„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
K uzavření dohody, díky níž by Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině, byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Trump chce, aby dohoda byla kompenzací za pomoc, kterou Ukrajině poskytl jeho předchůdce Joe Biden, poznamenala agentura AFP. Ačkoli podmínky případné dohody nejsou dokončeny, Washington naznačil, že očekává zvýhodněný přístup k ukrajinským přírodním zdrojům jako způsobu splátek za americkou vojenskou podporu zemi v posledních třech letech, píše agentura Reuters.
Ukrajina získala těla 909 svých vojáků, kteří padli při obraně země před ruskou invazní armádou, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb, jenž má na starosti záležitosti válečných zajatců. Moskva oficiálně záležitost nekomentovala. Ukrajina předala Rusku těla 41 zabitých ruských vojáků, uvedl ruský server RBK s odvoláním na ruského poslance Šamsaila Saralijeva.
„Tak Rusko začalo tento Velký pátek – s balistickými a řízenými střelami, (drony) Šáhedy,“ napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně se vyjádřil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Tolik k ruským ‚tradičním křesťanským hodnotám‘. Zasáhnout pekárnu, zavraždit obchodníka, zničit velikonoční chléb je proti víře i lidským hodnotám,“ napsal k útoku na Sumy. V jiném příspěvku uvedl, že na Charkov Rusko zaútočilo čtyřmi střelami, z nichž tři byly balistické a obsahovaly kazetovou munici.
This is how Russia began this Good Friday – with ballistic missiles, cruise missiles, Shaheds – maiming our people and cities.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 18, 2025
A missile strike on Kharkiv, right on the city. Dozens of residential buildings were damaged, as well as an enterprise and vehicles. Around 70 people… pic.twitter.com/z84NrkmqrH
Třicetidenní částečné příměří týkající se útoků na energetiku uplynulo a ruský prezident Vladimir Putin nevydal žádný nový pokyn, uvedl dnes podle agentury AFP mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko už nedodržuje moratorium týkající se úderů na ukrajinská energetická zařízení, podotkl server Meduza. Obě strany se navzdory avizovanému částečnému klidu zbraní obviňovaly z jeho porušování.
Ukrajina už před měsícem přijala americký návrh na příměří, Rusko místo toho dál páchá zbabělé útoky na civilisty. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Reagoval tak na slova šéfa americké diplomacie Marka Rubia, že Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit.
Ukrajina už před měsícem přijala americký návrh na příměří. Rusko místo toho dál páchá zbabělé útoky na civilisty.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 18, 2025
Evropa se připravuje všechny varianty, včetně mírového uspořádání, ale do té doby budeme dál podporovat Ukrajinu, aby se ruskému teroru mohla bránit. 👇 pic.twitter.com/PyJXcGJvEt
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal příští týden navštíví Spojené státy, kde bude jednat s americkým ministrem financí Scottem Bessentem o dohodě týkající se hospodářského partnerství mezi zeměmi. Vyplývá to z memoranda, které podepsali činitelé obou zemí a dnes jeho text zveřejnilo ukrajinské ministerstvo hospodářství. Dojednávaná dohoda se týká vzácných ukrajinských nerostů.
Charkovská oblastní prokuratura podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že Rusové udeřili na Charkov třemi střelami Iskander, z nichž přinejmenším jedna explodovala ve vzduchu. „Vybuchla ve vzduchu s cílem způsobit co největší škody na civilních objektech,“ uvedla prokuratura.
V Česku pracuje 155 000 uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. Novinářům to řekla ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. K nedělní půlnoci mělo v Česku podle údajů ministerstva vnitra dočasnou ochranu 368 000 příchozích z Ukrajiny.
„Počet uprchlíků na trhu práce se stabilizuje na 155 000. Nejdůležitější je, že 95 procent už má zpojistněné pracovněprávní vztahy na dobu neurčitou (platí odvody). Na počátku to bylo asi 40 procent,“ uvedla Štěpánková. Ministerstvo už dřív sdělilo, že od třetího čtvrtletí roku 2023 začaly příjmy z pojistného a části daní od uprchlíků převyšovat výdaje na jejich podporu.
Čínské ministerstvo zahraničí dnes odmítlo tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého Čína dodává Rusku zbraně. Jeho výroky označilo za nepodložené, píše agentura Reuters.
Čína nikdy neposkytla smrtící zbraně ani jedné ze stran konfliktu na Ukrajině, řekl Lin Ťien, mluvčí čínského ministerstva zahraničí na pravidelné tiskové konferenci. Dodal, že Čína „přísně kontroluje“ předměty dvojího využití.
Spojené státy ukončí úsilí zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud během několika dní nebude jasné, že je možné válku zastavit. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů. Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump má řadu dalších priorit, na které se musí soustředit.
Dva lidé zahynuli při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu v noci na dnešek, vyplývá ze sdělení regionálních činitelů. Starosta druhého největšího ukrajinského města Charkova Ihor Terechov informuje o jednom mrtvém a pěti desítkách zraněných. Další člověk zemřel podle starosty Artema Kobzara při ruském útoku na průmyslový objekt v Sumách.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.
Katarský emír Tamim bin Hamad Al-Thani se dnes sešel s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v paláci v Moskvě.
Spojené státy zřejmě příští čtvrtek s Ukrajinou podepíšou smlouvu ohledně využití jejích vzácných nerostů. Řekl to dnes americký prezident Donald Trump. K uzavření dohody, díky níž by Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině, byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu.
„Máme dohodu o vzácných nerostech, která myslím bude podepsána... příští čtvrtek. Brzy,“ řekl dnes Trump při setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také dnes obvinil zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, který před několika dny o urovnání konfliktu na Ukrajině jednal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že šíří ruský pohled na věc. „Domnívám se , že pan Witkoff převzal strategii ruské strany. Myslím si, že je to velmi nebezpečné, protože vědomě nebo nevědomky šíří ruský pohled na věc, “ uvedl Zelenskyj.
Ukrajina má podle prezidenta Volodymyra Zelenského informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Zelenskyj to dnes řekl na tiskové konferenci. Podle agentury Reuters uvedl, že Čína dodává Rusku dělostřelectvo a střelný prach. Neupřesnil ale, zda jde o dělostřelecké systémy nebo o dělostřeleckou munici.
Minulý týden Zelenskyj oznámil, že v ruské armádě proti ukrajinským silám bojuje nejméně 155 čínských vojáků, které Rusové rekrutují hlavně přes sociální sítě a že Peking si je toho vědom. Čínské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že Peking „není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou“ a že je „pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize.“
Ukrajinští vojáci za poslední týdny osvobodili asi 16 kilometrů čtverečních v okolí strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě země. Dnes o tom informoval hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo dobytí další malé vsi dále na jihovýchod od Pokrovsku.
„16. dubna zahájili Rusové na Záporožské frontě útok, kterého se zúčastnilo nejméně 320 vojáků, 40 jednotek obrněných vozidel, tři tanky a asi deset vozů. Ukrajinský letecký průzkum zjistil pohyb nepřítele s předstihem; byly provedeny údery dronů a dělostřelectva. Díky tomu byla 8 kilometrů od linie dotyku zničena 3 bojová vozidla pěchoty,“ informoval na síti X bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Anton Geraščenko.
On April 16, on the Zaporizhzhia front, Russians launched an assault that involved at least 320 soldiers, 40 units of armored vehicles, three tanks, and around ten buggies.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) April 17, 2025
Ukraine's aerial reconnaissance detected the enemy's movement in advance; drone and artillery strikes were… pic.twitter.com/MNSTHRwez8
Útočník s nožem ve středu večer napadl známého ukrajinského novináře, dokumentaristu a vedoucího producenta veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice Suspilne Jurije Makarova. Podle ukrajinských médií o tom informovalo vedení společnosti Suspilne. Totožnost pachatele není známá, policie po něm pátrá.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ještě před dnešním jednáním s představiteli Spojených států v Paříži o možnostech ukončení války na Ukrajině telefonicky hovořil také s prezidentem napadené země Volodymyrem Zelenským. Podle agentur Reuters a AFP to dnes oznámil Elysejský palác.
Další člověk podle serveru Ukrajinska pravda zahynul a několik jich utrpělo zranění při ruském vzdušném útoku na Cherson, který rovněž od Ruskem okupované části Ukrajiny dělí řeka Dněpr. Rusové na Cherson i Nikopol útočí pravidelně.
Do Moskvy přicestoval katarský emír Tamim bin Hamad Sání, který jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž nejvyšší představitelé obou zemí projednají mimo jiné rusko-ukrajinskou válku a situaci na Blízkém východě; na programu jsou i bilaterální vztahy.
Šéf Kremlu na začátek jednání podle TASS prohlásil, že Moskva je připravena udělat vše pro to, aby Sýrie zůstala suverénním a celistvým státem. Putin léta podporoval syrského vládce Bašára Asada, jehož režim loni svrhli povstalci. Katarský emír podle agentury Reuters řekl, že faktický nový vládce Sýrie Ahmad Šara, jenž je spojencem Kataru, chce vybudovat vztahy s Ruskem.
Muhammad Chulajfí z katarského ministerstva zahraničí TASS už dříve sdělil, že emír plánuje s ruským prezidentem diskutovat o situaci v Sýrii, v Pásmu Gazy a na Ukrajině.
Vojenský soud v Moskvě dnes za úplatkářství poslal na sedm let do vězení generálporučíka Vadima Šamarina, který býval náčelníkem hlavní správy komunikací ozbrojených sil a současně zástupcem náčelníka ruského generálního štábu. Obžaloba žádala 12 let. Soud se konal za zavřenými dveřmi, generál přiznal vinu a uzavřel dohodu s vyšetřovateli, napsala agentura Interfax.
Při ruském ostřelování ukrajinského města Nikopol, které se nachází nedaleko fronty, zahynuli dva muži, oznámil šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Ruské úřady systematicky zabavují domovy Ukrajincům, kteří uprchli z města Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes stanice BBC s odkazem na vlastní zjištění. Rusko okupuje Mariupol už tři roky. Konfiskace jsou podle stanice zřejmě součástí většího plánu rusifikace města, která zahrnuje budování nových vojenských objektů a přejmenovávání ulic na názvy schválené Moskvou.
Podívejte se na nové snímky z ruského útoku na Dnipro.
Server Meduza s odvoláním na různé ruské zdroje píše, že ukrajinská armáda v noci na dnešek znovu zaútočila bezpilotními letouny na město Šuja v ruské Ivanovské oblasti, kde má základnu 112. raketová brigáda, kterou Kyjev viní z podílu na nedělním vzdušném útoku na ukrajinské město Sumy, při kterém zemřelo 35 lidí a více než stovka utrpěla zranění.
Na jednání s americkými a evropskými spojenci dnes do Paříže přicestovala také ukrajinská delegace. Vedou ji ministr zahraničí Andrij Sybiha a ministr obrany Rustem Umerov, oznámil podle agentur Reuters a AFP šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak, který je rovněž členem delegace.
O válce na Ukrajině mají dnes a v pátek v Paříži jednat šéf americké diplomacie Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem. O účasti zástupců Ukrajiny se dosud nevědělo.
AFP: Ukrajinští senioři trpí, představují až polovinu civilních obětí u fronty
Podobně jako tisíce dalších seniorů na Ukrajině, trávila Zinajda Hyrenková podzim svého života v domově důchodců. Její penzi narušila ruská invaze. Její paměť do určité míry zahalila mlha, ale tu chvíli, kdy Rusko zaútočilo na její vesnici na severovýchodě země, až ji to srazilo na zem, si vybavuje jasně, píše agentura AFP.
„Bylo to tak hlasité. Všichni padli na zem. Ležela jsem. Pak jsem otevřela oči a pomyslela si: ještě jsem naživu,“ vzpomíná Hyrenková.
Invaze, kterou Kreml zahájil před více než třemi lety, ukrajinské seniory tvrdě zasáhla. Čtvrtina obyvatel Ukrajiny má přes 60 let, zároveň však senioři loni představovali téměř polovinu civilních obětí v blízkosti fronty, vyplývá z dat OSN. Starší lidé často opouštějí frontová území jako poslední. Říkají, že nemají peníze ani sílu na přesun, popřípadě se nechtějí loučit se svým domovem.
Rozsáhlý ruský dronový útok na ukrajinské město Dnipro ve středu večer zabil dvě ženy a dalších 16 lidí, včetně několika dětí, zranil. S odvoláním na šéfa správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka o tom napsala agentura Reuters.
Útok zabil mladou ženu a seniorku, uvedl Lysak na telegramu. Mezi zraněnými je podle něj devítiměsíční batole a další dvě děti ve věku 11 a šesti let.
Útok podle činitele také způsobil několik požárů, které poškodily domy a vzdělávací instituci. Starosta Dnipra Borys Filatov na telegramu uvedl, že jeden z úderů byl ve vzdálenosti 100 metrů od městského úřadu. Ukrajinská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice Suspilne zveřejnila záběry, na nichž hasiči bojují s rozsáhlým požárem.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Více než 40 procent zbraní na frontě je vyrobených na Ukrajině. Na sociálních sítích to uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, který se dnes setkal se zástupci místního obranného průmyslu.
Today, I honored workers in our defense-industrial sector with awards. More than 40% of all the weapons used on the front lines to defend Ukraine are made in Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 16, 2025
And the trend is clear: Ukraine will keep ramping up production to ensure its own security – both independently… pic.twitter.com/tkpaB4LTzb
Ukrajinské drony napadly základnu ruské 112. raketové brigády, která se podílela na nedělním útoku na ukrajinské město Sumy s 35 oběťmi, včetně dvou dětí, a 125 raněnými, včetně 18 dětí. Brigáda je posádkou ve městě Šuja v Ivanovské oblasti, kde místní zdroje dnes hlásily exploze v kasárnách po příletu přinejmenším pěti dronů, napsala ukrajinská agentura Unian. O náletu dronů na město Šuja informoval také server BBC News. O den dříve se terčem ukrajinského útoku stala základna 448. raketové brigády, která se na útoku na Sumy podle ukrajinské rozvědky rovněž podílela.
Město Sumy se dnes znovu zahalilo do smutku. Blízcí se rozloučili s rodinou Mykolenkových, která zemřela v neděli při brutálním ruském útoku. Jednou z více než tří desítek obětí byl i teprve jedenáctiletý Maksym.
Soud v Rusku zvýšil pokutu pro ukrajinskou státní energetickou společnost Naftohaz na 1,3 miliardy USD (28,6 miliardy Kč) z dřívějších 150 milionů USD za to, že se Naftohaz obrátil na mezinárodní arbitráž kvůli sporu o tranzit plynu s ruskou společností Gazprom. S odkazem na ruská média o tom dnes informovala agentura Reuters.
Oblastní soud v Petrohradě rozhodl proti společnosti Naftohaz už loni, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Spor se týká pětileté smlouvy o tranzitu plynu, která vypršela 1. ledna 2025, protože Ukrajinci ji odmítli prodloužit. Po jejím skončení tak Rusko zastavilo vývoz plynu do Evropy přes Ukrajinu.
Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolaová v polovině příštího týdne navštíví Prahu. S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) bude mluvit o spolupráci jejich institucí, transatlantické spolupráci či situaci na Ukrajině, řekl ČTK mluvčí šéfky dolní komory Martin Churavý. Podle newsletteru Evropského parlamentu se Metsolaová setká také s premiérem Petrem Fialou (ODS) či šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).
Ruské úřady zadržely bývalého gubernátora Kurské oblasti Alexeje Smirnova spolu s jeho zástupcem Alexejem Dedovem kvůli podezření, že se dopustili zpronevěr. Vyšetřovatelé žádají soud o uvalení vazby, oznámila dnes ruská média.
Smirnova podle listu Kommersant udal bývalý ředitel stavebního podniku, kterého vyšetřovatelé již dříve zadrželi kvůli zpronevěrám při výstavbě opevnění na hranicích s Ukrajinou; nyní mu hrozí až deset let vězení. Zkorumpovaní úředníci podle vyšetřovatelů propláceli nekvalitně odvedenou práci dvakrát a také šetřili na betonu, a tak protitankové překážky nebyly s to zastavit ukrajinské obrněnce.
Kyjevem se odpoledne rozezněl letecký poplach. Jako kryty slouží od začátku války i stanice metra. Fotografové zachytili, že si v něm děti a studenti dělají úkoly do školy.
Spojené státy v době pokračujících rozhovorů s Kyjevem o nerostných surovinách podstatně snížily odhad výše své celkové pomoci Ukrajině z původních 300 miliard na zhruba 100 miliard dolarů (z 6,6 na 2,2 bilionu Kč). Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff dnes cestují do Francie na jednání o ukončení války na Ukrajině, píší agentury s odvoláním na prohlášení amerického ministerstva zahraničí. Američtí představitelé v Paříži budou vyjednávat do pátku.
Ukrajinská tajná služba SBU dnes oznámila, že zadržela devět lidí v souvislosti s přípravou sabotáží na Ukrajině na příkaz Ruska. Mezi zatčenými je i pět nezletilých ve věku 14 a 15 let.
"Agenti připravovali sérii výbuchů v obytných oblastech a poblíž základen ukrajinské armády. Měli také vyhodit do povětří klíčové mosty a hlavní tratě ukrajinských drah, které zajišťují logistické spojení pro ukrajinské jednotky," uvedla SBU v prohlášení.
Rusko požádalo Spojené státy, aby po skončení války na Ukrajině mohlo nakupovat letadla společnosti Boeing za dolary ze zmražených státních aktiv. Tvrdí to moskevský zdroj agentury Bloomberg.
Ačkoli žádost není podmínkou souhlasu s příměřím, Rusko chápe, že zmrazené finanční prostředky nemohou být použity na nákup stíhaček, aniž by bylo uzavřeno příměří, uvedl zdroj agentury. Dohoda umožňující nákup strojů by mohla být součástí zmírnění sankcí v případě, že dojde k zastavení bojů, píše Bloomberg.
"Spojené státy nebudou jednat o žádných ekonomických závazcích, dokud nebude dosaženo příměří," uvedl mluvčí Rady národní bezpečnosti Brian Hughes na žádost Bloombergu o komentář.
Španělsko i Česká republika budou dál podporovat Ukrajinu, jak bude v jejich silách. Po jednání s českým šéfem diplomacie Janem Lipavským (nestr.) v Praze to dnes řekl španělský ministr zahraničních věcí José Manuel Albares. Lipavský odsoudil nedělní raketový útok na Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nereflektuje návrhy příměří a naopak volí cestu teroru a násilí.
O další tři měsíce dnes ukrajinský parlament prodloužil válečný stav, vyhlášený po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Platit tak bude nejméně do 6. srpna 2025, uvedl poslanec Jaroslav Železňak.
„Parlament již popatnácté v tomto volebním období schválil prodloužení válečného stavu,“ napsal Železňak na Telegramu. Pro hlasovalo 357 poslanců, proti byl jeden zákonodárce.
Ukrajina se brání ruské invazi již více než tři roky. Ukrajinské zákony zakazují v době stanného práva mimo jiné konání voleb. Válečný stav dosud na Ukrajině platil do 9. května, spolu s ním dnes ukrajinská Nejvyšší rada prodloužila také všeobecnou mobilizaci.
Schůzka Macrona s Witkoffem se uskuteční jen několik dní po jednání amerického vyslance s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možném příměří mezi Moskvou a Kyjevem poté, co rusko-americká vyjednávání v posledních týdnech uvázla na mrtvém bodě.
Rozhovor Putina a Witkoffa v Moskvě byl „dalším krokem v procesu vyjednávání o příměří“ navzdory „frustraci“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla nedávno mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Francouzský prezident zaujal vůdčí roli v úsilí Evropy poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky, včetně úvah o rozmístění zahraničních vojáků na Ukrajině v případě uzavření míru, připomíná server Politico.
Tento týden do Paříže dorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zástupce Donalda Trumpa pro řešení konfliktů na Ukrajině a v pásmu Gazy Steve Witkoff. Informovaly o tom dva zdroje obeznámené s plány delegace, píše Politico .
Witkoff se má setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, zatímco Rubio plánuje jednání s francouzským ministrem zahraničí Jean-Noelem Barrotem.
Americký úředník, který mluvil pod podmínkou anonymity, protože nebyl oprávněn mluvit s tiskem, potvrdil, že Rubio bude tento týden skutečně v Paříži a poté odcestuje do Afriky.
Rusko zlikvidovalo devět ukrajinských dronů nad Voroněžskou oblastí a osm nad Belgorodskou. Zbývající drony sestřelila ruská obrana nad Kurskou, Lipeckou a Moskevskou oblastí a nad okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.
Ruské drony v noci na dnešek masivně útočily na ukrajinský černomořský přístav Oděsa, kde poničily obytné domy a infrastrukturu. Informovali o tom místní činitelé. Zranění podle nich zatím nejsou hlášena.
„Nepřítel opět napadl Oděsu rozsáhlým dronovým útokem,“ napsal na telegramu šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Starosta města Hennadij Truchanov zveřejnil fotografie, na nichž jsou vidět téměř zničené domy. Podle předběžných informací nejsou žádní zranění, prohlásil. Informace ani jedné ze stran konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Kreml nevidí „jasné obrysy“ dohody se Spojenými státy ohledně války na Ukrajině, uvedl 15. dubna podle ruské státní tiskové agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Peskovova slova následovala po setkání zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které se uskutečnilo 11. dubna v Petrohradě. Witkoff po schůzce označil rozhovory za produktivní a prohlásil, že Putin vyjádřil přání „trvalého míru“.
Desítky lidí dnes večer protestovaly proti šíření ruské kultury před Ruským domem v Praze. Vchod do areálu omotali policejní páskou, před budovu také vylili červenou tekutinu symbolizující krev obětí ruské invaze na Ukrajinu. Protest zorganizovala iniciativa Hlas Ukrajiny, požaduje zabavení ruského majetku a jeho použití na podporu Ukrajiny.
Lidé s ukrajinskými vlajkami se před ruským kulturním domem na Hradčanech sešli v 19:00. Byl mezi nimi i veterán války na Ukrajině Oleh Symoroz. Současnou situaci přirovnal k tomu, jako by v Česku vlastnila pozemky či nemovitosti teroristická organizace Al-Káida a pražský dům se jmenoval po Usámu bin Ládinovi. Rusko podle něj totiž nešíří kulturu, ale terorismus.
Severní Korea nabídla Rusku nejen své vojáky, kteří se koncem loňského roku zapojili do války proti Ukrajině a po boku ruských vojsk pomohli zastavit invazi ukrajinských vojsk do Kurské oblasti na západě Ruska. Mnohem významnější pro strategii Ruska je přísun severokorejské výzbroje a munice, která proudí na východní frontu. Za posledních 20 měsíců se miliony severokorejských dělostřeleckých nábojů dostaly do předních linií, uvedla agentura Reuters v článku o zapojení KLDR do války po boku Ruska. Článek vznikl ve spolupráci s britskou výzkumnou organizací Open Source Centre a s využitím poznatků jihokorejské a ukrajinské rozvědky (HUR).
Vojenská pomoc KLDR umožnila Rusku vytrvat v opotřebovací válce na Ukrajině v rozhodující době, zdůraznil Reuters. V loňském roce velká většina granátů vypálených některými ruskými jednotkami pocházela z KLDR.
Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.
„Výstraha Kallasové potvrzuje, že v EU potřebujeme diskuzi o podstatě demokracie. Paní Kallasová, rád bych Vám oznámil, že jsem legitimním premiérem Slovenska – suverénní země. Nikdo mi nemůže přikazovat, kam mám, nebo nemám cestovat. Pojedu do Moskvy, abych vzdal úctu tisícům vojáků Rudé armády, kteří zemřeli při osvobozování SR,“ uvedl Fico.
Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce s extremistickou organizací. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
Antoninu Favorskou, Sergeje Karelina, Konstantina Gabova a Arťoma Krigera úřady postupně zadržely loni na jaře a v létě. Podle vyšetřovatelů se podíleli na vytváření materiálů pro tým Navalného na serveru YouTube. Favorská a Kriger pracovali pro nezávislý zpravodajský portál SotaVision. Karelin spolupracoval s agenturou AP, Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.
Ukrajinskou vlajku z budovy radnice vedení Jihlavy nesundá. Návrh na její sejmutí předložil poziční zastupitel Richard Schleis (SPD s podporou Trikolory), její svěšení navrhla také zastupitelka z koaliční ODS Hana Šíma. Po hodinové diskusi oba návrhy městské zastupitelstvo odmítlo, jeden 24 a druhý 25 hlasy. Pro sejmutí ukrajinské vlajky v obou případech hlasovalo pět zastupitelů.
„Ta vlajka tam visí proto, že chceme tímto gestem podpořit zemi, která je napadená někým silnějším,“ řekl primátor Petr Ryška (ODS a KDU-ČSL). Uvedl, že si je vědomý některých potíží spojených s příchodem uprchlíků. „Na druhou stranu si myslím, že nic nepřeváží to, že můžeme svobodně vyjádřit podporu někomu, kdo je nespravedlivě napadán,“ řekl.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte oznámil, že dnes spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navštívil Oděsu na jihu Ukrajiny. Ujistil, že podpora NATO je neochvějná a že aliance bude nadále pomáhat zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.
„Ukrajinský lid toho tolik vytrpěl – v neposlední řadě ruský útok na Sumy na Květnou neděli,“ uvedl v narážce na ruský útok na ukrajinské město s desítkami mrtvých a více než stovkou zraněných, včetně dětí. „Podpora NATO je neochvějná. Budeme i nadále pomáhat Ukrajině, aby se mohla v současnosti bránit, odradit v budoucnu agresi, a zajistit tak spravedlivý a trvalý mír,“ napsal Rutte na sociální síti X.
Ukrajinská armáda uvedla, že v ruské Kurské oblasti zasáhla základnu raketové brigády, která v neděli podnikla raketový útok na město Sumy. Zemřelo při něm 34 lidí a dalších 119 utrpělo zranění.
Ukrajinská armáda „zasáhla základnu 448. raketové brigády ruské armády v Kurské oblasti, která na Květnou neděli podnikla raketový útok na Sumy,“ uvádí se v příspěvku ukrajinského generálního štábu na facebooku. Píše se v něm, že na zasaženém místě nastala sekundární detonace munice. „Následky útoku se upřesňují,“ dodal generální štáb. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Ruský vojenský soud vyměřil tresty vězení od 12,5 do 18 let pěti lidem, kteří byli obviněni, že loni v dubnu zapálili zařízení na železnici a také vrtulník Ka-32 na moskevském letišti Ostafjevo. Skupina podle obžaloby jednala na pokyn neznámých lidí blízkých ukrajinské vojenské rozvědce HUR, uvádějí ruská média.
O zničení vrtulníku v Moskvě tehdy informovala ukrajinská vojenská rozvědka, která také zveřejnila záběry ze zapálení stroje. K odpovědnosti za tento čin se ale přímo nepřihlásila.
Úřady obvinily pětici mladých lidí ze sabotáže a z teroristického činu v organizované skupině, za což jim hrozilo až 20 let vězení. Podle rozsudku si dvaadvacetiletý Nikita Bulgakov má odpykat 18 let, jeho vrstevník Stanislav Chamidullin a jednadvacetiletý Roman Jakovec 17,5 roku, dvaadvacetiletý Daniil Jamskov 17 let a dvacetiletá Anastasija Močalinová 12,5 roku. Za zapálení vrtulníku měli podle obžaloby slíbenou odměnu tři miliony rublů (asi 810.000 Kč), napsal server BBC News.
Ukrajinská vláda odvolala Volodymyra Arťucha z funkce vedoucího správy Sumské oblasti. Starosta druhého největšího města v Sumské oblasti Konotop Artem jej obvinil, že poskytl Rusům záminku k útoku na centrum města Sumy tím, že tam uspořádal vyznamenávání ukrajinských vojáků. Rusové pak podle Semenichina využili příležitost zaútočit na „vojenský cíl“, aby zabili co největší množství civilistů, uvedla agentura Unian a další ukrajinská média. Vojáci podle starosty vyvázli bez šrámu, protože byli v úkrytu.
Arťuch v pondělí večer v rozhovoru s ukrajinskou veřejnoprávní stanicí Suspilne v podstatě potvrdil, že se slavnostní vojenská akce ten den ve městě odehrála. Podle svých slov na ni byl pouze pozván. „Nebyla to moje iniciativa,“ řekl, aniž uvedl, kdo akci zorganizoval. Stanice Suspilne na svém webu poznamenala, že se snaží zjistit, zda tajná služba SBU prošetřuje možný únik informací o setkání vojáků.
Slovenská sněmovna dnes odmítla opoziční návrh usnesení, kterým by vyzvala Rusko ke stažení vojáků a techniky z Ukrajiny. Vládní poslanci spolu s částí nezařazených poslanců hlasováním rovněž prosadili, že parlament nebude jednat o reakci k nedělnímu ruskému raketovému útoku na ukrajinské město Sumy s desítkami mrtvých civilistů.
Vládní poslanci zablokovali opoziční návrhy jen den poté, co slovenský premiér Robert Fico podle médií odmítl přímo odsoudit útok na Sumy. Tam dvě ruské rakety zabily 35 lidí a více než stovku útok zranil.
Slovenský ministerský předseda v pondělí, kdy smrtící útok na lidi v ulicích ukrajinského města odsoudila řada světových politiků, tvrdil, že odsuzuje veškeré zabíjení, ale o útoku na Sumy nemá dost informací.
Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 52 dronů a balistickou střelu, přičemž protivzdušná obrana zničila 26 bezpilotních letounů.
Dalších 19 strojů, které ukrajinské vzdušné síly označily za imitace úderných dronů, podle nich zmizely z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých sedmi ruských dronů a balistické střely letectvo neinformuje, bez bližších podrobností zmiňuje škody v Sumské a Doněcké oblasti.
„Na klíčových částech urovnání není snadné se dohodnout. Diskutuje se o nich,“ řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov - odpovídal tak v interview pro Kommersant na otázku, zda se Washingtonu a Moskvě podařilo zformulovat klíčové parametry možné budoucí dohody. Lavrov připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin nastínil své požadavky loni v červnu.
Šéf Kremlu tehdy označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Žádal, aby se Ukrajina vzdala ambicí na členství v NATO a zcela se stáhla ze svých čtyř regionů, které má Rusko částečně pod kontrolou a v rozporu s mezinárodním právem prohlašuje za své. Kyjev to tehdy odmítl s tím, že se to rovná kapitulaci.
Vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Moskvě a byl skeptičtější k myšlence, že Rusko chce dosáhnout míru ve válce s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin zatím nevyjádřil upřímný zájem o zastavení bojů, řekli prezidentovi jeho blízcí poradci, mezi kterými jsou ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje z řad amerických činitelů.
Skupina poradců Trumpovi doporučila, aby byl obezřetnější při jednání s Putinem a aby zaujal tvrdší postoj k požadavkům Moskvy na územní ústupky od Kyjeva. Trump se však stále přiklání k postoji svého zvláštního zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa, který si po dvou setkáních s Putinem v Moskvě myslí, že šéf Kremlu má skutečný zájem o dosažení míru, píše WSJ.
Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz zamíří na první zahraniční návštěvu do Francie, jak je zvykem, následovat budou Polsko a Ukrajina. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ve svém newsletteru zpravodajský web Politico. V Kyjevě se chce podle něj zúčastnit setkání takzvané koalice ochotných.
Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz by měl být podle aktuálního harmonogramu zvolen kancléřem 6. května. Na 8. května je v německém Spolkovém sněmu naplánovaná ceremonie u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války, které se Merz jako nový kancléř rovněž zúčastní. Ještě týž den vyrazí do Polska a odtamtud zřejmě vlakem na Ukrajinu. V Kyjevě se totiž 9. května uskuteční setkání takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí, která koordinuje další pomoc Ukrajině, jež se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Vůdčí roli v koalici měly dosud Francie a Británie. Merz by chtěl, aby Německo převzalo větší zodpovědnost za pomoc Ukrajině.
Nad Kurskou oblastí ruská protivzdušná obrana podle Moskvy sestřelila 109 ukrajinských bezpilotních letounů, další tři nad územím Voroněžské oblasti a po jednom nad Moskevskou, Brjanskou a Orelskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.
„V důsledku cílených úderů bezpilotních letounů na civilní infrastrukturu došlo k požáru několika domů,“ uvedl na Telegramu operativní štáb Kurské oblasti Ruska. „Bohužel zahynula 85letá žena,“ dodal s tím, že dalších devět lidí utrpělo různé typy poranění.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
dva čínští vojáci, jejichž zajetí minulý týden oznámily ukrajinské úřady, vystoupili dnes v Kyjevě na tiskové konferenci. Vyjádřili naději, že budou vyměněni, a vyzvali své spoluobčany, aby do války na straně Ruska neodcházeli. Informovala o tom agentura AFP.
Mediální akce s válečnými zajatci se konala poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu ze zatahování Pekingu do ruské invaze. Podle jeho informací bojuje na frontové linii na Ukrajině několik set čínských občanů. Kreml tvrzení popřel a Peking varoval válčící strany před „nezodpovědnými výroky“.
Číňané oblečení v maskáčových uniformách byli v poutech dopraveni do tiskového střediska v Kyjevě, kde seděli obklopeni ozbrojenými ukrajinskými vojáky. Z jejich projevu nebylo možné určit, zda se vyjadřují z vlastní vůle, uvedla AFP.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v úterý ráno, dobrou noc.
„Moskva záměrně vyvražďuje ukrajinské civilní obyvatelstvo a k tomu jako obvykle rozšiřuje lži ve snaze odvést pozornost od dalších válečných zločinů. V Sumách ruské rakety brutálně zavraždily 34 civilistů, včetně dětí. Rusko je třeba zastavit. Rusko nechce mír, Rusko chce válku,“ okomentoval v čerstvém vyjádření víkendový útok v Sumách ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). na síti X.
Moskva záměrně vyvražďuje ukrajinské civilní obyvatelstvo a k tomu jako obvykle rozšiřuje lži ve snaze odvést pozornost od dalších válečných zločinů. V Sumách ruské rakety brutálně zavraždily 34 civilistů, včetně dětí. Rusko je třeba zastavit. Rusko nechce mír, Rusko chce válku.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 14, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na síti X pozastavil nad odmítáním příměří ze strany Ruska. „Před 34 dny Ukrajina kladně odpověděla na návrh USA na úplné a bezpodmínečné příměří. A již třicet čtyři dní Rusko otevřeně odmítá zastavení palby. Putin se nadále soustředí na pokračování války. Ruští státní propagandisté připravují své publikum na myšlenku, že diplomacie nepřinese žádné výsledky. Má to jediný důvod - v Moskvě se nebojí. Pokud nebude na Rusko vyvíjen dostatečně silný tlak, budou pokračovat v tom, na co jsou zvyklí - budou pokračovat ve válce,“ napsal Zelenskyj.
Thirty four days ago, Ukraine responded positively to the U.S. proposal for a full and unconditional ceasefire. And for thirty four days now, Russia has been openly refusing to cease fire. Putin remains focused on continuing the war. Russian state propagandists are preparing… pic.twitter.com/nqSlegFOMD
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 14, 2025
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa má válka na Ukrajině tři viníky, z nichž je Putin tím nejhorším. Hned na druhém místě je ale podle něj exprezident Joe Biden. „Biden to mohl zastavit, Zelenskyj to mohl zastavit a Putin to neměl nikdy začít,“ řekl Trump v Oválné pracovně.
„Miliony mrtvých kvůli třem lidem. Řekl bych, že tří lidí. Řekněme, že Putin je číslo jedna. Ale řekněme, že Biden, který neměl ponětí, co sakra dělá, číslo dvě,„ dodal.
Tři civilisté přišli o život při náletu ukrajinských dronů na jeden z okresů Kurské oblasti, oznámil úřadující gubernátor západoruského regionu Chinštejn podle agentury TASS. Jeden muž podle něj zahynul při útoku dronu na auto u vsi Girji, která je správním střediskem Belovského okresu, zatímco jiný dron zabil manželský pár ve vsi Zolotarjovka.
Nejméně čtyři lidé zahynuli při ruském ostřelování Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, další dva lidé byli zraněni. Dalšího člověka zabil ruský dron v Záporožské oblasti na jihovýchodě země, uvedly dnes ukrajinské úřady.
Předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko tvrdě zkritizoval výrok šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o útoku na Sumy „Je to jako říkat, že 11. září (útok na USA z roku 2001 – pozn. ČTK) byla akorát ,chyba' Al-Káidy,“ uvedl podle listu The Times ukrajinský činitel a dodal, že Trumpovo vyjádření ukazuje na to, že někdo z jeho okolí prosazuje ruské narativy. „Věřím, že by FBI měl vyšetřit, kdo v Trumpově okolí šíří ruskou propagandu. Je to nebezpečné,“ dodal Merežko.
Oblastní město Sumy na severovýchodní Ukrajině se vzpamatovává z jednoho z nejvražednějších útoků této války. Agresor podle ukrajinských médií usmrtil 35 lidí včetně dvou dětí. Dalších nejméně 117 lidí bylo zraněno. Mezi nimi i třináctiletý Kyrylo Illiašenko, který se zranil, když pomáhal lidem evakuovat se z hořícího autobusu. Sám ohnivé zkáze utekl oknem, informovala agentura AP.
Slovenský premiér Robert Fico se zatím nechtěl vyjádřit k útoku na ukrajinské město Sumy. Opozice mu vyčítá proruské postoje a mlčení k nedělnímu krveprolití.„Já odsuzuji zabíjení, všechno zabíjení odsuzuji. Vždy jsem to dělal a budu to dělat, ale nemám dost informací, abych teď jen tak něco povídal,“ řekl Fico novinářům v Košicích na východě Slovenska.
„Hroznou tragédii řeší celý civilizovaný svět, ale naše vláda zase strká hlavu do písku,“ uvedl šéf parlamentní opozice Michal Šimečka.
Ruský útok přitom už včera odsoudil prezident Pellegrini. „Mezinárodní společenství musí vynaložit veškeré diplomatické úsilí a tlak, aby toto vraždění skončilo a Rusko začalo řešit otázky míru u jednacího stolu, a ne řízenými střelami, které zabíjejí nevinné lidi,“ uvedl.
Evropská unie pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, unijní ministři zahraničí by se jím měli zabývat na svém zasedání v květnu, uvedla po dnešním jednání v Lucemburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Některé ze zemí chtějí, aby sankce mířily i na dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Podle Kallasové veškeré diskuse o obsahu balíčku nadále trvají. Potřebujeme shodu všech 27 zemí EU, připomněla šéfka unijní diplomacie.
Kallasová zdůraznila, že Ukrajina již před měsícem souhlasila s návrhem Spojených států na příměří, Rusko ale nikoliv. „Vidíme, že Rusko chce tuto válku,“ uvedla i v souvislosti s nedělním útokem v ukrajinském městě Sumy, který si vyžádal přes 34 obětí. „Jediným způsobem, jak přimět Rusko, aby si sedlo k jednacímu stolu, je vyvinout na něj větší tlak,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Matka dvou dětí, učitelka, žák šesté třídy i s oběma rodiči, řidič nebo hudebnice z oblastní filharmonie. Ukrajinská média přinášejí podrobnosti o obětech nedělního ruského vzdušného útoku na ukrajinské město Sumy, který podle ukrajinských úřadů zabil 34 lidí včetně dvou dětí, kolem 117 dalších zranil a je považovaný za jeden z nejsmrtelnějších ruských úderů za poslední měsíce.
„Jednou ze zabitých v Sumách je třicetiletá Julija Jelšanská, po které zůstal manžel a dvě děti,“ píše na svém webu ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na kamarádku zabité. S odkazem na místní školu pak uvádí, že útok nepřežila ani rodina Martynenkových - rodiče Mykola, Natalija a jejich syn Maksym, jenž chodil do šesté třídy. Zahynula také učitelka Maryna Čudesová a její matka Ljudmila Serhijenková, které se snažily pomoci zraněným po prvním úderu, uvádí Suspilne a jména některých obětí doplňuje jejich fotografiemi.
Nejméně čtyři lidé zahynuli při ruském ostřelování ukrajinské Charkovské oblasti, dalšího člověka zabil ruský dron v Záporožské oblasti, uvedly úřady.
Za zpronevěru milionových dotací určených na integraci ukrajinských uprchlíků dnes pražský městský soud potrestal zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela 5,5 lety vězení. Na stejnou dobu mu také zakázal vedoucí činnost v jakýchkoli nadacích či jiných právnických osobách. Gergel vinu odmítá. Dnešní rozsudek není pravomocný, muž se proti němu ještě v jednací síni odvolal. Státní zástupce si pro odvolání ponechal lhůtu.
Státní zástupce Gergela viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun. Gergel po zahájení ruské invaze na Ukrajinu otevřel v roce 2022 Komunitní centrum Roztyly, které mělo sloužit k integraci ukrajinských dětí a jejich rodičů. Dotace, o které muž jménem nadačního fondu Help Ukraine požádal, byly určené na adaptační skupiny a aktivity pro děti.
„Po včerejším ruském balistickém úderu je v současné době ve zdravotnických zařízeních v Sumách ošetřováno 38 lidí, mezi nimi 9 dětí. Jedenáct lidí, včetně tří dětí, je v kritickém stavu. Je vyvíjeno maximální úsilí, aby jim byla poskytnuta maximální pomoc. Jen včerejší úder si vyžádal 34 obětí a 119 zraněných. Tragicky zahynuly 2 děti a dalších 15 bylo zraněno,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svých sociálních sítích.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí koncem tohoto týdne navštíví Moskvu, kde chce konzultovat dosavadní průběh íránsko-amerických rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle agentur to dnes sdělil mluvčí íránské diplomacie. První kolo rozhovorů se konalo minulou sobotu v Ománu, druhé kolo se podle agentury AFP uskuteční tuto sobotu v Římě.
Cesta ministra Arakčího do Moskvy byla dlouhodobě plánovaná, řekl mluvčí Esmáíl Baghájí s tím, že bude „příležitostí probrat poslední vývoj týkající se rozhovorů“.
Americkou delegaci v Ománu vedl zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff, zatímco íránskou právě Arakčí. Rozhovory byly nepřímé, přičemž delegace seděly v oddělených místnostech a jejich prostředníkem byl ománský ministr zahraničí Badr Búsaídí. Zástupci obou zemí se ale krátce setkali po ukončení jednání. Írán a USA podle agentury Reuters označily rozhovory za „pozitivní“ a „konstruktivní“.
Kyjev využívá civilisty jako živý štít, prohlásilo dnes podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany a tvrdilo dále, že Ukrajina rozmisťuje vojenské objekty a pořádá akce s účastí armády v centru města. Ministerstvo to uvedlo den po ruském vzdušném úderu na ukrajinské město Sumy, při kterém bylo podle úřadů zabito 34 lidí včetně dvou dětí a dalších 117 lidí utrpělo zranění.
Kyjev se zatím k dnešním obviněním z Moskvy nevyjádřil. Útok, jenž patří k nejtragičtějším v letošním roce, už dříve odsoudili ukrajinští představitelé i zahraniční státníci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval Donalda Trumpa na návštěvu své země před uzavřením případné dohody s Ruskem o ukončení války.
„Prosím, než dojde k jakýmkoli rozhodnutím, k jakýmkoli formám jednání, přijeďte se podívat na lidi, civilisty, bojovníky, nemocnice, kostely, zničené nebo mrtvé děti,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru pro pořad 60 minut televize CBS.
Rozhovor byl natočen předtím, než ruská raketa zasáhla město Sumy, kde zahynulo 34 lidí a 117 dalších bylo zraněno.
Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává energetická bezpečnost Evropy křehká. Zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Ruska. Nyní, když americký prezident Donald Trump narušil vztahy s Evropou a mohl by LNG využít jako páku při obchodních rozhovorech, se však evropské podniky obávají, že závislost na USA by se mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters.
Vedoucí představitelé velkých firem v Evropské unii v této souvislosti začínají hovořit o tom, co by ještě před rokem bylo nemyslitelné: že určitý dovoz ruského plynu, včetně toho od ruské státní společnosti Gazprom, by mohl být dobrým nápadem. To by znamenalo další výraznou změnu politiky, protože EU se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavázala, že do roku 2027 dovoz energie z Ruska ukončí, upozorňuje Reuters.
Dosavadní fungování skupiny zemí z takzvané koalice ochotných, která jedná o podpoře Ukrajiny bránící se již přes tři roky ruské vojenské invazi, k ničemu nevedlo, v této záležitosti je třeba jednat na úrovni celé EU a NATO. Na konferenci v Bratislavě to dnes řekl slovenský prezident Peter Pellegrini. Slovensko, kde se vláda premiéra Roberta Fica staví vstřícně k Rusku a zastavila svou vojenskou pomoc napadené zemi, nebylo k práci skupiny, organizované na popud Paříže a Londýna, přizváno.
„Ty koalice ochotných zatím nepřinášejí efekt. Vraťme se zpět a jednejme na úrovni Evropské unie, Severoatlantické aliance. To bude nepochybně trvalejší, než vytvářet pseudoskupiny zemí, které se mění ze dne na den a zbytečně narušují jednotu v Alianci nebo Evropské unii,“ uvedl Pellegrini v odpovědi na dotaz moderátorky konference Vizionáři.
Příští německý kancléř Friedrich Merz dál podporuje dodání střel s plochou dráhou letu Taurus Ukrajině. Řekl to v rozhovoru na veřejnoprávní stanici ARD. Ukrajinci se podle něj musí dostat z defenzivy, možností by podle Merze bylo i zničení zásobovací trasy mezi Ruskem a okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym.
Dosluhují německý kancléř Olaf Scholz dlouhodobě odmítal Kyjevu dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. Merz ho k tomu ještě jako opoziční předák opakovaně vyzýval. Nyní uvedl, že by jako kancléř mohl s dodáním taurusů Ukrajině souhlasit. „Vždy jsem ale říkal, že bych to udělal jen v koordinaci s evropskými partnery,“ řekl v rozhovoru s ARD.
Jeden z dronů útočících na Oděsu se zřítil na nemocnici a poškodil strop, okna a operační sál, uvedl starosta tohoto města na jihu Ukrajiny Hennadij Truchanov. Nikomu z pacientů se nic nestalo. Jinde ve městě vznikly škody na obytných domech, civilní infrastruktuře, čerpací stanici a jedné z významných silnic. Útoky si vyžádaly osm zraněných, čtyři z nich skončili v nemocnici, upřesnil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu.
Země, které chtějí, aby zabíjení na Ukrajině skončilo, by měly vyvinout maximální tlak na Rusko, řekla šéfka diplomatické služby EU Kaja Kallasová před začátkem dnešního jednání ministrů zahraničí EU, které se koná v Lucemburku. Situace na Ukrajině bude prvním tématem, o němž dnes mají ministři diskutovat. Nedělní raketový útok na ukrajinské město Sumy na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal nejméně 34 obětí a 117 zraněných.
„Musíme vyvinout maximální tlak na Rusko, aby tuto válku ukončilo,“ řekla Kallasová novinářům. Připomněla, že už uplynul měsíc od chvíle, kdy Ukrajinci přistoupili na příměří navrhované Spojenými státy, Rusko ale nikoliv. „Vidíme, že Rusko chce pokračovat ve válce,“ dodala Kallasová.
Terčem ruských útoků se v neděli pozdě večer stala ukrajinská Oděsa, dron se zřítil na nemocnici. Na Stepnohirsk jihovýchodně od Záporoží ruská armáda v noci na dnešek podnikla letecký úder a z Charkova je po ruském dronovém útoku hlášen rozsáhlý požár v civilním podniku. Informují o tom ukrajinské úřady a média.
Jeden z dronů útočících na Oděsu se zřítil na nemocnici a poškodil strop, okna a operační sál, uvedl starosta tohoto města na jihu Ukrajiny Hennadij Truchanov. Nikomu z pacientů se nic nestalo. Jinde ve městě vznikly škody na obytných domech, civilní infrastruktuře, čerpací stanici a jedné z významných silnic. Útoky si vyžádaly sedm zraněných.
Ve Stepnohirsku ruská armáda zasáhla devítipatrový dům naváděnou pumou. V budově vypukl požár a v obci vypadly dodávky elektrického proudu, informoval podle ruskojazyčného servisu BBC šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. „Nikomu se naštěstí nic nestalo,“ dodal. V samotném Záporoží po dronovém útoku vznikl požár na čerpací stanici. Také tam se to obešlo bez zraněných.
Starosta druhého největšího města v Sumské oblasti Konotop Artem Semenichin obvinil šéfa oblastní vojenské správy Volodymyra Arťucha, že poskytl Rusům záminku k útoku na centrum města Sumy tím, že tam uspořádal vyznamenávání ukrajinských vojáků. Rusové pak podle něj využili příležitost zaútočit na „vojenský cíl“, aby zabili co největší množství civilistů. Uvedla to agentura Unian a další ukrajinská média s odvoláním na starostovo video, zveřejněné na facebooku.
Sami vojáci podle Semenichina vyvázli bez šrámu, protože byli v úkrytu. Ruské rakety ale podle úřadů zabily 34 lidí, včetně dvou dětí, a dalších 117, včetně 15 dětí, zranily.
Ministři zahraničí zemí EU se dnes budou opět zabývat situací na Ukrajině, která se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi. Ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy si přitom v neděli vyžádal 34 mrtvých a přes stovku zraněných. Ukrajina už před několika týdny souhlasila s americkým návrhem na příměří, Rusko nikoliv a klade si další podmínky.
S ministry se prostřednictvím videokonference jako vždy spojí i jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, aby je informoval o nejnovějším vývoji a naléhavých potřebách Kyjeva.
Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny nejméně s 34 oběťmi na životech a 117 zraněnými označil americký prezident Donald Trump za strašný. Ruský útok představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této „strašné války“, prohlásil podle agentury AFP mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil například šéf OSN António Guterres. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím v rozhovoru s americkou televizí CBS nepřímo vyzval Trumpa, aby přijel na Ukrajinu a viděl zkázu, kterou po sobě zanechává ruská agrese.
„Myslím, že je to strašné. Bylo mi řečeno, že udělali chybu. Ale myslím, že je to hrozná věc,“ řekl prezident USA novinářům na palubě Air Force One, jímž se vracel z víkendového pobytu na Floridě zpět do Washingtonu. Podle AFP se ale Trump vyhnul přímému obvinění Ruska.
Šéfka Evropské komise odsoudila ruský útok jako „krutý“ a „barbarský“ a o „to více odpornější“, že zabíjel lidi pokojně slavící Květnovou neděli. „Tato poslední eskalace je pochmurnou připomínkou, že Rusko bylo a zůstává agresorem, který očividně porušuje mezinárodní právo,“ napsala Ursula von der Leyenová na X. Vyzvala k naléhavým opatřením, která by si vynutila příměří. Přislíbila, že Evropa neustane v tlaku na Rusko, dokud neukončí krveprolití a nebude dosaženo spravedlivého a trvalého míru za podmínek Ukrajiny.
Aktuálně jde podle prezidenta Volodymyra Zelenského o 34 mrtvých a 117 raněných ve městě Sumy, včetně dívky narozené v letošním roce. „Něco takového mohl spáchat pouze úplně vyšinutý zmetek,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio označil za děsivý ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy s desítkami obětí na životech. Je to podle něj také tragická připomínka, proč se americký prezident Donald Trump a jeho administrativa tolik snaží o ukončení války a dosažení trvalého míru. Rubio to napsal na sociální síti X.
Státní zástupce obžaloval z teroristických trestných činů pět lidí a polovojenskou skupinu, která před osmi lety poslala Čecha bojovat proti Ukrajině. Některým z nich hrozí až 15 let vězení. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz. Kauzu spojenou se skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír otevřela zásahem v dubnu 2021 Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vinu všichni obvinění odmítají.
„Dne 4. dubna byla podána obžaloba na pět fyzických osob a na jednu právnickou osobu, a to k Městskému soudu v Praze,“ uvedl žalobce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. „Obžaloba byla podána pro tyto trestné činy: zločin podpory a propagace terorismu spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, zločin účasti na teroristické skupině, zločin financování terorismu ve prospěch organizované zločinecké skupiny,“ dodal.
Slovenský prezident Peter Pellegrini odsoudil jako brutální dnešní ruský útok na ukrajinské město Sumy, kde ruské rakety zabily desítky lidí a další zranily. Vůdce slovenské opozice Michal Šimečka podle médií vyzval premiéra Roberta Fica a ministra zahraničí Juraje Blanára, aby také oni ruský útok odsoudili.
„Mezinárodní komunita musí vynaložit veškeré diplomatické úsilí a tlak k ukončení tohoto masakru a naléhat na Rusko, aby usilovalo o mír u jednacího stolu, nikoli prostřednictvím raket, které zabíjejí nevinné lidi,“ napsal na sociální síti X slovenský prezident.
Útok na Sumy dokazuje, že Rusko to s mírem na Ukrajině nemyslí vážně, uvedl prezident Petr Pavel. Bez většího tlaku na Rusko to podle něj nepůjde.
