Děti prchající před válkou míří do českých škol. V pondělí se pro ně otevřou ukrajinské jednotřídky
Se zuřícím konfliktem v zádech prchají do Česka ukrajinské matky s dětmi, občas doprovázené též prarodiči. Aby se u nás ukrajinští školáci co nejrychleji aklimatizovali, představilo Ministerstvo školství nový projekt ukrajinských jednotřídek. Bude v nich probíhat výuka v ukrajinském jazyce s ukrajinskými vyučujícími. V pondělí se zapojí první tři školy, jedna v Praze a dvě v Brně. Na jednu třídu vyjde pět až dvacet dětí.
Projekt připravilo Velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny. Řeší se v něm umístění ukrajinských dětí do vybraných škol České republiky. Byl zajištěn převoz učebnic ze západní Ukrajiny do Česka, kde se budou distribuovat do jednotlivých škol. Jednotřídky pomohou dětem se rychleji aklimatizovat. „Budeme pomáhat, jak můžeme, jste naši bratři,“ uvedl na tiskové konferenci ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Děti za časů války
„V důsledku války jsou nejvíce postiženy děti. Válka je bohužel může ovlivnit na dlouhou dobu. Mám na mysli psychické problémy. Slyšely ostřelování raketami a exploze,“ řekl k tomu ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Ambasáda se do projektu zapojí ve spolupráci s ukrajinskou menšinou.
„Předpokládá se, že v budoucnu se k nám dopraví děti samy. Muži šli do boje a také některé matky zůstaly na Ukrajině. Pracují například ve státní sféře nebo v nemocnicích,“ komentuje Veronika Pavlová z nadačního fondu Děti Ukrajiny. Proto bude ukrajinským žákům nabídnuta psychologická pomoc. Projekt má ambice přesahu i do volnočasových aktivit. „Chceme zajistit, aby jejich výchova nebyla vojnová, ale stejná jako na Ukrajině,“ dodává.
Odpověď Ministerstva školství
Momentálně eviduje Ministerstvo školství na českém území stovky ukrajinských dětí. „Nicméně Schengenskou hranici tento týden přešlo okolo 800 tisíc lidí,“ říká ministr školství. Někteří váleční uprchlíci zůstali v Česku, jiní pokračovali do dalších zemí. Podle ministra školství však může do Česka přijít z Ukrajiny až půl milionu lidí. Do všech českých škol proto poslalo ministerstvo manuál k tomu, jak postupovat v čase války na Ukrajině. Materiály budou zveřejněny též na webu ministerstva.
Jestliže do Česka dorazí okolo půl milionu lidí, předpokládá někdejší rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, že by mezi nimi bylo 100 000 dětí. „Projekt začne v pondělí na třech školách,“ řekl Zima. Jednou ze škol bude První slovanské gymnázium v Praze 1, další dvě leží v Brně. Ve třídě se počítá s 5 až 20 žáky. Všechno ostatní je v řešení. „Projekt momentálně funguje teprve asi 55 hodin,“ dodal Zima.
Praha a ukrajinské malotřídky
První pražská ukrajinská třída přijme v pondělí 7. března do dvaceti ukrajinských žáků. Přesné číslo však bývalý rektor Univerzity Karlovy nesdělil. Paní ředitelka 1. Slovanského gymnázia z Prahy 1 Taťjana Pergler je prý připravena v případě velkého množství dětí dále pomáhat. „Budeme v jednání s magistrátem. Odpoledne budu hovořit s kolegy, jestli mají pražská data. Pražských škol bude v projektu více,“ odpovídá na otázku Blesku někdejší rektor UK.
V řádech dnů až několika týdnů se ve velkých městech otevřou další jednotřídky. Případně v obcích s velkým počtem Ukrajinců. „Určitě jich budou desítky. Bude se nejprve jednat o velká krajská města a obce s největším počtem ukrajinských dětí,“ dodává Tomáš Zima. Například v Brně řeší i předškolní vzdělávání. Projekt je stále v plenkách. „Moudřejší budeme o víkendu,“ komentuje na závěr Tomáš Hladík, první náměstek primátorky Brna.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
