„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Ruské ministerstvo obrany mezi půlnocí a devátou hodinou ranní SELČ o ukrajinském vzdušném útoku neinformovalo. Moskva, která poměrně pravidelně informuje o ukrajinských dronových úderech na Rusko, obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno zveřejnilo video, které podle něj zachycuje likvidaci bezpilotních letounů v „zóně speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, ale neuvádí, kdy se tak stalo.
Ukrajinský diplomat Andrij Melnyk kritizoval oznámení německého kancléře Friedricha Merze, že Berlín přestane zveřejňovat podrobné údaje o dodávkách zbraní Kyjevu. Bývalý velvyslanec v Německu agentuře DPA naznačil, že by to mohl být jen pokus zastřít nedostatečnou vojenskou pomoc zemi, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi.
Ruské síly v noci na dnešek zaútočily na Ukrajinu s využitím 108 dronů, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Protivzdušná obrana dokázala zneškodnit celkem 55 dronů různých typů, včetně těch označovaných jako Šáhed. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. O osudu ostatních se sdělení letectva nezmiňuje.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli pozdě večer místního času (dnes ráno SELČ) hovořil s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym a německým kancléřem Friedrichem Merzem a potvrdil postoj USA k válce na Ukrajině. O telefonátech informovala agentura Reuters.
Ukrajina ani Rusko dnes brzy ráno zatím neoznámily za dnešní noc žádné významnější vzdušné útoky, jak bývá jindy téměř pravidlem. Dnes by mohlo začít platit třicetidenní bezpodmínečné příměří, které Rusku v sobotu nabídla Ukrajina spolu s klíčovými evropskými zeměmi, Moskva na návrh oficiálně nereagovala.
Na Pražském hradě začne dnes odpoledne dvoudenní konference Evropa jako úkol, zaměří se na evropskou konkurenceschopnost, podporu Ukrajiny a evropské bezpečnosti, rozšiřování Evropské unie nebo na budoucnost globálního obchodu. Akci zahájí prezident Petr Pavel. V úterý bude program pokračovat v Černínském paláci.
Nejméně tři lidé utrpěli zranění poté, co ukrajinská armáda ostřelovala raketami ruské město Rylsk, kde vážně poškodila místní hotel, uvedl v neděli večer podle ruských tiskových agentur úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn. Rylsk leží v tomto západoruském regionu, ve kterém od loňského srpna bojují ukrajinské jednotky. Jejich vyhnání za hranice Moskva opakovaně oznámila a Kyjev opakovaně popřel.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítejte zpět, online přenos pokračuje.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bude Ukrajina reagovat zrcadlově, pokud Rusové poruší příměří, které má podle Kyjeva a evropských států začít v pondělí. „Očekáváme příměří od zítřka, tento návrh je na stole,“ uvedl později sám Zelenskyj. „Čekáme jasnou odpověď z Ruska. Válka bude muset skončit. Zabíjení musí skončit,“ zdůraznil a dodal, že ukrajinské síly budou připraveny reagovat na ruské počínání zrcadlovým způsobem.
Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby. Uvedl to dnes polský premiér Donald Tusk na sociální síti X.
„Nyní již s jistotou víme, že velký požár nákupního centra Marywilska způsobilo žhářství nařízené ruskými službami. Akci koordinovala osoba pobývající v Rusku. Někteří pachatelé jsou již ve vazbě, ostatní byli identifikováni a pátrá se po nich,“ napsal Tusk.
Nejméně dva mrtvé si vyžádala exploze během víkendové oslavy v jednom domě v okolí Moskvy. Podle médií během popíjení lihovin explodoval ruční granát, kterým se po návratu z války proti Ukrajině pochlubil jeden z účastníků oslavy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer na sociální síti uvedl, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří, představující nezbytný základ pro diplomacii.
„Očekáváme, že zítra bude uzavřeno příměří – úplné a trvalé, které poskytne nezbytný základ pro diplomacii. Nemá smysl vraždění protahovat. A na Putina budu čekat ve čtvrtek v Turecku. Osobně. Doufám, že tentokrát Rusové nebudou hledat důvody, proč nemohou,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.
Náměstek maďarského ministra zahraničí Levente Magyar dnes podle agentury MTI oznámil, že zrušil jednání s Ukrajinou, které bylo naplánované na pondělí na úrovni expertů a mělo se týkat jazykových práv maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. Stalo se tak poté, co ukrajinská tajná služba SBU v pátek ohlásila, že odhalila maďarskou špionážní síť v Zakarpatské oblasti, a obě země si vzájemně vyhostily diplomaty. Maďarsko-ukrajinské vztahy jsou delší čas napjaté, Budapešť udržuje vztahy s Moskvou a odmítá vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi.
Zatímco Ukrajina je připravena k úplnému příměří, ruský prezident Vladimír Putin hledá způsoby jak se mu vyhnout. Tlak na Rusko musí pokračovat. Proto Česko pokračuje také v muniční iniciativě. ČTK to sdělil premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na Putinovy návrhy na uspořádání jednání v Istanbulu.
Kyjev a velké evropské země nabídly Rusům v sobotu třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by mělo platit od pondělí. Pokud je Moskva nepřijme, chtějí Evropa a USA koordinovat nové protiruské sankce. Putin poté navrhl, aby se 15. května konala přímá jednání Ruska s Ukrajinou v Istanbulu. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova Rusko návrh na příměří zváží, ale vyvíjet na něj nátlak nemá smysl. Už dřív řekl, že se Kreml nenechá hrozbou sankcí zastrašit.
Nástup nového českého velvyslance v Rusku není průlom, ale přirozený logický krok. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli europoslanec Alexandr Vondra (ODS), místopředseda ANO Radek Vondráček a europoslanec Jan Farský (STAN). Daniel Koštoval je podle Vondry velmi zkušený diplomat. Počty diplomatů na ambasádě by se podle hostů pořadu zvyšovat neměly, shodli se.
Posunem v návrhu ruského prezidenta Vladimira Putina na jednání s Ukrajinou jsou bezpodmínečná jednání. Je otázka, jestli to není jen zdržovací taktika, řekl dnes v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Uvedl rovněž, že má tendenci souhlasit s názorem francouzského prezidenta Emanuela Macrona, který Putinův návrh označil za první krok, který ale nestačí. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka by se měl návrh hodnotit kladně. Spíše by se soustředil na to, že Putin chce trvalý mír a ne přestávku k dozbrojování, řekl.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je skeptický ke snahám o příměří na Ukrajině. Nevidí k němu ze strany Ruska reálné kroky. Řekl to dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News. Šéf české diplomacie dodal, že pokud se podaří navrhovaný třicetidenní klid zbraní prosadit, je nutné podniknout také kroky k odrazení Ruska od následných útoků. Europoslanec Filip Turek (za Motoristy) poukazuje na to, že Rusové mají jaderné zbraně, které by mohli pod tlakem případně použít. Lipavský označil strašení jadernou válkou za klasickou ruskou propagandu. "Opakovaně říkám, že ke snahám o příměří jsem skeptický. Nevidím reálné kroky, které by k němu směřovaly," uvedl Lipavský. Zmínil ruskou reakci na předkládané mírové návrhy. "Putin řekl, že bude jednat, ale že s mírovými plány máme udělat něco, co nebudu říkat. Bylo to velmi vulgární," řekl šéf české diplomacie.
Papež Lev XIV. v dnešním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Přivítal také příměří mezi Pákistánem a Indií dojednané o víkendu. Podle papeže svět čelí "třetí světové válce po kouscích", což tvrdil jeho předchůdce papež František.
"Nosím ve svém srdci bolest milovaného ukrajinského lidu," řekl Lev XIV. a vyzval, aby se co nejdříve dospělo k "autentickému, spravedlivému a trvalému míru" na Ukrajině. "Ať jsou osvobozeni všichni zajatci a ať se děti mohou vrátit ke svým rodinám," prohlásil.
Turecko je připraveno hostit mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Sdělil to podle tiskových agentur turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Přímé rusko-ukrajinské rozhovory by mohly začít 15. května v Istanbulu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak poté, co Kyjev a velké evropské země navrhly zahájit od pondělí třicetidenní příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda podnikla invazi na Ukrajinu.
Dnes ráno bezpilotní letouny zaútočily i na oblast kolem ukrajinské metropole a způsobily blíže nespecifikované škody ve dvou okresech.
Filip Turek, europoslanec za Motoristy sobě a Přísahu, žádá omluvu vůči velké části Čechů, kterou prý urazila nynější vláda a její příznivci. „Ukrajina přijde o území, Rusko je bohužel supervelmoc, myslím, že je zjevné už několik let, jak to dopadne,“ prohlásil v Partii Terezie Tománkové - a postěžoval si, že když to on a další prohlašovali před rokem či dříve, dostávali od odpůrců nálepku stoupenců Ruska. Najednou to ale podle něj hlásá i vláda a západní koalice ochotných se svým plánem na příměří.
Ukrajina během ruského jednostranného příměří zaútočila více než 14.000krát, tvrdí Moskva. Ruské třídenní příměří skončilo v noci na dnešek.
„Samozřejmě vítám výzvu k příměří,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský. A zkritizoval Vladimira Putina za kličkování - sice navrhl jednání v Istanbulu, „ale nechce zastavit palbu, chce pokračovat v té válce,“ prohlásil Lipavský v Partii Terezie Tománkové.
„K výzvám k příměří jsem velmi opatrný. Každý den se střílí, každý den se bombarduje, to je realita. Pokud se příměří domluví, musíme podpořit Ukrajinu tak, aby Rusko nemělo chuť znovu začít - to je cíl koalice ochotných,“ dodal ministr.
Putin však zatím klid zbraní nepotvrdil. Místo toho navrhl setkání Ruska a Ukrajiny v Istanbulu. Tato schůzka by podle jeho poradce Jurije Ušakova zohlednila současný stav na bojišti i jednání z roku 2022.
Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí 30denní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
It is a positive sign that the Russians have finally begun to consider ending the war. The entire world has been waiting for this for a very long time. And the very first step in truly ending any war is a ceasefire.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 11, 2025
There is no point in continuing the killing even for a single…
Po třídenním příměří zaútočilo Rusko více než 100 drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda. Ukrajinská armáda jich 60 zničila.
Během tří let válečného konfliktu na Ukrajině pomohl program ministerstva vnitra Medevac 118 lidem formou evakuací a lékařských misí. Díky financím z programu byly vyškoleny zhruba dvě stovky zdravotníků. Do vybavení zdravotnických zařízení na Ukrajině šlo přes 90 milionů korun. Pomoc shrnul u příležitosti nedávné návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze tiskový odbor ministerstva vnitra. Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí ujistil Ukrajince, kteří čelí ruskému ataku, o další podpoře.
"V roce 2025 pokračuje program Medevac především formou lékařských misí přímo na Ukrajině, školením zdravotnického personálu v Česku a podporou projektů zaměřených na duševní zdraví a zlepšení zdravotnické péče ve spolupráci s neziskovými organizacemi," uvedlo ministerstvo vnitra.
Návrh ruského prezidenta Vladimira Putina na uspořádání přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je prvním krokem, který ale nestačí. Dnes to podle agentury AFP při návratu z Kyjeva řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj chce Putin získat čas.
"Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání," řekl Macron novinářům poté, co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podle něj "prvním krokem, ale nestačí". Protinávrh ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc.
Francie a Británie ještě nedohodly podrobnosti o případném rozmístění kontingentu západních sil na Ukrajině po možném ukončení bojů a vyslovují se pro vůdčí roli ukrajinských ozbrojených sil při zajištění bezpečnosti země. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření francouzského prezidenta a britského premiéra před novináři po dnešních jednáních v Kyjevě.
Kontingent západních sil by měl odradit Rusko od případného dalšího útoku na sousední zemi. Moskva jakoukoliv přítomnost západních vojáků na Ukrajině odmítá.
Německo přestane zveřejňovat podrobné údaje o vojenské pomoci Ukrajině, řekl nový kancléř Friedrich Merz. Omezením veřejných informací o dodávkách zbraní se má dosáhnout „strategické nejednoznačnosti“ a zabránit Rusku získat jakoukoliv strategickou výhodu, napsala agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje obeznámené s celou záležitostí.
„Za mého vedení nebudou debaty o dodávkách zbraní, jejich ráži, zbraňových systémech a podobně vedeny před zraky veřejnosti,“ řekl Merz podle Reuters v rozhovoru poskytnutém televizním stanicím při dnešní návštěvě ukrajinské metropole.
Server BBC News v této souvislosti připomněl, že Merz se ještě v opozici zasazoval za to, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus o doletu okolo 500 kilometrů.
Rusko zváží návrh na třicetidenní příměří, ale má vlastní stanovisko, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina americké televizi CNN. Pokoušet se vyvíjet nátlak na Rusko nemá smysl, zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov.
„Už jsme si zvykli na sankce. Dokonce si už představujeme, co podnikneme po jejich vyhlášení, jak budeme minimalizovat jejich dopady. Naučili jsme se to. Pokoušet se nás zastrašit sankcemi je ztráta času,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v reakci na evropskou výzvu k příměří. „Z Evropy slyšíme mnoho protikladných vyjádření. Celkově vyznívají spíše konfrontačně než jako pokusy oživit naše vztahy,“ prohlásil.
„Strčte si tyto mírové plány do zadku,“ reagoval bývalý ruský prezident a premiér, nyní předseda vládnoucí strany Jednotné Rusko Dmitrij Medveděv na výzvu evropských lídrů, aby si Moskva vybrala mezi příměřím, anebo sankcemi.
„Pokud to Putin myslí s mírem vážně, má šanci to ukázat. Už bez žádných dalších 'kdyby' a 'ale', bez žádných dalších podmínek a průtahů,“ řekl britský premiér Keir Starmer na tiskové konferenci v Kyjevě po představení plánu měsíčního příměří.
Prohlášení Evropanů jsou konfrontační a Rusko se nenechá zastrašit sankcemi, reagoval Kreml na požadavek příměří od pondělka.
„Celkové příměří (na souši, moři, ve vzduchu a ohledně infrastruktur) na 30 dní spustí proces pro ukončení nejdelší a největší války v Evropě od druhé světové války,“ uvedl zmocněnec současné americké administrativy pro Ukrajinu Keith Kellogg. „Jak opakovaně řekl prezident (Donald Trump), zastavte zabíjení teď,“ tweetoval Kellog.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska se dnes v Kyjevě shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Evropa i Spojené státy ovšem zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud ruský prezident Vladimir Putin příměří odmítne.
Postup má podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámili Zelenskyj a zástupci velkých evropských zemí podle agentur po svém dnešním setkání. S americkým prezidentem dnes o věci z Kyjeva hovořili telefonicky.
Zavedením 30denního příměří začíná cesta směrem k trvalému a spravedlivému míru na Ukrajině, uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Podle něj je nutné podporovat tyto snahy „nepřetržitou a konkrétní pomoci“. „Z našeho dnešního jednání je jasné, že jsme zavázáni a budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ uvedl Rutte, podle Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí, kteří jsou na návštěvě Kyjeva, dnes po telefonu mluvili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání bylo plodné a týkalo se úsilí dosáhnout míru, uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha. Ukrajina je podle něj připravena začít už od pondělí dodržovat Spojenými státy navržené třicetidenní příměří.
„Ukrajina a její spojenci jsou připraveni na plné nepodmíněné příměří na souši, moři a ve vzduchu na nejméně 30 dní počínaje pondělím,“ uvedl na síti X Sybiha. Podle něj to může otevřít cestu k mírovým rozhovorům, pokud Rusko odsouhlasí trvalé příměří a bude zaveden mechanismus, který bude jeho dodržování monitorovat.
„Jsme připraveni pokračovat ve velkém tlaku na Rusko a zavést další ostré sankce v případě porušení příměří,“ uvedla k jednání koalice ochotných v Kyjevě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní záleží nyní na Rusku, jak se rozhodne. Von der Leyenová vyzvala k zavedení 30denního příměří bez dodatečných podmínek.
Rusko uzavře vzdušný prostor nad vojenskou střelnicí Kapustin Jar kvůli testování balistických raket Orešnik (Líska), píše dnes server Ukrajinska pravda. Podobný krok Moskva učinila i před ostřelováním ukrajinského města Dnipro v listopadu loňského roku.
K uzavření vzdušného prostoru nad střelnicí Kapustin Jaru, která se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska, má podle serveru dojít od 12. do 13. května mezi šestou a čtvrtou hodinou místního času (4:00 a 14:00 SELČ). Omezení se týká všech letadel.
Může to znamenat, že Rusko se chystá na jejich odpálení, píše ukrajinský server Militarnyi, který upozorňuje zejména na rozsah prostoru, který má být uzavřen - od země po neomezenou výšku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vřele uvítal státníky z Francie, Německa, Británie a Polska. Prezidenta Emmanuela Macrona a premiéry Friedricha Merze, Keira Starmera a Donalda Tuska spolu se svou první dámou Olenou vzal k památníku padlých vojáků na náměstí Nezávislosti („majdanu“) v centru Kyjeva.
Pokud Rusko bude i nadále odmítat příměří, zvýší na něj Evropa ve spolupráci s USA tlak, uvedl po příjezdu do Kyjeva francouzský prezident Macron.
„Vítejte na Ukrajině!“ Francouzský prezident Emmanuel Macron vystupuje z vlaku v Kyjevě.
Do Kyjeva dnes ráno společně přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron, šéf britské vlády Keir Starmer a nový německý kancléř Friedrich Merz. Napsaly to krátce po 7:00 SELČ agentury AFP a DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v hlavním městě země, která se brání ruské agresi, pořádá setkání takzvané koalice ochotných.
Na místě by měl být také například šéf polské vlády Donald Tusk, další činitelé včetně třeba českého premiéra Petra Fialy se připojí na dálku.
Ukrajinská agentura Unian na svém webu připomněla, že vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Polska jsou v Kyjevě společně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro Merze, který byl zvolen parlamentem do čela vlády tento týden, je to první cesta na Ukrajinu ve funkci německého kancléře.
Lídři přicestovali do Kyjeva časně ráno vlakem z Polska.
Evropští lídři - zleva čerstvě zvolený německý kancléř Friedrich Merz, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Kier Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron - u jednoho stolu v Polsku těsně před odjezdem do Kyjeva.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc.
Velvyslanectví USA v Kyjevě obdrželo informace o potenciálně závažném leteckém útoku, ke kterému může dojít kdykoli v průběhu několika následujících dnů. Velvyslanectví jako vždy doporučuje občanům USA, aby byli připraveni se v případě vyhlášení leteckého poplachu okamžitě ukrýt.
Několik desítek lidí se sešlo dnes večer v Praze, aby podpořili plán European Sky Shield for Ukraine. Jedná se o iniciativu, která spočívá ve vyslání 120 letadel evropských zemí, která by sloužila k zabezpečení oblohy nad střední a západní částí Ukrajiny před ruskými útoky. Novinářům to řekl jeden z organizátorů akce Michal Majzner z iniciativy Občanský rozcestník. Iniciativa také v otevřeném dopise vyzvala k premiéra Petra Fialu (ODS), aby plán podpořil. Dopis podle Majznera podpořilo 34 osobností.
Francii podle informací Reuters nebude v Kyjevě na zítřejším jednání koalice ochotných zastupovat prezident Emmanuel Macron, ale ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Ten je již na cestě do ukrajinské metropole, poznamenal Reuters.
Sobotního jednání takzvané koalice ochotných, které hostí Ukrajina, se přes internet zúčastní český premiér Petr Fiala, sdělila ČTK vládní mluvčí.
Po vyhoštění dvou ukrajinských diplomatů z Maďarska, které Budapešť označila za špiony, vyhostila Ukrajina v odvetě dva maďarské diplomaty.
Ukrajina popřela, že by její občané vyhoštění dnes z území Maďarska byli špioni. „Dva vyhoštění pracovníci ukrajinské ambasády v Budapešti jsou ukrajinští diplomaté,“ uvedl server Ukrajinska pravda.
Sobotní summit takzvané koalice ochotných na Ukrajině, který oznámil Zelenskyj, bude podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zčásti on-line. Spekuluje se o osobní účasti německého kancléře Friedricha Merze.
Polský premiér Donald Tusk podle Reuters dnes před odletem do Paříže řekl, že Polsko a Francie budou vyvíjet společné mírové iniciativy pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Maďarsko oznámilo, že vyhostilo dva údajné špiony pracující pod diplomatickým krytím na ukrajinském velvyslanectví v Budapešti. Jde zřejmě o odvetu za dva zatčené údajné maďarské špiony, kteří podle ukrajinské kontrarozvědky SBU působili na Ukrajině proti zájmům země.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že v sobotu bude na Ukrajině summit takzvané koalice ochotných. Jde o uskupení států, které jsou připravené v případě příměří pomoci zajistit vojenskou bezpečnost Ukrajiny.
Kreml podle TASS odmítl komentovat vznik tribunálu k Rusku. Na jeho vzniku se dohodli ministři zahraničí EU a zástupci Ukrajiny na dnešním summitu ve Lvově.
Finance z nového evropského migračního nástroje mají směřovat nejen na provádění uvedeného nařízení, ale rovněž na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, uvedla Evropská komise. „Členské státy budu moci tuto dodatečnou finanční podporu využívat do konce roku 2027,“ uvedla unijní exekutiva s tím, že každá země dostane k dispozici specifickou částku. „Členské státy budou muset do konce roku 2025 upravit své stávající národní programy, aby tyto dodatečné finanční prostředky zahrnuly,“ dodala komise. Uvedla také, že je se zástupci jednotlivých zemí v úzkém kontaktu.
Podle německého kancléře Merze je nyní míč na ruské straně hřiště, Moskva se musí rozhodnout, zda přistoupí na 30denní příměří navrhované Trumpem.
Ozvala se potrefená husa, okomentovala česká diplomacie vyjádření ruské ambasády, ve kterém se ohradila proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem.
Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí dnes ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat ruského prezidenta Vladimira Putina a další ruské lídry za vojenskou agresi proti Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters.
„Tento tribunál zajistí, že ti, kdo nesou největší zodpovědnost za agresi proti Ukrajině, budou pohnáni k zodpovědnosti,“ vyjádřila své přesvědčení šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak ve videoposelství prohlásil, že pro Evropu je morální povinností, aby Rusko za válku pohnala k odpovědnosti. „Silný tribunál pro zločin agrese může – a musí – přimět každého potenciálního agresora, aby si to rozmyslel,“ řekl.
Tribunál, který vznikne v rámci Rady Evropy, by podle představ jeho iniciátorů mohl začít působit příští rok. Takzvané Lvovské prohlášení, tedy dokument, který završuje přípravu právních nástrojů potřebných pro vznik tribunálu, podepsali podle Reuters ministři zahraničí nejméně 37 zemí, včetně těch, kteří dnes ve Lvově nejsou.
Za propagandu označil maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění Kyjeva, že na Ukrajině působila maďarská špionážní síť, píše Reuters.
Ruské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem, podle něj vyznívají taková prohlášení v době oslav konce druhé světové války cynicky. Uvedlo to na síti X. Ambasáda tak reagovala na čtvrteční výrok prezidenta Petra Pavla před zahájením koncertu k 80. výročí konce druhé světové války.
„Kategoricky odmítáme jakékoli srovnávání dnešního Ruska s nacistickým Německem. Taková prohlášení vyznívají obzvláště cynicky na pozadí oslav 80. výročí vítězství nad Hitlerovou říší, k němuž naše země rozhodujícím způsobem přispěla, včetně osvobození Československa,“ uvedlo velvyslanectví.
Mezinárodní gymnastická federace (FIG) udělila 43 sportovcům z Ruska neutrální status, který jim umožňuje účast na mezinárodních soutěžích. Závodit ale nebudou, protože to kolektivně odmítli jako vyjádření solidarity s krajany, jejichž žádost byla zamítnuta. Informuje o tom server insidethegames.
Agentura TASS zveřejnila, že povolení závodit dostalo sedmnáct moderních gymnastek, čtrnáct sportovních gymnastek a gymnastů a dvanáct závodníků ve skocích na trampolíně. Celkem ruský svaz podle dřívějších informací žádal o povolení přibližně pro stovku sportovců.
Na mezinárodních závodech v gymnastických sportech Rusové pod neutrální vlajkou ale k vidění nebudou. „Všichni ruští sportovci, kteří dostali neutrální status, se rozhodli rezignovat na účast v nadcházejících soutěžích pod hlavičkou FIG,“ uvedla ruská gymnastická federace.
Podobně jako v jiných sportech FIG při posuzování žádostí o neutrální status mimo jiné prověřovala, jestli sportovci veřejně nepodpořili ruskou agresi na Ukrajině. Podle ruského svazu byly některé žádosti zamítnuty bezdůvodně a předpojatě.
Přes 2000 lidí podepsalo do dnešního poledne na internetu petici za přejmenování Moskevské ulice v Karlových Varech po Jiřím Bartoškovi. Herec a prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary zemřel ve čtvrtek. Podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) se návrhem bude zabývat vedení města. Přejmenování jedné z nejrušnějších ulic ve městě by ale bylo komplikované pro tisíce lidí a firem, kteří tam sídlí.
„Každou peticí se zabývat musíme. U Moskevské ulice by ale přejmenování bylo administrativně velmi náročné, je zde spousta popisných čísel, bydlí zde hodně lidí a sídlí hodně firem,“ řekla Pfeffer Ferklová.
O přejmenování Moskevské ulice se hovořilo i před několika lety, když Rusko napadlo Ukrajinu. Tehdy aktivisté symbolicky přelepili uliční tabule na Kyjevskou ulici.
Za ostudu pro Slovensko a za plivanec do tváře spojencům v Evropské unii a NATO označili představitelé slovenské opozice návštěvu premiéra Roberta Fica v Moskvě u příležitosti dnešních oslav 80. výročí porážky nacistického Německa.
Opozice zváží, zda na Fica v této souvislosti nepodá trestní oznámení pro podezření z vlastizrady. Naprostá většina evropských představitelů na protest proti pokračující ruské agresi na Ukrajině do Moskvy nejela.
„Je to ostuda pro Slovensko, je to zrada našich národních zájmů. Samotná cesta do Moskvy je jedním z nejhorších momentů slovenské zahraniční politiky,“ řekl novinářům předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
Slovenští opoziční politici, kteří dlouhodobě kritizují Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, už předem vyzývali Fica, aby do Moskvy neodjížděl.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes ve Lvově spolu s některými kolegy ze zemí Evropské unie uctil památku padlých obránců Ukrajiny. Lipavský se ve Lvově zúčastní neformální schůzky ministrů zahraničí zemí EU, setkání s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou se zúčastní 17 ministrů, přítomný bude také šéf britské diplomacie David Lammy.
„Na Martově poli u Lyčakivského hřbitova jsme uctili památku padlých obránců Ukrajiny. Tam, kde se ještě před pár lety místní obyvatelé chodili opalovat, dnes přibývají hroby těch, kteří položili život za svobodu,“ napsal Lipavský na síti X. Ukrajina se už od února roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Setkání ministrů na Ukrajině se odehrává ve stejný den jako vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě, konaná u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.
„Zatímco (ruský prezident Vladimir) Putin a jeho kámoši se předvádí na Rudém náměstí, považuji za důležité, abychom společně ukázali, že stojíme za Ukrajinou,“ uvedl Lipavský. Mezi hosty v Moskvě je slovenský premiér Robert Fico. „Zároveň dnes slavíme Den Evropy a ironické je, že ho Ukrajina začala slavit právě v tento den, 9. května, až po ruské invazi. Putin tedy dosáhl dvou věcí: rozšířil NATO a přiblížil Ukrajinu k Evropě,“ dodal.
Německo bude nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla efektivně bránit a bude rovněž pokračovat v tlaku na Rusko, uvedl nový německý kancléř Friedrich Merz v Bruselu. Jestliže Rusko nepřistoupí na nabídku 30denního příměří, se kterou přišel americký prezident Donald Trump, a nebude brát mírové rozhovory vážně, je Berlín připraven tlak na Moskvu prostřednictvím sankcí ještě navýšit, dodal Merz.
„Stojíme pevně na straně Ukrajiny a budeme dělat všechno pro to, aby tato válka skončila co nejdřív,“ prohlásil německý kancléř po setkání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Merz je na své první návštěvě Bruselu v roli šéfa spolkové vlády.
Již ve středu zamířil do Francie a následně do Polska, hovořil rovněž telefonicky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským.
„Prezident Trump mě seznámil s plánem 30denní příměří, i německá vláda si myslí, že je to správná cesta, kterou se vydat,“ prohlásil Merz. Moskvu vyzval, aby na navrhované příměří přistoupila. „Jestliže se tak nestane, nebudeme váhat v navýšení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí,“ dodal. Ukrajina s americkým návrhem souhlasila, z Moskvy jasné pozitivní stanovisko nezaznělo.
Britský ministr zahraničí David Lammy se zúčastní dnešní neformální schůzky 17 šéfů diplomacií zemí Evropské unie s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou ve Lvově. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí.
Na setkání, kde bude také český ministr zahraničí Jan Lipavský, mají ministři hovořit o tom, jak zajistit spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině, uvedlo ministerstvo. Neformální schůzka má být podle Reuters společnou ukázkou podpory budoucnosti Ukrajiny v Evropě.
Očekává se také, že ministři politicky podpoří vznik speciálního tribunálu, který by se měl zabývat válečnou agresí proti Ukrajině.
Obrazem: Příslušníci čínské armády na vojenské přehlídce v Moskvě
Celé Rusko podle Vladimira Putina podporuje ofenzivu na Ukrajině. Ruský prezident to dnes řekl na vojenské přehlídce na Rudém náměstí v Moskvě, kde také vyjádřil vděk generaci, která před 80 lety zničila nacismus a zajistila svobodu. Ocenil i spojence, kteří tehdy pomohli k vítězství nad nacistickým Německem.
„Dnes nás všechny spojují pocity radosti a smutku, hrdosti a vděčnosti, obdivu ke generaci, která rozdrtila nacismus, vybojovala svobodu a mír pro celé lidstvo za cenu milionů životů,“ prohlásil dvaasedmdesátiletý politik v krátkém projevu k nastoupeným vojákům.
Dále řekl, že si Rusko vždy bude pamatovat a oceňovat přínos spojenců, bojovníků odboje a „odvážného čínského lidu“ k vítězství ve druhé světové válce.
Putin také zdůraznil, že Rusko nikdy nebude souhlasit s pokusy překrucovat historii. „Rusko bylo a bude nezničitelnou bariérou nacismu, rusofobie a antisemitismu. Bude bojovat proti nehoráznostem páchaným zastánci těchto agresivních a destruktivních myšlenek,“ nechal se slyšet.
Na Rudém náměstí v Moskvě začala vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Účastní se jí ruský prezident Vladimir Putin, čínská hlava státu Si Ťin-pching, v Moskvě je také slovenský premiér Robert Fico. Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi na Ukrajině chybí.
Přehlídku, která má trvat zhruba hodinu, odstartoval ruský ministr obrany Andrej Belousov, který ve stoje z jedoucího otevřeného vozu zdraví vojáky, kteří zaplnili velkou část Rudého náměstí.
Ceremonii přihlíží tisíce lidí, včetně veteránů druhé světové války a státníků. Putin, který dnes pronese projev, sedí na tribuně vedle čínského prezidenta Sia, který je jeho klíčovým spojencem. Před zahájením přehlídky v 10:00 místního času (9:00 SELČ) ruský prezident v Kremlu vítal zahraniční hosty, mezi nimiž je například také brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva či srbská hlava státu Aleksandar Vučić.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni dle ukrajinské strany. Pravdivost informací nelze v průběhu války ověřit.
Nový německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump se včera v prvním společném telefonátu dohodli na úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Oba politici se podle něj také shodují, že je třeba rychle urovnat obchodní spory mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
„Spolkový kancléř Merz ujistil amerického prezidenta, že 80 let po konci druhé světové války zůstávají USA nepostradatelným přítelem a partnerem Německa,“ stojí v prohlášení vládního mluvčího k telefonátu. Trump podle něj Merzovi rovněž poblahopřál k úternímu nástupu do funkce kancléře.
Trump a Merz se podle Berlína dohodli na „úzké spolupráci s cílem ukončit válku na Ukrajině“, oba sdílejí názor, že „zabíjení na Ukrajině musí rychle skončit“. Rusko politici společně vyzvali, aby souhlasilo s příměřím, a vytvořilo tak prostor pro jednání. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Podle německého prohlášení Trump podporuje snahy Německa, Francie, Británie, Polska a dalších evropských partnerů o dosažení trvalého míru.
Ukrajinská tajná služba SBU podle svého dnešního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Ukrajiny. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU.
„Úkolem této buňky bylo shromažďovat informace o vojenském zabezpečení Zakarpatské oblasti, vyhledávat slabá místa v pozemní a protivzdušné obraně regionu a také studovat společensko-politické názory místních obyvatel – zejména scénáře jejich chování v případě vstupu maďarských vojsk na území regionu,“ tvrdí ukrajinská tajná služba.
Vyšetřování podle SBU také zjistilo, že oba podezřelí byli pod dohledem důstojníka maďarské vojenské rozvědky. Ukrajinská tajná služba ho prý již identifikovala, jeho totožnost ale nezveřejnila.
„Kyjev je připraven na jednání s Ruskem v jakémkoli formátu, pokud Moskva ukáže ochotu k bezpodmínečnému příměří,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten poté na své sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Ruskem a Ukrajinou pokračují a znovu vyzval „ideálně k třicetidennímu bezpodmínečnému příměří“. Pokud nebude dodržováno, USA a jeho partneři zavedou další sankce vůči Moskvě, dodal Trump.
Zelenského dnešní telefonát s Trumpem podle agentury AFP trval asi dvacet minut, vedl se v angličtině a hlavními tématy byla diplomacie a příměří ve válce s Ruskem, které v únoru 2022 Ukrajinu napadlo. Zelenskyj po telefonátu prohlásil, že Ukrajina je připravena vést s Moskvou „všechny formáty jednání“ s cílem nalézt řešení konfliktu vyvolaného ruskou invazí.
„Aby se tak ale stalo, musí Rusko ukázat, že to s ukončením války myslí vážně, počínaje úplným a bezpodmínečným příměřím,“ uvedl také ukrajinský prezident ve zprávě zveřejněné na sociálních sítích.
Rusko si dnes vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomene 80. výročí porážky nacistického Německa. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá přes tři roky, se oslav nezúčastní většina západních politiků. Pozvánku ruského prezidenta Vladimira Putina ale přijali čínský prezident Si Ťin-pching, hlava srbského státu Aleksandar Vučić nebo slovenský premiér Robert Fico.
Fico před cestou do Moskvy prohlásil, že kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce v boji proti nacismu. Slovenský premiér během pobytu v Moskvě plánuje bilaterální schůzky s Putinem i Siem.
Návštěvu Moskvy ohlásil také nezařazený český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!). Ten ČTK řekl, že položí květiny k hrobu Neznámého vojína, ale nezúčastní se vojenské přehlídky.
Za hlavního hosta oslav označil Putin čínského prezidenta Sia. Pro Rusko je Čína klíčovým spojencem.
Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než 200krát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, uvedla agentura Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Osady za posledních 24 hodin podle něj zasáhlo 150 dronů a 70 dělostřeleckých střel.
Jednostranné příměří vyhlášené ruským rezidentem Vladimirem Putinem u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války mělo začít platit ve středu 23:00 SELČ. Podle Ukrajiny ho ale Rusko bezprostředně porušilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy.
Ukrajina uvedla, že stále podporuje návrh na 30denní příměří, který vypracovaly Spojené státy. Moskva ale zatím souhlas nevyjádřila.
Šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin nařídil zahájit trestní řízení kvůli nedávnému zničení sochy rudoarmějce v Teplicích. Informovala o tom ve čtvrtek ruská státní agentura TASS.
Pomník sovětského vojáka stál v teplických Havlíčkových sadech od roku 1955 jako součást pietního místa. Sochu v noci na středu zcela zničil neznámý pachatel či pachatelé tím, že ji strhli z podstavce. Vedení severočeského města čin odsoudilo.
„Předseda vyšetřovacího výboru nařídil (...) zahájit trestní řízení v této věci a v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí Ruské federace zjistit všechny okolnosti incidentu,“ uvedl vyšetřovací výbor, který má v Rusku funkci kriminální ústředny.
Nový německý kancléř Friedrich Merz dnes ujistil v telefonátu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o německé podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Informoval o tom mluvčí nové německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Zelenskyj poblahopřál Merzovi k úternímu zvolení kancléřem. Oba politici ocenili podle prohlášení snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.
Na Ukrajinu přijel ve čtvrtek večer ministr zahraničí Jan Lipavský. Zatímco se v Moskvě dolaďují poslední detaily oslav konce války a třeba slovenský premiér Robert Fico se jich také zúčastní i přes silnou kritiku, na Ukrajinu se mezitím sjíždí představitelé celé Evropské unie. Ve Lvově totiž v pátek proběhne setkání evropských ministrů zahraničí na pozvání ukrajinského kolegy Andrije Sybyhy. A Blesk je u toho. Celý článek čtěte ZDE
Slovenský premiér Robert Fico přiletěl do Moskvy, uvedla agentura TASS. Musel letět delší trasou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii.
Prezident Petr Pavel řekl, že Rusko se dnes v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Vyzval k volbě stran, které to myslí s bezpečností ČR vážně. Uvedl to dnes v projevu před koncertem na Pražském hradě, který se koná k 80. výročí konce druhé světové války. „Dnešní Rusko se bohužel chová v některých ohledech, jako se kdysi chovalo nacistické Německo. Nerespektuje mezinárodní právo, respektuje právo silnějšího, napadlo suverénní zemi a vede s ní už víc než tři roky agresivní válku," řekl v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.
Při oslavách konce druhé světové války je třeba si připomínat minulost a poučit se z ní, abychom se vyhnuli dalšímu konfliktu. Ve společném článku vydaném listu v The New York Times to napsali ministři zahraničí Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Moldavska, Polska a Ukrajiny, kteří zároveň varovali před ohrožením demokracie ze strany Ruska a před jeho překrucováním dějinných faktů.
Litevský parlament dnes schválil odstoupení od Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. Litva tak chce posílit svou obranu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině, informovala agentura AFP. Ze stejného důvodu už v březnu oznámily úmysl od této úmluvy odstoupit také Polsko, Estonsko a Lotyšsko, jehož parlament krok schválil v polovině minulého měsíce. V dubnu stejný úmysl podle AFP oznámilo také Finsko.
Konflikt na Ukrajině je možné vyřešit jen odstraněním prvotních příčin. Ve společném prohlášení se na tom dnes podle Kremlu shodli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching, napsala agentura Reuters. Společný dokument rovněž uvádí, že Moskva s Pekingem posílí vojenskou spolupráci a že obě země budou bok po boku čelit Spojeným státům, které se snaží Rusko i Čínu zadržet.
Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko dnes podle DPA řekl, že ačkoli Kyjev se k jednostrannému příměří oficiálně nepřipojil, klid zbraní přesto dodržuje. „Ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy,“ napsal na síti Telegram. Kyjev opakovaně vyzval Rusko, aby boje zastavilo alespoň na 30 dní.
