Ruskému oligarchovi Usmanovi zabavili jachtu za 14 miliard: Je napojený na Kreml!
Německé úřady zabavily megajachtu ruského miliardáře Ališera Usmanova v ceně 600 milionů dolarů (13,8 miliard korun). Učinily tak poté, co Evropská unie v pondělí oligarchu napojeného na Kreml zařadila na sankční seznam kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Informoval o tom časopis Forbes s odvoláním na informované zdroje.
Přes 150 metrů dlouhá loď Dilbar procházela od konce října rekonstrukcí v hamburských loděnicích Blohm+Voss. Podle zdrojů Forbesu německá vláda jachtu zabavila a zaměstnanci loděnic kvůli tomu ve středu nešli do práce. Zástupci společnosti Blohm+Voss ani Usmanova na žádost o komentář nereagovali.
Usmanov koupil loď v roce 2016 údajně za 600 milionů dolarů. Německé loděnice Lürssen, které ji na zakázku stavěly 52 měsíců, plavidlo označily za "jedno z nejsložitějších a nejnáročnějších, které kdy bylo postaveno, a to jak z hlediska rozměrů, tak i technologie".
S bezmála 16.000 tunami výtlaku se jedná o největší motorem poháněnou jachtu na světě, obvykle ji obsluhuje posádka čítající 96 osob. Dilbar se může pochlubit největším bazénem, jaký kdy byl na jachtě instalován, a také dvěma plochami pro přistávání vrtulníků, saunou, salonem krásy a posilovnou. Ve 12 apartmánech se může ubytovat až 24 osob.
Jachta je součástí Usmanovova majetku, jehož hodnota se odhaduje na několik miliard dolarů a který zahrnuje podíly ve společnosti Metalloinvest - těžařského a ocelářského gigantu - a firmě Xiaomi na spotřební elektroniku, jakož i menší podíly ve firmách z oblastí telekomunikací, těžby a médií. Usmanov rovněž vlastní rozsáhlý nemovitý majetek v Anglii, Mnichově, Lausanne, Monaku či na Sardinii. Do roku 2018 mu patřil 30procentní podíl v londýnském fotbalovém klubu Arsenal.
Usmanov není jediným ruským miliardářem, který má ve vlastnictví obří jachtu. Forbes a odborníci na oceňování jachet VesselsValue jich vypátrali 32. Přestože na Usmanova již v pondělí dopadly unijní sankce, zatím se k nim ani k válce na Ukrajině nevyjádřil.
Americké ministerstvo spravedlnosti ve středu oznámilo, že vytvořilo zvláštní jednotku nazvanou KleptoCapture, jejímž cílem bude dohlížet na dodržování sankcí namířených proti ruským oligarchům. Pět jachet ruských oligarchů momentálně kotví či pluje ve vodách Malediv, uvedla agentura Reuters s odvoláním na data o pohybu lodí. Ostrovní stát v Indickém oceánu nemá smlouvu o vydávání do Spojených států.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněními jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.
„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax. Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.
Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.
„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
