„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Evropa vyvíjí „přiměřeně jasné plány“ pro nasazení mnohonárodních vojsk na Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk po skončení konfliktu, které by byly podpořeny americkými silami a prostředky, uvedla včera deníku Financial Times předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Prezident Trump nás ujistil, že americká přítomnost bude součástí podpory,“ řekla. „To bylo velmi jasné a mnohokrát zopakované.“
Očekává se, že pod vedením EU budou nasazeny desítky tisíc vojáků, přičemž toto úsilí podpoří i USA – to bude zahrnovat systémy velení a řízení a zpravodajské a sledovací kapacity. Dohody bylo dosaženo na srpnovém setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s evropskými lídry.
Modi o válce na Ukrajině: „Je nutné najít způsob, jak co nejdříve ukončit konflikt a nastolit trvalý mír.“ Indický premiér Narendra Modi na setkání v Číně řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že obě země stojí bok po boku i v těžkých časech, informovala agentura Reuters.
Čína a Indie jsou největšími odběrateli ropy z Ruska, druhého největšího světového vývozce, připomíná agentura. Americký prezident Donald Trump uvalil na Indii kvůli těmto nákupům dodatečná cla, ale nic nenasvědčuje tomu, že by je Indie nebo Čína zastavily, komentuje agentura Reuters.
Před summitem Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v čínském přístavním městě Tchien-ťin držel Modi Putina za loket, když spolu kráčeli k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, a všichni tři se při rozhovoru usmívali, obklopeni tlumočníky.
Ukrajinská policie má podezření, že do vraždy bývalého předsedy parlamentu Andrije Parubije bylo zapojeno Rusko, uvedl na svém účtu na facebooku její šéf Ivan Vyhickyj. Parubij byl zastřelen v sobotu ve Lvově, ukrajinští představitelé v noci na dnešek informovali o dopadení podezřelého.
„Víme, že tento čin není náhodný. Je v něm ruská stopa. Každý se bude zodpovídat před zákonem,“ napsal Vyhickyj.
„Putin a Modi dorazili do Putinovy rezidence v Číně, do hotelu Ritz-Carlton, a déle než půl hodiny nevystoupili z auta,“ napsal telegramový kanál „Poslouchali jste Majak“.
Později uvedl , že Putin a Modi strávili v Aurusu téměř hodinu sami, poté se vydali na jednání s delegacemi.
Kremelští novináři dříve informovali, že ruský prezident a indický premiér jeli na bilaterální jednání v autě Vladimira Putina. Putin a Nárendra Módí se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v čínském městě Tchien-ťin.
Ruský prezident na summitu uvedl, že bude lídry ŠOS „podrobněji informovat“ o výsledcích jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která se konala v srpnu na Aljašce.
Modi v pondělí na sociálních sítích uvedl: „S Putinem je vždycky potěšením se setkat.“
Ukrajinské ozbrojené síly oznámily, že odrazily útok více než 80 dronů. Ruské vojenské síly v úterý večer poslaly na Ukrajinu 86 dronů, z nichž 76 bylo sestřeleno nebo „potlačeno“, uvedlo podle BBC ukrajinské letectvo.
„Dopad 10 útočných bezpilotních letadel byl zaznamenán na šesti místech,“ uvádí se v prohlášení.
Den předtím letectvo hlásilo útok 142 dronů a v sobotu ráno masivní úder 537 dronů a 45 raket.
Dva lidé zemřeli při stávce v Záporožské oblasti, oznámily úřady. Ruská armáda zaútočila na vesnici Omelnik v Pologovském okrese Záporožské oblasti naváděnými pumami, oznámil náčelník regionální vojenské správy Ivan Fjodorov.
„Domy byly zničeny. V jednom z nich zemřel manželský pár – 64letý muž a žena,“ napsal na Telegramu.
Ruská armáda se k útoku nevyjádřila.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že včera v noci sestřelily systémy protivzdušné obrany 50 ukrajinských dronů. Podle agentury bylo od půlnoci do 5:00 moskevského času sestřeleno 12 dronů nad Belgorodskou oblastí, čtyři nad Saratovskou oblastí, po třech nad Samarskou a Orenburskou oblastí a také nad Republikou Tatarstán a dva nad Krasnodarským krajem.
Kromě toho bylo podle armády nad Černým mořem sestřeleno 16 dronů a nad Azovským mořem sedm.
Zelenskyj: Podezřelý z vraždy Andrije Parubije poskytl první svědectví. Podle ukrajinského prezidenta se provádějí nezbytné vyšetřovací úkony k zjištění všech okolností vraždy. Informuje o tom ruskojazyčný server BBC.
„Celý tým policistů a státního zastupitelství nadále pracuje nepřetržitě,“ řekl ukrajinský prezident a poděkoval „všem, kteří se na této práci podíleli“. Ministr vnitra Igor Klimenko mezitím oznámil, že orgány činné v trestním řízení zatím mnoho podrobností nezveřejňují.
„Řeknu jen, že zločin byl pečlivě připraven: byl prostudován harmonogram pohybu zesnulého, byla naplánována trasa a byl promyšlen plán útěku,“ řekl.
Podle Klimenka byl podezřelý zadržen v Chmelnické oblasti a odhalení vraždy bylo pod osobní kontrolou prezidenta Ukrajiny.
Ukrajinské úřady zadržely podezřelého ze spáchání vraždy bývalého předsedy ukrajinského parlamentu Andrije Parubije. Čin se stal v sobotu ve Lvově. Místní představitelé uvedli, že Parubij se stal obětí střelce. „Všechny okolnosti této hrozné vraždy musí být objasněny,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a poděkoval policii za „rychlou a koordinovanou práci“.
Ministr vnitra Ihor Klymenko uvedl, že podezřelý byl zadržen v západní části země. „Nyní nelze sdílet mnoho detailů,“ uvedl ministr. Podle něj byl však útok „pečlivě naplánovaný“. „Pohyby oběti byly prostudovány, byla naplánovaná trasa a byl promyšlen únikový plán,“ uvedl dále ministr.
Ukrajinská média napsala, že Parubij se stal na ulici obětí střelce, který byl podle některých zdrojů oblečen jako kurýr roznáškové služby.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že jeho srpnová schůzka s prezidentem USA Donaldem Trumpem otevřela cestu k urovnání konfliktu na Ukrajině. Na dnešním jednání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Putin ruskou agresi vůči sousední zemi hájil, když opět tvrdil, že její příčinou byla snaha západních zemí „zatáhnout“ Ukrajinu do NATO.
Putin, z jehož rozkazu v únoru 2022 ruské jednotky zahájily rozsáhlou invazi sousední země, podle agentury Reuters řekl, že Moskva za stále platné považuje principy Charty OSN včetně dodržování suverenity jiných států. Rusko také podle Putina vyznává princip, že žádný stát nemůže zajistit svou bezpečnost na úkor jiného státu. Putin v Číně zopakoval postoj Ruska, podle kterého je nutné řešit to, co Moskva pokládá za „příčiny konfliktu“. Ty Kreml vidí v přibližování Ukrajiny k Západu a v její snaze o vstup do Severoatlantické aliance.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
Papež Lev XiV. se dnes na sociálních sítích znovu vyjádřil na podporu válkou zmítané Ukrajiny. "Důrazně opakuji svou naléhavou výzvu k okamžitému příměří a vážnému závazku k dialogu. Nyní je čas, aby se ti, kdo jsou za to odpovědní, zřekli logiky zbraní a vydali se cestou vyjednávání a míru s podporou mezinárodního společenství," uvedl v příspěvku. Za ten mu po chvíli poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
The war in Ukraine continues to sow death and destruction. I renew my closeness to the Ukrainian people and to all the injured families. I ask everyone not to give in to indifference, but to draw close to them through prayer and concrete gestures of charity.
— Pope Leo XIV (@Pontifex) August 31, 2025
Slovenský premiér Robert Fico se příští týden v Číně setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Poradce Kremlu Jurij Ušakov na otázku ohledně možného setkání obou představitelů podle agentury AFP odpověděl, že je plánováno. Neupřesnil ale, kdy se setkají ani o čem budou jednat.
Nadějí pro ukončení ruské agrese vůči Ukrajině je podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného to, že Rusko přijde o příjmy z vývozu ropy a plynu, jimiž válku financuje. Kopečný to dnes uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis v této souvislosti uvedl, že je třeba zamezit obcházení protiruských sankcí přes třetí země, což je ambicí chystaného nového sankčního balíčku EU.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k 31. srpnu, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ukrajinská armáda obklíčila okupační ruské síly poblíž města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Řekl to v sobotu rozhlasové stanici Radio NV vojenský mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov.
"Alespoň prozatím byly ruské jednotky, které postupovaly na Dobropillju – tato 'krabí klepeta' – odříznuty a obklíčeny," řekl Trehubov.
Dobropillja leží v Pokrovském okrese, v současnosti patrně nejohroženějším sektoru frontové linie. Rusko v tomto regionu podle ukrajinské armády soustřeďuje více než 110.000 vojáků.
Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že 11 ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad územím Volgogradské oblasti, osm nad Rostovskou oblastí a zbylé nad Belgorodskou a Brjanskou oblastí. O zraněných či škodách se nezmiňuje.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na energetickou infrastrukturu v Oděské oblasti, po němž je přes 29.000 odběratelů bez elektřiny, píše agentura Ukrinform. Rusko zase podle agentury TASS informuje o zničení 21 ukrajinských dronů nad čtveřicí ruských regionů.
"Nejvíce postiženo bylo město Černomorsk a jeho okolí," napsal na telegramu šéf Oděské oblastní správy Oleh Kiper, podle něhož byly poškozeny také soukromé domy a administrativní budovy a na několika místech vypukly požáry. Zatím jsou informace o jednom zraněném
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.
Ukrajinští vojáci podle válečných blogerů obklíčili velké množství Rusů u obce Dobropillja, u které se už řadu týdnů vedou ostré boje.
"Alespoň prozatím byly ruské jednotky, které postupovaly na Dobropillju – tato 'krabí klepeta' – odříznuty a obklíčeny," řekl vojenský mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov.
Policie dál pátrá po vrahovi bývalého šéfa parlmentu Andrije Parubije. Střelbu na známého politika zachytily ve Lvově kamery. Podle dostupných informací byl vrah převlečený za kurýra, na Parubuje vypálil nejméně sedmkrát.
Tohle jsou následky ruského útoku na Záporoží. Rusové cílili na civilní infrastrukturu. Útok si vyžádal jednoho mrtvého, mezi zraněnými jsou chlapci ve věku devíti a deseti let a 16letá dívka. Poškozené jsou čtyři panelové domy a přes 40 rodinných domků. Místní elektrárenská společnost informovala, že poničené je jedno z jejích zařízení a jedna ze čtvrtí v Záporoží je kvůli tomu bez dodávek elektřiny. Podle Fedorova se výpadek dotkl 25 000 lidí.
Američtí představitelé obviňují Evropu z prodlužování ruské války na Ukrajině.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.
Polské úřady vyhostily 15 ukrajinských občanů poté, co byli zadrženi za trestné činy, jako je držení drog, řízení pod vlivem alkoholu, krádež a nelegální překračování hranic.
Noční ruský útok na Záporoží.
Ve Lvově na západě Ukrajiny byl dnes zabit předseda ukrajinského parlamentu z let 2016 až 2019 Andrij Parubij, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pátrání po pachateli podle něho pokračuje. Šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj uvedl, že Parubij se stal obětí střelce.
Bývalého předsedu ukrajinského parlamentu Andrije Parubije zastřelili na ulici ve Lvově.
Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu, jehož cílem byla více než polovina oblastí, včetně regionů na západě země. Kvůli ochraně polských oblastí v sousedství Ukrajiny odstartovaly polské a spojenecké stíhačky, oznámilo nad ránem vedení polské armády. Ruský úder na Záporoží si vyžádal jednoho mrtvého a 24 zraněných, z toho několik dětí, uvedl Ivan Fedorov, šéf Záporožské oblasti. Škody jsou na energetické infrastruktuře v tomto regionu. Ukrajinská armáda pokračovala v útocích na ruské rafinérie.
Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které pomáhá vyřídit vydání slovenských víz v Moskvě a v Petrohradu.
Ruská armáda v Záporožské oblasti zaútočila sedmi balistickými střelami, osmi leteckými údery, osmi střelami z raketometu, 421 drony (převážně typu FPV) a 169 údery dělostřelecké palby, uvedl Fedorov. Údery zničily či poškodily rodinné domy, výškové budovy, průmyslové objekty, infrastrukturu a vozidla.
Ruský prezident Vladimir Putin bude při své nadcházející návštěvě Číny jednat s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem a bude mít také bilaterální schůzky s indickým premiérem Naréndrou Módím, íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem nebo tureckým lídrem Recepem Tayyipem Erdoganem. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s tím, že jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem zatím nebylo potvrzeno.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Kyjevě uctil památku obětí brutálního ruského útoku, který se odehrál v noci 28. srpna.
Ruský prezident Vladimir Putin bude při své nadcházející návštěvě Číny jednat s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem a bude mít také bilaterální schůzky s indickým premiérem Naréndrou Módím, íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem nebo tureckým lídrem Recepem Tayyipem Erdoganem. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s tím, že jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem zatím nebylo potvrzeno.
„Putin je predátor. Putinovy loutky již roky útočí na naše společnosti hybridními útoky a kybernetickými útoky,“ pronesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Lotyšsku. „Dalším příkladem toho je zneužití migrantů jako zbraně,“ komentovala nápor na evropské hranice, včetně právě Lotyšských, s Běloruskem.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepíše v Číně s čínskou firmou CNPC důležitou dohodu o dodávkách plynu. Podpis se uskuteční příští týden při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v asijské zemi, uvedl podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Podle Ušakova se budou podepisovat tři dokumenty týkající se Gazpromu. Podrobnosti o nich ale poradce nesdělil.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
Německo zahájilo komerční provoz už druhého terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Wilhelmshavenu na severozápadě země. Plovoucí jednotky na opětovné zplynování LNG fungují v Brunsbüttelu, Stade a na dvou místech ve Wilhelmshavenu. S budováním terminálů na LNG začalo Německo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska.
Druhý terminál v přístavu Wilhelmshaven zahájil dnes komerční provoz po několikaměsíčním zkušebním chodu. „Pravidelný provoz terminálu Wilhelmshaven 2 s plovoucí skladovací jednotkou a jednotkou na zpětné zplynování ‚Excelsior' může nyní přispět k zajištění dodávek a naplnění zásobníků plynu před příští topnou sezonou,“ uvedl generální ředitel společnosti DET Peter Röttgen.
„Mám radost, že o zapojení do SAFE požádalo 19 států včetně Lotyšska. Investujeme společně, investujeme více a investujeme evropsky,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní obdržela žádosti o financování na celých 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) dostupných pro program SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Mezi žadateli je i Česko.
Evropská unie se podle von der Leyenové snaží posilovat ukrajinskou obranu, zároveň ale musí převzít odpovědnost i za vlastní bezpečnost a obranu.
Ukrajinské síly během noci zasáhly v Brjanské oblasti na západě Ruska stanici, která slouží k přečerpávání nafty pro ruská vojska, oznámil ukrajinský generální štáb. Stanici u obce Najtopoviči, schopnou přečerpat přibližně 10,5 milionu tun nafty ročně, označil za strategický objekt, který zasáhly jednotky raketových vojsk a bezpilotních systémů ve spolupráci se speciálními silami armády a tajné služby SBU.
„Ozbrojené síly nadále přijímají účinná opatření k podkopání vojenského a ekonomického potenciálu ruské armády, zejména jejích logistických schopností, a k donucení okupantů k ukončení agresivní války proti Ukrajině,“ zdůraznilo velení ozbrojených sil napadené země.
„Tak jako Cato starší v Římě opakoval, že Kartágo musí být zničeno, tak i já opět na této radě ministrů zahraničních věcí budu opakovat, že Evropská unie musí zastavit volný pohyb ruských diplomatů v Schengenu,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský před svým odletem na neformální jednání s unijními protějšky v Kodani. Dosavadní nastavení dává podle něj ruskému režimu asymetrické výhody, které zneužívá například pro sabotážní operace.
Dokud ruský prezident Vladimir Putin neprojeví skutečný zájem o mír, EU musí být připravena zvýšit sankční tlak, dodal Lipavský. Zdůraznil, že sankce fungují, což je patrné z toho, že ruská ekonomika se dostává do vážných potíží. „Bavíme se o stínové flotile, o tom, jak dále postupovat proti zdrojům, ze kterých Rusko živí svou ekonomiku a válečnou mašinerii,“ řekl ministr k obsahu 19. sankčního balíčku.
Více než 15 000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34 000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
„Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni,“ prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News.
Podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) si ruská invaze vyžádala životy přinejmenším 13 883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35 548 osob včetně 2234 dětí bylo zraněno. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.
Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které je pomáhá vyřídit v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, neoficiálně to ale diplomatické zdroje podle médií potvrzují.
„Ano, je to pravda,“ potvrdil slovenskému deníku Pravda nejmenovaný představitel slovenské diplomacie s tím, že nezná důvod změny. Ministerstvo dosud oficiálně neinformovalo.
Na přísnějších podmínkách vydávání víz ruským občanům se dohodly členské státy EU po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, ale jednotný postoj nezaujaly. Téměř třetina z nich přestala vydávat turistická víza, a to i Slovensko.To ale bylo v období, kdy premiérem byl Eduard Heger a ministrem zahraničí Ivan Korčok. Turistická víza přestaly vydávat všechny země se společnou hranicí s Ruskem, což je Polsko, Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Na úplném zákazu turistů z Ruska v reakci na invazi na Ukrajinu se však členské státy neshodly, dodala Pravda.
Na Krymu včera síly ukrajinské vojenské zpravodajské služby zasáhly drahý ruský radar protivzdušného systému S-400, hlásí kanál Něchta. Speciální jednotky zasáhly ruský radarový komplex 91N6E.
Včerejší masivní úder Rusů na Kyjev: Vedle 23 potvzrených zabitých osud osmi lidí zůstává neznámý, raněných je 53, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.
Putin se podle šéfky diplomacie EU vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kaja Kallasová.
Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 23, informoval dnes šéf vojenské správy Tymur Tkačenko. Nové noční útoky dronů hlásí například město Dnipro, kde jsou dva zranění. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že zlikvidovalo 54 ukrajinských bezpilotních letounů.
Rusko v noci na čtvrtek napadlo Kyjev raketami, řízenými střelami a drony. Podle Tkačenka zemřelo po nejkrvavějším srpnovém útoku 23 lidí včetně čtyř dětí. Dosud poslední údaje uváděly 21 obětí. Útok ostře odsoudila řada západních představitelů jako ruskou brutalitu v době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží ukončit již čtvrtým rokem pokračující válku Ruska proti Ukrajině. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou nejnovější útoky jasnou ruskou odpovědí všem, kdo měsíce vyzývali k příměří.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
administrativa prezidenta Spojených států Donalda Trumpa souhlasí s možným prodejem 3350 střel ERAM a příslušného navigačního vybavení Ukrajině za 825 milionů dolarů (17,3 miliardy Kč). Ve čtvrtek o tom informovala americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA). Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Zmíněné střely ERAM mají dolet až 450 kilometrů, což Ukrajině umožní údery proti cílům vzdálených od fronty. Zda se zbraní bude týkat nějaké omezení pro údery proti Rusku, není jasné. Součástí nákupu je i 3350 navigačních modulů, jejichž součástí je mimo jiné GPS.
Dobrou noc, vážení čtenáři - a díky za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Pokračuje zase od rána.
Server Jevropejska pravda s odvoláním na spoluzakladatele nevládní organizace Varta-1 Ihora Zinkevyče napsal, že útok poškodil továrnu na výrobu tureckých dronů Bayraktar v Kyjevě, ačkoliv konkrétní rozsah škod není znám. Informaci podle ruské služby BBC potvrdila turecká společnost Baykar Makina, která loni začala budovat závod na výrobu dronů poblíž Kyjeva. Podle Zinkevyče společnost teprve připravuje výrobu, přičemž noční útok byl už čtvrtým na tento závod za poslední půlrok.
Počet obětí ruského vzdušného útoku na Kyjev vzrostl na 21, uvedl náčelník vojenské správy města Tkačenko. Pátrací a záchranná operace pokračuje.
Kyjev si předvolal velvyslance Maďarska kvůli tomu, že Budapešť zakázala vstup do Schengenu ukrajinskému veliteli útoku na ropovod Družba v Rusku. Takové předvolání je formálně ostrým diplomatickým krokem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem hovořil o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to z dnešního vyjádření Zelenského, podle něhož Ankara zjišťuje, jak může přispět k zajištění bezpečnosti, především v Černém moři.
„Poradci pro národní bezpečnost nyní pracují na každé konkrétní složce a celý rámec bude sepsán příští týden. Prezident Erdogan mě informoval, že do procesu zapojil svého ministra obrany, aby prozkoumal, jak může Turecko přispět k zajištění bezpečnosti, zejména v Černém moři,“ napsal na síti X ukrajinský prezident. Svému tureckému protějšku pak vyjádřil vděk za podporu a odhodlání pomoci dosáhnout míru.
Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov mezitím na facebooku napsal, že dnes v Turecku jednal s tamním ministrem obrany Yaşarem Gülerem o bilaterální obranné spolupráci a o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, včetně námořní bezpečnosti.
Vývoz ruské ropy do Indie se podle obchodníků příští měsíc zvýší, a to navzdory novým americkým clům, která mají Indii odradit od obchodování s Ruskem. Informuje o tom agentura Reuters. Zdroje agentury z odvětví uvedly, že podle předběžných údajů o nákupech zvýší indické rafinerie v září odběr ruské ropy oproti srpnu o deset až dvacet procent, tedy o 150.000 až 300.000 barelů denně.
Indie podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nakupuje značné objemy ruské ropy, kterou dál prodává s vysokými zisky na volném trhu, čímž pomáhá financovat válku na Ukrajině. Trump proto od středy zvýšil cla na dovoz indického zboží do USA až na 50 procent.
Lídři Severní Koreje, Ruska a Číny se poprvé od konce studené války v roce 1991 setkají na jedné akci. Kim Čong-un a Vladimir Putin přijedou 3. září do Pekingu na vojenskou přehlídku k 80. výročí konce druhé světové války. Ve hře je také možný společný summit představitelů těchto zemí, které tvoří "frontu" proti sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců. Obě dvě země také pomáhají Rusku ve válce proti Ukrajině, byť se Čína snaží vypadat nestranně.
Ukrajinské drony dnes v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.
Ruský prezident Vladimir Putin musí zasednout k jednacímu stolu, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátech s prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Se státníky se spojila kvůli dnešnímu ruskému útoku na Kyjev, při kterém zahynulo nejméně 18 lidí.
„Musíme Ukrajině zajistit spravedlivý a trvalý mír s pevnými a důvěryhodnými bezpečnostními zárukami, které zemi promění v ocelového dikobraza,“ uvedla von der Leyenová na síti X, kde také informovala, že dnes kvůli nejnovějšímu ruskému útoku hovořila s prezidenty Ukrajiny a Spojených států.
Evropa je podle ní připravená se do takového procesu plně zapojit. „Například náš nový finanční nástroj SAFE bude důležitý pro posílení odvážných ukrajinských ozbrojených sil,“ doplnila předsedkyně Evropské komise.
Ruské ozbrojené síly zasáhly ukrajinskou vojenskou loď, potvrdil dnes ukrajinským médiím mluvčí vojenského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Ruské ministerstvo obrany o něco dříve informovalo o zasažení ukrajinské výzvědné lodi Simferopol námořním dronem v ústí Dunaje, podle Rusů se plavidlo potopilo.
„Bohužel jeden člen posádky zahynul, několik bylo zraněno,“ uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva, podle kterého pokračuje pátrání po několika nezvěstných námořnících. Mluvčí tvrdil, že se pracuje na odstranění škod způsobených útokem, a ujistil, že „velká část posádky“ je v bezpečí.
Mluvčí ponechal bez vyjádření ruské tvrzení o potopení lodi, ani neupřesnil, kterou loď Rusové zasáhli, upozornil server BBC News.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev stoupl na 18, uvedl šéf vojenské správy Tymur Tkačenko poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvé tělo.
Rusko denně testuje schopnost a ochotu Německa se bránit. Po návštěvě vojenské námořní základny v Rostocku na Baltském moři to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Zopakoval, že Německo hodlá v případě potřeby bránit územní celistvost členských zemí NATO.
„Jsme svědky denních akcí ruské armády. Testují naši připravenost a schopnost se bránit,“ řekl Merz na palubě fregaty, která nese název spolkové země Bavorsko. „Proto chci říct, že v příštích měsících a letech budeme dělat vše, abychom ochránili naši svobodu, mír a územní celistvost spojeneckého teritoria,“ dodal. Upozornil, že obranné otázky nabraly na důležitosti po ruském útoku na Ukrajinu z února 2022.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev nadále stoupá. Náčelník vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko nejnověji informoval o 15 zabitých, včetně čtyř dětí. Bilance zřejmě není konečná, úřady dál zmiňují nejméně deset pohřešovaných.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 598 dronů, dvě rakety Kinžal, které Rusko označuje za hypersonické, devět raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23, 20 střel s plochou dráhou letu Ch-101, vypouštěné ze strategických bombardérů. Obráncům se podařilo zničit 563 dronů, jednu raketu Kinžal, sedm raket Iskander-M/KN-23 a 18 střel Ch-101, oznámilo ukrajinské letectvo.
Ukrajinské drony během noci zaútočily na další dvě ruské rafinerie. Maďarsko zakázalo veliteli útoku na ropovod Družba vstup do země a do Schengenu.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev vzrostl na deset, skoro čtyři desítky lidí byly zraněny, uvedl šéf vojenské správy metropole Tymur Tkačenko.
Záchranné složky v Kyjevě odklízejí trosky obyčejného obytného domu po ruském útoku.
Fotografie zachycující následky nočního útoku na Kyjev.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k 28. srpnu.
V Chersonské oblasti za uplynulý den ruské útoky zabily další čtyři lidi a pět jich zranily, napsala agentura Ukrinform.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel emotivní video z likvidace následků po brutálním ruském úderu na Kyjev.
Rusko v noci na dnešek zničilo 102 ukrajinských dronů, které mířily na nejméně sedm oblastí, uvedl Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
Noční ruský útok na Kyjev si vyžádal nejméně osm životů, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další lidé se podle něj stále mohou nacházet pod troskami. Dnešní ruské útoky raketami a drony jsou podle něj jasnou odpovědí Ruska všem, kdo po týdny a měsíce vyzývali k příměří a skutečné diplomacii.
Mezi trojicí obětí v Kyjevě je i 14letá dívka, mezi zraněnými řada dětí od sedmi do 17 let.
„Bohužel, je to typický styl ruských útoků. Kombinovaný útok z různých směrů. A systematicky cílený na obyčejné obytné domy,“ napsal Tkačenko.
Vzdušný útok zasáhl mimo jiné Ševčenkivskou, Solomjanskou, Dniprovskou a Darnyckou čtvrt hlavního města. Tkačenko na síti Telegram napsal, že v Darnycké čtvrti bylo zasaženo několik obytných domů a školka, v Dniprovské zase výškový obytný dům. Požár zachvátil i desítky aut, celkově byly podle Tkačenka poškozeny stovky objektů. Další škody zjišťují záchranné týmy v terénu.
Při nočním ruském raketovém a dronovém útoku na Kyjev zemřeli nejméně tři lidé včetně dítěte, dalších 24 lidí je zraněných. Uvedl to šéf místní vojenské správy Tymur Tkačenko, podle něhož intenzivní nálety poničily řadu obytných domů v několika čtvrtích města.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
Rusko prodlužuje zákaz vývozu benzinu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla ruská vláda. Země se v některých regionech potýká s nedostatkem benzinu po sérii ukrajinských útoků na ropné rafinerie. Původně měl zákaz vývozu přestat platit na konci srpna.
Pro producenty pohonných hmot bude zákaz nově platit do 1. října. Pro ostatní zůstane v platnosti až do 31. října.
Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, uvedl dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů.
„Náměstek ruského ministra energetiky Pavel Sorokin mne informoval, že po intenzivním úsilí bylo nalezeno prozatímní řešení, takže dodávky do Maďarska se mohou ve čtvrtek obnovit v testovacím režimu s nižším objemem,“ uvedl dnes Szijjártó. „Vyzýváme Ukrajinu, aby přestala útočit na potrubí vedoucí do Maďarska a ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ dodal.
Francouzský prezident Macron v Kišiněvě vyjádřil podporu Moldavsku a jeho kandidatuře na členství v EU. Odsoudil také ruskou propagandu, kterou označil za lži, píše AFP.
Ruská ekonomika by měla v letošním roce vykázat růst alespoň o 1,5 procenta. Uvedl to dnes ruský ministr financí Anton Siluanov. Zhoršil tak dřívější oficiální odhad, který na letošek počítal s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,5 procenta. Informuje o tom agentura Reuters.
Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době ale přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity.
Ekonomickou aktivitu v Rusku brzdí mimo jiné nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci.
Zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa Steve Witkoff se tento týden setká s ukrajinskou delegací ve Spojených státech, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na svůj zdroj. Podle něj bude v ukrajinské delegaci i vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského Andrij Jermak a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov.
Program návštěvy by se mohl zaměřit na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a budoucí bilaterální setkání mezi Zelenským a Putinem, uvedl zdroj agentury Bloomberg.
Povinnou vojenskou službu má 9 z 27 zemí EU. V souvislosti s válkou na Ukrajině se začalo v některých zemích EU hovořit o znovuzavedení povinné vojenské služby. Lotyšsko se například od roku 2023 k povinné vojenské službě vrátilo, nyní se k tomuto kroku chystají také v Chorvatsku. Debata o možnosti znovuzavedení povinné vojenské služby se vede například ve Francii, německá vláda dnes schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě. Ohledně vojenské služby ale Německo zatím sází na dobrovolnost.
V Evropské unii nyní povinná vojenská služba funguje v devíti zemích: Dánsku, Estonsku, Finsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, Švédsku, Rakousku a Řecku.
Maďarský premiér Viktor Orbán pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Reagoval tím na výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
O pokračování slovních přestřelek mezi Kyjevem a Budapeští informují ukrajinská a maďarská média. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, ale v minulém týdnu tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů. Sám Orbán, který opakovaně vystupoval proti členství Ukrajiny v EU, o změně svého postoje, o které měl dříve dnes informovat server Politico, dosud nic neřekl, napsal server BBC News.
Česko daruje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Dnes o tom rozhodla vláda, dar bude součástí humanitární pomoci Ukrajině, řekl novinářům po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Techniku v letech 2015 až 2018 nakoupilo ministerstvo vnitra, s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost ji už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Americký prezident Donald Trump přesvědčil maďarského premiéra Viktora Orbána, který se staví proti členství Ukrajiny v EU, aby „změkčil svůj postoj k přistoupení Kyjeva k EU“, informuje Politico s odvoláním na anonymního diplomata.
Dva diplomaté v rozhovoru s Politico také vyjádřili naději, že by se vzhledem k tlaku na Budapešť mohla v nadcházejících měsících prolomit patová situace ohledně vstupu Ukrajiny do EU.
Článek neuvádí žádné další podrobnosti. Orbán opakovaně prohlásil, že je proti členství Ukrajiny v EU, ale zatím veřejně nenaznačil změnu svého postoje.
Během konferenčního hovoru s novináři mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko vysoce oceňuje „mírové úsilí“ Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině a doufá, že bude pokračovat. Zároveň podle Peskova musí být pro dosažení výsledků spolupráce mezi Ruskem a USA v ukrajinské otázce prováděna v neveřejném formátu: „Mluvit o některých detailech izolovaně od obecného kontextu a na veřejnosti by sotva bylo užitečné pro celkový výsledek záležitosti“ (citováno RBC).
V odpovědi na otázku ohledně zvýšení úrovně zástupců Ruska a Ukrajiny na jednáních Peskov znovu zopakoval formuli, kterou již zástupci Ruska nejednou vyslovili, že taková setkání musí být dobře připravena, aby měla výsledek.
Mluvčí Kremlu dodal, že vedoucí ruského a ukrajinského vyjednávacího týmu jsou v kontaktu, ale Kreml zatím nemůže sdělit přesné datum nového kola rozhovorů.
Rusko je a dlouho zůstane největší hrozbou evropské bezpečnosti, řekl kancléř Merz poté, co německá vláda schválila návrh zákona o vojenské službě.
