„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla několik útoků na ukrajinská města. Podle informací tisku ruské drony a rakety zasáhly civilní budovy v Oděse či Charkově. Vedle materiální škod hlásí ukrajinské úřady i několik zraněných.

Ukrajinská armáda oznámila, že během noci zaznamenala útoky 95 ruských bezpilotních prostředků. Dodala, že 61 dronů se jí podařilo zneškodnit či zničit prostřednictvím elektronického boje či palby protivzdušné obrany.

Starosta Charkova Ihor Terechov uvedl, že v noci druhé největší ukrajinské město čelilo útokům ruských raket a dronů. Podle něj byly zasaženy jedna rezidenční čtvrť a průmyslová zóna. Útok zranil nejméně jednu osobu. Charkov je i kvůli své poloze u hranic s Ruskem častým terčem ruské armády.

Šéf Pentagonu se poprvé odmítl zúčastnit schůzky v Ramsteinu. Americký ministr obrany Pete Hegseth vynechá zasedání kontaktní skupiny pro koordinaci vojenské pomoci Ukrajině, nepřipojí se ani online.

„Den po požáru v Zavolžské strojírně vypukl požár v továrně na motory Avtodizel v Jaroslavli. Ta je pod sankcemi USA za výrobu dieselových motorů pro ruskou armádu,“ tweetuje Anton Heraščenko. „Jaroslavský motorový závod je jedním z největších ruských podniků na výrobu víceúčelových dieselových motorů, spojek, převodovek a náhradních dílů pro ně.“

Británie se dnes zavázala dodat Ukrajině 100.000 bezpilotních letounů do dubna 2026. 

Británie je jedním z nejpevnějších podporovatelů Ukrajiny na Západě. Podle Reuters se chce poučit z více než tříletého boje Ukrajiny proti ruské invazi, během něhož bezpilotní letouny proměnily podobu bojiště.

Drony v hodnotě 350 milionů liber (10,4 miliard korun) jsou součástí širší iniciativy na vojenskou podporu Ukrajiny v hodnotě 4,5 miliardy liber (133 miliard korun), uvedla vláda.

V Praze dnes začne program nizozemského královského páru. Dopoledne dorazí na Pražský hrad, kde se setkají s prezidentským párem Petrem a Evou Pavlovými. Král se po jednání s Pavlem zúčastní pietního aktu u pomníku Milady Horákové, odpoledne navštíví pobočku neziskové organizace Člověk v tísni či vojenské letiště v pražských Kbelích, kde si prohlédne vojenskou techniku a materiál poskytnutý Nizozemskem a Českem na podporu Ukrajiny.

Ukrajinci aktualizovali počet obětí ruského úderu v centru města Sumy, který má za následek čtyři mrtvé a 28 zraněných. Poničil také zdravotnické zařízení a obytné budovy, informovala už dříve na telegramu sumská oblastní vojenská správa. Podle dřívějších oznámení bylo osm lidí ve vážném stavu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Drazí čtenáři, vážíme si, že sledujete online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, pro tuto chvíli přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil změny na některých důležitých armádních postech. Týkají se také Mychajla Drapatého, který se v neděli vzdal postu velitele ukrajinských pozemních sil v souvislosti s ruským útokem na vojenské cvičiště, který si vyžádal 12 mrtvých a 60 zraněných.

Zelenskyj oznámil, že Drapatyj bude nově velet společným silám ukrajinských ozbrojených sil, aby se „mohl na 100 procent zabývat frontou“. Drapatyj řekl, že zůstává „na přední linii tam, kde má být, tam, kde toho nejvíce dokáže“.

Kdo se stane novým velitelem ukrajinských pozemních vojsk, Zelenskyj dnes neřekl. Do čela sil bezpilotních systémů, tedy dronových vojsk, Zelenskyj jmenoval Roberta Brovdiho, rodáka z Užhorodu s přezdívkou Maďar. Tento někdejší úspěšný podnikatel je zakladatelem dronové jednotky Maďarovi ptáci, jejíž vybavení pořídil ze sbírky, kterou sám vyhlásil. Jde o oblíbenou postavu uživatelů sociálních sítí sledujících vývoj ruské války proti Ukrajině.

Ruská delegace v Istanbulu nereagovala na ukrajinské návrhy a předložila soubor starých ultimát, která situaci nijak nepřibližují skutečnému míru. Na síti X to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na pondělní přímé jednání znepřátelených stran.

Ruští představitelé předali ukrajinské delegaci memorandum s podmínkami pro ukončení války. Dokument podle ruských tiskových agentur požaduje uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko okupuje, za ruská území. Moskva rovněž požaduje mimo jiné omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.

Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyslala letadla ruského strategického letectva na napadenou zemi přibližně 3000 střel s plochou drahou letu, přičemž protivzdušná obrana sestřelila asi dvě třetiny z tohoto počtu. Vyplývá to z rozhovoru serveru Ukrajinska pravda s mluvčím ukrajinských vzdušných sil Jurijem Ihnatem, který se takto vyjádřil v souvislosti s nedělním ukrajinským dronovým úderem na základny ruského letectva.

Ukrajinská tajná služba SBU při útoku na ruské základny podle Ihnata poškodila přes čtyři desítky ruských vojenských letadel. „Mluvíme o různých typech poškození: některá letadla zcela shořela, některá jsou permanentně poškozená a mohou tam být i letadla poškozená, která půjde opravit. Dlouhodobě ale nebudou schopna plnit své úkoly, konkrétně teroristické útoky na území našeho státu,“ prohlásil Ihnat.

Rusové podle něj z těchto strojů vyslali na Ukrajinu 2437 střel s plochou drahou letu typu Ch-101, Ch-555 a Ch-55. Ukrajinci jich podle mluvčího sestřelili 1916. „Zároveň, značný počet - přibližně 500 - dosáhl svých cílů anebo nebyl sestřelen,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se koncem tohoto měsíce uskuteční v nizozemském Haagu. Hlavními tématy summitu aliance bude ruská invaze na Ukrajinu, která trvá čtvrtým rokem, a také Trumpův požadavek, který opakuje od svého lednového návratu do Bílého domu, aby členské země výrazně zvýšily své výdaje na obranu. Očekává se, že Trump na summitu členy NATO opět vyzve, aby usilovali o navýšení těchto výdajů až na pět procent hrubého domácího produktu.

Pozvánku na summit NATO, který se má konat ve dnech 24. a 25. června, obdržel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který to oznámil rovněž dnes. Zelenskyj už dříve uváděl, že pokud by na tomto jednání nebyl, znamenalo by to vítězství pro Rusko.

Po několika hodinách byl silniční provoz na Kerčském mostě, poničeném výbušninou od ukrajinské tajné služby SBU, opět obnoven.

Služba bezpečnosti Ukrajiny potvrzuje své víkendové oznámení, že Operace Pavučina zasáhla 41 ruských letadel. Zveřejněná videa zatím ukazovala asi tucet zasažených strategických bombardérů. Někteří specialisté na ukrajinskou bezpečnost tweetují, že viděli videa zničení jednoho, ba dvou letounů včasné výstrahy A-50. Začátkem války jich Rusko mělo deset, nyní už zřejmě jen čtyři.

Ukrajina plánuje změnit svoji politiku zemědělského vývozu, protože jí skončí volný přístup na lukrativní trh Evropské unie. Země by se mohla zaměřit méně na vývoz surovin a více na zpracování potravin přímo doma. Agentuře Reuters to řekl ukrajinský ministr zemědělství Vitalij Koval.

Zemědělské produkty tvořily loni asi 60 procent celkového vývozu Ukrajiny v hodnotě 41,6 miliardy USD (910 miliard Kč). EU nakoupila asi 60 procent těchto produktů za zhruba 15 miliard USD.

EU po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 dočasně zrušila kvóty na ukrajinské zemědělské produkty. Platnost této dohody ale vyprší 5. června. Vzhledem k tomu, že zemědělci z EU intenzivně lobbují za omezení levné ukrajinské konkurence, bude režim volného obchodu opět nahrazen kvótami. Jejich konečný objem by měl být dohodnut mezi Ukrajinou a EU do konce července.

„Měl jsem podrobný rozhovor s generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaelem Grossim o fungování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny a zásadní roli MAAE při zajišťování jaderné bezpečnosti,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. 

„Společně s MAAE jsme potvrdili, že jakékoli pokusy Ruska o její opětovné spuštění za okupace jsou technicky neproveditelné a mimořádně nebezpečné,“ dodal ministr.

Turecký ministr zahraničí Fidan telefonicky hovořil s americkým protějškem Rubiem o závěrech pondělního jednání Ruska a Ukrajiny, uvedl zdroj Reuters.

Vyšetřovatelé v Rusku dnes podle agentury Reuters obvinili Ukrajinu, že o víkendu vyhodila do povětří dva mosty na jeho území. Šlo podle nich o teroristický čin. Při zřícení mostů v Brjanské a Kurské oblasti přišlo o život sedm lidí, dalších 113 potřebovalo lékařskou péči. Byly mezi nimi i děti.

Ruští vyšetřovatelé tvrdí, že tyto útoky byly naplánovány tak, aby zasáhly stovky civilistů.

Jakékoli úvahy o vystoupení z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) by byly hazardem s českými bytostnými zájmy. Prezident Petr Pavel to dnes řekl v projevu poslancům ve Sněmovně. Česko musí být jednotné a pevné i v postoji vůči mezinárodní agresi, uvedl v souvislosti s válkou na Ukrajině.

„Zajištění bezpečnosti a budování celospolečenské odolnosti představuje klíčovou podmínku pro zachování svrchovanosti a prosperity naší země ve všech oblastech – vojenské, energetické, ekonomické i občanské,“ poznamenal český prezident.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že dostal pozvánku na summit Severoatlantické aliance, který se koncem tohoto měsíce uskuteční v Haagu, napsala dnes agentura AFP. Připomíná, že už dříve Zelenskyj uváděl, že pokud by na jednání nebyl, znamenalo by to vítězství pro Rusko.

„Dostali jsme pozvánku na summit NATO. Myslím si, že je to důležité,“ řekl Zelenskyj, který se vrcholných schůzek Aliance zúčastnil i v uplynulých letech po začátku ruské invaze. V pondělí byl na summitu zemí východního a severního křídla NATO ve Vilniusu. Ruská vojska z rozkazu prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu zaútočila v únoru 2022.

Platforma United24 informovala, že Krymský most dnes byl zasažen již podruhé. Napsala o tom ruská média. Podrobnosti incidentu zůstávají nejasné a ruské úřady zatím nevydaly žádná oficiální prohlášení. Za útokem údajně stojí podvodní drony. Silniční provoz na mostě je dočasně zastaven.

Zvon ulitý v nizozemské slévárně ze zbraní použitých ve válce na Ukrajině dnes dorazil do pražského kostela Nejsvětějšího Salvátora nedaleko Karlova mostu. Zástupci spolku Sanctus Castulus (Svatý Haštal) ho zatím umístili na dřevěnou konstrukci před oltář. Ve čtvrtek zvon při slavnostním ceremoniálu předá kostelu nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima, který dnes přiletí na státní návštěvu České republiky.

Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že dnes ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Rusko na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, nereagovalo.

„Dnes bez civilních ztrát byly spuštěny ve 4:44 ráno (místního času, pozn. ČTK) první výbuchy,“ uvedla SBU na sociálních sítích.

Podívejte se na aktuální snímky z ukrajinského města Sumy, kde dnes útočili Rusové.

Peskov odmítl komentovat nedělní ukrajinský útok na základny ruského vojenského letectva. Podle Kyjeva údery za použití bezpilotních prostředků zničily nejméně 13 bojových letounů a další desítky poškodily. Podle Peskova ruské úřady okolnosti útoku vyšetřují.

Setkání prezidentů Ruska, Spojených států a Ukrajiny je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné. Dnes to podle zahraničních tiskových agentur sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Chybou by podle něj bylo očekávat rychlý průlom v jednáních o ukončení války na Ukrajině, kterou vyvolalo Rusko v únoru 2022. Urovnání konfliktu je podle něj mimořádně složité.

Do Washingtonu dnes přicestovala ukrajinská vládní delegace. Na sociálních sítích to oznámil šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který je její součástí. Ukrajinští představitelé chtějí ve Spojených státech jednat o dodávkách zbraní či o posílení sankcí vůči Rusku. Podle médií je v delegaci i ministryně hospodářství Julije Svyrydenková, která se podílela na jednání o využívání ukrajinského nerostného bohatství Spojenými státy.

„Plánujeme jednat o obranné podpoře a situaci na bojišti, o posílení sankcí proti Rusku,“ uvedl Jermak. Podle něj ukrajinská delegace hodlá americké představitele informovat o pondělním rusko-ukrajinském jednání v Istanbulu či o návratu ukrajinských dětí držených v Rusku.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků nedaleko Charkova.

Nejméně dva mrtvé a dvě desítky raněných, včetně dítěte, si dnes vyžádal ruský úder v centru města Sumy. Útok zcela zničil dva automobily, které začaly hořet, oznámila na telegramu sumská oblastní vojenská správa. Typ zbraně, kterou nepřítel útočil, se zjišťuje, na místě zasahují záchranáři, dodala správa.

Sumská oblast je v poslední době terčem zesílených útoků ruských sil, které zvyšují aktivitu kolem hranic. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci května řekl, že Rusko v blízkosti Sumské oblasti soustřeďuje na 50.000 vojáků a snaží se tam vytvořit desetikilometrovou nárazníkovou zónu.

Ruské noční útoky si vyžádaly jednoho mrtvého v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a zranily několik dalších lidí v severoukrajinském Černihivu. Informovaly o tom dnes podle agentury Reuters regionální úřady. V Ruskem ovládaných částech Záporožské a Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny místní úřady kontrolované Moskvou hlásí rozsáhlé výpadky elektřiny. Tvrdí, že ukrajinské útoky je přiměly zavést nouzová opatření, aby zachovaly zdroje elektřiny.

V městečku Balaklija v Charkovské oblasti, která sousedí s Ruskem, byla zasažena soukromá firma. Zabit byl jeden její zaměstnanec a několik dalších lidí bylo zraněno, uvedl na platformě Telegram šéf městské vojenské správy Vitalij Karabanov, který informoval o „masivním útoku“ bezpilotních strojů. Rozsah útoku neupřesnil.

Ruské ozbrojené síly přišly za posledních 24 hodin o dalších 1 100 vojáků, a celkové ztráty tak podle Kyjeva dosáhly téměř 991 tisíc mrtvých a zraněných. Informoval o tom dnes na Facebooku ukrajinský generální štáb.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 eviduje Kyjev také zničení 10 881 ruských tanků, 22 671 obrněných vozidel a 28 623 dělostřeleckých systémů. Jen za poslední den přibylo sedm zničených tanků, osm bojových vozidel a 48 dělostřeleckých systémů.

Ukrajinská armáda rovněž hlásí sestřelení dalších 12 bezpilotních letounů a jednoho letadla. Celkem podle ní ruské síly přišly už o 384 letadel, 38 748 dronů a více než 50 tisíc logistických vozidel a cisteren. Údaje nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinský ministr obrany a vedoucí ukrajinské delegace při jednáních s Ruskem Rustem Umerov včera večer na Facebooku uvedl, že ruská strana předložila své návrhy až v průběhu samotného jednání v Istanbulu. Podle něj tím vytvořila podmínky, které znemožnily dosažení konkrétního výsledku.

„Naše dokumenty byly předloženy předem, zatímco ruské memorandum dorazilo až během schůzky. Zdá se, že jde o další pokus, jak získat čas a vytvořit dojem diplomatické aktivity bez reálných kroků,“ řekl Umerov po skončení druhého kola rozhovorů v Turecku.

Za jediný posun označil Umerov propuštění některých Ukrajinců ze zajetí. Kyjev podle něj navrhl uspořádat do konce června setkání na nejvyšší úrovni. „A pokud jde jen o další odklad, měla by následovat jediná reakce – tvrdší mezinárodní sankce,“ dodal.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruské ostřelování Ukrajiny si v pondělí ve frontových oblastech vyžádalo nejméně pět mrtvých. V noci na dnešek o tom s odvoláním na ukrajinské úřady informovala agentura Reuters. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin oznámil, že v Kramatorsku při ruských úderech zahynul jeden člověk a další dva utrpěli zranění. Město, jak Reuters poznamenal, by se stalo jedním z hlavních cílů ruských sil, pokud se jim v Doněcké oblasti podaří postoupit.

Vážení čtenáři, děkujeme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.

„Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina členských států Aliance. Všichni jsme se shodli na nutnosti navýšení výdajů na obranu a na pokračující podpoře Ukrajiny. Jsem rád, že to prezident Zelenskyj mohl slyšet osobně,“ napsal prezident Petr Pavel o summitu ve Vilniusu, kterého se účastnil.

Hlavním cílem zasedání Bukurešťské devítky byla koordinace postojů východního křídla Aliance. Před summitem NATO v Haagu považuji za klíčové, abychom vystupovali jednotně a naše zájmy hájili společně. Díky účasti severských států se dnes ve Vilniusu navíc setkala téměř polovina… pic.twitter.com/DHXVPwBgcq

— Petr Pavel (@prezidentpavel) June 2, 2025

Druhá varianta příměří v ruském memorandu je označena jako „balíčkový návrh“, který má deset bodů a mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině včetně poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Požaduje „zákaz přesunu“ ukrajinských vojenských jednotek s „výjimkou přesunů za účelem stažení“ od hranic s Ruskem. Dožaduje se ukončení mobilizace, zahájení demobilizace a zrušení válečného stavu na Ukrajině. Moskva žádá také vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině, které by podle Moskvy měly být nejpozději 100 dní po zrušení válečného stavu.

„Opravdu očekáváme, že Trump (americký prezident Donald Trump, pozn. red.) podnikne rázné kroky. Očekáváme, že podpoří sankce, které donutí Rusko ukončit válku, nebo alespoň učinit první krok, kterým je příměří,“ řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím online tiskového brífinku po jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. 

Ukrajina a Rusko se na dnešním jednání v Istanbulu dohodly, že si příští týden navzájem předají seznamy osob, které chtějí zahrnout do plánované nové výměny válečných zajatců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjednavači se podle něj dohodli na výměně 1000 zajatců z každé strany, s možností výměny dalších 200. Informovala o tom agentura Reuters.

Ukrajinští judisté nebudou startovat na letošním mistrovství světa. Bojkotovat šampionát budou na protest proti rozhodnutí mezinárodní federace (IJF), která umožní běloruským judistům od 1. června startovat pod státními symboly. Po ruské invazi na Ukrajinu mohli dosud soutěžit jen jako neutrální sportovci. Informoval o tom ukrajinský svaz.

Objevují se první informace, co obsahuje ruské memorandum: 

• Požadavek na uznání ukrajinského Krymu a čtyř oblastí, které Rusko částečně okupuje, za ruské území.
• Rusko požaduje omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny a zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
• Rusko předložilo Kyjevu dvě varianty podmínek zastavení bojů, píše Interfax. Jedna zahrnuje stažení ukrajinských vojáků z Rusy okupovaných území.

Aktivisté organizace Greenpeace v Paříži z muzea voskových figurín ukradli voskovou figurínu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a postavili ji před ruskou ambasádu. Chtěli tím upozornit na import ruského plynu a hnojiv do Francie, informuje běloruský kanál Nexta.

In Paris, Greenpeace activists stole President Macron’s wax figure from the Grévin Museum and placed it outside the Russian Embassy.

Three of the activists were dressed as museum staff. Near the embassy, they unfolded a banner reading: “Ukraine is burning, and trade goes on.”… pic.twitter.com/ApNxlrXzNN

— NEXTA (@nexta_tv) June 2, 2025

Turecký prezíident Recep Tayyip Erdogan dnes také vyjádřil názor, že po nedělních událostech bylo dnešní setkání zástupců Ukrajiny a Ruska „úspěchem samo o sobě“. Narážel tak zjevně na bezprecedentní dronový útok, který Ukrajina v neděli podnikla proti ruským vojenským letištím hluboko v ruském týlu a při němž podle tajné služby SBU zničila nebo poškodila 41 ruských letounů včetně strategických bombardérů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po ukrajinsko-ruských rozhovorech navrhl, že Turecko uspořádá schůzku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za účasti prezidenta USA Donalda Trumpa, píší agentury.

Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně všech těžce raněných a zajatců do 25 let a rovněž na návratu 6000 těl padlých, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov.

Ukrajina nemohla reagovat na ruské návrhy v Istanbulu, protože je obdržela teprve dnes, uvedl náměstek ukrajinského ministra zahraničí podle Reuters.

Země východního a severního křídla Severoatlantické aliance chtějí, aby státy NATO směřovaly k cíli pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) vydávaných na obranu a související náklady. „Vnímáme také to, že jsme naši bezpečnost dlouhodobě podfinancovávali. Takže máme spoustu věcí, které musíme dohnat. Některé schopnosti, jako je například protivzdušná obrana, byly opravdu hodně podfinancovány,“ řekl po jednání novinářům český prezident Petr Pavel. Postupné zvyšování výdajů až na úroveň, o níž mluví česká vláda, podle něho odpovídá cíli, aby Česko bylo platným členem NATO.

Rusko odmítlo myšlenku na bezpodmínečné příměří, řekl podle agentur po dnešním ukrajinsko-ruském jednání v Istanbulu náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja. Ukrajina podle něj nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve dnes.

Ukrajina a Rusko chystají další výměnu válečných zajatců, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj podle AFP na summitu ve Vilniusu. Týkat se má především mladých a zraněných, dodal ministr obrany Ukrajiny Rustem Umerov. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj agentury TASS uvedl, že pokračování druhého kola už dnes nebude. „Delegace odletí do hlavních měst,“ uvedl s tím, že jedním z témat dnešní schůzky byla výměna zajatců. O možné nové výměně zajatců v souvislosti s dnešním jednáním hovořil také ukrajinský prezident ve Vilniusu.

Ruská Irkutská oblast chce vyznamenat muže, kteří bránili ukrajinským dronům ve vzletu při útoku na základnu ruského letectva na Sibiři. Informoval o tom místní gubernátor Igor Kobzev.

Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že při nedělním útoku zasáhla 41 ruských letadel včetně strategických bombardérů a letounu včasného varování A-50. Belaja, jedna z napadených základen, se nachází v Irkutské oblasti. Drony byly ukryty v kontejnerech umístěných na kamionech, přičemž řízeny byly na dálku.

V neděli se na sociálních sítích objevila videa, na nichž se několik lidí snaží zablokovat ukrajinské drony vylétající z kamionu v Irkutské oblasti.

Země východního a severního křídla Severoatlantické aliance chtějí, aby státy NATO směřovaly k cíli pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) vydávaných na obranu a související náklady. Shodli se na tom dnes lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v Alianci.

Dnešní druhé kolo přímých jednání Ukrajiny a Ruska v Istanbulu skončilo po přibližně hodině. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj a také agentura AFP, která cituje z vyjádření mluvčího turecké diplomacie Öncüho Keçeliho. Podle něj výsledek rozhovorů „není negativní“.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že ukrajinská delegace předala ruským protějškům seznam dětí, které má Moskva vrátit na Ukrajinu.

V Turecku nyní probíhají další mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. „Bude zajímavé pozorovat druhé kolo jednání v Turecku, v Istanbulu. Já stále říkám, že jsem velmi skeptický k tomu, co mohou být výsledky takových jednání, ale nechť probíhají určitě v pořádku,“ řekl Blesk Zprávám ministr zahraničí Jan Lipavský.

„Zároveň vidíme, že Rusko neslevilo žádný ze svých válečných cílů, že de facto stále usiluje o zničení Ukrajiny a překreslení mocenských sfér v Evropě, to se dotýká i nás, takže v tomto bychom měli vysílat jasný signál, že Rusko nemá mít žádný zálusk na žádný kus naší suverenity, což koneckonců činíme určitě,“ pokračoval.

Vyjádřil se také k ukrajinské Operaci Pavučina, kdy Ukrajinci zaútočili drony na základny ruského letectva a zničili i strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160. „To je zajímavá operace, která se povedla ukrajinským bezpečnostním složkám a já jsem to komentoval, že vlastně Rusové pravidelně třeba těmi strategickými bombardéry narušují i vzdušný prostor státu Severoatlantické aliance. Neměli by to činit, tak doufám, že budou činit o to méně,“ dodal Lipavský pro Blesk Zprávy.

Role dronů v ukrajinské armádě se za války s Ruskem výrazně změnila. Zatímco na začátku konfliktu sloužily bezpilotní prostředky především k průzkumu a korekci palby dělostřelectva, dnes jsou nepostradatelným nástrojem jak pro přímé útoky, tak pro zásobování jednotek, evakuaci raněných nebo minování obranných pozic. V rozhovoru s ČTK to řekl ukrajinský voják Stepan Barna, bývalý poslanec a gubernátor Ternopilské oblasti. Nyní drží frontovou linii a vede drony v horské útočné brigádě Edelweiss.

„Drony dnes umožňují nejen zničit techniku a živou sílu nepřítele, ale také zachránit životy naší pěchoty. Čím víc jich létá, tím méně vojáků se dostává do přímého kontaktu s nepřítelem,“ popsal Barna. Práce s drony tak podle něj zmenšuje počet přímých střetů a zvyšuje šanci, že se vojáci vrátí domů živí.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala kroky vlivného amerického senátora Lindseyho Grahama, který se zavázal zvýšit tlak na Rusko a navrhuje další americké sankce proti Moskvě. Informovala o tom dnes mluvčí komise. Von der Leyenová se s Grahamem setkala dnes ráno v Berlíně a diskutovali spolu koordinaci sankcí mezi EU a USA v reakci na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině.

Von der Leyenová podle unijní exekutivy zdůraznila, že je třeba dosáhnout skutečného příměří, je třeba dostat Rusko k jednacímu stolu a ukončit válku. V tureckém Istanbulu se nyní už podruhé sešly delegace Ukrajiny a Ruska, jejich první setkání v polovině května přineslo jen dohodu na výměně zajatců.

„Tlak funguje, ničemu jinému Kreml nerozumí,“ uvedla při jednání šéfka komise. I proto uvítala sankční návrh republikánského senátora Grahama a fakt, že by se měl projednávat příští týden v americkém Senátu.

Ruští a ukrajinští představitelé zahájili v tureckém Istanbulu druhé kolo přímých rozhovorů o klidu zbraní, informovaly agentury s odvoláním na diplomatické zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který byl začátku diskuse přítomen, doufá, že rozhovory umožní sblížit rozdíly v postojích obou bojujících stran, uvedla agentura Reuters.

Země východního a severního křídla NATO podporují členství Ukrajiny v alianci. Podle agentury Reuters to uvádí prohlášení z dnešního summitu lídrů států takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí ve Vilniusu.

Prezidenti, premiéři a ministři 14 členských států se v hlavním městě Litvy scházejí tři týdny před summitem NATO, jehož klíčovým tématem bude pokračující ruská agrese proti Ukrajině a s ní související růst výdajů na obranu.

Dronový útok na základny ruského letectva a zničení ruských letadel je pro Ukrajinu mimořádně cenný úspěch, který pozvedne morálku vojáků i společnosti, vývoj konfliktu ale nijak zásadně neovlivní. Na dotaz ČTK to dnes uvedl Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Pokud se podle něj informace o uváděném rozsahu ztrát ruských strategických letounů potvrdí, půjde o bezprecedentně efektivní úder a zároveň naprosté selhání ruských bezpečnostních opatření.

„Podle mého názoru se jednalo o perfektně provedenou operaci, která díky infiltraci na ruském teritoriu umožnila efektivně zasáhnout velmi cenné cíle,“ uvedl Stojar. Úspěšná ukrajinská operace ale podle něj patrně vývoj konfliktu nijak zásadně neovlivní. „Oslabí minimálně dočasně ruské schopnosti vzdušných úderů na ukrajinské vnitrozemí, ale přímo na bojišti se to patrně nijak výrazněji neprojeví,“ míní.

Při nedělním ukrajinském útoku na ruské základny bylo zasaženo 41 letadel včetně strategických bombardérů a radarových letounů A-50, potvrdila SBU.

Moskva by při jednání v Istanbulu neměla opakovat předchozí ultimáta; Kyjev je připraven učinit kroky k míru, uvedl zdroj z ukrajinské delegace.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Karolu Nawrockému k vítězství v polských prezidentských volbách. Uvedl, že počítá s další plodnou spoluprací s Polskem i jím osobně. „Polsko, které si zachovává sílu svého národního ducha a víru ve spravedlnost, bylo a zůstává pilířem regionální a evropské bezpečnosti a silným hlasem hájícím svobodu a důstojnost každého národa,“ uvedl na síti X.

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně 13 letadel a další poškodila. Uvedl to dnes Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již v neděli oznámil, že při akci tajné služby SBU bylo na letištích v několika ruských regionech zasaženo 34 procent ruských strategických bombardérů. Přesný počet zničených letounů neuvedl.

„Nejméně 13 ruských letadel zničeno a mnoho dalších poškozeno,“ napsal dnes Kovalenko na Telegramu.

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně 13 letadel a další poškodila. Uvedl to dnes Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již v neděli oznámil, že při akci tajné služby SBU bylo na letištích v několika ruských regionech zasaženo 34 procent ruských strategických bombardérů. Přesný počet zničených letounů neuvedl.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 15 z 80 bezpilotních letounů typu Shahed, dalších 37 bylo zachyceno prostředky elektronického boje. Ruská armáda rovněž odpálila 3 balistické rakety Iskander-M. Uvedlo to ve svém ranním hlášení ukrajinské ministerstvo obrany. 

„Letecký útok byl odražen letectvem, protiletadlovými raketovými jednotkami, jednotkami elektronického boje a bezpilotních leteckých systémů a mobilními palebnými skupinami ukrajinských obranných sil,“ dodalo. 

Dobré ráno,
v Istanbulu dnes začíná druhé kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů o možnostech dosažení konce více než tři roky trvající války. Ukrajinskou delegaci stejně jako minule povede ministr obrany Rustem Umerov, ruský tým poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání by mělo odstartovat 13:00 místního času (12:00 SELČ) v paláci Çiragan.

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požaduje úplné a bezpodmínečné příměří, propuštění zajatců a návrat ukrajinských dětí unesených Ruskem. V zájmu trvalého míru a bezpečnosti je nutné uspořádat schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, míní také ukrajinský prezident. Rusko své požadavky před schůzkou s Ukrajinci nezveřejnilo, ačkoliv na to Kyjev naléhal.

Vážení diváci, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, pro teď přejeme dobrou noc.

„Zprávu o dnešní operaci přednesl šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasyl Maljuk. Naprosto skvělý výsledek. Výsledek, kterého dosáhla výhradně Ukrajina,“ tweetuje prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jeden rok, šest měsíců a devět dní od začátku plánování po efektivní provedení. Naše nejdéle trvající operace. Naši lidé, kteří se podíleli na přípravě operace, byli včas staženi z ruského území,“ líčí Operaci Pavučina, kdy skryté kamikaze drony startovaly z kontejnerů na ruské letecké základny.

„Poděkoval jsem generálu Maljukovi za tento úspěch Ukrajiny. Nařídil jsem Bezpečnostní službě Ukrajiny, aby informovala veřejnost o podrobnostech a výsledcích operace, které mohou být zveřejněny. Samozřejmě, že v tuto chvíli nelze prozradit vše, ale jedná se o ukrajinské akce, které nepochybně vejdou do dějin. Ukrajina se brání, a to právem – děláme vše pro to, aby Rusko cítilo potřebu tuto válku ukončit. Rusko tuto válku začalo, Rusko ji musí ukončit. Sláva Ukrajině!“

Letošní první červen se zapsal do historie neuvěřitelných operací tajných služeb. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) rok a půl plánovala Operaci Pavučina, kdy do Ruska propašovala na 150 dronů, aby zaútočily na základny strategického letectva. Tvrdí, že zničila přes 40 velkých bombardérů a dalších drahých strojů za skoro 150 miliard Kč. Celý článek čtěte ZDE.

Rusko své požadavky před schůzkou s Ukrajinci nezveřejnilo, ačkoliv na to Kyjev naléhal. Ruská delegace do Istanbulu odletěla dnes odpoledne, oznámily agentury s odvoláním na anonymní zdroje.

V Istanbulu mají v pondělí pokračovat rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.

Ukrajinští vyjednavači předloží ruské straně návrh plánu na trvalé mírové ujednání, který začíná nejméně 30denním úplným příměřím, píše agentura Reuters s odvoláním na kopii dokumentu, do kterého nahlédla. Ukrajinští představitelé tento týden uvedli, že Rusům předložili návrh ještě před začátkem jednání v Istanbulu.

Návrh podmínek mírové dohody v tomto dokumentu se shoduje s předchozími podmínkami stanovenými Kyjevem. Patří mezi zachování plné vojenské kapacity Ukrajiny po uzavření mírové dohody, odmítnutí mezinárodního uznání ruské svrchovanosti nad okupovanými územími a reparace pro Ukrajinu. Dokument také uvádí, že současná frontová linie bude výchozím bodem pro jednání o území.

„7 miliard amerických dolarů (154 mld. Kč). To je odhadovaná cena strategického letectva nepřítele, které bylo dnes zničeno v důsledku speciální operace SBU Pavučina,“ tweetuje SBU - Služba bezpečnosti Ukrajiny a přidává fotku svého šéfa Vasyla Maljuka nad plány operace. „Zasaženo bylo 34 % strategických nosičů řízených střel na hlavních letištích Ruské federace.“

„Kyjevský režim dnes provedl teroristický útok s použitím dronů FPV proti letištím v Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti,“ potvrdilo informace ze sociálních sítí ruské ministerstvo obrany. „Na vojenských letištích v Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti byly všechny teroristické útoky odrazeny. V Murmanské a Irkutské oblasti v důsledku vypuštění dronů FPV z území v bezprostřední blízkosti letišť vzplálo několik letadel. Požáry byly uhašeny. Mezi vojenským ani civilním personálem nedošlo k žádným obětem. Někteří z účastníků teroristických útoků byli zadrženi,“ dodal úřad na telegramu. V jakém stavu jsou zasažená letadla po uhašení, nenapsal.

„Jaká ironie: Ukrajinské bezpilotní letouny zaměřily bombardéry Tu-95 pomocí umělé inteligence vycvičené na sovětských letadlech z muzea. Bezpilotní letouny FPV použité ve speciální operaci ‚Pavučina' byly naváděny umělou inteligencí vycvičenou na modelech strategických bombardérů vystavených v Poltavském muzeu dálkového letectví,“ tweetuje kanál Něchta (Nexta).

„Jinými slovy, sovětské Tu-95 uchované v ukrajinském muzeu pomáhaly ničit aktivní ruské Tu-95 umístěné na vojenských letištích. Skutečně symbolické: Sovětská minulost, ke které se Putin tak zoufale upíná, nakonec pomohla zlikvidovat jeho vojenskou současnost,“ dodává kanál.

Rusko oficiálně přijalo nominaci hnutí Tálibán na velvyslance v Moskvě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na afghánské ministerstvo zahraničí. Děje se tak poté, co ruský nejvyšší soud v dubnu pozastavil zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.

„Doufáme, že tato nová etapa umožní oběma zemím rozšířit spolupráci v různých oblastech,“ uvedl v prohlášení Amir Chán Muttakí, ministr zahraničí ve vládě Tálibánu. Vládu Tálibánu, která se v zemi ujala vlády v roce 2021 po stažení sil vedených Spojenými státy, dosud neuznala žádná země světa.

Čína se v roce 2023 stala první zemí, která přijala diplomata na úrovni velvyslance nominovaného Tálibánem. Od té doby ji následovalo několik zemí, včetně Pákistánu, dodala agentura Reuters.

Zničený most v Brjanské oblasti nelze obnovit; Na jeho místě bude postaven nový, řekl novinářům gubernátor regionu Alexandr Bogomaz.

Operace Pavučina: Velitel Bezpečnostní služby Ukrajiny Vasyl Maljuk zapózoval nad plány pěti vojenských letišť daleko v Rusku, na něž poslal skryté drony.

Velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj dnes rezignoval poté, co při ruském útoku na ukrajinskou výcvikovou jednotku zemřelo 12 vojáků.

Dalším cílem dronů SBU měla být podle ruských „vojenských korespondentů“ na Telegramu letecká základna Ukrajinka v Amurské oblasti, u hranic s Čínou. Videa ukazují, kterak obdobný kamion s kontejnery vybuchuje a hoří, údajně dřív, než dojel k cíli a vypustil skryté drony.

Zdroje z SBU uvedly, že v rámci operace zvané Pavučina bylo zasaženo 41 letounů ruského strategického letectva a Rusku vznikla škoda přes dvě miliardy dolarů (43,9 miliardy korun). Akce se plánovala déle než půldruhého roku, píše RBK Ukrajina na svém telegramovém účtu. Lidé, kteří se na ní podíleli, jsou prý už dlouho na ukrajinském území.

Zřejmě další útok na leteckou základnu, tentokrát v Moskevské oblasti.

Reportedly, this is Voskresensk airbase in Moscow region of Russia. pic.twitter.com/LK2WoeuhdH

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 1, 2025

Vyšetřovací výbor Ruské federace naléhavě maže všechna svá oficiální prohlášení, která uváděla, že železniční katastrofy v Brjanské a Kurské oblasti byly důsledkem explozí. Teď mluví jen o nehodách, uvádí telegramový kanál VČK-OGPU, který mívá dobré informace z ruských bezpečnostních složek..

A tady jsou další fotografie ukazující masivní ukrajinský úder na ruké letecké základny. 

Lidé v Oleněgorsku v Murmanské oblasti podle telegramového kanálu Baza blízkého ruským bezpečnostním složkám informovali o tom, že slyší výbuchy, vidí požár a že na město útočí drony. Ty údajně vyletěly z nákladního auta zaparkovaného u vjezdu do města. Svědci vypověděli, že řidiče kamionu zadržela policie. Baza podotýká, že tato informace není oficiálně potvrzená. U Oleněgorsku se nachází základna ruského strategického letectva.

Gubernátor Murmanské oblasti Andrej Čibis informoval, že na region zaútočily bezpilotní letouny a že se aktivovala protivzdušná obrana.

Rusko proti Ukrajině podniklo nejrozsáhlejší dronový útok od začátku invaze, řekl mluvčí ukrajinského letectva. Nad Ukrajinu za noc poslalo 472 dronů.

Ukrajinská delegace se v pondělí zúčastní přímých jednání se zástupci Ruska v Istanbulu, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že určil ukrajinské pozice před rozhovory v Istanbulu a že tým jeho země povede ministr obrany Rustem Umerov.

Útok bezpilotních letounů na základnu Belaja v Irkutské oblasti je prvním tohoto druhu na Sibiři, píše agentura Reuters.

Gubernátor Irkutské oblasti Igor Kobzev podle agentury Reuters potvrdil, že cílem dronového útoku se stala vojenská jednotka u obce Srednij. Nedaleko ní leží letecká základna Belaja. Kobzev dodal, že "zdroj, odkud byly drony vypuštěny, byl zablokován".

Váleční Blogeři hlásí i výbuchy na základně Belaja, která je od ukrajinských hranic vzdálená více než 4 000 kilometrů! I tady mají Rusové strategické bombardéry.

Na sociálních sítích se objevují záběry, jak ukrajinské drony ničí vojenské letouny na ruských základnách.

Reportedly, this is footage of burning Russian military aircraft. https://t.co/vpuzx0W42U pic.twitter.com/yHo0jqc8m7

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 1, 2025

| V Rusku probíhá rozsáhlá ukrajinská operace. Hlášeny jsou exploze na letecké základně Olenija. Toto je základna pro většinu ruských dálkových bombardérů Tu-95. 

🔴 Russia's Olenya air base hit by large-scale coordinated Ukrainian drone strike pic.twitter.com/ScsZDynyZs

— Conflict Radar (@Conflict_Radar) June 1, 2025

Při ruském raketovém útoku na výcvikovou jednotku ukrajinských pozemních sil zemřelo 12 lidí, dalších 60 je zraněných, uvedla ukrajinská armáda.

Ruští činitelé ze zničení mostů obviňují Ukrajinu. "Jednoznačně to udělali ukrajinští diverzanti, nebo to bylo provedeno na jejich rozkaz," cituje RIA Novosti šéfa obranného výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Andreje Kartapolova. Podle Vladimira Džabarova ze zahraničního výboru Rady federace, horní komory parlamentu, Ukrajina mosty vyhodila do povětří, aby vyprovokovala Rusko ke zrušení jednání o možnostech ukončení války v Istanbulu.

Část zraněných z Brjanské oblasti převážejí Rusové do nemocnic v Moskvě.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ministerstvo pro mimořádné situace i tajná služba FSB během noci na dnešek prezidentovi Vladimiru Putinovu předávaly informace o dění v Brjanské a Kurské oblasti.

Rusové zatím dál útočí na Cherson. Zahájili kombinovaný úder s použitím dronů a dělostřelectva.

Kherson
The russians are not leaving the city alone. They have again launched a combined strike using drones and artillery. pic.twitter.com/qg1IjLdhWF

— Ukraine Front Line (@EuromaidanPR) June 1, 2025

Výbuchy mostů v Brjanské a Kurské oblasti Rusko vyšetřuje jako teroristické činy, informuje agentura RIA. Moskva z nich obviňuje Ukrajinu.

Když se na rychlík mířící z Klimova v Brjanské oblasti do Moskvy v sobotu pozdě večer ve Vygoničském okrese zřítil silniční most, vykolejily čtyři vagóny a lokomotiva. V soupravě cestovalo 388 lidí. Zraněných je 73 lidí, z toho několik dětí. Na místě pokračují práce na odklízení následků nehody, zapojilo se do nich 180 pracovníků ministerstva pro mimořádné situace.

Příčinou zřícení mostů v Brjanské a Kurské oblasti na západě Ruska byly výbuchy, uvedl dnes ruský vyšetřovací výbor.

V Brjanské oblasti spadl silniční most na trať pod ním v okamžiku, kdy tam projížděl rychlík do Moskvy. Zemřelo sedm lidí, desítky dalších utrpěly zranění. V Kurské oblasti se po výbuchu zřítil železniční most, ze kterého se na silnici pod ním zřítila lokomotiva nákladního vlaku. Zranění utrpěl strojvedoucí.

Kurská i Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou, proti které Rusko čtvrtým rokem vede útočnou válku.

Ruské úřady zveřejnily fotografie z Kurské oblasti, kde se zřítil most, po kterém projížděl nákladní vlak.

U Ruskem okupovaného Melitopolu explodoval vojenský nákladní vlak, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka. Mířil podle ní směrem ke Krymu.

Příčinou zřícení mostu v ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou, které si kvůli následnému vykolejení vlaku vyžádalo nejméně sedm životů, byla podle gubernátora Alexandra Bogomaze exploze. Informuje o tom agentura TASS. Ruský senátor Andrej Klišas už z činu obvinil Ukrajinu. Ukazuje podle něj na "teroristický charakter kyjevského režimu".

Ruský telegramový kanál Baza, který často zveřejňuje informace ze zdrojů z bezpečnostních složek, napsal, že podle předběžných informací byl most v Brjanské oblasti vyhozen do povětří. Pro své tvrzení ale neposkytl žádné důkazy.

Ukrajina se zatím k události nevyjádřila, píše agentura Reuters.