Lavrov řečnil v OSN do prázdného sálu: Takhle svět ignoruje Rusko
Rusko se podle tamního ministra zahraničí Sergeje Lavrova musí postavit nebezpečí, že se na Ukrajině objeví jaderné zbraně. V předem nahraném videoprojevu na Konferenci o odzbrojení v Ženevě Lavrov podle agentury TASS také řekl, že je nepřijatelné, aby evropské země měly na svém území americké jaderné zbraně. Většina diplomatů při Lavrovově projevu na protest opustila sál, napsala agentura AFP. Stejně se později členové delegací zachovali i během Lavrovova videoprojevu na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC).
Ukrajina podle Lavrova stále má sovětské jaderné technologie a Moskva prý musí „všemi prostředky“ zabránit tomu, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně. Během zasedání UNHRC šéf ruské diplomacie zase odsoudil „rusofobní záchvaty“ západních zemí, které dodávají na Ukrajinu zbraně.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
„Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.
Francouzští, britští a němečtí poradci pro národní bezpečnost se v neděli v Ženevě setkají se zástupci EU, USA a Ukrajiny, aby projednali americký plán pro Ukrajinu, uvedli podle agentury Reuters nejmenovaní činitelé na okraj summitu G20 v Johannesburgu.
Reuters rovněž cituje americký zdroj, podle něhož budou na jednání zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio. V Ženevě je již podle tohoto zdroje náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll.
Volodymyr Zelenskyj dnes s manželkou Olenou v Kyjevě uctil památku obětí hladomoru na Ukrajině z let 1932-1933.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
Dva lidé zemřeli v Syzrani na jihozápadě Ruska po ukrajinském dronovém útoku, napsaly dnes agentury Reuters a TASS s odvoláním na tamního gubernátora. Další dva lidé utrpěli zranění a jsou v péči lékařů.
Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev na sociálních sítích informoval o dronovém útoku na energetické zařízení. Napsal sice, že se ho protivzdušné obraně podařilo odrazit, zároveň ale, že při pádu bezpilotního letounu zahynuli dva lidé.
V jihoafrickém Johannesburgu dnes začíná dvoudenní summit velkých světových ekonomik G20, který se vůbec poprvé koná na africkém kontinentě. Oficiální program se má zaměřit na udržitelnost zadlužených zemí s nízkými příjmy a na spravedlivější využívání nerostných surovin afrického kontinentu. Jihoafrická republika jako hostující země chce podle tamních médií zároveň upozornit světové lídry na dopady změny klimatu na státy globálního Jihu. Evropští lídři nicméně budou probírat zejména situaci na Ukrajině, píše agentura Reuters.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní. V noci na dnešek to uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.
Vyzdvihl tři cíle a vlastnosti plánu: může prý zastavit zabíjení při zachování ukrajinské suverenity, mohl by být přijatelný pro Rusko a Ukrajinu a měl by maximálně zvýšit pravděpodobnost, že válka znovu nezačne.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Volodymyr Zelenskyj na své sociální síti X děkuje politikům za podporu, po telefonátu s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem armády USA Danielem Driscollem.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes hovořil s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu. Mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius podle agentury DPA řekl, že se oba dohodli na dalších krocích koordinace na úrovni poradců. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
Americký plán by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady, sdružující nejbližší spolupracovníky ruského vůdce. Američané podle něj s návrhem, aktualizovaným po rusko-americkém summitu na Aljašce, seznámili Rusy, ale detailně s nimi nejednali, protože se proti staví Ukrajina.
Ukrajina respektuje Trumpovo přání ukončit krveprolití a vítá každý realistický návrh, uvedl Zelenskyj po hodinovém rozhovoru s Vancem a tajemníkem armády USA Danielem Driscollem.
Čtvrtek 27. listopadu je pro Ukrajinu vhodná lhůta, aby přijala americký mírový plán. Dnes to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FOX News Radio prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Zároveň naznačil, že termín bude možné prodloužit. Plán, který v noci na dnešek zveřejnily agentury, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku celý Donbas, a to včetně částí, které ruská armáda dosud nedobyla.
O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán pro Ukrajinu navrhovaný Spojenými státy. O americkém návrhu plánuje během nadcházejícího summitu zemí G20 v Republice Jižní Afrika hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Finský prezident Stubb ve společném prohlášení se členy vlády uvedl, že Ukrajina musí mít možnost sama rozhodnout o způsobu ukončení války s Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj telefonicky hovořil s americkým viceprezidentem J.D. Vancem. S odvoláním na informovaný zdroj to dnes uvedla agentura Reuters. Telefonický rozhovor ukrajinského vůdce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se podle médií očekává příští týden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k národu prohlásil, že nezradí zájmy své země a krajany vyzval, aby zůstali jednotní v jedné z nejtěžších chvil dějin Ukrajiny. Země se totiž může ocitnout před velmi těžkou volbou ohledně 28 bodů plánu, předloženého Spojenými státy. Ukrajině podle prezidenta hrozí, že buď přijde o svoji důstojnost, anebo o klíčového partnera.
Šéf státu podle agentury Reuters slíbil, že bude s USA na plánu spolupracovat. Dodal, že v příštím týdnu očekává ještě větší politický tlak na Kyjev.
Slovenský premiér Robert Fico podpořil americký plán pro konec bojů na Ukrajině. Podmínkou pro jeho realizaci je souhlas Kyjeva s tímto dokumentem, řekl dnes ministerský předseda novinářům. Některé návrhy z plánu USA má Fico za totožné s tím, co on sám dříve zmiňoval jako předpoklad řešení konfliktu. Rusko vojensky napadlo sousední zemi v únoru 2022.
„Pokud tento plán bude podepsán, Rusko vyjde z této války jako totální vítěz. Rusko vyjde z této války mimořádně morálně a ekonomicky posílené,“ řekl Fico.
Mírový plán nesmí trestat oběť více než viníka a musí Ukrajině zaručit suverenitu, svébytnost a vyhlídku na slušnou budoucnost. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel. Podle hlavy státu platí, že nejprve je třeba zastavit krveprolití, čehož lze dosáhnout okamžitým příměřím, k němuž dosud Rusko neprojevilo ochotu.
Volodymyr Zelenskyj na síti X po telefonátu s evropskými lídry uvedl, že Ukrajina a její evropští spojenci úzce spolupracují, aby zajistili, že v mírovém plánu budou zohledněny ukrajinské požadavky. „Pracujeme na dokumentu připraveném americkou stranou. Musí to být plán, který zajistí skutečný a důstojný mír,“ napsal Zelenskyj na X. Macron potvrdil, že se spolu s Merzem a Starmerem dohodli, že Ukrajina musí být plně zapojena do jakýkoliv rozhovorů o její budoucnosti.
Výchozím bodem pro jed nání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška právě také s americkým prezidentem.
Kyjev tentokrát čelí ještě většímu tlaku Washingtonu, aby přistoupil na Spojenými státy předložený návrh na ukončení války, než tomu bylo v předchozích jednáních, píše agentura Reuters s odkazem na dva informované zdroje. Podle nich Spojené státy tentokrát Ukrajině, která se brání ruské agresi, pohrozily, že jí zastaví dodávky zbraní a přestanou s ní sdílet zpravodajské informace, pokud plán nepřijme.
USA podle jednoho ze zdrojů chtějí Ukrajinu přimět, aby návrh podepsala do příštího čtvrtka.
Výchozím bodem pro jednání o míru má být současná linie bojů, uvedl mluvčí německé vlády po dnešním telefonickém rozhovoru kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o americkému plánu na ukončení války. Ukrajinské síly podle nich musí zůstat schopny bránit suverenitu země.
O návrhu na ukončení bojů na Ukrajině, který předložila Trumpova administrativa, mají evropští představitelé hovořit během dneška také s americkým prezidentem.
Ukrajinské obranné síly tvrdí, že blokují postup ruských invazních vojsk na severu strategicky důležitého Pokrovsku ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Konkrétně v oblasti brání ruským pokusům o překročení železniční trati, informoval dnes na facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Obranné síly drží určené linie v severní části Pokrovsku a kontrolují pozice jižně od železnice, tvrdí sbor. Tyto pozice jsou důležité pro ubránění města, které se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt už několik měsíců. Situace u Pokrovsku je v posledních týdnech pro ukrajinské síly kritická. Jeho ovládnutím by se Rusku otevřela cesta ke zbývajícím dvěma velkým městům v Doněcké oblasti, která nyní ovládá Ukrajina - ke Kramatorsku a Slavjansku.
„Nepřítel se snaží překročit železnici, aby rozšířil okupační zónu města, ale naše jednotky tyto pokusy blokují,“ uvedl ukrajinský výsadkový sbor.
V západoukrajinském Ternopilu záchranáři třetím dnem prohledávají trosky vícepodlažního obytného domu zničeného při středečním ruském útoku. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) uvedla, že na úrovni pátého a šestého podlaží záchranáři „prohledávají každý metr - rukama, s použitím nářadí i techniky“. Během dopoledne ze sutin vyprostili těla tří obětí, mezi kterými jsou dvě děti, oznámila DSNS. Na telegramu zveřejnila video, na němž záchranáři na plošině zavěšené na jeřábu přepravují na zem nosítka s tělem jedné z obětí. Počet mrtvých vzrostl na 31 včetně pěti dětí. Zranění utrpělo 94 lidí. Dalších 13 osob se stále pohřešuje.
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) na dotaz ČTK uvedl, že Česko podporuje americké úsilí o ukončení ruské agrese. „O budoucnosti brutálně napadené Ukrajiny však nelze rozhodovat bez jejího souhlasu,“ dodal.
Rusko a Spojené státy ještě nediskutují o podrobnostech amerických návrhů týkajících se ukončení války na Ukrajině, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruská strana od Američanů podle něj ještě nic oficiálního k jejich plánu nedostala, s Američany je ale v kontaktu.
„Jsme zcela otevření mírovým jednáním,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajinskému vedení vzkázal, že odmítání mírových řešení a pokračování v bojových operacích je nebezpečné. „Prostor pro svobodné rozhodování se pro ně zmenšuje v souvislosti se ztrátou území během ofenzivních operací ruských ozbrojených sil,“ uvedl Peskov. Ukrajina by podle něho měla udělat „odpovědné rozhodnutí“ a učinit ho „právě teď a ne později“.
O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny, uvedl dnes na síti X ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Připomněl Mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.
Zahraniční agentury v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení války na Ukrajině. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.
„O míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. V Česku velmi dobře víme, co znamená 'o nás bez nás'. Mnichovská dohoda obětovala cizí území a nejenže válce nezabránila, ale naopak k ní otevřela cestu. Před 'Mnichovem 2.0' jsem vždy varoval a budu varovat i nadále,“ uvedl končící šéf české diplomacie.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny, zopakovala dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na nový plán pro Ukrajinu navrhovaný Spojenými státy. O americkém návrhu plánuje během nadcházejícího summitu zemí G20 v Jižní Africe hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Diverzní akce v Polsku inspirované nebo přímo organizované ruskými tajnými službami v poslední době překročily kritickou hranici a lze proto mluvit o státním terorismu, řekl polský premiér Donald Tusk. V projevu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, také uvedl, že cílem těchto aktivit je destabilizovat polský stát v jeho základech.
Polsko podezírá dva Ukrajince v ruských službách z několik dnů staré sabotážní akce na trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu bránící se ruské agresi.
Evropská unie podpoří jakýkoli mírový plán pro Ukrajinu, pokud přinese trvalý a spravedlivý mír a pokud se na něm bude podílet Ukrajina a EU, zdůraznila dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Americká i světová média v minulých dnech zmiňovala detaily nového plánu na zastavení války na Ukrajině, o kterém USA jednají s Ruskem, napadená země se na jeho vzniku nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Podle amerických médií schválil plán prezident Donald Trump.
„Pokud jde o mírový plán, který byl předložen prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému, vždy jsme říkali, že aby jakýkoli plán fungoval, musí se na něm podílet Ukrajina a Evropané,“ řekla Kallasová.
Německý kancléř Friedrich Merz si dnes bude telefonovat s představiteli spojeneckých zemí kvůli americkému plánu na ukončení války na Ukrajině. S dovoláním na své zdroje z německé vlády o tom informovala agentura Bloomberg. Agentura DPA krátce předtím uvedla, že kancléř zrušil svůj dnešní program na jedné z berlínských škol.
V Dněpropetrovské oblasti ruské drony útočily v jihovýchovýchodní části regionu, vyplývá z oznámení šéfa regionální vojenské správy Vladyslava Hajvanenka. Kromě jedné oběti na životě a zraněných vznikly při útoku materiální škody na obytné zástavbě.
Ukrajinská strana studuje americké návrhy pro ukončení války s Ruskem a od dalších stran očekává, že budou respektovat její pozice, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. Zástupci ukrajinské a americké strany nyní podle něj na návrhu pracují na technické úrovni.
„Pečlivě studujeme všechny návrhy našich partnerů a očekáváme stejně korektní přístup k ukrajinské pozici,“ řekl Umerov.
Americký návrh na ukončení války na Ukrajině není podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula hotovým plánem, ale spíše příspěvkem ke snaze dostat Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu. Ministr to řekl ve čtvrtek večer veřejnoprávní stanici ZDF. Zahraniční agentury mezitím v noci na dnešek zveřejnily 28 bodů návrhu, který počítá mimo jiné s uznáním Krymu a celé Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny za ruské.
„Z mého pohledu to není žádný plán,“ řekl Wadephul. Doplnil, že zabíjení na Ukrajině musí konečně přestat, a proto je každý pokus o ukončení bojů a zahájení rozhovorů správný a je třeba jej podpořit. V rozhovoru se stanicí ZDF hovořil Wadephul o „návrzích“ a zdůraznil, že je vše ještě neurčité.
Podívejte se na nové snímky ze Záporoží, kde dnes zaútočili Rusové.
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times (FT).
Zástupci americké administrativy dali Zelenskému najevo, že Trumpovi lidé pracují na „agresivním“ harmonogramu pro dokončení návrhu a že jejich cílem je zakončit válku do konce roku. Podle ukrajinských činitelů Američané očekávají, že Zelenskyj dohodu podepíše „před Dnem díkuvzdání“, který se slaví poslední čtvrtek v listopadu. Pak chtějí dohodu prezentovat v Moskvě a celý proces uzavřít začátkem prosince.
Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Oděsu, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Pět lidí utrpělo zranění. V Ternopilu na západě země pokračují záchranné a pátrací práce v troskách obytného domu, který ve středu ráno zasáhla ruská střela.
Na Oděsu útočily ruské drony. „Navzdory zapojení protivzdušné obrany vznikly škody na civilních objektech,“ uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper podle serveru Ukrajinska pravda. Na svém účtu na telegramu zveřejnil fotografie vyhořelých trosek domů a auta, které hasí hasiči. Tři lidi záchranáři odvezli do nemocnice, další dva měli akutní stresovou reakci. Záchranáři informovali, že hořely zasažené obytné domy, servisní stanice a automobily nebo administrativní budova.
Ukrajinské úřady ve čtvrtek večer také aktualizovaly počty obětí středečního útoku na město Ternopil na západě Ukrajiny, píší místní média. Po vyproštění dalších těl ze sutin se počet mrtvých zvýšil z 26 na 28. Stále se pohřešuje 16 lidí. Dalších 94 lidí úder, který zasáhl obytné budovy, zranil.
Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.
Ruský úder na ukrajinské město Záporoží ve čtvrtek večer zabil pět lidí. Uvedl to podle médií šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Další tři lidi úder zranil. Podle Fedorova úder zasáhl rezidenční budovy, obchod a tržiště.
Lavrov podle novinářů mluvil k téměř prázdnému sálu, většina diplomatů jeho projev bojkotovala.
Na stejném fóru hovořil i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který obvinil Rusko, že na Ukrajině spáchalo válečné zločiny. „Nic nemůže ospravedlnit ostřelování obytných budov, školek, sirotčinců, nemocnic, autobusů a sanitek, před ostřelováním prchají miliony lidí,“ řekl prostřednictvím videa Kuleba.
Lavrov v pondělí zrušil svou cestu do Ženevy kvůli sankcím EU, která po invazi na Ukrajinu uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruská letadla.
