Ruská politička, která podepsala dekret o zahájení války: Vlastní luxusní rezidenci u moře v Itálii!
Velká přímořská nemovitost v italské Pescaře se stala úkrytem pro předsedkyni Rady federace (horní komora ruského parlamentu) Valentinu Matvijenkovou (72). A přitom právě tato politička podepsala dekrety o zahájení války na Ukrajině. Nyní se jí tak patrně dotknou sankce uvalené Západem na Rusko.
Poté, co Rusko napadlo na konci února Ukrajinu, se ruští oligarchové dostávají pod větší drobnohled. Jednou z vlivných osob je i politička Valentina Matvijenková (72), která je zároveň velmi blízkou osobou Vladimira Putina. Matvijenková podle novinářky z Protikorupční nadace (FBK) Marie Pevčichové vlastní v italském městě Pescara více než 26 hektarů půdy, 650 metrů pobřeží a dům o rozloze necelých 800 metrů čtverečních.
Vysoce postavená ruská politička v minulých dnech podepsala dekret, v němž válku na Ukrajině schvaluje. Podle novinářky by se Matvijenková měla také objevit na černé listině mezi více než dvěma desítkami ruských jmen, kterých se kvůli invazi na Ukrajinu dotknou sankce uvalené Evropskou unií.
Vilu využíval i syn političky
Diskutuje se, že by se politička měla aktuálně schovávat ve svém italském sídle. „Neznamená to tedy, že musí politička přestat navštěvovat svou milovanou Itálii? V Rusku hlasuje o represivních zákonech, ale poté se odjíždí schovat?“ táže se v závislosti na sankce na twitteru novinářka.
Podle italského deníku La Repubblica nemovitost rodina koupila v roce 2009. Vilu podle italského média několik let využíval političky syn Sergej Matvijenko (49), jenž se mezi finančními trhy a bankami pohybuje jako ryba ve vodě.
Proč poskytujete útočiště vrahům?
„Proč by tedy měla mít rodina válečných zločinců útočiště v Itálii? To poskytuje Itálie útočiště vrahům?“ ptá se dále Pevčichová na twitteru.
„Itálie by měla postihnout celou rodinu Matvijenkových. Zakázat jim vstup do země, uzavřít jejich účty, zabavit jejich majetek. To je to, o co vás žádáme,“ vyjádřila se novinářka.
Prozatím se k situaci nevyjádřila ani Itálie, ani rodina Matvijenkových.
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
