Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan ve středu oznámil, že zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině. Informoval o tom server BBC. Khan uvedl, že vyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu 2013 do současnosti, tedy od dne, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí dohody EU s tehdejší proruskou vládou.
Khan už v pondělí, několik dní po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvedl, že se vyšetřování zahájit chystá a že kvůli tomu požádá příslušný panel ICC. Ve středu večer ale oznámil, že vyšetřování zahájil na základě stížností, které mu dodalo 39 zemí. Khan oznámil, že shledal dostatečný důvod pro to se domnívat, že mohly být spáchány zločiny, pro jejichž vyšetřování má ICC jurisdikci. Vyšetřování se může týkat kohokoli na jakékoli části území Ukrajiny v daném období, uvádí se v prohlášení.
Podle serveru BBC stížnost podaly všechny země EU, Británie, Kanada, Nový Zéland či Švýcarsko. Agentura EFE jmenovala mimo jiné též Austrálii, Kolumbii či Kostariku.
ICC je nezávislý orgán, který není součástí OSN. Jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.
Ani Rusko ani Ukrajina dosud nepřistoupily k ICC. Ukrajina v roce 2013 a 2014 k němu ale podala dvě stížnosti, čímž podle agentury EFE přistoupila na jeho jurisdikci.
Už Khanova předchůdkyně Fatou Bensoudaová v prosinci 2020 oznámila záměr zahájit vyšetřování zločinů, které mohly být spáchány na poloostrově Krym v souvislosti s jeho obsazením Ruskem a na území dvou separatistických republik v Donbasu na východě Ukrajiny.
Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek.
CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.
Zobrazit celý online