Experti o jaderných zbraních: Co říká teorie šílence? Putin uvěřil vlastní propagandě
Ruské jaderné zbraně jsou v nejvyšší pohotovosti. Mnoho lidí nejspíš napadlo, že prezident Vladimir Putin zešílel. Přitom byl dlouho považován za pragmatika, který obvykle jedná na základě chladného kalkulu toho, co může udělat pro dosažení svých cílů. Odborníci se proto ptají, jestli je možné, že praktikuje „teorii šílence“. Tu už před ním využil například americký exprezident Richard Nixon.
Absurdní chování Putin ukázal už při návštěvách francouzského a německého vůdce, když s nimi hovořil přes čtyřmetrový stůl, prezident Ruska se extrémně distancoval i od vlastní bezpečnostní rady. Nevyzpytatelné chování pokračovalo přes obviňování Ukrajiny z plánování genocidy ruských obyvatelů a označení ukrajinského vedení za narkomany.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
A pak nečekaně přišlo oznámení o jaderných zbraních v pohotovosti a jeho agresivita překvapila celý svět. Vládne východní mocnosti šílenec, jak Putina označil český prezident Miloš Zeman?
Podle serveru Politico je to názorná ukázka teorie šílence, kterou znají odborníci na mezinárodní vztahy. „Šílenec“ nebezpečně riskuje proto, aby jeho protivník, v tomto případě Západ, ustoupil. Jak ale řekli Blesku experti, neznamená to nutně, že by Vladimir Putin zešílel.
„Teorie šílence vychází z toho, že nasazení jaderných zbraní s možnými následky v podobě celosvětové apokalypsy je tak absurdní představa, že aby toto odstrašení třeba i od zásahu druhé strany v nějakém konfliktu mohlo fungovat, musíte signalizovat, že nejste úplně normální, protože normální člověk by jaderné tlačítko nezmáčkl a nemohl by tím tedy ani nikoho zastrašovat," řekl Blesk Zprávám politolog a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.
Teorii šílence využil už bývalý americký prezident Richard Nixon. Předstíral před Severním Vietnamem, že je schopný udělat cokoliv pro zastavení války, včetně použití jaderných zbraní, a vzkázal to i tehdejšímu Sovětskému svazu. Někdy se teorie šílenců používá i v souvislosti s exprezidentem Donaldem Trumpem.
„A to se Vladimir Putin snaží signalizovat, tu ochotu a rozhodnost prolomit tabu na použití jaderných zbraní, které nebyly nasazené od Hirošimy a Nagasaki, přestože máme několik jaderných mocností. Snaží se nás tím odradit od toho, abychom eskalovali své angažmá na Ukrajině,“ dodal Ditrych.
Experti: Nemusíme se děsit, na základnách se zatím nic nehýbe
Putinovo rozhodnutí o jaderných zbraních se dá podle Ondřeje Ditrycha interpretovat různě. Spíš to chápe jako propojení komunikačních systémů k tomu, aby šlo rozhodnutí o použití jaderných zbraní přijmout, což by za normálních okolností nebylo možné. „Musí proběhnout několik mezikroků a toto je jedno z nich, je to sice varovné, ale ještě se nemusíme děsit. Podobná signalizace z Ruska probíhala už i v roce 2014, kdy se Rusko snažilo po anexi Krymu odradit západ od intervence,“ řekl Ditrych.
Podle politologa a komentátora Josefa Mlejnka chápe Vladimir Putin výhrůžku jadernými zbraněmi jako racionální odpověď vůči sankcím Západu. „Zatím ale nefunguje, protože CIA nezaznamenala žádný pohyb, že by se na základnách něco měnilo či hýbalo, je to spíš součást psychologické války než reálné," řekl Blesk Zprávám.
I tak ale Mlejnek chápe situaci jako vážnou a nebezpečnou. „Nelze vyloučit, že když bude Putin zahnán do kouta, tak použije jadernou munici. Na druhou stranu na ústupky teď nepřistoupí," dodal. Ostatní země by se však podle něj neměly bát příliš, protože přesně o to Putinovi jde.
Mlejnek: Putin uvěřil vlastní propagandě. Teď nemá na výběr a na Ukrajině musí uspět
Slova o použití jaderných zbraní mohou být jak mocenským tahem, tak podle Mlejnka i známkou toho, že Putinův plán nefunguje tak, jak si to představoval. „Z našeho hlediska se chová nenormálně, jde ale spíš o mylnou racionalitu. On podle mě špatně odhadl situaci, je zastáncem myšlenky, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ. Uvěřil vlastní propagandě, že Ukrajina patří Rusku a vládnou tam západní zkorumpovaní fašisté," vysvětlil Mlejnek.
Jako šílenství podle něj můžeme brát to, že Putin příliš věřil svým teoriím, když nechtěl nechat Ukrajinu vstoupit do EU. „Také se mohlo stát to, že nemá širší zpětnou vazbu, protože všichni v jeho okolí přikyvují kvůli strachu. Pak ale narazil na tvrdou realitu, na kterou teď musí vojensky reagovat," dodal Mlejnek.
Politolog uvedl, že Putin očekával snadnější a rychlejší vojenskou akci. „Myslel si, že jeho tanky budou Ukrajinci vítat," doplnil. „V tuto chvíli nevidí jinou možnost než dobít Ukrajinu nebo tam dosáhnout vojenských úspěchů," zakončil Mlejnek.
