Ruská televizní válka proti Ukrajině: Propaganda jede už roky na plné obrátky
Pokud by Rusko skutečně zaútočilo na Ukrajinu, mnoho Rusů by jistě nebylo překvapeno. Státní média k tomu už léta připravovala půdu, nazývala Ukrajince „nacisty“ a sousední zemi vykreslovala jako nepřátelský stát, píše Deutsche Welle.
Přípravy útoku na Ukrajinu nejsou tématem ruské státní televize. Kyjev zde vystupuje jako agresor a západní varování jsou odmítána jako „rusofobní panika“, upozorňuje Frankfurter Allgemeine Zeitung. Kdo chce vědět, jak se mají Rusové dívat na situaci v ukrajinském konfliktu podle přání těch u moci, je na správné adrese u Dmitrije Kiseljova. V neděli večer uvádí 67letý moderátor státní televize, který se neúspěšně odvolal proti svému zařazení na sankční seznam EU, „Zprávy týdne“, jež převracejí západní interpretaci událostí.
Podle Kiseljova manévr ukrajinských ozbrojených sil, který má reagovat na cvičení ruských ozbrojených sil v Bělorusku, nevypadá jako obranný manévr. Kyjev podle něho spíše připravuje útok na samozvané republiky Doněck a Luhansk a Donbas má být „očištěn od všeho ruského“. „Tisíce pokojných občanů mučených a bestiálně zabitých“, uvádí Kiseljov svůj příspěvek, v němž jsou vidět fotografie mrtvol. Není však jasné, kdy a kde byly pořízeny.
Chtějí občané Ruska válku proti Ukrajině? To je otázka, která visí ve vzduchu od té doby, co se ruské jednotky rozmístily na ukrajinské hranici. A je to také dotaz, který je pro Denise Volkova nápadně citlivý. Než odpoví, chvíli přemýšlí. „Na to jsme se Rusů neptali,“ řekl Deutsche Welle průzkumník renomovaného moskevského sociologického centra Levada. „To je velmi okrajový postoj. Možná by někdo takhle mohl uvažovat, ale je velmi málo těch, kteří to opravdu otevřeně chtějí a volají po tom.“
V ruských médiích však toto téma není tabu – naopak. Oslnivý pravicový populista a poslanec Vladimir Žirinovskij, vítaný host politických diskusních pořadů, už roky veřejně uvažuje o útoku na Ukrajinu. Naposledy v novinovém rozhovoru na konci prosince obhajoval použití „vojenské síly“, pokud Ukrajina nereaguje na ruské požadavky, jako je vzdání se členství v NATO.
Před několika lety Žirinovskij v pořadu státního kanálu Rossija-1 fantazíroval o svržení jaderné bomby na oficiální rezidenci tehdejšího ukrajinského prezidenta Petra Porošenka v Kyjevě. Na sociálních sítích existují také bojové hry. „Je čas znovu osvobodit Ukrajinu,“ napsal nedávno na Twitteru ruský novinář.
Jak rozšířené jsou takové nálady v ruské společnosti, není jasné. Ne všichni ze zhruba 7,5 procenta voličů, kteří ve volbách do Dumy v září 2021 hlasovali pro Žirinovského stranu LDPR, by uvítali válku proti Ukrajině.
Volkov zná další čísla, která ho nutí přemýšlet; 36 procent Rusů považuje za „dost pravděpodobné“, že by současné napětí mohlo vést k válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Další čtyři procenta dokonce považují takovou válku za „nevyhnutelnou“ podle průzkumů centra Levada z konce roku 2021. „To je více než obvykle. Číslo v poslední době vzrostlo,“ říká Volkov.
„Většina nechce válku, bojí se jí, ale je tu pocit, že je blízko,“ vysvětluje průzkumník veřejného mínění. Odpovědnost leží na Západě: Pokud by došlo k válce s Ukrajinou, každý druhý Rus by vinil USA a země NATO, 16 procent by pak obvinilo Ukrajinu. Rusko by naopak bylo válečným štváčem jen pro čtyři procenta, upozorňuje pro Deutsche Welle.
Ukrajina jako trvalé téma ruských médií
Tyto názory odrážejí obraz, který už léta koluje ruskými médii a zejména státní televizí. „Téma Ukrajina a možná válka se k občanům dostává prostřednictvím televize, která je pro dvě třetiny Rusů nejdůležitějším zdrojem informací,“ vysvětluje Volkov.
Ukrajina je už léta stálým tématem ruské televize. Intenzivní zpravodajství začalo po vítězství „oranžové revoluce“ v roce 2004, kterou Kreml vnímá jako Západem inspirovaný státní převrat. Do té doby byli Ukrajina a Ukrajinci stále považováni za „strategické partnery“ a „bratry“. Dalším zlomem byla válka Ruska proti Gruzii v roce 2008, ve které Kyjev podpořil Tbilisi. Krátce nato přišla myšlenka války na Ukrajině do ruského, ale i ukrajinského mediálního prostoru. Vyšlo několik knih, které prorokovaly „pád ukrajinského projektu“ (totiž samostatného státu). V té době to však ještě vypadalo, že se jedná o bláznivý výplod.
Ochrana „Rusů“ na východní Ukrajině
V období před anexí Krymu v roce 2014 byla Ukrajina tématem všech kanálů v Rusku. Stejně jako v roce 2004 byly opoziční protesty prezentovány jako státní převrat. Do popředí se stále více dostávaly zprávy o údajném nebezpečí pro rusky mluvící Ukrajince. Toto nebezpečí bylo vykonstruované, nedocházelo totiž k útokům ani vážným výhrůžkám. Pro prezidenta Vladimira Putina to však byl důvod k anexi. Šéf Kremlu poté svůj krok vysvětloval tím, že chce chránit Rusy.
Od té doby je zpravodajství o Ukrajině jedním z ústředních témat, hned po ruské vnitřní politice. Mnoho pozorovatelů v Rusku, ale i v zahraničí si lámalo hlavu nad pozadím tohoto vývoje. Při zpětném pohledu to vypadá jako snahu zajistit, aby bylo veřejné mínění v případě konfliktu v pohotovosti.
Důležitou součástí mnoha talk show jsou ukrajinští „experti“, kteří jsou uráženi a nazýváni „idioty“. Základní teze se už léta nemění: Ukrajina je slabý, rozvrácený stát, v němž ukrajinští „nacisté“ určují agendu, loutka Západu a nepřítel Ruska. Výsledkem je únava z Ukrajiny, které si všímají i průzkumníci jako Volkov. Navíc je Ukrajina v průzkumech na seznamu států nepřátelských k Rusku na druhém místě za USA a před Velkou Británií.
V současné krizi je v ruských médiích opět patrné volání po ochraně „Rusů“ na Ukrajině. Týká se to rusky mluvících Ukrajinců na jihu a východě země a především obyvatel separatistických republik Doněck a Luhansk. Od roku 2019 jich statisíce dostaly ruské občanství. Prezident Putin koncem prosince poprvé hovořil o příznacích „genocidy“ na východní Ukrajině. Separatisté již oznámili, že možná požádají Rusko o vojenskou pomoc. Byl by to vývoj, který by v ruských médiích padl na úrodnou půdu, uzavírá Deutsche Welle.
proč je zavřena diskuze, rusky miliardar prepadl pres zabradli?