Lavrov řečnil v OSN do prázdného sálu: Takhle svět ignoruje Rusko

Rusko brzy ráno útočilo střelami S-300 na východoukrajinský Charkov. Poničeny byly čtyři obytné budovy a zraněni dva lidé, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na platformě Telegram. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské dronové útoky na energetickou infrastrukturu.

Podle Terechova ruské střely zasáhly obytné domy v charkovském obvodě Ševčenkivskyj. Střepiny zranily dva lidi. Útok rovněž poničil plynové potrubí, takže obyvatelé Ševčenkivského přišli o dodávky plynu. Na místech útoků jsou pátrací a záchranné týmy.

Daleko od zákopů, v nových centrech po celé Ukrajině, nabízejí civilní náboráři vyzbrojení informačními balíčky a notebooky vlasteneckým dobrovolníkům možnost zapojit se do války. Snahy Ukrajiny naverbovat dostatek mužů do boje proti Rusku narážejí na skepsi veřejnosti, a země se proto rozhodla zahájit ofenzivu pomocí lákavých nabídek, a rozšířit tím řady armády, píše agentura Reuters.

S umírněným náborem se mohou Ukrajinci setkat na serverech nabízejících práci či v informačních centrech, na billboardech a sociálních sítích. Nabízí jim v dobách války novinku: možnost volby. Kandidáti si mohou vybrat konkrétní jednotku a pozici, která bude odpovídat jejich dovednostem. Na výběr mají i dobu, po kterou budou sloužit.

V ulicích měst na Ukrajince z billboardů shlíží vojáci, kteří je vyzývají, aby se zapojili do obrany vlasti. Pro pohodlnost jsou slogany doplněny QR kódy. Na internetu, ve videokampani, 93. mechanizovaná brigáda své spoluobčany ujišťuje, že „to zvládne každý“. Záběry ukazují kuchaře či traktoristu, kteří jsou nasazeni na podobné pozice v armádě - na post polního kuchaře a řidiče tanku.

Ukrajinští vojenští odborníci si uvědomují, že v demokratické zemi může být prvek volby klíčem k nalákání lidí do armády, uvedla náměstkyně ministerstva obrany Natalija Kalmykovová. „Lidé, kteří mají teď bránit naší zemi, by si armádní kariéru nevybrali: jsou to civilisté,“ řekla náměstkyně. „A civilisté jsou zvyklí na možnost volby,“ dodala.

„Jsem vděčný americkému Senátu za to, že dnes schválil životně důležitou pomoc Ukrajině,“ uvedl krátce po hlasování na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AFP je schválení balíku úlevou pro ukrajinskou armádu, která čelí ruským útokům.

Klíčové bylo sobotní hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde byl balík mnoho měsíců zablokován. V Senátu se očekávalo jeho relativně hladké schválení. Pro hlasovalo 79 senátorů, proti bylo 18 členů horní komory. Schválení balíku uvítali šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer i předseda republikánských senátorů Mitch McConnell.

Ruské invazní síly dosáhly významného postupu v úzkém koridoru na východě Ukrajiny. Napsal to dnes list The Guardian, podle něhož Rusové za deset dní postoupili přibližně o pět kilometrů severozápadně od Avdijivky a údajně v neděli vstoupili do obce Očeretyne. Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že Rusové nedávno dosáhli potvrzených zisků v této obci v Doněcké oblasti.

Očeretyne, kde kdysi žilo kolem 3000 lidí, se nachází několik kilometrů severozápadně od Avdijivky, které se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích letos v únoru. Následně obsadily několik okolních vesnic. Dobytí Očeretyne podle listu znamená, že se Rusku podařilo obejít severní křídlo nedávno vybudované ukrajinské přední linie, včetně minových polí a zákopů.

„Geolokalizované záběry zveřejněné 22. dubna ukazují ruské síly vztyčující ruskou vlajku nad budovou vojensko-civilní správy v centru Očeretyne. Naznačuje to, že ruské síly obsadily železniční stanici, překročily železniční trať a postoupily na sever do centrální části obce,“ uvedl ISW. Institut zároveň poznamenal, že zatím nezaznamenal vizuální potvrzení ruské kontroly nad touto obcí. Na záběry se vztyčováním ruské vlajky zveřejněné ruskými vojenskými blogery odkazuje také The Guardian.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Americký Senát v noci na dnešek schválil balík s pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). Píší to zahraniční agentury. Zákon ještě musí podepsat americký prezident Joe Biden, který oznámil, že tak učiní během dnešního dne. Americkému Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Součástí balíku jsou čtyři zákony, jež se týkají pomoci Ukrajině, Izraeli, americkým spojencům v Asii a také nové regulace sociální sítě Tiktok. Podle agentury Reuters balík uvolní pomoc Ukrajině v celkové hodnotě 61 miliard dolarů. Část pomoci, zhruba devět až deset miliard dolarů, dostane Ukrajina v podobě půjček. Zhruba 23 miliard dolarů je pak vyčleněno na nákup zbraní a munice do zásob americké armády, ze kterých Washington posílá pomoc Ukrajině.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Počet zraněných při dnešním ruském útoku na Dnipro se zvýšil na osm, informoval gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.

Ruské úřady dnes informovaly o zadržení náměstka ruského ministra obrany Timura Ivanova kvůli podezření z braní úplatků. Ivanov patří k důležitým úředníkům ministerstva, uvedl portál Meduza. Na starosti měl záležitosti spojené s výstavbou.

Ivanov zodpovídal například za projekt takzvané obnovy okupovaného ukrajinského Mariupolu, výstavbu hlavního chrámu ruských ozbrojených sil nebo kosmodromu Vostočnyj, píší média. Náměstkem ministra obrany Sergeje Šojgua byl od roku 2016.

Ukrajinské úřady oznámily zadržení devíti členů zločinecké organizace včetně šesti Čechů, kteří z Ukrajiny obvolávali z falešných čísel české občany a vylákali z nich v přepočtu přes tři miliony korun. Informovala o tom ukrajinská policie, na jejíž sdělení upozornil server Novinky.cz.

Podvod zorganizoval čtyřicetiletý Ukrajinec, pro něhož pracovali z ukrajinské Oděsy dva ukrajinští občané a šest Čechů. Ti byli mezinárodně hledaní kvůli podvodům.

Americký Senát by mohl v noci na středu dokončit schválení rozsáhlého návrhu, který spojuje podporu Ukrajiny a jiných spojenců USA s dalšími opatřeními včetně mechanismu pro zákaz sociální sítě TikTok. Balík přijatý o víkendu Sněmovnou reprezentantů by vyčlenil 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu Kč) na pokračování americké pomoci Kyjevu, která byla od začátku roku zablokovaná. Vláda podle médií připravila dodávku vojenského vybavení za miliardu dolarů, kterou chce odeslat po završení legislativního procesu.

Kreml podniká koordinovanou vzdušnou a informační operaci s cílem zničit východoukrajinský Charkov, přimět Ukrajince k útěku a vnitřně vysídlit miliony lidí před možnou budoucí ruskou ofenzívou proti tomuto druhému největšímu ukrajinskému městu nebo jinde v napadené zemi. Ve své analýze to napsal americký Institut pro studium války (ISW). Pravděpodobnost úspěchu ruského pozemního útoku proti Charkovu je však pode něj velmi nízká, pokud Ukrajina dostane rychle novou vojenskou pomoc od Spojených států.

Dánsko poskytne Kyjevu přibližně 450 milionů dolarů v rámci memoranda o dlouhodobé spolupráci a obnově, informovalo tamní ministerstvo hospodářství.

Policie zveřejnila video z prvních minut po nočním útoku bezpilotních letounů na Oděsu. Celkem bylo poškozeno 58 bytů ve 22 budovách.

Na letních olympijských hrách v Paříži nebudou startovat ruští ani běloruští šermíři. Evropská šermířská federace (EFC) informovala o tom, že se do uzávěrky nepřihlásili na kvalifikační turnaj, který se uskuteční od 26. do 28. dubna v Lucembursku.

„Důvod jejich absence neznáme, nikdo nic oficiálně nevysvětlil,“ citovala agentura AFP předsedu EFC Giorgia Scarsa. Představitelé ruského šermu nicméně už dříve uvedli, že nechtějí rozdělovat reprezentanty na „dobré a špatné“.

62 % Ukrajinců je prý ochotno bojovat za svou zemi. Podle průzkumu Sociological Group Rating provedeného v roce 2023 ve spolupráci s Gallup International a zveřejněného 23. dubna je podle svých slov připraveno bránit Ukrajinu 62 % obyvatel země.

Severoatlantická aliance neplánuje rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích, řekl dnes při návštěvě Varšavy šéf NATO Jens Stoltenberg. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí v rozhovoru pro deník Fakt prohlásil, že Polsko by bylo ochotné umožnit aliančním spojencům, aby na jeho území jaderné zbraně umístili.

„Pokud by se naši spojenci rozhodli, že v rámci programu sdílení jaderných zbraní je rozmístí i na našem území, aby se posílila bezpečnost východního křídla NATO, jsme k tomu připraveni,“ řekl Duda v interview zveřejněném v deníku Faktu. Premiér Donald Tusk v reakci poznamenal, že by rád znal všechny okolnosti, které hlavu státu přiměly učinit takové prohlášení.

Mnohé evropské státy včetně Francie nejsou příliš ochotné vzdát se ve prospěch Ukrajiny svých nejmodernějších prostředků protivzdušné obrany, tvrdí francouzský deník Le Monde. Některé členské země Evropské unie se nechtějí zříci svých systémů Patriot, Francie pak váhá ohledně dodávky dalšího systému SAMP-T, napsal francouzský list.

Summit EU se sice minulý týden shodl, že je potřeba poskytnout Ukrajině prostředky protivzdušné obrany, šéfové vlád jednotlivých zemí si ale dávali dobrý pozor, aby v tomto ohledu neučinili žádný konkrétní slib, napsal Le Monde. Připomněl, že k dodávkám systémů vyzýval na okraj summitu také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který prohlásil, že ochrana ukrajinského vzdušného prostoru je větší prioritou než dodržení interních standardů Severoatlantické aliance ohledně vybavení.

Moskevský soud zamítl odvolání amerického novináře Evana Gershkoviche proti nedávnému rozhodnutí prodloužit mu znovu vazbu. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AP. Reportér listu The Wall Street Journal (WSJ) je v ruské vazební věznici už déle než rok a on i jeho zaměstnavatel obvinění popírají. Washington považuje jeho zadržování za neoprávněné a požaduje jeho propuštění.

Dvaatřicetiletého reportéra zatkla ruská tajná služba FSB loni v březnu v Jekatěrinburgu na Urale. Tvrdí, že ho chytila při pokusu získat tajné informace, které podle ní shromaždoval o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku. Úřady proti němu nepředložily žádné důkazy, napsala už dříve zahraniční média.

Lotyšské děti se od roku 2026 nebudou ve školách učit ruštinu jako cizí jazyk, ale budou se muset učit některý z jazyků Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, oznámilo lotyšské ministerstvo školství.

Charkovská televizní věž, kterou v pondělí těžce poškodil ruský útok, se bude patrně obnovovat až po skončení války, sdělil dnes šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Informovala o tom agentura Unian. V současné době se podle něj likvidují následky pondělního útoku a situaci bude možné plně zhodnotit až po odstranění všech sutin a po analýze stavu zařízení.

„Už máme opatrně optimistické prognózy. Pokud hovoříme o obnově konstrukce jako takové, tak to bude patrně po konci války vzhledem k tomu, že její výška je téměř 250 metrů,“ sdělil Syněhubov. Dodal, že v současnosti se hledají způsoby, jak nahradit funkce, které vysílač plnil. „Jde o problémy s digitálním televizním vysíláním. Ale alternativy existují,“ uvedl.

Ruské ministerstvo hospodářství dnes zlepšilo odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) Ruska na 2,8 procenta z dříve předpokládaných 2,3 procenta. Zároveň však zvýšilo odhad letošní inflace a předpovědělo postupné oslabování domácí měny v nejbližších letech. Informovala o tom agentura Reuters.

Ruské ministerstvo hospodářství je ohledně letošního růstu ekonomiky navzdory zlepšení prognózy pesimističtější než ruský ministr financí Anton Siluanov. Ten minulý týden uvedl, že ruský HDP by se měl v letošním roce zvýšit stejným tempem jako loni, kdy vzrostl o 3,6 procenta.

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Sunak také oznámil, že Británie do roku 2030 zvýší výdaje na obranu na nejméně 2,5 procenta HDP.

Británii podle Sunaka čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“ a podle plánů britské vlády by země měla mít největší vojenskou sílu v Evropě a po Spojených státech druhou největší v Severoatlantické alianci.

Evropská unie zvažuje uvalení sankcí na více než deset firem, které dodávají do Ruska z členských zemí EU embargované zboží zahrnující zbrojní technologie. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dokument, ke kterému získala přístup. Mluvčí Evropské komise se ke zprávě odmítl vyjádřit.

Při ruském útoku na Kostiantynivku utrpělo zranění pět lidí, informuje The Kyiv Independent. K útoku v Doněcké oblasti došlo dnes ráno, uvedl guvernér Vadym Filaškin.

Ruská armáda zesílí útoky na ukrajinská skladiště, kde jsou uložené zbraně dodávané Západem. Uvedl to dnes podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu, podle kterého mají nyní ruské jednotky na ukrajinské frontě převahu.

„Máme iniciativu podél celé linie kontaktu a pokračujeme ve vytlačování nepřítele z jeho obsazených pozic,“ uvedl Šojgu na zasedání rady ruského ministerstva obrany.

Slovenská občanská sbírka na podporu iniciativy české vlády ohledně nákupu munice pro Ukrajinu zatím neskončí, byť její organizátoři vybrali již více než 3,5 milionu eur (88,5 milionu korun). To je zhruba třiapůlnásobek původně plánované částky. Na tiskové konferenci to dnes oznámili organizátoři sbírky, kteří spolupracují s českým Nadačním fondem pro Ukrajinu. Ten prostřednictvím svého projektu Dárek pro Putina a ve spolupráci s českým ministerstvem obrany a ukrajinskou ambasádou v Praze již připravuje nákup munice.

Europoslanci dnes schválili prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, zároveň ale i ochranu zemědělců v Evropské unii. Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří již několik měsíců protestují v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Návrh podpořilo 428 europoslanců, 131 jich bylo proti a 44 se zdrželo hlasování.

Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.

Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou agresí dosud největší balík vojenské pomoci, který bude obsahovat 1600 střel, 400 vozů a téměř čtyři miliony kusů munice. Podle britských médií to oznámil úřad premiéra Rishiho Sunaka před jeho dnešní cestou do Varšavy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Sunakovi telefonicky poděkoval za novou pomoc, která počítá i s dalšími 500 miliony liber (11,8 miliardy korun), čímž Londýn zvýší letošní finanční podporu pro Kyjev na tři miliardy liber.

„Pokud bude (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi dovoleno uspět v této útočné válce, nezastaví se na polské hranici,“ upozornil Sunak před cestou do Polska, které s Ukrajinou sdílí téměř 500 kilometrů dlouhou hranici. Podle britského premiéra je pro evropské země účinná obrana Ukrajiny otázkou vlastní bezpečnosti.

Ukrajinští vojáci v první linii tvrdí, že konečný souhlas amerického Kongresu s balíčkem vojenské pomoci ve výši 60 miliard dolarů bude obrovským povzbuzením pro morálku. Představitelé v Kyjevě se munici pokusí co nejdříve dostat tam, kde je potřeba. Stále to ale bude značný logistický problém. Institut pro studium války naznačuje, že Rusko se může pokusit zaútočit na dopravní sítě, jako jsou železnice, aby zkomplikovalo distribuci vojenské pomoci, píše agentura Unian.

Kadyrov se rozhodl jít v noci do posilovny. Zveřejnil video, ve kterém hraje píseň o „čečenském orlu“, který „spěchá do bitvy“. Údajně se tím hlava Čečenska snaží všechny přesvědčit, že je zdravý. Kdy bylo video pořízeno, není známo. Včera se objevily zprávy, které tvrdily, že je Kadyrov vážně nemocný.

Podívejte se na aktuální snímky z Oděsy, kde dnes zaútočily ruské síly. 

Ukrajinský protikorupční úřad podezírá ministra zemědělství Mykolu Solského v souvislosti s machinacemi se státními pozemky. V prohlášení zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že Solskyj stál v čele zločinecké skupiny, která nezákonně získala stovky hektarů půdy v celkové hodnotě 291 milionů hřiven (174 milionů Kč).

Ukrajinské ambasády a konzuláty přestávají obsluhovat muže v branném věku - aby se odchodem do ciziny nevyhýbali mobilizaci. „S cílem zabránit vyhýbání se ze strany občanů Ukrajiny povinnosti vyřídit si otázku vojenské registrace prostřednictvím územních středisek personálního a sociálního zabezpečení a dostupnosti vojenských registračních dokladů nařizuji od 23. 04. 2024 dočasně pozastavit konzulární úkony na žádostech občanů Ukrajiny mužského pohlaví ve věku od 18 do 60 let,“ napsal úřadům náměstek ministra zahraničí Andrij Sybiha v dopise, který získala redakce Zerkalo nedeli.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Rusko v noci na dnešek zasáhlo Oděsu drony, které poškodily obytné budovy a zranily devět lidí. Mezi nimi jsou i děti ve věku 12 a 9 let a také dva kojenci, uvedl dnes guvernér Oděské oblasti Oleh Kiper. Informoval o tom The Kyiv Independent.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 15 ze 16 útočných dronů, které během noci vyslalo Rusko, uvedl ráno server RBK-Ukrajina. Rusové na Ukrajinu také vystřelili dvě balistické rakety Iskander-M, avšak letectvo se nezmínilo, kde tyto rakety dopadly, dodal server BBC News. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ruské síly v noci na dnešek opět zaútočily na Ukrajinu za pomoci dronů Šáhed íránské konstrukce, uvedla ukrajinská média s odvoláním na úřady a velitelství letectva.

V Oděse bezpilotní letouny poškodily 14 bytů a zranily sedm lidí, včetně dvou dětí, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady a velitelství jižního uskupení ukrajinských sil. Podrobnosti o následcích náletů na Kyjevskou a Čerkaskou oblast ještě nejsou známy.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme, pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Podle informací webu Politico americká vláda aktuálně sestavuje pro Ukrajince mimořádně velký balík materiálu včetně obrněných vozidel. Ministerstvo obrany jej chce mít připravený brzy po očekávaném podpisu projednávaného zákona.

Podle mluvčího ukrajinských sil na východní Ukrajině Nazara Vološyna je situace u tohoto města složitá, ale je pod kontrolou. „Asi 20 000 až 25 000 ruských vojáků se snaží vzít útokem Časiv Jar a okrajové části obcí v jeho okolí,“ sdělil Vološyn. Doplnil, že Rusové zatím ve městě nejsou.

Běloruský soud odsoudil Ukrajince, který v březnu doplul do Běloruska na nafukovací matraci. Přeplul přitom řeku Dněpr. Šlo o jeden z nejvíce neobvyklých způsobů úniku z Ukrajiny, jejíž úřady zakázaly mužům do 60 let překračovat hranice, napsal server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Připomněl, že množství Ukrajinců se vyhnulo povolání do války s Ruskem tím, že přeplavali řeku Tisu, a tak utekli z vlasti do Rumunska.

Objevily se první záběry z místa pádu charkovské televizní věže, píše zpravodajství Nexta.

Spojené státy urychleně poskytnou Ukrajině významné balíky vojenské pomoci, jakmile americký Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel. Podle Bílého domu o tom dnes Joe Biden ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Bidenův úřad zároveň informoval, že americký prezident o podpoře Kyjeva hovořil také s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Ruský soud uložil 38letému muži z Moskvy obecně prospěšné práce v délce pěti let za to, že se v pouliční anketě stanice Rádia Svobodná Evropa vyjádřil kriticky o válce na Ukrajině. Obžaloba pro něj žádala trest odnětí svobody v délce pět a půl let. Rádio Svobodná Evropa o tom dnes informovalo na svém webu.

Odsouzený zdravotní technik Jurij Kochovec se dostal do hledáčku ruských úřadů poté, co v červenci 2022 novinářům na ulici řekl, že válku proti Ukrajině rozpoutala ruská vláda a že je potřeba ji zastavit. Řekl také, že Rusko útočí na civilní cíle, jako jsou obchodní centra, a že v Buči u Kyjeva ruští „vojáci zcela bez příčiny stříleli civilisty“.

Ruské síly dnes odpoledne zničily v Charkově na východě Ukrajiny televizní věž. Na internetu se šíří videozáznamy, které zachycují, jak se část 240 metrů vysoké stavby hroutí k zemi. Na místě jsou problémy s digitálním signálem, oběti na životě si útok nevyžádal, sdělil šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Ruští vojáci dobyli ukrajinskou vesnici Novomychajlivka na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Obtížná situace nás čeká v blízké budoucnosti. Nebude to katastrofální, nenastane armagedon, jak mnozí říkají. Ale od poloviny května nastanou problémy,“ řekl Budanov v rozhovoru pro ukrajinský server BBC. Ruská armáda podle něj provádí složitou operaci.

Česká republika dnes na jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku prosazuje svůj návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je po dvou letech ruské agrese načase. Debata se vedla i ohledně další podpory Ukrajiny, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.

„Pro mě bylo pozitivní slyšet, že asi deset států výslovně zmínilo Česko a naši muniční iniciativu,“ uvedl Lipavský. „Já jsem za Česko deklaroval, že pokračujeme v podpoře Ukrajiny, zároveň ale musíme mluvit i o širší strategii zadržení Ruska a ruského imperialismu,“ dodal. Ocenil také německou iniciativu, která se snaží získat pro Kyjev velmi potřebné systémy protivzdušné obrany.

„Poslanci Andreji Babišovi v otázce migrace a migračního paktu křivdíme. Není to tak, že by se nezajímal,“ tweetuje Pavel Telička, který byl v letech 2014–19 europoslancem za ANO, než se s hnutím rozešel. „Naopak, před lety mě žádal, abych nastřelil koncepci kontrolované migrace, nabídl řešení regulovaného příjmu imigrace. Zejména vzdělanějších migrantů. On jen pod tíhou průzkumů veřejného mínění změnil názor. To se stává, je-li člověk populistou. Vyvinul se, dnes už ani nechce nějaká řešení, jen všechno smysluplné blokuje a ostatní kritizuje.“

Španělsko a Řecko čelí tlaku spojenců, aby předaly Ukrajině své systémy protivzdušné obrany Patriot či S-300. Píše to deník Financial Times (FT). Podle spojenců v EU a NATO nejsou tyto jihoevropské země přímo ohroženy, a tak by se mohly vzdát některých zařízení ve prospěch napadené země, která se brání sílícím ruským úderům ze vzduchu.

K předání moderních systémů protivzdušné obrany podle deníku vyzvali řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise a šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze ostatní premiéři a prezidenti členských zemích EU. Stalo se tak minulý týden v osobních rozhovorech na summitu v Bruselu, řekly listu nejmenované zdroje. „Jsou tu země, které, popravdě řečeno, bezprostředně nepotřebují své systémy protivzdušné ochrany,“ poznamenal podle FT jeden z evropských diplomatů.

K navýšení pomoci v oblasti protivzdušné ochrany vyzývají opakovaně ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, který to zopakoval také ve videoposelství na posledním unijním summitu. Podle nich Ukrajina čelí rostoucím ruským úderům ze vzduchu. V posledních týdnech slíbilo navýšit svou pomoc ukrajinské protivzdušné obraně Německo.