„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
České vrtulníky mohou během několika dnů pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na žádost o pomoc ze strany Polska, jehož vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů.
České ministerstvo obrany už uvedlo, že Česká republika je připravena poslat na pomoc vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.
Podle Fialy je čas ukázat sílu a jednotu. „Polsko je náš soused a spolehlivý partner a ve chvíli, kdy nás požádalo o pomoc, rychle jsme vyhověli,“ napsal večer Fiala.
Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že je třeba přijmout 19. sankční balík a „zasadit další ránu ruské ekonomice“. „Putin rozumí pouze síle,“ říkal ministr v Událostech, komentářích na ČT.
„Už jenom to, že ty sankce mají číslo 19, tak to v podstatě vypovídá samo za sebe. A co těch předchozích 18? Sankce nejsou válečný prostředek, sankce jsou doplněk,“ míní Radek Vondráček (ANO). „Eskalace může přijít, jak jsme se dneska přesvědčili, ze dne na den,“ upozornil.
Je třeba, abychom zvýšili naši připravenost. „My v podstatě nejsme schopni detekovat ty drony v té letové výšce a my bychom je nebyli vlastními silami schopni zlikvidovat v tuto chvíli. Zaspalo se, ty bezpilotní prostředky v podstatě nemáme a ani za ty 4 roky se neudálo nic. Co je skoro skandální, že ani v koncepčních materiálech se o tomto vybavení, o dronech, vůbec nemluví, na rozdíl třeba od Polska,“ dodal Vondráček.
Lipavský reagoval ostře. Označil to za skandální lži. „To jsou naprosto skandální nesmysly, že Česko by je nebylo schopno detekovat, naše armáda takové schopnosti má, naše armáda pořizuje drony. Jestli to pan Vondráček v nějakém materiálu nenašel, nebo že nepochopil, kde to tam může najít, to je jiná věc. Samozřejmě že je potřeba posílit východní křídlo na to. Naší připraveností a musíme investovat do armády a připravovat se. To je úplně jednoduché,“ dodal Lipavský.
Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky 16 ruských dronů, uvedla dnes večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.
FOTO: Zničená střecha domu ve Wyrykách nedaleko Lublinu v Polsku poté, co ruské drony narušily polský vzdušný prostor během útoku na Ukrajinu.
Česko bude podle předsedů obou komor českého Parlamentu připraveno pomoci Polsku v případě potřeby bránit se aktům, jakým byl ruský dronový útok.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes hovořila se svým polským protějškem, na síti X následně ministerstvo obrany napsalo, že Polsku nabídla pomoc. Armáda nyní podle úřadu urgentně zjišťuje možnosti pomoci, se kterými Černochová neprodleně seznámí vedení státu a polské spojence.
Nawrocki telefonicky hovořil s prezidentem USA Trumpem o ruském průniku dronů do polského vzdušného prostoru. Polský prezident to oznámil na síti X.
„Hlavním poselstvím projevu bylo, že musíme hledat rychlejší cesty k řešení problémů a uvádět je do praxe, což však přesahuje samotné možnosti komise a vyžaduje jednotný postup členských států,“ komentoval dnešní řeč Ursuly von der Leyen, ve které zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny, poslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP).
„Evropa musí bojovat. Ursula von der Leyenová nám dneska konečně nabídla sebevědomý projev, kde kolem citlivých věcí jako je válka v Gaze, podpora Ukrajiny nebo jádra nekroužila, ale přišla s jasnými postoji. To je to, co EU potřebuje,“ prohlásil Niedermayerův kolega Ondřej Kolář (TOP09, EPP). V některých oblastech by si nicméně uměl představit „konkrétnější nebo rozhodnější postoje“, například pokud jde o migrační politiku.
Kateřina Konečná (Stačilo!) označila řeč za agresivní a nejhorší, kterou kdy od šéfky EK slyšela. „Celou první část projevu jsme bojovali. Vůbec žádná nabídka řešení opravdových a skutečných problémů občanů EU, kterými jsou boj s chudobou, boj s energetickou krizí či absolutní nekonkurenceschopnost,“ uvedla. A kritizovala rovněž podle ní „jen další rozdávání peněz na zbraně“.
Generální tajemník OSN António Guterres se podle BBC vyjádřil k invazi ruských dronů do Polska.
„Tento incident... znovu zdůrazňuje regionální dopad a skutečné riziko rozšíření tohoto ničivého konfliktu,“ cituje agentura AFP jeho mluvčího Stéphana Dujarrica.
Polsku po incidentu s ruskými drony nabídly pomoc s protivzdušnou obranou Francie, Německo, Británie, Itálie, Nizozemsko, Ukrajina a NATO, řekl polský premiér Donald Tusk.
Polsko hlásí nález dalších dvou ruských dronů, a to v Mazovském vojvodství jen několik desítek kilometrů od Varšavy. Zatím Polsko našlo 12 dronů.
Zdroje agentury Reuters v EU uvedly, že je „velmi nepravděpodobné“, že by Brusel uvalil cla až do výše 100 % na zboží z Indie a Číny, aby je potrestal za nákup velkých objemů ruské ropy.
V úterý ve Washingtonu jednaly EU a USA o sankcích proti Rusku. Zdroje z mnoha médií podle BBC informovaly, že se k nim na dálku připojil sám americký prezident Donald Trump a navrhl společné zavedení cel na dovoz z Číny a Indie ve výši 50–100 % jako nástroj k vyvíjení tlaku na Rusko.
Evropská komise na žádost agentury Reuters o komentář oficiálně nereagovala.
Donald Trump na svých webových stránkách Truth Social před hodinou jasně uvedl, že ví o dronech narušujících polský vzdušný prostor a že za to považuje Rusko za odpovědné.
Trumpův příspěvek se skládá ze dvou vět, zde je celý text:
„Co se stalo, proč Rusko narušuje polský vzdušný prostor drony? Jdeme!“
Rusko popírá, že by jeho drony byly sestřeleny v Polsku.
Lipavský hovořil s polským protějškem Sikorským. Shodli se, že situace je vážná. Spekulace slouží ruské propagandě, agresor je Rusko, uvedl na X.
„Právě jsem mluvil s polským ministrem Sikorským o ruském narušení polského vzdušného prostoru. Shodli jsme se, že situace je vážná a jakékoliv spekulace slouží ruské propragandě. Agresor je Rusko. Na Ukrajině i ve zbytku Evropy,“ napsal.
Na území Polska prozatím vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí nalezli trosky dronů na deseti místech. Informovala o tom mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká.
Konkrétně v Lublinském vojvodství mluvčí zmínila obce Wyryki, kde byl poškozen rodinný dům, Czosnówka, Cześniki, Krzywowierzba-Kolonia, Wielki Łan, Wohyń, Zabłocie-Kolonia a Wyhalew, v níž se našly rovněž trosky střely protivzdušné obrany. V Lodžském vojvodství hlásí ministerstvo vnitra nálezy v obci Mniszków u Lodže, která se nachází asi 300 kilometrů od ukrajinských hranic, a ve Varmijsko-Mazurském vojvodství v obci Oleśno, která leží na severu Polska nedaleko Gdaňsku.
Dnešní průnik ruských dronů na Polsko nelze zatím zcela označit za útok či cílenou agresi, upozornil v ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. „Jsem vcelku zdrženlivý, ono je potřeba vždycky počkat, aby se vyhodnotilo, co bylo skutečným problémem. Taky musíme slyšet Rusy, co nám vlastně vysvětlí,“ uvedl.
„Kdyby ty prostředky byly vybaveny trhavinami, výbušninami, případně jinými prostředky, kterými by ten útok byl veden asi na některé objekty kritické infrastruktury či vojenská zařízení a podobně a tam by potom docházelo k té destrukci tím, že by se iniciovaly tím pádem do cíleného prostoru. V takovém případě už by se dalo říct, že to byl skutečně útok a že to je agrese v tom plném rozsahu,“ dodal s tím, že nelze zatím vyloučit ani variantu, že šlo o „test“.
Kanadský premiér Mark Carney dnes odsoudil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru jako „bezohledné a eskalační“ jednání. Podle jeho slov Kanada úzce koordinuje postup se spojenci v NATO, informovala agentura Reuters.
Incident z dnešní noci podle Carneyho ukazuje, že je třeba zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby válku na Ukrajině ukončil. „Budeme nadále ostražití vůči ruským pokusům rozšiřovat a protahovat konflikt s Ukrajinou. Putin opět prokazuje svůj naprostý nezájem o mírovou cestu,“ uvedl Carney v prohlášení.
Průnik ruských dronů nad Polsko byl bezohledný čin, další v dlouhé řadě provokací v Pobaltí a na východním křídle NATO. Prohlásil to dnes německý kancléř Friedrich Merz.
„Spolková vláda co nejostřeji odsuzuje agresivní jednání Ruska,“ řekl Merz podle prohlášení, které spolková vláda zaslala novinářům. Kancléř poukázal na to, že Rusko ohrozilo lidské životy v zemi, která je součástí NATO a Evropské unie. Podle Merze bylo dobře, že Polsko společně se spojenci z NATO hrozbu včas rozpoznalo a vyřešilo.
Část českých europoslanců ocenila, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém dnešním projevu o stavu EU zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny.
„Šéfka EK vyzvala k jednotě. Souhlasím s tím, že boje uvnitř unijní sedmadvacítky nemají smysl, je před námi společný boj za naši bezpečnost, prosperitu a nezávislost,“ prohlásil Jan Farský (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). Podobně se vyjádřila jeho kolegyně Danuše Nerudová (STAN, EPP). „Zazněla silná slova v řadě oblastí, ale Evropa potřebuje hlavně akci,“ uvedla.
Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu byl projev plný „velkých marketingových frází“. „Občané ale cítí průvan v peněžence, třetina z nich očekává, že se jim do pěti let zhorší životní úroveň,“ uvedla na plénu EP bezprostředně po projevu von der Leyenové. „Evropané nejsou bankomat, jsou to lidé, kteří pracují, platí účty a chtějí bezpečí, jenže vaše politika zdražila energie, přidala papíry a dotuje neziskovky, které lobbují za další zákazy,“ dodala Dostálová.
Americký prezident Donald Trump sleduje zprávy z Polska a chce ještě dnes hovořit s polským protějškem Nawrockým, sdělil Bílý dům agentuře Reuters.
Vláda České republiky usnesením odsoudila ruskou agresi narušením vzdušného prostoru Polska. Je připravena dostát závazkům v rámci NATO, uvedl úřad vlády.
Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru byl ruskou plánovanou akcí, řekl polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski, konkrétní důkazy ale neuvedl. Gawkowski rovněž prohlásil, že Polsko nyní kvůli tomuto incidentu čelí dezinformační kampani vedenou Ruskem a Běloruskem.
„Za tento útok je odpovědné Rusko. Jakékoli jiné informace jsou nepravdivé,“ řekl Gawkowski podle zpravodajské televize TVN24. „Ukrajina nezatahuje Polsko do války. Kdo tvrdí opak, lže,“ uvedl. Gawkowski, který je zároveň ministrem digitalizace, k dezinformační kampani dodal, že klíčová polská kybernetická infrastruktura je zabezpečena.
USA podle amerického velvyslance při NATO stojí po událostech v Polsku po boku aliančních spojenců a budou bránit každou část aliančního území.
Zástupci slovenské opozice, na rozdíl od vládních politiků, připsali odpovědnost za drony nad Polskem Rusku. „Ruská agrese přesahuje hranice Ukrajiny. Útoky Ruska na Ukrajinu mohou mít takovéto nebezpečné důsledky i pro země sousedící s konfliktem a představují hrozbu i pro nás,“ uvedl exministr zahraničí a člen vedení hnutí Progresivní Slovensko Ivan Korčok. Opoziční strana Svoboda a Solidarita v prohlášení napsala, že incident s drony považuje za vážnou hrozbu pro bezpečnost celé Evropy a za otevřenou provokaci ze strany Ruska.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při svém vzdušném útoku dnes v noci neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku, nýbrž podniky vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny v Ivano-Frankivské, Chmelnycké a Žytomyrské oblasti a rovněž ve městech Vinnycja a Lvov. Všechny určené objekty podle něj byly zasaženy.
Maximální dolet dronů použitých při úderu nepřesahuje 700 kilometrů. „Jsme nicméně připraveni k danému tématu uskutečnit konzultace s ministerstvem obrany Polska,“ dodal ruský resort obrany.
„Je naprosto nevyhnutelné objektivně posoudit, zda šlo o úmysl, nebo o náhodu, a pod čí kontrolou byly použité drony. Vyjadřuji Polsku solidaritu a nabízím součinnost při hledání všech potřebných odpovědí,“ uvedl premiér Slovenska Robert Fico.
„Během noční výměny úderů bezpilotních letadel mezi Ruskou federací a Ukrajinou sloužily síly a prostředky protivzdušné obrany Běloruské republiky, které neustále monitorovaly bezpilotní letadla, která se odchýlila od svého kurzu v důsledku akcí systémů elektronického boje obou stran. Některé ze ztracených bezpilotních letounů byly zničeny silami protivzdušné obrany naší země nad územím republiky,“ uvedl v prohlášení náčelník generálního štábu Běloruska Pavel Muravejko.
„Americké špionážní letadlo Artemis II zahájilo průzkumnou misi nad Polskem a kolem Kaliningradské oblasti,“ hlásí polský portál Onet Wiadomoćsi.
Z leteckých radarů je patrné, že tryskáč značky Bombardier vybavený spoustou senzorů přiletěl z rumunské základny Constanța, kde je stabilně dislokován, aby sledoval ruskou invazi na Ukrajinu.
„A stalo se! Varoval jsem a varoval. Bohužel nedostatek rozhodnosti a naprostá zbabělost trvaly příliš dlouho. Zbabělost a nedostatek reakce platí i pro NATO, které se ve svém jednání omezilo na mlčení tváří v tvář zjevným aktům agrese!“ tweetuje rozhořčeně polský generál ve výslužbě Leon Komornicki, dřívější zástupce náčelníka generálního štábu.
„Shovívavost a nerozhodnost, které se mění v bezmocnost, se stávají vodou na mlýn ruské agrese, kterým čelíme. A tyto činy se budou stupňovat, pokud my a NATO nebudeme mít odpovídající rozhodnost a efektivitu!“ lamentuje.
„Musíme dokázat, že jsme vždy o krok napřed. Tato noc ukázala, že jsme schopni bránit každý centimetr území NATO, samozřejmě včetně vzdušného prostoru,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte v krátkém prohlášení o sestřelování ruských dronů nad Polskem.
Na akci se podílely polské stíhačky F-16, nizozemské F-35, italské průzkumné letadlo AWACS, alianční tankovací letoun MRTT a německý protivzdušný systém Patriot, uvedl šéf Aliance.
„Je důležité zjistit, o jaký typ incidentu šlo, co bylo jeho účelem. Zda cílem bylo Polsko, nebo šlo o nezvládnutí navádění dronů, nebo je to důsledek elektronického boje,“ řekl novinářům slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Pokud by se podle něj potvrdilo úmyslné vyslání dronů na aliančního spojence Polsko, šlo by útok; tuto možnost ministr ovšem spíše vylučuje.
Polsko žádalo o konzultace se spojenci NATO podle článku 4 Severoatlantické smlouvy: „Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany,“ stojí v něm.
Incident s ruskými drony projednali na plánované schůzi velvyslanci při NATO.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl komentovat incident, při němž drony narušily polský vzdušný prostor. Vyjádřit by se podle něj mělo ministerstvo obrany.
Drony narušující polský vzdušný prostor nemusejí mít za úkol ničit, lze je použít i ke sběru zpravodajských informací a jejich odesílání do Ruska. „Tato data by mohla zahrnovat například provoz systémů protiletadlové obrany a systémů elektronického boje, stejně jako přenos snímků z kamer,“ píše portál Defence24.pl. Již dříve prý ukrajinská strana informovala polskou, že se v sestřelených dronech našly SIM karty polských a litevských operátorů, které měly sloužit mimo jiné k navigaci strojů, ale možná i odesílání dat.
Ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč podotkl, že by po narušení polského vzdušného prostoru bylo vhodné, aby země NATO společně vyhostily ruské velvyslance. „Rusko je třeba maximálně izolovat a zpřísnit sankce. Je čas přejít od slov k rozhodnějším činům,“ uvedl.
První narušení polského vzdušného prostoru armáda podle premiéra Tuska, kterého citoval server listu Gazeta Wyborcza, zaznamenala v úterý ve 23:30 a poslední dnes v 6:45. Celkem to bylo 19 případů.
Na území Polska bylo dnes zatím nalezeno sedm dronů a části jedné rakety zatím blíže neurčeného původu, uvedla dnes podle agentury Reuters mluvčí ministerstva vnitra. Dosud polští politici informovali jen o ruských dronech, které v noci na dnešek opakovaně narušily polský vzdušný prostor a z nichž některé byly sestřeleny.
„Maďarsko vyjadřuje plnou solidaritu s Polskem po posledním incidentu s drony. Narušení územní celistvosti Polska je nepřijatelné,“ vyjádřil se maďarský premiér Viktor Orbán. „Tento incident dokazuje, že naše politika volání po míru ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou je rozumná a racionální. Život ve stínu války je plný rizik a nebezpečí. Je čas ji zastavit!“ napsal Orbán a dodal, že Maďarsko podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru.
Mezi zeměmi Evropské unie je Orbánovo Maďarsko vnímáno jako prorusky orientované. Budapešť v minulosti blokovala některé unijní kroky zaměřené proti Moskvě kvůli její agresi proti Ukrajině a s aktuální polskou vládou se často střetává.
„Celý systém naší obrany fungoval. Operační velení nás průběžně informovalo. Spolupráce mezi institucemi je vzorová,“ chválí si zvládnutí situace s ruskými drony Sławomir Cenckiewicz, šéf Národní bezpečnostní kanceláře (BBN).
„Vyjadřuji Polsku plnou podporu,“ tweetuje krátce expremiér Andrej Babiš, přidává odkaz na tweet svého někdejšího ministra obrany Lubomíra Metnara.
Pokud se potvrdí informace, že polský vzdušný prostor narušily ruské drony, NATO musí zaujmout jednoznačný a silný postoj, uvedl exministr obrany Lubomír Metnar (ANO).
„Trosky ruských dronů dopadají 200 km od Ostravy. A přesto tu někdo říká, že NATO je agresor a že nemáme posilovat obranu,“ tweetuje předseda vlády Petr Fiala.
Polsko nepředložilo důkazy o ruském původu dronů sestřelených nad jeho územím, míní ruský chargé d'affaires (prozatímní šéf ambasády, velvyslanec jmenován není). Rusko podle něj nechce eskalaci s Polskem.
„Podle neoficiálních zpráv byl nalezen dron i v Cześniki nedaleko Zamośći,“ píše portál Defence24 a přidává fotografii od čtenáře. „S největší pravděpodobností se jedná o dron typu Gerbera, protože Rusové používají takové letouny k přetížení ukrajinské protivzdušné obrany.“
Gerbera je levný stroj z překližky a polystyrenu, které nenese žádnou, nebo jen malou výbušninu.
Běloruská armáda tvrdí, že sestřelila část dronů, které v noci na dnešek narušily vzdušný prostor země. Na vývoj upozornila Polsko i Litvu.
Průniky ruských dronů nad polské území a jejich sestřelení jsou podle polského prezidenta Karola Nawrockého bezprecedentním okamžikem v historii Polska i Severoatlantické aliance. Ráno se zúčastnil zasedání Úřadu národní bezpečnosti, který je jeho poradním orgánem, a do 48 hodin chce také svolat bezpečnostní radu státu. Do té doby už podle něj musí být k dispozici úplné informace o incidentech, aby bylo možné na ně adekvátně reagovat.
Po jednání Úřadu národní bezpečnosti prezident řekl, že se diskutovalo také o možnosti aktivace článku čtyři Severoatlantické smlouvy. Ten stanoví, že „smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany“.
Polsko v noci na dnešek sestřelilo asi čtyři drony, průniků do svého vzdušného prostoru zaznamenalo 19, část z Běloruska, uvedl premiér Donald Tusk.
Slovensko považuje vniknutí dronů do polského vzdušného prostoru za vážnou eskalaci, řekl dnes novinářům ministr zahraničí Juraj Blanár. Polsku v souvislosti s incidentem vyjádřil solidaritu.
Ruská protivzdušná obrana v noci zničila 122 ukrajinských dronů, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. V Rostovské oblasti na jihu Ruska úřady evakuovaly školu, dva zaměstnanci byli zraněni.
Informace nebylo možné nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo uvádí pouze počty dronů, které podle něj byly při útocích zničeny. Informace o celkovém množství bezpilotních prostředků vysílaných na ruské či okupované ukrajinské území nesděluje.
V Rostovské oblasti bylo evakuováno 73 dětí a pět zaměstnanců internátní školy nedaleko hranic s Ukrajinou, uvedl na telegramu gubernátor oblasti Jurij Sljusar. Na areál školy podle něj dopadl dron, dva zaměstnanci byli lehce zraněni.
„Česko vyjadřuje plnou podporu našim polským spojencům. Bezohledné narušování polského vzdušného prostoru ruskými drony je dalším důkazem, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje nás všechny,“ tweetoval ministr zahraničí ČR Jan Lipavský. „NATO musí bezodkladně posílit protivzdušnou obranu na své východní hranici. Putin nepřestane, dokud ho nezastavíme – ruku v ruce s tvrdšími sankcemi,“ dodal.
Hasiči měli po ruských útocích plné ruce práce mj. v Doněcké, Žytomyrské, Vinnycké i Volyňské oblasti. Celkem útoku čelilo 15 ukrajinských oblastí, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo na Ukrajinu asi 415 dronů různých typů a více než 40 řízených střel a balistických raket. Jeden člověk podle prezidenta zahynul v Žytomyrské oblasti.
„Noční ruský dronový útok, jenž zasáhl i území Polska, je testováním obranyschopnosti zemí NATO. Těžko lze uvěřit, že šlo o pouhou náhodu. Putinův režim ohrožuje celou Evropu a systematicky zkouší, kam může zajít,“ tweetuje premiér ČR Petr Fiala. „Je zřejmé, že Rusko se snaží poškodit obyvatele dalších evropských zemí. Stojíme za Polskem, protože oni jsou jako naši spojenci v první linii. Prosím, myslete na to, zejména v tyto dny, kdy se vás snaží řada extremistů přesvědčit, že Rusko není nepřítel a že řešením je nezbrojit.“
Polská armáda vyzvala obyvatele, aby se v případě nálezu zbytků dronů k troskám nepřibližovali, nepřenášeli je a nedotýkali se jich. Policie je ve stavu pohotovosti ve vojvodstvích Podlaském, Lublinském, Podkarpatském a Mazovském.
Kvůli dronům byla v noci na dnešek dočasně uzavřena letiště ve Varšavě, v Modlinu poblíž polské metropole a v Řešově a také vzdušný prostor v okolí letiště v Lublinu na východě 38milionové země. Varšavské letiště uvedlo, že je nutné během dne počítat se zpožděními letů.
„Včera večer jsme v Polsku byli svědky nejzávažnějšího narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem od začátku války a jsou náznaky, že se jednalo o úmyslné, nikoli náhodné narušení,“ tweetuje šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Podle svých slov je v kontaktu jak s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, tak polským ministrem zahraničí Radkem Sikorským.
Polský vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů, potvrdil dnes ráno na X polský premiér Donald Tusk. Ty, které představovaly přímé nebezpečí, byly sestřeleny, uvedl také a doplnil, že je v neustálém kontaktu se spojenci a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
„Dnes došlo k další eskalaci – rusko-íránské šáhedy operovaly ve vzdušném prostoru Polska, ve vzdušném prostoru NATO. Nešlo jen o jeden šáhed, což by se dalo nazvat nehodou, ale o nejméně osm útočných dronů namířených na Polsko,“ poznamenal prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, která se ruské agresi brání už od roku 2022.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha míní, že přelet ruských dronů do polského vzdušného prostoru při nočních útocích na Ukrajinu ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin rozšiřuje svou válku, zkouší Západ a stává se agresivnějším. Vyzval spojence k zapojení jejich protivzdušné obrany do sestřelování dronů a raket v ukrajinském vzdušném prostoru. Sybiha to dnes napsal v příspěvku na X.
Russian drones flying into Poland during the massive attack on Ukraine show that Putin’s sense of impunity keeps growing because he was not properly punished for his previous crimes.
— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) September 10, 2025
Putin just keeps escalating, expanding his war, and testing the West. The longer he faces no…
Operace polského a spojeneckého letectva související s nočním narušením polského vzdušného prostoru byla ukončena, uvedla podle Reuters polská armáda.
Server BBC News podotýká, že to bylo poprvé od začátku války na Ukrajině v únoru 2022, kdy Polsko, členská země Severoatlantické aliance, ve svém vzdušném prostoru sestřelilo ruské drony.
Polská policie dnes kolem 5:40 našla poškozený dron ve východopolské vesnici Czosnówka, která leží nedaleko hranic s Běloruskem. Uvedl to server listu Gazeta Wyborcza s odvoláním na oblastní policii. Varšava v noci na dnešek informovala o tom, že její ozbrojené síly sestřelily bezpilotní letouny, které narušily polský vzdušný prostor v době ruských útoků proti Ukrajině.
„Je to malý objekt, nedošlo k požáru, nehrozí žádné nebezpečí,“ sdělil mluvčí hasičské služby televizi TVN24.
„Probíhá operace související s opakovaným narušením polského vzdušného prostoru. Armáda proti objektům použila zbraně,“ sdělil kolem 4:30 SELČ polský premiér Donald Tusk. Krátce před 6:00 SELČ napsal na síti X, že „operace trvá“. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že Polsko je v kontaktu s velitelstvím NATO. Na 8:00 nechal Tusk svolat mimořádné zasedání vlády, uvedl mluvčí kabinetu Adam Szlapka.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při ruských útocích na Ukrajinu byl opakovaně narušen vzdušný prostor Polska. Uvedla to dnes krátce před 4:00 SELČ polská armáda. Její operační velitelství nařídilo proti objektům, které narušily vzdušný prostor, použít zbraně. Armáda vyzvala obyvatele některých oblastí, aby nevycházeli. Podle agentury Reuters náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk uvedl, že stále pokračuje operace, jejímž cílem je zničit předměty, které se dostaly do polského nebe.
