„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Trump podobně jako Putin označil vzájemný rozhovor za velmi dobrý. „Tón i duch konverzace byly vynikající,“ uvedl Trump. Rusko podle amerického prezidenta stojí o rozsáhlé obchodování se Spojenými státy, jakmile „krvavá“ válka skončí. „A já souhlasím,“ uvedl s tím, že těžit z obnovy země může i Ukrajina.

Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Po dnešním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

Sdělil také, že o jednání s Putinem již informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také evropské lídry včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, francouzského prezidenta Emmanuela Macron či německého kancléře Friedricha Merze.

Rusko je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Podle agentury TASS to ruský prezident Vladimir Putin prohlásil po dnešním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Více než dvouhodinový rozhovor Putin podle agentury Interfax označil za „velmi obsažný“, „velmi otevřený“ a „velmi užitečný“.

Přímé jednání delegací Ukrajiny a Ruska, které se uskutečnilo minulý týden v Istanbulu, ukázalo podle Putina, že obě strany jsou na správné cestě, neboť obnovily kontakty. Ruský prezident dále uvedl, že Rusko je pro mírové řešení a že obě země musí najít kompromisy přijatelné pro Kyjev i pro Moskvu. „Ruský postoj je jasný. Pro nás je hlavní odstranit základní příčiny této krize,“ řekl šéf Kremlu. 

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v Trumpově administrativě uvedla, že rozhovor šéfa Bílého domu se Zelenským byl krátký, trval několik minut. Ani Reuters ovšem o podrobnostech hovoru neinformoval.

Rusko si u Světové obchodní organizace (WTO) oficiálně stěžovalo na Evropskou unii kvůli takzvaným uhlíkovým clům (CBAM) a údajnému subvencování vývozu prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami. Organizace dnes potvrdila, že od Moskvy obdržela žádost o konzultace. Taková žádost formálně zahajuje spor u WTO.

Moskva tvrdí, že mechanismus CBAM i systém obchodování s povolenkami jsou v rozporu s všeobecnou dohodou o clech a obchodu, již se EU zavázala dodržovat. „Konzultace dávají stranám příležitost věc projednat a nalézt uspokojivé řešení, aniž by bylo nutné pokračovat ve sporu soudní cestou,“ připomněla WTO.

Americký prezident Donald Trump ještě před dnešním telefonátem s hlavou ruského státu Vladimirem Putinem hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom server deníku Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje v úřadu ukrajinského prezidenta. Podrobnosti o Trumpově rozhovoru se Zelenským nejsou známé. Trump se snaží zprostředkovat zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Trump původně ohlásil, že se Zelenským bude mluvit po telefonátu s Putinem. Tento hovor již začal, jak informovala agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Informace o tom, že jednání prezidentů Ruska a USA skončilo, zatím nebyly zveřejněny. Zda bude Trump telefonovat Zelenskému znovu po skončeném rozhovoru s Putinem, známo není.

Evropská unie navrhne ministrům financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 snížení cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů za barel. Řekl to dnes místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis bez upřesnění rozsahu tohoto snížení. Nejmenování představitelé EU obeznámení se situací nicméně podle agentury Reuters uvedli, že Unie navrhne limit 50 dolarů za barel.

EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři v prosinci 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle svých sociálních sítí telefonicky hovořil se zvoleným prezidentem Rumunska Nicušorem Danem. „Jsme hluboce vděčni za příspěvek Rumunska k ochraně životů našich lidí. Je důležité, aby podpora Ukrajiny pokračovala. Rumunsko chápe, jak zásadní je boj za svobodu a spravedlnost,“ uvedl ve svém příspěvku. 

Úřadující prezident Rumunska Ilie Bolojan dnes podepsal zákon, který armádě výslovně povoluje sestřelovat drony vstupující do rumunského vzdušného prostoru. Informoval o tom portál Defense Romania s tím, že zákon odstraňuje dosavadní právní překážky, které armádě v zásazích bránily. Rumunsko sousedí s Ukrajinou, která od února 2022 čelí ruské invazi. Během války na Ukrajině zaznamenalo Rumunsko několik incidentů s drony.

„Prezident Trump v současné době telefonicky hovoří s Putinem o snaze dosáhnout příměří s Ukrajinou,“ uvedl vysoký představitel Bílého domu.

Setkání prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa se v tuto chvíli neplánuje. Dnes to krátce před očekávaným telefonátem obou prezidentů prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trump v minulosti opakovaně prohlásil, že o schůzku s Putinem má zájem a že osobní jednání považuje za klíčové pro diplomatické vyřešení války na Ukrajině. 

O přímé jednání s Putinem usiluje i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který schůzku navrhoval v uplynulém týdnu, kdy se v tureckém Istanbulu setkaly ruská a ukrajinská delegace. Putin do Istanbulu ale nedorazil a jednání nepřineslo v otázce příměří žádný posun. Delegace se nicméně dohodly na výměně zajatců.

Před istanbulským jednáním Trump uvedl, že nelze očekávat žádný posun, dokud se nesejde s Putinem. To následně prohlásil i americký viceprezident J. D. Vance. Ten dnes uvedl, že rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se zdají být ve slepé uličce a že Trump je připraven s Putinem i Zelenským jednat.

„Istanbulské setkání poukázalo na další výrazný rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajina je orientována na budoucnost a soustředí se na úplné a okamžité příměří, které by nastartovalo skutečný mírový proces,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Naopak Rusko se zcela soustředí na minulost, odmítá příměří a místo toho neustále hovoří o istanbulském jednání v roce 2022 a snaží se vznášet stejně absurdní požadavky jako před třemi lety. To je další důvod, proč je třeba zvýšit tlak na Rusko. Moskva nyní musí pochopit důsledky bránění mírovému procesu,“ dodal šéfdiplomat.

Finsko poskytne Ukrajině munici v hodnotě 90 milionů eur (2,2 miliardy Kč). Využije k tomu výnosy z ruských finančních aktiv, které Evropská unie zmrazila po invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022. S odvoláním na finské ministerstvo obrany to dnes napsala agentura Reuters.

EU odhaduje, že ze zmrazených ruských aktiv v celkové hodnotě zhruba 300 miliard dolarů (6,6 bilionu Kč) se v 27 unijních zemích nachází 210 miliard eur (5,2 bilionu Kč). Většinou ve formě státních dluhopisů, které Ruská centrální banka uložila jako rezervy.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem v Praze diskutoval o navyšování výdajů na obranu, summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu či o omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Oba ministři to uvedli na tiskové konferenci po jednání. Česko a Litva mají podle Lipavského vynikající vztahy založené na společných hodnotách, dlouhodobě si rozumí mimo jiné v oblasti bezpečnosti.

Litva hraje klíčovou roli na východním křídle NATO, uvedl Lipavský. Považuje za správné, že součástí předsunuté přítomnosti NATO v zemi jsou i čeští vojáci. Ministři hovořili mimo jiné o dalším navyšování výdajů na obranu. Česká vláda se zavázala výdaje na obranu zvýšit na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2030.

Česko nyní do armády investuje zhruba dvě procenta HDP. Litevský prezident Gitanas Nauséda dříve uvedl, že jeho země plánuje v letech 2026 až 2030 vydat ročně pět až šest procent svého HDP na obranu. Letos se podle Budryse pobaltská země chystá utratit za obranu čtyři procenta HDP.

„Německo-čínské vztahy jsou důležité,“ uvedla německá diplomacie na X po ranním telefonátu ministra Johanna Wadephula s čínským protějškem Wang Iem. „Ruská válka na Ukrajině se dotýká základních evropských zájmů. Čína má zodpovědnost za světový mír,“ dodala.

Ruská generální prokuratura dnes prakticky zakázala činnost lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), kterou označila za nežádoucí. Moskva v době více než tři roky trvající ruské agrese proti Ukrajině tvrdě postupuje proti zahraničním nevládním organizacím, které se stejně jako AI kriticky vyjadřují o počínání režimu prezidenta Vladimira Putina.

„Londýnské sídlo Amnesty je centrem příprav světových rusofobních projektů financovaných komplici režimu v Kyjevě,“ uvedla ruská generální prokuratura. Označení organizace za nežádoucí znamená de facto zákaz její činnosti v Rusku a lidem, kteří s ní spolupracují, hrozí trestní stíhání.

Amnesty International opakovaně kritizuje Putinův režim například za věznění vůdčích představitelů opozice. Hovoří také o válečných zločinech ruské armády při agresi proti Ukrajině. Letos mimo jiné vydala zprávu, v níž poukazovala na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku.

„Je samozřejmě výhodnější dosáhnout našich cílů politickými a diplomatickými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že Moskva si „velmi váží“ snah americké administrativy konflikt trvající čtvrtým rokem ukončit.

Dnešní telefonát prezidentů Trumap a Putina podle něho naváže na páteční jednání v Istanbulu, kde se k přímým rozhovorům poprvé po více než třech letech sešla ukrajinská a ruská delegace. Znepřátelené země se dohodly jedině na výměně 1000 válečných zajatců na každé straně.

Peskov dnes řekl, že Putin před rokem 2022 vyvinul velké úsilí, aby Rusko svých cílů dosáhlo diplomatickou cestou, Západ ale podle něho prezidentovy návrhy odmítal. „Když na politické a diplomatické dráze nezbývá žádný prostor, je zahájena speciální vojenská operace,“ uvedl mluvčí Kremlu.

Ruský prezident Vladimir Putin je před dnešním telefonátem se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přesvědčený o své síle a věří, že ruské armádě se do konce roku podaří prolomit ukrajinskou obranu a ovládnout všechny čtyři ukrajinské oblasti, na které si Moskva dělá nárok. Dnes to napsala agentura Bloomberg s odvoláním na člověka, který má vhled do Putinova uvažování. Tento přístup znamená, že není pravděpodobné, že by šéf Kremlu byl ochotný Trumpovi během jejich jednání nabídnout nějaké významnější ústupky.

Bloomberg připomíná, že Trump tlačí na to, aby více než tři roky trvající válka na Ukrajině rychle skončila, a dává najevo, že bez přímých rozhovorů mezi ním a Putinem se tak nestane. Putin ale doposud nevyslal žádný signál, že by byl připraven boje zastavit, a jeho armáda na frontě pomalu postupuje, což v Kyjevě i v mnoha evropských zemích vzbuzuje obavy z toho, že Ukrajina by mohla být přinucena vzdát se větší části svého území.

„Trump chce, aby Putin souhlasil s příměřím, ale on to rozhodně nechce,“ řekl bývalý poradce Kremlu Sergej Markov. Putin však podle něho nemá zájem na tom, aby jednání zkrachovala. „Snaží se manévrovat tak, aby rozhovory pokračovaly souběžně s vojenskou ofenzivou,“ dodal.

Prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti Česka pomůžou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Zdůraznil, že výdaje na bezpečnost nejsou jen peníze utracené za zbraně a vojáky. Podle něj řada investic půjde například do infrastruktury. „V případě konfliktu budeme spíš územím, přes které se budou přesouvat jednotky a prostředky, ty investice do infrastruktury se ale také využijí v civilu,“ řekl.

Dalším příkladem jsou podle něj takzvané duální technologie využitelné ve vojenském i civilním sektoru. „Ukazuje to i vývoj na Ukrajině a masivní vývoj autonomních technologií, který se tam děje. Ty prostředky se mohou využít třeba v hydrologii, zemědělství, krizovém managementu při hlášení požárů. Devadesát procent z těch vojenských technologií bude mít využití i v civilu,“ řekl Pavel.

Pokud nebude dostatečná koordinace mezi Evropou a Spojenými státy při jednáních, která vede americký prezident Donald Trump o řešení konfliktu na Ukrajině, může být výsledek jednání škodlivý pro Ukrajinu i pro Evropu. Na konferenci reVize Česka to řekl prezident Petr Pavel. Evropští lídři podle něj musí americké administrativě neustále vysvětlovat, že mír na Ukrajině bude důležitý pro celou Evropu.

Rusko se podle Pavla nesnaží ze své agrese vůči Ukrajině získat pouze území, ale také uznání na globální scéně. I proto podle něj ruský prezident Vladimir Putin dává přednost jednání s Trumpem před debatami s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry, které nepovažuje za sobě rovné. 

„Pro amerického prezidenta není tak důležité, jestli Ukrajina přijde o území, bude muset demilitarizovat nebo být neutrální. Větší motivací je zapsat se od historie jako někdo, kdo uzavřel ten deal a kdo přispěje k tomu narovnání americko-ruských vztahů,“ řekl Pavel.

„Austrálie posílá vysloužilé tanky Abrams na Ukrajinu navzdory námitkám USA,“ píše The Kyiv Independent. „Australský premiér Anthony Albanese potvrdil chystanou dodávku tanků při setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským 18. května v Římě.“

Americký prezident Donald Trump před telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvil s evropskými vůdci. Jednání po telefonu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedly podle agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin neodsouhlasí příměří s Ukrajinou.

K vítězství v prezidentských volbách v Rumunsku zřejmě míří centristický primátor Bukurešti Nicušor Dan, podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností pro něj hlasovalo kolem 55 procent voličů, uvedla agentura Reuters.

Pětapadesátiletý Dan, který slíbil potlačit korupci, kandiduje jako nezávislý centrista. Je označovaný za prounijního politika a je také zastáncem Severoatlantické aliance. Podle Reuters prohlásil, že podpora Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské agresi, je nezbytná pro bezpečnost samotného Rumunska vůči narůstající ruské hrozbě.

Volodymyr Zelenskyj přivezl papežovi Lvu XIV. speciální dárek – ikonu svaté Matky Boží namalovanou na fragmentu bedny používané k uskladnění těžké dělostřelecké munice přivezené z okolí Izjumu.

„Tato ikona se týká našich dětí. Těch, které trpěly válkou, které Rusko záměrně unášelo a deportuje a na které doma, na Ukrajině, netrpělivě čekají. Modlíme se za životy všech našich deportovaných dětí a doufáme v podporu Vatikánu v této věci, aby se všechny děti i ukrajinští zajatci mohli vrátit domů,“ stojí v příspěvku prezidenta na síti X.

Za dobré označil Zelenskyj jednání s Vancem a Rubiem v Římě, s americkými činiteli probral mimo jiné páteční ukrajinsko-ruské jednání v Istanbulu.

„Dotkli jsme se také potřeby sankcí proti Rusku, bilaterálního obchodu, obranné spolupráce, situace na bojišti a nadcházející výměny vězňů. Je třeba vyvíjet tlak na Rusko, dokud nebude ochotno válku zastavit. A samozřejmě jsme hovořili o našich společných krocích k dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ uvedl na síti X.

Zakladatel komunikační platformy Telegram Pavel Durov dnes uvedl, že odmítl žádost jedné západoevropské země o umlčení konzervativních hlasů v Rumunsku, kde se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb.

Která země s takovou žádostí přišla, Durov neuvedl, k příspěvku na telegramu ale doplnil emoji bagety, což mohlo naznačovat Francii, uvedla agentura Reuters. Francouzská diplomacie tvrzení označila za nepravdivé. Rumunská diplomacie pak na síti X uvedla, že opět shledala snahy ovlivnit volby. Ty podle ní nesou ruskou stopu.

Ruské úřady zadržely řecký ropný tanker plující pod liberijskou vlajkou, když opustil estonský přístav v Baltském moři. S odvoláním na úřady to dnes napsala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Loď podle ní plula po předem dohodnuté trase přes ruské teritoriální vody. Moskva se zatím nevyjádřila.

Plavidlo Green Admire s nákladem břidlicové ropy v sobotu večer vyplulo z východoestonského přístavu Sillamäe a vyrazilo na cestu do nizozemského Rotterdamu, píše rozhlasová a televizní stanice s odvoláním na estonský dopravní úřad. Loď podle něj plula přes ruské vody po trase, na které se předem dohodlo Rusko, Estonsko a Finsko. Krátce po půlnoci ale ruské úřady tanker zastavily. Plavidlo pak zamířilo na Gogland, ruský ostrov ve Finském zálivu, kde nyní kotví. Tanker patří řecké společnosti Aegean Shipping.

Americký prezident Donald Trump je stále netrpělivější vůči Rusku, pokud jde o příměří ve válce na Ukrajině, uvedl podle finského zpravodajského serveru Ilta-Sanomat finský prezident Alexander Stubb. „Můžete říci, že Zelenskyj je trpělivý a prezident Trump začíná být netrpělivý, ale správným směrem, tedy k Rusku,“ řekl Stubb novinářům na okraj obranné konference v estonském Tallinnu.

Zelenskyj se v Římě setkal s australským premiérem Anthonym Albanesem. Jednali o podpoře Ukrajiny a ospolupráci v rámci koalice ochotných.

„Jsem vděčný za rozsáhlou podporu ze strany Austrálie, za tanky Abrams, které pomáhají našim bojovníkům bránit Ukrajinu. Je dobře, že máme spojence z různých kontinentů. Společně můžeme současnou situaci skutečně přiblížit míru tím, že vyvineme tlak na Rusko,“ napsal na síti X.

Obrazem: Ruská armáda v Kurské oblasti

Ukrajinský prezident Zelenskyj se setkal s papežem Lvem XIV. Vatikánu vyjádřil vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Pro miliony lidí na celém světě je podle něj papež symbolem naděje na mír.

„Autorita a hlas Svatého stolce mohou sehrát důležitou roli při ukončení této války. Děkujeme Vatikánu za jeho ochotu sloužit jako platforma pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Jsme připraveni k dialogu v jakémkoli formátu v zájmu hmatatelných výsledků. Oceňujeme podporu Ukrajiny a jasný hlas stojící za obranou spravedlivého a trvalého míru,“ napsal na síti X.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jednal s americkým viceprezidentem J.D. Vancem, poprvé od jejich únorové roztržky v Bílém domě. Napsala to agentura AFP, která se odvolává na tiskové oddělení amerického viceprezidenta. Státníci, kteří se dnes účastnili inaugurační mše papeže Lva XIV. ve Vatikánu, spolu podle nejmenovaného ukrajinského zdroje této agentury jednali asi půl hodiny. Probrali chystaný hovor prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.

„Schůzka skončila. Trvala asi půl hodiny,“ řekl zdroj z kanceláře ukrajinského prezidenta, který hovor popsal jako „normální“. Kromě chystaného telefonátu mezi Trumpem a Putinem spolu americký viceprezident a Zelenskyj hovořili také o situaci na frontě a o možnosti sankcí proti Rusku v případě, že se nepodaří dospět k příměří, cituje AFP svůj ukrajinský zdroj. Trump v sobotu oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.

Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjevskou oblast

Německý kancléř Friedrich Merz hodlá společně s lídry Británie, Francie a Polska hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ještě před tím, než si bude šéf Bílého domu v pondělí volat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na vyjádření šéfa německé vlády. Trump v sobotu oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.

„Mluvil jsem s Markem Rubiem, mimo jiné také o zítřejším hovoru. Dohodli jsme se, že v rámci přípravy na rozhovor (s Putinem) budeme společně se čtyřmi lídry znovu mluvit s americkým prezidentem,“ řekl dnes novinářům Merz, který se ve Vatikánu zúčastnil inaugurační mše papeže Lva XIV., na níž přicestoval mimo jiné také americký ministr zahraničí Rubio a další světoví představitelé. Merz ve Vatikánu podle svých slov hovořil také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Při ruských útocích na Ukrajině za poslední den zemřeli nejméně dva lidé a 23 jich bylo zraněno, informovali regionální představitelé.

Papež Lev XIV. se dnes odpoledne soukromě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, oznámil Vatikán. Zelenskyj se dopoledne ve Vatikánu zúčastnil inaugurační mše nového papeže, uvedla agentura Reuters.

Papež mluvil se Zelenským už v pondělí. Byl to jeho první známý rozhovor se zahraničním vůdcem od papežova zvolení. Nový papež zdůraznil obavy, které má kvůli pokračující válce na Ukrajině.

Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval dnes premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Pietní akce se dnes zúčastnili také prezident Petr Pavel, představitelé obou komor Parlamentu, Ústavního soudu, ministerstev kultury či obrany.

Lidé v Rumunsku dnes vybírají ve druhém kole prezidentských voleb novou hlavu státu. Rozhodují se mezi vítězem prvního kola, krajně pravicovým politikem Georgem Simionem, a bukurešťským primátorem Nicušorem Danem, který ve volbách před dvěma týdny skončil druhý.

Osmatřicetiletý Simion stojí v čele Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), což je druhá nejsilnější strana v obou komorách rumunského parlamentu. Staví se proti dalšímu poskytování vojenské pomoci Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s názory amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Volodymyr Zelenskyj s chotí dorazili na inaugurační mši papeže Lva XIV. ve Vatikánu.

Ruské síly za minulou noc do dnešních 07:00 SELČ vyslaly na Ukrajinu 273 dronů, což je podle dosavadních záznamů největší dronový útok od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022, uvedly agentury AP a Reuters. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 88 dronů se podařilo sestřelit. Podle dřívějších zpráv při útoku dronů byla zabita jedna žena a tři lidé byli zraněni, včetně dítěte.

V pátek se uskutečnily v Istanbulu první přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou po třech letech od zahájení invaze, příměří ale nepřinesly. Moskva a Kyjev se ale dohodly na výměně 1000 válečných zajatců z každé strany.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Noční ruský dronový útok zabil v Kyjevské oblasti ženu a zranil nejméně tři lidi včetně dítěte. Podle agentury Reuters to uvedly dnes ráno místní ukrajinské úřady. Moskva po pátečních mírových jednáních zintenzivnila své útoky.

„V důsledku nepřátelského útoku v obuchovském regionu bohužel zemřela na následky zranění žena,“ napsal na sociální síti Telegram gubernátor Kyjevské oblasti.

V Kyjevě, v jeho okolí a ve většině východní poloviny Ukrajiny trval několik hodin letecký poplach. Jednotky protivzdušné obrany zasahovaly při pokusech o odražení útoků, uvedla armáda na telegramu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Noční ruský dronový útok zabil v Kyjevské oblasti ženu a zranil nejméně tři lidi včetně dítěte. Podle agentury Reuters to uvedly dnes ráno místní ukrajinské úřady. Moskva po pátečních mírových jednáních zintenzivnila své útoky.

„V důsledku nepřátelského útoku v obuchovském regionu bohužel zemřela na následky zranění žena,“ napsal na sociální síti Telegram gubernátor Kyjevské oblasti.

V Kyjevě, v jeho okolí a ve většině východní poloviny Ukrajiny trval několik hodin letecký poplach. Jednotky protivzdušné obrany zasahovaly při pokusech o odražení útoků, uvedla armáda na telegramu.

Vážení čtenáři, děkujeme, opět se přihlásíme v neděli ráno, dobrou noc.

Americký prezident Donald Trump chce po pondělním hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a „různými členy NATO“. „Doufejme, že to bude produktivní den, nastane příměří a tato velmi násilná válka, která se nikdy neměla stát, skončí,“ dodal šéf Bílého domu.

„Rozhovor se připravuje,“ potvrdil sdělení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se chystá telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS.

„Ministr (Rubio) zdůraznil během telefonického hovoru se Sergejem Lavrovem výzvu prezidenta Trumpa k okamžitému příměří,“ uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová podle agentury AFP.

Rubio podle agentury AP prohlásil, že místem pro mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou by mohl být Vatikán. Vyjádřil se tak v Římě před setkáním s kardinálem Matteem Zuppim, jenž je vatikánským zmocněncem pro Ukrajinu.

Americký prezident Donald Trump dnes na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války. Šéf Bílého domu dále sdělil, že pak bude mluvit s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským a s představiteli různých zemí Severoatlantické aliance (NATO).

„V pondělí v 10:00 budu telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ napsal Trump, zřejmě s odkazem na čas ve Washingtonu, který odpovídá 16:00 SELČ. „Předmětem hovoru bude zastavení 'krveprolití', které zabíjí v průměru více než 5000 ruských a ukrajinských vojáků týdně. A obchod,“ napsal americký prezident.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem a projednali páteční přímá jednání mezi zástupci Ukrajiny a Ruska v Istanbulu. Na svém webu to dnes oznámila ruská diplomacie. Šéf amerického resortu zahraničí podle vyjádření Moskvy mimo jiné přivítal dohodu o výměně válečných zajatců a zdůraznil připravenost Washingtonu i nadále pomáhat hledat řešení konfliktu. USA se zatím k telefonátu nevyjádřily.

Aktuální snímky z okupované Doněcké oblasti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že po útoku na minibus v Sumské oblasti je v nemocnici sedm zraněných s popáleninami, zlomeninami a zraněními způsobenými výbuchem. Mezi zabitými jsou podle něj pouze civilisté a také rodina - otec, matka a dcera. Vyjádřil všem rodinám a blízkým upřímnou soustrast.

Ruská delegace při pátečních mírových jednáních v Istanbulu uvedla, že příměří může nastat pouze v případě, když Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva. Předložila také další návrhy, které přesahují podmínky návrhu mírové dohody přeložené minulý měsíc Spojenými státy po konzultacích s Ruskem. Informují o tom agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovory.

Moskva požaduje od Kyjeva také neutrální status Ukrajiny, kdy na jejím území by neměla být žádná cizí vojska ani zbraně hromadného ničení. Ukrajina se má vzdát požadavku na válečné reparace od Ruska. Anektovaný Krym a regiony částečně okupované Moskvou by měly být na mezinárodní úrovni uznány jako ruské a Ukrajina má stáhnout své vojáky z těchto území.

Podívejte se na odhad ruských ztrát k dnešnímu dni od serveru The Kyiv Independent. Čísla nelze nezávisle ověřit. 

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of May 17, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/COG521Ihc4

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) May 17, 2025

Ukrajinská policie se vyjádřila k útoku na autobus v Sumské oblasti. „Ruská armáda opět zasáhla civilní objekt, aniž by respektovala všechny normy mezinárodního práva a lidskosti,“ dodala. Policie zveřejnila i fotografie téměř zničené tmavě modré osobní dodávky, běžně nazývané maršrutka, s utrženou střechou a vysklenými okny.

Ke konci března žilo v České republice 1,073 303 cizinců. Více než polovinu tvořili Ukrajinci, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ve zprávě o migraci za první čtvrtletí letošního roku to uvedlo ministerstvo vnitra. V meziročním srovnání podle úřadu počet cizinců klesl o 20.787 lidí, tedy o necelá dvě procenta. Nejvíce cizinců, skoro třetina, žije podle ministerstva v Praze.

Ruské síly zasáhly v Sumské oblasti ukrajinskou vojenskou techniku, uvedlo podle TASS ruské ministerstvo obrany po zprávě o útoku na civilní minibus.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Ihor Tkačenko. Záchranná akce na místě podle něho pokračuje.

Útok se stal u města Bilopillja ležícího nedaleko ruské hranice. Přišel jen několik hodin poté, co se v Istanbulu poprvé po více než třech letech sešla ruská a ukrajinská delegace k přímému jednání. Vyjednávači se dohodli na výměně tisíce válečných zajatců z každé strany, na příměří ve válce trvající od února 2022 nikoliv.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Novým velitelem ruských pozemních sil se stal generál Mordvičev, který je známý dobytím Mariupolu a Avdijivky na Ukrajině, píše vládní deník.

Na přístup Moskvy k jednáním s Ukrajinou, která přes tři roky vzdoruje ruské invazi, je třeba odpovědět větším sankčním tlakem. Prohlásil to dnes český premiér Petr Fiala po summitu Evropského politického společenství (EPC) v Tiraně.

Jeho vyjádření bylo reakcí na dnešní přímé rozhovory ukrajinské a ruské delegaci, které příměří nepřinesly. Fiala navíc, stejně jako vrcholní představitelé dalších evropských zemí, kritizoval nízkou diplomatickou úroveň Moskvou vyslané delegace. „Pokud Rusko jedná tak, jak jedná, tak se náš tlak musí stupňovat,“ řekl Fiala českým novinářům.

Vedoucí ruské delegace na prvních přímých rusko-ukrajinských rozhovorech po třech letech, které se dnes uskutečnily v Istanbulu, hovořil kromě jiného o tom, že Rusko je připraveno válčit třeba věčně, uvedl dnes zpravodajský server Meduza. Termín dalšího kola rozhovorů, které dnes trvaly přibližně dvě hodiny, ještě nebyl stanoven.

„Nechceme válku, ale jsme připraveni bojovat ještě rok, dva, tři - tak dlouho, jak bude potřeba. Se Švédskem jsme (za cara Petra I. Velikého) bojovali 21 let. A jak dlouho jste připraveni bojovat vy?“ zeptal se šéf ruské delegace Vladimir Medinskij Ukrajinců, napsala Meduza s odvoláním na příspěvky novináře listu The Economist Olivera Carrolla.

Obrazem: Ukrajinská armáda u Charkova

Spojené státy začnou ještě letos jednat s evropskými spojenci o snížení počtu amerických vojáků v Evropě, uvedl dnes v Estonsku podle agentury Reuters velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker. „Určitě to bude po summitu (NATO v Haagu), někdy koncem roku, kdy tyto rozhovory zahájíme,“ prohlásil Whitaker na konferenci v Estonsku.

Další etapou v rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem by mělo být jednání mezi prezidenty, uvedl ukrajinský ministr obrany Umerov v Istanbulu.

Polský premiér Donald Tusk dnes obvinil ruské hackery z útoku na internetové stránky své strany Občanská platforma a jejích dvou koaličních partnerů, Levice a Polské lidové strany (PSL). Útok přišel dva dny před prvním kolem prezidentských voleb v zemi, která je klíčovým překladištěm západní pomoci Ukrajině, bránící se déle než tři roky ruské agresi. Za favorita nedělního hlasování je pokládán kandidát Tuskovy strany.

„Dva dny před volbami skupina ruských hackerů působících na (sociální síti) Telegram napadla internetové stránky Občanské platformy. Terčem jsou také weby Levice a PSL,“ napsal Tusk a dodal, že bezpečnostní služby intenzivně pracují, útok však pokračuje.

Nový německý kancléř Friedrich Merz na dnešním summitu Evropského politického společenství (EPC) v Tiraně hovořil o nelegální migraci. Rovněž za jedno hlavních témat označil pokračující ruskou invazi na Ukrajinu. Kancléř doufá, že Evropanům společně se Spojenými státy se podaří přispět k ukončení ozbrojeného konfliktu, který je v Evropě největší od konce druhé světové války. Dnešní jednání Ukrajinců s Rusy v tureckém Istanbulu, které ale příměří nepřineslo, označil za zklamání. Zodpovědnost připsal Moskvě.

Rusko a Ukrajina si předají zajatce v poměrů 1000 ku 1000, potvrdilo Turecko. Obě země si podle něj také vymění své písemné podmínky pro příměří. „Mluvili jsme o výměně 1000 za 1000 (zajatců),“ uvedl po jednání Umerov. Podle serveru BBC News to ministr označil za hlavní výsledek dnešního jednání.

Na dotaz novinářů, jaké budou další kroky v procesu vyjednávání, ukrajinský ministr obrany podle agentury Interfax-Ukrajina řekl: „Nejprve se musíme zaměřit na výměnu vězňů“. Ta by se podle něj mohla odehrát v blízké budoucnosti. Umerov také uvedl, že Ukrajina začíná pracovat na seznamu zajatců k propuštění.

Ruský soud poslal občana Austrálie na 13 let do vězení s maximální ostrahou za to, že ve válce na Ukrajině proti Rusku bojoval po boku ukrajinské armády. Uvedli to dnes podle agentur ruští prokurátoři ve východoukrajinské Luhanské oblasti, jejíž velkou část Rusko okupuje.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a polský ministerský předseda Donald Tusk dnes společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonovali prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi. Oznámil to Elysejský palác s tím, že hovor uskutečnili z Tirany krátce po konci přímých jednání mezi Ukrajinci a Rusy v tureckém Istanbulu. V Tiraně se dnes koná summit Evropského politického společenství (EPC), kterého se účastí lídři z celé Evropy s výjimkou Běloruska a Ruska. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Ukrajina je připravena podniknout rychlé kroky k míru. Pokud Rusko odmítne příměří, měly by následovat robustní sankce, řekl Zelenskyj podle Reuters.

Ruská delegace je s výsledky jednání s Ukrajinou spokojena, rozhovory mají pokračovat, až obě strany předloží detailní vizi příměří, píše Reuters.

Ukrajinský ministr obrany Umerov po setkání s ruskými představiteli uvedl, že jednali o výměně zajatců ve formátu 1000 za 1000 lidí, uvádí média. Ukrajinská a ruská delegace diskutovaly o kontaktech mezi prezidenty Zelenským a Putinem, uvedl ukrajinský ministr obrany Umerov podle Reuters.

Evropa se probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Dnes to v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPC) prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Ocenila, že Evropa dokáže postupovat jednotně, aby dokázala čelit nejen ruské agresi vůči Ukrajině, ale také dalším krizím včetně pandemické či klimatické.

Na Ukrajinu se vrátila těla dalších 909 vojáků, kteří padli v bojích proti Rusku. S odvoláním na koordinační štáb pro válečné zajatce to dnes napsal ukrajinský server Ukrinform. Kyjev naopak Rusku předal těla 34 padlých krajanů.

Těla ukrajinských vojáků se vrátila z Kurachovské, Pokrovské, Bachmutské, Vuhledarské, Luhanské, Záporožské, Sumské a Charkovské oblasti i z ruských márnic. Na repatriaci se podílela například ukrajinská tajná služba SBU, ministerstvo vnitra nebo ozbrojené síly. Vládní koordinační štáb za pomoc poděkoval i Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.

Jednání delegací Ukrajiny a Ruska v Istanbulu skončilo, uvedly agentury Reuters a AFP s odvoláním na zdroje z tureckého ministerstva zahraničí. První přímé setkání zástupců válčících zemí od prvních týdnů ruské invaze v roce 2022 tak trvalo zhruba dvě hodiny.

Zdroj agentury Reuters z ukrajinské diplomacie řekl, že požadavky, které na jednání oznámili ruští činitelé, jsou odtržené od reality a jdou daleko za rámec všeho, o čem se jednalo už dříve.

Také agentura AP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele napsala, že Rusko vzneslo „nepřijatelné požadavky“.

Prioritou Ukrajiny na jednáních s ruskou delegací v tureckém Istanbulu je bezpodmínečné příměří. Dnes to v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPS) prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poznamenal, že pokud ruská delegace s příměřím nebude moci souhlasit, bude to znamenat, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí.

„Naší prioritou číslo jedna je plné, bezpodmínečné a opravdové příměří. Musí nastat okamžitě, aby se zastavilo zabíjení a aby položilo pevné základy diplomacii,“ řekl Zelenskyj. Pokud ruská delegace, kterou západní země a také generální tajemník NATO Mark Rutte označují za diplomatickou misi nižší úrovně, nebude moci s příměřím souhlasit, pak to podle Zelenského bude znamenat, že Putin jenom nadále podkopává diplomatické úsilí.

Ruský prezident Vladimir Putin musí usednout k jednacímu stolu a pokud se tak nestane, musí za své postoje nést odpovědnost. Dnes to v Tiraně na summitu Evropského politického společenství (EPC) prohlásil britský premiér Keir Starmer. Rusko podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nedává najevo zájem o příměří s Ukrajinou, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo, proto na něj bude třeba zvýšit tlak.

„Rusko hraje své hry,“ řekl Starmer, podle kterého není Moskva v mírových snahách upřímná. Britský premiér naopak ocenil postoj Ukrajiny. „Ukrajina je jasně stranou míru,“ poznamenal.

Zatímco v Turecku začalo jednání mezi představiteli Ukrajiny a Ruska, ukrajinská média informovala o leteckém poplachu a explozích ve východoukrajinském městě Dnipro. Veřejnoprávní stanice Suspilne o explozích hovořila několik minut před zahájením jednání v Istanbulu, uvedla agentura Reuters. Ruské úřady pak mluví o sestřelených ukrajinských dronech.

Prioritou Ukrajiny je příměří a pokud s ním ruská delegace nebude moci souhlasit, bude to znamenat, že Putin nechce mír, řekl Zelenskyj v Tiraně.

Volodymyr Zelenskyj dorazil na summit do Tirany. Podívejte se na aktuální snímky.

Je zásadní, aby bylo co nejdříve dojednáno příměří, řekl na začátek jednání zástupců Ukrajiny a Ruska ministr zahraničí Turecka, které jednání hostí.

Schůzka prezidentů Trumpa a Putina je určitě nutná, ale vyžaduje značnou přípravu a musí přinést výsledky, uvedl podle agentur mluvčí Kremlu.

V tureckém Istanbulu začalo jednání delegací Ruska a Ukrajiny, informují agentury Reuters, AFP a TASS. Je to první přímé setkání zástupců válčících zemí od prvních týdnů ruské invaze. Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání už přes tři roky. Dnešní jednání zprostředkovává Turecko, rozhovorů se podle tamního ministerstva zahraničí účastní jeho šéf Hakan Fidan. O něco dříve v istanbulském paláci Dolmabahçe jednali zástupci Ukrajiny, Spojených států a Turecka.

Evropská unie vůči Rusku zvýší sankční tlak, režim ruského prezidenta Vladimira Putina zatím neprokázal ochotu k ukončení války proti Ukrajině. Dnes to před začátkem summitu Evropského politického společenství (EPC) prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Ta zároveň Putina kritizovala za to, že nepřijel do tureckého Istanbulu na přímá jednání s Ukrajinou, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl s šéfem Kremlu připraven se setkat.

„Pracujeme na novém sankčním balíčku,“ řekla von der Leyenová. Poznamenala, že bude zahrnovat sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2, proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází sankce, snížení cenového stropu na ropu a rovněž další postihy ruského finančního sektoru.

V Istanbulu dnes dopoledne jednali zástupci Ukrajiny, Turecka a Spojených států. Vyplývá to z informací agentur Reuters, AFP a stanice BBC. Nyní se očekává jednání mezi představiteli Ukrajiny, Ruska a Turecka, které současné rozhovory zprostředkovává. Cílem diplomatických snah je ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Stanice BBC a server RBK-Ukrajina mezitím informovaly o ranní istanbulské schůzce ukrajinských zástupců s představiteli Francie, Německa, Británie a USA.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 bezpilotních letounů, z nichž protivzdušná obrana 73 sestřelila, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Dalších 36 strojů, které označuje za imitace úderných dronů, podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých tří bezpilotních letounů se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 65 ukrajinských dronů, nejvíce nad Černým mořem a ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v roce 2014 anektovala.

Americký prezident Donald Trump dnes závěrem své návštěvy tří zemí Perského zálivu řekl, že se setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, jakmile bude možné tuto schůzku zařídit. Nyní se však vrací do Washingtonu, dodal podle agentury Reuters. Trump v minulých dnech nevylučoval možnost, že se zúčastní přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se dnes čekají v Istanbulu, pokud na ně dorazí také ruský prezident Vladimir Putin.

„Chystal jsem se to udělat, byl bych připraven odletět tam odsud,“ uvedl Trump při krátkém rozhovoru s novináři na závěr své oficiální návštěvy Spojených arabských emirátů. „Uvidíme, co se stane s Ruskem a Ukrajinou,“ dodal s odkazem na přímé rozhovory obou válčících stran v Istanbulu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) považuje za vhodné a potřebné, aby se vláda u Ústavního soudu (ÚS) postavila proti návrhu senátorů na zrušení části zákona označovaného jako lex Ukrajina VII. Stanovil, že Rusové nemohou získat české občanství, pokud nepředloží doklad o pozbytí občanství ruského. Návrh na vstoupení vlády do řízení projedná kabinet ve středu, vyplývá z předkládací zprávy, kterou má ČTK k dispozici.

Podívejte se na aktuální snímky ukrajinských vojáků na frontě nedaleko Časiv Jaru.

V Istanbulu začalo trojstranné jednání zástupců Ukrajiny, Turecka a Spojených států, uvedly agentury Reuters a AFP s odvoláním na zdroj z tureckého ministerstva zahraničí. Později během dne se očekává jednání mezi představiteli Ukrajiny, Ruska a Turecka. Cílem diplomatických snah je ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Stanice BBC a server RBK-Ukrajina mezitím informovaly o ranní istanbulské schůzce ukrajinských zástupců s představiteli Francie, Německa, Británie a USA.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Albánie, kde se zúčastní summitu Evropského politického společenství (EPC). Novinářům to potvrdil jeho mluvčí Serhij Nikiforov.

Do tureckého Istanbulu přiletěl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Informovala o tom dnes ráno agentura AFP, podle níž se šéf americké diplomacie nemá zúčastnit dnešních očekávaných rozhovorů mezi zástupci Moskvy a Kyjeva. Američtí činitelé by ovšem měli dopoledne jednat odděleně s Ukrajinci i Rusy, píše agentura. V Istanbulu se dnes očekávají první přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem od prvních týdnů ruské invaze do sousední země.

Ukrajina v noci na dnešek přišla o víceúčelovou stíhačku F-16, přičemž pilot se před zřícením stroje úspěšně katapultoval. Příčinou incidentu byla blíže nespecifikovaná výjimečná situace na palubě letounu, který byl nasazen k odražení ruského útoku, uvedlo na platformě Telegram ukrajinské letectvo.

Pokud chtějí evropské státy posilovat svou bezpečnost, musí být ekonomicky silné a mít odolnou energetickou infrastrukturu. Český premiér Petr Fiala (ODS) to řekl novinářům dnes ráno v Praze před odletem na summit Evropského politického společenství (EPS) v Tiraně. Hlavním tématem neformálního setkání čtyřicítky evropských lídrů v albánské metropoli bude bezpečnost. Mluvit by podle Fialy měli také o válce na Ukrajině nebo evropské reakci na americká cla. Se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou chce hovořit i o postoji české vlády k dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany.

„Pokud chceme posilovat naši bezpečnost, žít v bezpečném světě, tak musíme být současně ekonomicky silní. Abychom mohli hájit naše hodnoty, musíme posilovat naši ekonomiku. Na to se musí evropské státy soustředit,“ prohlásil Fiala.

Do Istanbulu má dnes na jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem a ukrajinskou delegací přicestovat americký ministr zahraničí Marco Rubio. Novinářům ale řekl, že od rozhovorů nemá velká očekávání. Za jedinou cestu k průlomu označil případné přímé jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Putinem. Ta ale nyní v plánu není.

V Istanbulu by dnes měla začít první přímá rusko-ukrajinská jednání za tři roky války, původně plánovaná na čtvrtek, ale podle ruských agentur odložená z logistických důvodů. Ukrajinskou delegaci vede ministr obrany Rustem Umerov, ruskou poradce Kremlu Vladimir Medinskij.Ten ve čtvrtek večer uvedl, že očekává schůzku se zástupci Ukrajiny dnes v 10:00 místního času (9:00 SELČ).

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin odvolal armádního generála Olega Saljukova (69) z funkce velitele pozemních sil a jmenoval jej zástupcem tajemníka bezpečnostní rady, uvedla dnes ruská média s odvoláním na Putinův dekret. Bezpečnostní rada je prezidentovým poradním orgánem, které předsedá sám Putin. Tajemníkem rady je bývalý ministr obrany Sergej Šojgu.

Saljukova jmenoval Putin velitelem pozemních sil v květnu 2014. V posledních 11 letech řídil velké vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí před Kremlem, pořádané na výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem, včetně té z minulého týdne. Tyto přehlídky jsou vnímané jako ukázka ruské vojenské síly.

V pátek by se měly v Istanbulu uskutečnit třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany a také mezi Turky, Američany a Ukrajinci, píše AFP.

Nový papež Lev XIV. mluvil po telefonu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. „Dotkli jsme se snah, které je nutné vést, aby umlkly zbraně všude, kde ve světě zuří konflikty, a to konkrétně pro pevný a trvalý mír na Ukrajině a v Pásmu Gazy,“ uvedl Macron na síti X o svém prvním telefonátu s papežem Lvem XIV., který byl zvolen před týdnem. Meloniová v prohlášení uvedla, že Itálie oceňuje snahy Vatikánu o mír a zastavení konfliktů.

Belgický parlament zrušil odklon od jaderné energetiky ukotvený v zákoně z roku 2003, píše agentura AFP. Příčinou je ruská invaze na Ukrajinu.