Lavrov řečnil v OSN do prázdného sálu: Takhle svět ignoruje Rusko

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.

„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.

Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.

Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.

Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.

Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.

První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb. Spojenci v prvních dodávkách kupují od USA rakety Patriot k protivzdušné obraně, stejně jako střely do raketometů HIMARS, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Kyjevě.

„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu s indickým premiérem Naréndrou Módím jednal o Ukrajině a o přípravách Putinovy prosincové návštěvy Indie. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké Kremlu. Indie je odhodlána dál posilovat zvláštní a privilegované strategické partnerství s Ruskem a je připravena přispět k míru na Ukrajině, odvětil Módí na Putinovo telefonické blahopřání k 75. narozeninám indického premiéra.

Od ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 Indie zvýšila nákupy ruské ropy. Indický premiér se na začátku září na summitu v Číně sešel s Putinem i jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem a indické jednotky se tento měsíc poprvé zapojily do rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2025. Američtí představitelé v této souvislosti minulý pátek vyzvali státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a EU, aby kvůli nákupům ruské ropy uvalily cla na Čínu a na Indii.

Nynější státní návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Británii doprovází série demonstrací v Londýně a Windsoru. V britské metropoli se podle informací CNN shromáždili protestující s transparenty namířenými proti americkému republikánskému prezidentovi, mnohé se také vztahují k rusko-ukrajinskému konfliktu nebo pokračující izraelské válce v Gaze. Někteří demonstranti přišli převlečeni za ruského prezidenta Vladimira Putina nebo izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Policie dnes očekává shromáždění asi pěti desítek nejrůznějších demonstrujících skupin, uvedla zástupkyně komisaře Louise Puddefootová, která tento týden řídí operace policejních složek v britské metropoli.

Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku.

Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.

„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.

Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.

Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.

První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb.

„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Herohij Tychyj mezitím potvrdil, že USA schválily první balíky vojenské pomoci v rámci programu.

Polsko vyzvalo členské státy EU, aby do konce roku 2026 přestaly dovážet ruská fosilní paliva. Uvedl to dnes ministr energetiky Milosz Motyka. Varšava je připravena jim v tomto úsilí pomoci, stojí v dopise, který ministr adresoval svým unijním protějškům, informuje agentura Reuters. Ruský plyn a ropa stále proudí do Maďarska a na Slovensko.

Rusko brzy vyvine rivala americké satelitní internetové služby Starlink, řekl dnes šéf ruského kosmického programu Roskosmos Dmitrij Bakanov. Země se podle něj snaží opustit zastaralé myšlení a zvrátit dominanci společnosti SpaceX podnikatele Elona Muska, která Starlink provozuje. Informuje o tom agentura Reuters. Službu Starlink hojně využívá na bojišti ukrajinská armáda, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské agresi.

Slovensko bude podle ministryně hospodářství Denisy Sakové připraveno nahradit dodávky ruské ropy a plynu, až bude mít k dispozici náhradní přepravné trasy s dostatečnou kapacitou. Saková to dnes řekla novinářům v reakci na výzvy amerických politiků, aby se země zbavila dovozu uvedených ruských energií rychleji.

„Musíme nejdříve mít podmínky k tomu, abychom nezařezali náš průmysl a naše hospodářství. Po neobnovení dodávek plynu přes Ukrajinu jsme země, která je na konci každého potrubí. Chceme diverzifikovat, ale musíme spoléhat na přenosové kapacity tras. Jsme odkázáni na milost a nemilost okolních zemí. To samé se týká i ropy,“ uvedla Saková.

Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.

Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku, a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.

Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.

„Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty,“ napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč. „V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny,“ napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. „Hlavní je, že lidé žijí,“ podotkl Rajkovyč.

Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.

„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně v Ruskem okupované části Ukrajiny slyšel ostřelování v blízkosti elektrárny a pozoroval stoupající kouř ze tří blízkých lokalit. Informovala o tom dnes MAAE.

Tým MAAE byl informován o dopadech několika dělostřeleckých granátů v oblasti mimo perimetr elektrárny, zhruba 400 metrů od jejího externího skladu nafty, uvedla MAAE v prohlášení. „I když nejsou zprávy o obětech nebo poškození zařízení, incident znovu vyzdvihl trvalé ohrožení jaderné bezpečnosti a zabezpečení,“ řekl podle zprávy generální ředitel MAAE Rafael Grossi.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.

Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.

Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.

Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.

Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.

Ve skladu byly podle Člověka v tísni brikety na zimu, stavební materiál nebo hygienické potřeby. Požár zachvátil skladové prostory s rozlohou 8000 metrů čtverečních, zasahovala u něj stovka hasičů. Ukrajinci ze sousedství skladu pro ČT řekli, že během požáru slyšeli výbuchy a cítili zápach střelného prachu. Ukrajinské úřady se odmítly k věci vyjádřit.

Spojené státy schválily první balíčky zbraní pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Zbraně, které poprvé v rámci nového mechanismu zaplatí spojenecké země Severoatlantické aliance, by tak mohly být na Ukrajinu odeslány v blízké době. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Reuters.

Náměstek ministra obrany Elbridge Colby podle zdrojů agentury schválil až dvě dodávky v hodnotě 500 milionů dolarů (10,2 miliardy Kč) za každou z nich. Kdy přesně by mohly být odeslány, Reuters neuvádí. 

Veškerá odpovědnost za poškození domu spadá na Rusko jako původce provokace, zareagoval premiér Donald Tusk k nedávnému incidentu, kdy dům v obci Wyryki na východě Polska údajně zasáhla raketa vystřelená z polské stíhačky F-16. Přislíbil, že příslušné úřady budou informovat veřejnost, vládu a prezidenta po ukončení vyšetřování. „Ruce pryč od polských vojáků,“ napsal premiér na X. „Nikdo nemá výhrady vůči vojákům, není jejich vina, že raketa selhala. Výhrady máme k vaší vládě, která dezinformovala,“ odvětil premiérovi jeden z opozičních politiků Slawomir Mentzen.

Ceny ropy dnes rostou o více než jedno procento. Trhy zvažují možnost narušení ruských dodávek kvůli útokům ukrajinských dronů na ruské přístavy a rafinérie. Investoři zároveň čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o úrokových sazbách.

Kolem 18:20 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 1,5 procenta na 68,46 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 1,9 procenta a prodávala se za 64,53 dolaru za barel.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve vojenské uniformě na polygonu Mulino v ruské Nižegorodské oblasti sledoval rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025, kterého se podle jeho slov zúčastnilo na 100 000 vojáků s 10 000 kusy zbraňových systémů a vojenské techniky.

Uvedla to ruská státní agentura TASS, která jen o několik minut dříve napsala, že podle Kremlu se cvičení zúčastnilo na ruském území 50 000 vojáků a v Bělorusku 7000 vojáků, včetně 1200 Rusů. Cvičení se podle Putina zúčastnily také vojenské kontingenty dalších šesti zemí.

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněními jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.

„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax. Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.

Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.

„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.

Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.

Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.

Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky F-16 při zásahu proti těmto dronům, které pronikly do polského vzdušného prostoru minulý týden v noci z úterý na středu. Uvedl to dnes na webu polský list Rzeczpospolita s odvoláním na své zdroje.

Prokuratura podle deníku utajuje informace o „neidentifikovaném létajícím objektu“, jehož trosky dopadly na zmíněný dům a poničily jej, oficiálně mlčí také polské ministerstvo obrany. Prezident Karol Nawrocki po zveřejnění informací deníku oznámil, že se bude od vlády domáhat objasnění.

Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.

„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.

Hlavním poučením z války na Ukrajině a narušení polského vzdušného prostoru je pro Severoatlantickou alianci (NATO) nutnost výrazně posílit protivzdušnou obranu, politicky se nespoléhat pouze na ústupky, ale naopak využít především tlak vůči Rusku. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je zásadní také větší soběstačnost evropských zemí v zajištění ověřených technologií.

„Jednou lekcí bezpochyby je, že státy NATO musí daleko silnějším způsobem investovat do prostředků elektronického boje a protivzdušné obrany,“ uvedl Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Zmínil, že je také nutné prohloubit spolupráci s Ukrajinou, která se denně vypořádává se stovkami dronů, které sestřeluje.

Obrazem: Následky ruského dronového útoku na Ukrajinu

Rusko a Bělorusko během společných vojenských manévrů nacvičovaly odpálení taktických jaderných zbraní. Dnes to podle agentury Reuters řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko, podle kterého to byl nácvik, jehož cílem nebylo nikomu vyhrožovat. Předtím ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské strategické bombardéry Tu-160 nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.

„Cvičíme všechno. (Západ) to ví, neskrýváme to. Od palby z malých konvenčních zbraní po nukleární hlavice. Musíme být schopni to vše dělat,“ řekl Lukašenko. „Ale rozhodně tím neplánujeme někomu vyhrožovat,“ dodal.

Děti z Ukrajiny byly odvezeny na nejméně 210 míst v Rusku a na Moskvou okupovaném ukrajinském území, uvedla Laboratoř pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“. Ve většině lokalit se podle ní odehrává převýchova dětí, která zahrnuje kulturní, vlastenecké nebo vojenské programy, jež jsou v souladu s proruským postojem a optikou. Moskva se k této zprávě zatím nevyjádřila, napsala dnes agentura Reuters.

Podle Kyjeva Rusové v rozporu s Ženevskými úmluvami nelegálně odvlekli více než 19.500 dětí, podle HRL by jich mohlo být podstatně více. Podle ukrajinských úřadů se mezitím přes 1600 deportovaných dětí podařilo do vlasti vrátit. Moskva popírá odebírání dětí proti jejich vůli a tvrdí, že byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů ve válečné zóně. Ukrajina se brání celoplošné ruské invazi od února 2022.

Nejméně dva lidé zahynuli při nočních ruských útocích na Ukrajinu. Jednoho člověka zabil úder na město Záporoží, dalších 13 osob utrpělo zranění, uvedl na telegramu oblastní šéf Ivan Fedorov. V Mykolajivské oblasti zemřel traktorista při ruském útoku na farmu, oznámil náčelník tamní regionální správy Vitalij Kim. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovém útoku. Ukrajinské bezpilotní letouny znovu útočily na cíle v oblasti ruských měst Saratov a Engels, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

„Rusové provedli nejméně deset úderů na Záporoží,“ napsal kolem půlnoci Fedorov, který později v dalších zprávách na telegramu informoval o rostoucím počtu zraněných a upřesnil, že zahynul jednačtyřicetiletý muž a že mezi zraněnými jsou děti. 

Ruské strategické bombardéry Tu-160 během rusko-běloruských vojenských manévrů nacvičovaly nad Barentsovým mořem bojové mise včetně odpalování střel s plochou dráhou letu. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ruské ministerstvo obrany. Rusko a Bělorusko dnes zakončují pětidenní vojenské cvičení Západ 2025, které je považováno za demonstraci síly a prověrku bojové připravenosti.

Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně letěly nad neutrálními vodami Barentsova moře severně od Skandinávie asi čtyři hodiny v doprovodu stíhaček MiG-31. „Během cvičné bojové mise posádky zkoušely taktické odpadly střel s plochou dráhou letu na kritické cíle imaginárního nepřítele,“ uvedlo ministerstvo.

Dobrý den, vážení čtenáři,
Rusko věří, že se na podzim podaří uspořádat nové kolo rozhovorů se zástupci Spojených států s cílem vyjasnit sporné body ve vzájemných vztazích. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova.

USA a Rusko letos absolvovaly dvě kola rozhovorů v Istanbulu, která se zaměřila především na diplomacii a fungování velvyslanectví - první v únoru a druhé v dubnu. Obě strany tehdy uvedly, že nastal pokrok v řešení sporných otázek.

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se poté v srpnu setkali na Aljašce. Toto jednání ale zatím nevedlo k dohodě o ukončení rusko-ukrajinské války, která v plném rozsahu trvá již čtvrtým rokem.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme klidnou noc.

„'Noční lovci' z Česka zahájili svou službu v rámci Eastern Sentry,“ tweetuje Wiesław Kukuła, šéf generálního štábu polské armády, a sdílí video příletu tří českých „śmigłowcow“, tedy vrtulníků.

Označení noční lovec náleží protitankovému stroji Mil Mi-28N, Armáda ČR však vyslala vrtulníky Mi-171Š.

Kanadský premiér Mark Carney dnes uvedl, že o víkendu hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o situaci v Rusku, na Ukrajině a Číně, píše agentura Reuters. O amerických clech na některé kanadské zboží se Carney podle ní naopak v projevu v kanadském parlamentu nezmínil.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj sesadil dva velitele armádních sborů kvůli ztrátám území v oblastech, za jejichž obranu odpovídali. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své dva nejmenované zdroje z armády.

Syrskyj podle serveru přibližně před týdnem či dvěma týdny odvolal Volodymyra Silenka, jehož 17. sbor má na starosti obranu Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusové dobyli přinejmenším jednu ves u řeky Dnipro, a Maksyma Kituhina, jehož 20. sbor zaujímá obranu na pomezí Doněcké a Dněpropetrovské oblasti na východě země, kam pronikly ruské jednotky. Šlo o první kádrové změny od přechodu velitelské struktury ukrajinských sil na armádní sbory.

Ochranka polské vlády zneškodnila dron létající nad vládními budovami ve Varšavě. Zadržela dva Bělorusy. Okolnosti vyšetřuje policie, uvedl Tusk.

Ukrajinská vláda připravila návrh rozpočtu na rok 2026, který počítá s deficitem 18,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vyčleňuje více prostředků na obranu. Příjmy rozpočtu by měly činit 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu Kč) a výdaje zhruba 4,8 bilionu hřiven (2,4 bilionu Kč). 

„Nyní musí být celá Ukrajina v armádě nebo pro armádu. To se odráží ve státním rozpočtu na rok 2026,“ uvedla uvedla na sociální síti Telegram premiérka Julija Svyrydenková. Podle ní chce Ukrajina příští rok zvýšit příjmy rozpočtu o 447 miliard hřiven. Neupřesnila však, jak toho chce dosáhnout. Rozpočtové výdaje mají příští rok vzrůst o 168,6 miliardy hřiven na zhruba 2,8 bilionu hřiven, tedy zhruba 27,2 procenta HDP. Z toho 44,3 miliardy hřiven chce země vyčlenit na domácí výrobu zbraní. Deficit má být o 3,9 procentního bodu nižší než v letošním roce.

„Stíhačky Typhoon britského královského letectva se připojí ke spojencům zejména z Dánska, Francie a Německa, aby posílily obranu a podpořily odstrašující sílu NATO podél jeho východní hranice,“ uvedlo britské ministerstvo obrany poté, co minulý týden vnikly nad Polsko ruské drony. Tyto letouny zahájí své mise nad Polskem v nejbližších dnech.

„Taktika, střelnice, zákopy a využití bezpilotních letounů při řízení operací na bojišti – tak vypadala společná cvičení vojáků 16. dolnoslezské brigády územní obrany a jejich českých protějšků,“ tweetují teritoriální síly polské armády. 16. dolnoslezská brigáda si vyměňuje zkušenosti a znalosti s Velitelstvím teritoriálních sil Armády ČR. „Společně toho dokážeme víc!“ dodává tweet polsky i česky.

Ruský vojenský soud poslal na 20 let do vězení bývalého ukrajinského šampiona v boxu Andrije Prichoďka, který byl zajat jako příslušník ukrajinské speciální jednotky Kraken a obviněn ze střelby na dodávku s ruskými vojáky, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant.

Prichoďko se podle obžaloby v květnu 2023 zúčastnil výpadu do Belgorodské oblasti na západě Ruska, aby zde - opět podle obžaloby - páchal teroristické útoky. V červnu ukrajinští vojáci ostřelovali z granátometu dodávku s ruskými vojáky, kteří však z léčky vyvázli, uvedl list. Obžalovaný se podle něj k vině přiznal.

Speciální jednotka Kraken spadá pod ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR. Ruské úřady ji označily za teroristickou organizaci.

Tři české vrtulníky Mi-171Š přistály dnes odpoledne na východní hranici Polska, informovala armáda. Posílí tam obranu východního křídla NATO.

Británie si předvolala ruského velvyslance kvůli narušování vzdušného prostoru členských zemí NATO z minulého týdne, oznámilo dnes podle agentury Reuters britské ministerstvo zahraničí. Ke stejnému kroku už minulý týden sáhla řada dalších evropských zemí včetně Francie, Německa či Česka poté, co nad polské území pronikly dvě desítky ruských dronů.

Polská armáda minulou středu uvedla, že zaznamenala 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti nimž polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla a několik z nich sestřelila. Představitelé Polska, EU i Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla V sobotu pak rumunské letectvo vyslalo do vzduchu dva stíhací letouny F-16, když jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušil dron.

Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou později informoval, že při ukrajinském dronovém útoku přišly o život dvě ženy.

Podle ukrajinské strany ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja v Sumské oblasti podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.