Přestože se může zdát, že Vladimir Putin zůstal během invaze na Ukrajinu sám proti světu, ještě stále má několik spojenců a podporovatelů. Většinou jde o lídry režimů z Latinské Ameriky nebo arabského světa, které Rusko potřebují. Buď se neodváží vystoupit proti agresi vůči Ukrajině a jsou k ní navenek neutrální, nebo ji naopak rovnou schvalují. Ozývají se i hlasy ohledně toho, že Západ Putina vyprovokoval. Běloruský pezident Lukašenko či čečenský vůdce Kadyrov jsou jasní spojenci, nepřekvapí, že v našem přehledu nechybí ani vůdce KLDR Kim Čong-un. Kdo dál je s Putinem za dobře a na straně Ruska?
Nejen Lukašenko a Kadyrov: 12 podporovatelů a přisluhovačů agresora Putina ve válce s Ukrajinou
1.Zpochybňovači na straně Putina
Ruský ministr zahraničí Lavrov ve středu uvedl, že nevylučuje, že "někdo chtěl, aby Rusko uvázlo v uměle vytvořeném konfliktu" na Ukrajině a zároveň obvinil z jeho vytvoření Západ. Pochybné a kontroverzní zprávy o tom, že útok na Ukrajinu zapříčinila Severoatlantická aliance, nešíří však jen Putin, Lavrov a jim blízcí.
Proruská propaganda se dostala mnohem dál, na „zesměšňování a porušování dohod z Minsku ze strany NATO, podporované Spojenými státy americkými,“ si stěžuje mimo jiné i vůdce Venezuely a Putinův blízký spojenec Nicolás Maduro.
„Rusko má právo čelit expanzivnosti NATO,“ tvrdí syrský prezident Bašár al-Asad. Také podle Kuby má Rusko „právo se bránit," zatímco USA vedou protiruskou kampaň. Kdo se během ruské invaze na Ukrajinu postavil za agresora Putina a domnívá se třeba to, že Rusko konečně navrátilo svět do rovnováhy?
2.Sýrie: Bašár al-Asad
25. února, den po jeho invazi na Ukrajinu, telefonoval s Vladimirem Putinem syrský prezident Bašár al-Asad. Vyjádřil „silnou podporu ruské speciální vojenské operaci,“ napsalo ruské velvyslanectví na Srí Lance na svém Twitteru.
Jak uvedla Al-Džazíra, syrský prezident řekl Putinovi, že ruská invaze je „nápravou historie a obnovením rovnováhy, kterou svět ztratil po rozpadu Sovětského svazu“.
„Sýrie stojí na straně Ruské federace na základě svého přesvědčení, že její pozice je správná. Rusko má právo čelit expanzivnosti NATO,“ dodal al-Asad.
Během hovoru s Putinem měl také odsoudit „hysterický“ postoj USA a NATO ke konfliktu. Západní státy podle něj nesou „odpovědnost za chaos a krveprolití v některých částech světa“. Obvinil je z používání „špinavých metod na podporu teroristů v Sýrii a nacistů na Ukrajině.“
Sýrie je věrná Moskvě od doby, kdy v roce 2015 zasáhla do syrské občanské války a podpořila bojujícího al-Asada proti povstalcům. Díky 63 000 zapojeným ruským vojákům získal zpět ztracené území, doprovázelo to však brutální potlačování protestů, bombardování a ničení země a humanitární krize.
3.Írán: Alí Chameneí
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo z ruské invaze na Ukrajinu Severoatlantickou alianci. „Ukrajinská krize má kořeny v provokativních krocích NATO,“ napsalo íránské ministerstvo zahraničí.
Reagoval také íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který řekl, že v USA vládne „mafiánský režim“. Podle něj se musí Západ z Afgánistánu a „oběti USA“ Ukrajiny ponaučit.
Jak uvedl Times of Israel, Rusko a Írán jsou považovány za dlouhodobé spojence. Rusko je například významným hráčem ve vídeňských jednáních o obnovení jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi.
Přestože Chamení se dále vyslovil pro zastavení války, nebude to podle něj možné bez obeznámení s hlavní příčinou, kterou vidí v politice západních mocností. O Rusku se v projevu nezmínil.
Íránský Prezident Ebrahim Raisi byl minulý týden mezi prvními světovými vůdci, kteří hovořili se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem poté, co nařídil invazi na Ukrajinu.
4.Kuba: Bruno Rodríguez a Miguel Díaz-Canel
Kuba vyjádřila všeobecnou podporu Rusku ještě před zahájením invaze, a to už v prohlášení z 23. února. Uvedla, že USA „už týdny vyhrožují Rusko a manipulují mezinárodním společenstvím ohledně nebezpečí ‚bezprostřední masivní invaze‘ na Ukrajinu.“ Ministr zahraničních věcí země Bruno Rodríguez řekl, že Rusko „má právo se bránit “.
„USA dodaly zbraně a vojenskou technologii, rozmístily vojáky do několika zemí v regionu, uplatňovaly jednostranné a nespravedlivé sankce a vyhrožovaly dalšími odvetnými opatřeními. Zároveň rozpoutaly protiruskou propagandistickou kampaň,“ uvedla Kuba.
Dále Havana vyzvala „Spojené státy a NATO, aby se vážně a realisticky zabývaly opodstatněnými nároky na bezpečnostní záruky Ruské federace.“ Zároveň však přímo neřekla ani to, že ruskou invazi podporuje a vyzvala k míru.
5.Venezuela: Nicolás Maduro
Také Venezuela v čele s Nicolásem Madurem podpořila Rusko. Už ve čtvrtek před zahájením invaze diktátor prohlásil, že jeho země je s Putinem. Přestože vyzvala k diplomatickému řešení, z války viní USA.
„Bolívarovská republika Venezuela vyjadřuje své znepokojení nad zhoršováním krize na Ukrajině a stěžuje si na zesměšňování a porušování dohod z Minsku ze strany NATO, podporované Spojenými státy americkými,“ prohlásila Venezuela.
Nedodržení Minských dohod ze strany USA podle Venezuely porušilo mezinárodní právo a vytvořilo „silné hrozby pro Ruskou federaci, její územní celistvost a suverenitu a také narušilo dobré vztahy s jejími sousedními zeměmi.“
Kromě toho Vladimir Putin a Nicolás Maduro v úterý telefonicky jednali o posílení strategického partnerství mezi Ruskem a Venezuelou. Znovu také diskutovali o Ukrajině a Maduro opět podpořil Rusko.
Putin během hovoru trval na tom, že cílem vojenského útoku bylo „chránit civilní obyvatelstvo" separatistického regionu Donbas a přimět Kyjev uznat ruskou suverenitu nad Krymem, který Rusko v roce 2014 anektovalo a snaha zajistit neutrální a nejadernou pozici Ukrajiny vůči Rusku.
6.Nikaragua: Daniel Ortega
Kromě Venezuely a Kuby je Nikaragua třetím spojencem Ruska v Latinské Americe. Jak řekl její lídr Daniel Ortega: „Vyjádřili jsme lidu Ruska, prezidentu Putinovi naši solidaritu a povzbuzení v tomto boji.“ Zároveň obvinil USA a Evropu, že „využívají Ukrajinu k provokaci Ruska“, které chce podle něj bezpečí.
Ortega byl jedním z prvních světových vůdců, kteří výslovně podpořili ruské jednání vůči Ukrajině. Prohlásil, že podle něj Putin správně uznal dva separatisty a Moskvou kontrolované ukrajinské regiony, donbaský a luhanský, za nezávislé.
„Jsem si jistý, že pokud udělají referendum, jako bylo to na Krymu, lidé budou hlasovat pro připojení území k Rusku,“ uvedl Ortega, dlouhodobý odpůrce vlivu USA ve Střední Americe.
7.Myanmar: Min Aung Hlaing
Myanmarská vojenská vláda už v pátek 25. února uvedla, že ruská invaze na Ukrajinu byla „oprávněná“ a demonstrovala pozici Moskvy jako světové velmoci. Prohlášení zveřejnila také v ruštině. Její mluvčí Zaw Min Tun sdělil, že moskevská armáda „udělala to, co je oprávněné pro udržitelnost suverenity jejich země“.
Moskva je hlavním spojencem a dodavatelem zbraní myanmarským generálům. Minulý rok se Min Aung Hlaing, myanmarský vojenský velitel, setkal v Moskvě s šéfem ruského státního vývozce zbraní Rosoboronexport, aby projednali „potenciální vojenskou technickou spolupráci“.
Později řekl moskevskému ministru obrany, že myanmarská armáda se díky pomoci Ruska „stala jednou z nejsilnějších v regionu“, uvedla ruská tisková agentura TASS podle Al-Džazíry.
8.Čečensko: Ramzan Kadyrov
Ukrajinský vůdce Ramzan Kadyrov se netají tím, že je blízkým spojencem prezidenta Vladimira Putina. Čečensko vyhlásilo nezávislost po rozpadu SSSR v roce 1991, ale po několika ruských vojenských intervencích a dvou čečensko-ruských válkách dnes spadá pod Ruskou federaci.
Kadyrov se sám popisuje jako Putinův „pěšák“. „Prezident (Putin) se rozhodl správně a jeho rozkazy budeme plnit za všech okolností,“ řekl Kadyrov. Sám také naléhal na Ukrajince, aby svrhli “neonacistickou“ vládu Volodymyra Zelenského.
Přestože Kadyrov proklamoval světu neohroženost svých zabijáků, už se přiznal ke ztrátám, které jeho síly na Ukrajině utrpěly. Své muže Kadyrov v zahraničí nasadil už dříve, aby podpořil vojenské operace Kremlu, a to v Sýrii a Gruzii.
9.Bělorusko: Alexandr Lukašenko
Bělorusko se jeví jako velký Putinův spojenec, podle Al-Džazíry však jeho lídr Alexandr Lukašenko přichází o rozhodovací pravomoci ve prospěch Kremlu. A to přesto, že 27. února v zemi proběhlo referendum o ústavních změnách pro posílení Lukašenkovy pozice.
Lukašenko je na Putinovi kvůli oslabené ekonomice a vlastní nelegitimitě závislý a stává se tak spíš jeho loutkou. V podstatě neměl na výběr než invazi podpořit i s riskantními důsledky pro jeho zemi, uvedla Al-Džazíra. Útok na Ukrajinu podle ní potvrdil, že Lukašenko už není vrchní velitel v zemi a až do posledního momentu o termínu útoku ani nevěděl.
Ruské jednotky využily běloruské území jako odpalovací rampu pro invazi, ruská vojenská letadla létají z běloruských letišť. Lukašenko už se podle médií ani nesnaží skrývat, že rozhodnutí o obraně Běloruska jsou nyní přijímána bez jeho přičinění.
Navíc se zdá jako pravděpodobné, že podle Putina Bělorusko nemá právo na existenci stejně tak jako Ukrajina. Naopak by mělo spadat do bývalého Sovětského svazu. Výsledek rusko-ukrajinské války pravděpodobně velmi ovlivní i Lukašenkovu zemi.
10.Severní Korea: Kim Čong-un
Jak uvedl Wall Street Journal, Severní Korea Rusko brání a USA označuje za „největší nebezpečí“. Právě „hegemonickou politiku“ USA považují za hlavní příčinu války na Ukrajině, protože ignorovali „rozumné a spravedlivé“ požadavky Ruska na právně podložené bezpečnostní záruky. Řekl to v úterý severokorejský velvyslanec při OSN. USA a Západ podle Severní Korey ohrožují bezpečnost a územní celistvost suverénních národů.
Diplomat Kim Song prohlásil: „Největším nebezpečím, kterému svět nyní čelí, je povýšenost a svévole ze strany Spojených států a jejich následovníků, které otřásají mezinárodním mírem a stabilitou.“ Mlčení o ruské invazi však Severní Korea prolomila teprve v pondělí.
„Systematicky podkopávají evropské bezpečnostní prostředí tím, že usilují o expanzi Severoatlantické aliance směrem na východ, včetně nestydatého nasazení útočných zbraňových systémů,“ uvedla podle Reuters KCNA, Korejská centrální zpravodajská agentura. Severní Korea dodala, že se současnou americkou politikou podle ní nebude na světě existovat mír.
11.Pákistán: Imran Chán
Pákistánský premiér Imran Chán se jako první setkal s Putinem v době, kdy Rusko zahajovalo invazi na Ukrajinu. Schůzka trvala tři hodiny.
Přestože Chán vyjádřil znepokojení, válku neodsoudil. Ukrajinská krize podle něj nemá nic společného s Pákistánem, který se nechce připojit k žádnému bloku. Do budoucna chce posilovat ekonomické vazby s Ruskem.
Během jejich setkání však měli diskutovat o široké škále problémů, zejména o Ukrajině. Chán podle prohlášení „litoval poslední situace mezi Ruskem a Ukrajinou" a řekl, že Pákistán doufal v odvrácení vojenského konfliktu pomocí diplomacie.
Předseda vlády ale zdůraznil, že konflikt není v žádném zájmu a že rozvojové země by byly v případě konfliktu ekonomicky zasažené nejvíc. Kromě něj se ale žádní jiní světoví vůdci od ruského útoku na Ukrajinu s Putinem osobně nesetkali, uvedla Al-Džazíra.
12.Indie: Naréndra Módí
Indie sice vyloženě nepodporuje Moskvu, zdržela se ale hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti OSN požadující zastavení ruské invaze na Ukrajinu. Podle expertů to znamná, že Indie spoléhá na svého spojence, jde jí především o podporu v oblasti zbraní, energetiky a sousedských konfliktech. Hlasování OSN se zdržela ještě Čína a Spojené arabské emiráty, Rusko rezoluci vetovalo.
Sovětský svaz Indii podporoval už v době studené války, a to například v indicko-pákistánské otázce Kašmíru nebo himalájských hraničních sporech s Čínou, informovala agentura AP.
24. února řekl indický premiér Naréndra Módí Putinovi, že rozdíly mezi Ruskem a NATO se dají vyřešit dialogem a apeloval k zastavení bojů, invazi ale neodsoudil.
„Moskva spolupracuje s Dillí ve vojenské a technické sféře jako s žádnou jinou zemí,“ řekl Putin indickému premiérovi a Indii nazval jako „léta prověřeného přítele“. Mezi ní a Ruskem je navíc podepsaná desetiletá obranná spolupráce.
13.Čína: Si Ťin-pching
Čína se oficiálně nepostavila na žádnou stranu, přestože Putin je její spojenec. Jak uvedla Al-Džazíra, nechce přijít o obchod s Evropou. K invazi ale došlo jen pár týdnů po demonstraci jednoty mezi Putinem a jeho čínským protějškem v Pekingu. Čína tehdy řekla, že obavy Ruska o bezpečnost jsou legitimní a obvinila Spojené státy ze zhoršování napětí.
Obě země se těší skvělým obchodním vztahům kromě toho, co pozorovatelé nazvali „osobní chemií“. Peking uvedl, že neposkytne Moskvě vojenskou podporu, ale posilní obchod, jako je zvýšení dovozu pšenice z Ruska. Kritici tento krok nazvali ekonomickým záchranným lankem pro Putina.
Čínský ministr zahraničí však v pátek zdůraznil, že je potřeba respektovat suverenitu každé země, a vyzval strany k jednání. Podle Al-Džazíry se Rusko a Čína potřebují navzájem, válka ale v Pekingu budí nejistotu, která se liší od představy stabilního světa a společného obchodování.