9°C
„Jsem v šoku.“ Rusové se připravují na hospodářské těžkosti. Rubl i HDP padá, ceny rostou
Inflace, nezaměstnanost, embarga, nedostatek hotovosti, drahé úvěry, výpadky zboží i surovin, pád rublu… Mezinárodní sankce za vpád na Ukrajinu tvrdě doléhají, Rusové se chystají na hospodářskou recesi, jakou nepamatují od bouřlivých 90. let, píše server Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL).
Ještě před třemi měsíci kalkuloval Mezinárodní měnový fond Rusku slušný výhled, růst HDP o 2,8 % za letošek a 2,1 % za rok 2023. Teď je budoucnost černá: Podle analytika citovaného Rádiem Svobodná Evropa by se mohla ekonomika zbrzdit o 10 %.
Invaze na Ukrajinu 24. února vyvolala smršť nevídaných sankcí, jež rychle Rusko izolují od Západu a tvrdě dopadají na tamní ekonomiku. Rubl se propadl na rekordní minima, centrální banka zvýšila úrokovou sazbu na 20 %, blízko maximu za poslední dvě dekády. Zahraniční firmy prchají ze země, která je náhle považována za mezinárodního vyvrhele.
13:48
Dnes
Dodávky amerických balistických střel dlouhého doletu ATACMS Ukrajině nijak nezmění výsledek konfliktu, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na středeční prohlášení amerických představitelů, podle kterých Ukrajina minulý týden k bombardování vojenského letiště na Ruskem anektovaném Krymu použila tyto americké střely.
„Spojené státy jsou do tohoto konfliktu přímo zapojeny. Zásadně to nezmění výsledek speciální vojenské operace, svého cíle dosáhneme, ale samotné Ukrajině to způsobí další problémy,“ uvedl podle agentury TASS Peskov.
12:44
Dnes
„Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něho musí vstříc hrozbám Ruska, Číny i na Blízkém východě zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii.
12:02
Dnes
Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.
Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.
FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.
Lidé po celém Rusku se snaží sehnat hotovost, aspoň rubly, když už ne západní měny, a rychle nakoupit dovozové spotřební zboží jako počítače a telefony, než z pultů a skladů nadobro zmizí nebo zdraží do neúnosných výšek.
Putin od chaosu k chaosu
Vladimir Putin vládu převzal poslední den roku 1999 a vybudoval si image zachránce země otřesené pádem komunismu a rozpadem Sovětského svazu, který po chaosu 90. let přinesl hospodářskou stabilitu. Teď je tento obraz v ohrožení.
„Vrátili jsme se do 90. let, možná do ještě horšího období,“ napsala na sociální síť Elvira, matka dvou dětí ze sibiřského Surgutu, bohatého ropného města. „Ale co naděláte, taková je doba.“
Sankce zmrazily výraznou část rezerv zahraničních měn, co měla ruská centrální banka na Západě. Omezilo to její schopnost chránit kurz rublu; ten tak 28. února spadl až na rekordních 121 rublů za dolar, pak se trochu vrátil. Od října, kdy Rusové pod záminkou vojenských cvičení začali poblíž Ukrajiny koncentrovat vojska, ztratil rubl víc než třetinu hodnoty, jak uvedla agentura Bloomberg.
Daleko víc než Západ zasáhne Rusy v následujících měsících inflace, analytička moskevské Alfa Bank Natalja Orlova očekává i 30 %. „Mé rubly ztratí hodnotu. Ceny porostou, ale platy zřejmě ne,“ svěřil se internetové televizi Current Time realitní makléř z Kaliningradu.
Zdražování bude pomalejší proces, zato v těchto dnech mají obyvatelé Ruska problém zaplatit, i když peníze na kontě mají. Mimo jiné v důsledku zablokování platebních aplikací Google a Apple, tedy na velké většině chytrých telefonů (systémy Android a iOS).
„Platební aplikace na mém telefonu dnes přestala fungovat – v obchodě jsem nemohl zaplatit. Tak jsem šel pro peníze do bankomatu,“ popsal serveru Siberia.Realities Nikolaj z Tomsku.
Na šéfa Apple Tima Cooka přímo apeloval ukrajinský vicepremiér Mychajlo Fedorov: „V roce 2022 je moderní technologie možná nejlepší odpovědí na tanky a raketomety,“ napsal mu ve veřejném dopise. „Jsme si jistí, že takové akce budou motivovat mladou a aktivní populaci Ruska, aby proaktivně zastavila ostudnou vojenskou agresi.“
Vedle platební karty v mobilu nefungoval ani přístup k internetovému bankovnictví z iPhonu.
Oleg v burjatském Ulan-Ude poblíž Bajkalu musel obejít několik bankomatů, než konečně obdržel hotovost. „Slyšel jsem, že debetní karty nemusejí fungovat, tak jsem si řekl, že to bude jistější,“ svěřil se pro pro RFE/RL. A slyšel dobře, firmy Visa i Mastercard, největší poskytovatelé platebních karet, zablokovaly transakce bankám, jež jsou na seznamu západních sankcí, informoval v úterý server CNBC.
Základní úroková sazba 20 % znamená pro běžné lidi nemožnost vzít si hypotéku. To povede k problémům ve stavebnictví a realitách. „Kvůli politické situaci se moje obchody hroutí,“ uvedl kaliningradský makléř.
Trable očekávají nejrůznější odvětví. Technologické sankce mají postihnout hlavně vojenskoprůmyslový komplex, ale dotknou se celé ekonomiky. Například automobilek. V Kaliningradu továrna Avtorotor vyrábí auta zahraničních značek – BMW, Kia, Hyundai - a zaměstnává dva tisíce lidí přímo, ale prý až třicet tisíc, když se připočtou subdodavatelé. „Podle mě prostě zavřou,“ soudí analytik Solomon Ginzburg, jak řekl pro RFE/RL.
Kamiony na hranicích
Západní firmy se z ruského trhu stahují, ať už přímo kvůli sankcím, nebo kvůli negativnímu dopadu na jejich image na Západě. „Společnosti s Ruskem už nebudou spolupracovat, neboť je to politicky toxické,“ vysvětluje ekonomka Elina Ribakova. „Země v zásadě přechází od jedné ekonomické struktury k naprosto odlišné, uzavřené.“
Důsledky války a sankcí rozvrací dohodnuté obchody. „Ceny za barvy a další potřeba jistě porostou. Je děsivé hádat, jak moc,“ říká majitelka salonu krásy v Agnarsku Alina. „Zkušenosti z předchozích pádů kurzu ukazují, že rozhodně porostou,“ dodává s tím, že náklaďáky se zbožím se navíc zasekly na hranicích.
Výrobci musejí supermarketům ohlašovat zdražení dva měsíce dopředu. Jenže teď při náhlém zdražování kvůli kurzu rublu? „Jsem v šoku,“ řekl pro Siberia.Realities Aleskandr, který v Tomsku vlastní velkou potravinářskou firmu. Pro něj se zdraží dovážené obaly a další komponenty; musí to vykrýt ze svého. „Jsem proti válce na Ukrajině. Proč bylo nutné podniknout tuto drastickou akci a přivodit tento šílený ekonomický propad? Měli se nějak dohodnout,“ odsuzuje Aleksandr.
Video Co dělat, pokud máte peníze ve Sberbank?
Video se připravuje ...
Témata:
Související
