Experti o jaderných zbraních: Co říká teorie šílence? Putin uvěřil vlastní propagandě
Ruské jaderné zbraně jsou v nejvyšší pohotovosti. Mnoho lidí nejspíš napadlo, že prezident Vladimir Putin zešílel. Přitom byl dlouho považován za pragmatika, který obvykle jedná na základě chladného kalkulu toho, co může udělat pro dosažení svých cílů. Odborníci se proto ptají, jestli je možné, že praktikuje „teorii šílence“. Tu už před ním využil například americký exprezident Richard Nixon.
Absurdní chování Putin ukázal už při návštěvách francouzského a německého vůdce, když s nimi hovořil přes čtyřmetrový stůl, prezident Ruska se extrémně distancoval i od vlastní bezpečnostní rady. Nevyzpytatelné chování pokračovalo přes obviňování Ukrajiny z plánování genocidy ruských obyvatelů a označení ukrajinského vedení za narkomany.
Ukrajinská tajná služba SBU při speciální operaci v Kyjevské oblasti zabila agenty ruské tajné služby FSB, kteří jsou podezřelí z vraždy plukovníka SBU Ivana Voronyče. SBU to uvedla na sociální síti Telegram. SBU se domnívá, že za Voronyčovou čtvrteční smrtí stojí agenti FSB a dnes se je pokusila zadržet. Přímo ze zabití Voronyče jsou podezřelé dvě osoby, muž a žena, kteří dostali pokyn sledovat důstojníka SBU, zjistit jeho denní režim a trasy pohybu a poté převzít z úkrytu pistoli s tlumičem. Podle ukrajinských ozbrojených sil se ruské noční útoky zaměřily na Doněckou, Sumskou a Dněpropetrovskou oblast. Síly ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 20 dronů na severu, východě, západě a středu země, 20 dronů však zasáhlo cíle na pěti místech. Kolem půlnoci dron ve městě Slovjansk v Doněcké oblasti poškodil nemocnici a mateřskou školu, napsal zpravodajský server Ukrinform. Agentura Interfax s odvoláním na informace ruského ministerstva obrany napsala, že v noci na dnešek bylo nad čtyřmi ruskými regiony zničeno 36 ukrajinských dronů. Nad Belgorodskou oblastí bylo sestřeleno 26 dronů, nad Voroněžskou oblasti čtyři a po třech nad územím Lipecké a Nižegorodské oblasti.
A pak nečekaně přišlo oznámení o jaderných zbraních v pohotovosti a jeho agresivita překvapila celý svět. Vládne východní mocnosti šílenec, jak Putina označil český prezident Miloš Zeman?
Podle serveru Politico je to názorná ukázka teorie šílence, kterou znají odborníci na mezinárodní vztahy. „Šílenec“ nebezpečně riskuje proto, aby jeho protivník, v tomto případě Západ, ustoupil. Jak ale řekli Blesku experti, neznamená to nutně, že by Vladimir Putin zešílel.
„Teorie šílence vychází z toho, že nasazení jaderných zbraní s možnými následky v podobě celosvětové apokalypsy je tak absurdní představa, že aby toto odstrašení třeba i od zásahu druhé strany v nějakém konfliktu mohlo fungovat, musíte signalizovat, že nejste úplně normální, protože normální člověk by jaderné tlačítko nezmáčkl a nemohl by tím tedy ani nikoho zastrašovat," řekl Blesk Zprávám politolog a ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.
Teorii šílence využil už bývalý americký prezident Richard Nixon. Předstíral před Severním Vietnamem, že je schopný udělat cokoliv pro zastavení války, včetně použití jaderných zbraní, a vzkázal to i tehdejšímu Sovětskému svazu. Někdy se teorie šílenců používá i v souvislosti s exprezidentem Donaldem Trumpem.
„A to se Vladimir Putin snaží signalizovat, tu ochotu a rozhodnost prolomit tabu na použití jaderných zbraní, které nebyly nasazené od Hirošimy a Nagasaki, přestože máme několik jaderných mocností. Snaží se nás tím odradit od toho, abychom eskalovali své angažmá na Ukrajině,“ dodal Ditrych.
Experti: Nemusíme se děsit, na základnách se zatím nic nehýbe
Putinovo rozhodnutí o jaderných zbraních se dá podle Ondřeje Ditrycha interpretovat různě. Spíš to chápe jako propojení komunikačních systémů k tomu, aby šlo rozhodnutí o použití jaderných zbraní přijmout, což by za normálních okolností nebylo možné. „Musí proběhnout několik mezikroků a toto je jedno z nich, je to sice varovné, ale ještě se nemusíme děsit. Podobná signalizace z Ruska probíhala už i v roce 2014, kdy se Rusko snažilo po anexi Krymu odradit západ od intervence,“ řekl Ditrych.
Podle politologa a komentátora Josefa Mlejnka chápe Vladimir Putin výhrůžku jadernými zbraněmi jako racionální odpověď vůči sankcím Západu. „Zatím ale nefunguje, protože CIA nezaznamenala žádný pohyb, že by se na základnách něco měnilo či hýbalo, je to spíš součást psychologické války než reálné," řekl Blesk Zprávám.
I tak ale Mlejnek chápe situaci jako vážnou a nebezpečnou. „Nelze vyloučit, že když bude Putin zahnán do kouta, tak použije jadernou munici. Na druhou stranu na ústupky teď nepřistoupí," dodal. Ostatní země by se však podle něj neměly bát příliš, protože přesně o to Putinovi jde.
Mlejnek: Putin uvěřil vlastní propagandě. Teď nemá na výběr a na Ukrajině musí uspět
Slova o použití jaderných zbraní mohou být jak mocenským tahem, tak podle Mlejnka i známkou toho, že Putinův plán nefunguje tak, jak si to představoval. „Z našeho hlediska se chová nenormálně, jde ale spíš o mylnou racionalitu. On podle mě špatně odhadl situaci, je zastáncem myšlenky, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ. Uvěřil vlastní propagandě, že Ukrajina patří Rusku a vládnou tam západní zkorumpovaní fašisté," vysvětlil Mlejnek.
Jako šílenství podle něj můžeme brát to, že Putin příliš věřil svým teoriím, když nechtěl nechat Ukrajinu vstoupit do EU. „Také se mohlo stát to, že nemá širší zpětnou vazbu, protože všichni v jeho okolí přikyvují kvůli strachu. Pak ale narazil na tvrdou realitu, na kterou teď musí vojensky reagovat," dodal Mlejnek.
Politolog uvedl, že Putin očekával snadnější a rychlejší vojenskou akci. „Myslel si, že jeho tanky budou Ukrajinci vítat," doplnil. „V tuto chvíli nevidí jinou možnost než dobít Ukrajinu nebo tam dosáhnout vojenských úspěchů," zakončil Mlejnek.
