„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

„Probíhá operace související s opakovaným narušením polského vzdušného prostoru. Armáda proti objektům použila zbraně,“ sdělil kolem 4:30 SELČ polský premiér Donald Tusk. Krátce před 6:00 SELČ napsal na síti X, že „operace trvá“. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že Polsko je v kontaktu s velitelstvím NATO. Na 8:00 nechal Tusk svolat mimořádné zasedání vlády, uvedl mluvčí kabinetu Adam Szlapka.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Při ruských útocích na Ukrajinu byl opakovaně narušen vzdušný prostor Polska. Uvedla to dnes krátce před 4:00 SELČ polská armáda. Její operační velitelství nařídilo proti objektům, které narušily vzdušný prostor, použít zbraně. Armáda vyzvala obyvatele některých oblastí, aby nevycházeli. Podle agentury Reuters náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk uvedl, že stále pokračuje operace, jejímž cílem je zničit předměty, které se dostaly do polského nebe.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vinil dnes ve Sněmovně vládní koalici a nyní již opoziční Piráty z toho, že vyhráli minulé volby sliby, které nehodlali plnit. Jako poslední z řečníků s přednostním právem k návrhu programu poslední předvolební řádné schůze dolní komory se také vymezil vůči podpoře ukrajinského režimu. 

Velká Británie zaplatí Ukrajině tisíce dronů dalekého doletu. Uvedl to britský premiér John Healey, drony podle něj budou vyrobeny v Británii a Ukrajina je dostane během následujících 12 měsíců.

Doněcká oblast, kterou prochází bojová linie, se terčem ruských útoků stala i v pondělí. Ten den si podle místních úřadů útoky vyžádaly v pěti obcích a vesnicích šest mrtvých a deset zraněných.

Agentura AP napsala, že mnoho lidí ve vsích a městech poblíž fronty navzdory neustálému nebezpečí zůstává, protože nemají prostředky na to, aby se odstěhovali jinam. Někteří se také musejí starat o staré či nemocné příbuzné.

Mluvčí policie v Doněcké oblasti Pavlo Djačenko popsal, že do Jarové, kde dnes Rusové útočili, dorazil krátce po útoku a „ten obraz byl šílený, celá vesnice hořela“. „Hořely rodinné domky a lidé se je snažili uhasit holýma rukama. Na nebi bylo mnoho dronů,“ uvedl.

Ruský útok na Jarovou odsoudili různí evropští politici, včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského, který uvedl, že jde o „další chladnokrevnou vraždu spáchanou ruskými teroristy“. Vyzval k tvrdším sankcím proti Moskvě, k silnější podpoře Ukrajiny a ke spravedlnosti pro oběti.

Ruský bombový útok na Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 mrtvých. Mezi zraněnými jsou podle serveru RBK Ukrajina dvě pracovnice Ukrajinské pošty, které přivezly penzistům důchody. Zraněných je celkem 19, z toho několik je v těžkém stavu.

Polská kontrarozvědka ABW v pondělí zadržela běloruského agenta, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Stalo se to podle něho díky spolupráci s Českem a Rumunskem. Zároveň bude z Polska vyhoštěn běloruský diplomat podporující agresivní aktivity běloruských tajných služeb vůči našemu státu, uvedl také Tusk ve svém příspěvku.

České ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám se podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Česko jednoho běloruského diplomata označilo za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Podle BIS síť budovala běloruská služba KGB, jež se snažila získat agenturní zdroje a zpravodajské informace.

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili rezoluci týkající se Ukrajiny a jejího členství v Evropské unii. V usnesení ocenili úsilí Kyjeva o posílení demokratických institucí a vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zahájila jednání o otevření prvních vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů, a to za předpokladu, že Ukrajina dokončí započaté reformy.

Poslanci zároveň Ukrajinu žádají, aby urychlila reformy v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření. Poslanci v textu rezoluce vyjádřili obavy ze změny pozice Spojených států vůči ruské agresi proti Ukrajině a zdůraznili, že EU musí být i nadále strategickým partnerem napadené země.

Rusko vede hybridní válku proti Moldavsku, které tento měsíc čekají důležité parlamentní volby. Dnes to v projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila moldavská prezidentka Maia Sanduová. Nadcházející volby podle ní rozhodnou, zda se její země stane stabilní demokracií, nebo ji ruské destabilizační snahy odvrátí od Evropy a od budoucího členství v Evropské unii. Uvedla to agentura AP. Moskva opakovaně tvrdí, že se nevměšuje do vnitřních záležitostí Moldavska, které v minulosti bylo součástí Sovětského svazu.

„Cíl Kremlu je jasný: dobýt Moldavsko přes volební urny, využít je proti Ukrajině a změnit nás v odrazový můstek k hybridním útokům proti Evropské unii,“ tvrdí Sanduová. „Pokud naše demokracie nemůže být ochráněna, pak není v bezpečí žádná demokracie v Evropě,“ zdůraznila.

Maďarsko uzavřelo desetiletou smlouvu o dodávkách plynu s britskou energetickou společností Shell. Na okraj plynárenské konference Gastech v Miláně to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Plyn se bude do Maďarska přepravovat pomocí plynovodů v České republice a Německu. Smlouva je jedním z prvních kroků Budapešti k odklonu od dodávek plynu z Ruska, uvedla agentura Bloomberg.

Shell by v rámci dohody měl do Maďarska v rozmezí deseti let dodat dvě miliardy krychlových metrů plynu, dodávky by měly začít v příštím roce. „Jednáme o dalších kontraktech s jinými západními dodavateli, ale zatím nemůžeme nic oznámit,“ uvedl Szijjártó.

Maďarsko v roce 2021 podepsalo 15letou smlouvu, v rámci které od ruské plynárenské společnosti Gazprom dostává 4,5 miliardy krychlových metrů plynu ročně. Proto Maďarsko dosud plány EU na odchod od ruského plynu kritizovalo; po začátku ruské invaze na Ukrajinu své energetické vztahy s Ruskem dokonce posilovalo. Nyní se však zdá, že Budapešť začala hledat alternativní zdroje dodávek, píše Bloomberg.

„Z důvodu bezpečnosti státu uzavřeme hranici s Běloruskem, včetně železničních přechodů, v souvislosti s manévry Zapad v noci ze čtvrtka na pátek,“ oznámil polský premiér Donald Tusk. Vojenské cvičení Západ organizuje Rusko s Běloruskem, potažmo dalšími spojenci, jednou za čtyři roky, účastní se i statisíce vojáků.

Vadym Filaškin, který stojí v čele ukrajinské správy Doněcké oblasti, jež je z větší části okupovaná Ruskem, uvedl, že mrtvých po dnešním ruském útoku je podle dosavadních informací 21 a zhruba stejný je počet zraněných. „Nejde o válečné akce - je to čirý terorismus,“ napsal na telegramu. Na místě podle něj nadále zasahují záchranáři i policisté.

Ruský útok na ukrajinskou Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 životů. Prezident to uvedl na telegramu, kde příspěvek doprovodil drastickými záběry následků úderu, který podle něj mířil na civilní obyvatele.

Svět podle Zelenského nesmí mlčet a takové útoky Ruska nesmí zůstat bez odezvy.

Ruský prezident Vladimir Putin neukončí válku, dokud k tomu nebude donucen, prohlásila dnes na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi, je podle ní potřeba podporovat a na Moskvu vyvíjet větší tlak.

Evropská podpora Ukrajiny je založena na třech pilířích, kterými jsou podpora ukrajinské armády, podpora tamních civilních služeb a právního stát a podpora ukrajinského obranného průmyslu, připomněla Kallasová.

EU již vycvičila přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a začala pracovat na tom, aby mohla změnit mandát svých misí, aby bylo možné cvičit vojáky i na území Ukrajiny, uvedla. Evropa podle ní již nyní pracuje na integraci ukrajinského obranného průmyslu do toho evropského.

„Je ve stylu Západu budovat Berlínské zdi,“ pronesl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 

„Ruští politici nám to usnadňují: nemusíte si lámat hlavu nad otázkou pravdivosti ruských prohlášení, stačí je obrátit vzhůru nohama a máte to,“ komentuje Vladimír Handl, docent Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. „Díky za jednoduchost, Moskvo!“

Byla to komunistická vláda NDR, jež roku 1961 zdí obklíčila Západní Berlín, prý na ochranu před „fašistickými elementy“.

Většina ruských podniků očekává zpomalování růstu ruské ekonomiky, vyplývá z průzkumu. Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží držet pod kontrolou inflaci. 

Ruská ekonomika prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky ochabování hospodářské aktivity.

Mediální společnost RBK uvedla, že podle průzkumu očekává zpomalování tempa růstu ekonomiky 57 procent ruských podniků, zatímco oživení předpokládá 28 procent podniků. Zbývajících 15 procent dotazovaných společností pak nebylo schopno budoucí vývoj předpovědět.

Ruské útoky na ukrajinskou Doněckou oblast si v pondělí vyžádaly šest mrtvých a deset zraněných. V noci Ukrajina sestřelila 60 z 84 ruských dronů.

Takto dopadla budova ukrajinského kabinetu ministrů po zásahem ruskou raketou Iskander - přestože zřejmě nevybuchla naplno.

Poslanci Evropského parlamentu budou dnes debatovat s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a členství země v Evropské unii. Po rozpravě budou hlasovat o návrhu usnesení, které oceňuje ukrajinské úsilí o posílení demokratických institucí v době, kdy země čelí útočné válce ze strany Ruska.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ohlášený občanský protest v Bratislavě proti krokům slovenského premiéra Roberta Fica v zahraniční politice tento pátek nebude. Na čtvrtek je ale do slovenské metropole svolána jiná protivládní demonstrace, za kterou stojí hlavně opoziční poslanec Alojz Hlina. Ten dohodu o uspořádání pouze jedné demonstrace oznámil po dnešním jednání se zástupci občanského sdružení Mír Ukrajině, jež původně svolalo novou demonstraci právě na pátek.

Slovenské sdružení Mír Ukrajině letos stálo za mohutnými protivládními protesty, jež v několika desítkách měst na Slovensku a také v zahraničí odstartovala prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním se pak Fico setkal ještě dvakrát, naposledy minulý týden v Číně. Jiní evropští státníci zpravidla omezili kontakty s ruskými politiky, a to kvůli vojenské invazi na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.

Ceny ropy se na začátku týdne zvyšují, reagují tak na rozhodnutí skupiny producentů OPEC+ zvýšit těžbu jen mírně. Obchodníci také do ceny zohlednili možnost dalších sankcí vůči Rusku a jeho energetickému sektoru.

Cena severomořské ropy Brent krátce po 18:30 SELČ vykazovala růst o 0,8 procenta těsně nad 66 dolarů za barel. Cena americké lehké ropy WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,7 procenta a prodávala se téměř za 62,30 dolaru za barel. Minulý týden ceny klesly o více než tři procenta.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.

Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.

Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.

Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.

„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).

Evropská unie úzce koordinuje přípravu nových sankcí proti Rusku se Spojenými státy, uvedl dnes předseda Evropské rady António Costa, který je na návštěvě Finska. Evropská komise (EK) nyní připravuje devatenáctý soubor sankčních opatření, představen by mohl být v příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale také finančních služeb.

„Musíme tu válku zastavit, musíme podporovat Ukrajinu a zvýšit tlak na Rusko,“ uvedl Costa. „Naše úsilí koordinujeme s USA, aby sankce byly ještě účinnější a donutily (ruského prezidenta Vladimira) Putina usednout k jednacímu stolu,“ dodal předseda unijních summitů.

V neděli večer budovu kabinetu ministrů v Kyjevě nezasáhl útočný dron, ale řízená střela Iskander, tvrdí Defense Express s odvoláním na své zdroje.

Hlavice rakety o hmotnosti 450 kg nevybuchla. Požár v horních patrech budovy byl způsoben vznícením paliva z nádrží rakety, píší noviny.

Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarina Mathernovová, která spolu s dalšími diplomaty navštívila poškozenou budovu, na Facebooku také napsala , že budovu kabinetu ministrů zasáhl raketový systém Iskander .

„Byly nám ukázány působivé fragmenty samotné rakety,“ napsala.

Ruské ministerstvo obrany útok na kabinet ministrů nepotvrdilo. Ministerstvo tvrdí, že cílily pouze na vojenské objekty a průmyslové podniky.

Imperialistický plán ruského prezidenta Vladimira Putina by dobytím Ukrajiny neskončil, ale začal. V projevu na setkání německých velvyslankyň a velvyslanců to dnes řekl kancléř Friedrich Merz. Ukrajina podle něj v každodenním boji proti ruské agresi chrání i evropskou svobodu. Válka přitom může podle Merze trvat ještě dlouho.

„Putinův imperialistický plán by dobytím Ukrajiny neskončil, ale teprve by začal,“ řekl velvyslaneckému sboru na setkání na ministerstvu zahraničí v Berlíně Merz. Evropa si podle něj dobře uvědomuje, že Ukrajina bojuje i za její svobodu, a proto ji také v jejím boji podporuje. Válka na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo svou invazí v únoru 2022, podle Merze může bohužel „trvat ještě dlouho“.

Rusko jen hledá výmluvy, jak se vyhnout summitu s Ukrajinou a Spojenými státy a pokračovat ve válce proti Ukrajině. V projevu na setkání německých velvyslankyň a velvyslanců to dnes řekl ministr zahraničí Johann Wadephul. Na Ukrajině se přitom podle něj rozhoduje o budoucnosti Evropy.

„Tři týdny po summitu na Aljašce musíme říci, že Rusko využívá každé výmluvy, aby vedlo válku dál a vyhnulo se summitu ve třech,“ uvedl Wadephul. 

Ruské propagandistce Simonjanové byla diagnostikována „vážná nemoc“, píše Kyiv Independent s odvoláním na její prohlášení v pořadu propagandisty Vladimira Solovjova na stanici Rossija-1.

Ruská propagandistka Margarita Simonjanová 7. září uvedla, že jí byla nedávno diagnostikována „vážná nemoc“ a že se chystá na operaci. Jedná se o jednu z nejvýraznějších tváří ruské státní propagandy a za tuto roli na ni byly uvaleny sankce ze strany EU, Velké Británie, USA a Ukrajiny.

EU by se měla vzdát ruské ropy a plynu a místo toho nakupovat zkapalněný zemní plyn, benzin a další fosilní paliva od Spojených států, řekl deníku Financial Times americký ministr energetiky Chris Wright.

„Kdyby Evropané stanovili hranici a řekli: ‚Už nebudeme kupovat ruský plyn, už nebudeme kupovat ruskou ropu,‘ učinilo by to USA agresivnějšími [co se týče sankcí]? Rozhodně,“ citují noviny ministra.

Podle Wrighta by to bylo pro Evropu ekonomicky výhodné.

„Vy [evropské země] potřebujete spolehlivé dodavatele energie, spojence, ne nepřátele,“ vysvětlil. Wright dodal, že ukončení nákupu ruského paliva Evropou by snížilo financování ruské válečné mašinerie.

Vzhledem k rostoucí inflaci Rusko uprostřed obav z reakcí veřejnosti zakročuje proti producentům potravin.

Ruští státní zástupci vyšetřovali v první polovině roku 2025 více než 400 případů rostoucích spotřebitelských cen a vydali varování více než 5 000 společnostem, uvedl 8. září ruský generální prokurátor Igor Krasnov podle provládního serveru RBC.

„Brambory, vejce, mléko a máslo zdražují... Ale někteří bezohlední výrobci, dodavatelé nebo prodejci si tímto způsobem dovolují profitovat,“ dodal. Infomuje o tom Kyiv Independent.

Sankce nepřinesly žádný účinek, Rusko důsledně směřuje k dosažení svých cílů. „Sankce jsou agendou, kterou v popředí podporuje kyjevský režim a evropské země. Dělají vše pro to, aby vtáhly Washington do své orbity a tyto sankce zavedly,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku kremelského reportéra Alexandra Junaševa ohledně postoje Moskvy k Trumpovým hrozbám zavedení nových sankcí proti Rusku. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.

„Neomezený počet sankcí, které byly proti naší zemi zavedeny, neměl žádný účinek. Ukázaly se jako naprosto zbytečné, pokud jde o vyvíjení tlaku na Rusko. Rusko důsledně směřuje k dosažení stanovených cílů,“ vysvětlil Peskov.

V důsledku ruského útoku bude osm osad v Obuchovském okrese Kyjevské oblasti dva dny bez plynu, uvedl na Telegramu šéf regionální vojenské správy Mykola Kalašnik. Vypnutí se dotkne více než 8 tisíc předplatitelů, upřesnil.

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) 8. září oznámila, že zadržela ázerbájdžánského občana obviněného z přípravy útoků na budovy policejních složek ve Stavropolském kraji jménem Ukrajiny.

Případ se objevil uprostřed zhoršujícího se napětí mezi Moskvou a Baku. FSB tvrdila, že se muž připojil k neidentifikované ukrajinské „teroristické organizaci“ a prohledával potenciální cíle ve Stavropolu a Jessentuki.

Ruské ministerstvo obrany ve svém prohlášení na síti Telegram uvedlo, že ruští vojáci zasáhli „energetický objekt, který zajišťoval provoz podniků vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny“ .

Ukrajinské ministerstvo energetiky dříve informovalo o ruském útoku na tepelnou elektrárnu v Kyjevské oblasti. Podle ukrajinských telegramových kanálů se jedná o Trypilskou tepelnou elektrárnu. Několik obcí v Kyjevské oblasti bude dva dny bez dodávek plynu, uvedly místní úřady.

Dron s cyrilicí havaroval v Polsku poblíž hranic s Běloruskem. Dron bez výbušnin byl objeven poblíž polsko-běloruských hranic v obci Polatycze, asi 300 metrů od hraničního přechodu, uvedla 8. září lublinská prokuratura podle PolsatNews. 

„Dron je neozbrojený a jsou na něm nápisy v cyrilici,“ uvedla Agnieszka Kepková, mluvčí státního zastupitelství ve východopolském městě Lublin.

V noci na pondlělí zasáhly útočné drony dvoupatrovou obytnou budovu v obci Novodoneckij v Kramatorském okrese, což mělo za následek smrt 77letého muže a jeho 51leté dcery, informovala podle BBC Doněcká oblastní prokuratura.

Další dva lidé byli zraněni. Ruské úřady se k útoku nevyjádřily.

Evropská delegace tento týden odcestuje do Washingtonu, aby projednala možnost společného postupu k uvalení sankcí na Rusko, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.

Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil, že je připraven přejít k druhé fázi sankcí proti Rusku. Oznámil také, že evropští lídři (kteří přesně, Trump neuvedl) přijedou v pondělí nebo v úterý do USA, aby jednali o Ukrajině.

V rámci nového, 19. balíčku má Evropská unie podle agentury Bloomberg v úmyslu uvalit sankce na několik ruských bank a energetických společností. Sankce se navíc mohou dotknout ruských platebních systémů, kreditních karet a kryptoměnových burz. EU také plánuje zavést další omezení obchodu s ropou.

Ukrajinské drony v srpnu zasáhly více než 67 000 ruských cílů, uvedl vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Konkrétně drony dlouhého doletu zasáhly 60 cílů na ruském území.

„Schopnost Ruska vyrábět palivo a mazivo pro armádu, její letecké zbraně, rakety a bezpilotní letouny, systémy protivzdušné obrany byla oslabena a fungování dopravního systému bylo narušeno,“ řekl Syrsky.

Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny také informoval o obnovení kontroly nad 58 kilometry čtverečními ukrajinského území během srpna. Ruské jednotky, uvedl Syrskyj, dobyly 13,5 kilometru čtverečních v Dobropilském směru a ztratily 25,5 kilometru čtverečních. V Pokrovském směru dobyly 5 kilometrů čtverečních a ztratily 26 kilometrů čtverečních. Syrskyj odhadl převahu ruských sil a zdrojů na trojnásobek, v hlavních oblastech na 4–6násobek.

V noci z neděle na pondělí zaútočily ruští vojáci na Ukrajinu 142 drony (útočnými i simulátorovými), tvrdí ukrajinské vzdušné síly v telegramu. 112 dronů bylo sestřeleno nebo potlačeno, 26 úderných dronů bylo zasaženo na 7 místech a na jedno místo dopadly trosky.

V noci ze soboty na neděli Rusko podle ukrajinských ozbrojených sil zaútočilo na Ukrajinu rekordním počtem dronů – více než 800 kusy.

Jedna z tepelných elektráren byla zasažena masivním ostřelováním, informovalo ministerstvo na svém telegramovém kanálu.

„Cíl je zřejmý – způsobit ještě větší útrapy civilnímu obyvatelstvu Ukrajiny, nechat ukrajinské domy, nemocnice, školky a školy bez elektřiny a tepla,“ píše ministerstvo energetiky. Není uvedeno, který objekt byl poškozen. Ministerstvo energetiky uvedlo, že záchranáři a energetici v současné době pracují na odstraňování následků ostřelování.

Počet obětí masivního útoku ruských dronů a raket na Kyjev v noci na 7. září vzrostl na tři: záchranáři našli tělo třetí oběti.

Ukrajinská záchranná služba v pondělí brzy ráno oznámila, že z trosek zničené devítipatrové budovy v Kyjevě bylo vytaženo tělo muže.

Kromě této osoby byla v neděli večer při ruském útoku v Kyjevě zabita žena a její dvouměsíční dítě, píše BBC.

Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v pondělí večer bylo nad ruským územím sestřeleno sedm ukrajinských dronů.

Podle ministerstva byly nad Tulskou oblastí sestřeleny tři drony, nad Smolenskou oblastí dva a po jednom nad Brjanskou a Rjazaňskou oblastí.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že během dneška a úterý přicestují do Spojených států někteří evropští představitelé, aby projednali další postup v dosažení příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters, podle které Trump blíže nespecifikoval, kteří představitelé přiletí. Agentura DPA později uvedla, že se jedná o několik evropských úředníků pod vedením zvláštního zmocněnce EU pro sankce Davida O’Sullivana, kteří dnes navštíví Washington.

Dobrou noc, vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se rozběhne zase od rána.

„Vyzkoušeli jsme obrněná auta, na kterých pracuje Team4Ukraine tady v Česku,“ tweetuje ukrajinská aktivistka Anastasiia Sihnaievska. „Brzy je kluci odvezou na Ukrajinu – tam, kde jsou opravdu potřeba: k evakuaci zraněných a k obraně.“

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že počítá se silnou odpovědí mezinárodního společenství na dnešní bezprecedentní útok Rusů. „Toto je jasné znamení, že Putin testuje svět, zda to přijme a smíří se s tím,“ uvedl Zelenskyj v pravidelném večerním videoprojevu. Rusko se podle něj snaží způsobit Ukrajině bolest a provádí stále prudší údery.

Proti tomu je třeba čelit „sankcemi proti Rusku, proti osobám spojeným s Ruskem a přísnými cly a dalšími obchodními omezeními pro Rusko,“ pokračoval Zelenskyj, který také obhajoval poslední útoky ukrajinských dronů na ropovody a rafinerie v Rusku. „Nedostatek benzínu v Rusku a další ekonomické problémy jsou logickou reakcí na ruské odmítnutí uzavřít příměří a uspořádat setkání hlav států,“ řekl Zelenskyj.

Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg dnes uvedl, že nejnovější ruský útok na Kyjev nenasvědčuje tomu, že by Moskva chtěla válku na Ukrajině ukončit diplomatickou cestou. Americký prezident Donald Trump krátce předtím uvedl, že je připraven zahájit druhou fázi sankcí proti Rusku. Čeho přesně by se nové sankce týkaly, ani termín zavedení ale neupřesnil, poznamenala agentura Reuters.

„Rusko patrně eskaluje s největším útokem války a zásahem kanceláří ukrajinského kabinetu v Kyjevě,“ uvedl na X Kellogg. „Tento útok nesignalizuje, že Rusko chce válku ukončit diplomaticky,“ dodal.

Noční ruský útok drony a raketami na Ukrajinu si vyžádal čtyři mrtvé a 44 raněných, oznámili prezident Zelenskyj a premiérka Svyrydenková.

Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi uvedl na Telegramu, že zařízení strategického významu pro transport ropných produktů z běloruských rafinerií do Ruské federace bylo výrazně poškozeno požárem po úderu jeho bezpilotních letounů. Přesný rozsah škod není ale zatím znám.

Maďarská ropná společnost MOL uvedla, že dodávky ropy do Maďarska pokračují podle harmonogramu. Také na Slovensko proudí ropa bez přerušení, napsala slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková na svém účtu na síti Facebook.

„Zbabělé údery ukazují, že Putin se domnívá, že může postupovat beztrestně. Nemyslí to s mírem vážně,“ komentoval masivní bombardování Kyjeva a jiných měst britský premiér Keir Starmer.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v reakci na rozsáhlý ruský vzdušný útok vyjádřil podporu Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak uvedl, že s Macronem telefonicky hovořil o koordinaci dalších kroků s cílem zajistit „adekvátní reakci“.

Ruské síly podle ukrajinské armády v noci na dnešek vyslaly na Ukrajinu nejméně 805 dronů a 13 raket. Podle médií jde o největší vzdušný útok od začátku konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

„Mé myšlenky jsou s oběťmi, jejich milovanými a s Ukrajinou a ukrajinským lidem,“ napsal Macron na síti X. „Po boku Ukrajiny budeme i nadále dělat vše, abychom zajistili spravedlivý a trvalý mír,“ dodal. Francie patří mezi klíčové členy evropské koalice, která v koordinaci s USA a Ukrajinou chystá podobu bezpečnostních záruk pro napadenou zemi v případě dohody o příměří či míru.

„Poprvé od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu Rusové udeřili na sídlo naší vlády v samém centru města Kyjeva. Následky můžete vidět. Požár na 800 čtverečních metrech byl uhašen,“ hlásí se ze svého poničeného pracoviště ukrajinská ministerská předsedkyně Julija Svyrydenková. „Vypadá to, že Rusko nehledá mír a není připravené k vyjednávání. Apelujeme na naše partnery, aby pomohli uzavřít naše nebe. Zesilme sankce proti Rusku. Vytvořme systém bezpečnostních záruk,“ apeluje premiérka.

Ruští vojáci dobyli vesnici Choroše v ukrajinské jihovýchodní Dněpropetrovské oblasti, uvádí ruská agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Rusko v červenci oznámilo dobytí první vesnice v Dněpropetrovské oblasti a od té doby tvrdí, že se zmocnilo dalších několika obcí v tomto regionu. Ukrajinská armáda se zatím k nejnovějšímu ruskému oznámení nevyjádřila.

„Dnes je to již půl roku, kdy Ukrajina přijala návrh USA na okamžité příměří. Současně jsou to více než dva týdny, kdy prezident Zelenskij navrhl schůzku s Vladimirem Putinem,“ tweetuje český ministr zahraničí Jan Lipavský. „Rusko, které válku zahájilo, ji všemi silami prodlužuje!“

Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters dopoledne vysvětlilo masivní úder na Kyjev a další města, že cílem byl "ukrajinský vojensko-průmyslový komplex a zařízení dopravní infrastruktury".

Ruské drony při rekordním útoku na Ukrajinu letěly i přes běloruské území. „Vzaly to zkratkou,“ uvedl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat.

Úřad vlády a kyjevští záchranáři zveřejnili fotografie, kterak Rusové zasáhli budovu kabinetu ministrů v Kyjevě.

Desítky explozí byly slyšet mimo jiné i ve středoukrajinském Kremenčuku, kde částečně vypadla elektřina, jak uvedl starosta města Vitalij Maleckyj. Podle webu Ukrajinska pravda tam také rozsáhlý ruský útok poškodil dopravní infrastrukturu, uzavřen byl most přes řeku Dněpr.

Ruské útoky ve městě Kryvyj Rih cílily na dopravní a městskou infrastrukturu, uvedl tamější náčelník vojenské správy Oleksandr Vilkul. V jihoukrajinské Oděse pak byla poškozena civilní infrastruktura a obytné domy, informoval šéf zdejší oblastní správy Oleh Kiper.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková ráno uvedla, že dnes v noci byla poprvé od začátku ruské agrese poškozena hlavní budova ukrajinské vlády.

Podle ní s ohněm v budově úřadu ukrajinské vlády stále bojují hasiči, poničena je střecha a horní patra. Premiérka, která připojila fotografii budovy s plameny v několika oknech, také doplnila, že ruský útok v noci zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Kremenčuk a Oděsu. „Budovy opravíme, ale životy vrátit nelze. Nepřítel každý den terorizuje a zabíjí naše lidi po celé zemi. Svět musí na tuto zkázu reagovat nejen slovy, ale také činy,“ zdůraznila premiérka.

Ruské noční útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev zapálily několik obytných budov, zranily 18 lidí a zabily tři osoby, včetně ročního miminka. Ukrajinské bezpilotní letouny naopak způsobily požár v rafinerii na jihozápadě Ruska, který byl uhašen. 

Sirény se na téměř celé Ukrajině kvůli ruským raketám a dronům rozezněly okolo 1:15 SELČ. Padající trosky ze zničených bezpilotních letounů zapálily střechu čtyř obytných budov v Kyjevě a oheň částečně poničil i další budovy. Hořelo také v Pečerské čtvrti, kde se nacházejí vládní budovy. „Rusko úmyslně a vědomě útočilo na civilní cíle,“ uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko.

Ruské síly v noci na Ukrajinu zaútočily 805 drony, devíti střelami Iskander-K a čtyřmi balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ráno na sociálních sítích ukrajinské letectvo.

Podle serveru listu Ukrajinska pravda je to nový rekordní údaj. Obráncům se podle sdělení ukrajinských vzdušných sil podařilo zničit 747 dronů a čtyři střely.

Ukrajina v noci na dnešek zasáhla ruský ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě země, napsala ráno agentura Reuters. Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi uvedl na Telegramu, že zařízení strategického významu pro transport ropných produktů z běloruských rafinerií do Ruské federace bylo výrazně poškozeno požárem.

Na východě Polska poblíž vesnice Majdan Sielec, zhruba 50 kilometrů od hranice s Ukrajinou, dopadl neidentifikovaný předmět, pravděpodobně dron. Informují o tom polská média.

Úřady potvrdily, že nikdo nebyl zraněn. Mluvčí polského ministra obrany Janusz Sejmej uvedl, že objekt nebyl bojeschopným dronem a nevykazoval žádné „vojenské charakteristiky.“ Polská komerční rozhlasová stanice RMF FM informovala, že se pravděpodobně jedná o dron používaný k pašování.

Na Ukrajinu dnes večer znovu zaútočil roj ruských dronů. V hlavním městě Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana, informují ukrajinská média. Armáda varuje před blížícími se bojovými drony nad Černým mořem směrem k Chersonu. Obyvatelé obou měst byli vyzváni, aby odešli do krytů.

Letecký poplach byl vyhlášen i v jiných částech Ukrajiny. Kromě Dněpropetrovské oblasti zaznamenalo dopady a exploze bojových dronů také Záporoží. V obou regionech způsobily škody, informovaly úřady.

Vojenský správce Ivan Fedorov uvedl, že v Záporoží byla zasažena mimo jiné mateřská školka a obytný dům. Jedna žena podle něj utrpěla střepinové zranění na hlavě.

Ruský dron shazoval v ukrajinském městě Černihiv letáky ve formě stohřivnových bankovek, v nichž vyzýval místní obyvatele ke kolaboraci s ruskými silami. Letáky nabízely skutečné peníze výměnou za souřadnice, které by Rusku pomohly zaměřit ukrajinské síly.

„Policie varuje občany před trestní odpovědností za šíření informací o poloze a pohybu ukrajinských ozbrojených sil!“ stojí v úředním prohlášení podle deníku The Kyiv Independent.

Truchlení může vypadat různě. Na lvovském hrobě vojenské medičky Iryny Cybulkové, jež zemřela roku 2024, rostou rajčata. Pěstuje je tam její matka Oxana, vlastně na dceřino přání, jako symbol útěchy. „Chci děti. Chci dům. Chci pěstovat rajčata,“ přávala si místo války mladá žena, jež zemřela dva dny před 26. narozeninami. O její příběh se na X podělila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.

„Základním předpokladem ukončení vojenského konfliktu je otázka, že Ukrajina nebude členským státem NATO,“ řekl slovenský premiér Robert Fico v rozhlasovém diskusním pořadu veřejnoprávní stanice RTVS. Tvrdil také, že napětí způsobilo to, že Rusko bylo v minulosti obelháno v souvislosti s rozšiřováním NATO.

Ruský prezident Vladimir Putin v Samaře navštívil Kuzněcovovu konstrukční kancelář, legendu v konstrukci leteckých a raketových motorů. Obojí je pochopitelně potřebné pro vojenskoprůmyslový komplex.

Rusko zvládá vyrobit až 2700 kamikaze dronů Šáhid/Geraň, uvedl mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov podle deníku The Kyiv Independent.

Revize pobytových povolení všech Ukrajinců v Česku patří mezi zásadní podmínky nyní opozičního hnutí SPD pro vstup do vlády. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut 12 to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Zopakoval, že ambicí hnutí je vládní angažmá po říjnových sněmovních volbách.

„Chceme realizovat náš program, a to můžeme realizovat pouze ve vládě,“ řekl Okamura. SPD má na kandidátkách zástupce Svobodných, Trikolory a strany Právo Respekt Odbornost (PRO), v průzkumech má v poslední době podporu zhruba od deseti do 13 procent respondentů.

Většina Ukrajinců pobývá v Česku na základě takzvané dočasné ochrany v souvislosti s ruskou vojenskou agresí v jejich zemi. Okamura řekl, že se kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků po vypuknutí ruské invaze zhoršila v Česku dostupnost nájemního bydlení a prodloužila se čekací doba u lékařů.

Ukrajinská protiletecká obrana od pátečního večera zneškodnila 68 z 91 bezpilotních letounů, kterými ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Oznámila to dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská armáda.

Ukrajina zaznamenala zásahy ruskými drony na osmi místech, v dalších čtyřech lokalitách dopadly trosky sestřelených letounů, píše Ukrinform.

Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům. ČTK to řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.

„Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách,“ řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.

Postižené regiony, na které se neziskové organizace a česká pomoc zaměřují, jsou kupříkladu Charkovská, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Problémy s nedostatkem pitné vody postihují také okupovaná území Ukrajiny, kam ale neziskové organizace nemají přístup.

Dobré ráno, drazí čtenáři.

Bělorusko by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohlo propustit stovky politických vězňů, které tamní režim zadržuje. Trump o této záležitosti hovořil s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého označil za velmi váženého muže, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.

Bělorusko z politických důvodů vězní asi 1400 lidí. "Věřím, že se chystají propustit mnoho z těch 1400," řekl Trump v pátek novinářům v Bílém domě. Poznamenal, že by se tak mohlo stát v dohledné době.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Přejeme dobrou noc a na shledanou zítra.

Rusko zveřejnilo seznam mobilních aplikací, jejichž fungování prý bude zajištěno i při výpadcích datového signálu, na které si Rusové zvykli v době útoků ukrajinských dronů. Mají mezi nimi být ruská internetová tržiště, elektronické platební služby či komunikační platformy, nikoli však nejpoužívanější aplikace jako WhatsApp, YouTube či Telegram, napsala dnes agentura Reuters.

Ruské úřady v poslední době stále častěji sahají k vypínání mobilních datových sítí, čímž chtějí zkomplikovat navigaci útočících ukrajinských dronů. Ruské ministerstvo digitálního rozvoje dnes uvedlo, že některé aplikace budou fungovat i při těchto výpadcích, které jsou nutné pro zachování bezpečnosti. O dronech ani Ukrajině se nezmínilo, gubernátoři oblastí hraničících se zemí, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, však výpadky mobilního signálu zdůvodňují právě snahou překazit útoky dronů.

Na seznamu jsou podle ministerstva „nejoblíbenější a společensky nejdůležitější ruské služby a webové stránky“. Jejich fungování má zajistit „zvláštní technické řešení“, uvedl úřad bez bližších podrobností.

Spojenci Ukrajiny připravují nové sankce proti Rusku ve snaze přinutit prezidenta Vladimira Putina ukončit jeho válku na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney. 

„Pan Putin je příčinou této války. Je příčinou toho zabíjení a nebude si diktovat podmínky míru,“ řekl Carney na tiskové konferenci.

Ukrajinský prezident Zelenskyj řekl, že Kyjev je připraven zajistit přepravu ropy a plynu přes své území na Slovensko, pokud nepůjde o ruské suroviny.

Slovenský premiér Robert Fico podpořil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, jež se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Fico rovněž vyslovil za co nejrychlejší nastolení míru v konfliktu na Ukrajině a podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie.

„Děkuji vám za tuto návštěvu. Měli jsme smysluplný rozhovor. Je důležité, že mezi námi probíhá tento dialog, budeme v něm pokračovat,“ řekl Volodymyr Zelenskyj po setkání s Robertem Ficem. Jeho hlavním tématem měly být podle dřívějších vyjádření ukrajinského prezidenta právě dodávky ruské ropy, která proudí potrubím na Slovensko a do Maďarska přes Ukrajinu.

Informoval také Fica slovenského premiéra o jednání s Donaldem Trumpem.

Maďarské úřady vyšetřují zmizení klíčových součástek z osmi vyřazených bojových letounů MiG29 a snaží se zjistit i to, zda tyto komponenty neskončily na Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom informovalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Nejmenované zdroje stanice uvedly, že ze stíhaček zmizela elektronika kontrolující polohu stroje a jeho zbraňové systémy.

Zprávy o tom, že součástky mohly skončit právě tam, znepokojily vládu premiéra Viktora Orbána, která odmítá Ukrajině poskytovat zbraně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou v Užhorodu prohlásil, že na Ukrajině by mohly být nasazeny tisíce vojáků v souladu s bezpečnostními zárukami, které vypracovali spojenci Kyjeva, píše rouskojazyčný server BBC.

Den předtím, po setkání „koalice ochotných“, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že 26 zemí je připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně mezinárodních sil na souši, na moři i ve vzduchu. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že jakékoli západní jednotky umístěné na Ukrajině by byly pro Moskvu legitimním cílem. Zelenskyj navíc v Užhorodu uvedl, že s Costou „koordinoval kroky“ v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.

„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.

Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.

Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.

Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.

Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.

Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.

Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.

Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.

Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.

„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“

Donald Trump je stále pesimističtější ohledně možnosti zprostředkovat v blízké budoucnosti řešení války na Ukrajině nebo zorganizovat setkání mezi Zelenským a Putinem, informovala americká televizní stanice NBC s odvoláním na dva vysoce postavené úředníky Bílého domu.

V reakci na Trumpovo prohlášení, že by Evropa měla přestat kupovat ruskou ropu, evropský úředník, který si přál zůstat v anonymitě, řekl NBC, že je zklamán tím, že Bílý dům neuvalil na Rusko smysluplné nové sankce, které by ho donutily k ukončení války.

Rozhodnutí Bílého domu může být motivováno Trumpovým nedávným sdělením poradcům, že je odhodlán nepoškodit vztahy s Putinem, uvedly televizi dva zdroje obeznámené s jeho komentáři.

Sankce jsou sice nástrojem, který může Putina donutit k ústupkům, ale mají i svou nevýhodu: Každý eskalační obrat ohrožuje Trumpovu roli spravedlivého zprostředkovatele, řekl americký úředník televizi NBC. Výzvou je podle něj moudře načasovat sankce a „zrušit je“, jakmile bude dosaženo pokroku.

Počet obětí ruského útoku na Dánskou radu pro uprchlíky poblíž Černigova vzrostl na 8. Dánská rada pro uprchlíky, jejíž zaměstnanci byli den předtím zraněni při ruském raketovém útoku v Černihivské oblasti, oznámila, že při útoku byli zabiti dva lidé a osm dalších bylo zraněno. Zaměstnanci Dánské rady pro uprchlíky se zabývali odminováním poblíž Černigova.

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být zavedeny ukamžitě, „bez čekání na konec bojů“, prohlásil 5. září na Ekonomickém fóru v Cernobbio prezident Volodymyr Zelenskyj, informovala italská televizní stanice Rai.

Jeho prohlášení navazuje na summit tzv. „Koalice ochotných“, který se konal 4. září. Zelenskyj a evropští lídři diskutovali o plánech na vytvoření mnohonárodních ujišťovacích sil a závazcích v oblasti zbraní, logistiky a výcviku na ochranu Ukrajiny před budoucí ruskou agresí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude na dnešním setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem v Užhorodu pravděpodobně jednat o postupném ukončování dodávek ruské ropy. Podle agentury Reuters to řekl náměstek ukrajinského ministra energetiky Roman Andarak.

Andarak při příjezdu na dnešní neformální jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku v Kodani také řekl, že Ukrajina může Slovensku nabídnout jiná řešení a že existuje infrastruktura pro přepravu paliv také z jiných směrů než z Ruska.

Zelenskyj dnes podle Reuters mezitím řekl, že se na Ukrajině vedle Fica setká s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, a potvrdil, že v plánu jsou jednání o problematice energetiky. Také podle úřadu slovenské vlády bude jedním z hlavních témat dnešních rozhovorů Fica a Zelenského energetická infrastruktura.

Ani v případě, že bude dosaženo mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, by se Evropská unie neměla vracet k ruským energiím, uvedl dnes před jednáním v Kodani eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen.

V Dánsku, které nyní předsedá Radě EU, se dnes schází na neformálním zasedání unijní ministři zodpovědní za energetiku. Podle Jörgensena je zbavení se závislosti na ruských energiích jedním z hlavních témat, o kterých chce hovořit. Evropská komise přišla v červnu s návrhem na postupné zastavení veškerého dovozu ruského plynu a ropy do EU do konce roku 2027.

„I když bude mír, jsem toho názoru, že bychom (z Ruska) neměli dovážet,“ uvedl eurokomisař s tím, že nepůjde o žádné „dočasné opatření“. Spojené státy podle něj podporují, aby EU zastavila dovoz ruské energie. I americký prezident Donald Trump ve čtvrtečním telefonátu s evropskými lídry vyzval podle Reuters Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku.

Po svém projevu na plenárním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) se Vladimir Putin opět vyjádřil k válce na Ukrajině. Zopakoval, že v přímých kontaktech s Volodymyrem Zelenským nevidí velký smysl, ale je na ně připraven. Nejlepším místem pro konání takového setkání by podle ruského prezidenta byla Moskva.

„Řekl jsem, že v tom nevidím moc smysl. Proč? Protože bude prakticky nemožné dosáhnout dohody s ukrajinskou stranou v klíčových otázkách,“ řekl Putin podle BBC.

Zejména podle něj existují právní a technické obtíže při uzavírání dohod týkajících se území. Putin uvedl, že takové dohody by měly být potvrzeny v referendu, ale k tomu je nutné zrušit stanné právo na Ukrajině. „Pokud bude stanné právo zrušeno, musí se okamžitě konat prezidentské volby,“ dodal.

Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu.

Bezpečnostní záruky by po uzavření míru byly potřebné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko, řekl Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku a znovu za naprosto nepřijatelnou označil možnost, že by Ukrajina vstoupila do NATO.

Ukrajinská armáda potvrdila útok na ropnou rafinerii v Rjazani. „Bezpilotní letecké systémy ukrajinských ozbrojených sil zaútočily na ropnou rafinerii v Rjazani,“ informoval šéf ozbrojených sil Robert Brovdi.

Dále byl podle něj napaden ropný sklad v okupovaném Luhansku.

Úřady oznámily, že trosky dronu poškodily obytné budovy v Lipecké oblasti. Dva ukrajinské drony byly včera v noci nad regionem zachyceny a sestřeleny, uvedl guvernér regionu Igor Artamonov.

V Lebedjanu trosky poškodily obytný dům a byla zničena i hospodářská budova. V Jelci, napsal šéf regionu, dopadly trosky dronu vedle soukromého domu, poškodily fasádu a vyrazily okna. Podle předběžných údajů nedošlo k žádným obětem.

Vedoucí administrativy Dněpropetrovské oblasti Ukrajiny v pátek ráno velmi stručně informoval, že během nočního náletu ruské drony zasáhly jistý průmyslový podnik.

„V Dněpru agresor zasáhl podnik. Vznikly tam požáry, které záchranáři rychle začali hasit,“ uvádí se ve zprávě na telegramovém kanálu šéfa regionální správy Sergeje Lysaka.

Podle Lysaka sestřelila protivzdušná obrana v noci nad regionem 15 dronů.

Ruské drony dnes večer v Charkovské oblasti zabily tři lidi a další tři zranily. Oznámil to na platformě Telegram šéf vojenské správy oblasti Oleh Syněhubov.

Druhé největší město Ukrajiny leží v blízkosti ruských hranic na severovýchodě země a je častým terčem útoků dronů agresora.