„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podepíše s polským premiérem Donaldem Tuskem smlouvu o přátelství mezi oběma zeměmi 9. května ve východofrancouzském Nancy. Macron to uvedl pro týdeník Paris Match. „Přijmu polského premiéra 9. května v Nancy, abychom podepsali smlouvu o přátelství, která je historicky první mezi Polskem a Francií,“ podotkl Macron.
Spolu s návštěvou nového německého šéfa vlády Friedricha Merze v Paříži to podle Macrona „upevňuje strategickou pozici Evropy“. „V příštích osmi až deseti dnech zvýšíme tlak na Rusko,“ uvedl také v rozhovoru podle agentury AFP Macron, podle kterého se podařilo přesvědčit Američany o hrozbě další eskalace a možnosti zavedení dalších sankcí.
Macron to zmínil v komentáři k sobotnímu setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského na pohřbu papeže Františka ve Vatikánu. „Příštích čtrnáct dní bude klíčových pro pokus o realizaci příměří“, o které usilují Spojené státy a Ukrajina ho přijala.
Evropané podle Macrona příměří podporují, ale Rusko jej zatím nepřijalo. Macron týdeníku řekl, že s americkým prezidentem hovořil „ve středu večer, aby ho povzbudil k tomu, aby zaujal tvrdší postoj“ vůči svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi. Uvedl také, že neměl naplánovanou schůzku s prezidentem Trumpem v římské bazilice svatého Petra, ale že si nakonec vyměnili několik slov.
„Znovu jsem mu řekl: ´Musíte být vůči Rusům mnohem tvrdší‘,“ sdělil francouzskému časopisu Macron. „Věřím, že díky tomuto setkání ve Vatikánu se nám podařilo opět vyvinout tlak na Rusko. To bylo cílem, protože nebylo spravedlivé, aby byl tlak vyvíjen pouze na Ukrajinu,“ dodal.
Novým předsedou Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) byl dnes zvolen francouzský soudce Mattias Guyomar, který ve funkci nahradí Slovince Marka Bosnjaka. Oznámil to soud v tiskové zprávě.
Guyomar je bývalým předsedou jedné z komor francouzské státní rady (Conseil d'État), která je obdobou nejvyššího správního soudu a také nejvyšším poradním orgánem vlády. Soudcem ECHR je Francouz od června 2020. Ve funkci předsedy vystřídá slovinského soudce Bosnjaka, kterému končí devítileté funkční období soudce a který instituci předsedá od července 2024. Guyomar nastoupí do čela ECHR 30. května.
Evropský soud pro lidská práva byl zřízen ve Štrasburku členskými státy Rady Evropy v roce 1959. Rada má nyní 46 členských států a několik zemí se speciálním statusem. Česká republika se k Radě Evropy připojila 30. června 1993. Rusko bylo vyloučeno v březnu 2022 kvůli útoku na Ukrajinu.
Blízcí sedmnáctiletého Danyla Khudia, kterého i s jeho rodiči zavraždili Rusové 24. dubna, se dnes sešli na jeho pohřbu. Na fotografiích pláče šestnáctiletá přítelkyně Khudia u jeho rakve.
Slovensko a Maďarsko odmítají pokračování bojů na Ukrajině, spoléhají na kroky USA k nastolení míru. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico po schůzce se svým maďarským kolegou Viktorem Orbánem.
Ten podpořil Bratislavu v jejím sporu s Kyjevem ohledně ukončené přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Fico opětovně kritizoval stávající fungování EU a od nadcházejícího maďarského předsednictví v uskupeni visegrádská čtyřka (V4-Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) očekává oživení této formy regionální spolupráce.
„Jsme za okamžité ukončení války na Ukrajině. Odmítáme všechny válečné operace, jejichž cílem je prodlužovat tuto válku. Věříme, že mimořádná aktivita americké administrativy bude vést k dobrým výsledkům, že se budeme moci těšit z míru na Ukrajině,“ uvedl Fico.
Podle Orbána konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Spojené státy pod novou administrativou prezidenta Donalda Trumpa tlačí obě strany k dohodě o ukončení bojů.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová dnes podle Reuters v reakci na Putinovo krátkodobé příměří zopakovala, že americký prezident dal jasně najevo, že usiluje o trvalý klid zbraní. Šéf Bílého domu je stále více frustrován Putinem a Zelenským, kteří by měli zasednout k jednacímu stolu a válku ukončit, uvedla Leavittová.
Americká administrativa v poslední době začala dávat najevo, že USA ukončí své snahy o urovnání konfliktu, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody. Trump byl podle Reuters v posledních dnech vůči Moskvě kritičtější než obvykle a vyjádřil obavy, zda ho Putin neklame. V neděli šéf Bílého domu uvedl, že chce, aby jeho ruský protějšek zastavil útoky na Ukrajinu a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu.
Společnost Orlen Unipetrol začala dnes ve své litvínovské rafinérii zpracovávat výhradně jen ropu dovezenou ze západu rozšířeným italským ropovodem TAL. Tamní rafinérie tak poprvé od roku 1965 nevyužívají ruskou ropu z ropovodu Družba. ČTK to sdělil generální ředitel rafinérské skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk.
Rozšířený ropovod TAL je v provozu několik týdnů. Česko díky tomu může nově ze západních ropovodů IKL a TAL čerpat až osm milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinérií v Česku.
Ministerstvo vnitra podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma ignoruje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a dál automaticky odmítá žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie.
Podle Schorma je takový postoj v právním státě zcela nepřijatelný. O neprodlené nápravě chce jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Kancelář veřejného ochránce práv o tom dnes informovala na webu.
Podle nedávného rozhodnutí NSS Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z rozhodnutí NSS.
Pokud chce Rusko skutečně mír, musí zastavit palbu hned, proč čekat do 8. května, reagoval ukrajinský ministr zahraničí Sybiha na rozhodnutí Kremlu o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během dní kolem 80. výročí konce druhé světové války. Jedná se o 8., 9. a 10. května.
Policie se bude zabývat incidentem, který se stal minulý týden po akci SPD, Trikolory, Svobodných a strany PRO v Brně. Podporovatelé uskupení podle videa na sociálních sítích na akci napadli mladíka s ukrajinskou vlajkou. Napadený muž dnes incident ohlásil policii, sdělil mluvčí policie Pavel Šváb. Předseda SPD Tomio Okamura serveru iDnes.cz řekl, že Ukrajinec zaútočil jako první.
Akce se konala ve čtvrtek odpoledne. Na videu na soukromém účtu na X je vidět, jak někteří příznivci uskupení slovně útočili na skupinu lidí, z nichž jeden měl ukrajinskou vlajku. Vyzvali je, ať se vrátí na Ukrajinu. Mladému muži poté chtěli vlajku vzít. Při následné potyčce jej jiný muž povalil na zem, do incidentu se ale zapojilo více lidí. Není zřejmé, co potyčce předcházelo.
V současné geopolitické situaci by bylo vhodné více diskutovat o rozšíření Evropské unie o další země. Blok by se tím stal bezpečnějším i více konkurenceschopným, řekl na dnešní tiskové konferenci ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). V Praze se sešel se slovinskou eurokomisařkou pro rozšíření Martou Kosovou, podle které je rozšiřování EU v nové fázi, protože nikdy předtím nemuselo čelit rušivým silám, které chtějí, aby Evropa neuspěla.
Kandidáty na členství v EU jsou Ukrajina, Moldavsko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Turecko a Gruzie, jejíž premiér Irakli Kobachidze ale dříve oznámil, že Tbilisi do konce roku 2028 nebude jednat s EU o vstupu. Proti jeho rozhodnutí se v Gruzii konaly demonstrace.
Německo bude v Evropské unii podporovat restriktivní kurz v migrační politice, dál chce ale zůstat zemí přátelskou a otevřenou migraci. Na malém stranickém sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU) to řekl pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz.
V projevu vyjádřil také jednoznačnou podporu Ukrajině a upozornil, že Německo bude muset v příštích letech výrazně zvýšit svou obranyschopnost i ochotu se bránit. Vyslovil se rovněž proti otevřené obchodní válce s USA.
Nejméně tři lidé zahynuli při ruském útoku na ukrajinskou ves Novoekonomične v Doněcké oblasti na východě země. S odvoláním na oblastní prokuraturu to dnes napsal server Ukrajinska pravda, podle kterého úřady typ útočící zbraně zjišťují. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o více než stovce ukrajinských dronů vyslaných na Rusko během noci a dalších několika bezpilotních strojích během dne.
„V důsledku masivního dronového útoku ukrajinských ozbrojených sil byl zabit civilista a další člověk byl zraněn,“ napsal v noci na dnešek gubernátor ruské Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz na platformě telegram. Později uvedl, že protivzdušná obrana nad tímto regionem sestřelila 102 bezpilotních letounů.
Rusko čeká na signál z Ukrajiny ohledně obnovení přímých jednání s Moskvou, uvedl dnes podle tiskových agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Prezident Vladimir Putin, na jehož příkaz ruská armáda zahájila v únoru 2022 invazi na Ukrajinu, v pátek uvedl, že Moskva je připravena jednat s Kyjevem bez předběžných podmínek.
„Kyjev musí přinejmenším podniknout nějaké kroky. Mají na to zákonný zákaz (vyjednávat s nynějším šéfem Kremlu – pozn. ČTK). Ale zatím jsme žádné kroky neviděli,“ reagoval Peskov podle ruské státní tiskové agentury TASS na otázku, od koho Rusko očekává signál k vyjednávání: zda z Washingtonu, nebo z Kyjeva. Ukrajina v roce 2022 zakázala vést jednání s Putinem a z Moskvy opakovaně zaznělo, že rozhovory s Kyjevem jsou kvůli tomuto zákazu nemožné, připomněla stanice BBC.
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během oslav 80. výročí konce druhé světové války, informují ruské státní agentury TASS a RIA Novosti. Rusko si konec druhé světové války tradičně připomíná 9. května a Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května.
Bývalý prokremelský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč byl v nepřítomnosti odsouzen k dalším 15 letům vězení za podněcování k dezerci a organizování nelegálního překročení hranic. S odvoláním na dnešní prohlášení úřadu vrchního státního žalobce o tom informoval list The Kyiv Independent.
Janukovyč, který po hromadných protirežimních protestech v roce 2014 uprchl do Ruska, byl na Ukrajině v roce 2019 v nepřítomnosti odsouzen k 13 letům vězení za velezradu. Tento případ byl spojený s dopisem, který 1. března 2014 poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ve kterém šéfa Kremlu žádal, aby k obnovení pořádku na Ukrajině použil ruské armádní a policejní síly.
Ústavní soud (ÚS) musí zvážit, zda zpřísněné podmínky pro ruské žadatele o české občanství neodporují ústavnímu pořádku. Obdržel návrh 17 senátorů na zrušení části zákona označovaného jako lex Ukrajina VII, který stanovil, že Rusové nemohou získat české občanství, pokud nepředloží doklad o pozbytí ruského občanství. Senátoři se domnívají, že opatření paušálně diskriminuje všechny Rusy bez ohledu na jejich postoje nebo loajalitu k tamnímu režimu, který v roce 2022 zahájil válku proti Ukrajině. Návrh je dostupný na webu soudu.
Podívejte se na aktuální fotografie z Doněcké oblasti, kde dnes zaútočili Rusové.
Minulá americká pomoc poskytnutá Ukrajině nebude součástí chystané dohody o nerostných surovinách, vyplývá podle serveru Ukrajinska pravda nebo agentury Reuters z vyjádření ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala po jeho návštěvě Spojených států. Ukrajinský ministerský předseda v USA minulý týden jednal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.
„Na dokumentu pracují právní týmy. Učinili jsme dobrý pokrok. Hlavní je, že jsme jasně definovali červené linie, dohoda musí být v souladu s evropskými závazky a nesmí být v rozporu s ústavou a legislativou Ukrajiny. Musí ji ratifikovat parlament,“ uvedl na platformě telegram Šmyhal. „Dosáhli jsme shody, že v dokumentu nebude zahrnuta pomoc poskytnutá před jeho podpisem,“ dodal ukrajinský premiér.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Vyplývá to z dnešního sdělení Kremlu. Pchjongjang nedlouho před tím podle agentur poprvé potvrdil, že vyslal vojáky, aby bojovali na straně Ruska proti Ukrajině. Ta se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky. Moskva o víkendu uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti zbývající ukrajinské vojáky, kteří část regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska.
Putin podle Kremlu prohlásil, že severokorejské jednotky se bojů v Kurské oblasti účastnily „v plném souladu s mezinárodním právem“ a v duchu dohody mezi Moskvou a Pchjongjangem o strategickém partnerství uzavřené loni v červnu. „(Severo)korejští přátelé jednali z pocitu solidarity, spravedlnosti a opravdového přátelství,“ uvedl Putin v prohlášení, kde dále vyjádřil vděčnost severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi a „lidu KLDR“.
Globální vojenské výdaje se loni zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů. Zaznamenaly tak nejprudší nárůst od konce studené války, píše SIPRI.
Podle jihokorejského ministerstva obrany je dnešní vyjádření KLDR o vyslání vojáků do Ruska „přiznáním zločinu“. Soul odsoudil svého severního souseda za „nelidské a nemorální“ rozhodnutí vyslat mladé lidi do boje s vidinou získání podpory pro vlastní režim.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce, aby jeho ruský protějšek Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajině a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Trump také řekl, že jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym.
Severní Korea dnes poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Pchjongjang tvrdí, že tak významně přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na severokorejská státní média. Moskva uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část tohoto ruského regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes prohlásil, že Ukrajina by neměla souhlasit s nejnovějším návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se vzdala velké části svého území výměnou za příměří s Ruskem.
Kyjev si podle ministra zjevně uvědomuje, že se bude muset vzdát určitého území, aby dosáhl udržitelného klidu zbraní. „Ale rozhodně nepůjdou tak daleko – nebo by neměli jít tak daleko – jako v nejnovějším návrhu amerického prezidenta,“ řekl. „Ukrajina sama mohla před rokem získat to, co je v tomto návrhu. Je to podobné kapitulaci. Nevidím v tom žádnou přidanou hodnotu,“ prohlásil Pistorius.
Také ujistil Ukrajinu o další německé vojenské pomoci, a to i v případě, USA zastaví svou pomoc. „Pokud Ukrajina padne, pokud Putin vyhraje tuto válku v tom smyslu, že Ukrajinu okupuje, anebo její velkou část, pak se v maximálním ohrožení ocitnou země NATO a mimochodem i sousední země, jako je Moldavsko a Gruzie,“ usoudil Pistorius a vysvětlil, že všem musí být jasné, že „nejde jen o solidaritu s Ukrajinou, jde o naši bezpečnost a náš mír v Evropě“.
Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy a následující týden se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání. Řekl to v dnešním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio.
„Musí se to stát velmi brzy. Nemůžeme nadále věnovat čas a zdroje tomuto úsilí, pokud to nepovede k naplnění,“ řekl Rubio v pořadu Meet the Press. „Tento týden bude opravdu důležitý týden, v němž musíme určit, zda je to úsilí, na němž se nadále chceme podílet, či zda nenastal čas se tak nějak zaměřit na některá jiná témata,“ vysvětlil Rubio den poté, co se prezident Trump na okraj pohřbu papeže Františka setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl americký návrh, že Spojené státy převezmou od Ruska kontrolu nad okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, největší svého druhu v Evropě. „Nikdy jsme takovou nabídku nedostali. Ale pokud se tak stane, vysvětlíme, že Záporožskou jadernou elektrárnu řídí ruská státní společnost Rosatom,“ odvětil Lavrov a dodal, že elektrárna je „ve velmi spolehlivých rukou“.
„Chápeme, chápeme tu netrpělivost, protože to je v americké kultuře, že vytváříte očekávání a okolo těchto očekávání zvyšujete napětí,“ uvedl Lavrov v odpovědi na výstrahy šéfa americké diplomacie Marka Rubia, že se USA stáhnou z vyjednávání, pokud se rychle nepodaří dosáhnout výsledků. „To nepomáhá zapojit se do skutečné politiky. Ale v našem případě, jak už jsem řekl, jsme připraveni k dialogu, připraveni k rozhovorům a nechceme začít sázkou na neúspěch. To by byla známka špatné dohody,“ dodal v rozhovoru pro CBS.
Ukrajinští vojáci dál bojují ve dvou ruských oblastech, uvedl Volodymyr Zelenskyj. Popřel tak tvrzení Moskvy o úplném osvobození Kurské oblasti.
„Naše síly pokračují v aktivních obranných operacích ve vymezených částech Kurské a Belgorodské oblasti,“ napsal Zelenskyj. Připustil, že podle hlášení generála Oleksandra Syrského zůstává situace na frontě na mnoha úsecích obtížná, jen během dopoledne podnikl nepřítel téměř 70 útoků na ukrajinské pozice. Prezident poděkoval ukrajinským vojákům za odolnost. Nejtvrdší boje se podle hlavy státu odehrávají u Pokrovska, Kramatorska a Lymanu na východě Ukrajiny, jakož i v Kurské oblasti.
Nejméně tři mrtvé civilisty a čtyři raněné si vyžádalo ruské bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámily dnes ukrajinské úřady. Současně vyzvaly civilisty žijící ve městech a obcích poblíž frontové linie k evakuaci.
Ruské bomby zabily manžele ve věku 47 a 48 let, jakož i důchodce ve věku 78 let, uvedla ukrajinská prokuratura, která bombardování vyšetřuje pro podezření ze spáchání válečného zločinu. Zranění utrpěly dvě ženy ve věku 67 a 73 let a dva muži ve věku 77 a 83 let, dodala.
Rusové shodili na město tři letecké bomby, které poškodily 21 rodinných domů a dvě auta, napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Vadym Filaškin. „Rusové zasazují Kosťantynivce a dalším městům na frontové linii každý den smrtící údery. Zůstat tam znamená stát se terčem nepřítele. Buďte zodpovědní! Včas ji evakuujte!“ apeloval.
Ruský expremiér a exprezident, místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace a předseda strany Jednotné Rusko Dmitrij Medveděv se byl podívat na střelnici raketového dělostřelectva Kapustin Jar, prohlédl si i tamní vojenské drony. „Viděli jsme starty nových raket se zvýšenou odolností proti hluku a projektily s dlouhým doletem pro naše hlavní dělostřelecké systémy,“ pochvaloval si mimo jiné.
Vyšetřovací výbor Ruské federace zveřejnil fotografii údajného pachatele pátečního bombového atentátu na armádního generálporučíka Jaroslava Moskalika. Ignat Kuzin se údajně přiznal, že na zástupce náčelníka hlavní operační správy generálního štábu nastražil bombu do zaparkovaného volkswagenu; byl obžalován z terorismu. Podle Moskvy pracoval pro ukrajinské zvláštní síly.
Za posun schůzku Zelenskyj-Trump ve Vatikánu považuje i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. „On ten posun nastává postupně,“ uvedl v Otázkách V. Moravce. „V zásadě dneska asi není nikdo jiný než ten Trump, který má šanci to dovést do určitého finále,“ dodal.
Sobotní schůzku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Vatikánu považuje ministryně obrany Jana Černochová (ODS) za průlom. Vyjadřuje podle ní naději, že Trump prozřel v tom, že ruský prezident Vladimir Putin je agresor. Černochová to dnes řekla v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Černochová je za schůzku amerického a ukrajinského prezidenta ráda kvůli pachuti, která podle ní zůstala po setkání obou politiků v Bílém domě.
Gubernátor Kurské oblasti na západě Ruska Alexandr Chinštejn dnes podle TASS sdělil, že ukrajinské drony v Belovském okrese dopadly na výrobnu potravinářských olejů a tuků a na školu a že při útoku byl zraněn jeden člověk.
Rusko také uvedlo, že po ukrajinském ostřelování Horlivky v Doněcké oblasti utrpělo zranění pět civilistů. Horlivku okupují ruská vojska.
Rusko na Ukrajinu vyslalo 149 dronů, část obrana sestřelila, uvedlo ukrajinské letectvo.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
z Moskvy se včera vydaly stovky příslušníků motorkářského klubu Noční vlci na turné, na němž si chtějí připomenout 80. výročí konce druhé světové války. Konečným cílem jízdy obávaného "ultrapatriotistického" klubu je německé hlavní město Berlín, uvedla agentura DPA.
Ruští motorkáři chtějí 9. května dojet do Treptowského parku ve východní části Berlína, kde je největší berlínský památník věnovaný vojákům Rudé armády. "To bude symbolizovat nejen vítězství nad fašismem, ale také nepomíjející hodnoty mírového soužití a přátelství mezi národy," uvedl klub ve svém prohlášení.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Nejméně tři lidé byli zabiti a dalších osm bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na východoukrajinskou Doněckou oblast. Informovala o tom dnes oblastní prokuratura. Při nočním ruském dronovém úderu na východoukrajinský Charkov utrpěl zranění 14letý hoch. Velkému útoku čelilo město Kropyvnyckyj, obětí bezprostředně neohlásilo, napsal portál Ukrajinska pravda.
Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu vypálilo tři střely a 114 dronů. Rusko naopak uvedlo, že jeho protivzdušné systémy za posledních 24 hodin sestřelily 236 dronů.
Prezident Zelenskyj podnikl v Římě řadu biaterálních setkání, o kterých poté informoval na sociální síti X.
„Během mého setkání s prezidentem Macronem jsme diskutovali o cestě k úplnému a bezpodmínečnému příměří a o nutnosti vyvinout tlak na Rusko, aby ho zavedlo. Nastínil jsem důsledky ruských útoků na Kryvyj Rih, Sumy a Kyjev. Pro ochranu životů Ukrajinců je nezbytně nutné posílit naši protivzdušnou obranu. Spoléháme na podporu našich partnerů. Děkuji Emmanuelovi za jeho vytrvalou podporu Ukrajiny a za veškeré úsilí, které pomáhá našim lidem vydržet a přiblížit mír,“ zveřejnil Zelenskyj.
Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zadržela muže podezřelého z pátečního zabití ruského generálporučíka Jaroslava Moskalika při atentátu s pomocí nálože nastražené v automobilu nedaleko Moskvy. Podezřelým je údajný „agent ukrajinských zvláštních sil“ Ignat Kuzin, uvedla podle agentury Reuters FSB.
Moskva už v pátek obvinila ze zabití 59letého zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu Ukrajiny, která už více než tři roky čelí ruské agresi. Kyjev se k Moskalikově smrti oficiálně nevyjádřil.
Generála připravila o život nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf, která vybuchla v pátek v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta ve městě Balašicha u Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin při pátečním jednání s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem řekl, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek. Dnes to podle agentury Interfax oznámil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Trump mezitím na své sociální síti Truth Social napsal, že Putin vzhledem k útokům na civilisty v ukrajinských městech možná válku nechce zastavit, takže bude nucen jednat s Ruskem jinak, a to přes sankce, včetně těch bankovních. Spojené státy se snaží domluvit zastavení války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022 invazí na Ukrajinu.
„Putin neměl v posledních dnech důvod posílat střely do civilních oblastí a na města. To mě přivádí na myšlenku, že válku možná nechce zastavit,“ řekl Trump. „Příliš mnoho lidí umírá!!!“ uvedl americký prezident, který jako možnou reakci zmínil bankovní a sekundární sankce.
Ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část této oblasti na západě Ruska obsadili loni v létě. Dnes to podle agentury Reuters oznámil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov. Ruský prezident Vladimir Putin k tomu uvedl, že ukrajinské dobrodružství v Kurské oblasti zcela ztroskotalo, a že se tak otevírá cesta k dalším úspěšným krokům ruských ozbrojených sil.
Při nočním ruském dronovém úderu na východoukrajinský Charkov utrpěl zranění 14letý hoch. Velkému útoku čelilo město Kropyvnyckyj, oběti bezprostředně neohlásilo, napsal portál Ukrajinska pravda. Chlapec v Charkově byl zraněn při výbuchu. Poškozeno tam bylo i několik balkonů a byla rozbitá okna domů. Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu vypálilo tři střely a 114 dronů. Rusko naopak uvedlo, že jeho protivzdušné systémy za posledních 24 hodin sestřelily 236 dronů.
Velký úder ruských dronů ohlásilo ukrajinské město Kropyvnyckyj v Kirovohradské oblasti. „Kropyvnyckyj čelil dalšímu nepřátelskému útoku dronů. V tuto chvíli víme, že byly poničeny prostory skladu. Na místě pracují záchranáři. Prvotní zprávy ukazují, že se útok obešel bez obětí,“ uvedl šéf vojenské správy Kirovohradské oblasti Andrij Rajkovič.
Ruský vojenský vrtulník v pátek nad Baltským mořem narušil vzdušný prostor Polska. Dnes to na síti X oznámila polská armáda s tím, že povaha incidentu naznačuje, že Rusko zkouší připravenost polských systémů protivzdušné obrany.
„Let vrtulníku sledovaly vojenské radarové systémy polských ozbrojených sil a civilní systémy polského letectva,“ uvedla armáda. Vrtulník podle ní patřil k ruské baltské flotile. Armáda poznamenala, že po celou dobu byly síly i prostředky protivzdušné obrany v pohotovosti a připraveny zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru.
Vážení čtenáři, přejeme klidnou noc, dění kolem Ukrajiny budeme sledovat zase zítra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v doprovodu zahraničních diplomatů položil květiny k ruině domu zničeného čtvrtečním ruským útokem na Kyjev.
Donald Trump dnes uvedl, že Ukrajina se Spojenými státy zatím nepodepsala dohodu o vzácných nerostech a že doufá, že k jejímu podpisu dojde rychle.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je kvůli chybějící podpoře nucen omezit podporu běženců na Ukrajině, ačkoli útoky v oblasti jsou nyní intenzivnější než dříve. Dnes o tom informovala agentura Reuters, podle které UNHCR kritizoval pozastavení americké pomoci a obecně škrty amerických darů. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, za tu dobu z domovů uprchly miliony Ukrajinců, část z nich do zahraničí.
„Některé programy, které jsme dříve prováděli díky štědré podpoře amerických fondů, jsou pozastavené,“ řekla Karolina Lindholmová Billingová, představitelka UNHCR pro Ukrajinu. Agentura OSN poznamenala, že se se škrty americké zahraniční pomoci nyní potýkají humanitární organizace po celém světě.
Pokud jde o Ukrajinu, tak podle UNHCR je citelná nejen ztráta amerických financí, ale i další západní podpory, neboť západní dárci upřednostňují výdaje na obranu. Výsledkem je to, že žádost agentury OSN o 3,32 miliardy dolarů (zhruba 73 miliard Kč) na pomoc 8,2 milionu lidí na Ukrajině je nyní pokryta jen z 25 procent.
Z výbuchu, který ve městě Balašicha zabil vysoce postaveného generálporučíka armády Jaroslava Moskalika, viní Moskva Ukrajinu. „Kyjevský režim opět ukázal svou skutečnou povahu. Kyjevský režim nadále na území naší země podniká teroristické aktivity,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Poznamenal, že Rusko se i přes mírové rozhovory musí mít na pozoru. Ukrajinská tajná služba SBU, která se v minulosti k podobným činům přihlásila, Moskalikovu smrt zatím nijak nekomentovala.
„Witkoff měl dobré jednání,“ řekl podle agentury Reuters o dnešní schůzce svého vyslance s Vladimirem Putinem Donald Trump. Řekl to novinářům na palubě letadla, kterým cestuje do Říma na pohřeb papeže Františka. Tam se s ním chce setkat ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Balistická raketa severokorejské výroby, kterou Rusko při útoku na Kyjev v noci na čtvrtek zabilo 12 lidí, obsahovala přinejmenším 116 zahraničních dílů včetně těch ze Spojených států. Dnes to na síti X napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. To, že střelu vyrobila KLDR, oznámil Zelenskyj už ve čtvrtek.
„Vyšetřování všech podrobností o střele pokračuje. Už je ale jisté, že balistická střela pocházela ze Severní Koreje,“ napsal Zelenskyj. „Střela, která zabila civilisty v Kyjevě, obsahovala nejméně 116 součástí pocházejících z jiných zemí, většina z nich byla naneštěstí vyrobena americkými společnostmi,“ upřesnil.
Zelenskyj k útoku na Kyjev uvedl, že vedle 12 mrtvých utrpělo zranění takřka 90 lidí, z nich přes 30 zůstává v nemocnicích. „Záchranné operace na místě byly dokončeny teprve dnes,“ dodal.
Dnešní tříhodinové jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Na Ukrajině v řadách ruské armády padl Američan Michael Gloss, který byl synem náměstkyně ředitele americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) pro digitální inovace Juliany Gallinaové Glossové, informoval dnes portál Važnyje istorii. Jedenadvacetiletý Gloss zemřel loni v dubnu, jak uvádí rodinou zveřejněný nekrolog.
„Se šlechetným srdcem a bojovnickým duchem si Michael prošlapával vlastní hrdinskou cestu, když byl 4. dubna 2024 ve východní Evropě tragicky zabit,“ píše rodina v nekrologu, který zveřejnil pohřební ústav ve Fairfaxu. Podrobnosti o úmrtí či o místě, kde se tak stalo, rodina neupřesnila.
Server Važnyje istorii napsal, že Gloss zanechal vysokoškolského studia a opustil Spojené státy. Nejprve pobýval v Itálii, navštívil Izrael, odkud byl deportován. Poté strávil několik měsíců v Turecku, kde se zúčastnil shromáždění hnutí hippies Rainbow Family of Living Light a pomáhal obětem zemětřesení.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila útok na generála Moskalika ve městě Balašicha u Moskvy za teroristický čin. „Otázka zní, jak ukončit válku ve středu Evropy a světa. Tak mnoho obětí vidíme každý den. Dnes byl dokonce zabit ruský generál v důsledku teroristického útoku v Moskvě,“ řekla mluvčí podle agentury TASS.
Moskalik se v roce 2015 zúčastnil jednání s Ukrajinou. V roce 2022 v zájmu svého syna vysoudil na ministerstvu obrany byt v domě ve městě Balašicha, u kterého dnes zahynul, poznamenal server The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Putin jedná s Trumpovým vyslancem Witkoffem v Kremlu, uvedl Putinův mluvčí. Schůzky se účastní také poradce Ušakov a vyjednávač Dmitrijev.
K začátku války na Ukrajině vedlo podle amerického prezidenta Donalda Trumpa to, že se začalo mluvit o možnosti vstupu této východoevropské země do NATO. V rozhovoru s magazínem Time dále Trump řekl, že Rusku zůstane poloostrov Krym, který v roce 2014 nelegálně anektovalo, nebo že by mu nevadilo, kdyby se na něj vzpomínalo jako na prezidenta, který zvětšil území Spojených států.
„Nemyslím si, že někdy budou moci vstoupit do NATO. Myslím, že od prvního dne to bylo právě tohle, myslím, že právě to způsobilo začátek války, když se začalo mluvit o vstupu do NATO. Kdyby se to tehdy nezmiňovalo, byla by mnohem větší šance, že by válka ani nezačala,“ vyjádřil své přesvědčení Trump, který v minulosti opakovaně z rozpoutání války obvinil Ukrajinu, přestože to bylo Rusko, kdo sousední zemi před více než třemi lety napadl.
Tři lidé, včetně jednoho dítěte, zahynuli při náletu ruských dronů v noci na dnešek na Pavlohrad v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, uvedli ukrajinští záchranáři, podle kterých byl při opakovaném ruském útoku zraněn i jeden jejich kolega. V sousední Doněcké oblasti ruská bomba, svržená dnes ráno na ves Jarova u Lymanu, zabila 61letého muže a jeho 78letého otce, napsala na telegramu ukrajinská prokuratura. Další tři mrtvé a čtyři raněné si podle náčelníka tohoto východoukrajinského regionu Vadyma Filaškina vyžádalo ruské ostřelování během uplynulých 24 hodin.
K útoku na Pavlohrad šéf vojenské správy regionu Serhij Lysak původně informoval o dvou mrtvých a osmi raněných. Později také oznámil, že počet zraněných stoupl na 14, včetně šestiletého chlapce a dvou dospívajících ve věku 15 a 17 let.
Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy dnes zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Světlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. O generálově smrti dříve informovaly ruské zpravodajské kanály působící na sociální síti. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
Správa, ve které pracoval Moskalik, je hlavním článkem plánování operací proti Ukrajině, poznamenal server Ukrajinska pravda. Do hodnosti generálporučíka povýšil Moskalika v roce 2021 ruský prezident Vladimir Putin, připomněl server BBC News.
Devětapadesátiletého generála připravila o život nálož v zaparkovaném voze Volkswagen Golf, která vybuchla v 10:40 (09:40 SELČ), když generál procházel okolo auta. Výbuch jej odhodil do vzdálenosti několika metrů. Soudě podle snímků z místa činu byla nálož opatřena dalšími prvky pro zvýšení smrticího účinku, napsal zpravodajský kanál Baza, pokládaný za blízký bezpečnostním složkám.
Írán podepíše s ruskými společnostmi smlouvu o rozvoji sedmi ropných polí v hodnotě čtyř miliard dolarů (88 miliard Kč). Ve státní televizi to řekl íránský ministr ropného průmyslu Mohsen Páknežád, který je na návštěvě Moskvy. Později dodal, že Írán posílí spolupráci s Ruskem v oblasti zemědělství a bankovnictví a odstraní překážky ve všech oblastech spolupráce mezi oběma zeměmi.
Rusko od začátku vojenského konfliktu na Ukrajině prohloubilo vztahy s Íránem a v lednu podepsalo s Teheránem smlouvu o strategickém partnerství. Na obě země se vztahují západní sankce. Rusko má s Íránem dlouhou historii spolupráce, pomohlo například vybudovat první íránský jaderný reaktor, který je v Búšehru na jihu země.
Při výbuchu nálože nastražené v autě nedaleko Moskvy zahynul ruský generál, informují zpravodajské kanály na ruských sociálních sítích.
V Moskvě přistálo americké letadlo, kterým nejspíše přiletěl zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, informují ruská média. Witkoff se má podle serveru Axios sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Letadlo právě přistálo na letišti Vnukovo,“ řekl agentuře Interfax její zdroj z leteckých služeb. Agentura dodala, že podle údajů serveru Flightradar24 letoun Bombardier Global 7500 přiletěl do Moskvy přímým letem z Miami na Floridě ve Spojených státech.
„Budeme informovat, pokud se uskuteční nové kontakty prezidenta s Witkoffem,“ sdělil dříve novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Dostanete štědrý plat, vysokou jednorázovou odměnu a bezúročnou půjčku na koupi domu. Ale budete muset rok bojovat na frontě nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války, píše agentura Reuters o náborové kampani ukrajinské armády zaměřené na mladé rekruty. Je ale těžké zlákat mladé lidi, kteří mají celý život před sebou, konstatuje.
Dva měsíce poté, co Ukrajina zahájila celostátní kampaň zaměřenou na nábor mladých k boji v jejích unavených a zestárlých ozbrojených silách, podepsalo roční smlouvy méně než 500 lidí, uvádí Pavlo Palisa, vojenský poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.
Dva lidé zahynuli a osm utrpělo zranění při dronovém útoku, který Rusko v noci na dnešek podniklo na Pavlohrad v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Na telegramu o tom informoval Serhij Lysak, šéf vojenské správy tohoto regionu. V Kyjevě dnes drží smutek za oběti čtvrtečního raketového útoku.
Protivzdušná obrana nad Dněpropetrovskou oblastí podle Lysaka sestřelila 11 ruských dronů. V důsledku útoků v obcích Synelnykove a Samarivka vznikly požáry ve dvou blíže neurčených podnicích. V Pavlohradu bylo zasaženo několik vícepodlažních domů. Lysak zveřejnil fotografii panelového domu, kde z oken několika bytů šlehají plameny a vychází z nich černý dým. Dva lidé přišli o život, šest skončilo v nemocnici a dva lehčeji zraněné záchranáři ošetřili na místě. Rusko s nasazením dronů a raketometů Grad útočilo také na města Marhanec a Nikopol ležící na západním břehu Dněpru.
Evropská unie poskytne Moldavsku 20 milionů eur (499 milionů Kč) na modernizaci protivzdušné obrany. Dnes to oznámila Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy. Někdejší sovětská republika si podle Reuters opakovaně stěžuje na drony, které se do jejího vzdušného prostoru dostávají v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Rada EU uvedla, že finance poslouží k posílení vzdušné obrany krátkého dosahu, a to jak o odpalovací zařízení, tak o střely. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během návštěvy Kišiněva uvedla, že pomoc pomůže zabránit dopadu ruských střel a dronů na moldavské území.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Spojené státy a Rusko postupují správným směrem k ukončení války na Ukrajině a Moskva je připravena uzavřít dohodu, ale některé její specifické prvky ještě zbývá dojednat. Řekl to ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s americkou televizní stanicí CBS News.
Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že se domnívá, že Spojené státy s Ruskem už mají dohodu o ukončení války na Ukrajině a že zbývá uzavřít dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Rusko při útoku na Kyjev, při kterém zemřelo 12 lidí, použilo raketu vyrobenou v Severní Koreji, napsal na síti X ukrajinský prezident Zelenskyj.
USA vyvíjejí silný tlak na Rusko i Ukrajinu k uzavření dohody, která je velmi blízko, obě země chtějí mír, řekl Trump po schůzce s norským premiérem.
Lidé na Slovensku dnes protestovali proti zákonu, kterým sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace, včetně sestavování zvláštního výkazu o jejich dárcích. Demonstranti vyzvali prezidenta Petera Pellegriniho, aby zákon nepodepsal. V Bratislavě průvod a shromáždění svolalo občanské sdružení Mír Ukrajině v rámci série protivládních demonstrací, které organizuje od loňského prosince. Účast na nich mezitím značně klesla.
„Z parlamentu přichází takzvaný ruský zákon, který nasměruje Slovensko pryč od demokracie směrem k autoritářskému režimu. Tento návrh útočí na občanskou společnost, na aktivní lidi, kteří se snaží dělat naši zemi lepší,“ řekl za organizátory protestu Dávid Selyem. Jde podle něj o hodnoty, kam Slovensko patří - zda na východ, kde vládne strach, nebo na západ, kde je svoboda.
Noční ruské útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev si podle nové bilance záchranářů vyžádaly nejméně 12 mrtvých a 90 zraněných. Dnes odpoledne o tom informoval portál Ukrajinska pravda. Záchranáři nadále prohledávají trosky a pátrají po přeživších.
Mluvčí kyjevských záchranářů Pavlo Petrov řekl, že pozdě odpoledne našli záchranáři v troskách těla dvou lidí a předtím ještě tělo 27leté ženy, čímž původně oznámená bilance vzrostla na 12 mrtvých. Ze zhruba 90 zraněných jich je polovina v nemocnici.
Ruský úder zasáhl Svjatošynskou čtvrť na západě metropole, odkud Petrov ohlásil všechny mrtvé.
Kyjev a Washington pokročily v přípravě dohody o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství, ujednání ale tento týden ještě hotové nebude. Dnes to ve Washingtonu podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko.
„Nastal pokrok a naše týmy nyní spolu velice úzce pracují,“ řekl Marčenko. „Stále zůstávají některé otázky, o kterých diskutujeme,“ uvedl bez upřesnění.
Spojené státy s Ukrajinou minulý týden podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž chce Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa to bude splátka za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu k obraně před ruskou invazí poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.
Noční útok na Kyjev je podle prezidenta Petra Pavla dalším z mnoha důkazů o cynickém přístupu Ruska k mírovým jednáním. Řekl to dnes na tiskové konferenci v Jičíně. Konkrétní činy svědčí o tom, že chce Rusko spíše celou situaci protahovat, vytvářet další podmínky a tlak na to, aby prosadilo vše na úkor Ukrajiny i Evropy.
Ruské útoky v noci na dnešek podle ukrajinského letectva cílily zejména na Kyjev, ale i na další města. Zahynulo při nich nejméně devět lidí a desítky dalších podle záchranářů utrpěly zranění.
Kyjev dříve přijal americký návrh na celkové třicetidenní příměří. Putin ale požadavek prezidenta Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nepřijal. Vyhlásil pouze krátké velikonoční příměří, obě strany se následně obviňovaly z jeho porušování.
„Pokud by skutečně Rusku záleželo na mírových jednáních, tak to nejjednodušší, co se dá udělat, je, že prezident Putin bude souhlasit s 30denním příměřím jako dobou, po kterou má smysl vůbec příměří nastavit,“ řekl Pavel. V rámci takového příměří je podle prezidenta možné monitorovat to, jak to která strana se zastavením bojů myslí vážně, a jedná se zároveň o relativně dostatečnou dobu k posunu v mírových jednáních.
„Takzvané příměří, které vyhlásil prezident Putin po část velikonočních svátků, byl spíš výsměch, protože za tu dobu ani nejde po víc než třech letech intenzivního válčení zastavit efektivně palbu na tak dlouhém úseku fronty a nedá se ani pořádně ověřit,“ dodal Pavel.
Noční ruské údery na Kyjev a další ukrajinské regiony cílily na vojensko-průmyslový komplex. Dnes to podle agentury Reuters uvedlo ruské ministerstvo obrany. Útoky, které si v Kyjevě vyžádaly nejméně devět mrtvých a které kritizoval americký prezident Donald Trump, Rusko vedlo vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu a drony, dodalo ministerstvo.
Moskva uvedla, že útoky zasáhly továrny ukrajinského leteckého, raketového, kosmického a strojního průmyslu, výrobu obrněných vozidel a také zařízení na produkci raketového paliva a střelného prachu. Ruské ministerstvo obrany upřesnilo, že k úderům nasadilo vedle dronů i střely odpalované ze země, vzduchu a moře.
Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti Truth Social odsoudil nejnovější ruské útoky na Kyjev a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby údery zastavil a uzavřel dohodu. Ruské útoky v noci na dnešek podle ukrajinského letectva cílily zejména na Kyjev. Zahynulo při nich nejméně devět lidí a desítky dalších podle záchranářů utrpěly zranění.
Kromě hlavního města zasáhly ruské střely také Charkov, Dněpropetrovskou, Žytomyrskou, Poltavskou, Chmelnyckou, Sumskou a Záporožskou oblast.
„Nejsem spokojen s ruskými údery na Kyjev. Není to nutné a je to velmi špatně načasované. Vladimire, přestaň! Týdně umírá 5000 vojáků. Pojďme uzavřít mírovou dohodu!“ napsal dnes Trump na své sociální síti.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa upustila od řady iniciativ, jejichž cílem je dohnat Rusko k odpovědnosti za válečné zločiny na Ukrajině, píše deník The Washington Post. Americká vláda uvolnila zákonem zřízenou pozici koordinátora pro shromažďování zpravodajských informací napříč celou vládou o údajných ruských zvěrstvech spáchaných na Ukrajině. Bílý dům také omezil činnost týmu ministerstva spravedlnosti, který se zabývá otázkami odpovědnosti za válečné zločiny.
Trumpova administrativa se už dříve rozhodla vystoupit z mezinárodní skupiny vedené Evropskou unií, která má za cíl potrestat Moskvu za porušení mezinárodního práva při invazi na Ukrajinu, připomíná list. Vláda také zrušila program zabavování majetku ruských oligarchů, na které byly uvaleny sankce.
Nyní uvolněná pozice koordinátora pro shromažďování informací o ruských válečných zločinech vznikla na základě legislativy, kterou společně sepsali demokratický kongresman za Colorado Jason Crow a někdejší kongresman za Floridu Mike Waltz, který nyní působí jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost.
Koordinátor „má za úkol hnát Putina k odpovědnosti za zločiny, které spáchal proti ukrajinskému lidu,“ sdělil WP Crow. Pozici podle něj zřídily obě politické strany v Kongresu a administrativa musí pověřit toho, kdo ji zastává, plněním příslušných povinností v souladu se zákonem.
„Kvůli své beztrestnosti vrah dál zabíjí. Dnes Rusko zabilo v Kyjevě nejméně 9 lidí. 70 zranilo, vč 6 dětí. Pod troskami budov se stále hledají lidé. Zločiny Ruska nejsou nijak ospravedlnitelné. RU nesmí být za to odměňováno ústupky, ale musí být potrestáno a donuceno k míru silou,“ uvedl na síti X ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč.
Jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo. Po ruských nočních útocích na Kyjev a další města to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je Rusko tím, kdo nechce dohodu.
Fiala uvedl, že zatímco Ukrajina už dříve přijala americký návrh na příměří, Rusko opět útočilo na města, civilisty, děti. Kyjev dříve přijal návrh na celkové třicetidenní příměří, Putin ale na Trumpův požadavek na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. „Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo, jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny,“ dodal ministerský předseda.
„Rusové ve svých zvěrstvech nepoleví, naopak demokratický svět musí přidat v pomoci Ukrajině. Je to Rusko, kdo nechce dohodu. A kdo nechce mír, ten porozumí jen síle,“ poznamenal šéf diplomacie Lipavský.
Ruská tajná služba FSB dnes podle médií oznámila, že zabila dva migranty původem ze Střední Asie, kteří prý chystali útok na petrochemický podnik v Nižegorodské oblasti. FSB tvrdí, že dvojice konala na základě pokynů ukrajinské rozvědky. Rusko před více než třemi lety sousední zemi vojensky napadlo.
„Během zatýkání (podezřelí) kladli ozbrojený odpor. Byli zneškodněni odvetnou střelbou,“ citoval list Kommersant z vyjádření tajné služby, která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB.
Na místě agenti našli dva drony s výbušným zařízením, útočnou pušku kalašnikov a pistoli Makarov. V mobilních telefonech pak podle tvrzení FSB našli komunikaci s ukrajinským řídícím důstojníkem, se kterým projednávali přípravy na útok. Podezřelí byli podle tajné služby přívrženci „ideologie mezinárodní teroristické organizace, zakázané v Rusku“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ruší část své státní návštěvy Jihoafrické republiky kvůli ruskému útoku na Ukrajinu z dnešní noci a vrací se zpět do vlasti. Oznámil to na síti Telegram. Dnes se ještě setká s jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou, kterého chce informovat o situaci na Ukrajině.
Ostatních důležitých schůzek v JAR se místo něj zúčastní ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ramaphosa mezitím na síti X uvedl, že si telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, se kterým se prý dohodli na nutnosti ukončit válku na Ukrajině co nejdříve.
„Je to už 44 dní, co Ukrajina souhlasila s úplným příměřím a zastavením úderů. Jednalo se o návrh Spojených států. A je to 44 dní, kdy Rusko pokračuje v zabíjení našich lidí a vyhýbá se tvrdému tlaku a odpovědnosti za své činy,“ napsal dnes Zelenskyj.
Slabost a ústupky nezastaví ruský teror. Putin svými činy, a ne slovy, dokazuje, že překážkou míru je Moskva, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X po ruském útoku na Kyjev, který si podle úřadů vyžádal řadu mrtvých a 77 raněných. Ukrajinská média interpretují Sybihovo vyjádření jako vzkaz západním spojencům.
„Ruské maximalistické požadavky, aby se Ukrajina stáhla ze svých regionů, v kombinaci s těmito brutálními údery ukazují, že překážkou míru je Rusko, nikoli Ukrajina. Tlak by měl být vyvíjen v Moskvě, ne v Kyjevě,“ napsal Sybiha.
„Putin svými činy, nikoli slovy, dává najevo, že nerespektuje žádné mírové snahy a chce jen pokračovat ve válce. Slabost a ústupky jeho teror a agresi nezastaví. Pouze síla a tlak,“ zdůraznil.
Vojenská správa dříve oznámila, že ukrajinské hlavní město čelilo „nepřátelskému raketovému útoku“. Podle zdrojů Reuters bylo ve městě slyšet několik silných výbuchů.
Také Charkov podle místních úřadů čelil dnes v noci raketovému útoku. Starosta města Ihor Terechov uvedl na sociálních sítích, že ve městě bylo slyšet několik výbuchů. Později dodal, že město čelilo i úderu za použití bezpilotních letounů.
Údery v Kyjevě zasáhly obytné domy a záchranáři stále pátrají po lidech pod sutinami. Zasahovali celkem na 13 místech a pomáhali jim specialisté a psi. Celkem vypuklo 14 požárů.
„Z pod trosek je slyšet zvonění mobilních telefonů. Pátrání bude pokračovat, dokud nedostaneme všechny,“ uvedla podle Reuters ukrajinská záchranná služba.
Při raketovém úderu na Kyjev z dnešní noci zahynulo nejméně devět lidí a dalších 63 bylo zraněno. Uvedla to dnes ráno před 6:00 SELČ agentura AFP s odkazem na záchranáře.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP řekl, že se domnívá, že Spojené státy mají s Ruskem dohodu o ukončení války na Ukrajině. Nyní zbývá uzavřít dohodu i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dodal Trump. Šéf Bílého domu také podle webu CNN uvedl, že se po své cestě na Blízký východ v polovině května nejspíše sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Myslím, že jsme se s Ruskem dohodli. Musíme se dohodnout se Zelenským. Myslel jsem si, že by jednání s ním bylo jednodušší, ale zatím to bylo těžší,“ řekl podle AFP Trump. Šéf Bílého domu také podle CNN dodal, že se nekloní ani na stranu Ruska ani Ukrajiny, ale že chce uzavřít dohodu a ukončit válku.
Vážení čtenáři, děkujeme, opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.
Prvním krokem k zahájení mírových jednání musí být plné a bezpodmínečné příměří, řekla vyslanci USA Keithu Kelloggovi ukrajinská delegace podle Kyjeva.
Ukrajinský generální štáb dnes večer informoval o vzdušném útoku na podnik vyrábějící útočné drony v ruském Jelabužském okrese v Tatarstánu, který se nachází asi tisíc kilometrů od hranic s Ukrajinou. Ruská média dříve informovala o sestřelení jednoho či více dronů nad městem Jelabuga.
„Zásahy a výbuchy v cílové oblasti byly potvrzeny,“ uvedlo velení ukrajinské armády na facebooku. „V tuto chvíli je známo poškození finální montážní dílny bezpilotních letounů,“ dodal generální štáb, podle jehož tvrzení je výrobní kapacita podniku asi 300 dronů za den.
Podívejte se na snímky z Pokrovsku, o který se vedou zuřivé boje mezi ukrajinskými a ruskými vojáky.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta po dnešních jednáních v Londýně uvedl, že Ukrajina je oddaná mírovému úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a účastníci schůzky se dohodli na dalších pravidelných konzultacích s cílem zajistit spravedlivý mír. Jednání se původně mělo odehrát na úrovni ministrů zahraničí pěti zemí, ale po ohlášené absenci šéfa americké diplomacie, jednali podle médií činitelé na nižší úrovni, byť Ukrajinu stále zastupovali šéfové resortů zahraničí a obrany.
Územní ústupky na Ukrajině by měly být dočasným řešením, řekl prezident Petr Pavel při dnešní návštěvě Královéhradeckého kraje. Pokud Rusko z války vyjde posílené, podobné problémy budou podle něj pokračovat. Dojednaný mír by měl být co nejspravedlivější pro Ukrajinu, vyplynulo z jeho vyjádření. Pavel se koncem dubna chystá na summit iniciativy Trojmoří, kde se setká se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Americký prezident Donald Trump vyčetl svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému jeho prohlášení, že Ukrajina neuzná ruskou okupaci Krymu. Ukrajinský vůdce podle prezidenta USA provokativními prohlášeními ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem.
„Toto prohlášení velmi škodí mírovým jednáním s Ruskem,“ napsal Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu dodal, že Krym byl ztracen již před lety „a není ani předmětem diskuse“.
Prezident Petr Pavel se ve Varšavě na summitu iniciativy Trojmoří, který se koná 28. a 29. dubna, setká se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Chce s ním jednat o aktuálním vývoji na Ukrajině, počítá i s tématy, která bude ukrajinský prezident potřebovat projednat. Pavel to dnes novinářům řekl při návštěvě Královéhradeckého kraje. Ukrajina se přes tři roky brání ruské agresi.
Je na Ukrajině, aby rozhodla o své budoucnosti, Británie ji neopustí. Podle agentury AFP to dnes řekl mluvčí britského premiéra, který se tak vyjádřil po prohlášení amerického viceprezidenta J.D. Vanceho. Ten podle agentury Bloomberg během své návštěvy Indie řekl, že Spojené státy opustí vyjednávací proces, pokud se Rusko a Ukrajina nedohodnou. V Londýně mezitím podle stanice Sky News začaly hovory na technické úrovni mezi představiteli Británie, Francie, Německa, USA a Ukrajiny.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) před jednáním vlády řekl, že se česká diplomacie za bývalého hokejistu Dominika Haška postaví jako za každého českého občana, kterému by bylo ze zahraničí vyhrožováno. Kolegy na úřadu požádal Lipavský o to, aby se zabývali konkrétními kroky v návaznosti na výhrůžky, přiblížit je ale zatím nechtěl.
