Ruská politička, která podepsala dekret o zahájení války: Vlastní luxusní rezidenci u moře v Itálii!
Velká přímořská nemovitost v italské Pescaře se stala úkrytem pro předsedkyni Rady federace (horní komora ruského parlamentu) Valentinu Matvijenkovou (72). A přitom právě tato politička podepsala dekrety o zahájení války na Ukrajině. Nyní se jí tak patrně dotknou sankce uvalené Západem na Rusko.
Poté, co Rusko napadlo na konci února Ukrajinu, se ruští oligarchové dostávají pod větší drobnohled. Jednou z vlivných osob je i politička Valentina Matvijenková (72), která je zároveň velmi blízkou osobou Vladimira Putina. Matvijenková podle novinářky z Protikorupční nadace (FBK) Marie Pevčichové vlastní v italském městě Pescara více než 26 hektarů půdy, 650 metrů pobřeží a dům o rozloze necelých 800 metrů čtverečních.
Vysoce postavená ruská politička v minulých dnech podepsala dekret, v němž válku na Ukrajině schvaluje. Podle novinářky by se Matvijenková měla také objevit na černé listině mezi více než dvěma desítkami ruských jmen, kterých se kvůli invazi na Ukrajinu dotknou sankce uvalené Evropskou unií.
Vilu využíval i syn političky
Diskutuje se, že by se politička měla aktuálně schovávat ve svém italském sídle. „Neznamená to tedy, že musí politička přestat navštěvovat svou milovanou Itálii? V Rusku hlasuje o represivních zákonech, ale poté se odjíždí schovat?“ táže se v závislosti na sankce na twitteru novinářka.
Podle italského deníku La Repubblica nemovitost rodina koupila v roce 2009. Vilu podle italského média několik let využíval političky syn Sergej Matvijenko (49), jenž se mezi finančními trhy a bankami pohybuje jako ryba ve vodě.
Proč poskytujete útočiště vrahům?
„Proč by tedy měla mít rodina válečných zločinců útočiště v Itálii? To poskytuje Itálie útočiště vrahům?“ ptá se dále Pevčichová na twitteru.
„Itálie by měla postihnout celou rodinu Matvijenkových. Zakázat jim vstup do země, uzavřít jejich účty, zabavit jejich majetek. To je to, o co vás žádáme,“ vyjádřila se novinářka.
Prozatím se k situaci nevyjádřila ani Itálie, ani rodina Matvijenkových.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule., Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem, informovala agentura APA.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce podle APA nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem. První dvě kola se dosud odehrála v tureckém Istanbulu.
Rakousko patřilo spolu se Slovinskem a Kyprem k posledním zemím v Evropské unii, které dosud Zelenskyj nenavštívil. Česko navštívil v době rozsáhlé ruské invaze dvakrát, naposledy letos v květnu. Z Vídně odletí Zelenskyj na summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Kanadě.
Zelenského návštěvu kritizovala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Šéf této politické formace označované za proruskou Herbbert Kickl uvedl, že Zelenského návštěvou Rakousko „pohřbívá svou neutralitu“ a ohrožuje tak vlastní bezpečnost.
