Děti prchající před válkou míří do českých škol. V pondělí se pro ně otevřou ukrajinské jednotřídky
Se zuřícím konfliktem v zádech prchají do Česka ukrajinské matky s dětmi, občas doprovázené též prarodiči. Aby se u nás ukrajinští školáci co nejrychleji aklimatizovali, představilo Ministerstvo školství nový projekt ukrajinských jednotřídek. Bude v nich probíhat výuka v ukrajinském jazyce s ukrajinskými vyučujícími. V pondělí se zapojí první tři školy, jedna v Praze a dvě v Brně. Na jednu třídu vyjde pět až dvacet dětí.
Projekt připravilo Velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny. Řeší se v něm umístění ukrajinských dětí do vybraných škol České republiky. Byl zajištěn převoz učebnic ze západní Ukrajiny do Česka, kde se budou distribuovat do jednotlivých škol. Jednotřídky pomohou dětem se rychleji aklimatizovat. „Budeme pomáhat, jak můžeme, jste naši bratři,“ uvedl na tiskové konferenci ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Děti za časů války
„V důsledku války jsou nejvíce postiženy děti. Válka je bohužel může ovlivnit na dlouhou dobu. Mám na mysli psychické problémy. Slyšely ostřelování raketami a exploze,“ řekl k tomu ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Ambasáda se do projektu zapojí ve spolupráci s ukrajinskou menšinou.
„Předpokládá se, že v budoucnu se k nám dopraví děti samy. Muži šli do boje a také některé matky zůstaly na Ukrajině. Pracují například ve státní sféře nebo v nemocnicích,“ komentuje Veronika Pavlová z nadačního fondu Děti Ukrajiny. Proto bude ukrajinským žákům nabídnuta psychologická pomoc. Projekt má ambice přesahu i do volnočasových aktivit. „Chceme zajistit, aby jejich výchova nebyla vojnová, ale stejná jako na Ukrajině,“ dodává.
Odpověď Ministerstva školství
Momentálně eviduje Ministerstvo školství na českém území stovky ukrajinských dětí. „Nicméně Schengenskou hranici tento týden přešlo okolo 800 tisíc lidí,“ říká ministr školství. Někteří váleční uprchlíci zůstali v Česku, jiní pokračovali do dalších zemí. Podle ministra školství však může do Česka přijít z Ukrajiny až půl milionu lidí. Do všech českých škol proto poslalo ministerstvo manuál k tomu, jak postupovat v čase války na Ukrajině. Materiály budou zveřejněny též na webu ministerstva.
Jestliže do Česka dorazí okolo půl milionu lidí, předpokládá někdejší rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, že by mezi nimi bylo 100 000 dětí. „Projekt začne v pondělí na třech školách,“ řekl Zima. Jednou ze škol bude První slovanské gymnázium v Praze 1, další dvě leží v Brně. Ve třídě se počítá s 5 až 20 žáky. Všechno ostatní je v řešení. „Projekt momentálně funguje teprve asi 55 hodin,“ dodal Zima.
Praha a ukrajinské malotřídky
První pražská ukrajinská třída přijme v pondělí 7. března do dvaceti ukrajinských žáků. Přesné číslo však bývalý rektor Univerzity Karlovy nesdělil. Paní ředitelka 1. Slovanského gymnázia z Prahy 1 Taťjana Pergler je prý připravena v případě velkého množství dětí dále pomáhat. „Budeme v jednání s magistrátem. Odpoledne budu hovořit s kolegy, jestli mají pražská data. Pražských škol bude v projektu více,“ odpovídá na otázku Blesku někdejší rektor UK.
V řádech dnů až několika týdnů se ve velkých městech otevřou další jednotřídky. Případně v obcích s velkým počtem Ukrajinců. „Určitě jich budou desítky. Bude se nejprve jednat o velká krajská města a obce s největším počtem ukrajinských dětí,“ dodává Tomáš Zima. Například v Brně řeší i předškolní vzdělávání. Projekt je stále v plenkách. „Moudřejší budeme o víkendu,“ komentuje na závěr Tomáš Hladík, první náměstek primátorky Brna.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie.
Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury.
Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
