsku, informoval deník Guardian.
Dva dozorce, které dnes drželi muži ve vazební věznici v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska jako rukojmí, se podařilo osvobodit. Skupina útočníků je po zásahu bezpečnostních sil po smrti, napsala agentura TASS. Agentura Reuters krátce předtím uvedla, že z místa byla slyšet střelba.
Skupina mužů se ve vazební věznici v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska zmocnila dvou dozorců a držela je jako rukojmí, uvádí ruské agentury. Podle telegramového kanálu Baza muži, kterých bylo podle různých zdrojů pět až šest, tvrdili, že jsou stoupenci teroristické organizace Islámský stát (IS).
Trump vyhrožuje, že přeruší pomoc Ukrajině „ještě před nástupem do Bílého domu jako zvolený prezident“. Bývalý americký prezident a předpokládaný republikánský kandidát Donald Trump se na předvolebním shromáždění 15. června otevřeně kriticky vyjádřil k americké pomoci Ukrajině.
Válka na Ukrajině není jen krizí v Evropě, jak ji někteří nazývají, ale je konfliktem s ohromnými dopady pro region i globálně. Prezident Petr Pavel to dnes zdůraznil na summitu ve Švýcarsku v národním prohlášení, které má ČTK k dispozici. Pavel doufá, že konference vydláždí cestu k budoucímu mírovému uspořádání na Ukrajině.
Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednáním o ukončení války, kterou před více než dvěma roky zahájilo Rusko svou invazí do sousední země. Ve Švýcarsku jsou tento víkend delegace stovky zemí a organizací, včetně 57 hlav států a šéfů vlád.
Při ruských útocích na Ukrajině během uplynulého dne zemřeli tři lidé a šest jich bylo zraněno, informovaly regionální úřady. Oběti byly hlášeny v Doněcké a Charkovské oblasti.
Podle odhadů ukrajinské armády přišli okupanti od začátku invaze již o více než 525 000 vojáků.
Podle Zelenského Rusko měsíčně vypálí 3 500 raket na civilní cíle a infrastrukturu. Prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil o raketách KAB, ruských přesně naváděných zbraních, které se používají k úderům na sídla v oblasti frontové linie. Zelenskyj uvedl, že rakety jsou používány na civilní cíle, aby donutily občany k útěku z měst a vesnic v rámci příprav na ruskou okupaci.
Návrh závěrečného prohlášení z mezinárodního summitu o Ukrajině, jehož cílem je odstartovat mírový proces, uvádí, že pokračující válka Ruska proti Ukrajině způsobuje rozsáhlé utrpení lidí a ničení. Požaduje propuštění všech válečných zajatců a navrácení odvlečených ukrajinských dětí a všech deportovaných civilistů. Jakékoliv vyhrožování jadernými zbraněmi či jejich použití v kontextu probíhající války Ruska proti Ukrajině je nepřípustné, praví se v návrhu, o kterém informovala agentura Reuters.
