Zakažte Rusům online hraní na PlayStation a Xboxu, prosí herní giganty ukrajinský vicepremiér
Zatímco na Ukrajině zuří válečný konflikt, ostatní země se do něj nechtějí zapojit. Na invazivní Rusko ale uvalují jednu sankci za druhou, ať už jde o zmražení bankovních účtů nebo uzavření vzdušeného prostoru pro jeho letadla. Ukrajinský vicepremiér Michail Fjodorov nyní oslovil veřejně společnosti Sony a Microsoft, aby se sankcemi pomohly i v herním světě.
Fjodorov oslovil herní giganty s prosbou, aby pomohly se sankcemi prostřednictví svých konzolí. „Jste si rozhodně vědomi, co se děje na Ukrajině právě teď. Rusko vyhlásilo válku nejenom Ukrajině, ale veškerému civilizovanému světu. Pokud podporujete lidské hodnoty, měli byste odtrhnout ruský trh,“ napsal na twitteru.
Ukrajinský vicepremiér od společností žádá, aby ruským hráčům zablokovaly možnost online hraní a připojení se s konzolemi PlayStation 5 a 4, Xbox Series X/S a Xbox One k internetu. To by znamenalo, že by nemohli hrát po síti žádné hry a nejenom to. I řada singleplayerových her dnes vyžaduje ke spuštění připojení k internetu.
Konec e-sportu v Rusku?
Fjodorov dále žádá všechny organizátory e-sportovních klání, aby Rusko bylo vyřazeno ze všech soutěží. Přání Fjodorova ohledně herní izolace od světa se přitom netýká pouze země, která okupuje Ukrajinu. Fjodorov žádá jejich uvalení i na Bělorusko, které otevřeně Rusko podporuje a umožňuje mu k invazi využívat své území.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
