„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Předseda Evropské rady António Costa dnes odpoledne telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Řekl mu, že EU je jednotná ve své „neochvějné podpoře Ukrajiny“ a odhodlána vyvíjet tlak na Rusko, aby ho přiměla k diskusi a souhlasu s ukončením války na Ukrajině, píše deník The Guardian.
Více z telefonického rozhovoru prezidenta Donalda Trumpa pro Fox News, který právě probíhá. Zdá se, že obvinil Ukrajinu z zahájení války s Ruskem, řekl: „Není to válka, která měla být zahájena. To se nedělá. Nenapadnete národ, který je desetkrát větší než vy.“
Trump se během rozhovoru zmínil o ukrajinském Donbasu, ačkoli veřejně poskytl jen málo podrobností o nejnovějších požadavcích ruského prezidenta Vladimira Putina na území a uvedl, že takové diskuse jsou mezi ruským vůdcem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informuje o tom CNN.
„Teď mluví o Donbasu, ale Donbas je v tuto chvíli, jak víte, ze 79 % vlastněn a ovládán Ruskem. Takže chápou, co to znamená,“ dodal prezident.
Ukrajina zaútočila na dva ruské muniční sklady v okupovaném Luhansku, uvedla v úterý Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU). Použila drony s dlouhým doletem.
Sklady se nacházely v obci Bilokurakyne, která podle Ukrajiny „leží na důležité železniční trati používané k dodávkám munice z Ruska na frontu, zejména ve směru na Pokrovsk“. Pokrovsk je klíčové město v Doněcké oblasti na Ukrajině, jihozápadně od Luhanska, které je již více než rok v hledáčku Kremlu a již měsíce je ohniskem bojů.
Podle CNN Trump zmínil, že mezi ním a Putinem panuje „vřelost“.
„Viděli jste, že když vystoupil z letadla, já jsem vystoupil z letadla, byla tam taková vřelost, které se nedá, víte, byl tam takový slušný pocit… a je to dobrá věc, ne špatná,“ řekl prezident
Americký ministr financí Scott Bessent však podle CNN prohlásil, že setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce minulý týden bylo spíš podobné jako „pozvat svého nekontrolovatelného souseda k sobě domů a ukázat mu svoje pouzdro na zbraň“. Vyjádřil se tak v úterý pro Squawk Box, pořad CNBC. Schůzku se Zelenským podle CNN označil za „velmi dobrou“.
Trump říká, že si „tak nějak domluvil“ schůzku s Putinem a Zelenským. Právě promluvil v televizi Fox News.
„Domluvil jsem si to s Putinem a Zelenským a víte, oni jsou ti, kdo musí rozhodovat, jsme 7 000 mil od sebe,“ řekl Trump. „Zavolal jsem prezidentu Putinovi a snažíme se domluvit schůzku s prezidentem Zelenským a uvidíme, co se tam stane, a pak, pokud to vyjde, jestli to vyjde, pak půjdu na trilaterální schůzku a uzavřu to.“
Prezident dodal, že Putin a Zelenskyj podle něj „vycházejí o něco lépe, než si myslel“.
Řekl také, že doufá, že ruský prezident Vladimir Putin bude pokračovat vstříc míru na Ukrajině, ale připustil možnost, že ruský vůdce dohodu uzavřít nechce, informovala agentura Reuters.
Rusko vrátilo na Ukrajinu těla 1 000 lidí, uvádí server CNN.
Podle ukrajinského velitelství pro zacházení s válečnými zajatci Rusko uvedlo, že těla patří ukrajinským vojákům, Ukrajina však toto tvrzení dosud neověřila. Během předchozích výměn Rusko vrátilo některá těla, která byla v ruských vojenských uniformách nebo u nichž byly nalezeny ruské dokumenty a psí známky, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra.
„Ruská strana nadále otálí a neplní své závazky,“ uvádí se v prohlášení. „Ukrajina trvá na okamžitém propuštění všech těžce nemocných a těžce zraněných vězňů a bojuje za návrat všech ukrajinských občanů.“
Ukrajinské úřady poděkovaly Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc s repatriací těl. Zatím není jasné, zda Ukrajina repatriovala těla ruských vojáků výměnou.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se opět odmítl zavázat ke schůzce prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ale nevyloučil další jednání, uvádí server CNN.
V rozhovoru pro ruská státní média se Lavrov vyhýbal možnému bilaterálnímu setkání mezi Putinem a Zelenským, které podpořil americký prezident Donald Trump.
„Veškeré kontakty zahrnující vrcholné představitele musí být připraveny s maximální pečlivostí,“ řekl Lavrov v úterý. Zároveň připomněl, že Donald Trump byl v pátek na Aljašce pozván do Moskvy.
„Na tiskové konferenci na Aljašce prezident Putin toto pozvání potvrdil a Donald Trump, pokud si dobře pamatuji, řekl, že je to velmi zajímavé,“ řekl.
Macron navrhuje pro jednání Zelenského s Putinem Ženevu jako neutrální místo. Tamní ministr zahraničí uvedl, že Švýcarsko nabídne Putinovi imunitu, uvádí ČTK.
Agentura Reuters také informuje, že se jako místo setkání nabízí také Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán zablokoval nebo odložil vojenskou pomoc Ukrajině, udržoval vztahy s Putinem a opakoval narativy Kremlu.
Lidé žijící v ukrajinském hlavním městě Kyjev vyjádřili určitou úlevu po pondělních jednáních mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry v Bílém domě.
Žádný z obyvatel, kteří hovořili s CNN, nezašel tak daleko, že by vyjádřil optimismus ohledně mírové dohody, vzhledem k maximalistickým válečným požadavkům ruského prezidenta Vladimira Putina.
Několik místních se také shodlo na tom, že si nedokážou představit Zelenského posadit se s Putinem k případné bilaterální schůzce.
„Je nemožné sednout si k jednacímu stolu s mezinárodním zločincem,“ řekl jeden z nich.
Ukrajinské drony zasáhly v noci na 19. srpna ropnou rafinerii v ruské Volgogradské oblasti, uvedl regionální guvernér Andrej Bočarov podle deníku Kyiv Independent.
Tato rafinerie, druhá největší rafinerie ruské ropné společnosti Lukoil, je významným producentem ropných produktů v ruském Jižním federálním okruhu. Podle Bočarova po útoku na místě vypukl požár.
Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že nad regionem bylo sestřeleno 13 ukrajinských dronů.
Rafinerie Lukoil ve Volgogradu, která má roční kapacitu 14,8 milionu tun, byla již dříve nucena zastavit výrobu po dřívějších úderech z 13. na 14. srpna. Agentura Reuters 18. srpna informovala, že poškozené jednotky dohromady představují celou rafinérskou kapacitu závodu.
Rozsah škod zatím není znám. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.
Britský premiér Starmer podle CNN uvedl, že schůzka v Bílém domě dosáhla pokroku směrem ke dvěma hlavním cílům. Zaprvé, Starmer uvedl, že pondělní setkání vedlo k „průlomu“ v otázce bezpečnostních záruk, které „zajistí, že pokud nastane mír… pak se ho budeme držet“.
Zadruhé, Starmer uvedl, že se brzy uskuteční bilaterální setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, po kterém bude následovat třístranný summit obou lídrů spolu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Přesná povaha projednávaných bezpečnostních záruk však není jasná.
Kreml se také vyjádřil k možnosti summitu Zelenského a Putina. Uvedl, že je připraven „zvýšit úroveň zastoupení“ v rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem, ale nepotvrdil, že se Putin a Zelenskyj setkají.
Starmer ve videu zveřejněném na síti X také říká, že „to je opravdu důležité, protože je to skutečné uznání principu, že žádná rozhodnutí o Ukrajině nemohou být přijímána bez Ukrajiny.“
Švédský premiér Ulf Kristersson napsal o přípravách na sérii telefonátů – nejprve v kruhu tzv. koalice ochotných, poté v kruhu EU.
V příspěvku na X zdůraznil, že Švédsko je pátým největším dárcem Ukrajině a je tomu tak právě proto, že si země uvědomuje dopad války na Ukrajině na její vlastní bezpečnost.
„Tlak na Rusko se musí zvýšit a to zdůrazňuji v každém rozhovoru,“ řekl.
Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států. V příspěvku na síti X vyjádřil také podporu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
„Jsem rád za další pokrok v jednání o míru na Ukrajině. Česká republika společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina dostala silné bezpečnostní garance a měla tak - stejně jako celá Evropa - jistotu, že další ruský útok se nebude opakovat,“ uvedl dnes pro ČTK Fiala. Odpoledne se zúčastní jednání takzvané koalice ochotných, po němž bude následovat videokonference Evropské rady.
Zelenskyj na síti X zveřejnil také video z Bílého domu. V příspěvku děkuje všem zúčastněným a přibližuje detaily jednání.
„Děkuji prezidentu Trumpovi za pozvání a za dnešní speciální formát našeho setkání. Děkuji také všem lídrům, kteří s námi dnes byli: Emmanuelu Macronovi, Keiru Starmerovi, Friedrichu Merzovi, Giorgii Meloni, Alexandru Stubbovi, Ursule von der Leyenové a Marku Rutteovi. Dnešek byl důležitým krokem, demonstrací skutečné jednoty mezi Evropou a Spojenými státy,“ napsal.
Volodymyr Zelenskyj se právě vyjádřil na síti X. Pondělní jednání v Bílém domě v příspěvku označil za „významný krok k ukončení války“ a zajištění bezpečnosti Ukrajiny a dodal, že lídři „již pracují na konkrétním obsahu bezpečnostních záruk“.
„Dnes pokračujeme v koordinaci na úrovni lídrů,“ řekl Zelenskyj. „Budeme pokračovat v práci i zítra. Poradci pro národní bezpečnost jsou nyní také v neustálém kontaktu. Budou existovat bezpečnostní záruky.“
Dále ještě jednou poděkoval ukrajinským partnerům a dodal, že jeho země „tuto sílu cítí“.
Čína podporuje veškeré úsilí směřující k míru na Ukrajině, kterého lze dosáhnout pouze dialogem a vyjednáváním. Dnes to podle agentury AFP uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Reagovala tak na pondělní schůzku v Bílém domě, jejímž výsledkem je příprava setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
„Čína byla vždy přesvědčena, že dialog a vyjednávání jsou jedinou schůdnou cestou k řešení ukrajinské krize. Podporujeme veškeré úsilí o mír,“ uvedla mluvčí.
Peking a Moskva v posledních letech zintenzivnily ekonomickou spolupráci a diplomatické kontakty a jejich partnerství se od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 prohloubilo. Čína se v této válce prezentuje jako neutrální strana a říká, že neposílá smrticí pomoc ani jedné straně, ale zároveň je blízkým spojencem Moskvy. Asijská země nepřímo Rusko podporuje, jelikož mu umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu.
Podle deníku The Guardian máme další potvrzení o dnešní schůzce „koalice ochotných“, a to od německé vlády a Elysejského paláce ve Francii. Schůzce budou společně předsedat britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, uvedl Elysejský palác.
Takzvaná „koalice ochotných“ dnes prostřednictvím videokonference společně zhodnotí výsledky pondělních jednání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump diskutoval o míru na Ukrajině s prezidentem Volodymyrem Zelenským a zástupci klíčových evropských zemí.
Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí polského premiéra Donalda Tuska. Podle něj se virtuální schůzka uskuteční dnes ve 12:00 SELČ. Zúčastní se jí i český premiér Petr Fiala, potvrdil ČTK premiérův mluvčí.
Německý tisk píše, že schůzka s Trumpem byla úspěšná, Evropa prý uklidnila bláznivého krále.
Schůzka evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě skončila pro Evropany úspěchem, i když nepřinesla mnoho konkrétních výsledků. Píše to dnes německý tisk. Například podle listu Die Zeit se Evropanům podařilo uklidnit bláznivého krále, podle listu Süddeutsche Zeitung předvedli Evropané zdařilou choreografii.
Podle německých médií lze jednání označit za úspěch. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung panovala na jednání „dobrá nálada“, i když konkrétních výsledků schůzka mnoho nepřinesla. Také list Die Zeit napsal, že výsledky summitu jsou vágní, „Evropané ale předvedli působivou intervenci“ ve prospěch Ukrajiny.
Během své pondělní návštěvy Bílého domu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj daroval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi speciální golfovou hůl – dar, který mu předal zraněný ukrajinský voják.
Jak uvádí server CNN, hůl dříve vlastnil Kostiantyn Kartavtsev, mladší seržant, který přišel o nohu v prvních měsících po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu, uvedla ukrajinská prezidentská kancelář. Golf se stal součástí rehabilitace mladšího seržanta, řekl Zelenskyj Trumpovi při předávání daru.
„Hlava státu (Zelenskyj) také ukázala video, ve kterém Kostiantyn Kartavtsev apeluje na amerického prezidenta, aby pomohl Ukrajině ukončit válku spravedlivým a trvalým mírem,“ uvedla ukrajinská prezidentská kancelář ve svém prohlášení. „Donald Trump dar přijal, natočil video, v němž ukrajinskému bojovníkovi poděkoval za golfovou hůl, a předal prezidentovi Ukrajiny symbolické klíče od Bílého domu.“
Trilaterální setkání s Trumpem, Zelenským a Putinem „může přinést průlom na cestě k míru,“ říká ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha. Právě reagoval na noční ruské útoky na Ukrajinu a uvedl, že ukazují, „jak důležité je ukončit zabíjení, dosáhnout trvalého míru a zajistit robustní bezpečnostní záruky“.
Potvrdil také dřívější zprávy o poškození energetické infrastruktury a zraněných civilistech.
Vyjádřil se také finský prezident Alexander Stubb, pochválil úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a řekl, že věří, že se „opravdu snaží tuto válku ukončit“.
„Ale samozřejmě, víte, máme co do činění s prezidentem Putinem a musíme pochopit, že jeho základní strategické cíle se nezměnily,“ řekl novinářce Erin Burnett z CNN.
Putinovy klíčové cíle nastínil takto: vzestup Ruska v roli supervelmoci, rozdělení Západu a popření suverenity Ukrajiny.
„To je realita, se kterou se potýkáme. Realita je také taková, že každý den máme minimálně 1 000 mrtvých nebo zraněných. Snažíme se tedy udělat vše pro to, abychom diplomatickými prostředky našli řešení tohoto konfliktu, ruské agresivní války,“ řekl Stubb.
Evropští lídři zmírnili svůj optimismus ohledně pokroku směrem k míru na Ukrajině s opatrností ohledně důvěry v ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Z mé strany mám největší pochybnosti o realitě touhy ruského prezidenta po míru, protože dokud si bude myslet, že může vyhrát válkou, bude to dělat,“ řekl novinářům CNN francouzský prezident Emmanuel Macron.
„A jeho konečným cílem je dobýt co nejvíce území, oslabit Ukrajinu a mít Ukrajinu, která buď sama o sobě není životaschopná, nebo je pod ruskou kontrolou. To je celkem zřejmé každému.“
Ve svém dnešním příspěvku na síti X Macron vyjádřil také své odhodlání míru mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhnout.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci odpálilo 270 dronů a 10 raket, což je podle dostupných zdrojů největší letecký útok na Ukrajinu od 31. července.
Ukrajinskou protivzdušnou obranou proklouzly 4 rakety a 16 dronů, uvedlo prohlášení letectva. Ruské údery zabily na Ukrajině během 24 hodin do úterního rána osm lidí a 54 dalších zranily. Pět lidí bylo zabito při ruských útocích na města za frontovou linií v Doněcké oblasti, zatímco tři byli zabiti a 33 zraněni při ruských útocích na město Záporoží, uvedly vojenské úřady v obou regionech.
Ruské útoky zranily také civilisty v Charkově, Chersonu, Dněpropetrovsku a Nikopolu, uvádí CNN.
Nejméně 1471 domácností a 119 podniků v úterý přišlo o proud poté, co Rusko zahájilo „masivní útok“ na Poltavskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedl v úterý regionální vojenský správce Volodymyr Kohut.
Poslankyně ukrajinského parlamentu Inna Sovsun řekla serveru CNN, že i když si lidé v její zemi přejí konec války, nebudou v mírových rozhovorech věřit slovům ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Putinovi a čemukoli, co říká, v žádném případě nebudeme věřit, ne po všem, čím jsme si prošli, a ne po všech vraždách a veškeré zkáze, kterou způsobil,“ řekla.
Sovsun uvedla, že lidé jsou unavení a navzdory rozhovorům na vysoké úrovni mezi světovými lídry nic nenasvědčuje tomu, že by se něco měnilo.
„Každou noc vidíme útoky. Ve čtyři hodiny ráno jsme tady v Kyjevě měli poplach před náletem,“ dodala.
Sovsun vyzvala USA a Evropu k pevným slibům, včetně „mírových misí v terénu“.
Britský premiér Keir Starmer pro BBC uvedl, že jednání o bezpečnostních zárukách budou pokračovat dnes.
„Nyní budeme s USA na těchto bezpečnostních zárukách spolupracovat,“ řekl v pondělí BBC ve Washingtonu, D.C. „Udělili jsme úkol našim týmům. Některé z nich dokonce zítra dorazí, aby na tom začaly podrobně pracovat.“
Starmer novinářům řekl, že jedním z klíčových výsledků jednání v Bílém domě byla dohoda, že 30 zemí, nazývaných „Koalice ochotných“, bude pracovat na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a zahájí koordinované úsilí s USA.
Zelenskyj v pondělí uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou formalizovány do 10 dnů. Součástí těchto záruk jsou plány, že Ukrajina nakoupí americké zbraně v hodnotě 90 miliard dolarů prostřednictvím evropského financování, uvádí server CNN.
Schůzka s ruským vůdcem „je nezbytná pro řešení citlivých otázek“, napsal na sociální síti Zelenskyj, který podle ukrajinských médií hodlá s Putinem jednat o ruských územních požadavcích.
Na telegramu Zelenskyj uvedl, že v Bílém domě se jednalo o bezpečnostních zárukách. „To je klíčová otázka pro začátek konce války. Vážíme si důležitého signálu ze strany USA o jejich připravenosti je podporovat a být součástí,“ napsal.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinské drony opět podnikly rozsáhlý útok na Volgograd na jihu evropského Ruska, kde zasáhly rafinérii a nemocnici, oznámil dnes gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov na sociální síti Telegram. Nálet se podle něj obešel bez obětí a raněných.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dozvuky jednání v Bílém domě, stejně jako veškeré další dění týkající se ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od brzých ranních hodin.
Prezident Donald Trump uvedl, že se šéfkou Evropské komise diskutoval o otázce unesených dětí, což je téma, které je důležité i pro jeho manželku, první dámu Melanii Trumpovou. „S Ursulou von der Leyen, váženou a vysoce respektovanou předsedkyní Evropské komise, jsme diskutovali o obrovském celosvětovém problému pohřešovaných dětí. Toto je také velké téma s mou manželkou Melanií. Je to téma na vrcholu všech seznamů a svět bude spolupracovat na jeho vyřešení a doufejme, že je vrátí domů k jejich rodinám!“ zveřejnil Trump na Truth Social.
Detaily bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by měly být vypracovány během deseti dnů, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Také uvedl, že Ukrajina nabídla, že koupí americké zbraně za přibližně 90 miliard dolarů (asi 1,9 bilionu Kč).
Ukrajina je připravena jednat s Vladimirem Putinem v jakémkoliv formátu a bez předběžných podmínek, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina nepotřebuje přestávku v bojích, ale skutečný mír, doplnil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod brífinku před Bílým domem poděkoval Donaldu Trumpovi za setkání, které označil za dosud nejlepší. Americkému prezidentovi podle svých slov ukázal mapy bojiště a vysvětlil, kdo co ovládá.
Schůzka mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by se měla uskutečnit do dvou týdnů. Novinářům to ve Washingtonu řekl německý kancléř Friedrich Merz. "Americký prezident hovořil s ruským prezidentem telefonicky a dohodl se, že se v příštích dvou týdnech uskuteční schůzka mezi ruským a ukrajinským prezidentem," řekl Merz podle agentury Reuters. Trump souhlasil s tím, že následně svolá další, třístrannou schůzku, aby jednání mohla skutečně začít, dodal Merz.
Ministr zahraničí Jan Lipavský označil jednání v Bílém domě za další krok k míru. "Teď je čas, aby Putin přestal odpalovat rakety, přestal zabíjet děti a usedl k jednacímu stolu," uvedl ministr na síti X.
Další krok k míru dnes pod vedením prezidenta Trumpa a evropských lídrů. Teď je čas, aby Putin přestal odpalovat rakety, přestal zabíjet děti a usedl k jednacímu stolu.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) August 18, 2025
Vladimir Putin řekl v telefonátu Donaldu Trumpovi, že je připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedla agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený s jednáním.
Volodymyr Zelenskyj právě opustil Bílý dům, informuje BBC.
V Bílém domě skončila důležitá setkání prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropských lídrů.
Bílý dům oznámil uzavření jednání, což znamená, že se Trump po zbytek dne neobjeví před kamerou, informuje CNN.
Další kroky budou složitější, napsal o jednání v Bílém domě německý kancléř Friedrich Merz. "Musíme vyvinout tlak na Rusko. Před dalšími rozhovory musí být uzavřeno příměří," zdůraznil Merz.
Es ist ein gutes Treffen mit Präsident Trump, Präsident Selenskyj und unseren europäischen Partnern heute in Washington, aber die nächsten Schritte werden komplizierter.
— Bundeskanzler Friedrich Merz (@bundeskanzler) August 18, 2025
Wir müssen Druck auf Russland ausüben. Vor weiteren Gesprächen muss es einen Waffenstillstand geben. pic.twitter.com/UUFV3RjB9J
"Spolu s Ukrajinou, za mír a bezpečnost v Evropě a ve Francii," napsal k fotografii z Bílého domu francouzský prezident Emmanuel Macron.
Aux côtés de l’Ukraine, pour la paix et la sécurité de l’Europe et de la France. pic.twitter.com/MjrJtESc0O
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) August 18, 2025
Hovor mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem trval asi 40 minut, oznámil Kreml. Podrobnosti nepřidal.
Prezident Donald Trump oznámil, že začal s plánováním setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsal to sociální síť Thuth Social.
Trump napsal, že o této záležitosti s Putinem hovořil během telefonátu uprostřed setkání s evropskými lídry v Bílém domě. „Na závěr schůzek jsem zavolal prezidentu Putinovi a začal jsem s plánováním setkání mezi prezidentem Putinem a prezidentem Zelenským na místě, které bude určeno,“ napsal Trump. Poté by měla následovat i schůzka obou prezidentů s ním. Neupřesnil, kdy k oběma setkáním dojde. Uvedl, že se jeho dnešní schůzky zaměřily na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které „by poskytly různé evropské země ve spolupráci se Spojenými státy americkými“. „Všichni jsou velmi rádi za možnosti MÍRU pro Rusko/Ukrajinu,“ napsal Trump.
Ruská armáda ostřelovala z raketometu město Kosťantynivka v Doněcké oblasti, zahynuli dva civilisté, čtyři byli zraněni. Při současném dělostřeleckém ostřelování města zahynul 74letý penzista. Jedna žena pak zahynula při bombardování města Dobropillja v tomtéž regionu.
Podle zdrojů BBC z ukrajinské delegace jednání Trumpa se Zelenským a lídry Německa, Británie, Francie, Itálie, Finska, šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem bylo po přestávce obnoveno. I CNN hovoří o obnovení jednání, tentokrát už jen mezi samotnými lídry, bez dalších účastníků.
„Ukrajina se zaváže koupit americké zbraně v hodnotě 100 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) financované Evropou v rámci dohody o získání bezpečnostních záruk od USA po uzavření mírové dohody s Ruskem,“ vyplývá z dokumentu, který viděl deník Financial Times.
„Družba stojí, Česko jede dál,“ komentuje na sociální síti X ministr Jan Lipavský fakt, že ukrajinský dronový útok přerušil dodávky ropy potrubím do východních zemí EU - Maďarska a Slovenska.
„Setkání prezidenta Donalda Trumpa s evropskými lídry v Bílém domě skončilo, ale lídři zůstávají v Bílém domě, aby pokračovali v jednáních, pravděpodobně v jiné formě,“ uvádí CNN s odkazem na Serhije Nykyforova, mluvčího prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského.
Donald Trump přerušil jednání s osmičkou evropských lídrů, aby zatelefonoval Vladimiru Putinovi, zjistil reportér německého deníku Bild. Původně avizoval, že ruskému protějšku zavolá až po skončení multilaterální schůzky.
Donald Trump při multilaterálním jednání s osmičkou evropských lídrů ztratil přehled, koho má před sebou u stolu, tweetuje kanál Něchta (Nexta).
„Finský prezident Stubb, ten... kde je?“
Stubb: „Jsem přímo tady.“
Trump: „Oh! Vypadáte lépe než kdykoli předtím! Odvedl jste skvělou práci, chtěli jsme vás tu mít.“
Není to tak, že by Trump kolegu z malé severské země neznal - v březnu za ním přiletěl na Floridu, zahráli si golf.
„Myslím, že chce uzavřít dohodu,“ zašeptal Donald Trump francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi v Bílém domě. „Myslím, že chce uzavřít dohodu pro mě, rozumíš tomu? Jakkoli to zní šíleně,“ zachytil důvěrnou komunikaci zapnutý mikrofon.
Šéf Bílého domu vyjádřil naději, že Putin po potenciálním třístranném jednání propustí více než 1000 ukrajinských válečných vězňů. „Vím, že mají přes 1000 vězňů a vím, že je propustí. Možná je propustí velmi brzy, prakticky hned. Myslím, že to je skvělé,“ uvedl Trump s tím, že „ Putin by také chtěl něco udělat“.
„Jak proběhlo uzavřené setkání mezi Zelenským a Trumpem: Dívají se na mapu. Jejich tváře už nejsou tak veselé,“ komentuje kanál Něchta (Nexta).
„Nyní je cesta otevřená pro složité jednání,“ řekl německý kanléř Friedrich Merz a zopakoval, že evropští lídři touží po uzavření příměří před dalším kolem jednání. „Nedokážu si představit, že by se další setkání konalo bez příměří,“ řekl. „Pojďme tedy na tom pracovat.“
„Cesta je otevřená“ k vážnějším jednáním o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil u jednacího stolu německý kancléř Friedrich Merz.Kancléř řekl, že Trump tuto cestu otevřel poté, co se americký prezident v pátek na Aljašce setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Nyní je cesta otevřená ke složitým jednáním,“ řekl. Merz zopakoval, že evropští lídři touží po příměří před dalšími rozhovory. „Nedokážu si představit, že by se další setkání uskutečnilo bez příměří,“ řekl. „Tak na tom pracujme.“
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že nabídka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu od amerického prezidenta Donalda Trumpa představuje „průlom“ v zajištění potenciální mírové dohody pro Ukrajinu. „Skutečnost, že jste řekl ‚Jsem ochoten se podílet na bezpečnostních zárukách‘, je velký krok, je to skutečně průlom a má to velký význam. Takže vám za to také děkuji,“ cituje CNN Rutteho.
Zatímco prezident Donald Trump prosazuje třístrannou schůzku mezi ním, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzský prezident Emmanuel Macron nabízí nápad: u jednacího stolu také evropského lídra. „Myslím, že bychom v návaznosti na to pravděpodobně potřebovali čtyřstrannou schůzku. Protože když mluvíme o bezpečnostních zárukách, mluvíme o bezpečnosti celého evropského kontinentu,“ řekl.
Důležitost bezpečnostních záruk pro Ukrajinu na úvod jednání zdůraznila také například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. U jednacího stolu jsou ještě francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.
Prezident Donald Trump uvedl, že očekává třístrannou schůzku mezi ním, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Myslím, že to bude záležet na tom, kdy se to uskuteční, ne zda,“ řekl Trump.
Polské státní zastupitelství obvinilo muže běloruské národnosti z plánování žhářského útoku na skladiště na východě Polska. Dále uvedlo, že muž spolupracoval se zahraniční tajnou službou, informovala dnes agentura Reuters.
Státní zastupitelství uvedlo, že 27letý Vitalij S. čelí obvinění, že v červenci 2025 sbíral informace o skladišti v Lublinském vojvodství, natáčel ho, fotografoval a tyto materiály následně předával zástupcům cizí tajné služby. Dále nespecifikovalo, se kterou rozvědkou měl muž spolupracovat.
Muž se podle státního zastupitelství k činu přiznal a nyní mu za obvinění z jednání ve prospěch zahraničních zpravodajských služeb hrozí až osm let vězení. Běloruská ambasáda se podle Reuters k incidentu zatím nevyjádřila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na dnešním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořil o citlivých otázkách, včetně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Řekl, se Trump pokusí zorganizovat trojstranné jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že bude rád, pokud bude americký prezident přítomen. Trump s Putinem jednal v pátek na Aljašce.
K americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému se po jejich dvoustranném jednání v Bílém domě připojili lídři klíčových evropských zemí a zástupci Severoatlantické aliance a Evropské unie. Širšímu jednání předcházelo pořízení společné fotografie. Trump podle agentur dosavadní průběh dne označil za úspěšný a na úvod schůzky v širším formátu hovořil o chystaném trojstranném jednání se Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předmětem dnešních jednání budou podle něj také bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, která se nadále brání ruské agresi.
Ukrajinský prezident podle CNN přinesl Trumpovi dopis od své ženy Oleny a ocenil, že americká první dáma Melania Trumpová po manželovi poslala Putinovi dopis o dětech trpících v důsledku války.
„Pokud dnes vše dobře dopadne, budeme mít trojstranné jednání,“ uvedl Trump. „Budeme spolupracovat s Ruskem, budeme spolupracovat s Ukrajinou,“ dodal. „Jak řekl prezident, jsme na trojstranné jednání připraveni,“ potvrdil Zelenskyj.
„Skutečnost, že prezident Donald Trump okamžitě nevyloučil vyslání amerických vojsk na Ukrajinu za účelem udržení případného míru, je významným vývojem,“ konstatuje CNN po tiskové konferenci Trumpa a Volodymyra Zelenského. „Role USA v takzvaných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu je ústředním tématem dnešních jednání v Bílém domě.“
Trump uvedl, že tato otázka bude dnes později projednána s dalšími evropskými lídry, a naznačil, že brzy mohou být k dispozici další informace.
Evropské země budou podle něj hrát vedoucí roli v jakýchkoli bezpečnostních zárukách - ale ne jedinou. „Bude to velká pomoc,“ slíbil za USA.
Moskva nepřijímá žádný scénář, který počítá s rozmístěním vojsk NATO na Ukrajině, protože to „může vést k nekontrolovatelné eskalaci konfliktu s nepředvídatelnými důsledky“, prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
Velká Británie a Francie od března zvažují možnost vyslat vojáky na Ukrajinu po dosažení příměří. Moskva takové plány opakovaně odsoudila. Ministerstvo zahraničních věcí Ruska se domnívá, že podobná prohlášení zemí NATO potvrzují „otevřeně provokativní a dravé úmysly vůči Ukrajině“, píše RBK.
Deník The New York Times (NYT) napsal, že Trump je tentokrát k Zelenskému mnohem méně nepřátelský než v únoru, kdy jejich schůzka skončila roztržkou. Zelenskyj je dnes oblečen v černém obleku a černé košili bez kravaty. Na únorové schůzce v Oválné pracovně, která přerostla v otevřenou hádku s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem před televizními kamerami, Zelenskyj tehdy čelil výtkám, že si dostatečně neváží veškeré americké pomoci a že si na setkáním se šéfem Bílého domu nevzal oblek a kravatu.
Na otázku, jaké bezpečnostní záruky si Ukrajina představuje, Zelenskyj před jednáním s Trumpem odpověděl, že veškeré, píše agentura Reuters.
Trump uvedl, že bude po dnešním jednáních se Zelenským a evropskými lídry hovořit s Putinem, se kterým nedávno komunikoval nepřímo, píše Reuters.
„Miluju ukrajinský národ,“ vychválil Donald Trump, kterak brání svou vlast. „Ale miluju i ruský národ,“ dodal s tím, že si přeje jejich mír, na tiskové konferenci v Oválné pracovně.
„Dáme jim velmi dobrou ochranu, velmi dobrou bezpečnost,“ odpověděl Donald Trump na dotaz, jak zamýšlí garantovat Ukrajině potenciálně vyjednaný mír. Ještě o tom prý nejednali, teprve na to dojde.
„Budeme mít mír, mír navěky, doufám, že okamžitě. A celý svět bude velmi šťastný,“ odpověděl Trump na dotaz novinářů.
Trump uvítal Zelenského v Oválné pracovně. Ukrajinský prezident mu poděkoval za jeho snahy dosáhnout míru na Ukrajině, podle Trumpa došlo k pokroku.
Českou hlavu státu Petra Pavla mrzí, že americký prezident Donald Trump nevyužil možnosti politického a ekonomického tlaku na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením války na Ukrajině. Řekl to v dnešním vysílání na facebooku. Za pozitivní vzhledem k pátečnímu jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce označil, že se představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností vůbec sešli.
Summit nepřinesl žádné viditelné výsledky, Trump ale po něm upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině a v souladu s Putinovým přáním začal tvrdit, že chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní. Dnes Trump v Bílém domě přijme ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské představitele.
„Pozitivní je to že se představitelé dvou nejsilnějších vojenských mocností na světě vůbec sešli. Že diskutují situaci s mírovým řešením války na Ukrajině,“ řekl Pavel. „Na druhou stranu mě mrzí, že americký prezident nevyužil možnosti tlaku politického, ekonomického na Rusko, aby udělalo ústupky ve vztahu k mírovým řešením,“ poznamenal.
Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu, ve dveřích ho uvítal Donald Trump.
„Věřím v Ukrajinu. Věřím v prezidenta Zelenského,“ vysílá po sociální síti podporu svému šéfovi premiérka Ukrajiny Julija Svyrydenková. „Věřím v sílu jeho slov ve Washingtonu – celý náš stát, naše armáda, každá rodina, každý domov a každá naděje stojí za ním.“
I francouzský prezident Emmanuel Macron přijel podpořit kolegu Zelenského na summit s Trumpem.
„Chápeme, že nemůžeme očekávat, že Putin dobrovolně upustí od agrese a nových pokusů o dobývání. Proto musí fungovat tlak, a to společný tlak – ze strany Spojených států a Evropy a ze strany všech na světě, kteří respektují právo na život a mezinárodní pořádek,“ tweetoval Volodymyr Zelenskyj po setkání se západními partnery na ukrajinském velvyslanectví ve Washingtonu, DC.
V Bílém domě už je i německý kancléř Friedrich Merz.
U příležitosti návštěvy státníků je na jižní louce Bílého domu čestná stráž. Dorazil už i britský premiér Keir Starmer.
Evropští lídři začali přijíždět do Bílého domu před jednáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na místě je už generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, informuje stanice CNN.
„Volodymyr Zelenskyj se v této chvíli setkává s evropskými lídry na ukrajinské ambasádě ve Washingtonu před svou schůzkou s Donaldem Trumpem v Oválné pracovně,“ hlásí Christopher Miller z deníku Financial Times.
Předseda Evropské rady António Costa svolal na úterý videokonferenci lídrů zemí EU, chce s nimi probrat výsledky dnešního jednání o Ukrajině ve Washingtonu.
„V důsledku útoku vypukl v zařízení požár. Čerpání ropy hlavním ropovodem Družba bylo zcela zastaveno,“ potvrdil ukrajinský generální štáb podle agentury Reuters a dodal, že stanice byla součástí válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.
„Můžete teď posílat stížnosti - výhrůžky - svým přátelům v Moskvě,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v příspěvku adresovaném jeho protějšku Péteru Szijjártóovi, který si na přerušení dodávek stěžoval. „Je to Rusko, nikoli Ukrajina, kdo tuto válku začal a odmítá ji ukončit. Maďarsku se už roky říká, že Moskva je nespolehlivým partnerem. Navzdory tomu Maďarsko vynaložilo veškeré úsilí, aby si svou závislost na Rusku zachovalo,“ uvedl ministr.
Český zástupce není v týmu evropských lídrů, kteří doprovázejí Volodymyra Zelenského do Bílého domu. Podle ministra zahraničí ČR Jana Lipavského Česku nic neutíká, informace má, je členem takzvané koalice ochotných a vede muniční iniciativu. „Nelze si představit, že do Bílého domu pojede 30 evropských lídrů,“ uvedl. Dodal, že role Česka je přiměřená jeho geopolitické váze.
Průběh jednání popsal jako živelný, důležité podle něj bude, zda se podaří dosáhnout bilaterálního jednání mezi Ruskem a Ukrajinou za moderace Spojených států. Zopakoval, že územní požadavky Ruska, jak o nich hovoří média, jsou nehorázné a nesmyslné. „Špatný mír znamená očekávat další agresi během několika let,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonoval se svým brazilským protějškem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a s indickým premiérem Naréndrou Módím a informoval je o výsledcích své páteční schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámily kanceláře brazilské i ruské hlavy státu.
„Prezident Lula potvrdil, že Brazílie podporuje veškeré snahy zaměřené na mírové řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedla brazilská kancelář s tím, že telefonát trval 30 minut.
Kreml krátce nato oznámil, že Putin hovořil také s indickým předsedou vlády, aby jej seznámil s výsledky pátečního summitu. „Oba lídři diskutovali o vyhlídkách na dlouhodobé urovnání krize na Ukrajině a dohodli se, že budou pokračovat v dialogu o této otázce i o dalších aktuálních mezinárodních tématech,“ cituje Reuters z prohlášení Kremlu. Ukrajinskou krizí Moskva označuje svou ozbrojenou agresi, kterou Rusko vůči sousední zemi zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.
Evropa hájí princip, že se hranice nemění silou. Pokud by přišel Putin s dalšími nesmyslnými požadavky, má být připravena přitvrdit, míní ministr zahraničí ČR Jan Lipavský.
„Velký den v Bílém domě. Nikdy jsme tu neměli tolik evropských lídrů najednou. Je to pro Ameriku velká pocta!!! Uvidíme, jaké budou výsledky,“ napsal americký prezident na sociální síti Truth Social. Státníci budou hovořit o výsledcích Trumpovy páteční schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a o možnostech ukončení rusko-ukrajinského konfliktu.
Volodymyr Zelenskyj už se dnes ve Washingtonu setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, píše Reuters.
Přípravy na summit s Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry ve Washingtonu, DC: Náklaďáky technických služeb pomáhají policistům tvořit bariéry.
Na 23 vzrostl počet obětí páteční exploze v podniku na výrobu střelného prachu v ruské Rjazaňské oblasti ležící jihovýchodně od Moskvy. Vyplývá to z informací ruských státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti, které informovaly o nárůstu počtu obětí, ale podobně jako úřady neuvádějí, čím se podnik zabývá. O provozu, který vyrábí střelný prach, píší některá média jako server Nastojaščeje vremja, nebo RBK, podle nichž se jedná o podnik s názvem Elastik. Příčina výbuchu a následného požáru stále není známá.
Dalších 134 lidí utrpělo zranění, z toho 31 zůstává v nemocnici, uvedl ráno s odvoláním na regionální operační štáb TASS, který tehdy informoval o 20 mrtvých. „Záchranáři vytáhli z trosek těla dalších dvou lidí. Jedna oběť zemřela v nemocnici. Celkový počet mrtvých vzrostl na 23,“ citovala později agentura ministerstvo pro mimořádné události.
„Bílý dům se ukrajinských představitelů zeptal, zda bude mít prezident Volodymyr Zelenskyj na schůzce s prezidentem Trumpem v Oválné pracovně na sobě oblek,“ tweetuje žurnalista portálu Axios Barak Ravid s odkazem na dva zdroje.
Fanoušci a kolegové z anarchistického hnutí se v Kyjevě rozloučili s výtvarným umělcem a aktivistou Davidem Čyčkanem (†32), který padl před týdnem při obraně Záporoží. Anarchismus sice zpravidla vylučuje službu v armádě, Čyčkan však narukoval dobrovolně, aby čelil fašistické ruské invazi.
Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Přerušení dodávek ropovodem Družba později oznámil i slovenský přepravce ropy Transpetrol, podle něhož je problém mimo slovenské území.
Rusko v noci na dnešek zasáhlo zařízení ázerbájdžánské státní ropné a plynárenské společnosti SOCAR v Oděse na jihu Ukrajiny. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lokální úřady. Na místě vypukl požár. V době zhoršených vztahů mezi Moskvou a Baku šlo podle šéfa ukrajinské diplomacie o záměrný útok na zájmy Ázerbájdžánu.
„Došlo k úmyslnému ruskému útoku na energetické zařízení v Oděse, které patří ázerbájdžánské společnosti, což naznačuje, že šlo o útok nejen proti nám, ale také proti našim vztahům a energetické bezpečnosti,“ napsal Zelenskyj na X.
Ruská propagandistická videa po setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce stupňují. Na ruských kanálech se objevilo video, které údajně zachycuje ruské jednotky mířící do boje v Záporoží v americkém obrněném transportéru M113, vyvěšujícím zároveň americkou i ruskou vlajku.
Podle Kyjeva jde o propagandu, která má demonstrovat „sílu a odvahu“ ruských vojáků, zatímco Trump po Aljašce údajně tlačí na Zelenského, aby ustoupil z území Donbasu výměnou za příměří v Záporoží a Chersonu. Ukrajinský prezident však takové požadavky odmítl.
Čína očekává, že se všechny strany zapojené do ukrajinské krize zúčastní mírových jednání s cílem dosáhnout trvalé dohody, která bude pro všechny přijatelná. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning, kterou citovala agentura Reuters.
V komentáři ke schůzce Trumpa a Putina mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedla, že Peking podporuje veškeré snahy o mírové urovnání ukrajinské krize.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že se podařilo zabránit výbuchu automobilu na Krymském mostě. Vůz s improvizovaným výbušným zařízením podle ní dorazil do Ruska z Ukrajiny přes řadu dalších zemí. Ze zprávy agentury Interfax není zcela jasné, kde FSB automobil zadržela.
Na Krymském mostě mezitím nastal dopravní kolaps a tisíce vozů stály u kontrolních stanovišť. Podle Interfax počet automobilů, které dnes v 06:00 SELČ čekaly na kontrolu, přesáhl 2100. Krymský most spojuje ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, s ruskou pevninou. Terčem útoků se během ruské invaze na Ukrajinu stal už několikrát. Kyjev se k poslednímu tvrzení FSB nevyjádřil.
Zraněné nebo škody po ruských vzdušných útocích hlásí činitelé i z dalších ukrajinských regionů. Například vedoucí správy Oděské oblasti Oleh Kiper a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) podle Ukrajinské pravdy informovali o rozsáhlém požáru v zařízení palivové a energetické infrastruktury po ruském dronovém útoku na jihu Ukrajiny. Stejný server dále píše o šesti zraněných po ruském ranním útoku na město Záporoží nebo o poškození skladu v Kyjevské oblasti.
Ruské síly zaútočily na Dněpropetrovskou oblast raketami, drony a dělostřeleckou palbou, přičemž poškodily průmyslový objekt, dopravní podnik, infrastrukturu a obytné domy, uvádí v jiné zprávě Ukrajinska pravda. Sedmapadesátiletá žena byla zraněna při ruském útoku naváděnými leteckými bombami v Sumské oblasti, uvedly úřady.
Ukrajinské letectvo ráno informovalo o likvidaci 88 ruských dronů během noci na dnešek. Nepřítel zaútočil čtyřmi balistickými raketami Iskander-M a 140 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi úderných dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly, které podotkly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na 25 místech v Doněcké, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské a Kyjevské oblasti.
„Dnes je v Charkově den smutku. Pět lidí zemřelo, včetně rok a půl staré holčičky. Dvacet lidí bylo zraněno, nejmladšímu poraněnému je jen šest let. Toto jsou následky teroristického útoku na obytný dům,“ napsal charkovský starosta Ihor Terechov na platformě Telegram.
Zanedlouho na stejné platformě uvedl, že se našlo ještě jedno tělo a zahynulo celkem šest civilistů. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na telegramu mimo jiné sdělil, že mezi zabitými je také šestnáctiletý chlapec a mezi zraněnými šest dětí.
Německo bude muset při zajištění míru na Ukrajině hrát důležitou roli, své vojáky se ale na její území vyslat nechystá, řekl podcastu webu table.media německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bundeswehr se podle něj bude soustředit na obranu členských států NATO.
Ukrajina potřebuje podle Wadephula silné bezpečnostní záruky. Vyslání německých vojáků na Ukrajinu ale ministr odmítl. Bundeswehr má nyní brigádu na území Litvy, případné vyslání dalších vojáků na Ukrajinu by bylo podle Wadephula nad možnosti německé armády.
Se svým spolustraníkem ovšem nesouhlasí vlivný expert vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční a bezpečnostní politiku Roderich Kiesewetter. Mediální skupině NBR řekl, že evropské země by měly být ochotny zajistit případné příměří i prostřednictvím vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Německo by podle něj mělo jako hospodářsky nejsilnější země v Evropě do mírových jednotek „samozřejmě přispět“.
