„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Rusko večer zaútočilo na město Borova v Charkovské oblasti a zabilo dvanáctiletého chlapce, informovala prokuratura Charkovské oblasti.
Německo v nadcházejících dnech předá Ukrajině 10 000 dělostřeleckých nábojů z vlastních vojenských zásob, uvedl německý generál Christian Freuding v rozhovoru pro DW.
Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov
Běloruské a ruské společnosti falšují dokumenty, aby obešly sankce EU týkající se obchodu se dřevem. Uvádí to společné vyšetřování Běloruského vyšetřovacího centra, projektu „Schémata“ a listu Gazeta Wyborcza. Vyšetřovatelé zjistili, že po zavedení sankcí na dřevo z Běloruska se výrazně zvýšil dovoz dřeva z Kazachstánu do EU.
Na sociálních sítích se objevují záběry z údajného útoku na Belgorod.
Ukrajinský dron zasáhl administrativní budovu v ruském městě Belgorod, prohlásil gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Ukrajinské úřady se k údajnému útoku nevyjádřily.
Během pátečního teroristického útoku na koncertní halu u Moskvy se lidé museli z budovy dostat vlastními silami, ruské zásahové jednotky pronikly do areálu až asi hodinu a půl po skončení střelby, záchranáři dorazili ještě později. Ve své reportáži o reakci ruských složek na to upozornila ruská redakce stanice BBC. Útok si podle nové bilance ruských úřadů vyžádal nejméně 143 obětí na životě.
Prohlášení členských států NATO o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu přibližuje riziko třetí světové války, řekl v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Jeho slova jsou ozvěnou rétoriky Kremlu, že přítomnost vojáků Severoatlantické aliance by byla eskalací situace a vedla by k přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem, poznamenal ukrajinský server Jevropejska pravda.
Ruské jednotky zaútočily na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, kde zabily jednoho muže a zranily 49letou ženu, informoval gubernátor Serhij Lysak. Ruské síly zaútočily také na město Ukrajinsk v Doněcké oblasti a zranily dva lidi, informovalo ministerstvo vnitra. Celkem bylo poškozeno 29 bytových domů a jeden maloobchodní objekt.
Rusko pravděpodobně zaútočilo na Charkov kluzákovou municí, informoval guvernér Oleh Syniehubov. „Útok na obytné budovy byl pravděpodobně proveden pomocí munice UMPB D-30. Je poměrně silná, s průměrnou explozivní silou mezi leteckou bombou a raketou,“ uvedl.
Zástupci členských států EU dnes podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce.
Upravenou pozici členských států bude muset znovu schválit Evropský parlament. Kompromis zajistí vyvážený přístup mezi podporou Ukrajiny a ochranou zemědělských trhů EU, uvedlo belgické předsednictví na sociální síti X.
V bývalé továrně nadnárodní automobilky Stellantis jižně od Moskvy začíná vyrábět vozy ruská firma Automotive Technologies. Společnost podle agentury Reuters dnes uvedla, že bude sériově produkovat model Citroën C5 Aircross. Automobilka Stellantis podobně jako jiné zahraniční společnosti přerušila své aktivity Rusku po invazi Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022. Rusko na počátku letošního roku zvýšilo výrobu osobních automobilů o desítky procent.
Počet zraněných při dnešním ruském útoku na Charkov vzrostl na 19, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syniehubov.
Při ruském ostřelování Charkova na východě Ukrajiny dnes zemřel nejméně jeden člověk a 12 dalších utrpělo zranění, oznámil starosta města Ihor Terechov. Zasaženy podle něj byly pětipodlažní bytové domy.
V Charkově ostřelování podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova dnes odpoledne zasáhlo Ševčenkivskou čtvrť v severní části města. Starosta uvedl, že kromě rezidenčních budov utrpěl škody také ústav urgentní chirurgie.
Novým partnerským městem Ostravy se stane ukrajinské Dnipro. Návrh na uzavření dohody o partnerství na dnešním zasedání schválili městští zastupitelé. Primátor Jan Dohnal (Spolu) připomněl, že Ostrava už dříve měla na Ukrajině své partnerské město.
Polsko se rozhodlo zdvojnásobit svůj příspěvek do české iniciativy, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Podle agentury Reuters a rádia RMF 24 to dnes oznámil polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci v Lotyšsku, kde je na jednodenní návštěvě. Částku neuvedl.
„Už jsme oznámili významnou sumu a v posledních 48 hodinách... bylo rozhodnuto, že bude zdvojnásobena,“ uvedl Sikorski na tiskové konferenci. V Rize podle RMF 24 jednal mimo jiné se svým lotyšským protějškem Krišjánisem Kariňšem.
V Charkově zemřel nejméně jeden člověk a 16 dalších utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruská střelba zasáhla bytové domy, oznámil starosta.
S odvoláním na utajený režim odmítl premiér Petr Fiala (ODS) po dnešním jednání vlády komentovat, zda dnes projednávala obsazení citlivého velvyslaneckého postu v Moskvě. Už dopoledne ministerstvo zahraničí uvedlo, že i v případě projednání kabinetem zůstane téma tajné. Návrh by v případě schválení vládou putoval na Hrad. Podle serveru Lidovky.cz po měsících jednání záměr, aby Česko prosadilo na diplomatickou pozici v Moskvě nového velvyslance, uzrál. Podle několika zdrojů serveru by se měl novým velvyslancem stát diplomat a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.
„Nemohu porušovat zákon, projednávání vysílání diplomatů je do určitého okamžiku v utajovaném režimu, tudíž nemůžu tyto věci komentovat,“ uvedl premiér. Později dodal, že osobně preferuje, aby mělo Česko zastoupení v Moskvě na úrovni velvyslance. Důvodů je celá řada, dodal. Podobně se podle něj chovají i další země s podobným postojem k Rusku, jaké má Česko.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes pověřil vládu, aby prověřila otázku domácí výroby herních konzolí a dalších systémů souvisejících s videohrami. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má tato iniciativa za cíl nastartovat ruský herní průmysl, napsala agentura TASS. Ze země, která je největším evropským herním trhem, po vpádu na Ukrajinu z února 2024 odešla valná většina velkých západních herních firem.
Osoby nově zařazené na národní sankční seznam usilovaly o získání vlivu v zemích Evropské unie a následně v Evropském parlamentu (EP). Stát nemá informace o tom, že by se to týkalo českých politiků a občanů, řekl novinářům po dnešním zasedání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Bezpečnostní informační služba (BIS) na síti X napsala, že její akce odhalila, jakým způsobem Rusko vlivově působí na území států EU a jak se snaží ovlivňovat politické procesy.
Počet obětí teroristického útoku v Krasnogorsku na předměstí Moskvy stoupl na 140. Zemřel jeden z těžce zraněných, uvedl podle médií ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško. Až dosud úřady uváděly, že v pátek minulý týden si útok vyžádal 139 mrtvých a 182 raněných.
Vláda dnes rozšířila národní sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Sankce mají zasáhnout proruskou síť, která se v Česku pokoušela rozvíjet vlivovou operaci. Ta mohla potenciálně mít závažný dopad na bezpečnost ČR a Evropské unie, řekl Fiala.
Medvedčuk podle Fialy řídil řadu vlivových sítí z Ruské federace a je osobně napojený na ruského prezidenta Vladimira Putina. „V Česku využívá společnost Voice of Europe, která je tou právnickou osobou na sankčním seznamu,“ uvedl. Na těchto aktivitách se podílí i Marčevskij, doplnil. Činnost skupiny podle Fialy sahá za hranice ČR a dokládá dlouhodobou snahu Ruska ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.
Vláda dnes schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo 20 zemí. Řekl to po dnešním zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily. Munice podle něj dorazí na místo v rámci týdnů až měsíců, což ovlivňuje situaci na bojišti už nyní.
Ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že počet dělostřelecké munice, která má Ukrajině pomoci, není konečný. Původně plán počítal s nákupem 800.000 dělostřeleckých granátů.
Slovensko plánuje na konci letošního roku zahájit provoz osobních vlaků na nové lince s Ukrajinou po stávající širokorozchodné železniční trati. Projekt schválil kabinet premiéra Roberta Fica na svém dnešním zasedání. Náklady na potřebnou úpravu infrastruktury ministerstvo dopravy odhadlo zhruba na sedm milionů eur (177 milionů Kč). V současnosti jezdí osobní vlaky mezi Slovenskem a Ukrajinou po jiné trati.
Čeští odborníci na popáleninovou medicínu z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) učí kolegy z Ukrajiny, v květnu tam chystají už čtvrtou misi. Připravili také projekt domácí péče o jizvy pacientů, kteří se nemohou dostat na rehabilitace do nemocnic. Novináře dnes informovali, že v Praze znovu operovali čtyřletou dívku z Ukrajiny, která měla popáleniny na 60 procentech těla, na nohu jí aplikovali umělou kůži.
„Už čtvrtý den od začátku války jsem dostal od pana doktora nabídku pomoci,“ řekl novinářům vedoucí popáleninového centra Oblastní nemocnice Lvov Vasyl Savčyn. Zhruba za měsíc se pak na přednostu Kliniky popáleninové medicíny FNKV Roberta Zajíčka obrátil s prosbou o pomoc s léčbou tehdy osmnáctiměsíční Yulie. „Dělají neskutečné věci za podmínek, které my si vůbec nedovedeme představit,“ chválil Zajíček ukrajinské lékaře, kteří se věnují popáleninám.
Americký prezident Joe Biden znovu nazval Putina „řezníkem“ a znovu vyzval k naléhavé pomoci Ukrajině. „Je tolik důležitých věcí, které bychom mohli udělat, včetně toho se konečně postarat o pomoc Ukrajině od toho řezníka Putina," prohlásil Biden.
Při ruském ostřelování Charkovské oblasti byli v noci na dnešek zraněni tři lidé ve věku 55, 56 a 64 let. Další, 62letý muž, byl zraněný při útoku dronu na město Izjum, uvedl v prohlášení šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ukrajinské síly protivzdušné obrany přes noc zničily 10 nepřátelských útočných dronů „Shahed“, informuje Nexta.
Nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou, se podle ruských úřadů podařilo protivzdušné obraně sestřelit střely z raketometu RM-70 Vampire české výroby. Oblastní gubernátor Vjačeslav Gladkov o incidentu informoval zhruba hodinu po půlnoci místního času (v úterý před půlnocí SEČ) a uvedl, že si útok vyžádal jednoho zraněného.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila deset z 13 dronů vyslaných ruskou armádou, uvedl ukrajinský generální štáb.
Ukrajinské letectvo po půlnoci varovalo, že se ze severu blíží ruské bezpilotní letouny a letí na Sumskou, Charkovskou a Poltavskou oblast. Kam dopadly tři nesestřelené drony, generální štáb ani letectvo neuvedly.
Ukrajinské ministerstvo obrany zřídilo nové oddělení, které je věnováno logistickému plánování. Má vytvořit dlouhodobé zásobovací plány pro ukrajinskou armádu, stojí v oficiálním oznámením.
V Charkově na východě Ukrajiny funguje přímo v jednom z protileteckých krytů dětská baletní škola. Malé baletky tady mohou trénovat i během leteckých poplachů a dokonce i během útoků, uvádí web Nastojaščeje vremja. Ředitelka studia Julija Vojtynaová říká, že díky hodinám se děti alespoň na chvíli odtrhnou od obrazovek, u nichž tráví kvůli distanční výuce valnou část svých dní, a mohou načerpat pozitivní emoce.
„Teď není v Charkově pro děti nic. Nejsou školy, nejsou školky, děti pořád sedí u internetu. Musejí nějak vybít energii a také někde brát pozitivní emoce,“ míní ředitelka.
V Charkově se nedávno přímo v metru, které slouží jako protiletecký kryt, otevřelo několik školních i předškolních tříd. Ty ale mají kapacitu jen pro menší část žáků. Většina školáků je tak odkázána na výuku na dálku.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Česká iniciativa pro dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině je mistrovskou ukázkou psychologické operace, která se - pokud skončí úspěchem a Ruskem napadená země munici skutečně obdrží - může zapsat do učebnic. Napsala to ukrajinská agentura Unian.
S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 granátů pro Ukrajince.
