„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Rusko v noci na dnešek během útoků ukrajinských dronů na černomořský přístav Novorossijsk přišlo o bojový letoun Su-30, informovali podle ruského servisu BBC ruští váleční blogeři. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že útok na Su-30 byl veden z bezposádkového člunu Magura.

Podle ukrajinského letectva ruská armáda v noci k útoku proti Ukrajině použila 183 dronů a dvě balistické rakety Iskander-M. Protivzdušná obrana 77 dronů sestřelila, dalších 73 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na nálet na Charkov zdůraznil, že drony nenapadly žádné vojenské cíle, ale Rusko útočí na příbytky Ukrajinců v právě v době, kdy ukládají své děti spát, a odsoudil ty, co vydávají nelidské rozkazy, i ty, kdo je plní.

„Svět odkládá rozhodnutí, a tak téměř každá noc na Ukrajině se mění v hrůzu, která má za následek ztráty životů. Ukrajina potřebuje posílit svou protivzdušnou obranu. Potřebujeme silná a reálná řešení od našich partnerů: Spojených států, Evropy, všech našich partnerů, kteří usilují o mír. Pouze síla a sankce zastaví Rusko,“ apeloval.

Саме зараз Росія вчергове атакує Україну. Харків атаковано десятками «шахедів». Пошкоджені житлові будинки, підприємства, цивільна інфраструктура. Станом на зараз відомо про більше ніж 40 постраждалих. Скрізь працюють рятувальники і відповідні служби.

Жодних військових цілей не… pic.twitter.com/1qYdZmdGSA

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 2, 2025

Andrej Kravčenko, starosta ruského Novorossijsku, podle agentury Reuters zveřejnil na sociálních sítích video, na kterém si prohlíží poničené obytné budovy, ve kterých jsou rozbitá okna, stržená fasáda nebo zničené bezpečnostní bariéry. Uvedl, že jedna ze zraněných je v nemocnici ve vážném stavu. Ukrajinské drony v noci napadly černomořské pobřeží Ruska.

Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků, kteří se 9. května v Moskvě zúčastní oslav vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní politici do Ruska na připomínkové akce ke konci druhé světové války kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejezdí, letos však má cestu do Moskvy naplánovanou mimo jiné slovenský premiér Robert Fico.

Podívejte se na snímky škod po ruském náletu na Charkov.

Ukrajinské drony během noci na dnešek napadly černomořské pobřeží na jihu evropského Ruska. Nejvážnější škody způsobily v Novorossijsku, uvedl na sociální síti Telegram gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Při náletu byly podle něj poškozeny tři obytné domy a zranění utrpěli nejméně čtyři lidé, včetně dvou dětí. Drony také zasáhly tři sila v obilném terminálu, kde hasiči bojují s požárem.

Trosky dronů podle gubernátora dopadly rovněž ve třech vesnicích, kde poškodily soukromé domy, ale úder se obešel bez obětí a raněných.

Ukrajinští vojáci se v pondělí zúčastní v britské metropoli vojenského průvodu u příležitosti 80. výročí Dne vítězství v Evropě. Ukrajinští vojáci příslušníci se připojí k přibližně tisícovce příslušníků britských ozbrojených sil, včetně vojáků na koních a vojenských kapel, napsala agentura Reuters. Přítomnost ukrajinských vojáků má být symbolickým vyjádřením „globální podpory pro jejich pokračujícího boj za svobodu“ proti Rusku, uvedla podle agentury britská vláda.

Více než čtyři desítky raněných si dnes v noci vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na druhé největší ukrajinské město Charkov, uvedl na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Mezi 43 raněnými je podle něj i jedenáctiletá dívka. Charkovský starosta Ihor Terechov na telegramu informoval, že raněných je již 46.

Předvolebními průzkumy favorizovaný kandidát nedělních rumunských prezidentských voleb George Simion dnes prohlásil, že nevidí v Rusku hrozbu pro bezpečnost zemí Severoatlantické aliance. Zástupce nacionalistické pravice a stoupenec amerického prezidenta Donalda Trumpa během finiše volební kampaně prohlásil, že NATO může spíše ohrozit vlastní nejednota a že aliance musí usilovat o pokračující americké vedení. Proti Simionovi se dnes postavily desítky osobností rumunské kultury, které podpořily jeho proevropské soupeře.

V ruských věznicích je stále tisíce ukrajinských civilistů. Uvádí to The Kyiv Independent. Podle ukrajinských úřadů je v zajetí - což je proti ženevské úmluvě - na 16 tisíc civilistů. „Víme o více než 180 věznicích v Rusku a na dočasně okupovaných územích Ukrajiny, kde jsou drženi naši váleční zajatci a civilisté,“ řekl listu Kyiv Independent Petro Jacenko, mluvčí Koordinačního velitelství pro zacházení s válečnými zajatci. 

Putinův luxusní apartmán: Ukázal byt v Kremlu, odkud spřádá své plány

Spousta otázek, kde asi skládá hlavu nejmocnější muž východu, byla zodpovězena. Vladimír Putin (71) totiž poprvé nechal veřejnost nahlédnout do kousku svého neskutečného bytu.

Ukrajinská obrana sdílela video o ukrajinských mariňácích 37. námořní pěchoty. „Bojují tam, kde je to nejtěžší – na březích řek, v bahně, pod palbou. Nečekají na ideální okamžik.“ 

V Kyjevě se u pamatníků hrdinů schází i veteráni, aby uctili své zesnulé kolegy. 

Ukrajinský parlament bude dohodu se Spojenými státy o využívání nerostného bohatství schvalovat příští čtvrtek. Oznámil to dnes jeden z poslanců Jaroslav Železnjak. Premiér Denys Šmyhal dnes řekl, že dohoda zajistí Kyjevu efektivní protivzdušnou obranu před ruskými útoky, informovala agentura Reuters.

USA a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu určeného pro obnovu Ukrajiny. Spojeným státům dá privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně kovů, ropy a zemního plynu. Podle ukrajinských představitelů může Washington vedle financí do fondu poskytnout i novou vojenskou pomoc.

„V jedné dagestánské mateřské škole byly děti oblečeny do vojenských uniforem, dostaly hračky a musely pochodovat,“ ukazuje kanál Něchta (Nexta) video z kavkazské oblasti Ruska. „To vše bylo uspořádáno před nadcházejícími oslavami 9. května. V čele průvodu byl batolecí 'generál', který ironicky přijel v bílém německém mercedesu.“

Šéf správy Doněcké oblasti Ukrajiny Vadym Filaškin dnes na telegramu uvedl, že při ruském útoku leteckou bombou zahynula v obci Klynove šestašedesátiletá žena. Další tři lidé utrpěli zraněni při ruských útocích na jiných místech regionu. Ráno Filaškin informoval o jednom zabitém člověku v Myrnohradu a další oběti v obci Novoekonomične při ruských útocích během předchozího dne.

Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti to řekl pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Ruský nejvyšší soud nedávno zrušil zákaz činnosti Tálibánu v Rusku, který platil více než dvacet let. „Rozsudek odstranil překážky bránící plnohodnotnému partnerství s Afghánistánem, a to i v boji proti teroristické hrozbě,“ řekl Kabulov.

Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Ta se přihlásila k útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy (145 mrtvých a 550 zraněných). Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.

„Klesající ceny ropy a posilující rubl donutily ruský kabinet snížit plánované příjmy federálního rozpočtu o 4,5 %,“ uvádí kanál Něchta (Nexta). „Kvůli levné ropě přijde státní pokladna o 2,6 bilionu rublů (690 miliard Kč) příjmů z ropy a plynu.“ V důsledku toho se rozpočtový deficit více než ztrojnásobí, z 0,5 % na 1,7 % HDP.

Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 106 745 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice zároveň upozornila, že loni ruská armáda zaznamenala největší ztráty od začátku invaze.

Na bojišti v loňském roce padlo nejméně 45 287 ruských vojáků, což je třikrát více než v prvním roce ruské invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023, kdy se odehrávala bitva o Bachmut, napsala BBC, která za rok 2022 napočítala 17 890 padlých ruských vojáků a o rok později 37 633.

Skutečný počet zabitých ruských vojáků je vyšší, neboť bilance zahrnuje pouze padlé, které BBC a Mediazona identifikovaly z otevřených zdrojů. Reálný počet padlých na ruské straně by se podle BBC mohl pohybovat v rozmezí zhruba od 164 000 do 237 000. Toto číslo podle ní dále naroste, pokud se vezmou v potaz i zabití na straně proruských bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat.

Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na telegramu napsal, že v okrese Synelnykove na jihovýchod od Dnipra při ruském dronovém útoku utrpěli zranění dva muži. „Zraněný 47letý muž byl hospitalizován ve středně těžkém stavu. Další, 31letá oběť bude ošetřena ambulantně,“ uvedl a dodal, že dva blíže neurčené podniky zachvátil požár.

„Policie chystá opatření na příjezd zahraničního státníka. Budou do toho zapojeny desítky policistů. Přesun delegace by měl být standardní bez výraznějšího narušení silničního provozu,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Podle médií má do Prahy přiletět ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Hrad jméno nezveřejnil.

Mluvčí dodal, že o bezpečnost přepravovaných osob se budou starat zejména policisté z ochranné služby. Vedle nich se na akci budou podílet pražští a středočeští policisté a členové cizinecké policie.

Při útoku na Záporoží bylo poničeno také depo Ukrajinských drah, které se specializovalo na opravu elektrických lokomotiv, uvedla státní železniční společnost. Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov podle agentury Reuters v televizi řekl, že opravna kvůli rozsáhlým škodám už provoz neobnoví.

Ukrajinské letectvo v pravidelném ranním hlášení uvedlo, že Rusko v noci na dnešek nad území Ukrajiny vyslalo 150 dronů. Protivzdušná obrana jich 64 sestřelila, dalších 62 nedoletělo ke svému cíli zřejmě díky nasazení systémů elektronického boje. Kromě Záporožské oblasti blíže neurčené škody vznikly také v Doněcké a Dněpropetrovské oblasti.

Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila 121 bezpilotních letounů, z toho 89 nad Rusy okupovaným Krymem. Lidé na tomto poloostrově hlásili, že slyší výbuchy, uvedl telegramový kanál Astra.

Na zasažených místech vzniklo několik požárů. Poškozené jsou rodinné domy, panelové budovy, školy a objekty infrastruktury. šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedoroš původně informoval o jednom mrtvém, později ale uvedl, že tato informace není pravdivá, že muže uvězněného pod troskami záchranáři vyprostili živého. V nemocnici skončilo 12 lidí. Mezi zraněnými je 13letý chlapec.

„Rusko je teroristická země. To mu neodpustíme,“ napsal dnes ráno Fedorov u videa, na kterém jsou zachyceny zničené, částečně vyhořelé byty v zasaženém domě. V troskách starší žena v šátku zřejmě prohledává to, co zůstalo z jejího majetku. Záporoží leží nedaleko frontové linie a terčem různých ruských útoků se stává často. Časně ráno v regionu platil letecký poplach kvůli hrozbě útoku ruského taktického letectva.

Devětadvacet lidí utrpělo zranění při dronových útocích, jež Rusko ve čtvrtek večer podniklo na ukrajinské Záporoží, informoval šéf oblastní správy.

Dobré ráno. Ruská válka proti Ukrajině neskončí někdy brzy. Řekl to ve čtvrtek americký viceprezident Vance televizi Fox News. Americký ministr zahraničí Marco Rubio stejné televizi řekl, že pozice Ukrajiny a Ruska jsou od sebe nadále velmi vzdálené, a zdůraznil, že prezident Trump se možná bude muset rozhodnout, kolik času ještě chce věnovat úsilí o dosažení míru.

Podle Vance nyní bude na Rusech a Ukrajincích, aby se seznámili s podmínkami míru druhé strany. „Bude na nich, aby dospěli k dohodě a zastavili tento brutální, brutální konflikt,“ řekl Vance moderátorovi Bretu Baierovi. „Nikam to nevede, Brete. Nesměřuje to k nějakému brzkému konci,“ poznamenal.

Rubio Fox News řekl, ve válce na Ukrajině bude muset velmi brzy nastat průlom, jinak se bude muset prezident Trump rozhodnout, kolik času ještě má celé věci věnovat. „Myslím, že víme, kde je Ukrajina, a víme, kde je zrovna teď Rusko... Přiblížily se, ale stále se velmi rozcházejí,“ řekl v pořadu Hannity.

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že dosavadního poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze nominuje na post velvyslance USA při OSN. Funkci prozatímního poradce pro národní bezpečnost bude zastávat Marco Rubio vedle svého úřadu ministra zahraničí, napsala republikánská hlava státu na síti Truth Social.

Americká média již odpoledne SELČ informovala, že Waltz svou funkci opustí nejspíš ještě dnes. Trumpův poradce se ocitl pod drobnohledem poté, co v březnu nedopatřením přidal šéfredaktora časopisu The Atlantic Jeffreyho Goldberga do chatu, kde nejvyšší představitelé Trumpovy administrativy probírali chystané vojenské údery na Jemen.

Trumpova administrativa se nyní soustředí na zprostředkování „trvalého řešení“ rusko-ukrajinské války během příštích 100 dní, uvedl viceprezident J. D. Vance v rozhovoru pro Fox News Digital.

Na otázku ohledně současného stavu jednání s Ruskem a Ukrajinou Vance pro Fox News uvedl, že „prvním a nezbytným krokem k vyřešení rusko-ukrajinského konfliktu je, obě země aby předložily mírový návrh“. „V příštích 100 dnech budeme velmi tvrdě pracovat na tom, abychom se pokusili tyto strany sblížit,“ řekl Vance s odkazem na Ukrajinu a Rusko.

Obrazem: Záchranné práce po ruském útoku na Oděsu

Za vyváženou a spravedlivou dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dohodu uzavřenou se Spojenými státy, na základě které Američané získají přístup k ukrajinským přírodním zdrojům a díky níž vznikne společný investiční fond obnovy Ukrajiny. Zelenskyj v proslovu zveřejněném na jeho účtu na telegramu řekl, že dohoda se během přípravy změnila a že otevírá cestu k modernizaci průmyslu na Ukrajině a vytváří investiční možnosti v této zemi.

Ukrajinský prezident také uvedl, že dohoda je výsledkem jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jež vedl minulou sobotu ve Vatikánu. Oba státníci se tam účastnili pohřbu papeže Františka.

Obrazem: Lidé s ukrajinskými vlajkami a transparenty se v Kyjevě účastní shromáždění rodin pohřešovaných vojáků z bachmutské posádky.

Moskvou dosazený šéf okupované části Chersonské oblasti Vladimir Saldo na telegramu uvedl, že při ranním ukrajinském dronovém útoku zemřelo sedm lidí na trhu ve městě Olešky. Ukrajinská armáda oznámila, že při úderu zemřeli pouze vojáci, nikoliv civilisté, píše Reuters.

Vedení polské armády jako lež a manipulaci odmítlo tvrzení spolupracovníka krajně pravicového politika Grzegorze Brauna, že Polsko zahájilo přípravy na vojenskou intervenci na Ukrajině. Europoslanec Braun kandiduje v prezidentských volbách, které Polsko čekají ve druhé polovině května.

Poslanec Roman Fritz ve středu na sociální síti X zveřejnil dokument, ze kterého podle něho vyplývá, že „naše vojenské vedení zahájilo přípravy na intervenci na Ukrajině“. Ve svém příspěvku se obrátil na ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze s dotazem, proč poslance neinformoval o tom, že „vzniká intervenční sbor“. Apeloval na rodiny vojáků, aby „toto šílenství zastavily“. „To není naše válka, neničte životy Poláků,“ vzkázal vedení armády.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil nové sankce na řadu osob a subjektů, včetně bývalého prezidentova poradce Oleksije Arestovyče, prokremelských komentátorů a několika významných ruských společností, jak vyplývá z prezidentských dekretů zveřejněných 1. května.

Sankce se týkají Arestovyče, bývalého nezávislého poradce prezidentské kanceláře. Od své rezignace v lednu 2023 se Arestovyč staví do pozice kritika ukrajinské vlády a naznačuje možné politické ambice, což vyvolává ostrou kritiku ze strany ukrajinských představitelů.

Arestovyč z postu poradce vedoucího prezidentské kanceláře odešel v lednu 2023 v souvislosti se svým výrokem o ruském útoku na obytný dům v Dnipru, který si vyžádal desítky mrtvých a raněných. Prohlásil, že ruskou střelu Ch-22, která následně dopadla na budovu, sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. To ale odmítla ukrajinská armáda a uvedla, že zbraněmi, které by Ch-22 dokázaly sestřelit, nedisponuje. Arestovyč později vysvětloval, že byl nevyspalý a neměl dost času na ověření informací. Mnozí mu ovšem vytýkali, že jeho vyjádření hrálo do karet ruské propagandě, připomíná ruskojazyčný servis BBC.

Ukrajinská vláda zveřejnila text dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pěti desítek nerostů a ropy či zemního plynu. Konkrétní bezpečnostní záruky však Ukrajině neposkytuje, podotkl list The Kyiv Independent.

Dohoda zmiňuje možnou budoucí americkou vojenskou pomoc zemi, která se už přes tři roky brání ruské vojenské agresi. Pokud by k ní Washington přistoupil, započítala by se jako americký příspěvek do fondu. „Pokud po datu účinnosti vláda Spojených států poskytne vládě Ukrajiny novou vojenskou pomoc v jakékoli formě (včetně darování zbraňových systémů, munice, technologií nebo výcviku), bude kapitálový vklad amerického partnera považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu.

Rozvoj rozsáhlých ukrajinských zdrojů bude vyžadovat obrovské investice a mnohé z regionů, ve kterých se tyto zdroje nacházejí, jsou v oblastech okupovaných Ruskem. Napsal to americký list The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Dohoda má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.

Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně 20 z 50 nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité. Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina 17 prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů. Největší komerční zájem by mohl být o titan a lithium.

Americký ministr financí Scott Bessent podle agentury Reuters vyjádřil přesvědčení, že prezidentovi USA Donaldu Trumpovi umožní vyjednávat z pevnější pozice s Ruskem.

Bessent v rozhovoru s Fox Business dohodu o nerostných surovinách označil za plnohodnotné ekonomické partnerství. Úmluva podle něj „ukáže ruskému vedení, že mezi ukrajinským a americkým lidem, mezi našimi cíli, není žádný rozdíl“.

Po nočním útoku ruského bezpilotního letounu na ukrajinské hlavní město vybuchla 1. května v oblasti lesoparku v Kyjevě zpožděná kazetová munice a zranila jednu ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Náčelník kyjevské městské vojenské správy Tymur Tkačenko uvedl, že v blízkosti parku bylo zaznamenáno „asi 10 výbuchů“, přičemž další výbuch poškodil střechu obytného domu.

Za důležitý milník v partnerství Ukrajiny a Spojených států označil dnes ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dohodu o vytvoření společného investičního fondu obnovy, která podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohodu ve středu podepsali představitelé obou zemí. Sybiha na síti X také uvedl, že o podpisu dohody informoval šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou.

Podpis dohody o minerálech mezi Spojenými státy a Ukrajinou je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Naopak Rusko se dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit, řekl dnes Lipavský ČTK. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu pro obnovu, dohoda podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům.

„Podpis dohody o minerálech je dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně připravena na mírová jednání. Brzy to bude již 50 dnů, co přijala americký návrh na příměří,“ uvedl ministr. Naopak Rusko se podle něj dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit. „Míč je na jejich straně,“ dodal Lipavský.

Podle ukrajinské vicepremiérky Julije Svyrydenkové budou Spojené státy do společného investičního fondu pro obnovu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc.

Jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters. Ta zveřejnila návrh dohody ještě před oficiálním oznámením s tím, že podle návrhu Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zaplatila i vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky Spojených států pro Ukrajinu, což byl naopak jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.

Ukrajinské bezpilotní letouny v dubnu zasáhly a zničily více než 83 000 ruských cílů, což je o 8 % více než v březnu, informoval 1. května vrchní velitel Oleksandr Syrskij.

„V dubnu jednotky bezpilotních systémů ukrajinských obranných sil dosáhly slušných výsledků,“ napsal Syrskij na facebooku. Dodal, že přibývající úspěchy podtrhují potřebu dalšího rozšíření operací bezpilotních letounů.

Celkem v noci Rusko podle ukrajinského letectva zaútočilo pěti balistickými raketami a 170 drony, z nichž 74 se podařilo sestřelit a 68 nedoletělo ke svému cíli zřejmě díky nasazení systémů elektronického boje. Co se stalo s 28 zbývajícími drony, ukrajinská armáda nesdělila.

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na dnešek dva lidi a dalších 15 zranil. Jeden z útoků poškodil také ukrajinskou železnici.

Izraelský národní dopravce El Al po čtyřměsíční přestávce obnoví 1. května lety do Moskvy, uvádí se na oficiálních internetových stránkách společnosti. Letecká společnost zastavila svou linku do Moskvy koncem prosince 2024 po sestřelení ázerbájdžánského letadla, při kterém zahynulo 38 lidí.

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na dnešek dva lidi a dalších pět zranil. Na platformě Telegram to oznámil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Výbuchy byly také slyšet ve městě Sumy a sirény se rozezněly i v Kyjevské, Charkovské, Sumské, Doněcké, Dněpropetrovské, Černihivské a Záporožské oblasti, píše agentura AFP.

Útok v Oděse poškodil obytné budovy, domy, supermarket, školu a auta, na některých místech propukly požáry, dodal Kiper. Při útoku v Charkově zasáhl ruský dron čerpací stanici a způsobil požár, uvedl podle agentury Reuters charkovský starosta Ihor Terechov.

„Jako uznání významné finanční a materiální podpory, kterou lid Spojených států poskytl na obranu Ukrajiny od zahájení ruské invaze, umožňuje toto ekonomické partnerství našim dvěma zemím spolupracovat a společně investovat, aby tak zajistily, že naše společná aktiva, talenty a schopnosti urychlí ekonomickou obnovu Ukrajiny,“ uvádí prohlášení amerického ministerstva financí k podpisu dohody o nerostném bohatství.

Z návrhu dohody, který agentura Reuters zveřejnila dříve ve středu, vyplývá, že Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zpětně zaplatila vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, což byl jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.

Podle návrhu dává dohoda Spojeným státům přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům týkajících se přírodních zdrojů, USA nicméně automaticky nezískají podíl na ukrajinském nerostném bohatství nebo jeho plynárenské infrastruktuře. Návrh stanoví vytvoření společného americko-ukrajinského fondu pro obnovu, který bude dostávat 50 procent zisků a licenčních poplatků plynoucích ukrajinskému státu z nových povolení k těžbě přírodních zdrojů v zemi. Jakákoliv budoucí vojenská pomoc USA Ukrajině se bude započítávat jako americký příspěvek do společného fondu.

Dobrý den. USA a Ukrajina podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek SELČ) americké ministerstvo financí.

Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“. Dohoda poskytne Spojeným státům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Americkou stranu při podpisu dohody o nerostném bohatství zastupoval ministr financí Scott Bessent, ukrajinskou stranu ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

Dohoda je podle Bessenta signálem Rusku, že americká administrativa je odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na „svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“. Bessent v prohlášení zdůraznil, že žádnému státu či osobě, které financovaly či zásobovaly „ruskou válečnou mašinerii“, nebude umožněno mít prospěch z obnovy Ukrajiny. „Jak prezident řekl, Spojené státy jsou odhodlány pomoci ukončit tuto krutou a nesmyslnou válku,“ uvedl Bessent v prohlášení.

Podle Svyrydenkové budou Spojené státy do fondu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc, přičemž jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme vám dobrou noc.

Vrchní rabín Ukrajiny Moše Reuven Azman natočil klip s písní, ve které vybízí amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby bojoval ve jménu dobra a pomohl Ukrajině dosáhnout spravedlivého a trvalého míru po více než třech letech od vpádu ruských vojsk do země.

Rabín Azman se rozhodl píseň složit několik hodin poté, co 24. dubna navštívil v Kyjevě místo, které zasáhly ruské rakety a zabily 13 lidí. „Viděl jsem mrtvé, zraněné a spoustu škod. Hudbou můžete vyjádřit věci, které nelze slovy vysvětlit,“ řekl 59letý rabín agentuře AFP.

Na Ukrajině, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj je sám židovského původu, ale židovskou víru nepraktikuje, žilo v roce 2023 45 000 Židů, což podle Světového židovského kongresu představovalo čtvrtou největší židovskou komunitu v Evropě a jedenáctou největší na světě.

Spojené státy jsou podle amerického ministra financí Scotta Bessenta připraveny ještě dnes podepsat dohodu s Ukrajinou o jejím nerostném bohatství. Kyjev ale podle něj chce ještě malé změny na poslední chvíli. Bessent to dnes řekl na zasedání kabinetu za účasti prezidenta Donalda Trumpa.

„Naše strana je připravená to podepsat toto odpoledne,“ podotkl Bessent, podle něhož je znění dohody stejné, jak se obě strany domluvily o víkendu. Ukrajina ale ještě chce určité změny, které však neupřesnil. „Jsme si jisti, že to přehodnotí,“ vyjádřil také své přesvědčení.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že malé skupiny ukrajinských vojáků jsou stále v Kurské oblasti na západě Ruska, kde se podle něj ukrývají ve sklepech a dalších úkrytech. Podle ruských médií také ukrajinské vojáky vybídl, ať složí zbraně a vzdají se.

Minulou sobotu náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podal Putinovi hlášení o vyhnání ukrajinských sil ze západoruského regionu, kam Ukrajinci překvapivě vpadli na počátku loňského srpna, tedy před téměř devíti měsíci. Šlo o první vpád nepřátelských sil do Ruska od druhé světové války. Následující den Putin podle oznámení Kremlu zatelefonoval veliteli ruských sil a velitelům nejúspěšnějších jednotek, aby jim poblahopřál k osvobození Kurské oblasti. „Putin jim pogratuloval k vítězství a poděkoval jim za hrdinskou práci,“ prohlásil prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak týž den tvrdil, že ukrajinští vojáci „pokračují v aktivních obranných operacích“ v Kurské i sousední Běloruské oblasti na západě Ruska.

Ruský plynárenský gigant Gazprom se loni vrátil k zisku díky zlepšení obchodů s plynem a rostoucím úrokovým výnosům z finančních investic. Čistý zisk činil 1,2 bilionu rublů (322,8 miliardy Kč) po ztrátě 629 miliard rublů v roce 2023. Uvedla to dnes společnost.

Rusko je ochotno v rámci urovnání konfliktu na Ukrajině posoudit se Spojenými státy jejich přítomnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně, uvedl dnes šéf státní korporace Rosatom Alexej Lichačov.

„V případě, že vedení země přijme politické rozhodnutí, jsme připraveni to posoudit s americkou stranou,“ řekl Lichačov agentuře Interfax.

Dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou o nerostných surovinách, která by mohla být podepsána už dnes, má USA zajistit přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům na přírodní zdroje. Neznamená ale, že by Washington získal automaticky podíl na ukrajinském nerostném bohatství nebo jeho plynárenské infrastruktuře, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na návrh dohody, který měla možnost vidět.

Ukrajinsko-americká dohoda o nerostném bohatství podle zdrojů Financial Times narazila na poslední chvíli na problémy, její podpis není jistý.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého rodiny dobrovolníků zabitých při obraně země dostanou od státu stejnou pomoc jako pozůstalí po vojácích. Tato suma nyní činí 15 milionů hřiven (asi osm milionů Kč), napsal dnes server RBK-Ukrajina.

Až dosud rodiny dobrovolníků, kteří se přidali k ukrajinské armádě ve věku od 18 do 24 let, dostávaly mnohem nižší sumu, okolo 1,86 milionu hřiven. Zákon navrhlo ministerstvo pro záležitosti veteránů ve snaze zajistit, aby se všem obráncům Ukrajiny dostalo stejného zacházení. Rodinám, které již dostaly menší odškodné, by měla být doplacena celá částka, dodal portál.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v televizi uvedl, že Ukrajina a USA mohou nerostnou dohodu podepsat během 24 hodin poté, co dokončí poslední detaily. Dohodu následně ratifikuje parlament, konzultace začnou podle premiéra už ve čtvrtek.

Dnes Šmyhal podle agentury Reuters prohlásil, že další americká pomoc může být podle dohody považována za americký příspěvek do investičního fondu. Dohodu, jejíž návrh byl přepracován, označil šéf ukrajinské vlády nyní za "skutečnou partnerskou dohodu".

Česko požádá Evropskou komisi a Radu Evropské unie o uvolnění rozpočtových pravidel kvůli financování zvýšených výdajů na obranu. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo ministerstvo financí. Záměr žádat o aktivaci takzvané národní únikové doložky už Evropské komisi oznámilo. S uvolněním rozpočtových pravidel kvůli investicím do obrany počítá plán na zvýšení obranyschopnosti EU nazvaný ReArm, který Evropská komise představila v březnu.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes na X napsal, že Ukrajina znovu potvrzuje připravenost k mírovým rozhovorům, a vyzval Rusko k alespoň 30dennímu příměří. "Pokud je Rusko připraveno na 60denní či 90denní příměří, jsme my také," uvedl Sybiha. Dodal, že Rusko by mělo přestat o ochotě k míru mluvit, ale zastavit boje.

Prezident Petr Pavel v neděli odpoledne přijme na Pražském hradě zahraniční hlavu státu. Dnes to bez dalších podrobností oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Podle serverů Seznam Zprávy nebo iDNES.cz se jedná o ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

V neděli budou podle webu Hradu zároveň pro veřejnost po celý den uzavřeny pokladny, informační střediska, zahrady, návštěvnické objekty a výstavy na Pražském hradě. Areál pak bude nepřístupný od 11:00 do 16:30. 

Podrobnosti čtěte ZDE

Ukrajina je připravena ještě dnes podepsat se Spojenými státy dohodu o americkém podílu na svém nerostném bohatství. S odvoláním na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Poznamenala přitom, že tento krok by díky posílení hospodářského partnerství mohl být vzpruhou americké podpory Kyjevu. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková je nyní na cestě do USA.

Konec druhé světové války je podle primátora Ostravy Jana Dohnala (Spolu) nutné připomínat i v kontextu dnešní doby a především v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Primátor to dnes řekl po pietním aktu k 80. výročí osvobození Ostravy a konce druhé světové války, který se konal u Památníku Rudé armády v Komenského sadech. Zúčastnily se ho stovky lidí z řad armády, politiků i veřejnosti.

„Výročí 80 let od osvobození a konce války je událost, kterou si musíme připomínat. Ostravská operace byla jednou z nejkrvavějších bitev na našem území a 30. dubna 1945 vyvrcholila právě osvobozením Ostravy,“ řekl Dohnal ČTK.

Tyto události je ale podle něj nutné připomínat i v kontextu dnešní doby. „V Česku, ale i v Evropě jsme si zvykli, že máme mír. Začátek roku 2022 nám ale ukázal, že to tak vždy nemusí být. Nikdo by týden před tím (útokem Ruska na Ukrajinu) nečekal, že v moderní Evropě může vypuknout tak krvavý konflikt,“ řekl. Podle něj je důležité se naučit vnímat novou realitu. „Úkolem politiků pak je vytvořit podmínky, aby válka co nejdříve skončila a neopakovala se,“ doplnil.

„Charkov, Dnipro, Dobropillja, další naše města a hromady,“ napsal na síti X Zelenskyj v příspěvku, kde informoval o množství ruských dronů vyslaných na jeho zemi. Hromada je správní jednotka zahrnující například město a přilehlé vesnice.

„Ruské drony celé ráno nadále létají nad Ukrajinou. A tak je to denně,“ dodal ukrajinský prezident a vyzval k vyvinutí tlaku na Rusko, aby ukončilo svou válku proti Ukrajině, a k dalším sankcím proti Moskvě. „Potřebujeme další systémy protivzdušné obrany k ochraně našich lidí, které znemožní tento ruský vzdušný teror,“ napsal Zelenskyj.

Rusko a Severní Korea dnes zahájily stavbu silničního mostu přes řeku Tuman, který obě země spojí. Oznámil to ruský premiér Michail Mišustin, podle kterého projekt utuží vzájemné strategické partnerství, informovala agentura Reuters.

„Význam (mostu) daleko přesahuje inženýrský úkol,“ prohlásil Mišustin na ceremonii ke spuštění výstavby. „Symbolizuje společnou touhu posílit přátelské a dobré sousedské vztahy a prohloubit meziregionální spolupráci,“ dodal.

Nový most vzniká nedaleko stávajícího železničního Mostu přátelství, který obě země spojuje od roku 1959. Silniční vozidla mířící z Ruska do KLDR dosud musela volit zdlouhavou objížďku přes čínské území.

Rusko na Ukrajině musí dosáhnout svých cílů, k jejich splnění ale upřednostňuje mírovou cestu. Dnes to novinářům řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov, uvedla agentura Reuters. Peskov rovněž zopakoval, že Rusko je připravené k přímým rozhovorům s Ukrajinou, ale že Kyjev se dosud nevyjádřil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země od února 2022 čelí ruské invazi, opakovaně Moskvu vyzval, aby přistoupila na bezpodmínečné příměří. Zastavení bojů na Ukrajině se snaží zprostředkovat Spojené státy, které varovaly, že pokud v brzké době nenastane pokrok, své úsilí vzdají.

Konflikt na Ukrajině je podle Peskova příliš složitý na to, aby mohl být vyřešen okamžitě. Zatímco USA i Ukrajina vybízejí k okamžitému zastavení bojů, Rusko se v této věci ještě jasně nevyjádřilo. Uvádí ale, že i jeho cílem je válku zastavit, zároveň chce ale řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu.

Podívejte se na fotografie ruského útoku na ukrajinská města v noci na dnešek. 

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) bude v nejbližších týdnech informovat vládu o revizi vztahů České republiky s Čínou. ČTK to sdělili mluvčí ministerstva zahraničí. Podle informací ČTK ale nepůjde o formální dokument. Na začátku února Lipavský ČTK řekl, že by chtěl kabinetu analýzu vztahů předložit zhruba za měsíc či dva.

„Revize je kontinuální proces, o jehož průběhu bude ministr Lipavský informovat vládu v nejbližších týdnech,“ uvedla česká diplomacie. Revize vztahů s Ruskem a Čínou je zakotvena v programovém prohlášení vlády Petra Fialy (ODS).

Co se týče Ruska, kabinet zprávu o revizi vztahů schválil předloni v červnu. Lipavský tehdy novinářům k analýze řekl, že Rusko bude zdrojem hrozeb a rizik pro bezpečnost Česka i Evropy i v následujících desetiletích, pokud nenastane fundamentální proměna ruské společnosti.

V dokumentu také česká diplomacie uvedla, že řada protiruských sankcí zůstane i v nadcházejících letech v platnosti. Ruské vedení bude Česko, Evropskou unii i Severoatlantickou alianci (NATO) podle zprávy nadále považovat za své nepřátele.

„Těžká noc pro Dnipro,“ napsal dnes ráno na sociální síti šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Nepřítel podnikl masivní útok (drony) Šáhed na město. Zahynul třiapadesátiletý muž,“ uvedl činitel, podle něhož osmasedmdesátiletý člověk utrpěl zranění. „Většina škod je v soukromém sektoru. V některých částech oblastního centra vypukly požáry. Záchranáři je už zkrotili,“ dodal.

Ukrajinské úřady v noci na dnešek vydaly varování před hrozbou ruských vzdušných útoků po celém území státu, podle serveru Ukrajinska pravda tak učinily kvůli vzletu ruského letounu MiG-31K schopného nést nadzvukové střely Kinžal. Krátce před pátou hodinou ranní (před čtvrtou SELČ) úřad poplach odvolaly.

Zda Rusové střelou Kinžal zaútočili, není zatím z dostupných informací jasné. Jak poznamenala agentura Reuters, celkový rozsah ruského nočního útoku na Ukrajinu zatím není zřejmý. Ukrajinské letectvo v noci varovalo i před útoky ruských dronů.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo likvidaci 34 ukrajinských dronů v noci na dnešek. Ukrajinské letectvo zatím bilanci ruských nočních útoků nezveřejnilo, v noci ovšem varovalo před hrozbou ruských útoků v řadě ukrajinských oblastí. Ukrajinští regionální činitelé už dříve informovali o ruských úderech na města Dnipro a Charkov, které si podle nich vyžádaly život jednoho člověka a dalších pět desítek lidí zranily.

Charkovský starosta Ihor Terechov na telegramu informoval o útocích ruských bezpilotních letounů, které podle něj cílily na několik částí tohoto druhého největšího ukrajinského města, které leží v blízkosti hranic s Ruskem a terčem ruských úderů je pravidelně.

„V Charkově bylo zaznamenáno 16 úderů. Poškozeny jsou výškové budovy, rodinné domy, zdravotnické zařízení a civilní infrastruktura,“ napsal v úterý pozdě večer Terechov. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes ráno uvedl, že večerní úder na Charkov zranil 45 lidí včetně dvou dětí a těhotné ženy.

Ruský prezident Vladimir Putin podpořil žádost obyvatel Volgogradské oblasti a válečných veteránů přejmovat letiště ve Volgogradu a udělit mu historický název Stalingrad. Informovala o tom státní agentura TASS.

„Jejich slovo je pro mne zákonem. Uděláme to tak. Jakmile se vrátím do Moskvy, hned nechám připravit a podepíšu příslušný výnos, kterým se letišti přidělí název Stalingrad,“ odpověděl Putin na žádost, kterou mu předal gubernátor Andrej Bočarov.

V bojích proti Ukrajině zahynulo na 600 severokorejských vojáků, kteří pomáhali ruské armádě. Podle agentur AFP a Reuters to dnes uvedl jihokorejský poslanec na základě informací tajných služeb. Severokorejské ztráty činí celkem 4700 vojáků, z toho bylo 2000 zraněných přepraveno zpět do vlasti. Pchjongjang vyslal do bojů v ruské Kurské oblasti dohromady ve dvou vlnách 18.000 vojáků, uvedl poslanec.

Ruský prezident Vladimir Putin chce podepsat mírovou dohodu s Ukrajinou, na kterou jeho armáda stále útočí. Řekl to americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizní stanicí ABC News u příležitosti prvních sto dní svého druhého funkčního období.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Je načase, aby Rusko a Ukrajina předložily konkrétní návrhy na ukončení války na Ukrajině, je přesvědčen americký ministr zahraničí Marco Rubio. Pokud nedojde k pokroku, Spojené státy se stáhnou z role zprostředkovatele. Postoj šéfa americké diplomacie dnes podle agentur AFP a Reuters tlumočila mluvčí úřadu Tammy Bruceová.

"Dosáhli jsme bodu, kdy obě strany musí předložit konkrétní návrhy na ukončení tohoto konfliktu," řekla novinářům Bruceová.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Rusové se připravují na obří vojenskou přehlídku, která se uskuteční 8. května. V Moskvě nacvičují už teď. 

Ruský vojenský soud dnes odsoudil k 27 letům vězení Jegora Semjonova z okupovaného Mariupolu, obžalovaného z toho, že se v říjnu 2023 měl pokusit otrávit absolventy školy vojenského letectva v Armaviru na jihozápadě Ruska. Oznámila to dnes ruská média. Obžaloba žádala doživotí. Soud případ posuzoval za zavřenými dveřmi.

Semjonov se podle dřívějších zpráv médií osobně postaral o doručení otráveného dortu o váze 20 kilogramů a bedny otrávené whisky na večírek, kde absolventi letecké školy slavili 20 let od ukončení svého studia.

Podle českého prezidenta Petra Pavla není maďarský postoj překvapivý, kopíruje totiž pozici země v EU. "Všichni tady s tím počítali," řekl novinářům český prezident. Dodal, že závěrečná deklarace summitu není závazná. Státy iniciativy jsou podle českého prezidenta připravené se v okamžiku, kdy bude na Ukrajině vyhlášeno příměří, podílet na poválečné obnově napadené země.

Maďarsko na summitu Trojmoří uvedlo, že postoj jeho partnerů ze severovýchodní a jihovýchodní Evropy neodpovídá "novým geopolitickým okolnostem". Po více než třech letech konfliktu se podle Budapešti ukázalo, že dosavadní přístup EU mír nepřiblížil a že vyjednávání o příměří mezi zástupci Trumpovy administrativy a Kremlu otevřely novou fázi. "Domníváme se, že bychom měli dělat vše, abychom tomuto procesu pomohli a dosáhli co nejrychleji trvalého míru, a že bychom se měli zdržet všech kroků, které by případně pokračujícím mírovým jednáním mohly být na škodu," uvedlo Maďarsko ve svém prohlášení k závěrečné deklaraci.

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, dnes podrobně informuje několik médií včetně portálu Forbidden Stories, deníku The Guardian nebo serverů Ukrajinska pravda či Važnyje istorii. Společně se pokusily rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti. Celý článek čtěte ZDE.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj nařídil poslat na frontu vojáky z armádních náborových středisek, kteří dosud nemají bojové zkušenosti, ani zdravotní omezení. Na uvolněná místa nastoupí váleční veteráni, kteří utrpěli zranění a kvůli zdravotnímu stavu nejsou schopni služby u bojových jednotek, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.

"Uvedená opatření mají zlepšit kvalitu práce středisek a zajistit dodržování principů sociální spravedlnosti, což přispěje k posílení bratrství, bojového ducha a také vzájemného respektu ve vojenských kolektivech," uvedl generální štáb.

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře dnes dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda jako jedna z mála v EU je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníkům summitu prostřednictvím videospojení řekl, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se s nimi o své zkušenosti podělit.

Účastníci summitu Iniciativy Trojmoří v závěrečném prohlášení vyjádřili "nepřestávající podporu Ukrajině, její suverenitě a územní integritě v rámci mezinárodně uznaných hranic". 

Rusko v létě cosi chystá v Bělorusku, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníky summitu Iniciativy Trojmoří. K jednání, které se koná ve Varšavě, se připojil prostřednictvím videokonference.

"Jako zástěrku (Rusko) používá vojenské cvičení. Tak nejčastěji zahajují nový útok," řekl Zelenskyj. Dodal, že neví, kam bude Moskva směřovat. "Ukrajina, Litva, Polsko, bůhví, ale musíme být připraveni," dodal.

„Nepřítel v současné době pokračuje v pokusech o vytvoření nárazníkové zóny v našem regionu, ale bez výrazného úspěchu,“ uvedl dnes na platformě Telegram šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Dodal, že čtyři pohraniční obce - Žuravka, Veselivka, Basivka a Novenke - se nacházejí v takzvané šedé zóně, kde se bojuje. „Nepřítel tyto obce nemá v současné době pod kontrolou,“ doplnil s tím, že úřady civilisty z těchto vesnic evakuovaly.

Maďarský parlament dnes kvůli válce na Ukrajině schválil prodloužení nouzového stavu o dalšího půl roku, mimořádný režim tak v zemi nově platí do 14. listopadu. Informoval o tom portál 24.hu. Vláda premiéra Viktora Orbána prosadila nouzový stav v květnu 2022, tři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Díky nouzovému stavu může maďarská vláda rušit existující zákony a vydávat nouzová opatření, která ale následně musí schválit parlament, kde má ovšem Orbán většinu.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv znovu pohrozil Švédsku a Finsku možným odvetným úderem včetně jaderného v případě vojenského střetu se Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Reuters. Původně neutrální země k obrannému paktu přistoupily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Medveděv, který hovořil na vzdělávací akci, řekl, že noví členové NATO se automaticky stali terčem pro ruskou armádu, a to včetně preventivních opatřeních, možných odvetných úderů či použití jaderných zbraní.

Ruské ministerstvo obrany dnes ve svém hlášení oznámilo dobytí další ukrajinské obce - konkrétně vesnice Dorošivka v Charkovské oblasti, která leží několik kilometrů severně od města Kupjansk. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své poslední analýze uvádí, že ruské invazní síly v poslední době postoupily v ukrajinské Sumské oblasti a poblíž měst Kupjansk, Siversk, Toreck a Novopavlivka na východě země.

Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Zároveň se vyslovili pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking, informují tiskové agentury.

Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe. Dnes to na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě prohlásil český prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.

„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému tlaku ze Západu,“ řekl Pavel v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Rusko považuje za prioritu zahájení přímých rozhovorů s Ukrajinou, Kyjev ale v minulosti neodpověděl na řadu nabídek jednání, které učinil ruský prezident Vladimir Putin. Dnes to podle agentury Reuters uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

„Byl to prezident Putin, kdo opakovaně říkal, že Rusko je připraven bez jakýchkoli podmínek zahájit vyjednávací proces,“ řekl Peskov novinářům. „Od kyjevského režimu jsme ale dosud neslyšeli žádnou odpověď,“ uvedl.

Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 100 dronů, z nichž 37 protivzdušná obrana sestřelila. Dalších 47 bezpilotních strojů zmizelo z radarů bez způsobení škod. Ruská tisková agentura RIA oznámila, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila 91 ukrajinských dronů.

V obci Hubynycha na severu ukrajinské Dnipropetrovské oblasti zahynula po ruském útoku dvanáctiletá dívka, její tělo záchranáři vyprostili z trosek rodinného domu. „Šestiletá dívka a dva dospělí byli zraněni,“ řekl šéf vojenské správy oblasti Serhij Lysak.

Ruskému dronovému útoku a také dělostřeleckému ostřelování čelil i jih Dnipropetrovské oblasti v okolí města Nikopol. Zraněna zde byla 47letá žena.

V Kyjevě záchranáři zasahovali v rozlehlé Desňanské čtvrti, kde trosky zničeného dronu způsobily požár rekreačního objektu a zranily ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko na telegramu. Později doplnil, že třípodlažní budova zcela vyhořela.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnešního summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě osobně nezúčastní, napsal server polského listu Rzezpospolita. Zelenskyj i jeho český protějšek Petr Pavel minulý týden hovořili o tom, že se v nejbližší době setkají, a Pavel řekl, že to bude ve Varšavě.

Podívejte se na odhad ruských ztrát ke dni 29. dubna 2025 podle ukrajinské armády. 

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of April 29, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/aMN0bG1Rom

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) April 29, 2025

Noční ruský dronový útok na Kyjev zranil ženu a způsobil požár v rekreačním středisku na severovýchodě města, uvedl podle Reuters starosta Vitalij Kličko.

Ve světě nenápadně přibývá autoritářských praktik, sociálních nerovností, a naopak práva žen, dívek a LGBT+ komunity jsou oslabována a mezinárodní společenství selhává v řešení klimatické krize. Uvádí to dnes zveřejněná výroční zpráva mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Tyto procesy podle ní urychlují kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, které tato nezisková organizace označila za „Trumpův efekt“. Lidská práva trpí nejen na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i v Súdánu nebo Barmě.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během dní kolem 80. výročí konce druhé světové války, informoval Kreml, ukrajinský prezident Zelenskyj označil oznámení za „pokus o manipulaci“ a dodal, že není důvod, proč čekat na příměří do 8. května. 

„Je tu další pokus o manipulaci,“ řekl večer ukrajinský prezident Zelenskyj ohledně třídenního příměří. Podle něj si chce Putin jen zajistit klid na vojenskou přehlídku ke konci druhé světové války, která se uskuteční 9. května v Moskvě.

Na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že příměří by mělo být reálné a nejen pro vojenskou přehlídku připomínající v Rusku konec války. „Ukrajina je připravena podpořit trvalé, odolné a úplné příměří. Navrhujeme to neustále,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko Putinovo jednostranné příměří označil za manipulaci. „Proč ne plné a komplexní příměří? Cokoli, co není celkovým klidem zbraní, je ruskou manipulací pro informační a vojenské účely,“ uvedl Kovalenko podle serveru RBK-Ukrajina.

„Je politováníhodné, že Ukrajina blokuje dodávky zemního plynu,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán v reakci na rozhodnutí Kyjeva, který po vypršení platností příslušné smlouvy s ruskou stranou přestal na začátku letošního roku přepravovat ruský plyn přes ukrajinské území.

Podle Orbána krok, kvůli kterému slovenský premiér Robert Fico dříve pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, jen stěží přiblíží tuto východoevropskou zemi k členství v EU.

„Oceňuji, že maďarská vláda a premiér jsou zastánci dodávek plynu přes Ukrajinu na západ, což je pro Slovensko a celou Evropu mimořádně důležité,“ řekl Fico, který s Orbánem po společném jednání v Bratislavě podepsal memorandum o přeshraničním rozvoji.