Premiérův poradce Klíma nejen o chování Googlu: Rusko nemá zábrany a může lhát, Západ ctí svobodu projevu
Ostuda Západu nebo zaprodanci ruskému režimu. Taková slova padala na adresu společnosti Google za rozhodnutí cenzurovat příspěvky a blokovat svobodná ruská média. Je to všechno tak černobílé? Blesk se ptal poradce premiéra pro média Michala Klímy (62).
Čelí podle vás demokratické země informační válce dobře, když tu společenskou odpovědnost, vypadá to, nectí ani nadnárodní firmy?
„Nečelí a myslím, že v období studené války byl boj s ruskou propagandou mnohem lepší. Západ žil dlouho v iluzi, že po pádu železné opony jsme vstoupili do nové epochy a nějaký ideologický boj skončil. Ukazuje se, že to není pravda.“
A ta je jaká?
„Rusko chce posilovat své pozice, které mělo v době Sovětského svazu. Je důležité proto bojovat za přísun informací i do Ruska. Zprávy o tom, že lidé skutečně věří Putinovým slovům o okupaci Ukrajiny, jsou hrozivé.“
Jak vnímáte to, že Google uposlechl volání ruských úřadů a začal cenzurovat na jejich pokyn svobodná média?
„Google oznámil, že na něj byl požadavek ruských úřadů, který bohužel akceptoval. Nicméně velmi brzy ho zase zrušil a ty zablokované kanály vrátil. Bohužel i tak došlo k tomu, že Echo Moskvy se rozhodlo vysílání zastavit, stejně tak televize Dožď. To je důkaz toho, jak to v Rusku funguje.“
Google také mazal recenze ruských restaurací, kam lidé psali o tom, co se děje na Ukrajině, aby o tom měli běžní Rusové aspoň ponětí. Nemá být v tomhle Západ ráznější?
„Tady je dlouhodobý tlak na Google ze strany EU i amerických úřadů, aby nesloužil k šíření ruské propagandy a násilí, ale zároveň zaručoval svobodu projevu. A najít balanc je složité.“
Než ale začala válka na Ukrajině, tak Západ proti dezinformačním webům nijak tvrdě nezasahoval, ačkoliv věděl, že Rusové přes ně vedou informační válku.
„Západ prostě ctí svobodu projevu a má zábrany, které Rusové nemají. Teď si ale i Západ začal uvědomovat, že takhle to dál nejde. Vložila se do toho i Evropská komise s rozhodnutím o zastavení vysílání na území Unie pro televizi Russia Today a fungování serveru Sputnik.“
Plno lidí četlo dezinformační weby, aniž by je vyhledávali. Kvůli algoritmům se třeba v Google News objevovaly na předních příčkách portály jako Aeronet či Sputnik. Když si to vezmeme, největšími šiřiteli dezinformací byly právě internetoví giganti. Proč se to neřešilo dřív?
„Evropská komise a její česká místopředsedkyně Věra Jourová, která má tuhle agendu v gesci, to připravovala, ale bylo to pomalé a nedostatečné. Důvod malé razance je podle mě prostě v tom, že se demokratičtí politici bojí toho, aby nepotlačovali svobodu projevu.“
Z čeho pramení tahle bezzubost, pohodlnost?
„Podle mě je to podceněním ruského záměru dezinformovat svět a zabránit přísunu svobodných informací pro své občany. S tím je spojena i pohodlnost lidí, že se jich to netýká, a najednou vidíme, že se konflikt na Ukrajině týká celého světa. Lhostejnost se nevyplácí ani z ekonomického hlediska. Vidíme to i teď, kdy se kvůli válce zvedají například ceny pohonných hmot.“
Komentátoři kritizují velké technologické firmy, že se zaprodávají i nedemokratickým režimům. Navíc v zemích, kde fungují, často prakticky neplatí daně. Není čas na nějakou intervenci?
(Google v Česku oficiálně přiznává roční tržby jen kolem 300 milionů korun, do státní kasy odvádí v průměru necelých deset milionů, pozn. red.) „Čas na to byl už dávno. O tom není pochyb. Na druhé straně se to snadno řekne, ale složitější je to udělat. Donedávna ještě neexistovalo, aby velké mezinárodní firmy měly tak silné postavení. Čím je firma silnější, tím je to hůř realizovatelné.“
Dá se toho vůbec docílit?
„To není jenom boj Česka, ale celého světa. Musí tady dojít k dohodě a ve chvíli, kdy se spojí část světa, tak v zájmu technologických firem nebude, aby bojovaly s celým světem. Jelikož jde hlavně o americké firmy, tak bude důležité se dohodnout s USA. Evropa v tomhle nějaké kroky sama přijmout nemůže.“
Je to i tím, že některé mediální společnosti jsou těmto firmám nějak zavázané?
„Je to hlavně tím, že Google a Facebook, dnes firma Meta, mají nekonečné finanční možnosti, třeba pokud jde o právníky, a tím se některá rozhodnutí prodlužují. Třeba z hlediska médií je požadavek na Google, aby za obsah, který šíří, redakcím platil, jelikož za to má peníze z reklamy. Google to dlouho odmítal a nakonec přistoupil s některými médii na dohodu, že jim nějaké peníze poskytovat bude. Ve srovnání s tím, co by média získala, kdyby Google neexistoval, jsou to sice velmi malé peníze, ale tímhle způsobem se nějaká vůle kritizovat technologické firmy snižuje. Ve skutečnosti je to na politicích, aby tu situaci řešili a nastavili adekvátní podmínky.“
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Pro dnešek zprávy z války na Ukrajině končíme.
Vedení ukrajinské Doněcké oblasti, kde se dlouhodobě odehrávají nejtěžší boje s ruskou armádou, dnes upozornilo, že do Pokrovsku už se nedostane humanitární ani zdravotnická pomoc. Informoval o tom server Ukrajina. K Pokrovsku se od jihu blíží ruská vojska.
Šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin řekl, že v Pokrovsku, který měl před začátkem ruské invaze asi 60 000 obyvatel, zůstává 1370 lidí. „Dojet do města je prakticky nemožné, proto se tam vydáváme jedině s vojáky a prosíme je, aby pomohli s evakuací lidí,“ řekl Filaškin. „Není možné do města dovézt humanitární ani zdravotnickou pomoc. Nepřítel téměř každý den ostřeluje a ničí město Pokrovsk,“ uvedl také.
Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše dnes list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v dnešním telefonátu sdělil evropským lídrům.
Poradcem premiéra pro média jste od ledna. Jaká bude strategie pro boj s dezinformacemi?
„Vůči dezinformacím je třeba bojovat a není to jeden směr. Začíná to u výchovy k mediální gramotnosti, aby lidé chápali, co jsou vlastně informace. V době před internetem byla situace mnohem přehlednější. Lidé si koupili noviny, zapli televizi. Dneska se smyly hranice. Lidé si neuvědomují, že na internetu je rozdíl mezi stránkami profesionálního média a facebookovou stránkou, kde někdo šíří bludy. Nástup internetu oslabil profesionální média a co bylo standardem dřív, že článek prošel řadou ověření, tak na to už redakce nemají peníze. Řešením tohoto problému je i to, aby stát podporoval profesionalitu a pluralitu médií. Další směr je věnovat se dezinformacím a vyvracet je. Je zapotřebí to nepodceňovat, přinášet důkazy, upozorňovat na to, že jde o dezinformační prostředky. To jsou hlavní cesty.“
Vyčlení na tento boj vláda v budoucnu nějaké peníze?
„To je dobrý dotaz. Jsme na začátku roku, rozpočet byl připraven minulou vládou, seškrtán současnou vládou. Zároveň se stále řeší covid a válka na Ukrajině. Já věřím, že stát na to prostředky vyčlení. Ale v tuhle chvíli to není úplně na stole.“
