„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajina musí být realistická ohledně svých cílů a přijmout, že její část by mohla dočasně zůstat pod ruskou kontrolou, řekl Pavel listu NYT.
Ukrajina si v dopise stěžovala Česku, že část dělostřeleckých granátů dodaných v rámci české muniční iniciativy vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt.
„Je to noční můra každého dělostřelce: granát nevybuchne kilometry daleko v nepřátelských pozicích, ale krátce poté, co opustí hlaveň děla. Právě to se stávalo vojákům na Ukrajině - s dělostřeleckými granáty, z nichž některé byly dodány v rámci české muniční iniciativy, ale také z USA,“ napsal Handelsblatt.
Ukrajina jako první na světě zavedla technologii „roje dronů“ a za poslední rok se jí podařilo zničit nebo poškodit více než 200 cílů na ruském území. V dnes publikovaném komentáři pro ukrajinskou verzi časopisu Forbes to napsal ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
„Jsou mezi nimi řídící stanoviště, letiště, lodě, systémy protivzdušné obrany a místa, kde se nachází ruský vojenský personál. Přinutili jsme nepřítele přemístit svá letadla na letiště vzdálená 250 kilometrů od hranic,“ uvedl Umerov s odkazem na místa, která podle něj Ukrajinci zasáhli pomocí bezpilotních strojů.
Rusko nedostane pozvánku na vzpomínkovou akci k 80. výročí osvobození Osvětimi sovětskou Rudou armádou. Podle agentury AFP to dnes oznámilo muzeum tohoto někdejšího nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora.
Muzeum, které se nachází u jihopolského města Osvětim, přijalo rozhodnutí vyloučit z oslav Moskvu již potřetí od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Polsko, které je členem NATO a EU, je od začátku ruské vojenské agrese jednoznačným podporovatelem sousední Ukrajiny.
Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud se k nim neuchýlí Washington, prohlásil dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Učinil tak v době, kdy se objevily spekulace, že by Kreml mohl upustit od postsovětského moratoria na jaderné testy, zatímco západní země zvažují, zda povolí Kyjevu, aby jejich zbraněmi mohl udeřit na území Ruska, podotkla agentura Reuters.
Tři civilisté včetně nezletilého zemřeli v důsledku ukrajinského ostřelování příhraniční Belgorodské oblasti na západě Ruska. Dnes to uvedl gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov.
Událost se stala v obci Archangelskoje nedaleko ruského města Šebekino. Region používá ruská armáda pro zásobování své přeshraniční ofenzivy do ukrajinské Charkovské oblasti, kterou zahájila v květnu tohoto roku.
Americká společnost Northrop Grumman, která patří k největším výrobcům zbraní na světě, chce vyrábět munici v Litvě. Viceprezident firmy Stephen O'Bryan dnes podepsal s litevskou vládou memorandum o porozumění ohledně výroby munice ráže 30 milimetrů ve stávajícím státním zařízení. Ministr obrany Laurynas Kasčiunas očekává, že výrobní linka bude zprovozněna do jednoho roku, uvedla agentura Bloomberg.
Litva je členem Severoatlantické aliance. Tak jako Ukrajina bývala součástí Sovětského svazu a teď patří k významným podporovatelům Ukrajiny v jejím současném konfliktu s Ruskem. Vláda ve Vilniusu doufá, že uzavřená smlouva posílí obranný průmysl Litvy. Vyrobená munice má být použita pro bojová vozidla pěchoty.
Zástupce Ukrajiny prohlásil, že Krymský most „musí padnout“. Ukrajina u mezinárodního soudu v Haagu obvinila Rusko z porušování námořního práva. Velvyslanec ukrajinského ministerstva zahraničí Anton Koryněvič uvedl, že Rusko „chce Azovské moře a Kerčský průliv získat pro sebe“.
Ruské síly zaútočily na město Kramatorsk a vesnici Šachove v Doněcké oblasti, přičemž zabily jednu osobu a nejméně deset dalších zranily, informoval gubernátor Vadym Filaškin.
Nizozemsko stále hledá partnerské země, které by poskytly komponenty pro systém protivzdušné obrany Patriot přislíbený Ukrajině, uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans v rozhovoru pro médium Delfi.
Při ukrajinské operaci v Kurské oblasti na západě Ruska zemřelo za sedm týdnů 56 civilistů a 266 jich utrpělo zranění. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož muselo v nejnebezpečnějších lokalitách oblasti na 131 000 lidí opustit své domovy. Ukrajinská diplomacie reagovala prohlášením, že na civilisty neútočí a že jsou ruská čísla smyšlená, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina už více než dva a půl roku čelí ruské invazi, na začátku srpna však ukrajinská armáda pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila část ruského území. Podle Kyjeva ovládla kolem stovky obcí a na 1300 kilometrů čtverečních ruského území. Nyní tam Ukrajinci čelí protiútoku ruských jednotek a Moskva v uplynulých dnech uváděla, že dobyla řadu obcí zpět.
Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí dnes institut informoval v tiskové zprávě.
Problémy s depresí či úzkostí se u uprchlíků týkají zejména žen a mladých dospělých do 30 let. „U těchto kategorií je významně vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím,“ uvedl Matouš Pilnáček z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Ruské útoky na Ukrajině si za poslední den vyžádaly tři mrtvé a 38 zraněných, informovaly 23. září regionální úřady. Ukrajinské síly v noci sestřelily tři ze čtyř bezpilotních letounů typu Šáhid, informovalo letectvo. Jeden další dron a dvě střely s plochou dráhou letu Kh-59/69 „nezasáhly své cíle“ díky prostředkům elektronického boje.
Vztahy s Ruskem by měly po skončení války na Ukrajině být přehodnoceny, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu v Paříži francouzský prezident vyzval, aby si lidé představili „zítřejší mír“ v Evropě v nové podobě a v nové realitě. „Budeme muset přemýšlet o nové podobě uspořádání Evropy a přehodnotit naše vztahy s Ruskem,“ řekl Macron.
Zajištění bezpečnosti Ukrajiny bude vyžadovat zvýšenou vojenskou podporu, jasnou cestu ke členství v NATO a mezinárodní podporu Zelenského mírového plánu, uvedl pro The Kyiv Independent bývalý švédský premiér Carl Bildt.
Obrazem: Následky ruského útoku na Záporoží
Ukrajinská 95. samostatná útočná brigáda vzdušných sil 23. září oznámila, že prolomila další úsek ruských hranic. Ukrajinská 95. brigáda zveřejnila video, které údajně ukazuje prolomení ženijních zátarasů, přechod výsadkových jednotek do Ruska a první boje u hranic.
Při ruských vzdušných úderech na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zraněno nejméně 16 civilistů, včetně jednoho dítěte. Útok částečně zničil jednu obytnou budovu a několik dalších poškodil, uvedl podle serveru The Kyiv Independent šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Rusko podle Kyjeva útočilo i na dalších místech na Ukrajině. Moskva se k útoku zatím nevyjádřila.
Záchranáři v Záporoží evakuovali obyvatele z několika poškozených bytových domů, informovalo na síti Telegram ukrajinské ministerstvo vnitra. Podle předběžných informací Rusko na Záporoží útočilo svými naváděnými bombami KAB.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany ruské síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly již o více než 640 000 vojáků.
Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní prostě proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Neznámý počet lidí bez domova z různých důvodů podepsal smlouvu s ruskou armádou a šel bojovat na Ukrajinu. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli navštívil továrnu na výrobu munice v americkém státě Pensylvánie. Podle agentury AP poděkoval zaměstnancům a požádal o další dodávky. Tímto bodem programu Zelenskyj zahájil svůj nabitý týden v USA, během něhož mimo jiné vystoupí na Valném shromáždění OSN a setká se s americkým protějškem Joem Bidenem.
Zelenskyj navštívil závod v Pensylvánii za přísných bezpečnostních opatření. Demokratický člen Sněmovny reprezentantů Matt Cartwright, který se setkání v závodě na výrobu munice ve Scrantonu zúčastnil, řekl, že prezident měl prostý vzkaz: „Děkuji vám. A potřebujeme víc.“
Při ruských vzdušných úderech na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zraněno nejméně devět civilistů, včetně jednoho dítěte. Útok částečně zničil jednu obytnou budovu, uvedl podle serveru The Kyiv Independent šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Záchranáři evakuovali obyvatele z několika poškozených bytových domů, informovalo na síti Telegram ukrajinské ministerstvo vnitra. Podle předběžných informací Rusko na Záporoží útočilo svými naváděnými bombami KAB.
