„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Děkujeme za pozornost k dnešnímu zpravodajství z války na Ukrajině. Čerstvé přineseme v pondělí ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na návštěvu do Spojených arabských emirátů, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.
Official visit to the United Arab Emirates together with the First Lady @ZelenskaUA.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 16, 2025
Our top priority is bringing even more of our people home from captivity.
We will also focus on investments and economic partnership, as well as a large-scale humanitarian program. pic.twitter.com/rlVBT38TIV
Americký prezident Donald Trump by se mohl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem setkat v Saudské Arábii kvůli jednání o konci války již na konci tohoto měsíce, píše server Newsweek.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl v místní televizi, že nevznikne žádná společná armáda Evropské unie, která by čelila ruské agresi a kompenzovala případné stažení podpory ze strany USA, uvedla agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Evropu k vytvoření jednotné armády, která by čelila ruské agresi na Ukrajině a v Evropě. „Mnoho lídrů hovořilo o tom, že Evropa potřebuje vlastní armádu. Skutečně se domnívám, že nastal čas. Je třeba vytvořit ozbrojené síly Evropy,“ řekl Zelenskyj během svého projevu.
Zprávy zpravodajských služeb naznačují, že existuje „vysoké riziko“, že Rusko připravuje vojáky na možnou invazi do členských států NATO, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro NBC News zveřejněném 16. února.
Zelenskyj hovořil s NBC na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, kde vede ukrajinskou delegaci při rozhovorech s evropskými a americkými představiteli o současném stavu války.
V Saúdské Arábii je na pracovní návštěvě ukrajinská vládní delegace. S odvoláním na ukrajinskou vicepremiérku Juliju Svyrydenkovou to dnes napsal zpravodajský server RBK-Ukrajina. Úkolem výpravy je podle ministryně hospodářství přichystat půdu pro návštěvu prezidenta Volodymyra Zelenského a podpis důležitých hospodářských smluv se zeměmi v regionu.
„V nadcházejících dnech nás čekají desítky setkání, abychom připravili návštěvu prezidenta Zelenského v Saúdské Arábii. Připravujeme zejména podpis důležitých hospodářských dohod se zeměmi regionu,“ napsala na faceboku Svyrydenková, která dále poznamenala, že Saúdská Arábie Ukrajinu podporuje humanitárně i ekonomicky, přičemž spolupracuje s ukrajinskými firmami. Delegace se zatím podle ní setkala s téměř stovkou místních podnikatelů.
Před ruským velvyslanectvím v Praze dnes několik desítek lidí uctilo památku předáka ruské opozice Alexeje Navalného u příležitosti prvního výročí jeho smrti v trestanecké kolonii. Lidé k velvyslanectví od dnešního poledne nosili květiny a zapalovali svíčky, odpoledne na plátně promítali Navalného projevy. Cílem vzpomínkové akce bylo připomenout Navalného a vyjádřit solidaritu s těmi, kdo nadále bojují za demokracii v Rusku. Akci pořádala iniciativa Rusové v Česku za demokracii.
„Inspiroval nás, dával nám naději na světlou budoucnost a naučil nás bojovat za svobodu,“ řekla ČTK jedna z organizátorek akce a bývalá spolupracovnice Navalného Alina Ivanovová. Uvedla, že ji Navalnyj naučil hlavně vidět nespravedlnost a zajímat se o politiku. Kdyby byl dnes naživu, pokračoval by podle ní ve své snaze vytvořit svobodné Rusko a ukončit ruskou invazi na Ukrajinu z února roku 2022.
Čtyři lidé zahynuli při ukrajinských dronových útocích na ruskou příhraniční Belgorodskou oblast, oznámil dnes na telegramu regionální gubernátor Vjačeslav Gladkov. Lidé podle něj zemřeli při dvou různých útocích. Kyjev se k jeho informacím nevyjádřil.
„Bezpilotní letoun ukrajinských ozbrojených sil zasáhl jedoucí vozidlo... ve Valujském okrese. K velkému zármutku zemřela žena,“ napsal nejprve dopoledne Gladkov. Odpoledne na sociální síti informoval o dalších třech zabitých civilistech při jiném dronovém útoku. „U vjezdu do obce Grafovka v Krasnojaružském okrese zaútočil dron na jedoucí osobní automobil. Zemřeli tři muži, kteří byli ve voze,“ uvedl regionální činitel.
V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.
Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.
Spojené státy se zeptaly svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters s odkazem na dokument zaslaný z USA do Evropy. Média v sobotu informovala o dotazníku, ve kterém se Američané evropských zemí ptají, čím ony mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Z úplného textu ovšem vyplývá, že se USA také ptají, co by Evropa potřebovala od Washingtonu, upozornil dnes Reuters.
O dotazníku v sobotu informoval například finský prezident Alexander Stubb během Mnichovské bezpečnostní konference. List Financial Times napsal, že Washington chce po svých evropských spojencích, aby mu poskytli informace o výzbroji, mírových jednotkách a bezpečnostních opatřeních, které by mohli poskytnout Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem.
Na obnově dodávek tepla v Mykolajivě, v první řadě do škol, nemocnic a domácností, pracují příslušné služby. Zprovozněny mají být tři modulární kotelny, dodal předseda vlády.
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Neměli by být překvapení. Přesto byli evropští představitelé v posledních dnech šokováni kroky americké administrativy Donalda Trumpa, pokud jde o Ukrajinu, Rusko a evropskou obranu. Po skončení Mnichovské bezpečnostní konference to ve své analýze napsala agentura Reuters.
Na konferenci bylo o víkendu mezi evropskými delegáty cítit zděšení a nedůvěru - a závan paniky. Obávají se hlavně, že si již nemohou být jisti americkou vojenskou ochranou a toho, že Trump uzavře s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mírovou dohodu o Ukrajině, která oslabí a celkovou evropskou bezpečnost.
Ruské nálety v časných ranních hodinách otřásly jižní Ukrajinou a podle prezidenta Volodymyra Zelenského zůstalo více než 100 000 obyvatel Mykolajivské oblasti bez tepla. „Nemá to žádnou souvislost s vojenskými akcemi a situací na frontě. Opět to dokazuje, že Rusové bojují proti našim lidem, proti životu na Ukrajině,“ napsal Zelenskyj o úderech na svém kanálu Telegram.
Gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim dříve během dne napsal, že útok na region zahrnoval devět bezpilotních letounů Šáhid, přičemž výbuchy a trosky z dronů poškodily pět výškových budov a zranily 64letého muže.
I po případném ukončení bojů na Ukrajině nebude Rusko přátelštější a předvídatelnější, řekl dnes náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Kapacity armády je tak podle Řehky třeba dál zvyšovat. Analýzu si zaslouží zamýšlené zvýšení počtu profesionálních vojáků až na 37.500, řekl. I vzhledem k demografickému vývoji a dosavadním náborům není podle něj reálné ho uskutečnit a bude potřeba zvážit, jaký jiný model armády nastavit.
O ukončení války na Ukrajině, kterou před téměř třemi roky rozpoutalo Rusko, se v poslední době mluví v souvislosti s aktivitami nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jednat chce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jasné zatím není, jakou roli v jednání bude mít Ukrajina a Evropa.
Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl její šéf Christoph Heusgen. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.
Mluvčí ukrajinské skupiny vojsk Chortycja Viktor Tregubov podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že ukrajinským jednotkám se v rámci lokálních protiútoků u Pokrovsku podařilo osvobodit vesnici Piščane asi pět kilometrů jihozápadně od města. „Ruské síly byly vytlačeny také z několika okolních lokalit,“ dodal Tregubov. Na frontě u Pokrovsku, který se Rusové snaží obklíčit, nastal podle něj „určitý zlom“.
V Paříži se v pondělí sejdou lídři hlavních evropských zemí, aby jednali o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Rozhlasové stanici France Inter to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Barrot nezmínil, které země se jednání zúčastní. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.
Ruský vzdušný útok na jihoukrajinské město Mykolajiv z dnešní noci poškodil místní elektrárnu. Bez dodávek tepla je 46 000 lidí, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Podle Šmyhala byl útok ruských bezpilotních letounů na městskou tepelnou elektrárnu záměrný a jeho cílem bylo při teplotách pod bodem mrazu způsobit humanitární katastrofu. „Momentálně je bez dodávek tepla 46.000 odběratelů,“ napsal Šmyhal na Telegramu.
Prezident Petr Pavel žádá, aby spory o vývoz dronů na Ukrajinu byly rychle, transparentně vyšetřeny a výsledky zveřejněny. Odmítám jednání přes média, řekl České televizi. O kauze bude jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) v příštím týdnu. S ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) bude jednat další týden.
Má-li Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být u chystaných jednání o ukončení války na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v České televizi.
Kreml dnes uvedl, že význam nedávného telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem spočívá v tom, že Rusko a Spojené státy nyní budou hovořit o míru, a nikoliv o válce. Informovala o tom agentura Reuters.
„Je to silný signál, že se nyní budeme snažit řešit problémy prostřednictvím dialogu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novináři ruské státní televize Pavlu Zarubinovi. „Nyní budeme hovořit o míru, nikoliv o válce,“ dodal.
Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb. Členství Ukrajiny v Evropské unii a v Severoatlantické alianci podle něj nesmí být předmětem mírových jednání, rozhodnout si o něm musí Ukrajinci. Ukrajina byla hlavním tématem bezpečnostní konference, která dnes v bavorské metropoli končí.
Ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku. Uvedl to dnes ukrajinský generální štáb. Nejméně jedna osoba utrpěla zranění při vzdušných útocích na ukrajinský Mykolajiv z dnešní noci, hlásí tamní úřady. V budově kritické infrastruktury vypukl požár.
Poláci mají z cizích národů nejraději Italy a Američany, nejméně pak Rusy a Bělorusy, Češi se umístili na čtvrtém místě oblíbenosti. Vyplývá to z lednového průzkumu společnosti CBOS, v němž odpovídalo 972 Poláků, napsala agentura PAP.
Česko za rok přes svou muniční iniciativu dodalo na Ukrajinu 1,6 milionu kusů velkorážní munice. Na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl český prezident Petr Pavel. S návrhem nakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu mimo členské státy Evropské unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU počátkem loňského února. Prezident Pavel pak na loňské Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích pro Ukrajince 800 000 granátů.
