Řád od Putina dostal i kamarád z KGB Tokarev: Bývalý agent má vazby v České republice
Nikolaj Tokarev (71) je dlouholetým přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina, od kterého nedávno obdržel také státní vyznamenání. Tokarev je také nepřetržitě už od roku 2007 ředitelem firmy Transněfť, největší ropovodné společnosti světa. Putinův kamarád má navíc překvapivé vazby na Česko.
I vlk samotář, jako je Vladimir Putin, má kolem sebe blízké přátele. Jedním z nich je Nikolaj Petrovič Tokarev. Co je ale zač muž, který od Putina obdržel státní vyznamenání?
V 70. letech studoval Tokarev na Moskevské vyšší škole KGB, posléze byl přeložen do východního Německa, kde se setkal s dnešním ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V rámci výkonu práce důstojníka KGB Tokarev v Německu zůstal a v Berlíně měl na starost sledování a chování zaměstnanců. Jeho kamarád Vladimir Putin se mezitím vrátil do Ruska.
Korupce i nepotismus
Po návratu do Ruska Tokarev dostal od Putina nabídku na post generálního ředitele státního podniku pro správu majetku Kanceláře prezidenta Ruska v zahraničí, kterou přijal. Od léta roku 1999 se stal šéfem ruské Federální služby bezpečnosti (FSB), tedy organizace navazují na činnost KGB, a od roku 2007 stojí ve vedení firmy Transněfť, největší ropovodné společnosti světa.
Tokarev byl Fórem svobodného Ruska obviněn z provádění politických represí, přeshraniční korupce a z toho, že dosazoval do vysokých pozic své známé a příbuzné.
Konexe má v Česku
Tokarev má konexe i v Česku. Na to, co pojí Tokareva s Českou republikou, upozornil ve svém článku server Seznam Zprávy. Ten v první řadě uvedl, že blízký Putinův člověk je místopředsedou správní rady Mezinárodní asociace přepravců ropy, která sídlí v Praze.
Server se zajímal o to, zda bude státní společnost MERO ČR i nadále spolupracovat s firmou Transněft i po ruském vpádu na Ukrajinu. Vedení společnosti na dotaz Seznam Zpráv reagovalo tak, že sdružení není politické a jde pouze o odbornou záležitost. Firma prý nevidí důvod, proč nemohla spolupráce pokračovat.
Panama Papers
Avšak toto není jediné Tokarevovo spojení s Českou republikou. Jeho manželka Galina totiž podle Seznam Zpráv v Praze několik let spoluvlastnila firmu Pramo Technologie.
Dalším spolumajitelem této firmy byl Tokarevovův blízký spolupracovník Michail Arustamov. Ten měl několik let působit ve vedení Transněftu. V současné době je stále veden jako většinový majitel firmy 3ton se sídlem v Praze. Sám měl dokonce nějakou dobu bydliště na Starém městě. Arustamovo jméno se navíc objevilo také v kauze Panama Papers.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
