„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Dobrou noc, drazí čtenáři. Online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase ráno.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval službu šifrovaného zasílání zpráv Viber od japonské vývojářské firmy Rakuten. Důvodem je podle úřadu porušování pravidel ohledně prevence extremismu, terorismu a distribuce drog, uvedla agentura Reuters.
Zakladatel a generální ředitel společnosti Rakuten Hiroši Mikitani v minulosti Viber vyzdvihoval jako způsob, jak čelit ruské propagandě. „Na rozdíl od jiných sociálních médií jsme dali jasně najevo, že budeme blokovat veškeré falešné zprávy a ruskou propagandu,“ řekl Mikitani.
Definice extremismu a terorismu je v Rusku poměrně široká - za extremistické úřady v poslední době označily například „mezinárodní hnutí LGBT“ a jako extremistickou nebo teroristickou Moskva označuje i kritiku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
„Dnes jsem navštívil jednu z našich bojových brigád na záporožské frontě, která používá americké raketové systémy HIMARS. Naši chlapci se k těmto systémům vyjadřují velmi otevřeně a jsou Spojeným státům za jejich poskytnutí nesmírně vděční. HIMARS jsou ukázkovým příkladem vynikajících, vysoce přesných, účinných a spolehlivých amerických zbraní,“ hlásí na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Bez těchto raket dlouhého doletu by Rusko zabilo další statisíce Ukrajinců. Mít prostředky na ochranu před ruským terorem je pro ukrajinský lid otázkou života a smrti. Rakety HIMARS měly zásadní význam při obraně Chersonské oblasti před Rusy. Pomohly také zmařit ruskou ofenzívu na Sumy na začátku tohoto roku. Nyní pomáhají při obraně nejobtížnějších oblastí doněcké fronty před ruskými útoky,“ děkuje prezident do USA.
OBRAZEM: Ukrajinští hasiči zasahují v Černihivské oblasti po akci ruského dronu.
Do schůzky představitelů několika zemí a lídrů Evropské unie, kterou svolal generální tajemník NATO Mark Rutte na příští středu do Bruselu, se zapojí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby jednal o podpoře své země ve válce s Ruskem. „Nebude to setkání k přijetí konkrétních rozhodnutí, ale spíše politická debata o příštích týdnech a měsících,“ uvedl jeden ze zdrojů agentury Reuters.
Ceny ropy se dnes zvyšují, nové sankce vůči Rusku totiž posílily obavy ohledně dodávek suroviny na trh. Severomořská ropa Brent si kolem 16:45 SEČ připisovala téměř 0,9 procenta a překročila 74 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala růst o více než jedno procento a nacházela se nedaleko 70,80 dolaru za barel.
Ceny ropy tak směřují k prvnímu týdennímu nárůstu od konce listopadu. Evropská unie se tento týden dohodla na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku, který zahrnuje mimo jiné opatření proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, jež přepravují ruské ropné produkty.
„Putin udělil hlavě Čečenska Řád za zásluhy o vlast II. stupně, který Ramzan Kadyrov obdržel za ‚významný přínos k posílení ruské státnosti a obranyschopnosti země',“ hlásí kanál Nechta (Nexta).
Dvě poloobnažené aktivistky z ukrajinské feministické skupiny Femen dnes před budovami OSN v Ženevě při protestu proti Rusku a OSN motorovou pilou poškodily dřevěný památník. Podle svědků, na něž se odvolává agentura Reuters, proti nim zasáhla policie.
Mladé ženy, které byly i v prosincových teplotách nahoře bez, poškodily obrovskou dřevěnou skulpturu nazvanou Dřevěná židle. Dílo, které má jen tři nohy, upozorňuje na oběti nášlapných min.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na příští středu do Bruselu svolal schůzku představitelů několika zemí a lídrů EU, aby společně probrali případné příměří ve válce na Ukrajině. Informoval o tom Polský rozhlas. Setkání se zúčastní zástupci Ukrajiny, Francie, Německa, Itálie, Británie a Polska.
Očekává se, že jednání se budou týkat budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu ze strany jejích partnerů a možného rozmístění příslušníků evropských mírových sil na Ukrajině v případě příměří. Ve středu se v Bruselu zároveň uskuteční summit EU a balkánských zemí, ve čtvrtek se pak chystá pravidelný summit sedmadvacítky.
Obrazem: Rusko na Ukrajinu vyslalo 93 raket a 200 dronů
Kreml ocenil výrok příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukrajinských úderů americkými raketami hlouběji na ruské území. Budoucí šéf Bílého domu tyto útoky kritizoval, označil je za něco, co válku eskaluje. Zcela se to shoduje s postojem Moskvy, řekl dnes podle agentur novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Myšlenky ohledně možnosti evropských vojáků monitorujících potenciální příměří na Ukrajině označil za předčasné.
Nově jmenovaný velitel ukrajinských pozemních sil generál Mychajlo Drapatyj 12. prosince představil plány na zásadní reformy v rámci útvaru, jejichž cílem je zvýšit efektivitu na bojišti. Navrhované změny zahrnují přepracovaný systém náboru s „nulovou tolerancí korupce“, zlepšení vojenského výcviku přizpůsobeného potřebám první linie a začlenění moderních technologií do výcvikových a operačních procesů.
Rusko dnes na Ukrajinu útočilo střelami s plochou dráhou letu, balistickými raketami a nejméně jednou raketou severokorejského původu, informoval Zelenskyj. Doplnil, že ukrajinská obrana sestřelila 81 raket, z nich 11 zneškodnily stíhačky F-16 dodané ukrajinskými partnery. Protivzdušná obrana podle ukrajinského letectva sestřelila také 80 nepřátelských dronů a dalších 105 bezpilotních letounů zmizelo z radarů.
Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Napsal to americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. Podle budoucího šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa a vojáci z evropských států by měli v této zemi monitorovat případné příměří.
Rusko tvrdí, že dnešní rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byl odplatou za středeční ukrajinský úder proti vojenskému letišti v Taganrogu ve východní části Azovského moře. Ruské ministerstvo obrany na svém telegramovém účtu uvedlo, že ukrajinská armáda k nim použila americké střely ATACMS.
Moskva tvrdí, že cílila na „objekty ukrajinské energetické infrastruktury klíčové pro podporu zbrojařského průmyslu“.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla dnes novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak Česká republika podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla dnes novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Jako dárce, koordinátor či organizátor se pak Česká republika podílela na dodávkách za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).
Dnešní ranní rozsáhlý ruský vzdušný útok proti ukrajinské infrastruktuře mířil na elektrické stanice a plynárenská zařízení. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný zdroj z energetického sektoru. Také úřady ve Lvovské oblasti u hranic s Polskem uvedly, že Rusko útočilo na energetické objekty v tomto regionu.
Kvůli rozsáhlému ruskému útoku platil dnes ráno na celém území Ukrajiny letecký poplach, nyní už ho letectvo s výjimkou Doněcké oblasti na východě země zrušilo.
Energetická infrastruktura po celé Ukrajině čelí rozsáhlému útoku ze strany Ruska, uvedl Kyjev. Z různých oblastí v zemi jsou hlášeny výbuchy.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc, tentokrát v hodnotě 500 milionů dolarů (téměř 12 miliard korun). Oznámil to dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. Nový balík tvoří podle prohlášení zveřejněného Blinkenovým úřadem například munice do salvových raketometů HIMARS, drony či protitankové systémy Javelin a AT-4.
Administrativa dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena se snaží intenzivně pomáhat Kyjevu před lednovým nástupem Donalda Trumpa, jehož záměry v otázce podpory Ukrajiny jsou zatím nejasné; Trump však hovoří o rychlém ukončení války. Biden má podle agentury Reuters k dispozici ještě 5,6 miliard dolarů, které by mohl bez souhlasu Kongresu vyčlenit na zbraně pro Ukrajinu, která se již téměř tři roky brání ruské agresi.
Vážení čtenáři, přejeme vám dobré ráno.
