„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.
Počet zraněných v Sumské oblasti se podle ukrajinských úřadů zvýšil na 10, jsou mezi nimi i děti. Rusové shodili na rezidenční budovu klouzavou bombu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil video, ve kterém popsal přípravy na jednání na německé základně Ramstein. To se uskuteční příští týden, dorazí na něj končící americký prezident Joe Biden, Česko má zastupovat ministryně obrany Jana Černochová. „Zúčastní se desítky partnerských zemí, včetně těch, které mohou pomoci posílit naše schopnosti nejen bránit se proti raketám, ale také proti řízeným bombám a ruskému letectví. Probereme to s nimi a budeme je nadále přesvědčovat. Životy potřebují ochranu tady a teď na Ukrajině a za tímto účelem musí být funkční systémy protivzdušné obrany. Jsem vděčný všem partnerům, kteří to chápou a pomáhají nám posilovat náš vzdušný štít," řekl uvedl Zelenskyj na sítí X.
We are already preparing for the “Ramstein” meeting – it is scheduled for the next week. Dozens of partner countries will participate, including those who can help boost our capabilities not only to defend against missiles but also against guided bombs and Russian aviation.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 4, 2025
We… pic.twitter.com/PHa3QTZvMa
V kritickém stavu se nachází ruský velitel Konstantin Nagajko, který byl součástí útoku na vesnici Hroza v Charkovské oblasti v roce 2023. Tehdy počet obětí ruského útoku na ukrajinskou obec Hroza vzrostl na 59. Jedná se o jeden z nejkrvavějších útoků Ruska na Ukrajinu. Celý článek čtěte ZDE
Rusko udeřilo na obytnou budovu v Sumské oblasti. Ukrajinská média informují, že okupanti vyslali takzvanou klouzavou bombu. Zranění utrpěli nejméně tři lidé, mezi nimi i dítě.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotografie vojáků na frontě. Odkud snímky pochází ale neuvedlo.
Mladá žena jménem Natalia Vlasová popsala u ruského soudu své zkušenosti z mučírny Izoljacija, píše britský deník The Sun. Byla opakovaně znásilňována a týrána nejrůznějšími metodami, rovněž jí ruští dozorci vyhrožovali, že zabijí její 5tiletou dceru. Celý článek čtěte ZDE.
Vladimir Putin je hlavou Ruské federace již čtvrtstoletí. Z celkem nevýrazného premiéra se v průběhu let stal jeden z nejmocnějších diktátorů světa, který přestál mnohé krize. Nyní však vládce Ruska musí čelit novým problémům. Tím patrně nejvýznamnějším je návrat Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA. Celý článek čtěte ZDE.
![Putin po 25 letech v čele Ruska musí čelit novým problémům. Přežije "zkoušku Trumpem"?](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/putin-trump-rusko-usa-prezident/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDcyeDQwOjU4NngyMTUpL2ltZw/9317192.jpg?v=0&st=X2dngEwpqP3cmmlD3mCp-ShUV2GfNbXU0ge3lQhxNZI&ts=1600812000&e=0 "Putin po 25 letech v čele Ruska musí čelit novým problémům. Přežije "zkoušku Trumpem"?")
Ruská tajná služba oznámila, že zabránila teroristickému útoku v Jekatěrinburgu a zatkla kvůli tomu čtyři nezletilé, informovala agentura TASS.
Za akt zoufalství označují média údajný krok ruského prezidenta Vladimíra Putina. Ten měl požádat ministerstvo o osvobození generálmajora Ivana Popova z vazby a domácího vězení, aby mohl bojovat s Ukrajinou. Popova oficiálně odsoudili z podvodů, média nicméně zdůrazňují, že Popov byl hlavně kritikem ruského vedení i Kremlu. Celý článek čtěte ZDE
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho armáda za posledních 24 hodin sestřelila osm amerických raket ATACMS vypálených Ukrajinou na ruské území. Agentura AFP v této souvislosti upozornila, že Moskva útok těmito raketami ve válce s Ukrajinou označuje za červenou linii, která by neměla být překročena. „Prostředky protivzdušné obrany sestřelily osm operačně taktických raket ATACMS americké výroby a 72 bezpilotních letounů,“ oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle ruskojazyčné verze BBC oznámilo, že armáda v noci zničila 16 ukrajinských dronů vyslaných na Leningradskou, Brjanskou, Smolenskou, Belgorodskou a Pskovskou oblast. O případných škodách způsobených ukrajinským útokem nejsou informace k dispozici. Nad Leningradskou oblastí zničila ruská armáda podle oblastního gubernátora Alexandra Drozděnka čtyři drony poblíž Lužské zátoky ve Finském zálivu, jejichž cílem byl možná přístav Usť-Luga. Ten leží asi 110 kilometrů od mezinárodní letiště Pulkovo v ruském Petrohradě, které dnes ráno asi na dvě a půl hodiny z bezpečnostních důvodů přerušilo provoz.
Rusko v prvních třech dnech nového roku zaútočilo na Ukrajinu více než 20 raketami a zhruba 300 bojovými drony, napsal Zelenskyj v pátek večer na sociální síti X.
V noci na dnešek ukrajinské letectvo sestřelilo 34 z osmi desítek dronů, které ruská armáda na území Ukrajiny vypálila, uvedla agentura Reuters.
Podle blogu DeepState obsadili Rusové obce Dačenske, Novyj Trud a Vovkove, které leží několik kilometrů jižně od Pokrovska. Oficiální situační zpráva ukrajinského generálního štábu z pátečního večera tvrdila, že o Novyj Trud se stále vedou boje.
Rusko ovšem podle zdroje z ukrajinské armády ztratilo jen v pátek na pokrovském úseku fronty přes 300 vojáků, kteří padli či byli zraněni.
Mezinárodní letiště Pulkovo v ruském Petrohradě dnes ráno asi na dvě a půl hodiny z bezpečnostních důvodů zastavilo provoz. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruský letecký úřad Rosaviacija.
Přílety a odlety byly přerušeny od 07:45 místního času (05:45 SEČ) do 10:15 (08:15 SEČ). Důvodem bylo zajištění bezpečnosti civilních letadel, uvedl bez podrobností úřad Rosaviacija.
Navzdory vysokým ztrátám ruská armáda na východě Ukrajiny dál pokračuje v postupu, podle DPA zřejmě dobyla další tři obce u města Pokrovsk.
Rusové prostřednictvím ukrajinského projektu „Chci najít“ zaslali více než 50 000 dotazů, ve kterých hledají pohřešované vojáky, informuje Kyiv Independent. Úřady tvrdí, že pohřešovaných může být mnohem více. Zpočátku jako součást horké linky „Chci žít“, kterou v září 2022 spustila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) na pomoc ruským vojákům při kapitulaci, byl vytvořen samostatný projekt „Chci najít“, aby vyřizoval dotazy ruských rodin ohledně pohřešovaných vojáků.
