„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Steinmeier rovněž varoval před posilováním krajní pravice v Německu a vyzval k obraně svobody a demokracie.

Ukrajinský parlament dnes ratifikoval dohodu se Spojenými státy o využívání ukrajinského nerostného bohatství. Pro bylo 338 zákonodárců, proti nikdo, napsala agentura Reuters. Dohoda, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před týdnem označil za vyváženou a spravedlivou, umožní Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům, vznikne také společný investiční fond na obnovu válkou zničené Ukrajiny.

Kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce, obhajoval dnes slovenský premiér Robert Fico plánovanou cestu do Moskvy, kde si v pátek patrně jako jediný státník z Evropské unie hodlá připomenout 80. výročí porážky nacistického Německa. Fico v projevu na oslavách výročí konce druhé světové války na letišti ve slovenských Piešťanech hovořil také o budování nové železné opony mezi Východem a Západem. Opoziční strany připravily vlastní vzpomínkové akce a jejich představitelé kritizovali Fica, že si v době pokračující ruské vojenské agrese na Ukrajině hodlá porážku nacistického Německa připomenout v Moskvě.

„Třeba položit kytici i tam, kde těch obětí bylo nejvíce, k hrobu Neznámého vojína v Moskvě. Učinil jsem tak v roce 2015, a pokud mi nezabrání v tom, abych se tam dostal, tak tak učiním i zítra, v roce 2025,“ řekl Fico, jehož příchod k pódiu provázel nejen potlesk veřejnosti, ale i pískot a pokřik „Ostuda“. Fico zopakoval, že podle něj minulost nelze spojovat se současností.

Ukrajina a Rusko se obviňují ze stovek případů porušení třídenního příměří, které jednostranně vyhlásil Putin. Kyjev příměří označil za frašku.

Český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!) v rozpravě Evropského parlamentu řekl, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války. Moskevských oslav se má podle médií zúčastnit pět členů EP: dva z Německa a po jednom z Česka, Slovenska a Kypru, dosud však byla známá jména jen německých europoslanců Michaela von der Schulenburga a Ruth Firmenichové z levicové strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, když totéž očekávalo od svých spojenců v roce 1938, kdy čelilo požadavkům nacistického Německa. U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes na pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že si všichni padlí v boji proti nacismu zaslouží respekt, zároveň ale je třeba připomínat, že země osvobozené Sovětským svazem se dostaly pod vliv jiného autoritářského režimu.

Podle Pavla je důležité připomínat si události druhé světové války, aby se lidstvo poučilo z minulosti. Řekl, že některé elementy, které vedly ke vzniku války, lze pozorovat i dnes. "Vidíme, že nedaleko od nás znovu probíhá agresivní válka proti suverénní zemi ve jménu ideálů, které jsou srozumitelné jen agresorovi," poukázal na ruskou agresi vůči Ukrajině.

Čínský prezident Si Ťin-pching se v Kremlu zúčastnil uvítací ceremonie pořádané Putinem k oslavám 80. výročí konce 2. světové války v Evropě.

Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.

 Rusko podle ukrajinského vojenského letectva porušilo dnes brzy ráno třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy. Ruská státní média oznámila, že ruská armáda začala dodržovat klid zbraní nařízený prezidentem Vladimirem Putinem ve středu 23:00 SELČ.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

„Mluvil jsem se studenty a fakultou univerzit v Ekvádoru o boji Ukrajiny proti ruské agresi a o globálním významu této války. Ukrajinský boj dokázal, že každý národ, který statečně brání sebe a své oprávněné aspirace, dokáže odolat i většímu nepříteli – čistě co do velikosti nebo zásob. Rusko rozhodně není větší srdcem ani myslí. My na Ukrajině chceme, aby naše obrana, naše úspěchy a hrdinství našeho lidu inspirovaly ostatní,“ uvádí ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X. Poděkoval také partnerům v Latinské americe za podporu. 

Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského je naprosto spravedlivé, že na ruském nebi není klid. Řekl to v souvislosti s vlnami ukrajinských dronových útoků na Rusko.

Zelenskyj podotkl, že Moskva ignorovala ukrajinskou nabídku na 30denní příměří a že tato iniciativa stále platí. „Svět kromě nových útoků nevidí žádnou odpověď ze strany Ruska,“ řekl prezident, který připomněl, že ruské raketové i dronové údery si během dneška na různých místech Ukrajiny vyžádaly raněné i mrtvé.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno na nadcházející tři dny vyhlásil jednostranné třídenní příměří v souvislosti s oslavami 80. výročí konce druhé světové války. Kyjev ale ruský návrh označil za bezpředmětný.

Ruské síly protivzdušné obrany údajně zachytily několik ukrajinských dronů mířících k Moskvě, uvedl 7. května starosta města Sergej Sobjanin. Jedná o další vlnu útoků dronů zaměřených na ruské hlavní město před oslavami Dne vítězství. Útoky vedou k tomu, že jsou některá letiště v regionu uzavřena, uvádí The Kyiv Independent. 

„Protivzdušná obrana ministerstva obrany odrazila další útok dronu na Moskvu,“ napsal Sobjanin na Telegramu a poznamenal, že trosky dopadly do několika oblastí, kde nyní pracují záchranné složky. Později potvrdil, že během večera bylo sestřeleno nejméně sedm dronů.

Do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 125 milionů korun. Dalších pět milionů korun dá ČR jako dar do svěřenského fondu NATO zaměřeného na budování kapacit v oblasti obrany a bezpečnosti. Na dnešním zasedání dary schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání.

Za první čtyři měsíce letošního roku bylo do armády přijato 908 vojáků z povolání, cíl pro toto období byl 800 lidí. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. Na celý letošní rok je podle něj náborový cíl stanoven na 2100 vojáků. Náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) opakovaně poukazují na to, že se armáda potýká s nedostatkem lidí. Černochová na konci dubna uvedla, že v letošním roce má v plánu ze služby odejít 720 vojáků, armádě podle ní chybí 14.000 lidí.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruská armáda přijímá veškerá opatření, aby se moskevské oslavy vítězství uskutečnily v „klidném, stabilním a mírovém prostředí“.

Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání plošné ruské invazi, vojenskou přehlídku označila za ruskou propagandu. Uvedla také, že se nebude řídit příměřím, které jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin a které by mělo platit od 8. do 10. května. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nemůže Kyjev zaručit bezpečí lidem, kteří přijedou do Moskvy na oslavy. Ke třicetidennímu klidu zbraní, který prosazují Spojené státy a se kterým Ukrajina souhlasila, Rusko bez splnění dalších podmínek přistoupit nechce.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce, aby se Ukrajina a Rusko shodly na nějakých pravidlech vzájemné přímé komunikace, uvedl dnes podle agentur viceprezident J. D. Vance. Bez toho podle něj nebude možné válku ukončit. Spojené státy mají za to, že Rusko žádá příliš velké ústupky, řekl také Vance, ale vyjádřil naději, že je stále možné konflikt zastavit.

„Domníváme se, že je pravděpodobně nemožné zajistit úplné zprostředkování (rozhovorů) bez alespoň nějakého přímého jednání mezi oběma stranami. Na to se tedy právě soustředíme,“ řekl Vance v debatě na akci pořádané Mnichovskou bezpečnostní konferencí ve Washingtonu.

Ruská protivzdušná obrana za poslední den zničila 524 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. V době vrcholících příprav na vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa by šlo o jeden z největších vzdušných útoků za celou válku.

„Prostředky protivzdušné obrany zničily pět řízených střel dlouhého doletu Neptun, šest řízených leteckých pum JDAM a dvě rakety vícenásobného raketometného systému HIMARS americké výroby, jakož i 524 bezpilotních letounů,“ uvedlo ve svodce ruské ministerstvo obrany.

Informaci ministerstva nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Nový německý kancléř Friedrich Merz po dnešní schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Merz dodal, že brzy plánuje cestu do Kyjeva.

Merz také v Paříži apeloval na členy Evropské unie, aby zvýšili výdaje na obranu a zaplnili tak mezery ve schopnostech sedmadvacítky a zajistili pokračující podporu Ukrajině. Ta se už přes tři roky brání ruské agresi.

Kancléř doufá, že se na Ukrajině podaří brzy zajistit trvalé příměří a Německo i Francie jsou připraveny na něj dohlížet. Macron je ale skeptik - podle něj šéf Kremlu Vladimir Putin pravděpodobně jím ohlášené jednostranné třídenní příměří od 8. do 10. května nedodrží. Oba státníci si přejí, aby se na zajištění příměří podílely také Spojené státy.

OBRAZEM: Vasyl Stjevastjanov dává dohromady svůj byt v centru Kyjeva, který poničil jeden z ruských útoků. Okna vysklená, knihy spálené, ale aspoň, že vyvázl bez větší újmy.

Za rusofobii označil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov údajný zákaz průletu letadel se slovenským premiérem Robertem Ficem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem nad některými zeměmi Evropské unie při jejich cestě na vojenskou přehlídku v Moskvě. O existenci zákazu psala srbská média a minulý týden o něm hovořil i sám Fico, žádná z dotčených zemí ho ale dosud nepotvrdila.

Fico a Vučić patří mezi téměř 30 zahraničních lídrů, kteří se podle Kremlu zúčastní vojenské přehlídky, jež se 9. května uskuteční na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí nad nacismem. Slovenský premiér je jediným vrcholným představitelem země EU, který svou účast veřejně potvrdil.

„Na pozadí četných bojovně-rusofobních prohlášení německých politiků není důvod očekávat zlepšení vztahů mezi našimi zeměmi. Na rusko-německých vztazích už dlouho není co zhoršovat,“ komentovala mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová nástup kancléře Friedricha Merze, který podle ní na vztazích nic nezmění.

Nový velvyslanec ČR v Rusku Daniel Koštoval považuje za svůj hlavní cíl pochopit ruské zájmy a záměry vůči ČR. Do Moskvy by měl odjet v polovině května.

Inciativa Evropské komise ohledně ukončení dovozu ruských fosilních paliv do EU je pro slovenskou vládu neakceptovatelná, řekl její předseda Robert Fico.

Rusko je trvalou hrozbou pro Evropu, prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v europarlamentu a vyzvala k podpoře Ukrajiny v zájmu míru i k ukončení dovozu ruských paliv.

Při požáru v závodě na zpracování uhlí na ruském Dálném východě se zranili čtyři lidé. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na místní úřady. Oheň vypukl ve skladu hotových výrobků, když začal hořet metan.

Úřady evakuovaly všechny pracovníky závodu, který se nachází u města Nerjungri v autonomní Sašské republice. Žádné oběti na životech nejsou známy.

Požár se snažilo uhasit více než 50 hasičů, uvedl zástupce velitele místního hasičského a záchranného sboru. Největší potíž způsobují hasičům konstrukce budovy a přítomnost hořlavého nákladu.

Takhle vypadají následky ruského úderu na Kyjev.

Kyiv was just attacked by Russian iranian drones - 2 people killed, 5 injured including 4 children in four different districts of Kyiv. First responders are at all sites working hard to save lives. Russia simply conducts terrorist attacks daily killing civilians, kids. Inhumane. pic.twitter.com/m5Vq4sr7r3

— Oksana Markarova (@OMarkarova) May 7, 2025

Útok na Kyjev si v noci vyžádal dva životy, zranění utrpělo sedm lidí, včetně čtyř dětí, píše Ukrinform. Tři děti hospitalizovány s popáleninami.

Kyjev v noci čelil dronům, ale i raketám, které na ukrajinskou metropoli vyslalo Rusko. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na síti Telegram napsal, že zranění utrpělo šest lidí. Trosky padajících dronů způsobily požáry bytů a budov ve třech kyjevských obvodech.

Ukrajina a Rusko v noci vzájemně podnikly vzdušné údery proti hlavním městům. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že protivzdušná obrana v noci zničila nejméně 14 ukrajinských dronů. Žádné škody úřady neoznámily, všechna důležitá moskevská letiště se ale musela uzavřít.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Velvyslanec Ruska v Praze Alexandr Zmejevskij si v rozhovoru pro list Izvestija stěžuje na postoj Česka k Ruskému středisku vědy a kultury v pražských Dejvicích, označovanému jako Ruský dům. Kolem Ruského domu podle Zmejevského panuje „nezdravá atmosféra“.

Provozuje ho ruská státní agentura Rossotrudničestvo, na kterou se vztahují unijní protiruské sankce. Česko k nevoli Moskvy neuznává diplomatický status budovy, v níž středisko sídlí. Zmejevskij řekl, že v českých médiích se pravidelně objevují výzvy k uzavření Ruského domu, a do toho je terčem „chuligánských výpadů“ různých organizací i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.

Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov

Tři lidé, včetně šestiletého chlapce, dnes přišli o život při ruském raketovém útoku na předměstí města Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Dalších jedenáct osob utrpělo zranění. Informují o tom místní úřady a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Zveřejnila fotografie zničených rodinných domů, z jejich trosek vychází dým.

„Rusové připravili o život šestiletého chlapce, 20letou ženu a 41letého muže,“ cituje server Ukrajinska pravda šéfa vojenské správy Sumské oblasti Oleha Hryhorova.

Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí

Plán ruského rozpočtu na letošní rok nepočítá s dividendou od státního podniku Gazprom, uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Pokud by dividenda do rozpočtu nepřišla, zhoršilo by to napjatou situaci vlády, která se potýká s klesajícími příjmy z ropy a plynu, vysokou inflací, vysokými vojenskými výdaji a s rozpočtovým deficitem, píše agentura Reuters. „V rozpočtu na rok 2025 neplánujeme žádné příjmy z dividend od Gazpromu,“ řekl ministr financí.

Evropská unie jedná proti vlastním zájmům, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o plánu Evropské komise zakázat uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu. Tento záměr kritizuje také Maďarsko, které drtivou část plynu pro svou potřebu nakupuje v Rusku. Peskov řekl, že Evropa ubližuje sama sobě. Doufá prý, že příští generace evropských politiků bude „střízlivější“.

Jedno dítě dnes přišlo o život při ruském raketovém útoku na předměstí města Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Na telegramu o tom informuje vojenská správa Sumské oblasti. Dalších šest osob, převážně dětí, utrpělo zranění.

Jedno z dětí je ve velmi vážném stavu, uvedla regionální správa. Bezpečnostní situace v Sumské oblasti se v posledních měsících výrazně zhoršila a na regionální centrum ruská armáda útočí prakticky denně. V dubnu při jednom z ruských raketových útoků zemřelo 35 lidí a více než stovka byla zraněna.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval novému německému kancléři Merzovi. Pomohl podle něj zachránit tisíce ukrajinských životů.

„Ukrajina je hluboce vděčná za podporu Německa a jeho lidu,“ napsal po zvolení Merze ukrajinský prezident. „Upřímně doufáme, že se Německo stane ještě silnějším a že uvidíme více německého vedení v evropských a transatlantických záležitostech. To je obzvlášť důležité v době, kdy je v sázce budoucnost Evropy,“ uvedl dále Zelenskyj.

Kardinálové před středeční volbou nového papeže vyzvali k zastavení bojů na Ukrajině, Blízkém východě i na dalších místech, kde zuří válečné konflikty. Stojí to v prohlášení, které Vatikán dnes zaslal novinářům. Podle kardinálů není patrné, že by snahy o mír v poslední době vedly k pokroku. Kardinálové rovněž kritizovali nárůst útoků na civilisty.

Kardinálové v prohlášení zaslaném tisku konstatují „s politováním“, že „nebyly zaznamenány pokroky, které by podpořily mírové procesy na Ukrajině, Blízkém východě a v mnohých dalších zemích na světě“. Podle kardinálů naopak zesílily útoky na civilní obyvatelstvo. Kardinálové vyzvali „všechny dotčené strany, aby dosáhly co nejdříve trvalého zastavení bojů a aby se vyjednávalo bez předběžných podmínek a zdržování míru“.

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 205 válečných zajatcích. Oznámilo to podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Podle něj výměnu pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty.

„Šestého května bylo posláno zpátky z území kontrolovaného kyjevským režimem 205 ruských vojáků a výměnou za to bylo propuštěno 205 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo podle agentury AFP, která připomíná, že propuštění se děje před ohlášeným třídenním příměřím, které nařídil ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s nadcházejícími oslavami 80. výročí konce druhé světové války. Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května.

Ukrajinská armáda stabilizovala frontu kolem města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde už několik měsíců útočí ruské síly. Na platformě Telegram to dnes napsal hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Ruské ministerstvo obrany však hlásí, že ruské síly získaly vesnici Lysivka jihovýchodně od Pokrovsku.

„Dokázali jsme stabilizovat situaci v této zóně operací... a na některých místech jsme převzali zpět taktickou iniciativu,“ napsal Syrskyj.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí se dnes vyslovilo proti účasti vojáků třetích zemí na přehlídce, která se 9. května uskuteční v Moskvě u příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa. Podle Kyjeva by šlo o zneuctění ukrajinských obětí i porušení deklarované neutrality v rusko-ukrajinské válce.

Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se podle ruské agentury RIA Novosti zúčastní více než 20 světových lídrů včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, srbského prezidenta Aleksandara Vučiče či slovenského premiéra Roberta Fica. Ten je jediným vrcholným představitelem země Evropské unie, který svou účast veřejně potvrdil.

Ruská armáda nadále počítá s tím, že bude dodržovat třídenní klid zbraní na Ukrajině, který jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin pro období oslav porážky nacismu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na případný ukrajinský útok ale podle něj Moskva odpoví.

Ukrajinští uprchlíci na Slovensku loni zaplatili na daních a odvodech už více peněz, než země vynaložila na pomoc této skupině migrantů. Většinu těchto výdajů Slovensku proplatila Evropská unie, vyplývá z vládní analýzy. Tisíce Ukrajinců přišly na Slovensko po začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022, značná část z nich pokračovala v cestě do dalších evropských zemí včetně Česka.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi. Upozornil na to dnes podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň přitom už je v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Hlavní souboj se očekává mezi kandidáty největších polských politických stran. Liberální Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska vyslala varšavského primátora Rafala Trzaskowského, zatímco opoziční národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozhodla podpořit historika Karola Nawrockého. Očekává se, že ani jeden z nich v prvním kole prezidentských voleb nezíská nadpoloviční většinu hlasů, a že se tedy mezi nimi definitivně rozhodne ve druhém kole 1. června.

Litva chce posílit obranu svých hranic s Ruskem a Běloruskem položením protitankových min. Jde o součást nového plánu, který počítá s investicemi v objemu 1,1 miliardy eur (téměř 27,5 miliardy Kč) do posílení obrany podél hranic s Ruskem a Běloruskem v příštím desetiletí. S odkazem na pondělní oznámení litevského ministerstva obrany to dnes napsal server The Kyiv Independent.

Litva sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí na jihozápadě a s Běloruskem na východě a jihu. Litva posiluje svou obranu v době vystupňovaného napětí mezi NATO, jehož je Litva součástí, a Ruskem, které už více než tři roky vojensky útočí na Ukrajinu. Západní zpravodajské služby přitom varovaly před hrozbou rozsáhlého vojenského konfliktu v Evropě do pěti let, zdůvodňují to stále agresivnějším chováním Ruska.

Ruské vzdušné útoky na Charkov a Oděskou oblast si vyžádaly jednoho mrtvého a několik zraněných, uvedly ukrajinské úřady. Ukrajinské letectvo zároveň ohlásilo sestřelení více než 50 ruských bezpilotních prostředků. Tři civilní oběti v důsledku ukrajinských úderů oznámil šéf ruské Kurské oblasti.

Prokuratura v jihoukrajinské Oděské oblasti uvedla, že ruský útok na civilní infrastrukturu měl za následek smrt 29letého muže. Devatenáctiletý mladík byl převezen do nemocnice. „Poškozeny byly rodinné domy, hospodářské budovy, vzdělávací zařízení, sklady soukromého podniku a automobily,“ uvedla prokuratura.

Ukrajinská armáda v noci ostřelovala energetickou infrastrukturu v Kurské oblasti. Celkem podle ruského ministerstva obrany ruské letecké síly zničily v noci 105 ukrajinských dronů, informovala agentura Reuters.

Dnes také ukrajinská armáda podle Reuters uvedla, že její jednotky bojují v Kurské oblasti, ačkoliv Moskva tvrdí, že jejich vpád odrazila.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

pokračujeme v online zpravodajství z válečného konfliktu na Ukrajině.

Ruské úřady dnes hlásí další útok ukrajinských dronů na Moskvu, kvůli němuž zavřela ruská metropole v noci na několik hodin všechna letiště. Vzdušné síly zlikvidovaly nejméně 19 bezpilotních letounů, uvedl na telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ukrajina, která se již více než tři roky brání ruské invazi, v rámci vlastní obrany podniká dronové výpady na ruské území, na hlavní město útočí druhou noc v řadě.

Sobjanin uvedl, že „podle dosavadních informací nejsou na místech dopadů trosek vážné škody ani zranění“. Drony podle něho letěly na metropoli z různých směrů.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Německý kancléř Olaf Scholz na sklonku svého funkčního období zatelefonoval naposledy ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a poděkoval mu za úzkou a důvěryhodnou spolupráci. Potvrdil také německou „neochvějnou podporu" Ukrajině, oznámil dnes v Berlíně mluvčí spolkové vlády Steffen Hebestreit.

Odstupujícímu kancléři bylo opakovaně vytýkáno, že váhá s podporou Ukrajiny. Scholz to vždy viděl jinak, píše agentura DPA. Kancléř během telefonátu ocenil Zelenského vedení a také statečnost a odhodlání ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi, uvedl Hebestreit. Končící spolkový kancléř v telefonickém rozhovoru také zdůraznil, že Zelenského ochota přijmout bezpodmínečné třicetidenní příměří ukazuje, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina.

Na rozvoji ukrajinských studií bude Filozofická fakulta Univerzity Karlovy spolupracovat s ukrajinským prezidentským fondem. Děkanka fakulty Eva Lehečková dnes podepsala memorandum o spolupráci. Podepsáním se fakulta stává součástí Globální koalice ukrajinských studií, která má za cíl propojovat centra ukrajinských studií po celém světě. Fakulta o tom informovala na svém webu.

Pro pražskou ukrajinistiku je vstoupení do koalice vítanou možností, jak navázat kontakty a stát se součástí širšího dialogu, řekla zástupkyně ředitele Ústavu východoevropských studií FF UK Tereza Chlaňová.

„Naším cílem je již dlouho zpřítomňovat v naší společnosti nejen to, co se děje na Ukrajině v současné době, ale vysvětlovat souvislosti, objasňovat složitou ukrajinskou minulost a domestikovat u nás ukrajinskou kulturu tak, aby se stala součástí našeho kulturního prostoru. Tato koalice bezpochyby poskytne širší možnosti a nové impulzy, které v současné komplikované době mohou nastartovat řadu nových iniciativ,“ uvedla Chlaňová.

Americký prezident Donald Trump dnes vedl „velmi dobrý a produktivní“ telefonický rozhovor s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, v němž probírali širokou škálu témat od způsobu ukončení války na Ukrajině přes situaci v Sýrii až po válku v Pásmu Gazy. Trump to uvedl na své sociální síti. O telefonátu podle agentury Reuters informoval také úřad tureckého prezidenta.

Trump na síti Truth Social také napsal, že jej turecký lídr „do budoucna“ pozval do Turecka a že Erdogan rovněž přicestuje do Washingtonu, neuvedl však kdy. Záznam telefonátu, který zveřejnil Erdoganův úřad, potvrdil, že prezident pozval Trumpa na návštěvu Turecka.

Republikánský prezident označil své vztahy s Erdoganem za svého prvního působení v Bílém domě za „vynikající“ a zdůraznil, že obě země budou spolupracovat na ukončení války na Ukrajině.

„V každém případě se těším na spolupráci s prezidentem Erdoganem na ukončení této směšné, ale smrtící války mezi Ruskem a Ukrajinou - TEĎ!“ uvedl Trump ve svém příspěvku. 

Český premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který byl dnes druhým dnem na oficiální návštěvě České republiky, další podporu ze strany Česka. Po zhruba dvouhodinovém jednání Fiala uvedl, že Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů na letadlech L-39 i F-16 na svém území. Zelenskyj ocenil českou podporu i diskusi se zástupci českého obranného průmyslu, očekává, že se vzájemné vztahy odrazí v posílení kapacit výroby na Ukrajině. Ukrajinský prezident se dnes sešel také s vedením Sněmovny a Senátu, již v neděli ho přijal prezident Petr Pavel.

Zelenskyj navštívil Prahu v prezidentské funkci již v roce 2023. Tentokrát přicestoval i s manželkou Olenou, která se dnes zúčastnila zahájení konference Global Healthcare Initiative for Ukraine.

Neparlamentní Slovenské hnutí obrody (SHO) předalo dnes kanceláři prezidenta Petera Pellegriniho petici se žádostí o vypsání referenda o neuplatňování protiruských sankcí. Ústavní právníci už dříve uvedli, že hlava státu by měla nechat navrhovanou otázku přezkoumat ústavnímu soudu, neboť o protiruských sankcích nerozhodla Bratislava, ale Evropská unie, a Slovensko se na jejich uplatňování podílí jako členský stát evropské sedmadvacítky.

SHO tvrdí, že k vypsání plebiscitu shromáždilo téměř 400.000 podpisů. To by znamenalo, že toto hnutí s proruskými názory splnilo podmínku získat podporu alespoň 350.000 občanů Slovenska, které má zhruba 5,4 milionu obyvatel. Petice žádá vypsat referendum s otázkou, zda obyvatelé země souhlasí s tím, aby Slovenská republika neuplatňovala sankce vůči Ruské federaci, které škodí slovenským občanům, živnostníkům i podnikatelům.

Konflikt na Ukrajině je horkou laboratoří technických inovací a improvizací. Zdokonalují se různé typy dronů, ale i různé metody ochrany před nimi. Třeba jako tato síť namontovaná na terénním vozidle Hummer, jakou předvedla 65. mechanizovaná brigáda Ozbrojených sil Ukrajiny v Záporožské oblasti.

Česko podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) prověří možnost rychlejšího vydávání potvrzení o beztrestnosti ukrajinským uprchlíkům, aby mohli vykonávat některá povolání. Vystrčil to dnes uvedl po jednání vedení horní parlamentní komory s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze jako jeden z konkrétních výsledků.

Ruská novinářka a filmová kritička Jekatěrina Barabašová uprchla s pomocí francouzské nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) do Francie. Čtyřiašedesátileté ženě hrozí ve vlasti za kritiku ruské invaze na Ukrajinu až deset let odnětí svobody.

„Děkuji Vám za podporu,“ řekla novinářka v pařížském sídle RSF. Kvůli odjezdu z Ruska musela opustit svou 96letou matku, dodala.

„Je to obrovská úleva a štěstí mít ji tu zdravou a v pořádku mezi námi v Paříži,“ uvedl za RSF její generální ředitel Thibaut Bruttin.

Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů na svém území. Už nyní se učí na trenažérech české výroby, řekl novinářům po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským premiér Petr Fiala (ODS). Vedle široce citované muniční iniciativy připomenul, že ČR poslalo na Ukrajinu, kterou napadlo Rusko, 2000 kusů těžké techniky.

Na tiskové konferenci po zhruba dvouhodinovém jednání Fiala potvrdil Zelenskému další podporu ze strany ČR. Poděkoval i Čechům za podporu politiky pomoci Ukrajině. Zmínil i vznik středisek pro návrat uprchlíků do vlasti.

Téměř tři čtvrtiny Čechů nevěří, že bude do konce letošního roku v rusko-ukrajinské válce dosaženo stabilního příměří, které označil americký prezident Donald Trump v předvolební kampani za jeden ze svých důležitých cílů. To, že je zastavení konfliktu do konce roku pravděpodobné, si myslí 15 procent občanů ČR. Vyplynulo to z dubnového průzkumu agentury STEM.

„Aktuální data bychom mohli přeložit jako ukázku nízké důvěry Čechů v prezidenta USA Donalda Trumpa. Ačkoli si česká veřejnost dlouhodobě a stabilně přeje rychlé ukončení bojů, v možné příměří v letošním roce, což byl jeden z leitmotivů prezidenta Trumpa, věří jen málokdo,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský. K možnosti brzkého dosažení příměří jsou podle něj o něco skeptičtější podporovatelé současné vládní koalice a Pirátů než voliči opozice a mimoparlamentních stran.

Ukrajinské síly dnes zahájily nový pokus o vpád do ruské příhraniční Kurské oblasti. Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov koncem dubna oznámil, že ukrajinské jednotky byly zcela vyhnány ze západoruské Kurské oblasti, kam Ukrajinci překvapivě vpadli na počátku loňského srpna. Média uváděla, že Kyjev vytlačením z Kurské oblasti přišel o důležitou páku pro případné mírové rozhovory s Moskvou.

„Nepřítel v noci raketami vyhodil do povětří mosty a ráno zahájil útok obrněnými jednotkami,“ uvedl nyní na Telegramu ruský válečný bloger RVvoenkor. „Odminovací vozidla začala dělat průjezdy v minových polích, následovala je obrněná vozidla s vojáky. Na hranicích probíhají těžké boje,“ dodal.

O opětovném pokusu Ukrajiny o vpád do Kurské oblasti informovalo také několik dalších ruských blogerů včetně „Archanděla speciálních sil“ či válečného zpravodaje ruské státní televize Alexandra Sladkova.

Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem je podle Kremlu nutná, nic konkrétního ale zatím dohodnuto nebylo. „Takové setkání je zjevně na spadnutí. V mnoha ohledech se domníváme, že je nutné,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Vyžaduje to pokračování kontaktů mezi Moskvou a Washingtonem, které byly zahájeny a nyní pokračují. Zatím v tom nejsou žádné podrobnosti,“ odpověděl na otázku, zda by se Putin mohl v květnu setkat s Trumpem v Saúdské Arábii.

V posledních dnech američtí činitelé dávají najevo, že Trumpově administrativě dochází s vyjednáváním trpělivost. Pokud podle nich nebude mírové dohody brzy dosaženo, Spojené státy mohou rozhovory pozastavit či se vzdát role zprostředkovatele. Trump byl podle agentur Reuters v posledních dnech vůči Moskvě kritičtější než obvykle a vyjádřil obavy, zda ho Putin jenom nevyužívá.

Evropská unie v úterý představí plán, jak hodlá postupně ukončit veškerý dovoz ruských fosilních paliv. Ukončit smlouvy s Moskvou o dovozu plynu ale nebude pro nakupující země jednoduché, uvedla dnes agentura Reuters. Plán, který zveřejní Evropská komise (EK), přichází v době, kdy Spojené státy tlačí Rusko k mírové dohodě s Ukrajinou. Pokud by bylo dohody dosaženo, ruská energetika by mohla mít v Evropě opět své místo a mohlo by také být zmírněny sankce vůči Moskvě, dodala agentura.

Přibližně 19 procent evropského plynu stále pochází z Ruska, a to prostřednictvím plynovodu TurkStream a dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie má nezávazný cíl ukončit dovoz ruských fosilních paliv do roku 2027.

Evropská komise nyní zkoumá právní možnosti, které by evropským společnostem umožnily odvolat se na vyšší moc a ukončit smlouvy o dovozu ruského plynu, aniž by jim hrozily sankce. Unijní exekutiva se zabývá i tím, jak firmám zakázat uzavírat nové smlouvy na ruský plyn, cituje Reuters nejmenovaný vysoce postavený unijní zdroj.

Plánovanou účast srbského prezidenta Aleksandara Vučiče na páteční vojenské přehlídce v Moskvě provázejí nejasnosti. Kvůli zdravotním potížím se minulý týden předčasně vrátil z cesty do Spojených států. Po vyšetření prezidenta ve vojenské nemocnici v Bělehradě jeho kardiolog Dragan Dinčić v sobotu uvedl, že není reálné, aby se Vučić v nejbližších dnech vrátil k plnění povinností. Byl již třikrát hospitalizován kvůli vysokému krevnímu tlaku.

Vučić dříve oznámil, že se „s hrdostí“ zúčastní přehlídky, která se u příležitosti 80. výročí vítězství v druhé světové válce uskuteční 9. května na Rudém náměstí v Moskvě. Řekl také, že chce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem jednat o dodávkách ruského plynu do Srbska.

Podle předsedkyně parlamentu a Vučičovy blízké spolupracovnice Any Brnabičové lékaři prezidentovi nařídili přísný klid na lůžku, což však kardiolog přímo nepotvrdil. K chystané Vučičově návštěvě v Moskvě v neděli večer řekla pouze to, že hlava srbského státu „dodrží slovo“.

„Představte si své město, sousedství, kde jste vyrůstali. Stejné domy, stejná atmosféra, Ale z každého okna na vás potenciálně míří nepřítel,“ vykresluje na Facebooku 28. samostatná mechanizovaná brigáda Ozbrojených sil Ukrajiny a přidává fotky z výcviku. „Boje v městské zástavbě jsou nejtěžší. Ale i  ty vás naučíme,“ apeluje na mladé, aby se dobrovolně přihlásili.

Podle ukrajinských vzdušných sil zaútočilo Rusko na Ukrajinu dvěma balistickými střelami a 116 drony, včetně jejich imitací. Útokem byly postiženy Sumská a Doněcká oblast.

„K 09:00 bylo potvrzeno sestřelení 42 útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země,“ napsalo letectvo na platformě Telegram. Na 21 atrap dronů, jejichž účelem je přetížit protivzdušnou obranu, zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. O osudu zbylých dronů se hlášení nezmiňuje.

Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku se ohradilo vůči nedělním výrokům slovenského premiéra Roberta Fica, který za vyhrožování označil vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v souvislosti s nadcházejícími oslavami 80. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války v Moskvě. Fico, jenž se moskevských oslav v pátek plánuje zúčastnit, kritizoval Zelenského za výrok, že Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků na uvedené akci. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.

Podle ukrajinské ambasády Zelenskyj pouze konstatoval, že Ukrajina nevylučuje provokace ze strany Ruska 9. května a házení viny za narušení bezpečnosti na Ukrajinu. Velvyslanectví také uvedlo, že místo obviňování ukrajinského prezidenta by slovenští politici měli jeho vyjádření důkladněji analyzovat.

Zelenskyj v pátek redaktorům agentury AFP a dalším novinářům ohledně chystaných slavností v Moskvě a jejich bezpečnosti řekl: „Nemůžeme přebrat odpovědnost za to, co se děje na území Ruské federace. To oni zajišťují bezpečnost“. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová toto prohlášení označila za hrozbu od „teroristy mezinárodních rozměrů“. Podle ní ohrožuje bezpečnost „válečných veteránů, kteří v posvátný den přijdou na průvody a oslavy“.

Za poslední den ztratil protivník 1260 lidí, 5 tanků, 8 obrněných vozidel, 137 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Moskevské letiště Domodědovo dnes na zhruba 90 minut zastavilo provoz, důvodem byly ukrajinské drony mířící na ruskou metropoli. Ruská protivzdušná obrana následně oznámila, že čtyři bezpilotní stroje zničila, uvedla agentura Reuters. Ukrajina, která se přes tři roky brání ruské invazi, pravidelně podniká dronové útoky na ruské území.

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši dnešní pozornost u našeho online zpravodajství k válce na Ukrajině. Dalš příval zpráv můžete očekávat zase od zítřejšího rána. Dobrou noc. 

 V dnešním prvním kole opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku podle odhadů zvítězil krajně pravicový politik George Simion, píše agentura Reuters. Na druhém místě skončil podle jednoho z průzkumů Crin Antonescu, kandidát proevropské vládní koalice. Osmatřicetiletý Simion se staví proti poskytování vojenské pomoci sousední Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s hnutím MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Americké sankce závisí na tom, zda se Rusko „chová správně“  ohledně mírové dohody, uvedl prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro NBC, jak připomíná The Kyiv Independent. 

„Chceme mírovou dohodu. Chceme, aby se Rusko a Ukrajina dohodly. Myslíme si, že jsme si docela blízko a zachráníme spoustu lidí před smrtí,“ pokračoval Trump. Upřesnil, že sankce tak budou uvaleny pouze v případě, že Rusko o mír stát nebude. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) upozornil na to, že do ČR dnes zavítali také „hosté nezvaní“ a to proruští motorkáři „Noční vlci“. Připomíná, že na některé členy byly uvaleny sankce kvůli jejich podpoře války na Ukrajině a někteří nesmějí vstoupit do EU. 

„Jízdu Nočních vlků Policie České republiky monitoruje, je připravena kontrolovat pobytová oprávnění u cizinců a zapojí se také krajské útvary Služby kriminální policie a vyšetřování, které se zabývají extrémismem, na centrální úrovni pak experti Národní centrály pro boj s terorismem, extrémismem a kybernetickou kriminalitou,“ uvádí v obsáhlém příspěvku Rakušan. 

„Česká republika se aktivně zapojuje do všech formátů globální spolupráce zaměřené na zastavení ruské agrese. Česká dělostřelecká iniciativa si vede skvěle – loni nám Česko významně pomohlo s dělostřeleckými granáty a počítáme s tím, že i letošní spolupráce bude stejně efektivní: letos se očekává dodávka 1,8 milionu granátů. Zítra se setkáme s českými obrannými společnostmi a připravují se konkrétní kroky,“ napsal ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X. 

„Rusko. Kreml. Putin.25 let.“ Název dokumentu o Vladimírovi Putinovi, který dnes oficiálně spatřil světlo světa. Kromě již zveřejněných tématech, které v proputinovském dokumentu zazní, mluví ve snímku ruský prezident i o tom, že neustále zvažuje svého potenciálního nástupce. Potvrdil dokonce, že má seznam kandidátů. 

Ruský prezident zdůraznil, že jakýkoli nástupce si musí získat „důvěru lidu“ a varoval, že bez ní by budoucí prezident „neměl šanci nic vážného udělat“. „Měl by existovat člověk – a nejlépe několik, aby si lidé mohli vybrat – kdo by si mohl tuto důvěru od občanů země získat.“

Pokud vše půjde, jak je dojednáno, mohla by Ukrajina ve zbytku roku v rámci muniční iniciativy obdržet až 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Po dnešním jednání s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským to na tiskové konferenci na dotaz ČTK řekl prezident Petr Pavel. Dodal, že zároveň se uskutečňují jednání o dodávkách munice pro příští rok. Iniciativu podle něj podporuje 11 zemí. Prezident Zelenskyj dnes již dříve na sociální síti X uvedl, že česká muniční iniciativa fungovala efektivně.

„Velmi dobře si uvědomujeme, kdo je náš soused a čeho je schopen,“ řekl ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na Pražském hradě na dotaz novináře, proč mluvil o tom, že Ukrajina nemůže zaručit bezpečnost těm, kdo se účastní oslav v Moskvě. Připomněl, že Rusko často nedodržovalo dočasné příměří a proto o tom mluvil. 

„Provokace se dá očekávat,“ myslí si. „V nejbližších dnech hovoří, že zastaví palbu, ale musíte vědět, že počet útoků za poslední dny přesáhnul počet útoků za poslední měsíce. Předevčírem více než 200 útoků. Rusku se nedá věřit,“ dodal Zelenskyj. 

Během dne ruské letectvo zaútočilo na Kupjansk v Charkovské oblasti. Ve městě ležícím nedaleko fronty vznikl požár, silně jsou poničené obytné domy i komerční objekty. Tři ženy utrpěly zranění, uvedla regionální pobočka Státní služby pro mimořádné situace.

U Izjumu rovněž v Charkovské oblasti se podle šéfa vojenské správy Oleha Syněhubova rozhořel rozsáhlý lesní požár. Vybuchuje munice, která v zemi zůstala ještě z doby ruské okupace v roce 2022, a úřady chystají evakuaci obyvatel, protože se oheň přiblížil k zastavěné oblasti.

Řízenými leteckými bombami KAB ruská armáda zaútočila na Novopavlivku na východě Dněpropetrovské oblasti. V této obci, která leží poblíž míst bojů, přišel o život jeden muž, uvedl na telegramu šéf oblastní vojenské správy Serhij Lysak.

„Kontrolní a taktická cvičení nejsou jen výcvik – jsou to opravdové zkoušky,“ uvádí ukrajinská obrana na sociální síti X a připojila video 72. mechanizované brigády.

Na Pražském hradě přivítal se všemi poctami český prezidentský pár své ukrajinské protějšky. Podívejte se na video ze slavnostního aktu, ke kterému došlo ve tři odpoledne. 

Ukrajina údajně zaútočila na ruský elektromechanický závod Strela v Brjanské oblasti. Útok vyvolal požár o rozloze 250 metrů čtverečních, který poškodil kritickou infrastrukturu závodu.

Pavel přijme Zelenského a jeho choť v 15:00 na prvním hradním nádvoří. Následovat bude soukromé setkání prezidentských párů a od 16:00 jednání národních delegací. Tisková konference prezidentů je v plánu v 16:45, oznámil po 13:00 na webu odbor komunikace Kanceláře prezidenta republiky. Areál Pražského hradu bude podle webu uzavřen do 19:00.

Ukrajinská hlava státu vyzdvihla vděčnost Česku za zásadní podporu a posilování spolupráce. „Česká muniční iniciativa fungovala efektivně, budeme v ní pokračovat. Samostatným směrem spolupráce je rozvoj našeho vojenského letectva, rozšíření výcvikových programů pro piloty a zajištění našich sil letouny F-16,“ uvedl Zelenskyj. Hovořit chce v Praze i o diplomatickém úsilí a společném tlaku na Rusko s cílem dosáhnout trvalého příměří a ukončení války.

Snímky z přivítání Volodomyra Zelenského v Praze. 

Zelenskyj, jehož země se více než tři roky brání ruské vojenské agresi, byl v Praze v červenci 2023. Ukrajinský prezident tehdy mimo jiné po jednání s Pavlem poděkoval za českou pomoc Ukrajině či varoval před následky ruské propagandy. Česká hlava státu tehdy ocenila ukrajinskou protiofenzivu. Zelenskyj se tehdy sešel i s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfy obou komor Parlamentu.

S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) se má Zelenskyj sejít v pondělí dopoledne ve Sněmovně. Odpoledne se sejde s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími představiteli horní parlamentní komory.

Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 navštívila zemi a vyjádřila jí podporu řada evropských i světových politiků. Jako první z evropských vrcholných politiků přicestovali do Kyjeva, kde ještě zuřily boje, v březnu 2022 český premiér Petr Fiala spolu s premiéry Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. Politici jednali se Zelenským a předsedou vlády a vyjádřili Ukrajině evropskou podporu.

O nečekané cestě psala přední evropská i americká média. Označily ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Fiala Kyjev poté navštívil například v říjnu 2022, kdy se zúčastnil společného zasedání české a ukrajinské vlády.

V dubnu 2023 navštívil Ukrajinu s tehdejší slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou prezident Petr Pavel, který jednal se Zelenským. Pavel se také jako první zahraniční prezident vydal na východ Ukrajiny po ruské invazi, když navštívil východoukrajinské Dnipro.

Prezident Petr Pavel dnes odpoledne přijme na Pražském hradě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho ženu Olenu. Na webu to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Ukrajinský vládní speciál přistál na ruzyňském Letišti Václava Havla dnes před polednem.

Za vyhrožování označil dnes slovenský premiér Robert Fico vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků, kteří se 9. května v Moskvě zúčastní oslav 80. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války.

Fico na tiskové konferenci také potvrdil, že na moskevské oslavy pojede. Dohoda Ukrajiny a USA o nerostných surovinách podle něj znamená, že válka na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, bude pokračovat ještě dlouho. „Je to velká neúcta, když někdo zemi, která měla největší podíl na vítězství nad fašismem a měla největší oběti, vzkazuje: Oslavujte si, my vám tam možná hodíme nějaký dron. Toto do moderní politiky nepatří,“ prohlásil Fico.

Následky ruského ostřelování Kyjeva

Čínský prezident Si Ťin-pching bude od 7. do 10. května na oficiální návštěvě Ruska, kde bude jednat se svým protějškem Vladimirem Putinem o strategickém partnerství obou zemí, informoval dnes na síti Telegram Kreml. Během návštěvy bude podle něj podepsáno několik dokumentů o spolupráci.

Oficiální návštěvu a Si Ťin-pchingovu účast na vojenské přehlídce 9. května na Rudém náměstí u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války Putin oznámil na začátku dubna při jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I v Moskvě. Putin čínského prezidenta označil za „hlavního hosta“, bez něhož přehlídka nezačne.

Při ruském dronovém útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev v noci na dnešek vypukly požáry v několika obytných budovách a v různých částech města vzplála auta. Zranění utrpělo 11 lidí, včetně dvou dětí, informovala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády a kyjevských úřadů. Ukrajinská protivzdušná obrana podle armády v noci sestřelila 69 ze 180 útočících dronů, dalších 80 buď změnilo směr, nebo se jednalo o atrapy, které nenesly hlavice.

Padající trosky zničených dronů způsobily požáry obytných domů v Obolonské a Svjatošynské čtvrti, oznámil na sociálních sítích náčelník kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko. V Obolonské čtvrti bylo poškozeno nákupní centrum, hořelo nejméně sedm aut a nejvyšší patra výškové budovy.

Vztahy ruského prezidenta Vladimira Putina, který se před 25 lety, 7. května 2000, ujal poprvé funkce ruského prezidenta, k České republice nyní určuje postoj Česka k válce na Ukrajině. Česká republika se jednoznačně hned od počátku války postavila na stranu napadené Ukrajiny, které pomáhá dodávkami zbraní a další pomoci a v přepočtu na obyvatele přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků. Do vzájemných vztahů Ruska a ČR vstoupila řada dalších věcí, Putin se ale na adresu ČR téměř nevyjadřuje. Ostrými a někdy i vulgárními výrazy napadají Česko z nejvyšších ruských činitelů ministr zahraničí Sergej Lavrov nebo místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv. Ve funkci prezidenta Putin navštívil Českou republiku v roce 2006.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v neděli ráno, dobrou noc. 

Tréninkem k vítězství! Píše na sociální síti X Prezidentská brigáda. Na síti sdílela snímky z tzv. vrcholné zkoušky vůle vojáků - ti musí překonat 22 překážek, jako je průchod blátem, převýšení, ostnatý drát, kladiny, lana, kouř, útok bombardovacími drony či střelbu na cíl. 

Ukrajinu čeká v parlamentu hlasování o dohodě o nerostech. Někteří poslanci ale dokument kritizují a považují ho za pochybný. Podle informací, které přinesl server Unian jim ale hrozí „trest“ v případě, že budou hlasovat proti ratifikaci. 

Poslanci by takto mohli přijít o svá americká víza, uvedl to údajně ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. „Domnívám se, že by jim USA měly jednoduše zrušit víza. Jezdí do USA každý měsíc. Říkají nám, jak špatné to je na Ukrajině, jak velmi rychle ukončit válku, které části Ukrajiny jsou důležité a které ne. Poté, co projdou chodbami kongresmanů nebo senátorů, říkají, že jsou s USA přátelé, bratři navždy, a pak se vrátí na Ukrajinu, a nehlasují pro to, co je pro Ameriku zásadně důležité,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj prohlásil, že jeho rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Vatikánu byl jejich „dosud nejlepším“, co oba lídři vedli. Zelenskyj prozradil i detaily schůzky: diskutovalo se o amerických sankcích a protivzdušné obraně Kyjeva. Zmiňuje to americký server CNN.

Obě strany označily rozhovory za pozitivní, a krátce poté Trump dokonce zpochybnil, zda si ruský prezident vůbec přeje mír. 

Polsko se intenzivně chystá na případný konflikt s Ruskem. Ke zprávám o budování Východního štítu, vynaložení 5 % HDP na obranu a ke zprávě o zpřístupění výcviku pro všechny muže se přidaly i tréninky pro civilisty. Armáda připravila víkendové programy, kde se muži, ženy i děti učí střílet ze zbraně, učí se poskytovat první pomoc a techniky pro boj zblízka. 

Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti - všichni přišli na vojenské cvičiště poblíž Vratislavi, aby se naučili střílet ze zbraně. V rámci sobotního dopoledního programu „Trénink s armádou“ se civilisté učili také techniky pro boj zblízka, první pomoc a nasazování plynové masky. Informuje o tom britský server BBC. 

Severokorejské jednotky bojující za Rusko v Kurské oblasti by mohly být přesunuty do bojů na Ukrajinu. Poukazují na to experti a ukrajinští představitelé, které oslovil ukrajinský server The Kyiv Independent. 

„Pokud Kreml vyšle severokorejské jednotky na území Ukrajiny, znamenalo by to, že Severní Korea je ve stavu totální války s Ukrajinou,“ řekl listu předseda parlamentního výboru pro zahraniční věci Oleksandr Merežko. Podle zákonodárců by navíc takové nasazení mohlo mít politické i vojenské důsledky a mohlo by vyvolat silnější odezvu z Jižní Korey a USA. 

Ruský prezident Vladimir Putin začátkem tohoto týdne oznámil, že rozhodl o třídenním příměří v bojích na Ukrajině kolem 80. výročí konce druhé světové války. Zelenskyj podle AFP řekl, že Ukrajina „nebude hrát hry, aby vytvořila milou atmosféru a umožnila Putinovi 9. května dostat se z izolace“.

Tato Putinova nabídka třídenního příměří je test, který má ukázat, nakolik je Kyjev připravený ukončit válku, řekl dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Šéf Kremlu krátkodobé příměří vyhlásil už na Velikonoce, obě znepřátelené strany se pak vzájemně obviňovaly z jeho porušování.

Jen hrstka lidí vítala dnes v Bratislavě motorkáře z evropské odnože ruského klubu Noční vlci, kteří si jízdou a návštěvou památníků připomínají nadcházející 80. výročí konce druhé světové války. Jiná skupina lidí během průvodu motorkářů u památníku Slavín ve slovenské metropoli zase rozvinula transparent s nápisem „Rusko je teroristický stát“; v rukou také měli vlajky Ukrajiny, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022. K střetu obou táborů nedošlo.