„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval svým partnerům za nedávnou podporu. Zmínil Nizozemsko a USA. „Jsem vděčný Nizozemsku za odpalovací zařízení Patriot. Spojené státy připravují rozsáhlý vojenský balíček v hodnotě 725 milionů dolarů, který významně podpoří naše jednotky v první linii,“ napsal Zelenskyj na síti X.
This week, I want to highlight several of our partners for their significant support: Lithuania – a new batch of military aid has arrived, including weapons, ammunition, and spare parts for armored vehicles.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 30, 2024
I am grateful to the Netherlands for the Patriot launchers. The United… pic.twitter.com/zK3Su9wKSg
Obrana Ukrajiny sdílela na sociální síti X video ukrajinského tanku přímo v akci.
Podle serveru Unian Rusové dosáhli významného pokroku v Kurachovu. „Okupanti aktivně působí ve výškových budovách města. Také se nepřítel snaží dostat za obránce města ze severu,“ uvádí server.
Ruský útok na Dněpro zabil čtyři lidi a dalších nejméně 21 zranil, informuje o tom server Ukrajinska pravda.
Vedoucí vojenské správy Serhii Lysak uvedl, že vypukly tři požáry. „Hořel obchod, bytový dům a další dům. Záchranáři hasí požár. Mohou být oběti.“ Mezi zraněnými je i jedno dítě, jedenáctiletý chlapec, který je ve středně těžkém stavu v nemocnici.
Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) končí spolupráci s ruskými vědci, informuje TV Nexta. Rozhodnutí se dotkne zhruba 500 specialistů z ruských výzkumných ústavů a od nynějška se ani nebudou moci účastnit mezinárodních projektů. CERN byl založen jako organizace pro sjednocování světa a združuje 10 tisíc specialistů ze 100 zemí. V březnu 2022 tato organizace pozastavila Rusku status pozorovatele a v prosinci téhož roku oznámila, že smlouvu o spolupráci neobnoví.
Polský premiér Donald Tusk dnes na východě Polska navštívil první dokončenou část opevnění na hranici s Ruskem. Informovala o tom agentura PAP. Polsko plánuje opevnit zhruba 800 kilometrů své hranice s Ruskem a Běloruskem. Podle Tuska není vyloučeno, že by takové opevnění mohlo vzniknout i na hranici mezi Ukrajinou a Běloruskem či na hranicích mezi Ruskem a pobaltskými státy.
Opevnění hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem začalo Polsko budovat letos. Práce počítají i s úpravami terénu či rozmístěním rozsocháčů a dalších zábran. Podle Tuska jde o „systém efektivní obrany“.
Dva mrtví jsou hlášeni po ruském ostřelování Myrnohradu v Doněcké oblasti. Město je v bezprostřední blízkosti frontové linie nedaleko Pokrovsku, o který ukrajinská a ruská armáda bojují už několik měsíců.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) dnes uvedla, že zničila tři radiolokační systémy, jež Rusko rozmístilo na Krymu, který Ukrajině zabralo v roce 2014.
Takhle hlídkují polští vojáci u hranic s Ruskem.
Policie v Moskvě dnes nad ránem podnikla razii v barech a klubech zaměřených na lidi z komunity LGBT+, tedy sexuálních menšin. S odvoláním na ruská státní média to uvedla agentura AFP, která zároveň připomíná, že přesně před rokem ruský Nejvyšší soud zakázal takzvané mezinárodní hnutí LGBT a označil ho za extremistické.
Ruský režim po začátku invaze na Ukrajinu z února 2022 zpřísnil kampaň za ochranu tradičních hodnot. Prezident Vladimir Putin o komunitě LGBT+ hovoří jako o součásti mravního úpadku Západu.
Ruská armáda dnes v Chersonu na jihu Ukrajiny podle místních úřadů shodila výbušninu na minibus, zranění utrpělo sedm lidí. Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na platformě Telegram informoval, že nepřítel v pátek večer na region útočil s nasazením dronů a dělostřelectva. O život přišel 38letý muž. Poškozeno je sedm rodinných domů a několik hospodářských stavení, poničeny jsou i blíže neurčené objekty infrastruktury nebo průmyslový podnik.
Ruskojazyčný servis BBC informuje, že podle úřadů v Dagestánu se bezpilotní letoun pokoušel zaútočit na blíže neurčené objekty ve městě Kaspijsk ležícím nedaleko Machačkaly. Nachází se tam letiště, které dočasně přerušilo provoz. Šéf Dagestánu Sergej Melikov uvedl, že podle dosavadních informací nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.
Ruské ministerstvo obrany se o dění v Dagestánu nezmínilo. Informovalo o osmi sestřelených bezpilotních letounech nad Belgorodskou oblastí sousedící s Ukrajinou a třech zneškodněných nad Černým mořem.
Ruská armáda v noci na dnešek vyslala nad ukrajinské území deset dronů, což je pouze zlomek ve srovnání s předchozími dny, tvrdí Kyjev. Ukrajinské letectvo informovalo, že protivzdušná obrana osm dronů sestřelila, jeden se ztratil z radarů a jeden vletěl na okupované území.
Podívejte se na aktuální odhad ruských ztrát podle deníku The Kyiv Independent. Čísla nelze nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Nov. 30, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/2jRfvrcjKC
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 30, 2024
Severokorejský vůdce Kim Čong-un také slíbil ruskému ministrovi obrany Andreji Belousovovi neustálou pomoc své země při invazi na Ukrajinu. S odvoláním na severokorejská státní média o tom dnes informuje agentura AP.
Dobré ráno, severokorejský vůdce Kim Čong-un při setkání s ruským ministrem obrany Andrejem Belousovem řekl, že „USA a Západ přiměly kyjevské úřady k útoku na ruské území vlastními údernými zbraněmi dlouhého doletu“. Rusko by podle něj mělo podniknout kroky, aby „nepřátelské síly zaplatily vysokou cenu“, uvedla tisková agentura KCNA. O tom, zda Kim a Belousov jednali o rozmístění severokorejských vojsk v Rusku, se ale zdroje z KLDR nezmiňují, píše Reuters.
