Ruská politička, která podepsala dekret o zahájení války: Vlastní luxusní rezidenci u moře v Itálii!
Velká přímořská nemovitost v italské Pescaře se stala úkrytem pro předsedkyni Rady federace (horní komora ruského parlamentu) Valentinu Matvijenkovou (72). A přitom právě tato politička podepsala dekrety o zahájení války na Ukrajině. Nyní se jí tak patrně dotknou sankce uvalené Západem na Rusko.
Poté, co Rusko napadlo na konci února Ukrajinu, se ruští oligarchové dostávají pod větší drobnohled. Jednou z vlivných osob je i politička Valentina Matvijenková (72), která je zároveň velmi blízkou osobou Vladimira Putina. Matvijenková podle novinářky z Protikorupční nadace (FBK) Marie Pevčichové vlastní v italském městě Pescara více než 26 hektarů půdy, 650 metrů pobřeží a dům o rozloze necelých 800 metrů čtverečních.
Vysoce postavená ruská politička v minulých dnech podepsala dekret, v němž válku na Ukrajině schvaluje. Podle novinářky by se Matvijenková měla také objevit na černé listině mezi více než dvěma desítkami ruských jmen, kterých se kvůli invazi na Ukrajinu dotknou sankce uvalené Evropskou unií.
Vilu využíval i syn političky
Diskutuje se, že by se politička měla aktuálně schovávat ve svém italském sídle. „Neznamená to tedy, že musí politička přestat navštěvovat svou milovanou Itálii? V Rusku hlasuje o represivních zákonech, ale poté se odjíždí schovat?“ táže se v závislosti na sankce na twitteru novinářka.
Podle italského deníku La Repubblica nemovitost rodina koupila v roce 2009. Vilu podle italského média několik let využíval političky syn Sergej Matvijenko (49), jenž se mezi finančními trhy a bankami pohybuje jako ryba ve vodě.
Proč poskytujete útočiště vrahům?
„Proč by tedy měla mít rodina válečných zločinců útočiště v Itálii? To poskytuje Itálie útočiště vrahům?“ ptá se dále Pevčichová na twitteru.
„Itálie by měla postihnout celou rodinu Matvijenkových. Zakázat jim vstup do země, uzavřít jejich účty, zabavit jejich majetek. To je to, o co vás žádáme,“ vyjádřila se novinářka.
Prozatím se k situaci nevyjádřila ani Itálie, ani rodina Matvijenkových.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
