Putinův ministr promluvil o třetí světové válce: Byla by jaderná a zničující, varuje
Třetí světová válka by podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla jaderná a zničující. Lavrov to uvedl v interview, jehož části zveřejnila televize Al-Džazíra a o kterém informovala ruská tisková agentura TASS. Ministr přitom podle TASS poukázal na údajný výrok amerického prezidenta Joea Bidena, že alternativou k tvrdým sankcím, které Washington uvalil na Moskvu, by byla třetí světová válka. Biden ale ve zmíněném vyjádření dal najevo, že se snaží třetí světové válce zabránit.
„Třetí světová válka bude zničující jadernou válkou,“ řekl podle TASS Lavrov.
Biden v rozhovoru, který v sobotu vysílala americká televize CNN, ohledně sankcí uvedl, že věří, že je to jeden z mála způsobů, jak potrestat Rusko bez riskování války v globálním měřítku. „Máte dvě možnosti. Zahájit třetí světovou válku, jít fyzicky do války s Ruskem, anebo zajistit, aby země, která jedná v rozporu s mezinárodním právem, zaplatila za to, co udělala,“ řekl Biden.
Ruský prezident Vladimir Putin v neděli nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Šlo podle něj o reakci na „agresivní prohlášení“ vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska a na „nelegitimní sankce“, přijímané Západem po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ta představuje největší pozemní vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války.
Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na tiskové konferenci v Bruselu to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte.
Mise PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). První země, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Cílem ruské operace na Ukrajině je podle Lavrova odzbrojit sousední zemi. „Rusko nedovolí Ukrajině získat jaderné zbraně,“ prohlásil.
Kyjev se jaderných zbraní, které zdědil po rozpadu Sovětského svazu, zřekl výměnou za bezpečnostní záruky, které mu poskytly USA, Británie a Rusko. Moskva nyní tvrdí, že Ukrajina disponuje sovětskými technologiemi a znalostmi, aby si vyrobila jaderné zbraně, kterými by mohla Rusko ohrozit.
Lavrov také označil za součást Ruska ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala na jaře 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a jeho útěku z Kyjeva. Ruský ministr zdůraznil, že o Krymu se vůbec nebude diskutovat.
Kyjev chce ovšem při rozhovorech s Moskvou požadovat kromě okamžitého příměří i stažení všech ruských vojsk z ukrajinského území, za které pokládá právě také Krym.
Rusko je připraveno na druhé kolo rozhovorů s Ukrajinou, ale Kyjev vyjednávání protahuje „na pokyn Američanů“, prohlásil Lavrov; druhé kolo jednání by se podle TASS mělo konat dnes večer.
Západ se podle šéfa ruské diplomacie sám zřekl dialogu o vytváření nové bezpečnostní architektury v Evropě. „Západ s námi odmítl spolupracovat,“ tvrdí Lavrov. Moskva byla podle ministra připravena na sankce, ale nečekala, že se dotknou i sportovců, herců či novinářů. Ujistil nicméně, že „Rusko má mnoho přátel, nelze jej izolovat“.
