„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Při nedávném průniku dronů do polského vzdušného prostoru mířilo pět z nich přímo k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu, píše na svých internetových stránkách německý deník Die Welt. Odvolává se přitom na předběžné polské vyšetřování. Kvůli incidentu, za kterým podle Polska stojí Rusko, se ve středu vpodvečer konal interní bezpečnostní brífink aliance.

Welt uvádí, že tři z pěti dronů, které se pohybovaly přímým směrem k základně NATO, sestřelily nizozemské stíhačky F-35, další dva se zřítily za zatím nevyjasněných okolností. Ukrajina se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi a právě přes Polsko do napadené země směřují největší dodávky západní vojenské pomoci.

Na žádost Polska se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN (RB OSN), aby jednala o narušení polského vzdušného prostoru údajně ruskými bezpilotními prostředky v noci na středu. Oznámilo to polské ministerstvo zahraničí. Agentura AFP s odvoláním na jihokorejské předsednictví RB OSN informuje, že zasedání se bude konat v pátek ve 21:00 SELČ.

Svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení cizích vojenských prostředků nad svým vlastním územím, připomíná agentura Reuters. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes řekl, že Polsko chce tímto způsobem přitáhnout "pozornost celého světa k tomuto bezprecedentnímu útoku".

Čeští vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů, řekla dnes na tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je to podle ní ideální doba, aby pomoc byla účinná. Ministerstvo obrany ve středu večer oznámilo, že ČR je kvůli ruskému dronovému útoku, který zasáhl i polské území, připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. O vyslání jednotky Polsko podle úřadu požádalo.

Černochová dnes ocenila, jak se k útoku postavily všechny státy NATO, je podle ní potřeba ukázat jednotu. Znovu vyjádřila podporu Polsku, země je nejbližší soused, se kterým ČR sdílí historii, civilizační hodnoty i obavy a hrozby ze strany Ruska, dodala.

Vrtulníky polské armádě pomohou s ochranou země před drony v malých výškách, uvedlo ve středu ministerstvo. Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu. Konkrétní úkoly jednotky podle Černochové nyní domlouvají náčelníci generálních štábů ČR a Polska.

Česká republika od začátku války poskytla Ukrajině nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,7 miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Celkem Česko darovalo, koordinovalo či zorganizovalo dodávky vojenského materiálu v hodnotě přes osm miliard dolarů (167 miliard korun).

Česká vláda a český obranný průmysl dodaly přes 2100 kusů techniky a miliony kusů munice všech ráží, poznamenala Černochová.

Česko zároveň přispělo 865 milionů korun do muniční iniciativy, v jejímž rámci Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Ruskem napadená země díky iniciativě podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) z minulého týdne dostala letos zatím 1,1 milionu kusů velkorážové munice, loni 1,5 milionu nábojů.

Podle ministryně je iniciativa zcela transparentní a potřebná, ocenil ji podle ní i generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.

Španělsko a Nizozemsko dnes oznámily, že si kvůli středečnímu průniku ruských bezpilotních letounů na území Polska předvolávají ruské diplomaty. Informuje o tom agentura Reuters. Polsko si ruského chargé d’affaires předvolalo už ve středu.

Španělské ministerstvo zahraničí sdělilo, že si předvolává ruského chargé d’affaires v Madridu kvůli incidentu, který označilo za nepřijatelný. Šéf nizozemské diplomacie Ruben Brekelmans pak oznámil, že si pozval ruského velvyslance v Nizozemsku.

Oba členské státy Severoatlantické aliance incident ostře odsoudily, stejně jako další evropští spojenci Polska. Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny. Tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.

Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise (EK) předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu, jakož i návrhy ohledně cen elektřiny. Fico to řekl novinářům po dnešní schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Ten vyjádření ministerského předsedy na tiskové konferenci nekomentoval.

Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Bratislava nové sankce v létě nakonec podpořila, a to poté, co jí EK nabídla záruky právě ohledně svého jiného návrhu, a to ukončit dovoz ruského plynu do EU. Přijetí sankcí si v EU vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.

„Kolik sankčních balíků je třeba přijmout, abychom změnili postoj Ruska k válce? Když nepomohl ani první, ani osmnáctý, tak devatenáctý nepochybně nepomůže,“ řekl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.

Lotyšsko uzavřelo vzdušný prostor na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Reaguje tím na opakované narušení polského vzdušného prostoru, kam se v noci na středu dostalo několik dronů, podle Poláků ruských. Informuje o tom dnes agentura DPA, podle níž bude opatření platit na týden s možností dalšího prodloužení.

Rozhodnutí lotyšské vlády dnes na tiskové konferenci oznámil Andris Sprúds, ministr obrany této členské země Severoatlantické aliance. Uvedl, že vychází z vyhodnocení bezpečnostní situace armádou. Opatření, které označil za preventivní, podle něj usnadní rozpoznání nepovolených leteckých objektů.

Průnik ruských dronů nad území Polska označil Sprúds za flagrantní narušení vzdušného prostoru NATO a varovný signál, po němž musí Lotyšsko jednat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že Rusko své drony v noci na středu nad polské území vyslalo záměrně. Nejlepší odpovědí budou další tvrdé sankce ze strany Evropské unie, uvedl ve vyjádření na síti X. Moskva odmítla tvrzení, že své drony poslala nad Polsko.

Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se setkal s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, pak podle agentury Reuters vyjádřil přesvědčení, že Rusko mohlo na Polsko zaútočit i proto, aby se Ukrajině nedostalo před zimou nových prostředků protivzdušné obrany.

Ukrajinský prezident rovněž uvedl, že požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Ukrajině poskytl zbraně dlouhého doletu, pokud Moskva bude nadále odmítat příměří. Jestli na to Trump reagoval a jak, zatím není jasné. Ukrajina se už přes tři a půl roku brání ruské vojenské agresi.

Ruské síly obsadily vesnici Sosnivka v Dněpropetrovské oblasti. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Zprávu zatím podle agentury Reuters nebylo možné nezávisle ověřit.

Rusko v červenci oznámilo dobytí první vesnice v Dněpropetrovské oblasti a od té doby tvrdí, že se zmocnilo dalších několika obcí v tomto regionu.

Mezitím Rusko pokračuje i ve vzdušných útocích v různých částech Ukrajiny. Za poslední den přitom přišli o život nejméně tři lidé a dalších 25 bylo zraněno, vyplývá podle serveru Kyiv Independent z dnešních informací regionálních úřadů.

Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 62 z 66 dronů, které Rusko vyslalo. Čtyři útočné drony zasáhly tři různá místa. V centru města Sumy na severu Ukrajiny byla poničena i místní pravoslavná katedrála, která je symbolem města, uvedly místní úřady.

Estonský, lotyšský a litevský parlament společným dopisem požádal americký Kongres, aby pokračoval ve vojenské podpoře jejich zemí v rámci Baltské bezpečnostní iniciativy. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která připomíná, že Bílý dům se chystá navrhnout škrty v tomto programu.

„S úctou vás žádáme o podporu financování Baltské bezpečnostní iniciativy v návrhu zákona o rozpočtových prostředcích na obranu ve fiskálním roce 2026,“ stojí v dopise zákonodárců trojice zemí sousedících s Ruskem, z jehož rozpínavosti má řada obyvatel i politiků v Pobaltí obavy.

Informace o dopisu parlamentů vešla ve známost den poté, co ve středu Polsko jako první členská země NATO od začátku ruské agrese na Ukrajině nad svým územím sestřelilo několik ruských dronů. Celkem v noci na středu zaznamenalo Polsko 19 narušení svého vzdušného prostoru.

Příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů v srpnu klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku války na Ukrajině, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ruský energetický průmysl se potýká s útoky ukrajinských dronů na ropné rafinerie a exportní ropovody i s dopady západních sankcí.

Příjmy proti červenci klesly o 920 milionů dolarů na 13,51 miliardy dolarů (přes 282 miliard Kč) v důsledku poklesu vývozu ropy a pohonných hmot. Vliv mělo i zvýšení slevy z ceny ruské ropy Urals na přibližně 56 dolarů za barel, což je pod cenovým stropem 60 dolarů za barel, který stanovily západní státy.

„Příjmy Ruska z vývozu ropy zůstávají blízko pětiletého minima, což snižuje daňové příjmy a prohlubuje zpomalení ruské ekonomiky,“ uvedla agentura. Vývoz ropy a pohonných hmot z Ruska se podle ní v srpnu snížil o 70.000 barelů denně na 7,3 milionu barelů denně, z toho vývoz ropy klesl o 30.000 barelů denně a vývoz odvozených produktů o 40.000 barelů denně.

Následky ruského leteckého úderu na obytnou budovu v Kostiantynivce v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 10. září 2025.

Polsko omezilo leteckou dopravu u svých východních hranic s Běloruskem a Ukrajinou. Potvrdilo to dnes podle agentury Reuters operační velení polských ozbrojených sil. Děje se tak v době zvýšeného napětí, které vyvolalo středeční vniknutí ruských dronů do vzdušného prostoru Polska. Polská obrana proti bezpilotním strojům s pomocí spojenců v NATO zasáhla.

„Na žádost operačního velení složek ozbrojených sil... budou ve východní části Polska zavedena omezení letového provozu v podobě omezené zóny EP R129,“ ohlásil už ve středu večer polský úřad řízení letového provozu. Omezení vstoupila v platnost o půlnoci a platit mají do 9. prosince.

Na polskou žádost mimořádně zasedne Rada bezpečnosti OSN. Zabývat se bude narušením polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními prostředky v noci na středu. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí ve Varšavě.

Svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení ruských vojenských prostředků nad svým vlastním územím, připomíná Reuters.

V noci na středu zaznamenala polská armáda 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla. Některé země NATO po incidentu nabídly Varšavě pomoc s posílením protivzdušné obrany. Česko je připraveno poslat do Polska vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.

Předseda Evropské rady António Costa se dnes v Bratislavě sejde se slovenským premiérem Robertem Ficem. Začátek schůzky je podle úřadu slovenské vlády naplánován před polednem.

Costa dříve zahájil cesty po členských zemích Evropské unie, kde diskutuje o současném dění a budoucích prioritách evropského bloku. Podle Bratislavy se jednání týkají například bezpečnosti a obrany, konkurenceschopnosti, rozpočtu Evropské unie, ale i situace na Ukrajině, která se už déle než tři roky brání ruské vojenské invazi. Minulý týden Costa hovořil v Brně s českým premiérem Petrem Fialou.

Fico v minulosti opakovaně zpochybňoval přístup EU k řešení války na Ukrajině a kritizoval dodávky zbraní Kyjevu. Jeho vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.

České vrtulníky mohou během několika dnů pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na žádost o pomoc ze strany Polska, jehož vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů.

České ministerstvo obrany už uvedlo, že Česká republika je připravena poslat na pomoc vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.

Podle Fialy je čas ukázat sílu a jednotu. „Polsko je náš soused a spolehlivý partner a ve chvíli, kdy nás požádalo o pomoc, rychle jsme vyhověli,“ napsal večer Fiala.

Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že je třeba přijmout 19. sankční balík a „zasadit další ránu ruské ekonomice“. „Putin rozumí pouze síle,“ říkal ministr v Událostech, komentářích na ČT.

„Už jenom to, že ty sankce mají číslo 19, tak to v podstatě vypovídá samo za sebe. A co těch předchozích 18? Sankce nejsou válečný prostředek, sankce jsou doplněk,“ míní Radek Vondráček (ANO). „Eskalace může přijít, jak jsme se dneska přesvědčili, ze dne na den,“ upozornil.

Je třeba, abychom zvýšili naši připravenost. „My v podstatě nejsme schopni detekovat ty drony v té letové výšce a my bychom je nebyli vlastními silami schopni zlikvidovat v tuto chvíli. Zaspalo se, ty bezpilotní prostředky v podstatě nemáme a ani za ty 4 roky se neudálo nic. Co je skoro skandální, že ani v koncepčních materiálech se o tomto vybavení, o dronech, vůbec nemluví, na rozdíl třeba od Polska,“ dodal Vondráček.

Lipavský reagoval ostře. Označil to za skandální lži. „To jsou naprosto skandální nesmysly, že Česko by je nebylo schopno detekovat, naše armáda takové schopnosti má, naše armáda pořizuje drony. Jestli to pan Vondráček v nějakém materiálu nenašel, nebo že nepochopil, kde to tam může najít, to je jiná věc. Samozřejmě že je potřeba posílit východní křídlo na to. Naší připraveností a musíme investovat do armády a připravovat se. To je úplně jednoduché,“ dodal Lipavský.

Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky 16 ruských dronů, uvedla dnes večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy. 

FOTO: Zničená střecha domu ve Wyrykách nedaleko Lublinu v Polsku poté, co ruské drony narušily polský vzdušný prostor během útoku na Ukrajinu.

Česko bude podle předsedů obou komor českého Parlamentu připraveno pomoci Polsku v případě potřeby bránit se aktům, jakým byl ruský dronový útok.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes hovořila se svým polským protějškem, na síti X následně ministerstvo obrany napsalo, že Polsku nabídla pomoc. Armáda nyní podle úřadu urgentně zjišťuje možnosti pomoci, se kterými Černochová neprodleně seznámí vedení státu a polské spojence.

Nawrocki telefonicky hovořil s prezidentem USA Trumpem o ruském průniku dronů do polského vzdušného prostoru. Polský prezident to oznámil na síti X.

„Hlavním poselstvím projevu bylo, že musíme hledat rychlejší cesty k řešení problémů a uvádět je do praxe, což však přesahuje samotné možnosti komise a vyžaduje jednotný postup členských států,“ komentoval dnešní řeč Ursuly von der Leyen, ve které zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny, poslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP).

„Evropa musí bojovat. Ursula von der Leyenová nám dneska konečně nabídla sebevědomý projev, kde kolem citlivých věcí jako je válka v Gaze, podpora Ukrajiny nebo jádra nekroužila, ale přišla s jasnými postoji. To je to, co EU potřebuje,“ prohlásil Niedermayerův kolega Ondřej Kolář (TOP09, EPP). V některých oblastech by si nicméně uměl představit „konkrétnější nebo rozhodnější postoje“, například pokud jde o migrační politiku.

Kateřina Konečná (Stačilo!) označila řeč za agresivní a nejhorší, kterou kdy od šéfky EK slyšela. „Celou první část projevu jsme bojovali. Vůbec žádná nabídka řešení opravdových a skutečných problémů občanů EU, kterými jsou boj s chudobou, boj s energetickou krizí či absolutní nekonkurenceschopnost,“ uvedla. A kritizovala rovněž podle ní „jen další rozdávání peněz na zbraně“.

Generální tajemník OSN António Guterres se podle BBC vyjádřil k invazi ruských dronů do Polska.

„Tento incident... znovu zdůrazňuje regionální dopad a skutečné riziko rozšíření tohoto ničivého konfliktu,“ cituje agentura AFP jeho mluvčího Stéphana Dujarrica.

Polsku po incidentu s ruskými drony nabídly pomoc s protivzdušnou obranou Francie, Německo, Británie, Itálie, Nizozemsko, Ukrajina a NATO, řekl polský premiér Donald Tusk.

Polsko hlásí nález dalších dvou ruských dronů, a to v Mazovském vojvodství jen několik desítek kilometrů od Varšavy. Zatím Polsko našlo 12 dronů.

Zdroje agentury Reuters v EU uvedly, že je „velmi nepravděpodobné“, že by Brusel uvalil cla až do výše 100 % na zboží z Indie a Číny, aby je potrestal za nákup velkých objemů ruské ropy.

V úterý ve Washingtonu jednaly EU a USA o sankcích proti Rusku. Zdroje z mnoha médií podle BBC informovaly, že se k nim na dálku připojil sám americký prezident Donald Trump a navrhl společné zavedení cel na dovoz z Číny a Indie ve výši 50–100 % jako nástroj k vyvíjení tlaku na Rusko.

Evropská komise na žádost agentury Reuters o komentář oficiálně nereagovala.

Donald Trump na svých webových stránkách Truth Social před hodinou jasně uvedl, že ví o dronech narušujících polský vzdušný prostor a že za to považuje Rusko za odpovědné.

Trumpův příspěvek se skládá ze dvou vět, zde je celý text:

„Co se stalo, proč Rusko narušuje polský vzdušný prostor drony? Jdeme!“

Rusko popírá, že by jeho drony byly sestřeleny v Polsku.

Lipavský hovořil s polským protějškem Sikorským. Shodli se, že situace je vážná. Spekulace slouží ruské propagandě, agresor je Rusko, uvedl na X.

„Právě jsem mluvil s polským ministrem Sikorským o ruském narušení polského vzdušného prostoru. Shodli jsme se, že situace je vážná a jakékoliv spekulace slouží ruské propragandě. Agresor je Rusko. Na Ukrajině i ve zbytku Evropy,“ napsal.

Na území Polska prozatím vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí nalezli trosky dronů na deseti místech. Informovala o tom mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká.

Konkrétně v Lublinském vojvodství mluvčí zmínila obce Wyryki, kde byl poškozen rodinný dům, Czosnówka, Cześniki, Krzywowierzba-Kolonia, Wielki Łan, Wohyń, Zabłocie-Kolonia a Wyhalew, v níž se našly rovněž trosky střely protivzdušné obrany. V Lodžském vojvodství hlásí ministerstvo vnitra nálezy v obci Mniszków u Lodže, která se nachází asi 300 kilometrů od ukrajinských hranic, a ve Varmijsko-Mazurském vojvodství v obci Oleśno, která leží na severu Polska nedaleko Gdaňsku.

Dnešní průnik ruských dronů na Polsko nelze zatím zcela označit za útok či cílenou agresi, upozornil v ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. „Jsem vcelku zdrženlivý, ono je potřeba vždycky počkat, aby se vyhodnotilo, co bylo skutečným problémem. Taky musíme slyšet Rusy, co nám vlastně vysvětlí,“ uvedl.

„Kdyby ty prostředky byly vybaveny trhavinami, výbušninami, případně jinými prostředky, kterými by ten útok byl veden asi na některé objekty kritické infrastruktury či vojenská zařízení a podobně a tam by potom docházelo k té destrukci tím, že by se iniciovaly tím pádem do cíleného prostoru. V takovém případě už by se dalo říct, že to byl skutečně útok a že to je agrese v tom plném rozsahu,“ dodal s tím, že nelze zatím vyloučit ani variantu, že šlo o „test“.

Kanadský premiér Mark Carney dnes odsoudil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru jako „bezohledné a eskalační“ jednání. Podle jeho slov Kanada úzce koordinuje postup se spojenci v NATO, informovala agentura Reuters.

Incident z dnešní noci podle Carneyho ukazuje, že je třeba zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby válku na Ukrajině ukončil. „Budeme nadále ostražití vůči ruským pokusům rozšiřovat a protahovat konflikt s Ukrajinou. Putin opět prokazuje svůj naprostý nezájem o mírovou cestu,“ uvedl Carney v prohlášení.

Průnik ruských dronů nad Polsko byl bezohledný čin, další v dlouhé řadě provokací v Pobaltí a na východním křídle NATO. Prohlásil to dnes německý kancléř Friedrich Merz. 

„Spolková vláda co nejostřeji odsuzuje agresivní jednání Ruska,“ řekl Merz podle prohlášení, které spolková vláda zaslala novinářům. Kancléř poukázal na to, že Rusko ohrozilo lidské životy v zemi, která je součástí NATO a Evropské unie. Podle Merze bylo dobře, že Polsko společně se spojenci z NATO hrozbu včas rozpoznalo a vyřešilo.

Část českých europoslanců ocenila, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém dnešním projevu o stavu EU zdůraznila potřebu posílení evropské obranyschopnosti a pokračující podporu Ukrajiny.

„Šéfka EK vyzvala k jednotě. Souhlasím s tím, že boje uvnitř unijní sedmadvacítky nemají smysl, je před námi společný boj za naši bezpečnost, prosperitu a nezávislost,“ prohlásil Jan Farský (STAN) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP). Podobně se vyjádřila jeho kolegyně Danuše Nerudová (STAN, EPP). „Zazněla silná slova v řadě oblastí, ale Evropa potřebuje hlavně akci,“ uvedla. 

Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu byl projev plný „velkých marketingových frází“. „Občané ale cítí průvan v peněžence, třetina z nich očekává, že se jim do pěti let zhorší životní úroveň,“ uvedla na plénu EP bezprostředně po projevu von der Leyenové. „Evropané nejsou bankomat, jsou to lidé, kteří pracují, platí účty a chtějí bezpečí, jenže vaše politika zdražila energie, přidala papíry a dotuje neziskovky, které lobbují za další zákazy,“ dodala Dostálová.

Americký prezident Donald Trump sleduje zprávy z Polska a chce ještě dnes hovořit s polským protějškem Nawrockým, sdělil Bílý dům agentuře Reuters.

Vláda České republiky usnesením odsoudila ruskou agresi narušením vzdušného prostoru Polska. Je připravena dostát závazkům v rámci NATO, uvedl úřad vlády.

Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru byl ruskou plánovanou akcí, řekl polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski, konkrétní důkazy ale neuvedl. Gawkowski rovněž prohlásil, že Polsko nyní kvůli tomuto incidentu čelí dezinformační kampani vedenou Ruskem a Běloruskem. 

„Za tento útok je odpovědné Rusko. Jakékoli jiné informace jsou nepravdivé,“ řekl Gawkowski podle zpravodajské televize TVN24. „Ukrajina nezatahuje Polsko do války. Kdo tvrdí opak, lže,“ uvedl. Gawkowski, který je zároveň ministrem digitalizace, k dezinformační kampani dodal, že klíčová polská kybernetická infrastruktura je zabezpečena.

USA podle amerického velvyslance při NATO stojí po událostech v Polsku po boku aliančních spojenců a budou bránit každou část aliančního území.

Zástupci slovenské opozice, na rozdíl od vládních politiků, připsali odpovědnost za drony nad Polskem Rusku. „Ruská agrese přesahuje hranice Ukrajiny. Útoky Ruska na Ukrajinu mohou mít takovéto nebezpečné důsledky i pro země sousedící s konfliktem a představují hrozbu i pro nás,“ uvedl exministr zahraničí a člen vedení hnutí Progresivní Slovensko Ivan Korčok. Opoziční strana Svoboda a Solidarita v prohlášení napsala, že incident s drony považuje za vážnou hrozbu pro bezpečnost celé Evropy a za otevřenou provokaci ze strany Ruska.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při svém vzdušném útoku dnes v noci neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku, nýbrž podniky vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny v Ivano-Frankivské, Chmelnycké a Žytomyrské oblasti a rovněž ve městech Vinnycja a Lvov. Všechny určené objekty podle něj byly zasaženy. 

Maximální dolet dronů použitých při úderu nepřesahuje 700 kilometrů. „Jsme nicméně připraveni k danému tématu uskutečnit konzultace s ministerstvem obrany Polska,“ dodal ruský resort obrany.

„Je naprosto nevyhnutelné objektivně posoudit, zda šlo o úmysl, nebo o náhodu, a pod čí kontrolou byly použité drony. Vyjadřuji Polsku solidaritu a nabízím součinnost při hledání všech potřebných odpovědí,“ uvedl premiér Slovenska Robert Fico.

„Během noční výměny úderů bezpilotních letadel mezi Ruskou federací a Ukrajinou sloužily síly a prostředky protivzdušné obrany Běloruské republiky, které neustále monitorovaly bezpilotní letadla, která se odchýlila od svého kurzu v důsledku akcí systémů elektronického boje obou stran. Některé ze ztracených bezpilotních letounů byly zničeny silami protivzdušné obrany naší země nad územím republiky,“ uvedl v prohlášení náčelník generálního štábu Běloruska Pavel Muravejko.

„Americké špionážní letadlo Artemis II zahájilo průzkumnou misi nad Polskem a kolem Kaliningradské oblasti,“ hlásí polský portál Onet Wiadomoćsi. 

Z leteckých radarů je patrné, že tryskáč značky Bombardier vybavený spoustou senzorů přiletěl z rumunské základny Constanța, kde je stabilně dislokován, aby sledoval ruskou invazi na Ukrajinu.

„A stalo se! Varoval jsem a varoval. Bohužel nedostatek rozhodnosti a naprostá zbabělost trvaly příliš dlouho. Zbabělost a nedostatek reakce platí i pro NATO, které se ve svém jednání omezilo na mlčení tváří v tvář zjevným aktům agrese!“ tweetuje rozhořčeně polský generál ve výslužbě Leon Komornicki, dřívější zástupce náčelníka generálního štábu. 

„Shovívavost a nerozhodnost, které se mění v bezmocnost, se stávají vodou na mlýn ruské agrese, kterým čelíme. A tyto činy se budou stupňovat, pokud my a NATO nebudeme mít odpovídající rozhodnost a efektivitu!“ lamentuje.

„Musíme dokázat, že jsme vždy o krok napřed. Tato noc ukázala, že jsme schopni bránit každý centimetr území NATO, samozřejmě včetně vzdušného prostoru,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte v krátkém prohlášení o sestřelování ruských dronů nad Polskem.

Na akci se podílely polské stíhačky F-16, nizozemské F-35, italské průzkumné letadlo AWACS, alianční tankovací letoun MRTT a německý protivzdušný systém Patriot, uvedl šéf Aliance.

„Je důležité zjistit, o jaký typ incidentu šlo, co bylo jeho účelem. Zda cílem bylo Polsko, nebo šlo o nezvládnutí navádění dronů, nebo je to důsledek elektronického boje,“ řekl novinářům slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Pokud by se podle něj potvrdilo úmyslné vyslání dronů na aliančního spojence Polsko, šlo by útok; tuto možnost ministr ovšem spíše vylučuje.

Polsko žádalo o konzultace se spojenci NATO podle článku 4 Severoatlantické smlouvy: „Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany,“ stojí v něm.

Incident s ruskými drony projednali na plánované schůzi velvyslanci při NATO.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl komentovat incident, při němž drony narušily polský vzdušný prostor. Vyjádřit by se podle něj mělo ministerstvo obrany.

Drony narušující polský vzdušný prostor nemusejí mít za úkol ničit, lze je použít i ke sběru zpravodajských informací a jejich odesílání do Ruska. „Tato data by mohla zahrnovat například provoz systémů protiletadlové obrany a systémů elektronického boje, stejně jako přenos snímků z kamer,“ píše portál Defence24.pl. Již dříve prý ukrajinská strana informovala polskou, že se v sestřelených dronech našly SIM karty polských a litevských operátorů, které měly sloužit mimo jiné k navigaci strojů, ale možná i odesílání dat.

Ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč podotkl, že by po narušení polského vzdušného prostoru bylo vhodné, aby země NATO společně vyhostily ruské velvyslance. „Rusko je třeba maximálně izolovat a zpřísnit sankce. Je čas přejít od slov k rozhodnějším činům,“ uvedl. 

První narušení polského vzdušného prostoru armáda podle premiéra Tuska, kterého citoval server listu Gazeta Wyborcza, zaznamenala v úterý ve 23:30 a poslední dnes v 6:45. Celkem to bylo 19 případů.

Na území Polska bylo dnes zatím nalezeno sedm dronů a části jedné rakety zatím blíže neurčeného původu, uvedla dnes podle agentury Reuters mluvčí ministerstva vnitra. Dosud polští politici informovali jen o ruských dronech, které v noci na dnešek opakovaně narušily polský vzdušný prostor a z nichž některé byly sestřeleny.

„Maďarsko vyjadřuje plnou solidaritu s Polskem po posledním incidentu s drony. Narušení územní celistvosti Polska je nepřijatelné,“ vyjádřil se maďarský premiér Viktor Orbán. „Tento incident dokazuje, že naše politika volání po míru ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou je rozumná a racionální. Život ve stínu války je plný rizik a nebezpečí. Je čas ji zastavit!“ napsal Orbán a dodal, že Maďarsko podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru.

Mezi zeměmi Evropské unie je Orbánovo Maďarsko vnímáno jako prorusky orientované. Budapešť v minulosti blokovala některé unijní kroky zaměřené proti Moskvě kvůli její agresi proti Ukrajině a s aktuální polskou vládou se často střetává.

„Celý systém naší obrany fungoval. Operační velení nás průběžně informovalo. Spolupráce mezi institucemi je vzorová,“ chválí si zvládnutí situace s ruskými drony Sławomir Cenckiewicz, šéf Národní bezpečnostní kanceláře (BBN).

„Vyjadřuji Polsku plnou podporu,“ tweetuje krátce expremiér Andrej Babiš, přidává odkaz na tweet svého někdejšího ministra obrany Lubomíra Metnara.

Pokud se potvrdí informace, že polský vzdušný prostor narušily ruské drony, NATO musí zaujmout jednoznačný a silný postoj, uvedl exministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

„Trosky ruských dronů dopadají 200 km od Ostravy. A přesto tu někdo říká, že NATO je agresor a že nemáme posilovat obranu,“ tweetuje předseda vlády Petr Fiala.

Polsko nepředložilo důkazy o ruském původu dronů sestřelených nad jeho územím, míní ruský chargé d'affaires (prozatímní šéf ambasády, velvyslanec jmenován není). Rusko podle něj nechce eskalaci s Polskem.

„Podle neoficiálních zpráv byl nalezen dron i v Cześniki nedaleko Zamośći,“ píše portál Defence24 a přidává fotografii od čtenáře. „S největší pravděpodobností se jedná o dron typu Gerbera, protože Rusové používají takové letouny k přetížení ukrajinské protivzdušné obrany.“

Gerbera je levný stroj z překližky a polystyrenu, které nenese žádnou, nebo jen malou výbušninu.

Běloruská armáda tvrdí, že sestřelila část dronů, které v noci na dnešek narušily vzdušný prostor země. Na vývoj upozornila Polsko i Litvu.

Průniky ruských dronů nad polské území a jejich sestřelení jsou podle polského prezidenta Karola Nawrockého bezprecedentním okamžikem v historii Polska i Severoatlantické aliance. Ráno se zúčastnil zasedání Úřadu národní bezpečnosti, který je jeho poradním orgánem, a do 48 hodin chce také svolat bezpečnostní radu státu. Do té doby už podle něj musí být k dispozici úplné informace o incidentech, aby bylo možné na ně adekvátně reagovat.

Po jednání Úřadu národní bezpečnosti prezident řekl, že se diskutovalo také o možnosti aktivace článku čtyři Severoatlantické smlouvy. Ten stanoví, že „smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany“.

Polsko v noci na dnešek sestřelilo asi čtyři drony, průniků do svého vzdušného prostoru zaznamenalo 19, část z Běloruska, uvedl premiér Donald Tusk.

Slovensko považuje vniknutí dronů do polského vzdušného prostoru za vážnou eskalaci, řekl dnes novinářům ministr zahraničí Juraj Blanár. Polsku v souvislosti s incidentem vyjádřil solidaritu.

Ruská protivzdušná obrana v noci zničila 122 ukrajinských dronů, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. V Rostovské oblasti na jihu Ruska úřady evakuovaly školu, dva zaměstnanci byli zraněni.

Informace nebylo možné nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo uvádí pouze počty dronů, které podle něj byly při útocích zničeny. Informace o celkovém množství bezpilotních prostředků vysílaných na ruské či okupované ukrajinské území nesděluje.

V Rostovské oblasti bylo evakuováno 73 dětí a pět zaměstnanců internátní školy nedaleko hranic s Ukrajinou, uvedl na telegramu gubernátor oblasti Jurij Sljusar. Na areál školy podle něj dopadl dron, dva zaměstnanci byli lehce zraněni.

„Česko vyjadřuje plnou podporu našim polským spojencům. Bezohledné narušování polského vzdušného prostoru ruskými drony je dalším důkazem, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje nás všechny,“ tweetoval ministr zahraničí ČR Jan Lipavský. „NATO musí bezodkladně posílit protivzdušnou obranu na své východní hranici. Putin nepřestane, dokud ho nezastavíme – ruku v ruce s tvrdšími sankcemi,“ dodal.

Hasiči měli po ruských útocích plné ruce práce mj. v Doněcké, Žytomyrské, Vinnycké i Volyňské oblasti. Celkem útoku čelilo 15 ukrajinských oblastí, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo na Ukrajinu asi 415 dronů různých typů a více než 40 řízených střel a balistických raket. Jeden člověk podle prezidenta zahynul v Žytomyrské oblasti.

„Noční ruský dronový útok, jenž zasáhl i území Polska, je testováním obranyschopnosti zemí NATO. Těžko lze uvěřit, že šlo o pouhou náhodu. Putinův režim ohrožuje celou Evropu a systematicky zkouší, kam může zajít,“ tweetuje premiér ČR Petr Fiala. „Je zřejmé, že Rusko se snaží poškodit obyvatele dalších evropských zemí. Stojíme za Polskem, protože oni jsou jako naši spojenci v první linii. Prosím, myslete na to, zejména v tyto dny, kdy se vás snaží řada extremistů přesvědčit, že Rusko není nepřítel a že řešením je nezbrojit.“

Polská armáda vyzvala obyvatele, aby se v případě nálezu zbytků dronů k troskám nepřibližovali, nepřenášeli je a nedotýkali se jich. Policie je ve stavu pohotovosti ve vojvodstvích Podlaském, Lublinském, Podkarpatském a Mazovském.

Kvůli dronům byla v noci na dnešek dočasně uzavřena letiště ve Varšavě, v Modlinu poblíž polské metropole a v Řešově a také vzdušný prostor v okolí letiště v Lublinu na východě 38milionové země. Varšavské letiště uvedlo, že je nutné během dne počítat se zpožděními letů.

„Včera večer jsme v Polsku byli svědky nejzávažnějšího narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem od začátku války a jsou náznaky, že se jednalo o úmyslné, nikoli náhodné narušení,“ tweetuje šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Podle svých slov je v kontaktu jak s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, tak polským ministrem zahraničí Radkem Sikorským.

Polský vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů, potvrdil dnes ráno na X polský premiér Donald Tusk. Ty, které představovaly přímé nebezpečí, byly sestřeleny, uvedl také a doplnil, že je v neustálém kontaktu se spojenci a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

„Dnes došlo k další eskalaci – rusko-íránské šáhedy operovaly ve vzdušném prostoru Polska, ve vzdušném prostoru NATO. Nešlo jen o jeden šáhed, což by se dalo nazvat nehodou, ale o nejméně osm útočných dronů namířených na Polsko,“ poznamenal prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, která se ruské agresi brání už od roku 2022.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha míní, že přelet ruských dronů do polského vzdušného prostoru při nočních útocích na Ukrajinu ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin rozšiřuje svou válku, zkouší Západ a stává se agresivnějším. Vyzval spojence k zapojení jejich protivzdušné obrany do sestřelování dronů a raket v ukrajinském vzdušném prostoru. Sybiha to dnes napsal v příspěvku na X.

Russian drones flying into Poland during the massive attack on Ukraine show that Putin’s sense of impunity keeps growing because he was not properly punished for his previous crimes.

Putin just keeps escalating, expanding his war, and testing the West. The longer he faces no…

— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) September 10, 2025

Operace polského a spojeneckého letectva související s nočním narušením polského vzdušného prostoru byla ukončena, uvedla podle Reuters polská armáda.

Server BBC News podotýká, že to bylo poprvé od začátku války na Ukrajině v únoru 2022, kdy Polsko, členská země Severoatlantické aliance, ve svém vzdušném prostoru sestřelilo ruské drony.

Polská policie dnes kolem 5:40 našla poškozený dron ve východopolské vesnici Czosnówka, která leží nedaleko hranic s Běloruskem. Uvedl to server listu Gazeta Wyborcza s odvoláním na oblastní policii. Varšava v noci na dnešek informovala o tom, že její ozbrojené síly sestřelily bezpilotní letouny, které narušily polský vzdušný prostor v době ruských útoků proti Ukrajině.

„Je to malý objekt, nedošlo k požáru, nehrozí žádné nebezpečí,“ sdělil mluvčí hasičské služby televizi TVN24.

„Probíhá operace související s opakovaným narušením polského vzdušného prostoru. Armáda proti objektům použila zbraně,“ sdělil kolem 4:30 SELČ polský premiér Donald Tusk. Krátce před 6:00 SELČ napsal na síti X, že „operace trvá“. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že Polsko je v kontaktu s velitelstvím NATO. Na 8:00 nechal Tusk svolat mimořádné zasedání vlády, uvedl mluvčí kabinetu Adam Szlapka.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Při ruských útocích na Ukrajinu byl opakovaně narušen vzdušný prostor Polska. Uvedla to dnes krátce před 4:00 SELČ polská armáda. Její operační velitelství nařídilo proti objektům, které narušily vzdušný prostor, použít zbraně. Armáda vyzvala obyvatele některých oblastí, aby nevycházeli. Podle agentury Reuters náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk uvedl, že stále pokračuje operace, jejímž cílem je zničit předměty, které se dostaly do polského nebe.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vinil dnes ve Sněmovně vládní koalici a nyní již opoziční Piráty z toho, že vyhráli minulé volby sliby, které nehodlali plnit. Jako poslední z řečníků s přednostním právem k návrhu programu poslední předvolební řádné schůze dolní komory se také vymezil vůči podpoře ukrajinského režimu. 

Velká Británie zaplatí Ukrajině tisíce dronů dalekého doletu. Uvedl to britský premiér John Healey, drony podle něj budou vyrobeny v Británii a Ukrajina je dostane během následujících 12 měsíců.

Doněcká oblast, kterou prochází bojová linie, se terčem ruských útoků stala i v pondělí. Ten den si podle místních úřadů útoky vyžádaly v pěti obcích a vesnicích šest mrtvých a deset zraněných.

Agentura AP napsala, že mnoho lidí ve vsích a městech poblíž fronty navzdory neustálému nebezpečí zůstává, protože nemají prostředky na to, aby se odstěhovali jinam. Někteří se také musejí starat o staré či nemocné příbuzné.

Mluvčí policie v Doněcké oblasti Pavlo Djačenko popsal, že do Jarové, kde dnes Rusové útočili, dorazil krátce po útoku a „ten obraz byl šílený, celá vesnice hořela“. „Hořely rodinné domky a lidé se je snažili uhasit holýma rukama. Na nebi bylo mnoho dronů,“ uvedl.

Ruský útok na Jarovou odsoudili různí evropští politici, včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského, který uvedl, že jde o „další chladnokrevnou vraždu spáchanou ruskými teroristy“. Vyzval k tvrdším sankcím proti Moskvě, k silnější podpoře Ukrajiny a ke spravedlnosti pro oběti.

Ruský bombový útok na Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 mrtvých. Mezi zraněnými jsou podle serveru RBK Ukrajina dvě pracovnice Ukrajinské pošty, které přivezly penzistům důchody. Zraněných je celkem 19, z toho několik je v těžkém stavu.

Polská kontrarozvědka ABW v pondělí zadržela běloruského agenta, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Stalo se to podle něho díky spolupráci s Českem a Rumunskem. Zároveň bude z Polska vyhoštěn běloruský diplomat podporující agresivní aktivity běloruských tajných služeb vůči našemu státu, uvedl také Tusk ve svém příspěvku.

České ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám se podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Česko jednoho běloruského diplomata označilo za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Podle BIS síť budovala běloruská služba KGB, jež se snažila získat agenturní zdroje a zpravodajské informace.

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili rezoluci týkající se Ukrajiny a jejího členství v Evropské unii. V usnesení ocenili úsilí Kyjeva o posílení demokratických institucí a vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zahájila jednání o otevření prvních vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů, a to za předpokladu, že Ukrajina dokončí započaté reformy.

Poslanci zároveň Ukrajinu žádají, aby urychlila reformy v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření. Poslanci v textu rezoluce vyjádřili obavy ze změny pozice Spojených států vůči ruské agresi proti Ukrajině a zdůraznili, že EU musí být i nadále strategickým partnerem napadené země.

Rusko vede hybridní válku proti Moldavsku, které tento měsíc čekají důležité parlamentní volby. Dnes to v projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila moldavská prezidentka Maia Sanduová. Nadcházející volby podle ní rozhodnou, zda se její země stane stabilní demokracií, nebo ji ruské destabilizační snahy odvrátí od Evropy a od budoucího členství v Evropské unii. Uvedla to agentura AP. Moskva opakovaně tvrdí, že se nevměšuje do vnitřních záležitostí Moldavska, které v minulosti bylo součástí Sovětského svazu.

„Cíl Kremlu je jasný: dobýt Moldavsko přes volební urny, využít je proti Ukrajině a změnit nás v odrazový můstek k hybridním útokům proti Evropské unii,“ tvrdí Sanduová. „Pokud naše demokracie nemůže být ochráněna, pak není v bezpečí žádná demokracie v Evropě,“ zdůraznila.

Maďarsko uzavřelo desetiletou smlouvu o dodávkách plynu s britskou energetickou společností Shell. Na okraj plynárenské konference Gastech v Miláně to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Plyn se bude do Maďarska přepravovat pomocí plynovodů v České republice a Německu. Smlouva je jedním z prvních kroků Budapešti k odklonu od dodávek plynu z Ruska, uvedla agentura Bloomberg.

Shell by v rámci dohody měl do Maďarska v rozmezí deseti let dodat dvě miliardy krychlových metrů plynu, dodávky by měly začít v příštím roce. „Jednáme o dalších kontraktech s jinými západními dodavateli, ale zatím nemůžeme nic oznámit,“ uvedl Szijjártó.

Maďarsko v roce 2021 podepsalo 15letou smlouvu, v rámci které od ruské plynárenské společnosti Gazprom dostává 4,5 miliardy krychlových metrů plynu ročně. Proto Maďarsko dosud plány EU na odchod od ruského plynu kritizovalo; po začátku ruské invaze na Ukrajinu své energetické vztahy s Ruskem dokonce posilovalo. Nyní se však zdá, že Budapešť začala hledat alternativní zdroje dodávek, píše Bloomberg.

„Z důvodu bezpečnosti státu uzavřeme hranici s Běloruskem, včetně železničních přechodů, v souvislosti s manévry Zapad v noci ze čtvrtka na pátek,“ oznámil polský premiér Donald Tusk. Vojenské cvičení Západ organizuje Rusko s Běloruskem, potažmo dalšími spojenci, jednou za čtyři roky, účastní se i statisíce vojáků.

Vadym Filaškin, který stojí v čele ukrajinské správy Doněcké oblasti, jež je z větší části okupovaná Ruskem, uvedl, že mrtvých po dnešním ruském útoku je podle dosavadních informací 21 a zhruba stejný je počet zraněných. „Nejde o válečné akce - je to čirý terorismus,“ napsal na telegramu. Na místě podle něj nadále zasahují záchranáři i policisté.

Ruský útok na ukrajinskou Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 životů. Prezident to uvedl na telegramu, kde příspěvek doprovodil drastickými záběry následků úderu, který podle něj mířil na civilní obyvatele.

Svět podle Zelenského nesmí mlčet a takové útoky Ruska nesmí zůstat bez odezvy.

Ruský prezident Vladimir Putin neukončí válku, dokud k tomu nebude donucen, prohlásila dnes na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi, je podle ní potřeba podporovat a na Moskvu vyvíjet větší tlak.

Evropská podpora Ukrajiny je založena na třech pilířích, kterými jsou podpora ukrajinské armády, podpora tamních civilních služeb a právního stát a podpora ukrajinského obranného průmyslu, připomněla Kallasová.

EU již vycvičila přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a začala pracovat na tom, aby mohla změnit mandát svých misí, aby bylo možné cvičit vojáky i na území Ukrajiny, uvedla. Evropa podle ní již nyní pracuje na integraci ukrajinského obranného průmyslu do toho evropského.

„Je ve stylu Západu budovat Berlínské zdi,“ pronesl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 

„Ruští politici nám to usnadňují: nemusíte si lámat hlavu nad otázkou pravdivosti ruských prohlášení, stačí je obrátit vzhůru nohama a máte to,“ komentuje Vladimír Handl, docent Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. „Díky za jednoduchost, Moskvo!“

Byla to komunistická vláda NDR, jež roku 1961 zdí obklíčila Západní Berlín, prý na ochranu před „fašistickými elementy“.

Většina ruských podniků očekává zpomalování růstu ruské ekonomiky, vyplývá z průzkumu. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci. 

Ruská ekonomika prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky ochabování hospodářské aktivity.

Mediální společnost RBK uvedla, že podle průzkumu očekává zpomalování tempa růstu ekonomiky 57 procent ruských podniků, zatímco oživení předpokládá 28 procent podniků. Zbývajících 15 procent dotazovaných společností pak nebylo schopno budoucí vývoj předpovědět.

Ruské útoky na ukrajinskou Doněckou oblast si v pondělí vyžádaly šest mrtvých a deset zraněných. V noci Ukrajina sestřelila 60 z 84 ruských dronů.

Takto dopadla budova ukrajinského kabinetu ministrů po zásahem ruskou raketou Iskander - přestože zřejmě nevybuchla naplno.

Poslanci Evropského parlamentu budou dnes debatovat s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a členství země v Evropské unii. Po rozpravě budou hlasovat o návrhu usnesení, které oceňuje ukrajinské úsilí o posílení demokratických institucí v době, kdy země čelí útočné válce ze strany Ruska.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ohlášený občanský protest v Bratislavě proti krokům slovenského premiéra Roberta Fica v zahraniční politice tento pátek nebude. Na čtvrtek je ale do slovenské metropole svolána jiná protivládní demonstrace, za kterou stojí hlavně opoziční poslanec Alojz Hlina. Ten dohodu o uspořádání pouze jedné demonstrace oznámil po dnešním jednání se zástupci občanského sdružení Mír Ukrajině, jež původně svolalo novou demonstraci právě na pátek.

Slovenské sdružení Mír Ukrajině letos stálo za mohutnými protivládními protesty, jež v několika desítkách měst na Slovensku a také v zahraničí odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním se pak Fico setkal ještě dvakrát, naposledy minulý týden v Číně. Jiní evropští státníci zpravidla omezili kontakty s ruskými politiky, a to kvůli vojenské invazi na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.

Ceny ropy se na začátku týdne zvyšují, reagují tak na rozhodnutí skupiny producentů OPEC+ zvýšit těžbu jen mírně. Obchodníci také do ceny zohlednili možnost dalších sankcí vůči Rusku a jeho energetickému sektoru.

Cena severomořské ropy Brent krátce po 18:30 SELČ vykazovala růst o 0,8 procenta těsně nad 66 dolarů za barel. Cena americké lehké ropy WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,7 procenta a prodávala se téměř za 62,30 dolaru za barel. Minulý týden ceny klesly o více než tři procenta.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.

Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.

Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.

Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.

„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).