„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Pro dnešek se s vámi loučíme, čerstvé zprávy vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána. Přejeme dobrou noc.
„Ukrajina v posledních měsících zvýšila počet útoků pomocí podomácku vyrobených dronů proti ruské kritické infrastruktuře. Tváří v tvář útokům za použití desítek dronů najednou se ruská protivzdušná obrana ukázala jako přetížená a ne vždy účinná,“ uvádí ukrajinský server The Kyiv Independent.
Ruské ministerstvo vnitra zařadilo šest zahraničních novinářů na seznam hledaných osob kvůli tomu, že ilegálně překročili hranici Ruska, aby informovali o dění v Kurské oblasti. Oznámila to agentura TASS. Do Kurské oblasti sousedící s Ukrajinou před několika týdny pronikla ukrajinská armáda.
Ruská tajná služba FSB v srpnu zahájila trestní řízení proti několika těmto novinářům, mezi kterými je britský zpravodaj americké televize CNN, reportér německé stanice Deutsche Welle, novinářka italské veřejnoprávní televize Rai a tři Ukrajinci z televizního kanálu 1+1. Agentura Reuters připomíná, že mediální společnosti, pro něž tito novináři pracují, uvedly, že reportážní cesty do Kurské oblasti byly oprávněné.
Zelenskyj: Rusové zabili tři členy Červeného kříže. A zaútočili v Černém moři na loď s obilím
Tři pracovníci Červeného kříže dnes přišli o život při útoku, který ruská armáda podnikla v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezinárodní výbor Červeného kříže útok odsoudil. Zelenskyj také na telegramu informoval o tom, že Rusové podnikli raketový útok na loď, která přes Černé moře převážela pšenici do Egypta.
Rumunská pobřežní stráž podle BBC potvrdila, že loď s obilím z Ukrajiny ve středu pozdě večer v rumunské ekonomické zóně zasáhla ruská raketa.
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Upozornil, že na základě hrozeb, kterým bude čelit, hodlá Rusko přijímat „odpovídající řešení“.
Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
Britské letectvo ve středu sledovalo dvě ruská letadla poblíž vzdušného prostoru země, uvedlo dnes britské ministerstvo obrany. Dva letouny Typhoon vzlétly ze základny britského letectva RAF v Lossiemouth na severu Skotska a letoun Voyager z Brize Norton ve střední Anglii.
Zachytily dva ruské letouny Tu-142, které NATO označuje kódem Bear-F, operující v blízkosti Británie a v součinnosti s NATO je provázely až do chvíle, kdy ruská letadla opustila prostor monitorovaný Británií.
Lodě britského vojenského námořnictva uplynulý týden sledovaly pohyb čtyř ruských plavidel plujících Lamanšským průlivem a Severním mořem.
Británie při šest dní trvající námořní operaci spolupracovala s Kanadou, jejíž loď ruská plavidla doprovodila až k oblasti pod správou Britů. Když ji Rusové opouštěli, předala loď HMS Iron Duke dohled francouzské lodi FS Auvergne, neboť ruské lodě pokračovaly směrem k francouzským vodám.
„Měli bychom dále Ukrajině dodávat pokročilé vzdušné systémy... a zrušit omezení týkající se využití zbraní dlouhého doletu,“ řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci po jednání s americkým protějškem Antonym Blinkenem. Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů a Kyjev by podle šéfa polské diplomacie měl mít právo na sebeobranu. „Střely, které míří na civilní cíle, jsou odpalovány z bombardérů nad ruským územím. Tyto bombardéry startují z letišť na ruském území,“ řekl Sikorski.
V pátek se má ve Spojených státech sejít prezident Joe Biden s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle agentury AP může jít o známku toho, že jsou stále přístupnější možnosti, aby ukrajinská armáda používala americké a britské zbraně k útokům hlouběji na ruském území. „Stejně jako se mění, co dělá Rusko, mění se situace na bojišti a přizpůsobujeme se i my,“ řekl Blinken na tiskové konferenci ve Varšavě.
Více než 150 horníků je kvůli ruským útokům a následným výpadkům proudu uvězněno pod zemí v dole Dobropillia v Doněcké oblasti. Informoval o tom předseda Odborového svazu horníků Ukrajiny Mychajlo Volyněc.
„Útoky na pracovníky Červeného kříže co nejdůrazněji odsuzuji. Je nepřijatelné, aby ostřelování zasáhlo místa pro distribuci pomoci,“ řekla předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Mirjana Spoljaricová Eggerová k dnešnímu ruskému útoku na nákladní auta humanitární mise Červeného kříže.
„V této válce je vše naprosto jasné: Rusko přináší zlo, Ukrajina chrání životy,“ napsal na svém telegramovém účtu Zelenskyj. „Jen společně může svět donutit Rusko, aby s tímto terorem přestalo,“ uvedl také. Rusko se ke slovům Zelenského nevyjádřilo.
Moše Azman, přední ukrajinský rabín, pohřbil adoptivního syna, který padl na frontě. „V květnu tohoto roku se mu narodila dcera. Ale týden poté narukoval do armády. Po krátkém výcviku byl ihned poslán na frontu,“ popsal Azman koncem srpna na Twitteru. „Naposledy jsme s Motym mluvili 17. července. Od bitvy 24. července se pohřešoval. Pak jeho žena obdržela oficiální dokument...“
Tři pracovníci Červeného kříže dnes přišli o život při útoku, který ruská armáda podnikla v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezinárodní výbor Červeného kříže útok odsoudil.
Podle prokuratury v tomto regionu se terčem ruského dělostřeleckého útoku stala nákladní auta humanitární mise Červeného kříže. Bylo to ve vsi Viroljubivka, která se nachází v blízkosti frontové linie. Pracovníci organizace do ní přijeli, aby lidem rozdali brikety na vytápění domácností. Dva pracovníci také utrpěli zranění. Prokuratura případ vyšetřuje.
Ruská armáda podnikla raketový útok na loď převážející po Černém moři pšenici do Egypta, informoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok se podle něho zřejmě obešel bez obětí.
„Dnešní útok v Černém moři mířil na obyčejnou civilní loď, která těsně opustila ukrajinské teritoriální vody,“ oznámil Zelenskyj. „Pšenice a potravinová bezpečnost by nikdy neměly být cílem raket,“ prohlásil. Ukrajina podle něho udělá vše pro ochranu svých přístavů, Černého moře a vývozu potravin na globální trhy.
Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že plavidlo bylo zasaženo v noci na dnešek nedaleko ústí Dunaje. Loď s obilím nebyla v době útoku v ukrajinském obilném koridoru, plula v rumunské výlučné ekonomické zóně, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.
Moskva dnes uvedla, že její vojáci v Kurské oblasti osvobodili desítku obcí včetně Gordějevky nebo Snagosti, o kterých dříve mluvily neoficiální zdroje jako o místech ruského protiútoku. Ministerstvo obrany v hlášení také napsalo, že ruské jednotky odrazily několik ukrajinských útoků.
Polsko chce, aby Ukrajina mohla využívat střely dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Prohlásil to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski po dnešním jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Varšava chce zvýšit tlak na Moskvu, uvedl šéf polské diplomacie.
Blinken dorazil do polské metropole den po návštěvě Kyjeva, kde jednal mimo jiné o možném povolení odpalovat americké raketové systémy ATACMS hluboko do ruského týlu. Americký prezident Joe Biden v úterý prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení.
„Měli bychom nadále Ukrajině dodávat pokročilé vzdušné systémy...a zrušit omezení týkající se využití zbraní dlouhého doletu,“ řekl Sikorski na tiskové konferenci po jednání s Blinkenem.
Ruská vojska zahájila protiútok v Kurské oblasti, kam na začátku letošního srpna vpadly ukrajinské jednotky. Dřívější zprávy médií dnes podle agentury Reuters potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí od února 2022 ruské invazi. Prezident také uvedl, že Kyjev protiofenzivu očekával.
Ruská vojska zahájila protiútok v Kurské oblasti, kam na začátku letošního srpna vpadly ukrajinské jednotky. Dřívější zprávy médií dnes podle agentury Reuters potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident také uvedl, že Kyjev protiofenzivu očekával.
Česká a ukrajinská policie by mohly snáze spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. Umožnit jim to má nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou dnes v úvodním kole projednávání podpořila Sněmovna. Před závěrečným schvalováním se smlouvou bude zabývat sněmovní zahraniční výbor.
Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) poslancům řekl, že nová úmpluva je potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku v důsledku ruské agrese.
„Smlouva vytváří právní rámec pro spolupráci bezpečnostních orgánů při prevenci a odhalování trestné činnosti, při zjišťování pachatelů trestných činů, při zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a pro spolupráci v oblasti boje s nelegální migrací,“ uvádí vláda. Podmínkou pro spolupráci podle smlouvy nebude to, aby čin byl trestný v obou zemích, ale stačí, pokud půjde o trestný čin v jedné zemi.
Po náletu ruských dronů na Konotop v Sumské oblasti vypukly ve městě požáry. Vypadly také dodávky elektřiny, uvedl starosta Artem Semenichin podle agentury Unian a dodal, že se při útoku ve městě ozvalo deset explozí. Energetická soustava je podle něj v kritickém stavu.
„Pracovníci energetiky dělají vše pro to, aby zajistili dodávky elektřiny do nemocnice a vodovodního systému,“ uvedl Semenichin a dodal, že zdravotnická zařízení jsou i přes výpadek proudu v provozu.
Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 64 bezpilotními letouny a několika střelami. Přes 40 dronů ukrajinská obrana sestřelila; zatím není jasné, kam dopadly a jaké škody způsobily zbývající letouny.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přes video promluvil ke čtvrtému summitu Mezinárodní krymské platformy. Zdůraznil, že podpora NATO „pomůže Ukrajině bránit se dnes a odradit Rusko od agrese v budoucnu“.
Generální tajemník ocenil důležitou práci Krymské platformy při posilování spolupráce Ukrajiny s mezinárodním společenstvím a posilování dialogu. Ocenil rovněž odvahu a odolnost ukrajinských ozbrojených sil a občanů a označil je za inspiraci „pro svět i pro mě osobně“. Ve svém posledním projevu na Krymské platformě ve funkci generálního tajemníka Stoltenberg uzavřel: „S trvalou pomocí NATO Ukrajina zvítězí jako suverénní, nezávislý a demokratický národ.“
České bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality, uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023 Bezpečnostní informační služba (BIS). Příchod uprchlíků po ruské invazi podle informací kontrarozvědky nezvýšil ani aktivity organizovaných zločineckých skupin, do Česka nepřivedl ani žádnou rizikovou osobu spojovanou s islamistickým radikalismem.
Invaze na Ukrajinu dál zásadně ovlivňovala celkovou bezpečnostní situaci v Česku. Bezprecedentní migrační vlnu se podle BIS podařilo zvládnout, což je mimořádným úspěchem českého státu i společnosti. Dílčí problémy spatřuje BIS v integraci ukrajinských dětí do českých škol či v hledání zaměstnání uprchlíkům, které by odpovídalo jejich kvalifikaci. Ke konci března si podle vlády dočasnou ochranu v ČR prodloužilo 320.000 uprchlíků, přichází jich zhruba 1500 týdně. Koncem roku by se jejich počet podle odhadu mohl vyšplhat ke 400.000.
Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla dnes ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, stojí ve výroční zprávě za rok 2023.
„Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat 'nový světový řád' je v současnosti největší hrozbou a zároveň největší výzvou pro světové společenství,“ uvedl ve zprávě ředitel BIS Michal Koudelka. Vedle konvenční války proti Ukrajině vede Rusko hybridní útoky proti Česku a dalším západním demokraciím. K útokům proti stabilitě, demokracii a svobodě využívá stále častěji moderní technologie.
Rusko představuje pro západní svět včetně ČR hrozbu přesahující konflikt na Ukrajině, uvádí BIS. „Ruské snahy o polarizaci veřejnosti, šíření dezinformací či sabotážní aktivity představují vážné bezpečnostní riziko, kterému se Česko bude muset věnovat i v předvídatelné budoucnosti,“ píše tajná služba.
„Lavrov znovu s vážnou tváří prohlásil, že Rusko nestojí o žádná nová území, a že jen přichází chránit lidi, kteří jsou součástí ruského světa,“ komentuje výroky ruského ministra zahraničí Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Asi zapomněl, že Rusko zabilo tisíce ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny,“ dodává ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
Nejméně 13 zraněných si vyžádal v noci na dnešek nálet ruských dronů na město Konotop v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Dnes ráno to oznámila oblastní vojenská správa.
Terčem útoku dronů Šáhed íránské konstrukce byla podle ní energetická a civilní infrastruktura, včetně obytných budov, vzdělávacích a zdravotnických zařízení.
