„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Záběr z uklízení trosek po ruském útoku v Kyjevě.

Podle předběžných údajů ukrajinských vzdušných sil vypálilo Rusko 8. července na Ukrajinu 38 raket různých typů. Náklady na útok činí podle výpočtů časopisu Forbes přibližně 232 milionů dolarů. Sestřeleny měly být rakety v hodnotě více než 181 milionů dolarů.

K situaci v zasažené kyjevské nemocnici Ochmatdyt Zelenskyj uvedl, že v sutinách jsou uvězněni lidé a že přesný počet zraněných a mrtvých stále není znám. „Nyní všichni pomáhají s odklízením trosek: lékaři, obyčejní lidé,“ dodal s tím, že Rusko „nemůže nevědět“, kam míří jeho rakety.

Nejméně 21 mrtvých a 96 zraněných dnes hlásí Kyjev, podle jehož starosty Vitalije Klička šlo o jeden z nejhorších útoků na metropoli od začátku invaze. V Kryvém Rihu útok zabil 11 lidí a na 47 jich zranil, uvedly podle Reuters ukrajinské úřady. Podle starosty tohoto města v Dněpropetrovské oblasti Oleksandra Vilkula město utrpělo několik zásahů, včetně administrativní budovy a průmyslového podniku. Tři lidé zahynuli ve východukrajinském Pokrovsku. Jednoho mrtvého a šest zraněných hlásí také úřady v Dnipru.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) napsal, že krutost ruského teroristického státu nezná mezí. „Na dětskou nemocnici může zaútočit jen nelidská zrůda a přesně takové povahy jsou ruští generálové a diktátor Putin, jejichž rozkazy ruská invazní vojska bezmyšlenkovitě plní,“ uvedl. Klíč k míru podle něj drží Rusko. „Když přestane útočit a stáhne svá invazní vojska, válka skončí. Když se Ukrajina přestane bránit, Rusko ji pohltí a zničí,“ vysvětlil.

Počet mrtvých po ruském útoku na Ukrajinu stoupl na 36. Zraněných je okolo 150, napsala agentura Reuters s odkazem na bilance ukrajinských úřadů.

Hnutí ANO vstoupilo do frakce Patriotů pro Evropu, aby plnilo svůj program, řekl jeho předseda Andrej Babiš. První místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že hnutí hledalo partnery, se kterými má stejný názor na unijní problematiku. Názor ANO na konflikt na Ukrajině včetně kritiky ruské agrese se nemění, doplnil. Odsoudil dnešní vzdušný útok na Ukrajinu, který mířil mimo jiné na dětskou nemocnici.

Obrazem: Další záběry z dětské nemocnice v Kyjevě zasažené ruskou raketou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval takzvanou „mírovou misi“ maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy a prohlásil, že úspěšného smíru mezi Ruskem a Ukrajinou lze dosáhnout pouze tvorbou „seriózních a silných spojenectví“.

Ruský raketový útok na dětskou nemocnici v Kyjevě podle premiéra Petra Fialy (ODS) znovu ukazuje brutalitu agresivní války, kterou na Ukrajině vede Rusko. „Vladimir Putin nechce mír, chce za každou cenu dosáhnout svých agresivních mocenských cílů – bez ohledu na civilní oběti a utrpení nevinných lidí,“ napsal na síti X.

Ruský útok na Kryvij Rih zabil 10 lidí a 47 jich zranil, informoval Oleksandr Vilkul, náčelník vojenské správy města.

Obrazem: Následky dnešního masivního raketového útoku na Ukrajinu

Rozsáhlé ruské vzdušné útoky z dnešního rána si v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti vyžádaly dohromady 31 mrtvých a 125 zraněných. O zvýšení bilance odpoledne informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Za útok, který v ukrajinské metropoli zasáhl mimo jiné dětskou nemocnici, slíbil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odplatu. Chce také schůzi Rady bezpečnosti OSN, uvedla agentura Reuters. Rusko uvedlo, že útočilo na zařízení vojenského průmyslu a letecké základny, nikoliv na civilní cíle.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell obvinil Rusko z nemilosrdných útoků na ukrajinské civilisty po dnešních masivních úderech, které mimo jiné zasáhly dětskou nemocnici v Kyjevě. Dnešní ruské raketové útoky jsou válečným zločinem, který musí odsoudit celý svět, prohlásil podle agentury Reuters italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Také Litva ostře odsoudila Moskvu a vyzvala k větší podpoře Ukrajiny.

„Ukrajina nyní potřebuje protivzdušnou obranu. Všichni odpovědní za ruské válečné zločiny musí být pohnáni k odpovědnosti,“ uvedl Borrell na sociální síti X. „Zasáhly mě záběry úderů v Kyjevě ... Jde o válečné zločiny, které musí odsoudit celé mezinárodní společenství,“ napsal Tajani na síti X. „(Italská) vláda bude i nadále bránit suverenitu Ukrajiny a jejího lidu,“ dodal.

Při ruském útoku na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě zahynuli nejméně dva dospělí a 16 lidí, včetně sedmi dětí, bylo zraněno.

Rozsáhlé ruské vzdušné útoky z dnešního rána si v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti vyžádaly celkem 28 mrtvých a 112 zraněných. O zvýšení bilance dnes odpoledne informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Podle něj pokračují práce na odklízení trosek.

Za útok, který v ukrajinské metropoli zasáhl mimo jiné dětskou nemocnici, slíbil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odplatu. Chce také schůzi Rady bezpečnosti OSN, uvedla agentura Reuters.

Dnešní ruské útoky si podle ukrajinského ministerstva vnitra vyžádaly 28 mrtvých a více než sto zraněných. Poškozeno bylo přes 50 civilních budov.

Maďarská vláda bude usilovat o příspěvek na obranu od bank, energetických firem a nadnárodních společností. Každá nadnárodní společnost, která v současných válečných podmínkách dosáhne dodatečného zisku, musí zaplatit příspěvek do státního fondu na obranu, uvedl dnes šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás.

Od invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 Maďarsko stále odmítá posílat Kyjevu zbraně a udržuje úzké hospodářské vztahy s Moskvou. Orbán se minulý pátek setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dnes se sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Návštěvu označil za ukrajinskou mírovou misi, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinské protivzdušné obraně se dnes podařilo sestřelit 30 z 38 raket mířících na ukrajinské území, uvedl velitel letectva Oleščuk.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a polský premiér Donald Tusk podepsali obrannou dohodu mezi Ukrajinou a Polskem. Po pořízení společné fotografie požádal ukrajinský prezident o minutu ticha na památku obětí dnešního ruského raketového útoku na ukrajinské území. Ukrajina má podle Tuska polskou podporu ohledně vstupu do NATO.

Počet obětí dnešních ruských útoků na Kyjev vzrostl na 15, uvedla generální prokuratura. Nejméně 37 osob bylo zraněno.

Vyšetřovatelé Bezpečnostní služby Ukrajiny dospěli k závěru, že Rusové zasáhli dětskou nemocnici Ochmadyt v Kyjevě raketou Kh-101.

Útok na dětskou nemocnici v Kyjevě je podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) další válečný zločin, jehož se Rusko dopustilo. „‚Mírová mise‘ Viktora Orbána nepřinesla mír, jen další mrtvé a brutalita ruských zločinů ještě zesílila. Poučení: s Putinem se nedá dohodnout, on musí být silou zastaven. Proto pevně stojíme za Ukrajinou,“ napsala na síti X.

Při posledním ze série ruských útoků na Ukrajinu byla poškozena porodnice Isida v Dnipru. Státní služba pro mimořádné události uvedla, že po zasažení nemocnice troskami zemřeli nejméně čtyři lidé a tři byli zraněni. Prohlášení neupřesnilo, zda oběti byli pacienti nebo zaměstnanci nemocnice.

Ruské ministerstvo obrany k dnešnímu útoku uvedlo, že cílil na vojenský průmysl a na základny ukrajinského letectva. Prohlášení ukrajinských představitelů o tom, že se Moskva zaměřuje na civilní cíle, jsou podle něj „naprosto nepravdivá“. Škody v Kyjevě způsobil „pád rakety ukrajinské protivzdušné obrany“, dodalo ministerstvo s tím, že jde o „provokace“ Kyjeva, které mají v předvečer summitu NATO zajistit Ukrajině peníze ze Západu.

Obrazem: Další snímky z kyjevské dětské nemocnice zasažené ruským útokem

Zatímco užiteční idioti blábolí o míru s Putinem, on posílá rakety na dětskou nemocnici, píše na síti X ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „V současné době se chystám na summit NATO, kde budu prosazovat dlouhodobou strategii omezování Ruska. Nelze ustupovat agresi,“ stojí v příspěvku.

Počet obětí dnešního ruského raketového útoku na Kyjev vzrostl na 10, informovala vojenská správa města.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude dnes před odletem na summit Severoatlantické aliance ve Washingtonu jednat ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem a prezidentem Andrzejem Dudou. Informovala o tom polská vláda a prezidentská kancelář.

Tusk nedávno podle agentury DPA oznámil, že se Zelenským pravděpodobně podepíše dvoustrannou dohodu o bezpečnostní spolupráci. V brzkém odpoledni se Zelenskyj setká také se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.

Lídři členských zemí NATO tento týden oslaví 75. výročí vzniku aliance na summitu ve Washingtonu, jehož hlavním tématem bude opět podpora Ukrajiny bránící se ruské agresi. Spojenci plánují přislíbit Kyjevu další vojenskou pomoc a pokročit v přípravách na jeho možné členství v bloku. Nad schůzkou konanou ve Spojených státech se vznáší otázky spojené s místní předvolební kampaní v čele s pochybnostmi ohledně kondice prezidenta Joea Bidena a možného návratu exprezidenta Donalda Trumpa.

Hlavním tématem bude válka Ruska proti Ukrajině, jejíž konec zůstává v nedohlednu i po téměř 30 měsících bojů a desetitisících mrtvých. NATO poskytuje napadené zemi téměř 100 procent zahraniční vojenské pomoci a chce Moskvě ukázat, že tato podpora v dohledné době neskončí.

Ruský hromadný raketový útok zabil v Dnipru jednoho člověka a šest dalších zranil, informoval gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.

Zásah dětské nemocnice v Kyjevě a mnoha dalších ukrajinských měst je podle prezidenta Petra Pavla důkazem toho, že Putinovo Rusko se nezastaví před ničím. „Útok na ty nejzranitelnější je neomluvitelný. Právě odlétám na summit NATO, na kterém očekávám shodu na tom, že všichni vnímáme Rusko jako největší hrozbu, na kterou musíme být důkladně připraveni,“ uvedl v příspěvku na síti X.

Podle reportérů deníku Kyiv Independent, kteří byli na místě, byly krátce po 13. hodině místního času v Kyjevě slyšet další výbuchy. Došlo k nim několik hodin poté, co byl Kyjev a další města zasažena masivním raketovým útokem.

Ukrajinská média uvádějí, že při útoku na kyjevskou dětskou nemocnici Ochmadyt zemřel minimálně jeden člověk.

Tři elektronické rozvodny společnosti DTEK byly zcela zničeny nebo poškozeny v Golosejevské a Ševčenkovské čtvrti Kyjeva, uvedla společnost. Počet hlášených obětí v ukrajinaském hlavním městě zatím vzrostl na devět. Celkem bylo na Ukrajině v důsledku ruského útoku zabito 20 lidí.

Nejméně sedm mrtvých hlásí Kyjev, podle jehož starosty Vitalije Klička šlo o jeden z nejhorších útoků na metropoli od začátku invaze. Zásah tam utrpěla mimo jiné dětská nemocnice. V Kryvém Rihu v centrální části Ukrajiny pak útok zabil deset lidí a dalších 31 zranil. Ve všech ukrajinských oblastech byl dopoledne vyhlášen letecký poplach, výbuchy byly hlášeny i z dalších ukrajinských měst.

„Ruští teroristé opět zaútočili raketami na Ukrajinu. Různá města: Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Slovjansk, Kramatorsk. Více než 40 raket různých typů. Byly poškozeny obytné budovy, infrastruktura a dětská nemocnice,“ napsal na síti Telegram prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj by měl „celý svět využít veškerého svého odhodlání, aby ruské údery konečně skončily“.

Útok na dětskou nemocnici v Kyjevě je další naprosto nepřijatelný a odporný čin teroristy Putina, uvedl na sociálních sítích předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Takové útoky na civilisty a zdravotnická zařízení jsou v rozporu s mezinárodním právem a měly by být vstupenkou k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. Rusko musí být poraženo,“ stojí v příspěvku.

Lékaři a civilisté pomáhají při odstraňování trosek v dětské nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě, která byla zasažena při dnešním raketovém útoku. 

„Nemocnice byla poškozena ruským útokem, pod troskami jsou lidé, přesný počet zraněných a mrtvých v současné době není znám,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Celková bilance obětí dnešního ruského vzdušného útoku na Ukrajinu vzrostla na 20 mrtvých a zhruba 50 zraněných, uvedlo ministerstvo vnitra v Kyjevě.

Denní útoky podobného rozsahu, jako byl ten dnešní na Kyjev, jsou spíše vzácností, informovali novináři agentury AFP.  Nad ukrajinským hlavním městem se ozvaly výbuchy, přičemž z centra Kyjeva následně začal stoupat černý dým. Na snímku níže ukrajinský hasič pracuje na likvidaci požáru v obytné budově po raketovém útoku.

Obrazem: Rusko podniklo mohutný útok na Kyjev. Zasažena byla údajně i dětská nemocnice.

Německý ministr obrany Boris Pistorius je nespokojený s penězi, které vláda spolkového kancléře Olafa Scholze vyčlenila pro příští rok na armádu. Pistorius, který oproti letošním 52 miliardám eur (1,3 bilionu Kč) požadoval o šest miliard eur (151 miliard Kč) více, dostal navíc pouze 1,2 miliardy eur (30 miliard Kč), se obává, že to zpomalí modernizaci německých ozbrojených sil.

Německo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zřídilo k modernizaci armády zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který stojí mimo běžný státní rozpočet. Díky tomuto fondu Německo letos splní investici dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), jak se alianční státy zavázaly. Zbrojní smlouvy uzavírá Berlín již nyní, peníze z fondu ale uvolňuje postupně. 

Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si vyžádal deset mrtvých, uvedly podle Reuters místní úřady. Dalších 31 lidí utrpělo zranění.

Ukrajinské úřady po dnešním rozsáhlém ruském vzdušném útoku hlásí mrtvé i zraněné. Podle agentury Reuters, která se odvolává na místní úřady, zahynulo v Kyjevě nejméně pět lidí a devět dalších utrpělo zranění. Zasažena byla v metropoli podle prezidenta Volodymyra Zelenského také dětská nemocnice. 

Ve všech ukrajinských oblastech byl dnes dopoledne vyhlášen letecký poplach. Podle Zelenského použilo Rusko na 40 střel různých typů. Výbuchy byly hlášeny také z Kropyvnyckého a Dnipra.

Rusko zahájilo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. V Kyjevské oblasti funguje protivzdušná obrana, média hlásí výbuchy z Kryvého Rihu a Kropyvnyckého. Při hromadném raketovém útoku na ukrajinské hlavní město byli zraněni nejméně tři lidé, informoval v 11:05 místního času starosta Kyjeva Vitalij Kličko.

Podle kyjevské vojenské správy dopadly na několik míst ukrajinské metropole trosky sestřelených raket, na místě jsou záchranáři. Škody utrpělo několik budov, na jednom místě vypukl požár, uvedla správa.

Ruská tajná služba FSB uvedla, že překazila pokus Kyjeva unést strategický bombardér Tu-22M3 ruských vzdušných sil a přeletět s ním na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na sdělení ruské kontrarozvědky. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská tajná služba SBU na žádost o komentář bezprostředně nereagovala.

„Ukrajinská rozvědka měla v úmyslu naverbovat ruského vojenského pilota za finanční odměnu a poskytnutí italského občanství s cílem přesvědčit ho, aby odletěl a přistál na Ukrajině se strategickým bombardérem,“ uvedla FSB na svých internetových stránkách. FSB v prohlášení dále uvedla, že Rusko během operace získalo informace, které pomohly jeho silám provést úder na letiště Ozerne na severozápadě Ukrajiny.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol hodlá s vedoucími představiteli NATO jednat o hrozbě, kterou podle něj pro Evropu představuje Severní Korea a její prohlubující se vazby na Rusko. V rozhovoru s agenturou Reuters vzkázal Moskvě, že si bude muset vybrat mezi dvěma korejskými státy a rozhodnout se, kde spočívají její skutečné zájmy.

„Vojenská spolupráce Ruska se Severní Koreou představuje jasnou hrozbu a vážnou výzvu pro mír a bezpečnost na Korejském poloostrově i v Evropě,“ řekl Jun agentuře Reuters před cestou do Washingtonu na summit NATO. „Záleží pouze na Rusku, kam chce směřovat vazby s Jižní Koreou,“ dodal. Uvedl také, že se jeho země rozhodne o poskytnutí zbraní Ukrajině na základě toho, jak dopadne nový vojenský pakt mezi Moskvou a Pchjongjangem.

Jun se v roce 2022 stal prvním jihokorejským prezidentem, který se zúčastnil summitu NATO. Společně s Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem bude Jižní Korea jedním ze čtyř partnerů z oblasti Asie a Pacifiku, kteří se připojí k summitu pořádanému tento týden. Vztahy mezi Jižní Koreou a Ruskem se zhoršily kvůli dodávkám balistických raket a děl z Pchjongjangu pro Moskvou vedenou válku na Ukrajině. Rusko i KLDR tyto dohody popírají.

Rusko označilo Jižní Koreu za „nejpřátelštější mezi nepřátelskými zeměmi“ a prezident Vladimir Putin prohlásil, že by udělala „velkou chybu“, kdyby se rozhodla dodávat zbraně Ukrajině. Jižní Korea protestovala, když Putin v červnu navštívil Pchjongjang a podepsal s vůdcem Kim Čong-unem smlouvu, která se týká vzájemné obrany.

„Severní Korea je jednoznačně hrozbou pro mezinárodní společnost,“ řekl Jun Sok-jol. „Doufám, že se Rusko rozumně rozhodne, která strana – jestli Jižní, nebo Severní Korea – je důležitější a potřebnější pro jeho zájmy. Budoucnost vztahů mezi Korejskou republikou a Ruskem závisí výhradně na jednání Ruska,“ dodal.

Čínský prezident Si Ťin-pching na setkání s maďarským premiérem vyzval světové velmoci, aby pomohly Rusku a Ukrajině obnovit přímý dialog a jednání, uvedla AP.

Maďarský premiér Viktor Orbán je na návštěvě Číny, oznámil dnes ráno na sociální síti X. Čínská státní média později informovala, že Orbán jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a že tématem rozhovorů bylo urovnání konfliktu na Ukrajině.

Orbán minulý týden navštívil Kyjev, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, a později přijel do Moskvy, kde o konfliktu na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko od července předsedá Radě Evropské unie, která se ale od Orbánovy cesty do Moskvy distancovala.

„Mírová mise ministerského předseda Viktora Orbána pokračuje,“ uvedl k návštěvě Číny Orbánův mluvčí Bertalan Havasi. Za mírovou misi Orbán podle agentury Reuters označil své cesty na Ukrajinu a do Ruska z minulého týdne. „Čína je klíčovou mocností při vytváření podmínek pro mír v rusko-ukrajinské válce,“ napsal Orbán na síti X a dodal, že právě to byl důvod, proč se setkal s čínským prezidentem jen dva měsíce poté, co Si Ťin-pching navštívil Budapešť.

Když udeřila pandemie covidu-19, tvořily se před obchody se zlatem v Polsku dlouhé fronty. Pak přišla ruská invaze na Ukrajinu, která v sousední zemi vyvolala další shon po žlutém kovu. Vedoucí varšavského obchodu se zlatými pruty a mincemi z produkce Polské mincovny Piotr Kozik vzpomíná, jak připadl den ruské invaze, 24. únor 2022, na takzvaný Tučný čtvrtek, kdy Poláci jedí koblihy plněné marmeládou.

„Ten den byly v našem obchodě delší fronty na zlato než na koblihy v pekárně,“ řekl Kozik agentuře AP. Lidmi v Polsku válka za hranicemi otřásla, do jejich země přišli uprchlíci. Mnohým se tehdy zdálo, že zlato nabízí finanční a psychologickou jistotu.

Dnes jsou fronty pryč, ale poptávka po zlatě zůstává stabilní, protože válka pokračuje už třetím rokem. K neklidu přispívá migrační krize na polských hranicích s Běloruskem, kterou polské úřady považují za hybridní válku vyvolanou Moskvou a Minskem.

Český prezident Petr Pavel dnes odletí na týdenní návštěvu Spojených států. Zásadním bodem jeho programu bude summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná od úterý do čtvrtka. Poté odletí na dva dny do Houstonu.

Summit NATO by měl podle Pražského hradu přinést tři hlavní sdělení. Týkají se posilování aliance a spravedlivého sdílení břemene, dlouhodobé podpory Ukrajiny a posilování spolupráce s partnery. Za ČR se jednání v USA dále zúčastní ministryně obrany Jana Černochová, šéf diplomacie Jan Lipavský a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Kvůli výbuchu miny u ukrajinského Charkova zemřeli v neděli nejméně čtyři lidé. Uvedly to podle agentury Reuters místní úřady. Mezi mrtvými je nejméně jedno dítě. Podle údajů OSN zhruba za čtyři procenta obětí mezi civilisty mohly v období od března do konce května miny či nevybuchlá munice.

Podle úřadů mina vybuchla na lesní cestě, kterou projíždělo auto. Jednalo se o členy jedné rodiny, kteří se zřejmě vraceli z chaty. Úřadům se podařilo identifikovat čtyři těla, na palubě auta však podle příbuzných mohlo být až šest lidí, uvedly ukrajinské úřady, podle kterých vybuchla nepřátelská, tudíž ruská, mina.