Vyšetřování možných válečných zločinů: Na Rusy si posvítí prokurátor Mezinárodního trestního soudu
Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan ve středu oznámil, že zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině. Informoval o tom server BBC. Khan uvedl, že vyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu 2013 do současnosti, tedy od dne, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí dohody EU s tehdejší proruskou vládou.
Khan už v pondělí, několik dní po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvedl, že se vyšetřování zahájit chystá a že kvůli tomu požádá příslušný panel ICC. Ve středu večer ale oznámil, že vyšetřování zahájil na základě stížností, které mu dodalo 39 zemí. Khan oznámil, že shledal dostatečný důvod pro to se domnívat, že mohly být spáchány zločiny, pro jejichž vyšetřování má ICC jurisdikci. Vyšetřování se může týkat kohokoli na jakékoli části území Ukrajiny v daném období, uvádí se v prohlášení.
Podle serveru BBC stížnost podaly všechny země EU, Británie, Kanada, Nový Zéland či Švýcarsko. Agentura EFE jmenovala mimo jiné též Austrálii, Kolumbii či Kostariku.
ICC je nezávislý orgán, který není součástí OSN. Jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.
Ani Rusko ani Ukrajina dosud nepřistoupily k ICC. Ukrajina v roce 2013 a 2014 k němu ale podala dvě stížnosti, čímž podle agentury EFE přistoupila na jeho jurisdikci.
Už Khanova předchůdkyně Fatou Bensoudaová v prosinci 2020 oznámila záměr zahájit vyšetřování zločinů, které mohly být spáchány na poloostrově Krym v souvislosti s jeho obsazením Ruskem a na území dvou separatistických republik v Donbasu na východě Ukrajiny.
O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny, uvedl dnes na síti X ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Připomněl Mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.
Zahraniční agentury v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.
„O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. V Česku velmi dobře víme, co znamená 'o nás bez nás'. Mnichovská dohoda obětovala cizí území a nejenže válce nezabránila, ale naopak k ní otevřela cestu. Před 'Mnichovem 2.0' jsem vždy varoval a budu varovat i nadále,“ uvedl končící šéf české diplomacie.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
