Lavrov řečnil v OSN do prázdného sálu: Takhle svět ignoruje Rusko

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Přejeme dobrou noc.

Národní protikorupční úřad (NABU) 14. listopadu oznámil, že podal návrh na zatčení bývalého místopředsedy vlády Oleksije Černyšova. Píše o tom The Kyiv Independent.

Trosky ukrajinského dronu poškodily zařízení u jaderné elektrárny, tvrdí Moskva. Dodávky proudu do okupované elektrárny po jednom ze dvou elektrických vedení byly dnes znovu přerušeny, podle Ruskem dosazeného vedení elektrárny se tak stalo v důsledku zásahu automatického ochranného systému. Elektřinu, potřebnou ke chlazení odstavených reaktorů, nyní dodává druhé vedení. Incident neměl dopad na jadernou bezpečnost, radiační situace se nezměnila, uvedla ruská státní agentura TASS.

Trumpova administrativa by mohla deportovat přibližně 80 Ukrajinců kvůli „porušení amerických zákonů“, uvedl vyslanec. 

V Novorosijsku lidé zažili noc bezesnou noc. Ukrajinské drony dopadly i na vojenské a ropné sklady či místní rafinérii. 

Přístav po ukrajinském útoku přerušil vývoz ropy, napsala agentura Reuters. Střely Neptun mají podle ní dolet 1000 kilometrů.

Střely a drony ukrajinské výroby v Norossijsku „poškodily infrastrukturu přístavu a ropný terminál, jakož i odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany S-400 a sklad raket, který následně vybuchl a vzplál“, napsal generální štáb na telegramu. 

Koukněte se na videa níže. 

Německo chce poskytnout další desítky milionů eur na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Po setkání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou v Berlíně to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius, informuje agentura DPA.

Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny kromě zprávy o útoku na Novorossijsk vydal v pátek večer také prohlášení k útoku na ropnou rafinerii Saratov. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.

„V zařízení byly zaznamenány exploze následované požáry,“ uvádí se v tiskové zprávě. Zmínila se také o „skladech pohonných hmot a maziv“ poblíž města Engels v Saratovské oblasti, které bylo rovněž zasaženo. V Engelsu se nachází letiště pro dálkové letectvo.

Guvernér Saratovské oblasti Roman Busargin se o těchto objektech nezmínil, ráno v telegramu uvedl, že „v důsledku útoku bezpilotních letadel došlo k poškození civilní infrastruktury v Saratově“.

Podle agentury Reuters zastavila rafinerie ropy Saratov společnosti Rosněft 11. listopadu rafinaci ropy po útoku dronu, který se opakoval 14. listopadu. Agentura s odvoláním na zdroje z oboru uvedla, že se očekává, že rafinerie bude do konce měsíce zcela uzavřena.

Obrazem: Ostatky 31 polských vojáků, kteří padli v bojích proti nacistickým vojskům během druhé světové války, byly znovu pohřbeny během slavnostního pohřbu na římskokatolickém hřbitově v Mostysce ve Lvovské oblasti na Ukrajině.

Ruský přístav Novorossijsk zasáhly ukrajinské střely Neptun s prodlouženým doletem, uvedl ukrajinský generální štáb. Přístav přerušil vývoz ropy.

Ukrajinské drony při útoku na ruskou Novovoroněž poškodily elektrické zařízení u jaderné elektrárny. Incident nezměnil radiační pozadí, uvedla Moskva.

Ruské útoky zabily v noci na dnešek v Kyjevě šest lidí. Na platformě Telegram to uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Další tři desítky lidí ruský vzdušný úder podle něj zranil, a to včetně dětí. Rusové při útoku na Ukrajinu podle ukrajinského prezidenta použili zhruba 430 dronů a dvě desítky střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů. Agentura Reuters píše, že ruský černomořský přístav Novorossijsk po útoku ukrajinského dronu zastavil vývoz ropy.

Několik studentů v Popradu opustilo přednášku slovenského premiéra Roberta Fica poté, co jim řekl, aby šli bojovat na Ukrajinu, když podporují válku. Informuje o tom Denník N. Podle serveru Aktuality přednášecí místnost opustily zhruba tři desítky studentů. Ministerský předseda sám na facebooku napsal, že v Popradě diskutuje o mezinárodních vztazích a s posluchači má i rozdílné názory.

Prezident Petr Pavel bude v Praze s polským prezidentem Karolem Nawrockým hovořit o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Novinářům to dnes sdělila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Polská hlava státu přijede do Česka 24. listopadu na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovodí manželka Marta. U příležitosti návštěvy Nawrocki promluví na Univerzitě Karlově, tématem přednášky bude střední Evropa.

Nawrocki se podle dřívějších informací polské tiskové agentury PAP sejde i s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Pavel ho přijme dopoledne.

Ruský plyn se na dodávkách pro hlavního prodejce plynu na Slovensku podílí 33 procenty, řekla ministryně hospodářství Saková. Dříve byl dominantní.

Ruské síly dnes ráno zaútočily bezpilotními letouny na tržnici v jihoukrajinském přístavním městě Čornomorsk, přičemž zabily dva lidi a sedm dalších zranily. Na platformě Telegram to uvedl Oleh Kiper, šéf správy Oděské oblasti, kde se Čornomorsk nachází. Poznamenal, že informace o obětech nemusí být definitivní, někteří zranění lidé jsou totiž ve vážném stavu.

„Úder poškodil náměstí, fasády obchodů a soukromou dopravu. Tlaková vlna vybila okna v nedaleké vysoké škole,“ napsal regionální činitel, který poznamenal, že na místě pracují záchranáři a další příslušné složky. U svého příspěvku zveřejnil fotografie, na kterých jsou vidět mimo jiné poničené automobily, trosky na zemi nebo budova s rozbitými okny.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí přivítá v Paříži svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského. Cílem schůzky bude mimo jiné potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči ukrajinské bezpečnosti a pokračovat v jednání o bezpečnostních zárukách pro Kyjev, oznámil dnes podle tiskových agentur AFP a Reuters Elysejský palác.

Již devátá návštěva Zelenského ve Francii od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022, „umožní potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči Ukrajině a udržet dynamiku práce v otázce bezpečnostních záruk v rámci koalice ochotných“, uvedla kancelář francouzského prezidenta.

Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjev

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila atentátu na jednoho z vysoce postavených činitelů země. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax nebo nezávislý server Meduza. Údajní atentátníci se podle tvrzení FSB chystali vyhodit do povětří nejmenovaného činitele při jeho návštěvě Trojekurovského hřbitova v Moskvě. FSB ze zosnování útoku viní ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev se k tomu nevyjádřil.

Na koho se údajný atentát chystal, FSB nespecifikovala. Viní ale ukrajinské zpravodajské služby z toho, že za tímto účelem naverbovaly „migranta ze Střední Asie, dva na drogách závislé a už dříve souzené ruské občany a (jednoho) obyvatele Kyjeva, kterého ruské orgány hledají za vraždu a obchod se zbraněmi.“ Migrant a Rusové byli zadrženi v Moskvě, píše Interfax.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informuje o čtyřech zabitých a desítkách zraněných, neupřesnil ale, zda se to týká jen Kyjeva, nebo celé země. Rusové při útoku na Ukrajinu podle něj použili zhruba 430 dronů a 18 střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.

Ruské útoky zabily v noci na dnešek v Kyjevě pravděpodobně tři lidi, informace se ověřuje, protože záchranáři zatím nedokázali těla vyprostit. Na platformě Telegram to dnes ráno uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Dalších 26 lidí ruský vzdušný úder podle něj zranil, a to včetně dětí. Celkový rozsah ruského noční útoku na Ukrajinu zatím není znám. Ruské ministerstvo obrany mezitím ráno na Telegramu informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.

Na sociálních sítích se objevila videa explozí a požárů Kyjeva během masivního ruského vzdušného útoku.

Požáry byly hlášeny z výškových budov v Dniprovské, Podilské a Solomjanské čtvrti. V Darnycké čtvrti dopadly úlomky rakety či dronu do areálu školy. Poničené či ohněm zachvácené budovy byly nahlášeny v osmi z deseti kyjevských čtvrtí. Ruské údery poškodily také vodovodní, teplárenské a energetické sítě. Podle Klička bylo při útoku zraněno 11 lidí, přičemž pět z nich bylo hospitalizováno, a to včetně těhotné ženy a muže ve velmi vážném stavu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Kyjev čelí masivnímu ruskému vzdušnému útoku, protivzdušná obrana byla aktivována, uvedl dnes starosta města Vitalij Kličko na platformě Telegram. V několika výškových budovách podle něj v důsledku úderů vznikly požáry. Kličko útok oznámil před 1:00 místního času (0:00 SEČ). Podle ukrajinského letectva ruská armáda raketami a drony útočí i v dalších oblastech Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím.

Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

V nové koalici panuje podle předsedy ANO Andreje Babiše, šéfa Motoristů Petra Macinky a lídra SPD Tomia Okamury shoda na tom, že se k programovému prohlášení vlády vracet nebudou a nebudou jej upravovat podle požadavků prezidenta Petra Pavla. Macinka a Okamura to řekli novinářům krátce po dnešním jednání koaliční rady ANO, SPD a Motoristů.

Pavel ve středu požádal předsedu ANO o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů.

V Karélii na severozápadě Ruska se zřítila stíhačka Su-30, dvoučlenná posádka zahynula, informovala dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. To příčinu letecké havárie neuvedlo. Letoun byl podle ministerstva na cvičném letu, nebyl vyzbrojen a zřítil se na neobydleném místě. Stalo se tak okolo 19:00 moskevského času (17:00 SEČ).

Su-30 je víceúčelová stíhačka patřící do generace 4+. Je určená k ničení vzdušných, pozemních i námořních cílů, poznamenal list Kommersant. Za letouny páté generace bývají označovány nejmodernější „neviditelné“ stíhačky, tedy stroje, které lze obtížně odhalit radarem. Některými vlastnostmi se jim blíží stroje nacházející se mezi čtvrtou a pátou generací. Ve vývoji jsou letadla šesté generace.

Pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) brzy zahájí misi na Ukrajině, v rámci které budou jednat o finančních potřebách země a možném novém úvěrovém programu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí MMF Julie Kozacková. Zdůraznila rovněž, že Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci.

Ukrajina se nyní potýká s korupčním skandálem v energetickém sektoru, který přiměl dva ministry podat demisi. Protikorupční úřad (NABU) v úterý oznámil, že ukrajinské úřady v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru obvinily sedm lidí. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Premiérka Julija Svyrydenková dnes uvedla, že vláda v reakci na skandál zorganizuje audit ve všech státních firmách.

Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovali stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.

Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).

Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. 

Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.

Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil frontové jednotky v Záporožské oblasti. Oznámil to na síti X, kde zveřejnil fotografie a video. Zelenskyj tento týden řekl, že v Záporožské oblasti a také v Pokrovsku v Doněcké oblasti Rusové zvyšují počet i rozsah útoků.

„Vyslechl jsem si hlášení o operační situaci v tomto úseku, nepřátelské aktivitě a ztrátách v řadách okupantů. Hovořil jsem s vojáky o rozhodnutích potřebných k posílení obrany v orichivském směru - personálu, určitých typů zbraní a vybavení včetně lehkých obrněných vozidel a prostředků k vedení elektronického boje,“ napsal Zelenskyj. Zdůraznil, že vedení činí vše, aby posílilo bojující jednotky.

Německý kancléř Merz a Zelenskyj se dnes také dohodli, že budou nadále koordinovat úsilí o uzavření příměří a trvalého míru na Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské invazi. "Německo spolu se západními partnery zvýší tlak na Moskvu, aby Rusko přiměli k vážným jednáním," stojí ve vládním prohlášení.

Podle něj kancléř s prezidentem hovořil také o ukrajinských uprchlících. Zelenskyj slíbil, že se bude věnovat otázce rostoucího počtu mladých ukrajinských mužů, kteří odjíždějí z Ukrajiny do zemí Evropské unie. V Německu se v posledních měsících mnohonásobně zvýšil počet mladých Ukrajinců, kteří žádají o mezinárodní ochranu. Podle německého ministerstva vnitra to souvisí s rozhodnutím ukrajinské vlády umožnit mužům ve věku od 18 do 22 let vyjíždět za hranice země.

Německo očekává, že Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a v reformách v oblasti právního státu. V telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz, informoval mluvčí německé vlády. Hovor se uskutečnil den poté, co kvůli korupčnímu skandálu v energetice skončili dva ukrajinští ministři.

„Prezident Zelenskyj informoval o vyšetřování korupce namířeném proti dvěma členům jeho vlády, kteří mezitím rezignovali. Přislíbil přitom plnou transparenci, dlouhodobou podporu nezávislých protikorupčních úřadů a další rychlá opatření, aby znovu získal důvěru ukrajinského obyvatelstva, evropských partnerů a mezinárodních dárců,“ stojí v prohlášení německé vlády.

Merz v rozhovoru se Zelenským podle mluvčího vlády zdůraznil, že očekává, že „Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a dalších reformách, zvlášť v oblasti právního státu“.

OSN dnes upozornila také na říjnové výpadky v dodávkách proudu na Ukrajině, které má na svědomí Rusko svými údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Dlouhodobé výpadky v dodávkách tepla, elektřiny nebo vody podle vedoucí HRMMU Danielle Bellové způsobí extrémní obtíže zejména seniorům, lidem se zdravotními postiženími nebo rodinám s malými dětmi. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP.

„Ukrajinské ozbrojené síly údajně také útočily na energetická a průmyslová zařízení v Ruské federaci. HRMMU však nebyla schopna nezávisle ověřit dopad těchto útoků na civilní obyvatelstvo,“ uvedla OSN v doprovodné zprávě. 

Počet civilních obětí ruské války proti Ukrajině byl i v říjnu vysoký, zabito jich bylo nejméně 148 a dalších 929 utrpělo zranění, což odpovídá bilancím ze září a srpna. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyžádala životy přinejmenším 14.534 civilistů včetně stovek dětí, dalších 38.472 osob včetně nezletilých bylo zraněno. Naprostou většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.

Mise zároveň upozorňuje, že skutečný počet obětí bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje, že nemohla ověřit a započítat všechny hlášené oběti, zejména po začátku ruské invaze a v některých městech, jako je třeba ukrajinský Mariupol, o který svedly obě země těžké boje na začátku války. Toto město nyní okupují Rusové.

„Velmi vítám závazek Evropské rady pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky. Úzce spolupracujeme s Belgií a všemi členskými státy na možnostech, jak tento závazek splnit,“ uvedla šéfka komise Ursula von der Leyenová.

O možnostech financování Ukrajiny by měli dnes v Bruselu debatovat i unijní ministři financí. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ vyjmenovala von der Leyenová.

Evropská unie by tak Ukrajině poskytla půjčku, kterou Kyjev vrátí, jestliže Rusko zaplatí válečné reparace. „To je nejúčinnější způsob, jak udržet ukrajinskou obranu a ekonomiku. A nejjasnější způsob, jak dát Rusku najevo, že čas nehraje pro něj,“ dodala předsedkyně komise a zopakovala, že Evropa bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba.

Členské státy EU mají tři způsoby, jak mohou finančně podpořit Ukrajinu. Nejúčinnější variantou je reparační půjčka založená na zmrazených ruských aktivech v Evropě, řekla dnes europoslancům v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Další možností je, aby EU využila k získání kapitálu „manévrovací prostor“ ve svém rozpočtu, nebo aby se členské státy dohodly na získávání kapitálu samy, dodala von der Leyenová ve svém projevu v Evropském parlamentu.

„Všichni chceme, aby tato válka skončila. Trvalý mír však závisí na silné a nezávislé Ukrajině,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy ve svém projevu, který měl zhodnotit nedávný říjnový summit EU. „Putin si stále myslí, že nás přemůže, že Rusko časem dokáže dosáhnout svých cílů na bojišti. To je ale zjevný mylný odhad,“ dodala s tím, že je potřeba i nadále tlačit na Rusko a přivést ho k jednacímu stolu.

V ruské Orelské oblasti dopadly úlomky některých sestřelených dronů na obytné čtvrti, kde poškodily několik vozidel a balkony bytových i soukromých domů, uvedl gubernátor Andrej Klyčkov na telegramu. V tuto chvíli podle něj nejsou k dispozici žádné informace o obětech.

Nejvíce bezpilotních letounů, po 32, bylo podle ranní zprávy ruského ministerstva obrany zveřejněné na telegramu zničeno shodně nad Kurskou a Belgorodskou oblastí. Voroněžká oblast zaznamenala 20 dronů, 17 bylo zachyceno na Černým mořem. Přítomnost několika ukrajinských dronů ohlásilo také osm dalších oblastí včetně okupovaného Krymu a moskevského regionu, kde byl podle ministerstva zachycen jeden dron.

Od středečního večera vyslalo Rusko nad Ukrajinu jednu balistickou raketu Iskander-M a 138 dronů, z nichž asi 90 bylo íránského typu Šáhed, které Rusové vyrábějí pod názvem Geraň. Podle předběžných údajů z dnešního dopoledne ukrajinská obrana zneškodnila 102 dronů, a to palbou či s pomocí prostředků elektronického boje.

Portál deníku Ukrajinska pravda dnes napsal, že drony v jihoukrajinském Mikolajivu zranily šest lidí, z nichž tři jsou ve vážném stavu. Server rovněž informoval o zásahu dronů ve městě Arcyz v Oděské oblasti, které ohlásilo škody na zařízení kritické infrastruktury, administrativní budově a dílnách.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zachytila a zničila 130 ukrajinských dronů nad více než desítkou ruských oblastí včetně moskevského regionu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Ukrajinské letectvo oznámilo, že zneškodnilo 102 bezpilotních strojů.

Ministři zahraničí zemí skupiny G7 ve společném prohlášení uvedli, že jejich země navyšují ekonomické náklady, kterým musí čelit Rusko kvůli své pokračující válce proti Ukrajině. Odsoudili také útoky na ukrajinskou energetiku a uvedli, že současná frontová linie má představovat začátek pro jednání o míru.

Podle ministrů Spojených států, Kanady, Británie, Německa, Francie, Itálie a Japonska je naléhavé vyhlásit na Ukrajině příměří. „Souhlasíme s tím, že současná frontová linie by měla být počátečním bodem pro jednání,“ stojí v prohlášení. Země také vyjadřují podporu Ukrajině a odsuzují ruské útoky na její energetickou soustavu.

O dobytí Pokrovska ruskými jednotkami, ani o obklíčení ukrajinských sil v tomto východoukrajinském městě nemůže být řeč, ujistil hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj po inspekci tohoto úseku fronty na východě Ukrajiny a poradě s veliteli. Generál na sociální síti napsal, že boj pokračuje.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím.

Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Polsko žádá EK o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu EU, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, píše PAP.

„Tomáš Pojar, rezignující poradce pro národní bezpečnost, sehrál klíčovou roli v době, kdy ČR čelila zásadním bezpečnostním výzvám, ať už jde o energetickou krizi či válku na Ukrajině,“ uvedl Fiala.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrsky oznámil, že cestoval do oblasti Pokrovsku a hovořil s veliteli. „Pokrovský směr zůstává hlavním ohniskem nepřátelské ofenzívy. Zde je zaznamenán největší počet denních nepřátelských útoků a zde je soustředěna značná část jejich sil operujících na Ukrajině. Nepřítel se zejména snaží využít nepříznivých povětrnostních podmínek,“ napsal Syrskyj na facebooku.

Podle něj pokračují neustálé boje na přístupech k Pokrovsku a v jeho zástavbě s malými ruskými útočnými pěchotními skupinami a méně často dochází k ničení lehké nepřátelské techniky. Podle Syrského ukrajinští vojáci dělají vše pro to, aby zabránili pohybu a konsolidaci ruských vojsk.

„O ruské kontrole nad městem Pokrovsk ani o operačním obklíčení Ukrajinských obranných sil není řeč. Boj pokračuje!“ dodal Syrskyj.

„Informace o kapitulaci 25 vojáků z 38. brigády námořní pěchoty jsou falešné,“ uvedl generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny ve svém prohlášení na síti X. Ruské propagandistické telegramové kanály dříve šířily video, na kterém se muži ve vojenských uniformách představují jako ukrajinští mariňáci a „přiznávají“, že se vzdali.

38. samostatná brigáda námořní pěchoty tuto informaci oficiálně popřela. „Jména a osoby uvedené v těchto materiálech nepatří k brigádě a nikdy v jejích jednotkách nesloužily. V uvedené oblasti neexistuje jediný potvrzený případ dobrovolné kapitulace vojáků z 38. samostatné brigády námořní pěchoty,“ cituje prohlášení brigády ukrajinský list gazeta.ua.

 Na ruské straně bojuje proti Ukrajině přes 200 keňských občanů. Oznámilo to dnes podle agentury Reuters ministerstvo zahraničí africké země. Náborové agentury podle něj stále aktivně pracují na tom, aby do konfliktu nalákaly další Keňany. Ukrajina minulý týden oznámila, že po boku ruských sil na Ukrajině bojuje více než 1400 občanů ze tří desítek afrických zemí, přičemž někteří byli naverbováni podvodem.

Rusko lákalo Afričany k podpisu smluv, které ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil za „rovnocenné trestu smrti“, a vyzval africké vlády, aby své občany varovaly.

Prezident Petr Pavel dnes požádal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů. Na webu to po dnešní schůzce politiků uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Pavel má v programu vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů výhrady k rozpočtové politice, k části životního prostředí, k formulacím o neziskových organizacích či veřejnoprávních médiích nebo k úpravám penzí. Naopak prezident programové prohlášení ocenil v oblasti podpory slabších regionů, ve zdravotnictví či většinově ve vzdělávání, uvedl Hrad.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková požádala parlament o odvolání ministrů spravedlnosti Hermana Haluščenka a energetiky Svitlany Hrynčukova. Oba ministři podali demisi, uvedla předsedkyně vlády na sociální síti. K odstoupení vyzval oba ministry kvůli korupčnímu skandálu v ukrajinské energetice prezident Volodymyr Zelenskyj.

Na Ukrajině odvolává členy vlády parlament.