„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Americký prezident prohlásil, že zvažuje uvalení sankcí na Rusko i na Ukrajinu, jakmile bude mít pocit, že válka neskončí. „Ano, mám ji v hlavě,“ odpověděl šéf Bílého domu na otázku, zda stanovil nějakou lhůtu.

Nového německého kancléře Friedricha Merze poprvé v Bílém domě přijal americký prezident Donald Trump. Spojené státy budou mít s Německem skvělý vztah, prohlásil Trump s tím, že lídři budou dnes diskutovat o obchodu. Německo je podle Merze připraveno s USA úzce spolupracovat, obě země podle něj mají mnoho společného. Kancléř rovněž řekl Trumpovi, že americký prezident má silnou pozici pro to, aby zastavil válku na Ukrajině.

Slovenská sněmovna dnes usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica, aby na mezinárodní úrovni nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců. Z vyjádření Fica vyplynulo, že rozhodnutí sněmovny má jen za žádost vůči členům vlády, aby nepodpořili sankce, jež škodí Slovensku. Ústavní právník Radoslav Procházka ČTK napsal, že usnesení sněmovny představuje pro vládu a její členy jen politický, nikoliv právní závazek. Část slovenské opozice, která jako celek sankce proti Moskvě obhajuje a které při hlasování nevyšel pokus o obstrukci ve sněmovně, se za zvolenou taktiku omluvila.

Víkendový dronový útok na ruská vojenská letiště prokázal podle nejmenovaného představitele NATO ukrajinské schopnosti zasáhnout v hloubi Ruska. „Ukázal, že je Rusko zranitelné, i když si prezident Putin myslí, že vyhrávají válku,“ řekl tento zdroj novinářům v Bruselu. Operaci označil za zlomový bod ve válce a zdůraznil v této souvislosti i fakt, že drony v hodnotě 400 dolarů (asi 8650 korun) způsobily škody za sedm miliard dolarů. Představitelé NATO očekávají, že strany Ruska nyní přijde odveta a zesílení útoků zejména na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.

Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu a prosazovat přijetí 18. balíčku tvrdých protiruských sankcí, sdělil dnes ČTK premiér Petr Fiala (ODS). „Rozhodnutí slovenského parlamentu při veškerém respektu nepovažuji za dobré pro bezpečnost Evropy. Česká republika považuje boj proti ruské agresivní politice za důležitý. A jednota EU, zejména proti ruské agresi, je klíčová. Proto Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu a prosazovat přijetí 18. balíčku tvrdých protiruských sankcí,“ uvedl Fiala.

Ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání po Arťomu Timofejevovi - podle něj jde o agenta ukrajinské SBU, který je podezřelý z účasti na víkendovém útoku na ruská vojenská letiště.

Železnici v ruské Voroněžské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, poškodil výbuch, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruskou státní televizi Věsti Voroněž. Několik vlaků muselo být kvůli tomu zastaveno, poznamenal oblastní gubernátor Alexandr Gusev na telegramu, aniž by se ale zmínit o explozi. Několik výbuchů a incidentů potkalo Ruské železnice o uplynulém víkendu.

Slovenská sněmovna usnesením zavázala členy vlády nepodpořit nové sankce proti Rusku. K jejich schválení v EU je třeba souhlas všech členských zemí.

Cílem ruského útoku v Černihivské oblasti bylo město Pryluky, kde bylo poničeno několik domů v obytné čtvrti. Rusko podle něj na město zaútočilo šesti drony.

Mezi oběťmi je manželka, dcera a jednoroční vnuk šéfa místních hasičů. „V tuto strašnou noc byl záchranář na místě s hasičským a záchranným týmem, který se potýkal s následky úderu nepřítele,“ napsal ministr vnitra Ihor Klymenko na platformě Telegram s vyjádřením soustrasti.

Nejvyšší soud odmítl dovolání aktivistky Nely Liskové, jež za nenávistné příspěvky na sociálních sítích dostala podmíněný trest. Soud rozhodoval tento týden bez veřejného jednání. Lisková by se teoreticky mohla ještě obrátit se stížností na Ústavní soud.

Okresní soud v Ostravě uložil Liskové osm měsíců vězení s dvouletou zkušební dobou a povinnost zrušit profil na síti X. Lisková podle verdiktu na sociální síť umisťovala nenávistné a manipulativní příspěvky. V nich se vymezovala především proti Pirátům a jejich místopředsedkyni Olze Richterové. Publikovala i příspěvek, v němž vyzývala k „deukrajinizaci a denacifikaci“ Česka. Loni v prosinci Krajský soud v Ostravě trest potvrdil. Lisková dlouhodobě vinu popírala a tvrdila, že jde o politický proces.

„Předpokládala jsem, že máme ústavu, která mi umožňuje se kriticky vyjadřovat k vládě. Ze strany Pirátů to beru jako mstu,“ uvedla už dříve Lisková. V minulosti byla členkou ČSSD, později SPD, vedla spolek Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a vydávala se za honorární konzulku regionu ovládaného proruskými separatisty. Spolek v roce 2017 zrušil soud.

Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) na výrobu zbraní, uvedl dnes na telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.

„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov, jehož země se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.

První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy Kč) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.

„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.

Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.

Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.

„Dotyčná technika, jak uvedli i zástupci ministerstva obrany, nebyla zničena, ale jen poškozena a bude opravena,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov o letounech zasažených ukrajinskou Operací Pavučina. 

Ukrajina v neděli oznámila, že 117 bezpilotních letounů na nejméně čtyřech leteckých základnách zaútočilo na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopných nést jaderné zbraně. Kyjev poté zmiňoval poškození či zničení asi třetiny této flotily, satelitní snímky dokládají kritický rozsah poškození přinejmenším některých ze zasažených strojů.

Spojené státy odhadují, že víkendový útok ukrajinských dronů zasáhl až 20 ruských bojových letadel a asi deset jich zničil, řekli agentuře Reuters dva američtí představitelé. To je přibližně poloviční počet oproti odhadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na dnešek nejméně pět lidí, dalších šest utrpělo zranění. Podle agentury AFP to oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně 17 zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Papež prezidenta Putina v telefonátu vyzval, aby podnikl kroky k míru na Ukrajině, a zdůraznil důležitost dialogu v řešení konfliktu, uvedl Vatikán.

V Londýně dnes začal soud se šesticí mužů kvůli loňskému žhářskému útoku na londýnskou firmu, která přepravovala zboží na Ukrajinu. Útok úřady připisují ruské žoldnéřské Wagnerově skupině. Podle prokuratury jsou důkazy proti mužům zdrcující, napsala agentura AP.

Žalobci na začátku procesu uvedli, že útok z 20. března 2024 naplánovali agenti Wagnerovy skupiny, kterou britská vláda považuje za teroristickou organizaci. Prokurátor uvedl, že Wagnerova skupina naverbovala čtyři muže, kteří podpálili průmyslovou jednotku v Leytonu na východě hlavního města, která patřila firmě dodávající satelitní zařízení společnosti StarLink na Ukrajinu.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak se při své návštěvě Washingtonu setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Jednal s ním o situaci na bojišti i o vývoji mírových rozhovorů a požádal jej o uvalení nových sankcí proti Rusku. Jermak to dnes podle agentur Reuters a AFP uvedl na sociální síti.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl svému americkému protějšku Donaldovi Trumpovi, že se Ukrajina snaží narušit přímá jednání s Ruskem úmyslnými útoky na civilní cíle. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl poradce ruského prezidenta pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov, když informoval o dnešním telefonickém rozhovoru prezidentů Ruska a Spojených států.

O telefonátu s šéfem Kremlu o něco dříve informoval šéf Bílého domu na své síti Truth Social, rozhovor označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru.

Ruský prezident Vladimir Putin si dnes poprvé telefonoval s novým papežem Lvem XIV., oznámila ruská státní agentura TASS s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruská hlava státu hovořila s nejvyšším představitelem katolické církve také o válce na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko před více než třemi roky. Putin podle vyjádření Kremlu papeži řekl, že má zájem na dosažení míru politickými a diplomatickými prostředky.

„Zdůraznil, že pro konečné, spravedlivé a komplexní řešení krize je nutné odstranit její základní příčiny,“ uvádí se v prohlášení Kremlu. Moskva obvykle používá termín „základní příčiny“ konfliktu k označení kombinace rozsáhlých požadavků, mezi něž patří zamezení vstupu Ukrajiny do NATO nebo masivní územní ústupky Kyjeva.

„Byl to dobrý hovor, ale nebyl to hovor, který povede k okamžitému míru,“ napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Prezident Putin řekl, a velmi důrazně, že bude muset na nedávný útok na letecké základny odpovědět,“ dodal. Trump doplnil, že v přibližně hodinu a 15 minut trvajícím telefonátu s Putinem hovořili nejen o nedělní ukrajinské operaci, ale také o různých dalších útocích obou stran konfliktu.

Úkolem spojenců Ukrajiny je zajistit, aby měly ukrajinské síly vše, co potřebují. Po jednání takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) to dnes uvedl britský ministr obrany John Healey. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské agresi a podle Healyeho pokračuje v bojích s obrovským odhodláním a odvahou, a to vše navzdory tomu, že Rusko na zemi útočí více než 300 drony denně.

„Všichni, co jsme tady, vyzýváme k příměří a chceme mír, (ruský prezident Vladimir) Putin pokračuje ve válce,“ uvedl Healey na tiskové konferenci po boku německého ministra obrany Borise Pistoriuse a ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. Právě Británie a Německo dnešní schůzku pořádaly. Zatímco loni Britové na Ukrajinu dodali 10.000 dronů, letos jich chtějí dodat 100.000. Rovněž má Británie v plánu o 20 procent navýšit finance na výcvik ukrajinských vojáků.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že dnes déle než hodinu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rozhovor poté na sociální síti označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s ruským vůdcem mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Rusko bude muset reagovat.

Rusko dnes podniklo raketový útok na cvičící vojáky ukrajinských pozemních sil v Poltavské oblasti, který si vyžádal raněné. Napsal to server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské pozemní vojsko. Konkrétní počet zraněných nezmiňuje, vojáci podle něj byli v době útoku na cvičišti.

„Díky včasným bezpečnostním opatřením, zejména rozptýlení personálu, využití krytů a dodržování protokolů během leteckého poplachu, se podařilo zabránit velkému počtu obětí,“ cituje zpravodajský portál ukrajinskou armádu.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes vyrazí na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem s poselstvím, že Evropa stojí jasně na straně Ukrajiny. Na tiskové konferenci po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským to řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Merz odlétá do USA dnes večer, s Trumpem se má sejít ve čtvrtek.

„Kancléř může vyrazit s poselstvím, že Evropa stojí jasně na straně Ukrajiny,“ uvedl Wadephul. Evropa podle něj očekává, že společně se Spojenými státy dokáže Rusko přimět, aby usedlo k jednacímu stolu. „Nyní nastal moment zvýšit na Rusko tlak,“ dodal. Připomněl, že Evropská unie připravuje už osmnáctý balík protiruských sankcí.

Podívejte se na nové snímky z ukrajinské operace Pavučina - před a po zničení ruských letounů.

Rusko podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) při pondělním jednání v Istanbulu jen recyklovalo ultimáta z roku 2022. Je čas přitvrdit a zvýšit tlak na Moskvu, nástroje máme, uvedl dnes šéf diplomacie na síti X.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní agentury TASS označil víkendové útoky na mosty v Brjanské a Kurské oblasti za teroristický čin, ze kterého obvinil Ukrajinu. Kyjev zatím na vyjádření šéfa Kremlu nereagoval. Podle agentury Reuters dnes Putin, z jehož rozkazu ruské síly v únoru 2022 zaútočily na sousední zemi, otevřeně zpochybnil smysl mírových rozhovorů s Ukrajinou.

Nizozemský král Willem-Alexander a královna Máxima si na vojenském letišti v pražských Kbelích spolu s prezidentem Petrem Pavlem a jeho manželkou Evou prohlédli výběr vojenské techniky, kterou obě země poskytly na podporu Ukrajiny. Na letištní ploše byl vystaven například tank T-72, houfnice Dita, pasivní radar VERA-NG, bezpilotní vrtulník Skyspotter nebo bezpilotní letoun Shark. Nizozemsko i Česko jsou silnými podporovateli Ukrajiny, obě země se také podílejí na muniční iniciativě.

Rusko v Istanbulu sdělilo Ukrajině postoj prezidenta Vladimira Putina, že setkání hlav států je možné s řádnou přípravou. Podle ruské státní agentury TASS to dnes při setkání šéfa Kremlu s kabinetem ministrů uvedl prezidentský poradce Vladimir Medinskij, jenž ruskou delegaci na jednáních v Turecku vedl. Ukrajinští zástupci tam podle jeho slov přišli s návrhem třicetidenního nebo šedesátidenního příměří a využití klidu zbraní k přípravě summitu prezidentů.

„Tlumočili jsme vaše stanovisko, že schůzka na úrovni hlav států je možná, ale je nutné její propracování s ohledem na výstupy, neboť hlavy států by neměly vypracovávat detaily dohody, ale schvalovat je. Tedy přijímat konečná rozhodnutí o předem připravených a odsouhlasených návrzích,“ řekl Medinskij.

Británie letos desetinásobně zvýší počet dronů, které dodá Ukrajině. Na jednání takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) to dnes uvedl britský ministr obrany John Healey. Cílem Londýna je dosáhnout dodání 100.000 dronů. Dnešní schůzku v sídle NATO pořádají právě Británie a Německo.

Rusko a Ukrajina by si tento víkend mohly předat z každé strany až 500 válečných zajatců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci. Na rozsáhlé výměně zajatců se dohodli ruští a ukrajinští vyjednavači v pondělí na schůzce v Istanbulu. Ruské požadavky na zastavení války, které tam Rusové předali ukrajinské delegaci, označil Zelenskyj za ultimátum, podle něj jsou neproveditelné. Ukrajinský prezident také poznamenal, že nemá smysl vést další jednání podobná těm v Istanbulu, pokud nepovedou k rozhodnutí o příměří.

„Ruská strana nám předala informaci, že o víkendu, v sobotu nebo neděli, budou schopni předat 500 lidí, 500 našich vojáků,“ řekl Zelenskyj s tím, že Ukrajina je připravená předat stejný počet ruských zajatců.

Rusové a Ukrajinci se v Istanbulu dohodli na předání všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let. Zástupci obou zemí podle svých vyjádření po asi hodinové schůzce souhlasili také s návratem těl 6000 padlých vojáků na každé straně.

Evropská komise navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2027. Návrh ještě musejí schválil členské státy, nejspíš na červnovém jednání ministrů vnitra v Lucemburku. Komise se ale zároveň zabývá tím, co by mohlo následovat, až válka na Ukrajině skončí, a jak by měl vypadat proces návratu Ukrajinců do vlasti.

„Od roku 2022 poskytujeme ochranu těm, kteří prchají před ruskou agresí proti Ukrajině, a budeme v tom pokračovat,“ uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. „Společně s Ukrajinou pak připravujeme cestu k tomu, aby se lidé mohli vrátit a znovu vybudovat své domovy, jakmile to bude bezpečné,“ dodala.

K letošnímu březnu požívalo v Evropské unii dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob vysídlených z Ukrajiny, z nichž třetina byly děti. Nejvíce Ukrajinců žije v Polsku, Německu a České republice.

„Každý rok v tento den uctíváme památku dětí zabitých ruskou agresí. Myšlenky na každé z nich jsou však s námi každý den. Každé zabité dítě je nespravedlnost, kterou nelze ničím omluvit,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

„Rusko připravilo o život tisíce lidí - mezi nimi i ty nejnevinnější. Děti, které měly vyrůstat, snít a žít. Rusko se musí zodpovídat za každé ukradené dětství. Zlo musí být potrestáno - aby už nikdy, nikde na světě, neumíraly děti kvůli něčí touze po válce. Věčná památka každému životu, který nikdy neměl šanci začít. Věčná památka všem dětem, které Rusko zabilo.“

Od začátky války na Ukrajině padlo či bylo zraněno až 1,4 milionu vojáků na ruské i ukrajinské straně. Uvádí se to v odhadu washingtonského think-tanku Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Ztráty Ruska, které má výrazně větší armádu než Ukrajina, jsou více než dvojnásobné ve srovnání s údajem za Ukrajinu. 

Rusko a Ukrajina informují o svých ztrátách jen velmi omezeně a jejich údaje bývá velmi obtížné ověřit. CSIS vychází ve svém odhadu z několika studií a otevřených zdrojů.

Podle odhadu střediska na ruské straně zemřelo od začátku války do letošního 1. května 200.000 až 250.000 vojáků. Celkové ztráty včetně zraněných CSIS odhaduje na 950.000 vojáků. Pro Rusko by tak šlo o nejkrvavější válku od roku 1945. Na ukrajinské straně podle CSIS padlo 60.000 až 100.000 vojáků a celkové ztráty i se zraněnými činily až 400.000 vojáků.

Úterní výbuch nepoškodil Krymský most, uvedl Kreml, podle kterého Ukrajina pokračuje v útocích na civilní infrastrukturu.

Na sociální sítě přibyla další videa z komplexní Operace Pavučina, v níž Služba bezpečnosti Ukrajiny skryla malé kamikaze drony do kontejnerových domků, které na návěsech rozvezli nic netušící šoféři tahačů do blízkosti vojenských letišť.

Nejméně jednoho zraněného si vyžádal noční útok na Oděsu. Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper informoval, že ruské drony zasáhly civilní budovy a infrastrukturu. Oděsa, která je významným černomořským přístavem, ruským úderům čelí často.

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla několik útoků na ukrajinská města. Podle informací tisku ruské drony a rakety zasáhly civilní budovy v Oděse či Charkově. Vedle materiální škod hlásí ukrajinské úřady i několik zraněných.

Ukrajinská armáda oznámila, že během noci zaznamenala útoky 95 ruských bezpilotních prostředků. Dodala, že 61 dronů se jí podařilo zneškodnit či zničit prostřednictvím elektronického boje či palby protivzdušné obrany.

Starosta Charkova Ihor Terechov uvedl, že v noci druhé největší ukrajinské město čelilo útokům ruských raket a dronů. Podle něj byly zasaženy jedna rezidenční čtvrť a průmyslová zóna. Útok zranil nejméně jednu osobu. Charkov je i kvůli své poloze u hranic s Ruskem častým terčem ruské armády.

Šéf Pentagonu se poprvé odmítl zúčastnit schůzky v Ramsteinu. Americký ministr obrany Pete Hegseth vynechá zasedání kontaktní skupiny pro koordinaci vojenské pomoci Ukrajině, nepřipojí se ani online.

„Den po požáru v Zavolžské strojírně vypukl požár v továrně na motory Avtodizel v Jaroslavli. Ta je pod sankcemi USA za výrobu dieselových motorů pro ruskou armádu,“ tweetuje Anton Heraščenko. „Jaroslavský motorový závod je jedním z největších ruských podniků na výrobu víceúčelových dieselových motorů, spojek, převodovek a náhradních dílů pro ně.“

Británie se dnes zavázala dodat Ukrajině 100.000 bezpilotních letounů do dubna 2026. 

Británie je jedním z nejpevnějších podporovatelů Ukrajiny na Západě. Podle Reuters se chce poučit z více než tříletého boje Ukrajiny proti ruské invazi, během něhož bezpilotní letouny proměnily podobu bojiště.

Drony v hodnotě 350 milionů liber (10,4 miliard korun) jsou součástí širší iniciativy na vojenskou podporu Ukrajiny v hodnotě 4,5 miliardy liber (133 miliard korun), uvedla vláda.

V Praze dnes začne program nizozemského královského páru. Dopoledne dorazí na Pražský hrad, kde se setkají s prezidentským párem Petrem a Evou Pavlovými. Král se po jednání s Pavlem zúčastní pietního aktu u pomníku Milady Horákové, odpoledne navštíví pobočku neziskové organizace Člověk v tísni či vojenské letiště v pražských Kbelích, kde si prohlédne vojenskou techniku a materiál poskytnutý Nizozemskem a Českem na podporu Ukrajiny.

Ukrajinci aktualizovali počet obětí ruského úderu v centru města Sumy, který má za následek čtyři mrtvé a 28 zraněných. Poničil také zdravotnické zařízení a obytné budovy, informovala už dříve na telegramu sumská oblastní vojenská správa. Podle dřívějších oznámení bylo osm lidí ve vážném stavu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Drazí čtenáři, vážíme si, že sledujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, pro tuto chvíli přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil změny na některých důležitých armádních postech. Týkají se také Mychajla Drapatého, který se v neděli vzdal postu velitele ukrajinských pozemních sil v souvislosti s ruským útokem na vojenské cvičiště, který si vyžádal 12 mrtvých a 60 zraněných.

Zelenskyj oznámil, že Drapatyj bude nově velet společným silám ukrajinských ozbrojených sil, aby se „mohl na 100 procent zabývat frontou“. Drapatyj řekl, že zůstává „na přední linii tam, kde má být, tam, kde toho nejvíce dokáže“.

Kdo se stane novým velitelem ukrajinských pozemních vojsk, Zelenskyj dnes neřekl. Do čela sil bezpilotních systémů, tedy dronových vojsk, Zelenskyj jmenoval Roberta Brovdiho, rodáka z Užhorodu s přezdívkou Maďar. Tento někdejší úspěšný podnikatel je zakladatelem dronové jednotky Maďarovi ptáci, jejíž vybavení pořídil ze sbírky, kterou sám vyhlásil. Jde o oblíbenou postavu uživatelů sociálních sítí sledujících vývoj ruské války proti Ukrajině.

Ruská delegace v Istanbulu nereagovala na ukrajinské návrhy a předložila soubor starých ultimát, která situaci nijak nepřibližují skutečnému míru. Na síti X to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na pondělní přímé jednání znepřátelených stran.

Ruští představitelé předali ukrajinské delegaci memorandum s podmínkami pro ukončení války. Dokument podle ruských tiskových agentur požaduje uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území. Moskva rovněž požaduje mimo jiné omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.

Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyslala letadla ruského strategického letectva na napadenou zemi přibližně 3000 střel s plochou drahou letu, přičemž protivzdušná obrana sestřelila asi dvě třetiny z tohoto počtu. Vyplývá to z rozhovoru serveru Ukrajinska pravda s mluvčím ukrajinských vzdušných sil Jurijem Ihnatem, který se takto vyjádřil v souvislosti s nedělním ukrajinským dronovým úderem na základny ruského letectva.

Ukrajinská tajná služba SBU při útoku na ruské základny podle Ihnata poškodila přes čtyři desítky ruských vojenských letadel. „Mluvíme o různých typech poškození: některá letadla zcela shořela, některá jsou permanentně poškozená a mohou tam být i letadla poškozená, která půjde opravit. Dlouhodobě ale nebudou schopna plnit své úkoly, konkrétně teroristické útoky na území našeho státu,“ prohlásil Ihnat.

Rusové podle něj z těchto strojů vyslali na Ukrajinu 2437 střel s plochou drahou letu typu Ch-101, Ch-555 a Ch-55. Ukrajinci jich podle mluvčího sestřelili 1916. „Zároveň, značný počet - přibližně 500 - dosáhl svých cílů anebo nebyl sestřelen,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se koncem tohoto měsíce uskuteční v nizozemském Haagu. Hlavními tématy summitu aliance bude ruská invaze na Ukrajinu, která trvá čtvrtým rokem, a také Trumpův požadavek, který opakuje od svého lednového návratu do Bílého domu, aby členské země výrazně zvýšily své výdaje na obranu. Očekává se, že Trump na summitu členy NATO opět vyzve, aby usilovali o navýšení těchto výdajů až na pět procent hrubého domácího produktu.

Pozvánku na summit NATO, který se má konat ve dnech 24. a 25. června, obdržel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který to oznámil rovněž dnes. Zelenskyj už dříve uváděl, že pokud by na tomto jednání nebyl, znamenalo by to vítězství pro Rusko.

Po několika hodinách byl silniční provoz na Kerčském mostě, poničeném výbušninou od ukrajinské tajné služby SBU, opět obnoven.

Služba bezpečnosti Ukrajiny potvrzuje své víkendové oznámení, že Operace Pavučina zasáhla 41 ruských letadel. Zveřejněná videa zatím ukazovala asi tucet zasažených strategických bombardérů. Někteří specialisté na ukrajinskou bezpečnost tweetují, že viděli videa zničení jednoho, ba dvou letounů včasné výstrahy A-50. Začátkem války jich Rusko mělo deset, nyní už zřejmě jen čtyři.

Ukrajina plánuje změnit svoji politiku zemědělského vývozu, protože jí skončí volný přístup na lukrativní trh Evropské unie. Země by se mohla zaměřit méně na vývoz surovin a více na zpracování potravin přímo doma. Agentuře Reuters to řekl ukrajinský ministr zemědělství Vitalij Koval.

Zemědělské produkty tvořily loni asi 60 procent celkového vývozu Ukrajiny v hodnotě 41,6 miliardy USD (910 miliard Kč). EU nakoupila asi 60 procent těchto produktů za zhruba 15 miliard USD.

EU po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 dočasně zrušila kvóty na ukrajinské zemědělské produkty. Platnost této dohody ale vyprší 5. června. Vzhledem k tomu, že zemědělci z EU intenzivně lobbují za omezení levné ukrajinské konkurence, bude režim volného obchodu opět nahrazen kvótami. Jejich konečný objem by měl být dohodnut mezi Ukrajinou a EU do konce července.

„Měl jsem podrobný rozhovor s generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim o fungování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny a zásadní roli MAAE při zajišťování jaderné bezpečnosti,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. 

„Společně s MAAE jsme potvrdili, že jakékoli pokusy Ruska o její opětovné spuštění za okupace jsou technicky neproveditelné a mimořádně nebezpečné,“ dodal ministr.

Turecký ministr zahraničí Fidan telefonicky hovořil s americkým protějškem Rubiem o závěrech pondělního jednání Ruska a Ukrajiny, uvedl zdroj Reuters.

Vyšetřovatelé v Rusku dnes podle agentury Reuters obvinili Ukrajinu, že o víkendu vyhodila do povětří dva mosty na jeho území. Šlo podle nich o teroristický čin. Při zřícení mostů v Brjanské a Kurské oblasti přišlo o život sedm lidí, dalších 113 potřebovalo lékařskou péči. Byly mezi nimi i děti.

Ruští vyšetřovatelé tvrdí, že tyto útoky byly naplánovány tak, aby zasáhly stovky civilistů.

Jakékoli úvahy o vystoupení z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) by byly hazardem s českými bytostnými zájmy. Prezident Petr Pavel to dnes řekl v projevu poslancům ve Sněmovně. Česko musí být jednotné a pevné i v postoji vůči mezinárodní agresi, uvedl v souvislosti s válkou na Ukrajině.

„Zajištění bezpečnosti a budování celospolečenské odolnosti představuje klíčovou podmínku pro zachování svrchovanosti a prosperity naší země ve všech oblastech – vojenské, energetické, ekonomické i občanské,“ poznamenal český prezident.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že dostal pozvánku na summit Severoatlantické aliance, který se koncem tohoto měsíce uskuteční v Haagu, napsala dnes agentura AFP. Připomíná, že už dříve Zelenskyj uváděl, že pokud by na jednání nebyl, znamenalo by to vítězství pro Rusko.

„Dostali jsme pozvánku na summit NATO. Myslím si, že je to důležité,“ řekl Zelenskyj, který se vrcholných schůzek Aliance zúčastnil i v uplynulých letech po začátku ruské invaze. V pondělí byl na summitu zemí východního a severního křídla NATO ve Vilniusu. Ruská vojska z rozkazu prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu zaútočila v únoru 2022.

Platforma United24 informovala, že Krymský most dnes byl zasažen již podruhé. Napsala o tom ruská média. Podrobnosti incidentu zůstávají nejasné a ruské úřady zatím nevydaly žádná oficiální prohlášení. Za útokem údajně stojí podvodní drony. Silniční provoz na mostě je dočasně zastaven.

Zvon ulitý v nizozemské slévárně ze zbraní použitých ve válce na Ukrajině dnes dorazil do pražského kostela Nejsvětějšího Salvátora nedaleko Karlova mostu. Zástupci spolku Sanctus Castulus (Svatý Haštal) ho zatím umístili na dřevěnou konstrukci před oltář. Ve čtvrtek zvon při slavnostním ceremoniálu předá kostelu nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima, který dnes přiletí na státní návštěvu České republiky.

Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že dnes ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Rusko na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, nereagovalo.

„Dnes bez civilních ztrát byly spuštěny ve 4:44 ráno (místního času, pozn. ČTK) první výbuchy,“ uvedla SBU na sociálních sítích.

Podívejte se na aktuální snímky z ukrajinského města Sumy, kde dnes útočili Rusové.

Peskov odmítl komentovat nedělní ukrajinský útok na základny ruského vojenského letectva. Podle Kyjeva údery za použití bezpilotních prostředků zničily nejméně 13 bojových letounů a další desítky poškodily. Podle Peskova ruské úřady okolnosti útoku vyšetřují.

Setkání prezidentů Ruska, Spojených států a Ukrajiny je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné. Dnes to podle zahraničních tiskových agentur sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Chybou by podle něj bylo očekávat rychlý průlom v jednáních o ukončení války na Ukrajině, kterou vyvolalo Rusko v únoru 2022. Urovnání konfliktu je podle něj mimořádně složité.

Do Washingtonu dnes přicestovala ukrajinská vládní delegace. Na sociálních sítích to oznámil šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který je její součástí. Ukrajinští představitelé chtějí ve Spojených státech jednat o dodávkách zbraní či o posílení sankcí vůči Rusku. Podle médií je v delegaci i ministryně hospodářství Julije Svyrydenková, která se podílela na jednání o využívání ukrajinského nerostného bohatství Spojenými státy.

„Plánujeme jednat o obranné podpoře a situaci na bojišti, o posílení sankcí proti Rusku,“ uvedl Jermak. Podle něj ukrajinská delegace hodlá americké představitele informovat o pondělním rusko-ukrajinském jednání v Istanbulu či o návratu ukrajinských dětí držených v Rusku.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků nedaleko Charkova.

Nejméně dva mrtvé a dvě desítky raněných, včetně dítěte, si dnes vyžádal ruský úder v centru města Sumy. Útok zcela zničil dva automobily, které začaly hořet, oznámila na telegramu sumská oblastní vojenská správa. Typ zbraně, kterou nepřítel útočil, se zjišťuje, na místě zasahují záchranáři, dodala správa.

Sumská oblast je v poslední době terčem zesílených útoků ruských sil, které zvyšují aktivitu kolem hranic. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci května řekl, že Rusko v blízkosti Sumské oblasti soustřeďuje na 50.000 vojáků a snaží se tam vytvořit desetikilometrovou nárazníkovou zónu.

Ruské noční útoky si vyžádaly jednoho mrtvého v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a zranily několik dalších lidí v severoukrajinském Černihivu. Informovaly o tom dnes podle agentury Reuters regionální úřady. V Ruskem ovládaných částech Záporožské a Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny místní úřady kontrolované Moskvou hlásí rozsáhlé výpadky elektřiny. Tvrdí, že ukrajinské útoky je přiměly zavést nouzová opatření, aby zachovaly zdroje elektřiny.

V městečku Balaklija v Charkovské oblasti, která sousedí s Ruskem, byla zasažena soukromá firma. Zabit byl jeden její zaměstnanec a několik dalších lidí bylo zraněno, uvedl na platformě Telegram šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov, který informoval o „masivním útoku“ bezpilotních strojů. Rozsah útoku neupřesnil.

Ruské ozbrojené síly přišly za posledních 24 hodin o dalších 1 100 vojáků, a celkové ztráty tak podle Kyjeva dosáhly téměř 991 tisíc mrtvých a zraněných. Informoval o tom dnes na Facebooku ukrajinský generální štáb.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 eviduje Kyjev také zničení 10 881 ruských tanků, 22 671 obrněných vozidel a 28 623 dělostřeleckých systémů. Jen za poslední den přibylo sedm zničených tanků, osm bojových vozidel a 48 dělostřeleckých systémů.

Ukrajinská armáda rovněž hlásí sestřelení dalších 12 bezpilotních letounů a jednoho letadla. Celkem podle ní ruské síly přišly už o 384 letadel, 38 748 dronů a více než 50 tisíc logistických vozidel a cisteren. Údaje nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinský ministr obrany a vedoucí ukrajinské delegace při jednáních s Ruskem Rustem Umerov včera večer na Facebooku uvedl, že ruská strana předložila své návrhy až v průběhu samotného jednání v Istanbulu. Podle něj tím vytvořila podmínky, které znemožnily dosažení konkrétního výsledku.

„Naše dokumenty byly předloženy předem, zatímco ruské memorandum dorazilo až během schůzky. Zdá se, že jde o další pokus, jak získat čas a vytvořit dojem diplomatické aktivity bez reálných kroků,“ řekl Umerov po skončení druhého kola rozhovorů v Turecku.

Za jediný posun označil Umerov propuštění některých Ukrajinců ze zajetí. Kyjev podle něj navrhl uspořádat do konce června setkání na nejvyšší úrovni. „A pokud jde jen o další odklad, měla by následovat jediná reakce – tvrdší mezinárodní sankce,“ dodal.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruské ostřelování Ukrajiny si v pondělí ve frontových oblastech vyžádalo nejméně pět mrtvých. V noci na dnešek o tom s odvoláním na ukrajinské úřady informovala agentura Reuters. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin oznámil, že v Kramatorsku při ruských úderech zahynul jeden člověk a další dva utrpěli zranění. Město, jak Reuters poznamenal, by se stalo jedním z hlavních cílů ruských sil, pokud se jim v Doněcké oblasti podaří postoupit.

Vážení čtenáři, děkujeme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.

„Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina členských států Aliance. Všichni jsme se shodli na nutnosti navýšení výdajů na obranu a na pokračující podpoře Ukrajiny. Jsem rád, že to prezident Zelenskyj mohl slyšet osobně,“ napsal prezident Petr Pavel o summitu ve Vilniusu, kterého se účastnil.

Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina… pic.twitter.com/DHXVPwBgcq

— Petr Pavel (@prezidentpavel) June 2, 2025

Druhá varianta příměří v ruském memorandu je označena jako „balíčkový návrh“, který má deset bodů a mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině včetně poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Požaduje „zákaz přesunu“ ukrajinských vojenských jednotek s „výjimkou přesunů za účelem stažení“ od hranic s Ruskem. Dožaduje se ukončení mobilizace, zahájení demobilizace a zrušení válečného stavu na Ukrajině. Moskva žádá také vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině, které by podle Moskvy měly být nejpozději 100 dní po zrušení válečného stavu.

„Opravdu očekáváme, že Trump (americký prezident Donald Trump, pozn. red.) podnikne rázné kroky. Očekáváme, že podpoří sankce, které donutí Rusko ukončit válku, nebo alespoň učinit první krok, kterým je příměří,“ řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím online tiskového brífinku po jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. 

Ukrajina a Rusko se na dnešním jednání v Istanbulu dohodly, že si příští týden navzájem předají seznamy osob, které chtějí zahrnout do plánované nové výměny válečných zajatců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednavači se podle něj dohodli na výměně 1000 zajatců z každé strany, s možností výměny dalších 200. Informovala o tom agentura Reuters.

Ukrajinští judisté nebudou startovat na letošním mistrovství světa. Bojkotovat šampionát budou na protest proti rozhodnutí mezinárodní federace (IJF), která umožní běloruským judistům od 1. června startovat pod státními symboly. Po ruské invazi na Ukrajinu mohli dosud soutěžit jen jako neutrální sportovci. Informoval o tom ukrajinský svaz.

Objevují se první informace, co obsahuje ruské memorandum: 

• Požadavek na uznání ukrajinského Krymu a čtyř oblastí, které Rusko částečně okupuje, za ruské území.
• Rusko požaduje omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny a zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
• Rusko předložilo Kyjevu dvě varianty podmínek zastavení bojů, píše Interfax. Jedna zahrnuje stažení ukrajinských vojáků z Rusy okupovaných území.

Aktivisté organizace Greenpeace v Paříži z muzea voskových figurín ukradli voskovou figurínu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a postavili ji před ruskou ambasádu. Chtěli tím upozornit na import ruského plynu a hnojiv do Francie, informuje běloruský kanál Nexta.

In Paris, Greenpeace activists stole President Macron’s wax figure from the Grévin Museum and placed it outside the Russian Embassy.

Three of the activists were dressed as museum staff. Near the embassy, they unfolded a banner reading: “Ukraine is burning, and trade goes on.”… pic.twitter.com/ApNxlrXzNN

— NEXTA (@nexta_tv) June 2, 2025

Turecký prezíident Recep Tayyip Erdogan dnes také vyjádřil názor, že po nedělních událostech bylo dnešní setkání zástupců Ukrajiny a Ruska „úspěchem samo o sobě“. Narážel tak zjevně na bezprecedentní dronový útok, který Ukrajina v neděli podnikla proti ruským vojenským letištím hluboko v ruském týlu a při němž podle tajné služby SBU zničila nebo poškodila 41 ruských letounů včetně strategických bombardérů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po ukrajinsko-ruských rozhovorech navrhl, že Turecko uspořádá schůzku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za účasti prezidenta USA Donalda Trumpa, píší agentury.

Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně všech těžce raněných a zajatců do 25 let a rovněž na návratu 6000 těl padlých, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.

Ukrajina nemohla reagovat na ruské návrhy v Istanbulu, protože je obdržela teprve dnes, uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí podle Reuters.

Země východního a severního křídla Severoatlantické aliance chtějí, aby státy NATO směřovaly k cíli pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) vydávaných na obranu a související náklady. „Vnímáme také to, že jsme naši bezpečnost dlouhodobě podfinancovávali. Takže máme spoustu věcí, které musíme dohnat. Některé schopnosti, jako je například protivzdušná obrana, byly opravdu hodně podfinancovány,“ řekl po jednání novinářům český prezident Petr Pavel. Postupné zvyšování výdajů až na úroveň, o níž mluví česká vláda, podle něho odpovídá cíli, aby Česko bylo platným členem NATO.

Rusko odmítlo myšlenku na bezpodmínečné příměří, řekl podle agentur po dnešním ukrajinsko-ruském jednání v Istanbulu náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja. Ukrajina podle něj nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve dnes.

Ukrajina a Rusko chystají další výměnu válečných zajatců, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj podle AFP na summitu ve Vilniusu. Týkat se má především mladých a zraněných, dodal ministr obrany Ukrajiny Rustem Umerov. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj agentury TASS uvedl, že pokračování druhého kola už dnes nebude. „Delegace odletí do hlavních měst,“ uvedl s tím, že jedním z témat dnešní schůzky byla výměna zajatců. O možné nové výměně zajatců v souvislosti s dnešním jednáním hovořil také ukrajinský prezident ve Vilniusu.

Ruská Irkutská oblast chce vyznamenat muže, kteří bránili ukrajinským dronům ve vzletu při útoku na základnu ruského letectva na Sibiři. Informoval o tom místní gubernátor Igor Kobzev.

Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že při nedělním útoku zasáhla 41 ruských letadel včetně strategických bombardérů a letounu včasného varování A-50. Belaja, jedna z napadených základen, se nachází v Irkutské oblasti. Drony byly ukryty v kontejnerech umístěných na kamionech, přičemž řízeny byly na dálku.

V neděli se na sociálních sítích objevila videa, na nichž se několik lidí snaží zablokovat ukrajinské drony vylétající z kamionu v Irkutské oblasti.

Země východního a severního křídla Severoatlantické aliance chtějí, aby státy NATO směřovaly k cíli pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) vydávaných na obranu a související náklady. Shodli se na tom dnes lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v Alianci.

Dnešní druhé kolo přímých jednání Ukrajiny a Ruska v Istanbulu skončilo po přibližně hodině. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj a také agentura AFP, která cituje z vyjádření mluvčího turecké diplomacie Öncüho Keçeliho. Podle něj výsledek rozhovorů „není negativní“.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že ukrajinská delegace předala ruským protějškům seznam dětí, které má Moskva vrátit na Ukrajinu.

V Turecku nyní probíhají další mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. „Bude zajímavé pozorovat druhé kolo jednání v Turecku, v Istanbulu. Já stále říkám, že jsem velmi skeptický k tomu, co mohou být výsledky takových jednání, ale nechť probíhají určitě v pořádku,“ řekl Blesk Zprávám ministr zahraničí Jan Lipavský.

„Zároveň vidíme, že Rusko neslevilo žádný ze svých válečných cílů, že de facto stále usiluje o zničení Ukrajiny a překreslení mocenských sfér v Evropě, to se dotýká i nás, takže v tomto bychom měli vysílat jasný signál, že Rusko nemá mít žádný zálusk na žádný kus naší suverenity, což koneckonců činíme určitě,“ pokračoval.

Vyjádřil se také k ukrajinské Operaci Pavučina, kdy Ukrajinci zaútočili drony na základny ruského letectva a zničili i strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160. „To je zajímavá operace, která se povedla ukrajinským bezpečnostním složkám a já jsem to komentoval, že vlastně Rusové pravidelně třeba těmi strategickými bombardéry narušují i vzdušný prostor státu Severoatlantické aliance. Neměli by to činit, tak doufám, že budou činit o to méně,“ dodal Lipavský pro Blesk Zprávy.

Role dronů v ukrajinské armádě se za války s Ruskem výrazně změnila. Zatímco na začátku konfliktu sloužily bezpilotní prostředky především k průzkumu a korekci palby dělostřelectva, dnes jsou nepostradatelným nástrojem jak pro přímé útoky, tak pro zásobování jednotek, evakuaci raněných nebo minování obranných pozic. V rozhovoru s ČTK to řekl ukrajinský voják Stepan Barna, bývalý poslanec a gubernátor Ternopilské oblasti. Nyní drží frontovou linii a vede drony v horské útočné brigádě Edelweiss.

„Drony dnes umožňují nejen zničit techniku a živou sílu nepřítele, ale také zachránit životy naší pěchoty. Čím víc jich létá, tím méně vojáků se dostává do přímého kontaktu s nepřítelem,“ popsal Barna. Práce s drony tak podle něj zmenšuje počet přímých střetů a zvyšuje šanci, že se vojáci vrátí domů živí.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala kroky vlivného amerického senátora Lindseyho Grahama, který se zavázal zvýšit tlak na Rusko a navrhuje další americké sankce proti Moskvě. Informovala o tom dnes mluvčí komise. Von der Leyenová se s Grahamem setkala dnes ráno v Berlíně a diskutovali spolu koordinaci sankcí mezi EU a USA v reakci na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině.

Von der Leyenová podle unijní exekutivy zdůraznila, že je třeba dosáhnout skutečného příměří, je třeba dostat Rusko k jednacímu stolu a ukončit válku. V tureckém Istanbulu se nyní už podruhé sešly delegace Ukrajiny a Ruska, jejich první setkání v polovině května přineslo jen dohodu na výměně zajatců.

„Tlak funguje, ničemu jinému Kreml nerozumí,“ uvedla při jednání šéfka komise. I proto uvítala sankční návrh republikánského senátora Grahama a fakt, že by se měl projednávat příští týden v americkém Senátu.

Ruští a ukrajinští představitelé zahájili v tureckém Istanbulu druhé kolo přímých rozhovorů o klidu zbraní, informovaly agentury s odvoláním na diplomatické zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který byl začátku diskuse přítomen, doufá, že rozhovory umožní sblížit rozdíly v postojích obou bojujících stran, uvedla agentura Reuters.

Země východního a severního křídla NATO podporují členství Ukrajiny v alianci. Podle agentury Reuters to uvádí prohlášení z dnešního summitu lídrů států takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí ve Vilniusu.

Prezidenti, premiéři a ministři 14 členských států se v hlavním městě Litvy scházejí tři týdny před summitem NATO, jehož klíčovým tématem bude pokračující ruská agrese proti Ukrajině a s ní související růst výdajů na obranu.

Dronový útok na základny ruského letectva a zničení ruských letadel je pro Ukrajinu mimořádně cenný úspěch, který pozvedne morálku vojáků i společnosti, vývoj konfliktu ale nijak zásadně neovlivní. Na dotaz ČTK to dnes uvedl Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Pokud se podle něj informace o uváděném rozsahu ztrát ruských strategických letounů potvrdí, půjde o bezprecedentně efektivní úder a zároveň naprosté selhání ruských bezpečnostních opatření.

„Podle mého názoru se jednalo o perfektně provedenou operaci, která díky infiltraci na ruském teritoriu umožnila efektivně zasáhnout velmi cenné cíle,“ uvedl Stojar. Úspěšná ukrajinská operace ale podle něj patrně vývoj konfliktu nijak zásadně neovlivní. „Oslabí minimálně dočasně ruské schopnosti vzdušných úderů na ukrajinské vnitrozemí, ale přímo na bojišti se to patrně nijak výrazněji neprojeví,“ míní.

Při nedělním ukrajinském útoku na ruské základny bylo zasaženo 41 letadel včetně strategických bombardérů a radarových letounů A-50, potvrdila SBU.

Moskva by při jednání v Istanbulu neměla opakovat předchozí ultimáta; Kyjev je připraven učinit kroky k míru, uvedl zdroj z ukrajinské delegace.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Karolu Nawrockému k vítězství v polských prezidentských volbách. Uvedl, že počítá s další plodnou spoluprací s Polskem i jím osobně. „Polsko, které si zachovává sílu svého národního ducha a víru ve spravedlnost, bylo a zůstává pilířem regionální a evropské bezpečnosti a silným hlasem hájícím svobodu a důstojnost každého národa,“ uvedl na síti X.