„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Vážení diváci, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, pro teď přejeme dobrou noc.
„Zprávu o dnešní operaci přednesl šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasyl Maljuk. Naprosto skvělý výsledek. Výsledek, kterého dosáhla výhradně Ukrajina,“ tweetuje prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jeden rok, šest měsíců a devět dní od začátku plánování po efektivní provedení. Naše nejdéle trvající operace. Naši lidé, kteří se podíleli na přípravě operace, byli včas staženi z ruského území,“ líčí Operaci Pavučina, kdy skryté kamikaze drony startovaly z kontejnerů na ruské letecké základny.
„Poděkoval jsem generálu Maljukovi za tento úspěch Ukrajiny. Nařídil jsem Bezpečnostní službě Ukrajiny, aby informovala veřejnost o podrobnostech a výsledcích operace, které mohou být zveřejněny. Samozřejmě, že v tuto chvíli nelze prozradit vše, ale jedná se o ukrajinské akce, které nepochybně vejdou do dějin. Ukrajina se brání, a to právem – děláme vše pro to, aby Rusko cítilo potřebu tuto válku ukončit. Rusko tuto válku začalo, Rusko ji musí ukončit. Sláva Ukrajině!“
Letošní první červen se zapsal do historie neuvěřitelných operací tajných služeb. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) rok a půl plánovala Operaci Pavučina, kdy do Ruska propašovala na 150 dronů, aby zaútočily na základny strategického letectva. Tvrdí, že zničila přes 40 velkých bombardérů a dalších drahých strojů za skoro 150 miliard Kč. Celý článek čtěte ZDE.
Rusko své požadavky před schůzkou s Ukrajinci nezveřejnilo, ačkoliv na to Kyjev naléhal. Ruská delegace do Istanbulu odletěla dnes odpoledne, oznámily agentury s odvoláním na anonymní zdroje.
V Istanbulu mají v pondělí pokračovat rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ukrajinští vyjednavači předloží ruské straně návrh plánu na trvalé mírové ujednání, který začíná nejméně 30denním úplným příměřím, píše agentura Reuters s odvoláním na kopii dokumentu, do kterého nahlédla. Ukrajinští představitelé tento týden uvedli, že Rusům předložili návrh ještě před začátkem jednání v Istanbulu.
Návrh podmínek mírové dohody v tomto dokumentu se shoduje s předchozími podmínkami stanovenými Kyjevem. Patří mezi zachování plné vojenské kapacity Ukrajiny po uzavření mírové dohody, odmítnutí mezinárodního uznání ruské svrchovanosti nad okupovanými územími a reparace pro Ukrajinu. Dokument také uvádí, že současná frontová linie bude výchozím bodem pro jednání o území.
„7 miliard amerických dolarů (154 mld. Kč). To je odhadovaná cena strategického letectva nepřítele, které bylo dnes zničeno v důsledku speciální operace SBU Pavučina,“ tweetuje SBU - Služba bezpečnosti Ukrajiny a přidává fotku svého šéfa Vasyla Maljuka nad plány operace. „Zasaženo bylo 34 % strategických nosičů řízených střel na hlavních letištích Ruské federace.“
„Kyjevský režim dnes provedl teroristický útok s použitím dronů FPV proti letištím v Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti,“ potvrdilo informace ze sociálních sítí ruské ministerstvo obrany. „Na vojenských letištích v Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti byly všechny teroristické útoky odrazeny. V Murmanské a Irkutské oblasti v důsledku vypuštění dronů FPV z území v bezprostřední blízkosti letišť vzplálo několik letadel. Požáry byly uhašeny. Mezi vojenským ani civilním personálem nedošlo k žádným obětem. Někteří z účastníků teroristických útoků byli zadrženi,“ dodal úřad na telegramu. V jakém stavu jsou zasažená letadla po uhašení, nenapsal.
„Jaká ironie: Ukrajinské bezpilotní letouny zaměřily bombardéry Tu-95 pomocí umělé inteligence vycvičené na sovětských letadlech z muzea. Bezpilotní letouny FPV použité ve speciální operaci ‚Pavučina' byly naváděny umělou inteligencí vycvičenou na modelech strategických bombardérů vystavených v Poltavském muzeu dálkového letectví,“ tweetuje kanál Něchta (Nexta).
„Jinými slovy, sovětské Tu-95 uchované v ukrajinském muzeu pomáhaly ničit aktivní ruské Tu-95 umístěné na vojenských letištích. Skutečně symbolické: Sovětská minulost, ke které se Putin tak zoufale upíná, nakonec pomohla zlikvidovat jeho vojenskou současnost,“ dodává kanál.
Rusko oficiálně přijalo nominaci hnutí Tálibán na velvyslance v Moskvě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na afghánské ministerstvo zahraničí. Děje se tak poté, co ruský nejvyšší soud v dubnu pozastavil zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.
„Doufáme, že tato nová etapa umožní oběma zemím rozšířit spolupráci v různých oblastech,“ uvedl v prohlášení Amir Chán Muttakí, ministr zahraničí ve vládě Tálibánu. Vládu Tálibánu, která se v zemi ujala vlády v roce 2021 po stažení sil vedených Spojenými státy, dosud neuznala žádná země světa.
Čína se v roce 2023 stala první zemí, která přijala diplomata na úrovni velvyslance nominovaného Tálibánem. Od té doby ji následovalo několik zemí, včetně Pákistánu, dodala agentura Reuters.
Zničený most v Brjanské oblasti nelze obnovit; Na jeho místě bude postaven nový, řekl novinářům gubernátor regionu Alexandr Bogomaz.
Operace Pavučina: Velitel Bezpečnostní služby Ukrajiny Vasyl Maljuk zapózoval nad plány pěti vojenských letišť daleko v Rusku, na něž poslal skryté drony.
Velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj dnes rezignoval poté, co při ruském útoku na ukrajinskou výcvikovou jednotku zemřelo 12 vojáků.
Dalším cílem dronů SBU měla být podle ruských „vojenských korespondentů“ na Telegramu letecká základna Ukrajinka v Amurské oblasti, u hranic s Čínou. Videa ukazují, kterak obdobný kamion s kontejnery vybuchuje a hoří, údajně dřív, než dojel k cíli a vypustil skryté drony.
Zdroje z SBU uvedly, že v rámci operace zvané Pavučina bylo zasaženo 41 letounů ruského strategického letectva a Rusku vznikla škoda přes dvě miliardy dolarů (43,9 miliardy korun). Akce se plánovala déle než půldruhého roku, píše RBK Ukrajina na svém telegramovém účtu. Lidé, kteří se na ní podíleli, jsou prý už dlouho na ukrajinském území.
Zřejmě další útok na leteckou základnu, tentokrát v Moskevské oblasti.
Reportedly, this is Voskresensk airbase in Moscow region of Russia. pic.twitter.com/LK2WoeuhdH
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 1, 2025
Vyšetřovací výbor Ruské federace naléhavě maže všechna svá oficiální prohlášení, která uváděla, že železniční katastrofy v Brjanské a Kurské oblasti byly důsledkem explozí. Teď mluví jen o nehodách, uvádí telegramový kanál VČK-OGPU, který mívá dobré informace z ruských bezpečnostních složek..
A tady jsou další fotografie ukazující masivní ukrajinský úder na ruké letecké základny.
Lidé v Oleněgorsku v Murmanské oblasti podle telegramového kanálu Baza blízkého ruským bezpečnostním složkám informovali o tom, že slyší výbuchy, vidí požár a že na město útočí drony. Ty údajně vyletěly z nákladního auta zaparkovaného u vjezdu do města. Svědci vypověděli, že řidiče kamionu zadržela policie. Baza podotýká, že tato informace není oficiálně potvrzená. U Oleněgorsku se nachází základna ruského strategického letectva.
Gubernátor Murmanské oblasti Andrej Čibis informoval, že na region zaútočily bezpilotní letouny a že se aktivovala protivzdušná obrana.
Rusko proti Ukrajině podniklo nejrozsáhlejší dronový útok od začátku invaze, řekl mluvčí ukrajinského letectva. Nad Ukrajinu za noc poslalo 472 dronů.
Ukrajinská delegace se v pondělí zúčastní přímých jednání se zástupci Ruska v Istanbulu, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že určil ukrajinské pozice před rozhovory v Istanbulu a že tým jeho země povede ministr obrany Rustem Umerov.
Útok bezpilotních letounů na základnu Belaja v Irkutské oblasti je prvním tohoto druhu na Sibiři, píše agentura Reuters.
Gubernátor Irkutské oblasti Igor Kobzev podle agentury Reuters potvrdil, že cílem dronového útoku se stala vojenská jednotka u obce Srednij. Nedaleko ní leží letecká základna Belaja. Kobzev dodal, že "zdroj, odkud byly drony vypuštěny, byl zablokován".
Váleční Blogeři hlásí i výbuchy na základně Belaja, která je od ukrajinských hranic vzdálená více než 4 000 kilometrů! I tady mají Rusové strategické bombardéry.
Na sociálních sítích se objevují záběry, jak ukrajinské drony ničí vojenské letouny na ruských základnách.
Reportedly, this is footage of burning Russian military aircraft. https://t.co/vpuzx0W42U pic.twitter.com/yHo0jqc8m7
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 1, 2025
| V Rusku probíhá rozsáhlá ukrajinská operace. Hlášeny jsou exploze na letecké základně Olenija. Toto je základna pro většinu ruských dálkových bombardérů Tu-95.
🔴 Russia's Olenya air base hit by large-scale coordinated Ukrainian drone strike pic.twitter.com/ScsZDynyZs
— Conflict Radar (@Conflict_Radar) June 1, 2025
Při ruském raketovém útoku na výcvikovou jednotku ukrajinských pozemních sil zemřelo 12 lidí, dalších 60 je zraněných, uvedla ukrajinská armáda.
Ruští činitelé ze zničení mostů obviňují Ukrajinu. "Jednoznačně to udělali ukrajinští diverzanti, nebo to bylo provedeno na jejich rozkaz," cituje RIA Novosti šéfa obranného výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Andreje Kartapolova. Podle Vladimira Džabarova ze zahraničního výboru Rady federace, horní komory parlamentu, Ukrajina mosty vyhodila do povětří, aby vyprovokovala Rusko ke zrušení jednání o možnostech ukončení války v Istanbulu.
Část zraněných z Brjanské oblasti převážejí Rusové do nemocnic v Moskvě.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ministerstvo pro mimořádné situace i tajná služba FSB během noci na dnešek prezidentovi Vladimiru Putinovu předávaly informace o dění v Brjanské a Kurské oblasti.
Rusové zatím dál útočí na Cherson. Zahájili kombinovaný úder s použitím dronů a dělostřelectva.
Kherson
— Ukraine Front Line (@EuromaidanPR) June 1, 2025
The russians are not leaving the city alone. They have again launched a combined strike using drones and artillery. pic.twitter.com/qg1IjLdhWF
Výbuchy mostů v Brjanské a Kurské oblasti Rusko vyšetřuje jako teroristické činy, informuje agentura RIA. Moskva z nich obviňuje Ukrajinu.
Když se na rychlík mířící z Klimova v Brjanské oblasti do Moskvy v sobotu pozdě večer ve Vygoničském okrese zřítil silniční most, vykolejily čtyři vagóny a lokomotiva. V soupravě cestovalo 388 lidí. Zraněných je 73 lidí, z toho několik dětí. Na místě pokračují práce na odklízení následků nehody, zapojilo se do nich 180 pracovníků ministerstva pro mimořádné situace.
Příčinou zřícení mostů v Brjanské a Kurské oblasti na západě Ruska byly výbuchy, uvedl dnes ruský vyšetřovací výbor.
V Brjanské oblasti spadl silniční most na trať pod ním v okamžiku, kdy tam projížděl rychlík do Moskvy. Zemřelo sedm lidí, desítky dalších utrpěly zranění. V Kurské oblasti se po výbuchu zřítil železniční most, ze kterého se na silnici pod ním zřítila lokomotiva nákladního vlaku. Zranění utrpěl strojvedoucí.
Kurská i Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou, proti které Rusko čtvrtým rokem vede útočnou válku.
Ruské úřady zveřejnily fotografie z Kurské oblasti, kde se zřítil most, po kterém projížděl nákladní vlak.
U Ruskem okupovaného Melitopolu explodoval vojenský nákladní vlak, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka. Mířil podle ní směrem ke Krymu.
Příčinou zřícení mostu v ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou, které si kvůli následnému vykolejení vlaku vyžádalo nejméně sedm životů, byla podle gubernátora Alexandra Bogomaze exploze. Informuje o tom agentura TASS. Ruský senátor Andrej Klišas už z činu obvinil Ukrajinu. Ukazuje podle něj na "teroristický charakter kyjevského režimu".
Ruský telegramový kanál Baza, který často zveřejňuje informace ze zdrojů z bezpečnostních složek, napsal, že podle předběžných informací byl most v Brjanské oblasti vyhozen do povětří. Pro své tvrzení ale neposkytl žádné důkazy.
Ukrajina se zatím k události nevyjádřila, píše agentura Reuters.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou se v noci na dnešek zřítil most, do něhož následně narazil osobní vlak a vykolejil. Nejméně sedm lidí zahynulo, uvedl gubernátor oblasti Alexander Bogomaz. V nemocnicích skončilo 44 z 69 zraněných lidí. Zraněny byly i tři děti, jedno těžce. Podle agentury RIA Novosti je mezi mrtvými i strojvůdce. Podle úřadů se most zřítil v důsledku zásahu zvenčí.
