Východní křídlo NATO před Ruskem varuje už 8 let! Co je Bukurešťská devítka?

• Pohled na Rusko
• Dlouhodobé aktivity
• Reakce na válku
• Členové

Východní křídlo NATO je tvořené státy, které v minulosti byly součástí přímo Sovětského svazu, nebo Varšavské smlouvy. K formalizaci spolupráce mezi nimi došlo v roce 2014, po ruské anexi Krymu a podpoře separatistických republik, které vznikly na východě Ukrajiny. Cílem Bukurešťské skupiny se tak stala prohloubení kooperace při vyjednávání se zbytkem Evropské unie a NATO a přitažení jejich zájmu do regionu. 

Pohled východního křídla NATO na Rusko

Státy na východní hranici Severoatlantické aliance spojují negativní vzpomínky na období nadvlády Ruska. Po ruské anexi Krymu se proto tyto státy rozhodly požadovat vyšší vojenskou přítomnost NATO na jeho východním křídle.

Válka Rusko vs. Ukrajina

8. 9. 2024

08:53

8. 9. 2024

Velel špionům, stal se známým jako obávaný chuligán – jedná se o 50letého Maksima Jeremina, který před pár dny „náhle“ zemřel za záhadných okolností. Oficiálně se říká, že se „udusil masem“, informuje britský deník The Sun. Jeremin se tak přidal na dlouhý seznam Rusů, kteří zemřeli znenadání. Kromě toho zesnulý muž dříve pracoval pod Vladimirem Putinem. Celý článek čtěte ZDE.

07:59

8. 9. 2024

Dva mrtvé a několik raněných si vyžádal ruský vzdušný úder na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Oznámila to dnes ráno podle agentury AFP oblastní vojenská správa.

Útok, který se odehrál v noci na dnešek, si vyžádal dva mrtvé a čtyři zraněné, z toho dvě děti, uvedla správa Sumské oblasti na platformě Telegram.

"Nepřítel zaútočil na město. Bohužel jsou tu dva mrtví a ranění," potvrdil na telegramu také sumský starosta Oleksij Drozdenko. Úřady hlásí rovněž zničené nebo poškozené domy a automobily.

Po jednání v roce 2016 pak členové Bukurešťské devítky vydaly společnou deklaraci, kde varovaly, že kroky Ruska  směřují k podkopání Evropské bezpečnosti. Zároveň odsoudily ruskou agresi na Ukrajině a zdůraznily, že porušování mezinárodního práva Ruskem považují za nepřijatelné a vyzvaly ho, aby z Ukrajiny stáhlo vojáky. 

Aktivity NATO v pobaltských státech - mise Baltic Air Policing

NATO v části svého východního křídla působí dlouhodobě. Jde především o misi Baltic Air Policing, kdy se Členské státy NATO střídají v hlídání vzdušného prostoru pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy, které nemají vlastní nadzvukové letadla.

Mise probíhá nepřetržitě od roku 2004. Hlídání mají na starost většinou čtyři stíhačky země, která misi v danou chvíli zaštiťuje. V roce 2014 byla mise dočasně posílena až na 20 letadel v reakci na ruské akce na Ukrajině.

Mise Baltic Air Policing se již několikrát účastnily i Vzdušné síly Armády České republiky. Ty do oblasti vyslaly letouny JAS-39 Gripen již třikrát. Naposledy mezi 3. zářím 2019 a 1. lednem 2020. 

Reakce východního křídla NATO na ruskou invazi na Ukrajinu

V roce 2022 patřily země z východního křídla NATO k lídrům v zasílání vojenské pomoci na Ukrajinu v reakci na ruskou agresi. Česko poslalo na Ukrajinu zbraně a munici za 400 milionů korun, konkrétně 5000 tisíc útočných pušek, 30 tisíc pistolí, samopaly, kulomety a více než tři miliony kusů munice. Ještě před vypuknutím bojů přitom Ukrajině darovalo dělostřeleckou munici v ceně takřka 40 milionů korun.

Polsko se přidalo zasláním nezveřejněněného množství protileteckých a protitankových systémů a dronů. Zároveň Ukrajině zaslalo 40 tisíc přilb, 3000 neprůstřelných vest a dělostřeleckou munici různých ráží, stejně jako granátomety a munici pro ně. Zároveň se díky společné hranici s Ukrajinou stalo hlavním překladním centrem vojenské pomoci pro Ukrajinu.

Slovensko Ukrajině poskytlo dělostřeleckou munici, deset milionů litrů benzínu a 2,6 milionu litrů leteckého paliva.

Rumunsko na Ukrajinu poslalo palivo, neprůstřelné vesty a přilby a zároveň nabídlo, že na svém území ošetří ukrajinské zraněné.

Článek 4 smlouvy NATO: Proč jej východní křídlo aliance aktivovalo

Osm členů Bukurešťské devítky zároveň stály za aktivací článku 4 smlouvy NATO. Ten je přitom využíván ve chvílích, kdy je potřeba zahájit společnou akci NATO. Státy ho mohou aktivovat, pokud je potřeba probrat záležitosti, které ohrožují bezpečnost, územní celistvost nebo politickou nezávislost některého ze států Severoatlantické aliance.

Členové Bukurešťské devítky se proto rozhodli pro jeho aktivaci na základě ruské invaze na Ukrajinu. V důsledku toho byly aktivovány Síly rychlé reakce NATO, jejichž úkolem se stalo posílení východních hranic NATO. 

Členové Bukurešťské devítky – Kdo stojí na východním křídle NATO

Skupinu založily Polsko a Rumunsko, jelikož obě země přímo čelí nebezpečí ze strany Ruska, v roce 2015 na summitu v Bukurešti. Devět členských států zde podepsalo společnou deklaraci, ve které se zavázaly společně zajistit robustní a udržitelnou spojeneckou vojenskou přítomnost v regionu.

Bulharsko bylo od roku 1946 komunistickou zemí. Podobně jako v dalších zemí zde začalo v roce 1989 docházet k politickým změnám, které vyvrcholily svobodnými volbami v roce 1990.

Během devadesátých let se ovšem Bulharsko potýkalo s ekonomickými problémy. Situace se začala zlepšovat až se začátkem nového tisíciletí. I díky tomu mohla země v roce 2004 vstoupit do NATO a o tři roky později i do Evropské unie.

Česká republika vznikla rozpadem Československa 1. ledna 1993. Jako jeho součást ovšem zažila nacistickou okupaci za druhé světové války a zároveň komunistický převrat v roce 1948. Zažila i Sovětskou invazi, když v srpnu 1968 sovětské vedení zareagovalo na československé reformy vysláním vojsk Varšavské smlouvy.

Na konci roku 1989 v Československu proběhla sametová revoluce, která vedla ke konci komunistické vlády. V roce 1992 pak bylo vyjednáno rozdělení Československa na dva samostatné státy. Česká republika se následně stala společně s Polskem a Maďarskem prvními státy bývalého východního bloku, které vstoupily do NATO. Od roku 2004 je Česká republika i členem Evropské unie.

Estonsko zabral v roce 1940 Sovětský svaz, který z něj učinil jednu ze svých svazových republik. V roce 1949 pak SSSR pod vedením Stalina rozpoutal v zemi represe, během kterých bylo 2,5 procenta populace deportováno na Sibiř. Cílem bylo rozbít estonskou etnickou homogenitu. Snahy o osamostatnění státu začaly v roce 1988. Proti nim zasáhlo sovětské vedení Estonské SSR v roce 1991 i armádou, což odsoudil celý svět i nejvyšší vedení SSSR. Dramatická doba vyústila referendem a později vyhlášením plné suverenity Estonska 20. srpna 1991.

Do NATO i Evropské unie Estonsko vstoupilo během roku 2004. V roce 2011 se pak Estonsko stalo prvním postsovětským státem, který přijal Euro.

Moderní Litva poprvé získala nezávislost po první světové válce. V roce 1940 ovšem došlo k okupaci Litvy Sovětským svazem a v témže roce byla vyhlášena Litevská sovětská socialistická republika, která se stala součástí SSSR. Na jaře 1990 se pak Litva stala první republikou SSSR, která vyhlásila nezávislost, na což SSSR zareagoval zablokováním dodávek ropy. V roce 1991 pak došlo k potyčkám mezi sovětskou armádou a zastánci samostatnosti, které připravily o život 14 lidí.

Stejně jako Estonsko vstoupila Litva během roku 2004 do NATO i Evropské unie.

Poprvé vzniklo samostatné Lotyšsko po první světové válce, okamžitě po vyhlášení nezávislosti si ji Lotyši ovšem museli vybojovat na Německu a bolševickém Rusku, oba státy si totiž jeho území nárokovaly. Sovětský svaz tak území dostal až v roce 1940. Kroky k obnovení nezávislosti začali Lotyši podnikat v roce 1990 a o rok později došlo k jejímu vyhlášení.

Stejně jako ostatní pobaltské státy se Lotyšsko stalo v roce 2004 členem NATO i Evropské unie.

Maďarsko se osamostatnilo po rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce. Během druhé světové války se připojilo na stranu nacistického Německa a jeho území následně obsazeno Rudou armádou. V roce 1949 pak byla vyhlášena komunistická Maďarská lidová republika. V roce 1956 pak došlo v Maďarsku k protikomunistickému povstání, které brutálně potlačila armáda SSSR. Během 80. let pak v zemi začalo docházet k pozvolným reformám, které vyústily až prvními svobodnými volbami v březnu 1990.

Do NATO i Evropské unie Maďarsko vstupovalo ve stejné době jako Česká republika, tedy v letech 1999 a 2004.

Ačkoli má Polsko dlouhou historii, moderní polský stát vznikl až po první světové válce. Okamžitě se navíc ocitl ve válce se sovětským Ruskem. V roce 1939 pak bylo napadeno a obsazeno nacistickým Německem a částečně i Sovětským svazem. Po konci druhé světové války zůstalo Polsko v sovětské sféře vlivu a v roce 1952 byla vyhlášena Polská lidová republika. V té proběhlo několik protikomunistických protestů, které ovšem byly pokaždé brutálně potlačeny. Úspěchů dosáhlo až odborové hnutí Solidarita, které s vládou vyjednalo první svobodné volby, které v létě 1989 ovládlo.

Stejně jako Česká republika se Polsko stalo členem NATO v roce 1999 a k EU se připojilo v roce 2004. Zároveň společně s Rumunskem iniciovalo v rámci NATO vznik Bukurešťské devítky.

Rumunsko vstoupilo do druhé světové války po boku nacistického Německa, po převratu v roce 1944 ovšem otočilo a zbytek války bojovalo po boku Sovětského svazu. V roce 1947 pak Rumunsko svrhlo krále a zařadilo se do východního bloku. Nechvalně proslulého diktátora NiColae Ceausescu Rumunsko odsoudilo polním soudem v roce 1989 a poté byl zastřelen.

Devadesátá léta ovšem zemí zmítala ekonomická a sociální krize, kterou se podařilo zvrátit až na přelomu tisíciletí. V roce 2004 díky tomu země vstoupila do NATO a v roce 2007 i do Evropské unie.

Samostatné Slovensko vzniklo rozdělením Československa v roce 1993. Jako součást soustátí zažilo srpnovou invazi Sovětských vojsk z roku 1968.

Do NATO i Evropské unie Slovensko vstoupilo v roce 2004. O pět let později se v zemi začalo platit eurem.

Mapa států NATO v Evropě