Putinův další možný cíl: Hrozí útok i Moldavsku kvůli ruským jednotkám v Podněstří?!
Ukrajina čelí největší koncentraci vojenských sil v Evropě za mnoho desetiletí a zatím se úspěšně brání. Málo se však hovoří o dalším ruském kontingentu, který se naopak nachází u jihozápadních hranic Ukrajiny: V separatistickém regionu Podněstří, kde ruské vojsko pomohlo povstalcům proti vládě Moldavska, připomíná Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko navíc v televizi ukázal mapu, podle které se zdá, že by ruští vojáci z Ukrajiny mohli pokračovat dál.
Ruská invaze na Ukrajinu šokovala celý svět. Zatímco většina světa fandí ukrajinské armádě, řada států posílá zemi vojenské vybavení a občané se ve velkém skládají na pomoc ukrajinským uprchlíkům, jeden z ukrajinských sousedů sleduje postup ruské armády s napětím. Alexandr Lukašenko, diktátor Běloruska a spojenec Vladimira Putina, totiž v televizi ukázal invazní mapu, která naznačuje, že ruská armáda by se mohla zastavit až v Podněstří, separatistické republice na území Moldavska, které je jihozápadním sousedem Ukrajiny.
Běloruský diktátor překvapil svět a možná i své spojence v Moskvě, když se rozhodl v televizi ukázat zasedání své bezpečnostní rady. Na tom rozebíral mapu, která zřejmě ukazovala plány ruské invaze na Ukrajinu včetně hlavních cílů a směrů postupu ruské armády.
Nad záběry mapy ovšem zpozornělo především Moldavsko. Jedna ze šipek ukazující plánovaný postup vojáků totiž směřuje od ukrajinské Oděsy na území Podněstří. To je separatistickou republikou na území Moldavska, na kterém vyhlásilo nezávislost krátce po jeho vzniku.
Moldavsko je v pohotovosti
Moldavsko, které má asi dva a půl milionu obyvatel, je v pohotovosti od začátku konfliktu na Ukrajině. Jen za první týden bojů totiž do země přišlo několik tisíc uprchlíků.
Navíc je na jeho území separatistické Podněstří, kde působí i jednotky z Ruska. To, že se Moldavsko objevilo na mapě s údajnými plány ruského útoku na Ukrajinu tak vyvolalo řadu pochybností a Moldavské ministerstvo si proto předvolalo Běloruského velvyslance, po kterém požadovalo vysvětlení.
O situaci promluvil i moldavský velvyslanec v USA Eugen Caras pro Fox News. Podle něj Běloruští zástupci označili mapu, která naznačovala invazi do podněstří za chybu tamního ministerstva obrany.
Moldavsko i tak zůstává v pozoru. „Nikdo si nemůže být jistý, co přijde v další fázi. Staneme se cílem, nebo ne? V současnosti se zdá, že cílem nejsme,“ komentoval to Caras. Dodal ovšem, že není schopný předpovědět, co se stane za týden.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský prezident Vladimir Putin odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku. Poukázal v této souvislosti na pokračující hospodářský růst, nízké zadlužení a diverzifikaci ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Putin při svém pátečním projevu na ekonomickém fóru v Petrohradu reagoval na prohlášení moderátora, že věrohodné zprávy naznačují, že válka „zabíjí“ ruskou ekonomiku. „Jak jednou řekl jeden velmi známý spisovatel: Zprávy o mé smrti jsou nesmírně přehnané,“ uvedl Putin, který tak citoval amerického spisovatele Marka Twaina. „Někteří odborníci a experti poukazují na riziko stagnace, nebo dokonce recese. To bychom neměli za žádných okolností připustit,“ řekl rovněž ruský prezident.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Podněstří - neuznaná republika s podporou Ruska
V Podněstří má už tři dekády Rusko víc než tisícovku vojáků. Zatímco Moldavané mluví rumunsky, v Podněstří převažují ruští mluvčí – kteří se obávali, že po pádu SSSR se země připojí k Rumunsku. Roku 1990 tak na Moldavsku vyhlásili nezávislost, po dvou letech následovala pětiměsíční válka, v níž padla asi tisícovka lidí. Od roku 1992 platí příměří, ale plně vyřešit zamrzlý konflikt se dodnes nepodařilo. Jednání probíhají hlavně ve formátu 5+2: Moldavsko a Podněstří coby strany konfliktu, Rusko, Ukrajina a OBSE jako mediátoři; EU a USA mají status pozorovatelů.
Region je vklíněn mezi Ukrajinu a vlastní Moldavsko, od kterého ho dělí řeka Dněstr. Žije v něm nějakých 450 tisíc lidí, možná méně (ve zbytku Moldavska 2,6 milionu). Platí vlastním podněsterským rublem. Velmi výrazná je tam nostalgie po komunistických/sovětských časech, včetně spousty Leninových soch.
Leninova socha před budovou Nejvyššího sovětu, Tiraspol, Podněstří:
Žádná země neuznala Podněstří za nezávislý stát, ani Rusko. Podobně jako v případě separatistických republik na východě Ukrajiny však Moskva nabízí tamním obyvatelům ruské pasy, od roku 2002 jich vydala na 200 tisíc.
Ruské jednotky přišly do Podněstří brzy po podepsání příměří, Moskva je označila za mírové síly. Není jasné, kolik vojáků to přesně je, odhaduje se 1200-1500. K jejich úkolům patří i střežit největší muniční sklad východní Evropy; podle Organizace pro světový mír se v Cobasně, dva kilometry od hranic s Ukrajinou, skladuje 22 tisíc tun nábojů a vojenské techniky. Moldavsko i OBSE vyzývalo Rusy, ať výzbroj odvezou nebo zlikvidují, ale k velkému posunu nedošlo.
Stejně tak Moskva nedávno odmítla výzvy od NATO a USA, ať odvelí své jednotky z Podněstří a Krymu a také z dvou separatistických regionů Gruzie - Jižní Osetie a Abcházie, které podpořila ve válce roku 2008, a dokonce uznala za nezávislé státy. Výměnou Západ sliboval jednání o omezování zbraní v Evropě. Rusko odmítlo, jednotky v Podněstří prý jsou potřeba k ochraně ruských občanů i jako bezpečnostní pojistka, aby se zase nerozhořely boje.
Samozvaný stát Podněstří si také vydržuje armádu, odhadem 4000 až 7500 vojáků. Roční vojna je povinná, mnohé brance musí nutit násilím. „Vojáky velmi často bijí, ponižují i vydírají o peníze,“ popsal pro RFE/RL Alexandru Rjavitin, který roku 2015 dezertoval, přeplaval Dněstr a našel pomoc v Kišiněvě, moldavském hlavním městě. „Bažanty napřed zlomí a zesměšňují. Když přijdete bez peněz, výprask je zaručen,“ uvedl a předvedl jizvu po bajonetu, který mu do ruky zapíchl opilý nadřízený.
Podobné další příběhy vykreslila kniha Larisy Kalikové, aktivistky z Podněstří, kterou podpořila česká humanitární organizace Člověk v tísni.
„V současnosti nevidíme žádné neobvyklé aktivity v Podněstří, ale obáváme se, že se to může změnit,“ řekl v rozhovoru pro Foreign Policy moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu. „Po stažení ruských jednotek z moldavského území voláme neustále.“
