„Ukrajina ještě nezemřela.“ Na Pražském hradě vyjádřili solidaritu vyvěšením ukrajinské vlajky
Na Pražském hradě v pondělí v poledne zavlála vlajka Ukrajiny k vyjádření solidarity se zemí, která je více než deset dnů zmítaná válečným konfliktem. Při vyvěšování vlajky zazněla ukrajinská a česká hymna. Hradní stráž vlajku za přihlížení kolemjdoucích na Hradčanském náměstí vyvěsila vedle české státní vlajky na prvním nádvoří, a to na stožárech, kde běžně vlají vlajky ČR a Evropské unie.
Na Pražském hradě se v pondělí večer uskuteční odložený ceremoniál s předáváním státních vyznamenání. Někteří z pozvaných hostů večer na Pražský hrad nepřijdou kvůli nesouhlasu s dřívějšími názory Zemana na ruského prezidenta Vladimira Putina. Zeman ruskou invazi na Ukrajinu navzdory své předchozí dlouhodobé podpoře Ruska odsoudil, učinil tak ve svém projevu v první den invaze. Uvedl, že „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru“. Vyjádřil plnou podporu Ukrajině.
Ukrajinskou hymnou je píseň Ukrajina ještě nezemřela s textem i hudbou z poloviny 19. století. V roce 1917 byla populární píseň oficiálně přijata jako hymna. V období přičlenění Ukrajiny do tehdejšího Sovětského svazu byla zakázána a vrátila se definitivně až několik let po rozpadu Sovětského svazu. V Česku zazněla už v podání mnoha orchestrů od samotného počátku válečného konfliktu, hrál ji třeba Orchestr Národního divadla či Česká filharmonie.
Na Ukrajině se bojuje od 24. února, kdy ruská vojska na příkaz prezidenta Vladimira Putina zemi napadla. Zemi do nedělního večera podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Filippa Grandiho Ukrajinu kvůli válce opustilo více než 1,5 milionu lidí. Jejich počet stoupá tempem nevídaným od konce druhé světové války. Nejvíce ukrajinských uprchlíků míří do Polska, do země dorazil už více než milion ukrajinských uprchlíků. V Česku je podle odhadů kolem 100 000 uprchlíků z Ukrajiny.
Demonstrace
Ruské jednotky poslední dny pokračují v útoku proti Ukrajině a soustřeďují se hlavně na obklíčení Kyjeva, Charkova a Mykolajiva a vytvoření pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krym. Proti ruskému postupu na Ukrajině demonstrovaly o víkendu desetitisíce lidí v západních metropolích. Proti válce se protestovalo také v Rusku, zejména v Moskvě a Petrohradě, policie tam zadržela přes 4000 účastníků těchto protestů.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Ukrajina už předala Rusům své návrhy, nebrání se dalšímu jednání s Moskvou a očekává ruské memorandum, aby příští schůzka mohla přiblížit konec války. Dnes večer to uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který stál v čele ukrajinské delegace v půli května v Istanbulu na prvních přímých rozhovorech s ruskou delegací za více než tři roky. „Znovu potvrzujeme připravenost Ukrajiny na úplné a bezpodmínečné příměří. Nebráníme se dalším schůzkám s Rusy a čekáme na jejich ‚memorandum', aby schůzka nebyla prázdná a mohla nás skutečně přiblížit k ukončení války. Ruská strana má ještě minimálně čtyři dny, aby nám poskytla svůj dokument k posouzení," upozornil ministr, podle kterého se Moskva snaží o průtahy.
Specilisté prohlíží těla válečných vězňů, která na Ukrajinu vrátilo Rusko. Už dříve potvrdili, že mnoho zajatců čelilo brutálnímu mučení, Rusové je nechávali hladovět a odepírali jim lékařskou péči. Potvrzených případů je zatím asi 200, reálně jich ale bude mnohonásobně více.
Vláda dnes schválila novou koncepci zahraniční politiky. Zásadním posunem oproti minulosti je důraz na bezpečnost jako hlavní cíl, řekl novinářům po jednání kabinetu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Koncepce měla být původně hotová v polovině roku 2023, nahrazuje dosavadní strategii z roku 2015. Přímo také navazuje na bezpečnostní strategii z roku 2023.
„Česko leží v regionu, který je opakovaně cílem imperiální politiky Ruska. Je proto v našem životním zájmu, aby v agresi vůči Ukrajině neuspělo a od plánů na jakoukoliv další agresi v Evropě bylo účinně odstrašeno,“ uvedl v tiskové zprávě Lipavský.
NATO požádá Německo, aby poskytlo sedm dalších brigád, tedy kolem 40.000 vojáků, na obranu Aliance, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje. Obranné uskupení prudce navyšuje své cíle v oblasti vojenských kapacit kvůli obavám z Ruska, které od února 2022 vede válku proti Ukrajině a zemím NATO opakovaně hrozí.
Celkový počet brigád, který budou muset spojenci poskytnout, se má podle jednoho zdroje zvýšit na 120 až 130. Nynější cíle počítají s 80 brigádami.
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě.
Spojené státy na to ale podle Trumpa zhruba za týden přijdou. „Zjistíme, jestli nás tahá za nos, nebo ne — a pokud ano, zareagujeme trochu jinak,“ řekl Trump, který podle svých slov zatím nechtěl zavádět sankce vůči Rusku, aby nepokazil možnou dohodu.
Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu, uvedl dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS. Moskva čeká na rychlou odpověď Ukrajiny, dříve poznamenal podle médií ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.
Tento poradce ruského prezidenta Vladimira Putina vedl ruskou delegaci na prvních přímých jednáních s ukrajinskou delegací za více než tři roky, která se tento měsíc uskutečnila také v Istanbulu.
Srdcervoucí záběry z města Korostyshiv v Žytomyrské oblasti. Blízcí se loučili s trojicí dětí z jedné rodiny. Tamaru (8), Stanislava (12) a Romana (17) zabil nedělní ruský úder na město.
Takzvaná kvazi-mediální scéna účinně napomáhá nepřátelskému působení Ruska proti České republice, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za loňský rok. Tato scéna a její média si podle ministerstva získala své příznivce, u kterých se jim podařilo vyvolat nebo podpořit pocity nedůvěry v legitimitu ČR. Podle zprávy, kterou dnes schválila vláda, už tato média neusilují pouze o podkopávání a oslabování důvěry v Česko, ale také o navození pocitu, že Rusko je pozitivní, zdravou a progresivní alternativou.
Daná média podle ministerstva loni nadále využívala reálných, ale i smyšlených incidentů k posilování předsudků vůči etnickým, národnostním a náboženským skupinám nebo sexuálním menšinám.
Německá prokuratura obžalovala tři muže, kteří podle ní na pokyn ruské tajné služby sledovali v Německu osobu, kterou se zřejmě chystali zavraždit.
Volodymyr Zelenskyj se v Německu setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Podívejte se na aktuální snímky.
Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali dnes ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. V tiskové zprávě o tom informovalo německé ministerstvo obrany. Podpis memoranda předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.
K možnému místu konání příštího kola rusko-ukrajinských rozhovorů dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle TASS uvedl, že Kreml dává přednost opět Istanbulu.
Dohoda o spolupráci mezi Německem a Ukrajinou při výrobě střel dlouhého doletu, kterou dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Berlíně oznámil německý kancléř Friedrich Merz, je provokací, která má prodloužit válku a zmařit rozhovory o příměří mezi Moskvou a Kyjevem. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ruské ministerstvo dnes na telegramu oznámilo dobytí dalších dvou ukrajinských vesnic - obce Kosťantynivka v severoukrajinské Sumské oblasti a vsi Zelene Pole ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Americký Institut pro studium války (ISW) v poslední analýze o vývoji bojů píše, že Rusové v poslední době postoupili v Charkovské a Doněcké oblasti. Postup podle něj zaznamenala ale i ukrajinská armáda, a to u města Časiv Jar.
Německo a Ukrajina dnes podepíší dohodu o spolupráci při výrobě střel dlouhého doletu. Na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Střely podle něj budou bez omezení dosahu, útočit s nimi bude Kyjev moci i na ruské území. Merz rovněž zdůraznil, že Německo bude nadále pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny, prohloubí s ní ale i hospodářskou spolupráci. Evropa podle německého kancléře nadále podporuje technická jednání Ukrajiny a Ruska o příměří, Moskva o ně ale nejeví zájem.
Americký prezident Donald Trump není dostatečně informován o rusko-ukrajinském konfliktu. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Reagoval na dřívější Trumpovo varování, že si Putin „zahrává s ohněm“.
Agentura Reuters dnes s odvoláním na tři ruské zdroje uvedla, že prezident Vladimir Putin požaduje písemný závazek západních mocností nerozšiřovat NATO dále na východ, což v praxi znamená vyloučení členství Ukrajiny, Gruzie, Moldavska a dalších bývalých sovětských republik v alianci. Vedle neutrality Ukrajiny a ochrany jejího rusky mluvícího obyvatelstva požaduje rovněž zrušení některých západních sankcí a vyřešení otázky zmrazených ruských státních aktiv na Západě.
Volodymyr Zelenskyj dorazil do Německa a setkal se s německým kancléřem Friedrichëm Merzem. Podívejte se na nové fotografie.
Skupina Omnipol spolu s kanadskou firmou Roshel budou v ČR vyrábět obrněné vozy Senator. Výroba by měla začít do konce roku, zpočátku by mělo jít o stovky kusů. ČTK to řekl prezident skupiny Omnipol Jiří Podpěra. Omnipol dnes v Brně s kanadskou firmou podepsal strategickou dohodu, vznikl společný podnik Roshel CZ.
„Vracíme se ke kořenům, znovu začneme vyrábět pozemní techniku. Pečlivě jsme vybírali partnera. Nechceme vyrábět běžné spotřební zboží, ale něco unikátnějšího. Unikátnost tohoto konceptu je to, že je to skvěle prověřený produkt, prověřený reálnými válečnými podmínkami na Ukrajině. Je to masově vyráběná záležitost,“ uvedl Podpěra.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dorazil na návštěvu Německa, kde se setká s německým kancléřem Merzem. Jednat budou o další podpoře Ukrajiny.
Rusko trvá na neutralitě Ukrajiny a odmítá důraz Západu na obnovu její územní celistvosti, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
Rusko v poslední době pomalu postupuje na některých místech frontové linie na východě Ukrajiny, konkrétně poblíž města Kosťantynivka, poznamenal Reuters. Ukrajinský prezident ale nyní řekl, že se ukrajinským vojákům podařilo Rusy v tomto regionu během dvou dnů zatlačit o čtyři kilometry.
Ukrajina čelila vzdušnému útoku v noci na dnešek . Její letectvo oznámilo, že Rusko vyslalo na Ukrajinu šest střel a 88 dronů. „Protivzdušná obrana zneškodnila 71 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země. Na 34 jich bylo sestřeleno palbou, 37 bylo lokálně ztraceno/potlačeno prostředky radioelektronického boje,“ uvedlo letectvo na Telegramu.
Rusko shromažďuje přes 50.000 vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila bezmála 300 ukrajinských dronů nad celkem 13 oblastmi na západě země. Šlo by tak o jeden z největších ukrajinských vzdušných útoků na ruské území od začátku války. Zničení desítek bezpilotních prostředků nepřítele hlásí také Ukrajina.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Německo, v Berlíně se setká s německým kancléřem Friedrichem Merzem. V tiskové zprávě to dnes potvrdil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se Zelenským budou jednat o další podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi a o cestě k příměří.
Merz Zelenského přijme v poledne v kancléřství s vojenskými poctami. Po jednání vystoupí ve 13:30 na tiskové konferenci a následně se setkají se zástupci německého hospodářství. Program Zelenskyj zakončí setkáním s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v sérii příspěvků na Telegramu uvedl, že protivzdušná obrana zničila 27 dronů mířících na hlavní město. Uvedl, že úlomky dronů se zkoumají na místech dopadu, ale neuvedl, že by došlo k zraněním či škodám.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se v úterý sešli v Římě. Vztahy jejich zemí v poslední době provázely neshody ohledně podpory Ruskem napadené Ukrajiny.
Meloniová projevila skepsi vůči Macronově „koalici ochotných“ a francouzsko-britskému plánu předloženému na začátku tohoto roku, který počítá s vysláním mírových jednotek na Ukrajinu v případě uzavření příměří. Vyslání vojáků by bylo v Itálii velmi nepopulární.
V nynějším prohlášení nicméně oba lídři uvedli, že jejich „neochvějná a bezvýhradná“ podpora Ukrajiny je více než kdy jindy potřebná k dosažení spravedlivého a trvalého ukončení války.
Ruská protivzdušná obrana v úterý večer za tři hodiny zachytila nebo zničila 112 ukrajinských dronů, z toho většinu nad centrálními a jižními ruskými oblastmi. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany o tom napsala agentura Reuters.
K sestřelení ukrajinských dronů došlo mezi 21:00 a půlnocí moskevského času (20:00 až 23:00 SELČ), uvedlo ruské ministerstvo obrany na telegramu. Devětapadesát dronů bylo podle něj sestřeleno nad Brjanskou oblastí na hranici s Ukrajinou, zatímco ostatní drony byly zničeny nad pěti dalšími oblastmi.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo obvinění Ukrajiny, že dodává Rusku speciální chemické výrobky, střelný prach a komponenty pro obranný průmysl. Peking podle šéfa ukrajinské zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka dodává uvedené komponenty 20 ruským vojensko-průmyslovým výrobním závodům. Ivaščenko rovněž zmínil, že od počátku roku 2025 bylo 80 % kritických elektronických komponentů používaných v ruských bezpilotních letounech čínského původu.
Rusko buduje na jižní Ukrajině elektrické vedení ve snaze napojit Záporožskou jadernou elektrárnu na svou energetickou síť, uvedl 27. května deník New York Times s odvoláním na novou zprávu Greenpeace. Záporožská elektrárna, největší jaderné zařízení v Evropě a jedno z deseti největších na světě, je od března 2022 pod ruskou okupací.
Satelitní snímky zahrnuté ve zprávě ukazují, že od začátku února 2025 ruské síly položily více než 80 kilometrů vedení vysokého napětí mezi okupovaným Mariupolem a Berďanskem.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 27. května prohlásil, že Moskva by uvítala druhé kolo mírových rozhovorů s Ukrajinou v Istanbulu. K prohlášení došlo na společné tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem. „Pokud se mě ptáte, obrátil bych se znovu na naše turecké přátele - Istanbul je velmi dobrý,“ řekl Lavrov podle státní tiskové agentury TASS.
Ukrajina buduje síť podzemních škol v oblastech poblíž frontové linie. Aktuálně vznikají přibližně dvě stovky takových škol, uvedl dnes ministr digitalizace Mychajlo Fedorov podle agentury Interfax Ukrajina na konferenci o vzdělávání v Kyjevě.
Z celkem plánovaných 200 škol bylo zatím postaveno 15, upřesnil náměstek ministra školství Jevhen Kudrjavec. Tyto školy se stavějí jako víceúčelové prostory, aby je bylo možné využívat i po válce, dodal.
Olympijské hry 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo budou bez zástupců Ruska a Běloruska v týmových soutěžích. Zákaz startů družstev z obou zemí, který je platný od invaze na Ukrajinu v roce 2022, potvrdil podle agentur Reuters a SID Mezinárodní olympijský výbor (MOV). Padla tak možnost, že by se v hokejovém turnaji představila ruská sborná.
„Doporučení výkonného výboru MOV z března 2023 týkající se týmů sportovců s ruským pasem zůstává v platnosti,“ uvedl MOV. „Je založeno na skutečnosti, že skupinu neutrálních individuálních sportovců nelze ze své podstaty považovat za tým. Bereme na vědomí, že IIHF potvrdila, že se bude tímto doporučením řídit,“ dodal.
Ruské ministerstvo práce a sociálních věcí objednalo více než 307 900 úmrtních listů pro rodiny vojáků, kteří byli během invaze na Ukrajinu, informoval 27. května nezávislý ruský portál Verstka s odvoláním na oficiální údaje o veřejných zakázkách.
Ačkoli takové dokumenty byly vydávány i před válkou, Verstka poznamenala, že rozsah současných nákupů značně převyšuje úroveň před invazí. Před rokem 2022 počet certifikátů pro příbuzné zemřelých vojáků trvale klesal.
Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to dnes bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social.
Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu. V posledních dnech po neúspěšné snaze o třicetidenní příměří a stupňujících se ruských útocích proti Ukrajině však přitvrdil svou rétoriku vůči Kremlu. Několikrát naznačil, že zvažuje další sankce proti Rusku, dosud o nich ale nerozhodl.
Dosud neznámá ruská hackerská skupina podezřelá z napojení na Kreml je zodpovědná za loňský kyberútok na nizozemskou policii. Cílila také na další západní země, které vojensky podporují Ukrajinu, jež se už přes tři roky brání ruské invazi. S odvoláním na nizozemské tajné služby to dnes napsala agentura AP.
Rozvědky ve zprávě uvedly, že skupina, které říkají Laundry Bear, se aktivně snaží krást citlivé údaje ze zemí Evropské unie a NATO a je velmi pravděpodobně podporována ruským státem. „Laundry Bear pátrá po informacích o nákupu a výrobě vojenského vybavení západními vládami a o západních dodávkách zbraní na Ukrajinu,“ uvedl v prohlášení viceadmirál Peter Reesink, šéf nizozemské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby (MIVD). Moskva se ke zprávě zatím nevyjádřila, píše AP.
Moskevský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil právničku Anastasiji Burakovovou k 7,5 roku vězení za šíření lživých zpráv o ruské armádě. Sama Burakovová podle serveru BBC News tvrdí, že ji ruské úřady pronásledují za to, že v roce 2023 na protiválečné demonstraci v Tbilisi prohlásila, že se ruský prezident Vladimir Putin zbláznil a ničí ukrajinská města. Obžaloba žádala pro Burakovovou 8,5 roku za mřížemi.
„Nikdo si nemyslel, že se Putin natolik zbláznil. Nyní vede válku našim jménem,“ prohlásila Burakovová na demonstraci a obvinila ruského prezidenta a ruskou armádu ze zabíjení ukrajinských civilistů a z ničení ukrajinských měst.
Burakovová stávala v čele opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší ropný magnát a pak vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Hnutí posléze ruské úřady zakázaly jako „nežádoucí organizaci“; za spolupráci s takovou organizací hrozí v Rusku vězení. Nyní vede projekt Kovčeg (Archa), který rovněž financuje Chodorkovskij a který pomáhá Rusům v emigraci.
Český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák chce dnes na jednání v Bruselu opět upozornit na problémy, které řeší Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Situace se podle něj nevyvíjí úplně dobře a je potřeba řešit dlouhodobé financování rozhlasové stanice, která sídlí v Praze.
„Je pravda, že situace kolem Rádia Svobodná Evropa se vyvíjí a nevyvíjí se úplně dobře,“ řekl Dvořák českým novinářům. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová minulý týden oznámila, že Evropská unie uvolní 5,5 milionu eur (137 milionu korun) pro nevládní organizaci The European Endowment for Democracy (EED), která těmito financemi podpoří právě RFE/RL. Finanční příspěvek přislíbilo také Švédsko.
„Čím dál víc se zdá, že pokud se nám podaří – ať už v nějaké interakci s americkou administrativou, nebo s využitím jiných nástrojů – udržet funkceschopnost Rádia Svobodná Evropa do konce tohoto fiskálního období, tedy do konce září, tak stejně budeme muset řešit, jestli jsme připraveni, ochotni a schopni udržet tuto instituci dále v provozu, byť třeba pod jiným rámcem, pod jiným zřizovatelem,“ vysvětlil Dvořák. Přislíbené finance podle něj umožní stanici dočasné přežití, ale neřeší celkový problém.
Americký prezident Donald Trump tento týden zvažuje, že uvalí sankce na Rusko, jelikož ho šéf Kremlu Vladimir Putin čím dál více frustruje pokračujícími útoky na Ukrajinu a pomalým tempem mírových rozhovorů. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s Trumpovými úvahami.
Omezení by však podle jednoho ze zdrojů pravděpodobně nezahrnovala nové bankovní sankce. Projednávají se ale jiné možnosti, jak ruského vůdce přimět k ústupkům u jednacího stolu včetně 30denního příměří, s nímž už souhlasila Ukrajina, ale které Rusko dlouhodobě odmítá. Trump by se ovšem také mohl rozhodnout, že nové sankce nezavede, píše WSJ.
Trump možnost nových sankcí zmínil v neděli s tím, že je rozhodně zvažuje. „Zabíjí spoustu lidí,“ prohlásil šéf Bílého domu o Putinovi. „Nevím, co s ním je. Co se mu to sakra stalo?“ tázal se Trump před novináři.
Ukrajinský energetický regulátor schválil mechanismus pro dovoz plynu z Řecka prostřednictvím transbalkánského plynovodu. Schválený mechanismus by měl zajistit, že se země vyhne vysokým tranzitním poplatkům.
Ukrajina se nyní potýká s nedostatkem plynu, protože ruské vzdušné útoky letos vedly k výraznému poklesu domácí těžby. Země nyní dováží plyn přes Slovensko a Maďarsko. Transbalkánský plynovod zatím k dodávkám nevyužívá kvůli vyšším tranzitním poplatkům. Plyn z LNG terminálů v Řecku totiž musí projít přes území Bulharska, Rumunska a Moldavska.
Ukrajinské ministerstvo energetiky dnes nicméně oznámilo, že provozovatelé tranzitu plynu ze zúčastněných zemí připravili mechanismus, který umožní využít volnou kapacitu transbalkánského plynovodu k dovozu na Ukrajinu za konkurenceschopné poplatky. Dodalo, že doufá v pozitivní rozhodnutí všech zúčastněných zemí ohledně využití této cesty pro dodávky plynu na Ukrajinu.
„Kyjevský režim, podporovaný některými evropskými zeměmi, podnikl řadu provokativních kroků s cílem narušit proces vyjednávání,“ prohlásilo ruské ministerstvo obrany, které dále uvedlo, že ukrajinská armáda od 20. května výrazně zvýšila vzdušné útoky na Rusko. Ruská protivzdušná obrana za poslední týden podle tvrzení ministerstva zneškodnila 2331 ukrajinských dronů. Rozsáhlé ruské údery na Ukrajinu z posledních dní Moskva označila za odpověď na tyto ukrajinské útoky.
Ukrajinci a Rusové se sešli v polovině května v Istanbulu, kde dohodli rozsáhlou výměnu válečných zajatců, ale na příměří se dohodnout nepodařilo. Kyjev a představitelé čtyř velkých evropských zemí přitom před tím navrhli klid zbraní, ruský prezident Vladimir Putin ale přímo nereagoval a pak přišel s protinávrhem na přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v ruském zajetí více než 200 ukrajinských válečných zajatců. K mnoha úmrtím pravděpodobně přispělo týrání v ruských věznicích, uvedla agentura AP s odvoláním na zástupce lidskoprávních organizací, OSN, ukrajinské vlády a ukrajinské soudní lékařky, která provedla desítky pitev mrtvých válečných zajatců. Ruské úřady na žádost o komentář nereagovaly.
Ukrajinského vojáka Serhije Hryhorjeva ruská armáda zajala v roce 2022, když bránil město Mariupol. Jeho rodina přesto věřila, že se nakonec vrátí domů v pořádku. Rusko je totiž podle mezinárodního práva povinno chránit válečné zajatce. Do vlasti se však vrátily jen pozůstatky devětapadesátiletého muže. V ruském úmrtím listu stálo, že zemřel na mrtvici. Pitva provedená na Ukrajině a slova jiného bývalého válečného zajatce, který s ním byl zadržován, však svědčí o násilí a zanedbávání lékařské péče ze strany jeho věznitelů.
Pravda je skličující, řekl osmačtyřicetiletý Oleksij Hončarov, kterého Rusové s Hryhorjevem zadržovali ve vězeňské kolonii v ruském městě Kamensk-Šachtinskij. Hryhorjev podle něj čelil stejně tvrdým trestům jako ostatní váleční zajatci. „Všichni byli biti – bez výjimky. Někteří méně, jiní více, ale všichni,“ popsal Hončarov, který se dostal zpět na Ukrajinu v únoru při jedné z výměn válečných zajatců. U něj samotného zdravotníci po návratu domů diagnostikovali tuberkulózu, což je mezi lidmi vracejícími se z ruského zajetí stále častější jev.
Evropská unie schválila nový unijní finanční nástroj SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti EU na svém jednání v Bruselu, Česko na schůzce zastupuje ministr Martin Dvořák. Jednalo se o finální hlasování, předpis nyní bude zveřejněn v Úředním věstníku EU a začne platit.
Kromě zemí EU budou moci půjčky na projekty podporující obranu a evropský zbrojní průmysl získat i další země, například Ukrajina. Zájem o účast v této iniciativě projevila také Británie, která s EU uzavřela 19. května novou dohodu o posílení obranné spolupráce. Cílem projektu je posílit evropskou obranu.
Těžko na cvičišti... Tisková služba 65. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny ukazuje, kterak vojáci cvičí v Záporožské oblasti.
Rusko hlásí noční sestřel 99 ukrajinských dronů. Ukrajinské letectvo v noci varovalo před ruským útokem, ale o jeho rozsahu zatím neinformovalo.
V Rusku v prvních čtyřech měsících roku o třetinu stouply prodeje destilačních přístrojů, které slouží k výrobě samohonky, tedy podomácku vyráběné náhražce vodky, upozornila státní agentura RIA Novosti. Za vyššími prodejními čísly se podle serveru The Moscow Times skrývají obavy Rusů, že by vláda mohla tyto přístroje zakázat.
„Objemy prodeje přístrojů na výrobu samohonky vzrostl o 37 procent,“ napsala státní agentura s odvoláním na analytiky. Přístroj v průměru stojí 8898 rublů (asi 2439 Kč). O 35 procent stouply také prodeje zařízení pro domácí vaření piva, které stojí v průměru 1758 rublů.
Ruská armáda ovládla čtyři vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters to oznámil šéf oblastní správy Oleh Hryhorov s tím, že je to ruský pokus o vytvoření nárazníkové zóny.
Hryhorov na facebooku napsal, že zmíněné čtyři vesnice nyní kontrolují ruské invazní síly a že obyvatelstvo bylo již dříve evakuováno. „Nepřítel pokračuje v pokusech o postup s cílem vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu,“ uvedl.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, prozatím přejeme dobrou noc.
V Rusku už není afghánské vládnoucí hnutí Tálibán zakázanou teroristickou organizací. Příslušné rozhodnutí ruského nejvyššího soudu totiž vstoupilo v platnost, a tak byly provedeny odpovídající změny i v seznamu teroristických organizací, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na údaje ruské tajné služby FSB. V seznamu je nyní uvedeno, že zákaz Tálibánu byl pozastaven.
Ruský nejvyšší soud minulý měsíc vyhověl žádosti generálního prokurátora Igora Krasnova pozastavit zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.
Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu, uvedl na počátku května pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Rusko a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát. Pomoc s bojem proti ní mohou Afghánistánu poskytnout ruské specializované složky.
„Páni prezidenti! Vaše jednání budou pokračovat, jednání vašich delegací budou pokračovat. Prosím, předejte si navzájem civilisty," apeluje nositel Nobelovy ceny míru, bývalý šéfredaktor nezávislého ruského listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, na prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského. „Na Ukrajině uvězněné stoupence 'ruského světa' výměnou za odpůrce války uvězněné v ruských věznicích a táborech. Nebyla praxe výměny civilistů za civilisty. Ale musíme s tím začít. Předejte je, dokud jsou naživu! Začněte s dospívajícími, ženami, nemocnými a s těmi, co mají doma (malé) děti,“ vyzval Muratov hlavy obou znepřátelených zemí a zdůraznil, že případná výměna civilistů by mohla přiblížit vytoužený mír."
Rusko a Ukrajina o víkendu završily dosud největší výměnu válečných zajatců, tisíc za tisíc. Součástí této výměny byla i páteční výměna 120 civilistů.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by se Rusko podílelo na žhářských útocích, které počátkem měsíce cílily na nemovitosti a vůz spojované s britským premiérem Keirem Starmerem. Deník Financial Times minulý týden napsal, že britské úřady zapojení Moskvy do útoků prověřují.
„Londýn má sklon podezřívat Rusko ze všeho špatného, co se v Británii stane,“ řekl Peskov na pravidelném tiskovém brífinku v Moskvě. „Všechna tato podezření jsou nepodložená a často úsměvná,“ dodal.
Při požárech, které se odehrály v průběhu tří nocí mezi 8. a 12. květnem na severu Londýna, nebyl nikdo zraněn, uvedly britské úřady. Policie obvinila dva Ukrajince a jednoho Rumuna narozeného na Ukrajině ze žhářství a uvalila na ně vazbu bez možnosti kauce. V pátek 6. června by měli stanout před soudem v Londýně.
Francouzský odvolací soud zmírnil trest jednomu z dvojice vědců, kteří v únoru vhodili výbušninu do areálu ruského konzulátu v Marseille. Soud uznal část námitek obhajoby a původní osmiměsíční nepodmíněný trest změnil na podmíněný. Konzulát přitom již původní trest označil za mírný a požadoval přísnější potrestání za čin, který označil za teroristický.
Francouzští výzkumníci Vasile Heresanu a Georges Sitja 24. února v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu hodili do zahrady konzulátu tři podomácku vyrobené plastové lahve s výbušnou látkou. Dvě z nich explodovaly, nezpůsobily však žádné škody ani zranění. Soud jim o tři dny později za poškozování cizí věci a nedovolenou výrobu výbušnin vyměřil osmiměsíční tresty, které si měli odpykat v domácím vězení s elektronickým náramkem.
Osmačtyřicetiletý Heresanu se na rozdíl od svého o 11 let staršího kolegy proti rozsudku odvolal a dočkal se zmírnění trestu. Odvolací soud ve městě Aix-en-Provence dospěl k závěru, že má vědec na svědomí pouze nedovolenou výrobu výbušnin, nikoli však poškozování cizí věci. Jeho advokát Jean-Yves Hébert rozhodnutí přivítal, litoval však, že soud nezrušil i druhou část obvinění.
Ukrajině je podle ministra zemědělství Marka Výborného potřeba pomáhat, což podle něj dnes jasně zaznělo i od jeho kolegů, ministrů zemědělství dalších zemí, na zasedání Rady EU, nicméně je třeba vnímat i citlivost směrem k evropským zemědělcům. „Řešení ale musí najít Evropská komise, tu nemůžeme nahradit my, ministři zemědělství,“ dodal s tím, že Komise dnes nijak nedeklarovala, že by měla dohodu s Kyjevem připravenou tak, aby ji bylo možné dojednat do 5. června.
„Česká republika vždy stála za Ukrajinou,“ uvedl Výborný, který se dnes sešel se svým ukrajinským protějškem Vitalijem Kovalem. „Jsem velmi kritický k pomalému postupu Evropské komise. My jsme na to upozorňovali již brzo po Novém roce.“
Generální tajemník NATO Mark Rutte předpokládá, že členové Severoatlantické aliance na červnovém summitu v Haagu odsouhlasí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP. Podle agentury Reuters to dnes řekl na jednání Parlamentního shromáždění NATO v Daytonu v USA.
„Řekněme, že pět procent. Nebudu říkat, jaké je individuální rozdělení, ale bude to výrazně nad tři procenta, pokud jde o tvrdé výdaje, a bude to také cíl výdajů souvisejících s obranou,“ dodal Rutte.
Rozhodnutí řady evropských zemí zrušit Kyjevu omezení ohledně dosahu raketových útoků do hloubi ruského území je potenciálně nebezpečné a odporuje ruským snahám o mírové urovnání konfliktu, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Rozhodnutí, pokud se skutečně stala, jsou naprosto v rozporu s našimi snahami o dosažení politického urovnání. Je to docela nebezpečné,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci, řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj může útočit i na ruské území.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona si Donald Trump zřejmě uvědomil, že mu ruský prezident Vladimir Putin ohledně Ukrajiny – a vyjednávání o příměří, ba připravenosti na mír – lhal. Macron podle agentury AFP doufá, že se hněv Trumpa na Kreml po ruských víkendových útocích na Ukrajinu promítne do činů. Macron zároveň vyzval ke stanovení lhůty, do které by měla Moskva přistoupit na příměří, jinak bude čelit dalším sankcím.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu zavítá na návštěvu Německa, setká se s kancléřem Friedrichem Merzem, uvedl Der Spiegel.
Rakousko a Česko se shodují v podpoře Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, blízké postoje mají také v otázkách nelegální migrace. Po jednání v Praze to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a nová šéfka rakouské diplomacie Beate Meinlová-Reisingerová. Obě země podle ministryně sledují jasnou linii a chtějí spravedlivý a trvalý mír, který nebude na úkor Ukrajiny a Evropy. „Na Rusko je potřeba vyvinout větší tlak,“ řekla.
„Byla to už třetí noc v řadě kombinovaného ruského teroru – útoku dronů a střel. Pouze pocit naprosté beztrestnosti může Rusku umožnit provádět takové útoky a dále zvyšovat jejich rozsah. Neexistuje v tom žádná skutečná vojenská logika, ale má to významný politický význam,“ napsal v reakci na noční útok na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „(Ruský prezident Vladimir) Putin tím ukazuje, jak moc opovrhuje světem – světem, který vynakládá více úsilí na ‚dialog‘ než na skutečný tlak,“ dodal prezident, podle něhož by se zintenzivnění ruských útoků mělo setkat se zintenzivněním sankcí vůči Moskvě.
Za důsledek emocionálního přetížení označil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu jeho ruského protějšku Vladimira Putina v souvislosti s posledními ruskými útoky na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.
„Jsme Američanům a osobně prezidentu Trumpovi opravdu vděční za pomoc při organizaci a zahájení tohoto vyjednávacího procesu,“ odpověděl Peskov na otázku ohledně Trumpových výroků o Putinovi. „Samozřejmě se zároveň jedná o velmi zásadní okamžik, který je samozřejmě spojen s emocionálním přetížením úplně všech a s emocionálními reakcemi,“ dodal.
Nezávislý server Meduza ale s odvoláním na různé telegramové kanály informuje o dronových útocích na průmyslové podniky v Tatarstánu a Ivanovské či Tulské oblasti. Protivzdušná obrana podle portálů Mash, Baza a Astra zasahovala například v Jelabuze v Tatarstánu, kde se mimo jiné nacházejí závody na montáž dronů. Podle Astry drony zaútočily také na chemický závod ve městě Kinešma v Ivanovské oblasti. Kvůli útokům dronů dočasně omezila provoz letiště v řadě ruských regionů, včetně moskevských letišť Domodědovo a Žukovskij, píše Meduza.
Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci zničila 96 ukrajinských dronů nad 12 ruskými regiony, z toho šest nad Moskevskou oblastí. O něco později rezort doplnil, že ráno armáda zneškodnila dalších sedm ukrajinských bezpilotních letounů – pět nad Tulskou a dva nad Kalužskou oblastí. Moskva obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.
Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů zlikvidovala všech devět střel s plochou dráhou letu Ch-101 a zneškodnila 288 nepřátelských bezpilotních letounů, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Upřesnilo, že ukrajinské jednotky 233 dronů sestřelily palebnými zbraněmi, dalších 55 strojů zneškodnily elektronickým bojem nebo stroje zmizely z radarů. O osudu zbylých dronů se vzdušné síly nezmiňují.
Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 355 dronů a devět střel, uvedlo ukrajinské letectvo. Podle jeho mluvčího je to největší dronový útok za dobu války.
Kvůli ruským útokům vzlétly stíhačky Polska a jeho spojenců. „Je to další noc, kdy měl celý systém protivzdušné obrany v Polsku napilno,“ informovalo velení polské armády na sociální síti X. Vysvětlilo, že se tak dělo kvůli opětovné aktivitě ruského letectva dalekého dosahu, které podnikalo raketové útoky na ukrajinském území.
Materiální škody po ruských útocích z různých typů zbraní hlásí také vedení Dněpropetrovské oblasti východně od středu Ukrajiny. V Kamjanském okrese po útoku vznikl požár, který hasiči uhasili. Nikomu se nic nestalo.
Terčem rozsáhlého dronového útoku se stal Charkov. Ve druhém největším ukrajinském městě se ozvalo nejméně 13 výbuchů. Informace o následcích útoků se upřesňují, píše Ukrajinska pravda.
Šest hodin trval letecký poplach v Kyjevě, informovaly dnes ráno úřady v ukrajinském hlavním městě. Ruský dronový útok se obešel bez zraněných, poškodil však několik civilních objektů, například obytný dům.
"Nepřítel po půlnoci zaútočil na vesnici Jurkivka," oznámil na telegramu šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruská armáda podle něho zasáhla a zničila soukromý dům. Zranění utrpěla jedna žena a jeden muž. Tlaková vlna také poškodila domy a auta v okolí. Jurkivka leží na jihovýchod od Záporoží, jen několik kilometrů od frontové linie.
Letecký poplach v noci na dnešek platil na celé Ukrajině, Rusko útočilo na různých místech země. Kvůli ruským útokům odstartovaly polské stíhačky.
Donald Trump dnes o něco později napsal na své sociální síti Truth Social, že se Vladimir Putin "úplně zbláznil", a varoval, že jakýkoli pokus o dobytí celého ukrajinského území povede k pádu Ruska.
"Vždy jsem měl s (ruským prezidentem) Vladimirem Putinem velmi dobré vztahy, ale něco se s ním stalo. Úplně se zbláznil!" napsal Trump na sociální síti Truth Social a kritizoval také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že "svými řečmi neprospívá své zemi". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se předtím nechal slyšet, že americké mlčení po nedávných ruských útocích jen povzbuzuje prezidenta Putina k dalším útokům.
Podle ukrajinského letectva ruské drony dnes v noci zaútočily na přístavní město Oděsa z Černého moře. Ve městě Charkov na východě země bylo slyšet řadu silných výbuchů, oznámil na Telegramu guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Americký prezident Donald Trump dnes vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině poté, co ruské síly podnikly v noci na neděli masivní letecké údery, kvůli kterým zemřelo 12 lidí a bylo zraněno asi 80 dalších.
„Nejsem spokojen s tím, co Putin dělá. Zabíjí spoustu lidí,“ řekl dnes americký prezident. „Posílá rakety do měst a zabíjí lidi a to se mi vůbec nelíbí. Jsme uprostřed jednání a on posílá rakety na Kyjev a další města. To se mi vůbec nelíbí,“ řekl dnes novinářům Trump na letišti v Morristownu ve státě New Jersey, když se připravoval na návrat do Washingtonu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Desetitisíce lidí dnes prošly Varšavou, aby vyjádřily podporu svému favoritovi před blížícím se druhým kolem prezidentských voleb, napsala agentura AFP. Poláci se budou příští neděli rozhodovat mezi vládním kandidátem Rafalem Trzaskowským a kandidátem opozice Karolem Nawrockým. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procent občanů.
Na náměstí Ústavy se sešli příznivci kandidáta vládní strany Občanská platforma, kteří zahájili takzvaný „Velký pochod vlastenců“ v čele s Trzaskowským, který je zároveň varšavským starostou. V davu bylo podle AFP vidět mnoho vlajek Evropské unie i sexuálních menšin LGBT. Podporu vládnímu kandidátovi přišel vyjádřit také nově zvolený rumunský prezident Nicušor Dan.
„Trzaskowský je jedinou cestou, jak jít směrem k Evropě, a ne Rusku,“ řekl novinářům jeden z účastníků, podnikatel Kurnik Irek.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlé vzdušné útoky, při nichž zemřelo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula se ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí. „Nesmíme to dovolit, proto Evropská unie schválí další sankce,“ řekl.
Ruské útoky dnes podle Reuters kritizoval také zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Kellogg. Ten údery označil za jasné porušení ženevských protokolů z roku 1977. Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám se věnují ochraně obětí ozbrojených konfliktů.
Německá vláda kancléře Friedricha Merze plánuje rozsáhlé investice do armády. Jak vyplývá ze směrnice generálního inspektora bundeswehru Carstena Breuera, do které měla možnost nahlédnout agentura Reuters, chce se armáda soustředit na posílení zejména protivzdušné obrany. Podle portálu Politico patří mezi priority i schopnost udeřit proti cílům v hloubi nepřátelského území.
Německo se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo podobně jako další západní země výrazně posílit své vojenské kapacity a navýšit investice do obrany.
Nizozemsko v pondělí odešle Ukrajině poslední z 24 přislíbených víceúčelových stíhaček F-16. Dnes to v televizním pořadu řekl ministr obrany Ruben Brekelmans, píše agentura Reuters. Ukrajina obdržela první stíhačky F-16 v roce 2024 od Nizozemska a Dánska a nasazuje je po celé zemi proti ruským raketovým a dronovým útokům.
Ukrajinští obránci se vrátili z ruského zajetí na Ukrajinu. Podívejte se na nové snímky.
Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
Musíme vyvinout co největší tlak na Rusko, aby zastavilo válčení na Ukrajině. V reakci na rozsáhlé ruské vzdušné útoky, při nichž v noci na dnešek zemřelo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí, to dnes uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle ukrajinských médií se tuto noc jednalo o největší útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.
„Noční útoky opět ukazují, že Rusko usiluje o další utrpení a zničení Ukrajiny. Je otřesné vidět mezi nevinnými oběťmi děti, kterým bylo ublíženo a které byly zabity. Potřebujeme co nejsilnější mezinárodní tlak na Rusko, aby tuto válku zastavilo,“ napsala Kallasová na síti X.
Podívejte se na další nové snímky z města Korostyšiv v Žytomyrské oblasti, kde zaútočili Rusové.
Britské bezpečnostní složky prověřují, zda se Rusko nějakým způsobem podílelo na třech nedávných žhářských útocích mířených na nemovitosti a vozidlo, které patří nebo patřily premiéru Keiru Starmerovi. S odvoláním na zdroje z britské administrativy to napsal list Financial Times.
Britská policie v uplynulých dvou týdnech postupně zatkla tři muže a obvinila je ze žhářského spiknutí s úmyslem ohrozit život. Dva z obviněných pocházejí z Ukrajiny, třetí z Rumunska, ale na Ukrajině se narodil.
Rusko a Ukrajina si dnes předaly z každé strany 303 zajatců, poslední skupinu z výměny ve formátu 1000 za 1000 domluvené v polovině května v Turecku. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura RIA Novosti, ukrajinská prezidentská kancelář podle agentury Reuters výměnu vzápětí potvrdila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že mezi 303 obránci, kteří se dnes vrátili domů, jsou vojáci, příslušníci ukrajinské Národní gardy nebo pohraničníci.
Rusko a Ukrajina si dnes na základě dohody vyměnily z každé strany 303 zajatců. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to píše agentura RIA Novosti.
„Každý takový teroristický útok Ruska je dostatečným důvodem pro nové sankce proti němu. Rusko tuto válku protahuje a pokračuje v každodenním zabíjení. Svět může o víkendu odpočívat, ale válka neustále pokračuje. Mlčení Spojených států a dalších (ruského prezidenta Vladimira) Putina jen povzbuzuje,“ reagoval na dnešní útoky ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Prezident ve svém příspěvku na X opět vyzval k silnému tlaku na vedení Ruska, jinak tato „brutalita“ neskončí. Podle něj by pomohly sankce a odhodlanost USA, Evropy a dalších zemí, které znají „slabosti ruské ekonomiky“, uvedl Zelenskyj.
Podívejte se na nové snímky z ukrajinských oblastí, na které přes noc zaútočili Rusové.
Nejméně 12 mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem 69 balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly dopoledne tiskové agentury. Ukrajinské letectvo podle agentury Reuters oznámilo sestřel 45 raket a 266 dronů.
„Těžké nedělní ráno na Ukrajině po bezesné noci. Nejmasivnější ruský letecký útok za několik týdnů trval celou noc,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Německo by mohlo obnovit povinnou vojenskou službu, pokud by nový dobrovolnický systém nedokázal splnit cíle náboru vojáků. Prohlásil to spolkový ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru s nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS).
„Pokud se dostaneme do situace, kdy budeme mít k dispozici více kapacity než dobrovolných přihlášek, pak může být případně rozhodnuto přejít k povinným (odvodům),“ řekl podle portálu Tagesschau Pistorius. Hovořil tak o stavu, kdy by armádě chyběli dobrovolníci na vojenskou službu.
Pistorius se už v předešlé vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozhodl posílit armádní početní stavy. Loni v listopadu pak vláda schválila návrh zákona o nové podobě vojenské služby. Cílem bylo, aby mladí muži do budoucna museli úřadům sdělovat, zda jsou připraveni a schopni nastoupit vojenskou službu. Změna měla především zlepšit přehled armády o tom, koho může povolat do zbraně. Tyto kandidáty by pak mohla armáda přímo oslovovat s nabídkami.
Dobrý den, vážení čtenáři,
při nočním ruském dronovém útoku na Kyjevskou oblast zemřeli tři lidé a nejméně deset dalších bylo zraněno. Podle agentury AFP to uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Čtyři lidé při ruských úderech zemřeli v Chmelnycké oblasti, uvedla později AFP s odvoláním na místní úřady. Útoky ruských dronů byly hlášeny také z Charkova na východě, Mykolajiva na jihu a Oděsy, informovala agentura DPA. V Mykolajivu podle stanice BBC zahynul jeden člověk.
„Bohužel v noci zemřeli v důsledku nepřátelského útoku v Kyjevské oblasti tři lidé,“ uvedl na síti Telegram šéf regionální vojenské správy Kalašnyk. Už předtím šéf kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko informoval, že ve vzdušném prostoru kolem hlavního města bylo více než tucet nepřátelských dronů a blížily se další. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na platformě Telegram oznámil, že jen na studentské koleji byli při zásahu dronu zraněni čtyři lidé.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
„Každou noc se naše jednotky snaží chránit životy. Dnes došlo k rozsáhlému a podlému ruskému útoku. Balistické rakety - některé byly úspěšně zachyceny. Bylo tam také 250 bezpilotních letounů, většinou Šahedů. Jsem vděčný všem, kteří pomáhají Ukrajině s protivzdušnou obranou. Dodávka systémů protivzdušné obrany pro nás znamená skutečnou ochranu lidí - tady a teď,“ napsal na sociální síť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
A tady jsou další snímky z Ukrajiny, kde došlo k výměně zajatců.
Ukrajinští vojáci byli propuštěni z ruského zajetí. Podívejte se na nové snímky.
Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na dnešek vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění. S odvoláním na regionální ukrajinské úřady o tom informoval portál stanice BBC. Zatímco metropole Kyjev po rozsáhlém nočním vzdušném útoku hlásí nejméně 14 zraněných, Doněcká oblast za posledních 24 hodin zaznamenala čtyři mrtvé, Charkovská oblast rovněž čtyři mrtvé, Chersonská oblast dva mrtvé a Oděsa tři mrtvé.
A tady jsou další snímky ruských vojáků během výměny vězňů s Ukrajinou.
