„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Spojené státy obnovily svou vojenskou pomoc Ukrajině, oznámil podle agentury Reuters dnes večer představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Stalo se to krátce poté, co na jednání v saúdské Džiddě ukrajinská delegace souhlasila s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří.
Americká vojenská pomoc je pro Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi už přes tři roky, významná. Přerušena byla po veřejné roztržce mezi prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na konci února v Bílém domě.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přivítali výsledky dnešního jednání USA s Ukrajinou o ukončení války na Ukrajině vyvolané Ruskem. Dohodnutý návrh na třicetidenní příměří je důležitým krokem ke spravedlivému míru, uvedl Lipavský na sociální síti X. Navrhované příměří prověří ochotu Ruska ukončit válku, napsal Rakušan.
Na diplomacii záleží, zdůraznil Lipavský. „Dnes byl v Džiddě učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni,“ dodal k jednání, které se uskutečnilo v Saúdské Arábii.
Výsledek dnešního americko-ukrajinského jednání, včetně návrhu na vyhlášení okamžitého 30denního příměří mezi Ukrajinou a Ruskem a obnovení bezpečnostní pomoci USA a sdílení zpravodajských informací napadené zemi, dnes uvítali dva nejvyšší představitelé Evropské unie.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa v totožném prohlášení, zveřejněném současně na síti X, uvedli: "Toto je pozitivní vývoj, jenž může být krokem ke komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu. Míč je nyní na ruské straně hřiště."
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvítal návrh příměří, s nímž Ukrajina souhlasila při dnešním jednání s delegací Spojených států a v saúdské Džiddě. Macron podle agentury Reuters zdůraznil, že nyní je na Rusku, aby boje ukončilo.
„Míč je nyní jednoznačně na straně Ruska,“ napsal Macron v příspěvku na síti X. „Francie a její partneři jsou i nadále odhodláni dosáhnout pevného a trvalého míru, který bude podpořen silnými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu,“ dodal francouzský prezident.
Rusko nevylučuje kontakty s představiteli Spojených států v následujících několika dnech. Státní agentuře TASS to dnes večer řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Americký prezident Donald Trump krátce před tím řekl, že se Američané setkají s Rusy ještě dnes nebo ve středu a sám chce tento týden hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Britský premiér Keir Starmer označil dnešní jednání delegací Spojených států a Ukrajiny v saúdské Džiddě jako průlom, nyní podle něj musí Rusko vyslovit souhlas s klidem zbraní. Informovala o tom agentura Reuters. Ukrajina již oznámila, že souhlasí s americkým návrhem na 30denní plné příměří.
Americký prezident Donald Trump chce ještě tento týden hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters dnes ještě řekl, že věří, že příměří mezi Ukrajinci a Rusy nastane v příštích dnech.
„Na tango jsou potřeba dva,“ řekl Trump. Ukrajina již souhlas s americkým návrhem na 30denní plné příměří vyslovila, podle USA je tak nyní „míč na straně Ruska“.
Americký prezident Donald Trump doufá, že Rusko bude s návrhem na 30denní příměří souhlasit. Podle agentury Reuters také řekl, že Američané se ještě dnes, případně ve středu setkají s ruskými představiteli. Ukrajina dnes po jednání s americkou delegací v saúdské Džiddě uvedla, že přijímá návrh USA na plné 30denní příměří.
Trump dnes podle Reuters rovněž řekl, že by znovu pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu. Schůzka obou prezidentů na konci února v sídle hlav USA skončila roztržkou.
Ukrajina přijímá americký návrh na 30denní plné příměří v bojích s Ruskem, považuje ho za pozitivní a je připravena takový krok učinit, uvedl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu. Reagoval na výsledky dnešního jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Zelenskyj zároveň poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za konstruktivnost rozhovoru během jednání. Ministr zahraničí USA Rubio podle agentur řekl, že návrh příměří nyní předá Rusku a míč je teď na jeho straně. Vyjádřil naději, že Rusko návrh přijme.
USA a Ukrajina se shodly, že co nejdříve uzavřou dohodu o rozvoji ukrajinského nerostného bohatství, sdělilo podle Reuters ministerstvo zahraničí USA.
Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na okamžité prozatímní 30denní příměří, podle Reuters to uvádí společné prohlášení USA a Ukrajiny. USA ihned obnoví bezpečnostní pomoc Ukrajině a opět s ní začnou sdílet zpravodajské informace, stojí dále v prohlášení.
Rozhovory mezi Spojenými státy a Ukrajinou o ukončení války na Ukrajině po osmi hodinách jednání v saúdskoarabské Džiddě stále pokračují, řekl agentuře AFP nejmenovaný americký představitel. Dnešní diskuze je dalším krokem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ve snaze ukončit válku, kterou 24. února 2022 zahájilo Rusko invazí do Ukrajiny. Před necelým měsícem se také v Saúdské Arábii konaly rozhovory mezi USA a Ruskem.
V Paříži dnes začalo třídenní strategické obranné fórum 34 šéfů armád podporujících Ukrajinu. Účastní se ho země EU i Severoatlantické aliance, včetně Japonska a Austrálie. Náčelníci štábů se dnes bez účasti tradičních spojenců z USA radí za zavřenými dveřmi, jak postupovat dál a převzít větší odpovědnost za výsledek války na Ukrajině vzhledem k nepředvídatelnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho sbližování s Moskvou. Informuje o tom agentura Reuters.
Uzavřené jednání šéfů armád bez USA je vzácným a možná bezprecedentním krokem, píše Reuters. Cílem rozhovorů je posoudit možnosti a kapacity k zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě příměří, včetně případných evropských mírových sil, a k udržení dlouhodobé vojenské síly Kyjeva.
Odpovědnost za rozsáhlý dronový útok na Moskvu nesou všechny státy, které nadále poskytují Ukrajině zbraně. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo zahraničí. Při útoku na ruskou metropoli a její okolí v noci na dnešek zahynuli nejméně tři lidé a dalších asi dvacet utrpělo zranění. Rusko, které Ukrajinu v únoru 2022 vojensky napadlo, na ukrajinská města po celou dobu své agrese opakovaně útočí drony i raketami.
U společných půjček členských států EU na obranu je podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury důležitou otázkou, kdo by za takovou půjčku ručil. Stanjura to dnes uvedl v Bruselu po jednání unijních ministrů financí. Cílem Prahy je nezhoršit postavení České republiky, dodal ministr s tím, že vše bude potřeba posuzovat „případ od případu“.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden představila nový plán na přezbrojení Evropy nazvaný ReArm Europe. Ten by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.
Ukrajina v noci na dnešek podnikla rozsáhlý dronový úder na ruské hlavní město Moskvu. Místní se cítí otřeseni a mluví o příchodu války do Ruska, cituje jejich reakce agentura AFP. Do útoku považovaného za největší vzdušný úder proti Moskvě a okolí od začátku války v únoru 2022 se zapojilo přes 300 dronů. Podle ruských úřadů zahynuli tři lidé a dalších asi 20 utrpělo zranění. Ruský režim se snažil civilní obyvatelstvo i přes vojenskou propagandu a odvody vojáků držet stranou od ničivých dopadů války, zejména v metropoli a jejím sousedství.
Šest lidí zemřelo při ruském ostřelování ukrajinské Doněcké oblasti a dalších sedm bylo zraněno. Oznámil to gubernátor oblasti Vadym Filaškin.
Evropská unie by při financování programů na posílení své obrany a vojenského průmyslu měla podle části českých europoslanců hledat zdroje i ve stávajícím rozpočtu. Na dnešní plenární schůzi ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mluvila o možnosti půjček na tuto oblast až ve výši 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). Někteří čeští europoslanci však nové výdaje na obranu odmítají.
Dodávky ropy prostřednictvím ropovodu Družba na Slovensko byly pozastaveny. Oznámil to dnes podle agentury Reuters slovenský přepravce ropy Transpetrol. Dodal však, že ve večerních hodinách očekává obnovení dodávek. Zastavení dodávek ropovodem Družba zmiňuje rovněž Maďarsko, podle kterého je to důsledek ukrajinského dronového útoku, píše Reuters.
Firma Transpetrol podle Reuters uvedla, že dodávky byly zastaveny kvůli „technickým důvodům mimo území Slovenska“. Do Česka neteče ropa prostřednictvím ropovodu Družba již od minulého týdne. Rafinérská společnost Orlen Unipetrol v pondělí oznámila, že začíná využívat slíbenou ropu ze státních rezerv.
Ruský prezident Vladimir Putin záměrně stanovil „maximalistické“ požadavky na území a neutralitu Ukrajiny, protože věděl, že budou pro Kyjev a evropské země pravděpodobně nepřijatelné, uvedli pro agenturu Bloomberg anonymní západní představitelé.
Polsko bude v roce 2027 moci vojensky vycvičit 100.000 dobrovolníků, řekl dnes polský premiér Donald Tusk podle agentury Reuters. Minulý týden bez dalších podrobností oznámil, že se jeho vláda chystá zavést systém pro to, aby každý muž mohl absolvoval základní vojenský trénink.
„Nejdůležitější věcí pro nás je, aby každý, kdo o to má zájem, se takového výcviku mohl zúčastnit nejpozději v roce 2026,“ řekl Tusk. Jde podle něho o „náročný, ale proveditelný úkol“. „V roce 2027 budeme mít možnost vycvičit 100.000 dobrovolníků. Jsem přesvědčený, že zájemců bude dostatek,“ řekl také polský premiér. Je podle něho důležité, aby Polsko kromě profesionálních vojáků a příslušníků teritoriální obrany mělo i armádu rezervistů.
Polsko se už roky připravuje na možné hrozby ze strany Ruska. Jeho aktivity v tomto ohledu zesílily poté, co Rusko před třemi lety na rozkaz prezidenta Vladimira Putina zahájilo invazi na Ukrajinu.
Ruský vojenský soud poslal na 24 let za mříže sedmačtyřicetiletého Pjotra Žického za atentát na bývalého poslance ukrajinského parlamentu Oleha Carjova, uvedla dnes ruská a zahraniční média. Carjov byl postřelen a utrpěl vážná zranění, ale přežil.
Carjov byl svého času považován za adepta na místo šéfa loutkové vlády v Kyjevě, dosazené Ruskem po případné porážce Ukrajiny na počátku války, připomněla agentura Reuters a dodala, že Carjov tyto ambice popřel, když prohlásil, že zmíněná tvrzení mají velice málo společného s realitou.
Soud shledal Žického z Jalty na anektovaném Krymu vinným v šesti bodech, od vlastizrady přes absolvováním výcviku v teroristické činnosti až po pokus zavraždit veřejného činitele. Má také zaplatit pokutu 800.000 rublů (asi 214.000 Kč), napsal server Mediazona.
Podle ukrajinského generálního štábu byla při dnešním útoku na Moskevskou oblast zasažena Moskevská rafinérie, která je schopna ročně zpracovat 11 milionů tun ropy a ze 40 až 50 procent pokrývá poptávku po benzinu a naftě v ruském hlavním městě. Výbuchy se ozývaly také v blízkosti stanice Stalnoj Koň v Orlovské oblasti, která je součástí infrastruktury ropovodu Družba a hraje důležitou roli při dodávkách ropy do terminálu v přístavu Usť-Luga v Leningradské oblasti, uvedl také ukrajinský generální štáb. Toto tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Evropští poslanci dnes souhlasili s plánem podpory, díky kterému by Moldavsko mohlo dostat až 1,9 miliardy eur (47,5 miliardy korun) od Evropské unie. Finance mají Moldavsku pomoci s prováděním reforem, posílením právního státu a odolnosti vůči vnějším zásahům a rovněž vyrovnat se s negativními dopady, kterým země čelí kvůli ruské válce na Ukrajině.
Moldavsko je podle evropských představitelů vystaveno zvýšenému tlaku ze strany Ruska, například zásahům do loňských prezidentských voleb, které však nakonec vyhrála prounijní prezidentka Maia Sanduová. „Moldavsko čelilo bezprecedentnímu pokusu o destabilizaci,“ řekla v pondělní rozpravě eurokomisařka Marta Kosová. Podle europoslance a zpravodaje Siegfrieda Mureșana země potřebuje od EU rychlou pomoc.
Drtivá většina Ukrajinců, 87 procent, si myslí, že se Rusko nespokojí s tím, co už na Ukrajině okupuje. Dvě třetiny Ukrajinců se domnívají, že ruským cílem je zničit ukrajinský stát a ukrajinský národ, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie (KMIS).
Sociologové zaznamenali, že ve všech ukrajinských regionech drtivá většina dotázaných - od 80 procent na východě a jihu země až po 90 procent na západě a ve středu Ukrajiny - počítá s tím, že se Rusko nezastaví na již okupovaných ukrajinských územích.
Ukrajina je připravena jednat o ukončení války, prohlásil vedoucí ukrajinské delegace, šéf ukrajinské prezidentské kancelář Andrij Jermak při příchodu na dnešní jednání s americkými představiteli v Džiddě v Saúdské Arábii. „Jsme připraveni udělat vše pro dosažení míru,“ citovala ukrajinského představitele agentura AFP.
Jermak dříve naznačil, že prioritami je ochrana ukrajinských zájmů, jasná vize ukončení války s Ruskem a efektivní spolupráce s americkými partnery. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a to i díky pomoci Západu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v zasedacím sále usmíval do kamer, zatímco na protější straně stolu seděli ukrajinští představitelé, jejichž tváře nevyjadřovaly žádné emoce, popsala agentura AP atmosféru v luxusním hotelu, kde se schůzka koná. Na místě je i ministr zahraničí hostitelské země, dodala.
Ruská vojska během ofenzívy v Kurské oblasti na západě Ruska, kam počátkem srpna vpadly ukrajinské jednotky, osvobodila 12 obcí a více než 100 kilometrů čtverečních území, uvedlo dnes na sociální síti ruské ministerstvo obrany. Jde asi o čtvrtinu území, které ukrajinské síly podle ruského velení donedávna v Kurské oblasti ovládaly.
Agentura Reuters, která z vyjádření ministerstva citovala, poznamenala, že toto tvrzení o situaci na bojišti nemohla nezávisle ověřit. Připomněla, že výpad, při kterém ukrajinské síly zpočátku ovládly více než 1300 kilometrů čtverečních, byl nejvážnějším útokem na ruské území od invaze vojsk nacistického Německa na Sovětský svaz v roce 1941. Kyjev se tak snažil získat trumfy pro jednání s Ruskem a také přimět Moskvu k přesunu sil z východu Ukrajiny na západ Ruska. Nyní se ale ruská vojska svým útokem snaží obklíčit tisíce ukrajinských vojáků v Kurské oblasti.
Ukrajinský útok na Moskvu a Moskevskou oblast by měl přimět Putina, aby přijal příměří ve vzduchu navrhované Kyjevem, řekl ukrajinský činitel.
Ukrajinská delegace přicestovala do Džiddy v Saúdské Arábii na jednání s americkými představiteli, oznámil dnes na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, který vede ukrajinský tým. Naznačil, že prioritami je ochrana ukrajinských zájmů, jasná vize ukončení války s Ruskem a efektivní spolupráce s americkými partnery. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a to i díky pomoci Západu.
Obyvatelé Polska dostanou do konce roku manuál s informacemi, jak se chovat v různých krizových situacích. S odvoláním na zástupce ředitele odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení ministerstva vnitra Roberta Klonowského to uvedl Business Insider Polska nebo rádio Zet. Součástí brožury mají být například rady, jaké zásoby si obstarat, aby lidé v případě krize přežili doma 72 hodin bez zásobování.
Brožura s informacemi, jak si počínat v situacích ohrožení, se jmenuje Průvodce krizí a má lidem podle médií poskytnout rady, jak si poradit v potenciálních krizových situacích, jako je například několikadenní nebo několikahodinový výpadek proudu, jak poskytnout první pomoc nebo co dělat v případě varovných sirén se specifickým tónem.
Klonowski upozornil, že cílem není strašit, ale přístupným způsobem ukázat, jak si poradit v situacích různého ohrožení. Polské úřady chtějí manuál - jenž bude dostupný v polštině, ukrajinštině a angličtině - distribuovat v papírové podobě, ale k dispozici bude také online. Vzniknout má rovněž verze určená pro děti.
Ukrajinci přicestovali do Džiddy na jednání s USA, důraz chtějí klást na ochranu ukrajinských zájmů, ukončení války a spolupráci s USA, uvedl šéf Zelenského prezidentské kanceláře Jermak.
Ruské ministerstvo obrany na Telegramu uvedlo, že „zachyceno či zničeno“ bylo 337 dronů, z toho 91 nad Moskevskou oblastí, 126 nad Kurskou oblastí, 38 nad Brjanskou oblastí a 25 nad Belgorodskou oblastí. Zbylé bezpilotní prostředky zachytila protivzdušná obrana nad šesti dalšími oblastmi centrálního Ruska.
Europoslanci na dnešní plenární schůzi ve Štrasburku budou hlasovat o poskytnutí fondů Moldavsku ve výši 1,9 miliardy eur (47,4 miliardy korun), mají pomoci bývalé sovětské zemi s ekonomickými reformami, posílením právního státu a zmírněním negativních dopadů, které má na zemi ruská válka na Ukrajině.
Debatovat budou europoslanci také o snahách unijních zemí posílit svou obranu a Evropská komise je seznámí se svými iniciativami ohledně efektivnějšího navracení migrantů či dostupnosti léků.
Jedním z hlavních témat dnešního zasedání EP ve Štrasburku bude obrana. Dopoledne je na programu debata o mimořádném summitu z minulého čtvrtka, který se právě věnoval posílení evropské obrany. Odpoledne budou zástupci Evropské komise s poslanci diskutovat o připravované bílé knize budoucnosti evropské obrany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dnešní schůzkou se zástupci Spojených států v saúdskoarabské Džiddě navrhl propustit ukrajinské i ruské zajatce. Krok by podle něj pomohl vytvořit důvěru před rozhovory o konci války.
Zástupci USA a Ukrajiny dnes v saúdskoarabské Džiddě povedou jednání o ukončení rusko-ukrajinské války. Rozhovory budou první mezi oběma stranami od nedávné návštěvy Zelenského ve Washingtonu, která skončila roztržkou mezi ním a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentem J.D. Vancem. Washington poté pozastavil dodávky americké vojenské pomoci Ukrajině a sdílení zpravodajských informací.
„Zdůraznil jsem otázku propuštění vězňů a návratu našich dětí, což by se mohlo stát klíčovým krokem při budování důvěry v diplomatické snažení,“ napsal Zelenskyj na X po pondělním jednání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Uvedl také, že Ukrajina bude během rozhovorů s USA „plně konstruktivní“.
Čtyři moskevská letiště - Žukovo, Domodědovo, Vnukovo a Šeremeťjevo - musela kvůli ukrajinskému útoku přerušit provoz. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že bezpilotní prostředky byly sestřeleny v Domodědovském a Ramenském okrese v Moskevské oblasti.
Zákaz příletů a odletů byl vyhlášen také na letištích v Jaroslavli a Nižním Novgorodu. Podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova si masivní útok vyžádal jednoho mrtvého a tři zraněné. Trosky jednoho z dronů dopadly na dům, kde poškodily nejméně sedm bytů, dodal.
Podle ruské státní agentury TASS útok způsobil rozsáhlý požár na parkovišti poblíž Moskvy. V Domodědovu utrpěla škody železniční infrastruktura, uvedla agentura RIA Novosti.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 337 ukrajinských dronů. Z nich 91 směřovalo na Moskvu, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Reuters jde patrně o největší vzdušný útok na ruskou metropoli za celou válku, ruská státní agentura TASS píše o nejrozsáhlejším útoku na Rusko v letošním roce.
