„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory, musí Rusko přistoupit na klid zbraní. Podobně se vyjádřili francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která obvinila Moskvu z hraní her.
Šest Bulharů usvědčených v březnu ze špionáže pro Rusko poslal dnes londýnský soud do vězení na pět až téměř 11 let. Hrozilo jim až 14 let za mřížemi. Po propuštění z vězení budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky a probírala únosy či vraždění odpůrců Kremlu.
Žalobkyně městského státního zastupitelství v Praze nesouhlasí s vydáním ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové do Ruska. Podle ní existuje překážka, která mu brání. Soudu proto zaslala návrh na vyslovení nepřípustnosti vydání. Seznam Zprávám to řekl mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. O vydání novinářky požádalo Rusko v únoru, údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.
Belgie zakoupí 200 až 300 polských protiletadlových střel Piorun, které se osvědčily v bojích na Ukrajině. Uvedl to dnes místopředseda polské vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Polský hostitel a belgický ministr obrany Theo Francken dnes podle polských médií navštívili zbrojovku Mesko, která tyto přenosné střely vyrábí, a podepsali prohlášení o záměru střelu nakoupit.
Úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes obvinil nepřátele Francie z šíření nepravdivých tvrzení, že Macron spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a německým kancléřem Friedrichem Merzem užívali ve vlaku do Kyjeva kokain. Příspěvky řady ruských a proruských dezinformačních webů tvrdí, že prezident se na videu natočeném novináři snaží skrýt sáček s bílým práškem. Elysejský palác publikoval snímek, podle něhož jde o použitý kapesník.
Myšlenku na účast Donalda Trumpa při jednání Ukrajiny a Ruska podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého celá Ukrajina doufá v Trumpovu přítomnost v Istanbulu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podle agentur vyjádřil, že doufá, že tato nová šance nebude promarněna.
„My všichni na Ukrajině bychom si samozřejmě přáli, aby tam s námi na tomto setkání v Turecku byl prezident Trump. Je to dobrý nápad. Můžeme toho hodně změnit. Prezident Erdogan skutečně může uspořádat setkání na nejvyšší úrovni,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. Připomněl také, že podpořil Trumpův návrh na bezpodmínečné příměří i Trumpovu myšlenku na přímé rozhovory s Putinem. „Budu v Turecku. Doufám, že se Rusové tomuto setkání nevyhnou,“ zdůraznil.
Polští autodopravci dnes zablokovali hraniční přechod s Ukrajinou u obce Dorohusk. Stalo se tak podle polských médií poté, co okresní soud ráno zrušil rozhodnutí starosty obce zakazující řidičům kamionů zablokovat silnici vedoucí k hraničnímu přechodu. Autodopravci požadují omezit levnější ukrajinskou konkurenci, která jim přebírá zakázky v Evropské unii. Organizátoři blokády uvedli, že dovolí průjezd jednoho kamionu za hodinu, ale propustí konvoje s vojenskou či humanitární pomocí, s rychle se kazícím zbožím či živými zvířaty, stejně tak autobusy.
Americký prezident Donald Trump věří, že se ve čtvrtek v Istanbulu setkají prezidenti Ukrajiny a Ruska, Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Přemýšlí o tom, že by se jednání také zúčastnil. Řekl to dnes novinářům ve Washingtonu a dodal, že doufá v dobré výsledky jednání.
„Letěl bych tam, kdybych si myslel, že to pomůže,“ uvedl Trump, který v té době bude na návštěvě zemí na Blízkém východě. Záleží podle něj na tom, jestli bude mít pocit, že se věci mohou posunout dopředu.
Rusko chce seriózní vyjednávání o ukončení války s Ukrajinou, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, který v neděli navrhl uspořádat tento čtvrtek v Istanbulu přímá jednání mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov nic neřekl o návrhu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se ve čtvrtek osobně dostaví do Istanbulu, aby jednal se svým ruským protějškem, uvedla agentura AFP.
Evropa musí spolupracovat v bezpečnosti a ukázat, že je silná, řekl dnes na zahájení konference Evropa jako úkol zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise a bývalý finský prezident Sauli Niinistö. Evropa podle něj musí být schopna spolupracovat při budování obranných schopností a mít větší úlohu v Severoatlantické alianci (NATO). Do bezpečnosti se musí zapojit každý jednotlivec, uvedl.
„Blokační právo musí být v EU užíváno zodpovědně, není možné, aby znemožnilo prosazování zásadních zájmů EU, třeba pomoc napadené Ukrajině,“ řekl prezident Petr Pavel.
Šéf ukrajinské diplomacie se dnes připojil na dálku na jednání ministrů zahraniční některých evropských zemí v Londýně. Podle něj se diskuze vedla o „důrazných krocích“, které mohou evropské státy podporující Ukrajinu učinit proti Rusku. Sybiha zmínil nové sankce na ruský bankovní a energetický sektor a také další vojenskou pomoc Ukrajině.
Rusko výzvy k příměří ignoruje, poznamenal nezávislý server Meduza v souvislosti s ranním hlášením ukrajinského letectva o více než stovce ruských dronů vyslaných na zemi během noci na dnešek. Oznámení ukrajinského letectva nasvědčuje tomu, že v den, kdy mohlo příměří začít platit, poslaly ruské síly na Ukrajinu stejný počet bezpilotních prostředků jako o den dříve.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová prohlásila, že je potřeba „vyvinout tlak na Rusko, aby skutečně chtělo mír, aby si sedlo a mluvilo s Ukrajinou“. Kallasová podle listu The Guardian obvinila Moskvu z hraní her a podobně jako Wadephul uvedla, že k zahájení mírových rozhovorů je třeba příměří. Rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem podle Kallasové nejsou možné, jestliže Rusko nadále bez ustání bombarduje Ukrajinu.
Podle šéfa španělské diplomacie Josého Manuela Albarese případné rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou v Istanbulu nemají smysl, pokud nepovedou k trvalému míru. Španělsko je podle něj do té doby připraveno Ukrajinu podporovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na sociálních sítích uvedl, že po telefonu mluvil s novým papežem Lvem XIV. Píše to agentura Reuters. Zelenskyj s papežem mluvil o příměří či návratu ukrajinských dětí zavlečených do Ruska. Ukrajinský prezident označil rozhovor za velmi vřelý a konstruktivní. Vatikán ho zatím nekomentoval.
I spoke with Pope Leo XIV. It was our first conversation, but already a very warm and truly substantive one.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 12, 2025
I thanked His Holiness for his support of Ukraine and all our people. We deeply value his words about the need to achieve a just and lasting peace for our country and the… pic.twitter.com/4ocbA7jnMK
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení systému HIMARS v ukrajinské Sumské oblasti, který podle něj sloužil k ostřelování města Rylsk v ruské Kurské oblasti. Ruský rezort obrany nezmiňuje čas, ve své zprávě píše, že ruská armáda odpalovací stanoviště HIMARS zničila „hned po“ ukrajinském útoku na Rylsk. Kurský gubernátor Alexandr Chinštejn v neděli večer informoval o ukrajinském raketovém útoku na toto město, kde byla podle něj poškozena budova hotelu a tři lidé utrpěli zranění.
Než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, musí Rusko přistoupit na příměří. Podle agentury Reuters to dnes v Londýně prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Šéf německé diplomacie dnes v britském hlavním městě jedná o další podpoře Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské agresi, a posílení obranné spolupráce se svými protějšky z Británie, Francie, Polska, Itálie a Španělska.
Liberecký kraj daruje na Ukrajinu pět vyřazených sanitek zdravotnické záchranné služby. Jde o mercedesy vyřazené při pravidelné obnově vozového parku, každý v hodnotě kolem 200 000 až 300 000 korun, řekl dnes náměstek hejtmana pro zdravotnictví Vladimír Richter (Spolu). Vozy převezme organizace Post Bellum, která zajistí jejich dopravu na Ukrajinu spolu s vozy z dalších krajů. Na místě by měly být do konce června.
Ruské ministerstvo obrany mezi půlnocí a devátou hodinou ranní SELČ o ukrajinském vzdušném útoku neinformovalo. Moskva, která poměrně pravidelně informuje o ukrajinských dronových úderech na Rusko, obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno zveřejnilo video, které podle něj zachycuje likvidaci bezpilotních letounů v „zóně speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, ale neuvádí, kdy se tak stalo.
Ukrajinský diplomat Andrij Melnyk kritizoval oznámení německého kancléře Friedricha Merze, že Berlín přestane zveřejňovat podrobné údaje o dodávkách zbraní Kyjevu. Bývalý velvyslanec v Německu agentuře DPA naznačil, že by to mohl být jen pokus zastřít nedostatečnou vojenskou pomoc zemi, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi.
Ruské síly v noci na dnešek zaútočily na Ukrajinu s využitím 108 dronů, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Protivzdušná obrana dokázala zneškodnit celkem 55 dronů různých typů, včetně těch označovaných jako Šáhed. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. O osudu ostatních se sdělení letectva nezmiňuje.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli pozdě večer místního času (dnes ráno SELČ) hovořil s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym a německým kancléřem Friedrichem Merzem a potvrdil postoj USA k válce na Ukrajině. O telefonátech informovala agentura Reuters.
Ukrajina ani Rusko dnes brzy ráno zatím neoznámily za dnešní noc žádné významnější vzdušné útoky, jak bývá jindy téměř pravidlem. Dnes by mohlo začít platit třicetidenní bezpodmínečné příměří, které Rusku v sobotu nabídla Ukrajina spolu s klíčovými evropskými zeměmi, Moskva na návrh oficiálně nereagovala.
Na Pražském hradě začne dnes odpoledne dvoudenní konference Evropa jako úkol, zaměří se na evropskou konkurenceschopnost, podporu Ukrajiny a evropské bezpečnosti, rozšiřování Evropské unie nebo na budoucnost globálního obchodu. Akci zahájí prezident Petr Pavel. V úterý bude program pokračovat v Černínském paláci.
Nejméně tři lidé utrpěli zranění poté, co ukrajinská armáda ostřelovala raketami ruské město Rylsk, kde vážně poškodila místní hotel, uvedl v neděli večer podle ruských tiskových agentur úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn. Rylsk leží v tomto západoruském regionu, ve kterém od loňského srpna bojují ukrajinské jednotky. Jejich vyhnání za hranice Moskva opakovaně oznámila a Kyjev opakovaně popřel.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítejte zpět, online přenos pokračuje.
