Lavrov řečnil v OSN do prázdného sálu: Takhle svět ignoruje Rusko

Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.

Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.

„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.

Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.

Cesta maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy bude podle německého kancléře Friedricha Merze pravděpodobně stejně neúspěšná jako ta předchozí.

Maďarsko chce mír a doufá, že současné iniciativy k němu povedou, řekl Orbán Putinovi. Budapešť nepodlehla tlaku a bude spolupracovat s Ruskem, dodal.

Putin přivítal maďarského premiéra Orbána v Kremlu a ocenil to, co označil za vyvážený postoj Budapešti k ukrajinské otázce, informuje agentura TASS. Zároveň nevyloučil, že jednání mezi Ruskem a USA o Ukrajině povedou ke konání summitu s Trumpem v Budapešti, Orbánovi poděkoval za nabídku, píše TASS.

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.

„Hlavní parametry byly sděleny a příští týden se v Moskvě uskuteční jednání,“ řekl Peskov novinářům.

Ruské zbrojovky v říjnu vyrobily meziročně o 41 procent více tanků a bojových vozidel a o 19 procent více zbraní a střeliva. Druhý měsíc po sobě ale klesla produkce potravin. S odkazem na údaje ruského statistického úřadu Rosstat o tom informoval polský deník Rzeczpospolita.

Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zlikvidovala 136 ukrajinských dronů. Informovala o tom agentura Reuters. Ruské úřady se o případných škodách nezmiňují, zpráva na síti Telegram nicméně hlásí exploze v několika ruských městech, mimo jiné v Taganrogu v Rostovské oblasti. Ukrajinské letectvo ohlásilo, že v noci na dnešek vypálilo Rusko na Ukrajinu 72 dronů a jednu balistickou raketu Iskander-M.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že zničilo či jinak neutralizovalo 63 dronů Šáhed, Gerbera a dalších typů, a to na severu, východě a jihu Ukrajiny. O možných škodách, které drony způsobily, ukrajinské úřady neinformovaly.

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) provádí prohlídky v kanceláři šéfa prezidentského úřadu Andrije Jermaka. O něco dříve o prohlídkách informovali poslanci a zpravodajský server Ukrajinska pravda, napsala stanice BBC. NABU prohlídky potvrdil na platformě Telegram, kde uvedl, že podrobnosti budou následovat.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že dnes bude v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách energií a možnostech uzavření míru na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters. Maďarský lídr je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii a jeho země navzdory snaze Evropské unie ukončit odběr ruských energií stále usiluje o dodávky ruské ropy a plynu.

„Jedu do Moskvy, abych zajistil, že energetické dodávky do Maďarska budou pro zimu a nadcházející rok zajištěny,“ uvedl Orbán ve videu, které zveřejnil na facebooku.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.

„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.

Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.

„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.

Itálie dnes předala do Německa Ukrajince, jenž je podezřelý z podílu na explozích, které poničily plynovody Nord Stream. Uvedly to agentury DPA a AFP s odkazem na spolkovou prokuraturu v Karlsruhe. Předání do Německa povolil minulý týden italský nejvyšší soud, který zamítl námitky obhajoby včetně požadavku na uznání funkční imunity. Ukrajinec S.K. se považuje za nevinného, tvrdí, že se činu nedopustil, a podle italského obhájce bude v Německu usilovat o zproštění viny.

Žádná vnější síla nebude nikdy schopna omezit ruské vojenské výdaje a přítomnost jednotek takzvané koalice ochotných na Ukrajině nepřipadá v úvahu. V reakci na výroky evropských představitelů z tohoto týdne to dnes podle ruské státní tiskové agentury TASS prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško.

Americký návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení války na Ukrajině, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku. Putin podle tiskových agentur také prohlásil, že Rusko je připraveno potvrdit, že nemá v úmyslu napadnout Evropu.

Europoslanci vyzvali Evropskou unii, aby převzala větší díl zodpovědnosti za bezpečnost Evropy a co nejaktivněji podpořila mír na Ukrajině. Ukrajina by podle nich měla získat bezpečnostní záruky podobné článku 5 smlouvy o NATO. Příslušnou rezoluci dnes schválil Evropský parlament.

Francie od léta zavede desetiměsíční dobrovolnou vojenskou službu, která bude určena pro zájemce ve věku 18 a 19 let. Dnes to v projevu na alpské vojenské základně ve Varces na jihovýchodě Francie podle agentury AP oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Prezident rovněž zdůraznil, že dobrovolníci budou sloužit výhradně na území Francie včetně zámořských teritorií, zahraničních vojenských misí se tak účastnit nebudou. AP poznamenala, že Francie chce posílit své ozbrojené síly vzhledem k hrozbám ve světě, včetně ruských mocenských ambicí.

„Nová národní služba vznikne postupně, a to od nadcházejícího léta,“ řekl Macron.

Krajský soud v Brně dnes po odvolání potvrdil podmíněný trest Lubomíru Boušemu, který na sociální síti zveřejnil několik desítek příspěvků, ve kterých vychvaloval činy ruského prezidenta Vladimira Putina a podporoval ruskou agresi na Ukrajině. Podle obžaloby tím vyjadřoval podporu ozbrojenému útoku Ruska na Ukrajinu a veřejně schvaloval zločin proti míru, čímž se provinil popíráním, zpochybňováním, schvalováním a ospravedlňováním genocidy. Rozhodnutí je pravomocné. Muž k veřejnému zasedání nedorazil, konalo se bez něj, vinu odmítá.

V Sumské oblasti při nočním úderu dronů zahynul třiapadesátiletý muž, uvedla podle stanice BBC místní policie. Ve středu večer Rusové shodili z dronů bombu na auto ve městě Cherson a zabili šestatřicetiletou ženu a šestileté dítě, napsala Ukrajinska pravda. Z dalších míst ruských úderů ukrajinské úřady hlásí raněné.

Doživotní tresty vězení dnes udělil ruský soud osmi mužům za jejich podíl na bombovém útoku, který v říjnu 2022 vážně poničil Krymský most spojující okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. Agentury Reuters a AFP připomínají, že 19 kilometrů dlouhá silniční a železniční stavba, jejíž provoz v roce 2018 zahájil osobně ruský prezident Vladimir Putin, symbolizuje protiprávní anexi Krymu Ruskem v roce 2014.

Před rozmístěním zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné bezpečnostní mise musí být nejprve mezi Moskvou a Kyjevem příměří. Dnes to podle agentury Reuters prohlásilo turecké ministerstvo obrany, které tak reagovalo na úterní vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten řekl, že v den podpisu míru budou na Ukrajině britští, francouzští a turečtí vojáci.

„Nejprve musí být mezi Ruskem a Ukrajinou zajištěno příměří. Poté musí vzniknout rámec mise s jasným mandátem a musí být stanoveno, v jakém rozsahu každá země přispěje,“ uvedlo turecké ministerstvo obrany.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo Polsku, že musí uzavřít svůj konzulát v Irkutsku. Učinilo tak v odvetě za krok Varšavy, která před několika dny odvolala svůj souhlas s provozem ruského konzulátu v Gdaňsku. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski o uzavření ruského diplomatického úřadu rozhodl v reakci na nedávnou sabotáž na polské železnici, ze které Varšava viní Moskvu. Ta svou účast na diverzi popřela.

„Zredukování ruské konzulární přítomnosti v Polsku jeho vedením pod absurdní záminkou je otevřeně nepřátelským a neopodstatněným krokem. V reakci na něj bude uzavřen poslední zbývající polský konzulát v Ruské federaci,“ uvedla ruská diplomacie v prohlášení, které zveřejnila na svém webu.

V bojích na Ukrajině zahynul sedmadvacetiletý Čech, informovala na facebooku škola v Uherském Hradišti, kde mladík dříve studoval. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí (MZV) Daniel Drake dnes ČTK bez dalších podrobností řekl, že úřad o případu ví a komunikuje s rodinou. Ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy Uherské Hradiště Ivo Savara dnes ČTK řekl, že mladík na škole studoval do třetího ročníku, poté z ní odešel. Matka kontaktovala třídní učitelku s informací, že zemřel. Podle dostupných informací ČTK jde o pátého českého občana, který padl v bojích na území Ruskem napadené země.

„Minulý týden nás zasáhla smutná zpráva. Ve válce na ukrajinské frontě u Izjumu zahynul náš bývalý student kamenosochařského oboru, Jirka Kotrla. Bylo mu 27 let. Čest jeho památce,“ uvedla škola.

Mezinárodní federace IJF uvolnila podmínky pro ruské judisty, na turnajích budou mít národní vlajku i hymnu. Začne to platit okamžitě. Federace na svém webu oznámila, že poprvé se nová pravidla uplatní už na grandslamu v Abú Zabí, který se uskuteční od pátku do neděle.

Sportovci z Ruska mají problém s účastí na mezinárodních soutěžích od roku 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Ačkoliv válka pokračuje, v judu se mohli jako neutrální vrátit na mezinárodní scénu na jaře 2023. Počínaje grandslamem v Abú Zabí už budou plnohodnotnou reprezentací, na tento turnaj ve Spojených arabských emirátech je z Ruska přihlášeno dvanáct mužů a sedm žen. Z českých judistů budou v Abú Zabí startovat Petr Mladý, Jan Svoboda, Adam Kopecký a Martin Bezděk.

Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajině 142 bezpilotními letouny, z nichž ukrajinská protivzdušná obrana 92 strojů zlikvidovala. Na platformě Telegram to uvedlo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany taktéž na Telegramu oznámilo sestřelení 118 ukrajinských dronů.

Zásahy ruskými bezpilotními letouny hlásí 18 míst a na třech místech dopadly trosky dronů, uvedlo dnes ráno ukrajinské letectvo s tím, že v ukrajinském vzdušném prostoru se nadále nachází několik nepřátelských strojů.

Ruská protivzdušná obrana oznámila likvidaci ukrajinských dronů mimo jiné nad Belgorodskou, Kurskou a Samarskou oblastí.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Boj o kontrolu nad Pokrovskem na východě Ukrajiny stále zuří, ale v proruských kruzích na sociálních sítích už zvítězila Moskva: virální videa generovaná umělou inteligencí (AI) zobrazují ukrajinskou armádu na ústupu, a to včetně podvržených záběrů zobrazujících plačící vojáky, píše agentura AFP.

Rusko se snaží dobýt logistické centrum v Doněcké oblasti už déle než rok. Podle map bojiště zveřejněných Institutem pro studium války (ISW) v posledních týdnech zintenzivnilo útoky a přiblížilo se k předměstí Pokrovsku v pohybu připomínajícím kleště.

Ačkoli bitva pokračuje, série virálních příspěvků na sociálních sítích vypráví jiný příběh: v listopadu se na nich šířily desítky videí generovaných umělou inteligencí, na nichž ukrajinští vojáci odevzdávají zbraně nebo pláčou na cestě na frontu. Zaznamenaly miliony zhlédnutí.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Moldavsko si dnes předvolalo ruského velvyslance kvůli úternímu narušení vzdušného prostoru země bezpilotními letouny. Při té příležitosti mu ukázalo údajný sestřelený ruský dron, který ho čekal před vchodem na moldavské ministerstvo zahraničí. Informuje o tom agentura AFP. V úterý narušilo moldavský vzdušný prostor dohromady šest dronů.

Podle AFP byl velvyslanec Oleg Ozerov nemile překvapen, když odcházel z moldavského ministerstva a před vchodem ho čekal dron s písmenem Z, jímž je značena ruská vojenská technika určená k útokům na Ukrajině. Ta se plnohodnotné ruské agresi brání od února roku 2022.

Ceny ropy dnes na světových trzích rostou poté, co v úterý klesly na nejnižší hodnoty za poslední měsíc. Výrazný pokles byl důsledkem nadějí na možné ukončení ruské války na Ukrajině.

Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument, o jehož existenci agentura poprvé informovala už v říjnu, se stal klíčovým podkladem pro pozdější 28bodový "americký mírový plán".

Ruský vojenský soud uložil 24letý trest za spolupráci s Kyjevem muži, který podle něj konstruoval drony a vypouštěl je v Moskevské oblasti. Informovala o tom dnes ruská tajná služba FSB, podle níž je rozsudek pravomocný.

Odsouzený „ruský občan A. E. Verjanov“, narozený roku 1970, chtěl podle sdělení svou činností odhalovat slabiny ruské protivzdušné obrany. V roce 2023 podle obvinění z vlastní iniciativy navázal spolupráci se zakázanou teroristickou organizací a zástupcem ukrajinské tajné služby SBU. Tento muž z Rostova na Donu na jihu Ruska dostal za úkol vyhodit do povětří letadlo „vysoce postaveného“ představitele ruského státu, tvrdí FSB. Proto byl dotyčný obviněn z vlastizrady a účasti v teroristické organizaci. Tvrzení ruské bezpečnostní služby nelze nezávisle ověřit.

Podle republikánského kongresmana Dana Bacona je zřejmé, že Witkoff zcela straní Rusům, a měl by být zbaven funkce. „Nelze mu svěřit vedení těchto vyjednávání. Udělal by Ruskem placený agent méně než on? Měl by být propuštěn,“ napsal Bacon.

Rusko neustoupilo v klíčových otázkách návrhu dohody o Ukrajině, vítá nicméně úsilí Spojených států o mírové řešení konfliktu, uvedl dnes podle agentury Reuters náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že Moskva je ohledně diplomatických snah o ukončení konfliktu také v úzkém kontaktu s Čínou.

Proces, v němž je francouzský politolog Laurent Vinatier v Rusku obviněn ze špionáže, začne pravděpodobně 28. února, informovala dnes agentura AFP s odkazem na právníka rodiny Vinatierových. Devětačtyřicetiletý Francouz je v Rusku vězněn od června 2024 a v říjnu téhož roku tam byl už odsouzen ke třem letům vězení. Za špionáž mu má hrozit až 20 let vězení.

Rusové v srpnu letošního roku zajali českého občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině. Informaci získali novináři z projektu Linie, kteří ji zveřejnili ve spolupráci s webem Seznam Zprávy. České ministerstvo zahraničí ČTK potvrdilo, že se případem zabývá. Zajatého jednadvacetiletého Hoanga Trana, který má české i vietnamské občanství, čeká podle ruských zdrojů soud v Luhanské lidové republice, což je mezinárodně neuznaný separatistický útvar na východě Ukrajiny. Hrozí mu trest od sedmi do 15 let vězení.

Novináře na situaci Trana upozornila jeho blízká známá, které se počátkem srpna přestal ozývat. Poté narazila na internetovém serveru Reddit a Youtube na videa, kde ho poznala. Tran na nich měl popálený obličej a obvázané zápěstí, o které měl přijít poté, co ruské síly prolomily jejich pozici.

„V minulosti se Rusové snažili co nejvíce zviditelnit své kruté zacházení vůči ukrajinským vojákům, včetně zveřejňování poprav a dalších forem válečných zločinů a nelidského chování,“ řekl ČTK analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Dodal, že Rusko využívá tímto způsobem informační prostor s cílem demoralizovat a popohnat k dezerci vojáky na ukrajinské straně.

V rozpravě v Evropském parlamentu dnes k dění kolem Ukrajiny a mírovému plánu USA vystoupili také čeští zástupci v europarlamentu. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové z frakce Zelených je dobře, že Evropa byla při jednáních s USA schopná představit vlastní vize i reálné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Americký 28bodový plán označila za „nákupní seznam“ ruského prezidenta Vladimira Putina a vyzvala, aby Evropa pokračovala ve vojenské podpoře Ukrajiny.

Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu naopak vyjádřila přesvědčení, že Evropa svým přístupem, kdy podle ní dlouho odmítala byť uvažovat o míru, „zaspala“ a v důsledku toho musí nyní přihlížet, jak druzí rozhodují o evropské bezpečnosti. „Jestli má Evropa znovu něco znamenat, musí přestat odmítat pragmatismus a začít ho používat,“ uvedla. Připustila, že Evropa potřebuje stabilní Ukrajinu, dosavadní pomoc Ruskem napadené zemi ale podle ní postrádala jasný realistický plán. Kritizovala také korupci a netransparentnost při rozdělování pomoci na Ukrajině.

„Evropané se do všech těchto záležitostí vměšují zcela zbytečně, jak se mi zdá,“ prohlásil dnes ohledně amerického mírového plánu poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem.

Ušakov dále prohlásil, že Rusové zatím o mírovém plánu s nikým nediskutovali. „Protože dokument vyžaduje skutečně seriózní analýzu a posouzení. Některé aspekty v něm lze vnímat pozitivně, ale mnohé vyžadují zvláštní debatu mezi experty,“ dodal prezidentský poradce.

Hovořit o možném dosažení mírové dohody o Ukrajině v blízké době je zatím předčasné, řekl novinářům podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Peskov.

Ruské úřady musí na anektovaných ukrajinských územích zvýšit počet lidí, kteří se identifikují jako Rusové a mluví rusky. Ukázal to v úterý zveřejněný dokument, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin a o němž dnes informovala agentura Reuters. Dekret nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 vytyčuje cíl, aby se 95 procent obyvatel země považovalo za Rusy.

Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti „snahám nikoli přátelských zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti“.

„Výsledky zavádění této strategie budou hodnoceny na základě sledování naplnění následujících cílových ukazatelů do roku 2036: úrovně celkové ruské občanské identity (občanského sebeuvědomění) – nejméně 95 procent,“ cituje Reuters z dekretu.

Jakákoliv mírová dohoda musí obsahovat skutečné a trvalé záruky pro Ukrajinu a naopak nesmí omezovat její armádu, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu. Trumpovu snahu o dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem přivítala.

Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli v uplynulých dnech připravily osmadvacetibodový plán počítající s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Minulý týden o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny i evropských zemí. Po těchto jednáních podle Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav.

Von der Leyenová uvedla, že vítá úsilí vedené prezidentem Trumpem o dosažení míru. „Po měsících diskuzí je důležité, že začaly práce na skutečném textu. Samozřejmě víme, že bude zapotřebí dalšího úsilí. Ale věřím, díky práci Ukrajiny, Spojených států a nás Evropanů v posledních dnech v Ženevě, že nyní máme výchozí bod,“ uvedla v projevu před europoslanci.

Zároveň nastínila priority Evropské unie při dalších mírových jednáních. „Prioritou je, aby jakákoliv dohoda přinesla spravedlivý a trvalý mír. A aby zajistila skutečnou bezpečnost Ukrajiny a Evropy. Jako svrchovanému státu nemohou být Ukrajině ukládána omezení týkající se jejích ozbrojených sil, která by ji zanechala zranitelnou vůči budoucímu útoku,“ řekla šéfka EK.

Ukrajina podle ní potřebuje pevné, dlouhodobé a věrohodné bezpečnostní záruky. Dohoda rovněž musí zachovávat suverenitu Ukrajiny včetně toho, aby si mohla zvolit zahraničněpolitický směr, kterým se bude chtít vydat. „Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii,“ zopakovala.

Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.

V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.

Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.

Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.

Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.

Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.

Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.

Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.

Evropská média a evropští politici se snaží podkopat snahy Spojených států o diplomatické urovnání konfliktu na Ukrajině. Rozhlasové stanici Sputnik to řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, napsala dnes agentura Reuters. Evropští politici a také evropská média podle Zacharovové opakovaně podnikají informační útoky s cílem narušit politické urovnání.

Při rozsáhlém ruském dronovém útoku na ukrajinské město Záporoží v noci na dnešek utrpělo zranění nejméně sedm lidí. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že po útoku, který vážně poškodil několik budov, vypukly požáry.

Podle šéfa tamní správy Ivana Fedorova útok zničil obchody, poškodil další budovy a poničil několik aut. „Záchranné operace jsou na 12 místech,“ řekl ve videu, které zveřejnil na síti Telegram. Ke zraněným uvedl, že tři z nich skončili v nemocnici.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Rusko souhlasilo s některými ústupky v americkém mírovém plánu pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil to prezident Spojených států Donald Trump, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Trump už podle Reuters netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Ukrajiny očekával souhlas s plánem. Lhůtu média spojovala s původním 28bodovým plánem, který řada zemí i kritiků vnímala jako proruský. Po jednání USA, Ukrajiny a evropských zemí v Ženevě ale dokument doznal úprav, jejichž podoba ale přesně známa není.

„Lhůta pro mě je, až to skončí,“ řekl Trump. Poznamenal, že americký vyjednávací tým dosáhl v rozhovorech s Kyjevem a Moskvou značných pokroků a že Rusko souhlasilo s některými ústupky. Konkrétní ústupky ale nezmínil. O postoji Ukrajiny k americkému plánu uvedl, že je spokojená.

Vážení čtenáři, dobrou noc. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno.

Zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda, uvedl dnes americký prezident Donald Trump o chystané dohodě o ukončení války na Ukrajině. Ve snaze finalizovat ji vysílá šéf Bílého domu do Moskvy zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který se má sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je Trump podle svého vyjádření na sociální síti Truth Social připraven se brzy setkat osobně, ale až bude mít plán konečnou podobu nebo se jí bude blížit.