Západ posílá Ukrajině zbraně, jenže… jak je tam rychle dostat? Není to jednoduché
Už skoro dvacítka států se rozhodla vyslyšet volání napadené Ukrajiny a poslat zemi zbraně. I Česko provedlo několik dodávek. Pomoc ale není jen o tom rozhodnout se a materiál vyčlenit, největší výzva spočívá v tom, jak ho tam rychle dopravit. Letecká cesta až na Ukrajinu je do jisté míry zapovězená, na pozemních hranicích se zase vyskytují tisíce uprchlíků prchajících před válkou. Světové vlády tak musí být kreativní.
Na Ukrajinu toho v posledních dnech míří skutečně hodně, zbraně posílá i Německo, které to dlouhodobě odmítalo. Dokonce Evropská unie se poprvé v historii dohodla, že společně nakoupí vojenský materiál a přepraví ho do centra konfliktu.
Také Česko se účastní, zásilek provedlo již několik. Nejdříve vláda schválila darování dělostřelecké munice, poté se rozhodla poslat 30 000 pistolí, 7000 útočných pušek, 3000 kulometů, několik desítek pušek pro ostřelovače a zhruba milion nábojů. S třetí pomocí byla vláda trochu tajemná, šlo o těžkou vojenskou techniku, nakonec ale ministerstvo obrany potvrdilo informace Aktuálně.cz, že dodávka obsahovala i 160 protiletadlových střel Strela.
Naposledy vláda rozhodla o věnování zbraní a munice, které dostala darem od českých zdrojařských firem. Celkem mají hodnotu 17 milionů korun.
Polsko jako hlavní tranzit
Takové množství materiálu a zbraní se ale musí na Ukrajinu dopravit a to vůbec není jednoduché. Letecká cesta je riziková, Rusko ukrajinské nebe hlídá – někdy více, někdy méně, podle toho, jak se mu to zrovna daří – a tak se pozornost uchyluje k pozemnímu transportu.
Bělorusko je na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, přes něj to převážně nelze. Maďarsko odmítlo umožňovat transporty zbraní skrze svou zemi, čímž do jisté míry blokuje i Rumunsko a Moldavsko, které se nacházejí vedle něj. Zbývá tak Slovensko a Polsko.
Hlavně na Polsko se nyní upírá pozornost, má s Ukrajinou rozsáhlou hranici (535 kilometrů) a například USA přes něj provádí dodávky dlouhodobě. Američané zde mají i své vojenské základny, takže materiál letecky dopraví do Polska a pak pokračují s přesunem po zemi.
„Všechen ten materiál se teď hromadí na hranicích Polska. I kdyby Slovensko chtělo přiložit ruku k dílu, nenabídlo by jednoduchou cestu kvůli jeho geografii a pohořím, které vedou ze Slovenska až na Rumunsko. Takže zbývají jen dvě snadné cesty. Jedna je blízko hranicím s Běloruskem a jedna trochu více na jih,“ popsal pro server DW Ed Arnold, odborník na evropskou bezpečnost z londýnského think-tanku Royal United Services Institute.
Cesta u Běloruska je zmiňována i proto, že se hraje o čas. Munici potřebují hlavně jednotky na východě Ukrajiny, kolem Charkova a podobně, když materiál dorazí na druhý konec země, nejzasaženějším regionům to bezprostředně nepomůže. Kyjev, kde jsou stále očekávané silné boje, také neleží zrovna na západě.
Podle Arnolda je to problém hlavně pro „Ukrajinské síly na východní linii dotyku, které budou potenciálně odříznuty, pokud se brzy neposunou na západ od řeky Dněpr. Budou muset doplnit zásoby, protože vedou nejtěžší boje a jsou to nejlepší ukrajinské jednotky z 95. letecké útočné brigády,“ popsal.
Hlídat, jednat rychle a být potichu
Situaci komplikuje také fakt, že země dopravující zbraně musí počítat s tím, že na konvoje může Rusko potenciálně zaútočit. Takže se přistupuje k různým praktikám, jako že se monitoruje, zda za dopravou nejede někdo podezřelý, vozy musí střídat rychlost, aby ještě více zamezilo sledování a ze směru jízdy nesmí být zjevné, kam konvoj míří. Samy vozy či jiný transport pak mohou být ozbrojené pro případ útoku.
„Důležité je hlídat předání, přinést věci na správné místo a pak se rozejít. Nemůžete to jen tak poslat do skladu,“ řekl pro The Financial Times zdroj ze západní zpravodajské komunity. „Je to složité, ale ne těžké.“ Arnold dodal, že je překvapen, že Rusko žádný útok – minimálně o tom nejsou veřejné informace – ještě proti západním dodávkám zbraní nepodniklo.
Zpravodajec proto chválí Polsko, že transporty umožňuje a podílí se na nich. „Přijímat uprchlíky je jedna věc, ale tajně přesouvat v noci zbraně přes hranice je druhá – Rusko to může vnímat jako casus belli (důvod pro vyhlášení války, pozn. red.),“ uvedl. Zároveň podotýká, že pokud Kyjev padne, vše, i dodávky zbraní, se násobně zkomplikuje.
Česko pro transport použilo vlak, zajistilo ho ČD Cargo. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upozornila, že více informací nemůže sdělit kvůli bezpečnostním rizikům. „Není to o tom, že bychom nechtěli být transparentní, ale jedná se o vojenský materiál. Pohybujeme se v prostředí, kde se pořád agenti GRU pohybovat mohou, zažili jsme si to nedávno,“ uvedla. GRU je ruská tajná služba.
„S ohledem na operační bezpečnost nebudeme sdělovat žádné podrobnosti k přesunům materiálu na Ukrajinu,“ uvedla pro Blesk Zprávy Magdalena Dvořáková z odělení komunikace Generálního štábu Armády ČR.
Generální tajemník světové organizace António Guterres ve svém projevu v OSN zmínil konflikt v Súdánu a válku na Ukrajině, řekl ale, že rozsah ničení a umírání v Gaze je větší než v jakémkoliv konfliktu, který pamatuje.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
