Dva roky s covidem v Česku: 5 ministrů, dluhy a miliony vakcín. Teď je tu poslední rozvolnění

Jde o další vlnu rozvolnění poté, co Ministerstvo zdravotnictví zrušilo pětidenní karanténu po rizikovém kontaktu a předkládání očkovacích certifikátů v restauracích, hospodách a službách. 

Změny rezort vysvětluje tím, že ikdyž jsou počty nově nakažených koronavirem stále vysoké, nedochází k přetížení zdravotnických zařízení, a to především díky očkování proti covidu.

Kromě toho už omikron naštěstí způsobuje mírnější průběh nemoci, takže ani vysoké počty nově nemocných nepřináší rekordy v úmrtí. Většinu pacientů v nemocnicích i na jednotkách intenzivní péče navíc představují ti, kdo se nedali očkovat. Další  rozvolnění tedy můžeme očekávat v půlce března, ministerstvo nejspíš zmírní pravidla pro nošení respirátorů.

Koronavirus řádí v Česku od 1. března 2020. Jak v posledních letech ovlivňoval náš život?

Současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. | ČTK/Ondřej Deml, Reuters

První případy nového typu koronaviru objevilo testování v České republice 1. března 2020, od té doby se nákaza prokázala u 3,574.328 lidí. První vlna předloni na jaře ale byla na rozdíl například od Itálie velmi mírná. Maximem bylo 377 případů 27. března a také zemřelých nakažených koronavirem bylo ve srovnání s jinými evropskými zeměmi málo - nejspíše díky přísnému omezení běžného života.

Mnohem silněji ale ČR zasáhly tři vlny nemoci s maximy v říjnu 2020, lednu 2021 a březnu 2021, kdy denní počty odhalených případů opakovaně přesáhly 15.000 a umíralo i více než 200 lidí denně.

Znovu pak nemoc udeřila loni v listopadu 2021, rekordní počet odhalených případů v jednom dni se přiblížil 28.000. Znovu rostlo i zatížení nemocnic a počty mrtvých opakovaně překročily stovku denně. Začátkem letošního roku pak ČR zasáhla nakažlivější varianta omikron, během níž opět padaly rekordy. Vůbec nejvíce nových případů - 57.235 - prokázaly testy 1. února.

Péče o pacienty s covidem-19 v pražské VFN (26. 1. 2022) | Blesk

Od začátku pandemie zemřelo v ČR 38.592 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru, smutný rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují loňský 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen s 236 mrtvými.

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele k nejpostiženějším zemím světa, podle webu ourworldindata.org je se zhruba 3600 mrtvými na milion obyvatel na devátém místě žebříčku, kterému vévodí Peru (skoro 6307 mrtvých na milion obyvatel).

Před ČR jsou dále Bulharsko (5141 mrtvých), Bosna a Hercegovina (4722), Maďarsko (4541), Severní Makedonie (4319), Černá Hora (4258), Gruzie (4045) a Chorvatsko (3678). Například Německo vykazuje 1462 mrtvých na milion obyvatel, Rakousko 1632, Polsko 2944 a Slovensko 3379. Průměr EU je 2256 mrtvých na milion obyvatel.

Andrej Babiš a Petr Fiala. | Reuters

Nouzový stav, tedy krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje, platil v zemi velkou část z doby, co se ČR potýká s pandemií. Vláda Andreje Babiše (ANO) ho označovala za nutnost pro přijímaná opatření v boji proti nákaze, opozice jeho prodlužování podmiňovala například přijetím strategie rozhodování o opatřeních, ukončením chaosu či návratem žáků do škol.

V souvislosti s koronavirem byl nouzový stav poprvé vyhlášen 12. března 2020 a vláda na jeho základě přijala řadu opatření - od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic.

Nouzový stav využilo ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožnil i jednodušší nasazení armády. První nouzový stav byl dvakrát prodloužen a nakonec skončil po 66 dnech 17. května 2020. I po jeho skončení v zemi zůstala v platnosti některá omezení, vycházela ale ze zákona o ochraně veřejného zdraví. 

Epidemiolog Roman Prymula s moderátorkou Pavlínou Horákovou v Epicentru Blesku 13.4.2021 | Blesk:Michal Protivanský/CNC Michal Protivansky/CNC

Podruhé byl nouzový stav vyhlášený 5. října 2020. Opozice tehdy vládě a jejímu předsedovi Andreji Babišovi (ANO) vytýkala, že podcenili příchod druhé vlny a nepřipravili se na ni. Návrh tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) na vyhlášení nouzového stavu schválila vláda 30. září. 

Tento nouzový stav byl několikrát prodloužen, skončil až 11. dubna 2021. Celkově tyto dva nouzové stavy platily 254 dní. Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny prodejen a služeb.

O nouzovém stavu se začalo opět hovořit v listopadu 2021 v souvislosti s rekordními nárůsty počtu nově nakažených i hospitalizovaných. Premiér Babiš (ANO) 23. listopadu po videojednání s hejtmany řekl, že vláda nouzový stav nyní nezavede, o dva dny ale vláda (tehdy už po volbách v demisi) vyhlásila od 26. listopadu nový nouzový stav.

Některá plošná opatření proti epidemii by podle ní bez tohoto opatření nebylo možné vyhlásit. Vláda nařídila uzavření restaurací, barů či klubů mezi 22:00 a 05:00, zakázala vánoční trhy nebo omezila hromadné akce.

Nová vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) na svém prvním zasedání 17. prosince rozhodla, že Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli covidu-19 nepožádá. Ten tak skončil o půlnoci na 26. prosince po 30 dnech skončil.

Bez respirátoru ani ránu: Začínají platit nová nařízení | Archiv Blesku

Pandemie koronaviru s sebou přinesla řadu omezení, mezi ně patřilo (a stále patří) nošení roušek a později respirátorů. Jejich zavedení v půlce března 2020 přijímala veřejnost různě. Roušky se nosily do konce června 2020, po letním uvolnění se pak ještě v září vrátily. Od loňského února je převážně nahradily respirátory.

Povinné roušky mimo domov nařídila Česká republika od 19. března 2020 jako jedna z prvních zemí Evropy; většina jiných to v té době pouze doporučovala. Vzápětí se však ukázalo, že ČR nemá pro tuto situaci dostatečné zásoby nejen roušek nebo respirátorů, ale ani dalšího ochranného vybavení. Lidé se proto ve velkém uchýlili k šití roušek doma, vláda kvůli tomu mezi otevřené obchody zařadila i galanterie.

Nošení roušek po jejich zavedení část populace nejen v ČR odmítala. Někteří argumentovali nepříznivými zdravotními důsledky, část lidí nenosila roušky na znamení odporu proti vládním nařízením. Ochrana nosu a úst je nyní povinná prakticky ve všech veřejně přístupných vnitřních prostorech - od prostředků veřejné dopravy přes obchody a zdravotnická zařízení až po firmy. Jistou výjimku mají žáci škol, kteří roušky či respirátory nemusejí mít při výuce.

Koronavirus - zpřísnění. | Reuters

Hromadné akce včetně kulturních představení nebo sportovních zápasů byly kvůli šíření koronaviru omezeny mezi prvními už předloni na jaře, od 10. března 2020 platil zákaz pro akce nad 100 osob, o několik dní později přišla ještě přísnější opatření a praktický konec větších shromáždění lidí.

Od 13. března se mimo jiné zcela uzavřely kulturní instituce jako divadla nebo kina, ale i stadiony. Pomalu otevírat se začaly po zhruba dvou měsících 11. května 2020, zprvu byly povoleny akce maximálně do 100 lidí, postupně se limit pro hromadné akce zvyšoval.

14. března 2020 se vláda rozhodla o uzavření obchodů s výjimkou potravin, lékáren, drogerií nebo benzinových pump. Výjimka platila také pro prodejny výpočetní techniky a spotřební elektroniky, malých domácích zvířat a krmiv a dalších potřeb pro zvířata, brýlí a kontaktních čoček, novin a časopisů či tabákových výrobků.

Demonstrace proti koronavirovým restrikcím na Václavském náměstí. | Blesk:ROBERT KLEJCH / CNC Robert Klejch

Kvůli omezení šíření koronaviru vláda omezila řadu služeb, loni na jaře také nakrátko prakticky zakázala cesty mimo hranice okresů. K nejpostiženějším oborům patří restaurace, které musely zavřít na jaře 2020 mezi prvními a řadu měsíců mohly nabízet jen jídlo a nápoje s sebou, případně rozvoz.

Ani po otevření podniků včetně vnitřních prostor se ale situace nevrátila k normálu, od května 2021 byla návštěva podmíněna potvrzením o očkování nebo prodělání nemoci v uplynulých šesti měsících. Podobné podmínky ale platily i pro kadeřnictví a podobné služby, různá omezení se dotkla také hromadných akcí, ať už kulturních či sportovních. Povinnost mít takzvaný covidový certifikát platila až do začátku letošního února.

V provozu mohly zůstat třeba autoservisy, prodej stavebnin pro řemeslníky či provozovny umožňující vyzvednutí objednaného zboží a zásilek. Ekonomika klesla již v prvním čtvrtletí 2020, výraznější propad pak přišel ve druhém kvartále, kdy české hospodářství kleslo meziročně o 10,9 procenta.

V třetím čtvrtletí 2020 i díky dočasnému uvolňování restrikcí zmírnila meziroční pokles na pět procent, celkově se pak za rok 2020 česká ekonomika propadla o rekordních 5,8 procenta. V loňském roce už začalo zotavení, podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněného začátkem února stoupla loni česká ekonomika o 3,3 procenta. Pro letošek odhadují různé odborné instituce růst na podobné úrovni.

Obchody v Česku mohly opět otevřít: Palladium v Praze | Foto Blesk - Jan Vilímek

Po zhruba čtyřech týdnech se od prvního uzavření začaly postupně otevírat obchody, například od 9. dubna hobbymarkety, prodejny stavebnin a stavebních výrobků a železářství, na konci měsíce pak byl umožněn i provoz obchodů do 2500 metrů čtverečních se samostatným vchodem (netýkal se těch umístěných v obchodních centrech).

V polovině května 2020 se pak za zvýšených hygienických opatření se otevřely všechny větší provozovny i obchody v nákupních centrech. Obchody fungovaly téměř normálně až do podzimu 2020, kdy s rostoucími počty nákaz přišla zpřísněná opatření.

Hromadné akce nebo kulturní představení se normálnímu stavu (byť třeba za podmínky nošení roušek a kapacity omezené počtem divák na plochu) přiblížily méně než obchody. Od poloviny června 2020 například mohlo na venkovní hromadné akce přijít až 2500 lidí, pokud pořadatelé areál rozdělili do sektorů po nejvýše 500 návštěvnících.

Omezení se postupně uvolňovala během léta, ještě od začátku září 2020 bylo nově ve venkovních prostorech s kapacitou nad 1000 lidí možné využít zbytek míst z poloviny. Od konce září se ale s rostoucím počtem případů koronaviru začala opatření opět zpřísňovat.

Koronavirus - zpřísnění. | Reuters

Od 24. září 2020 byl omezen počet diváků na kulturních akcích na 2000. Se zavedením nouzového stavu byly od 5. října zakázány hromadné akce ve vnitřních prostorách nad deset lidí, venku nad 20. Tato omezení se ovšem ještě nevztahovala na divadla a kina, která mohla hrát až pro 500 lidí, ale bez přestávek.

Od 12. října 2020 se už nesměly konat koncerty a jiná hudební, divadelní, filmová a další umělecká představení. O dva dny později se obecně omezilo shromažďování na nejvýše šest osob.

O něco později než hromadné akce byl předloni na podzim omezen provoz obchodů a služeb, maloobchodní prodejny musel zavřít až 22. října 2020. Netýkalo se to obchodů se základním sortimentem, třeba potravinami či léky, a dalším vybraným zbožím.

Výjimku dostaly prodejny pohonných hmot, krmiv a potřeb pro zvířata, brýlí nebo novin a časopisů. Zavřít musela také většina služeb. Na začátku prosince sice mohly obchody, provozovny služeb i restaurace znovu přivítat zákazníky, ovšem od 27. prosince už bylo opět možné prodávat pouze základní potřeby.

Koronavirus - rozvolnění. | Reuters

Uvolnění přišlo až na jaře 2021, v polovině dubna se otevřely například obchody nabízející dětské oblečení a obuv, papírnictví, čistírny, prádelny, zámečnictví nebo prodej náhradních dílů pro auta a stroje.

Všechny maloobchodní prodejny se směly znovu otevřít 10. května, uvolnily i další služby jako opravny obuvi, autobazary, autosalony nebo fotografické služby. Tento stav platí do dneška za podmínky dodržování zpřísněných hygienických opatření. Od 17. května se otevřely restaurační zahrádky, o dva týdny později pak i vnitřní prostory restaurací, koupaliště a bazény, sauny, wellness, kluby, diskotéky či kasina.

Testování na koronavirus. | Reuters

Zpřísnění přišlo 22. listopadu 2021, kdy se na akcích nad 1000 lidí například nebylo možné prokazovat antigenním testem, ale jen testem PCR, očkováním nebo potvrzením o prodělání nemoci. S nouzovým stavem, platícím od 26. listopadu, se pak kapacita kulturních představení, sportovních utkání nebo vzdělávacích akcí omezila na maximálně 1000 sedících osob, u dalších hromadných akcí pak na 100 lidí (platilo to třeba pro oslavy, večírky či plesy).

Pro návštěvníky všech akcí platila povinnost prokázat se očkováním nebo dokladem o prodělání nemoci v posledních šesti měsících, test už nestačil. Tato omezení zůstala i po skončení 30denního nouzového stavu (od 29. prosince do 2. ledna 2022 pak platil pro akce, večírky a silvestrovské oslavy přísnější limit maximálně 50 osob).

Od 10. února 2022 ale skončila povinnost prokazovat se při návštěvě hromadných akcí nebo využívání služeb včetně restaurací covidovým certifikátem. Od 19. února pak může být na hromadných akcích opět až 500 lidí místo stovky. U sedících se počet zvýšil z dosavadního tisíce na tisíc plus polovina míst do využití maximální kapacity prostoru, kde se akce koná. Od 1. března pak omezení počtu lidí na hromadných akcích úplně skončí.

Školy zatěžuje koronavirová situace, učitelé jsou unavení. | Blesk:Tonda Tran

Výrazně pandemie koronaviru zasáhla české školy, výuka byla poprvé zrušena 10. března 2020. Fungovat mohly jen mateřské školy, i ty ale často uzavřeli jejich zřizovatelé. 

Do škol se začali vracet žáci prvního stupně základních škol po dvouapůlměsíční pauze od května 2020, například do ZŠ to byli nejprve žáci prvního stupně. Docházka byla ale až do konce školního roku dobrovolná a provázela ji řada hygienických opatření. Zbytek školáků, který zůstal doma, učitelé dál vzdělávali na dálku. Nakonec se ale konaly i maturitní a přijímací zkoušky.

Ovšem podoba distančního vzdělávání se teprve pomalu rodila. Ve školním roce 2020/2021 pak byly základní a střední školy kvůli covidu-19 zavřené pětinu až dvě třetiny času - od října 2020 do dubna až května 2021. Distanční výuka už ale byla v tomto případě připravena lépe.

Školy zatěžuje koronavirová situace, učitelé jsou unavení. | Blesk:Tonda Tran

Po nástupu do škol na začátku září 2021 školáci, kteří ve společných prostorách musejí nosit ochranu nosu a úst, absolvovali tři kola testování. Bylo potvrzeno několik stovek pozitivních případů z téměř 3,2 milionu testů. Záchyty případů nákazy nerostly, v plošném testování se tedy nepokračovalo. Jen ojediněle se vyskytly případy uzavření celých škol.

Začátkem listopadu se kvůli stoupajícímu počtu případů znovu testovali žáci v nejpostiženějších okresech, od 22. listopadu se pak začalo testovat plošně každý týden, první dva týdny na začátku roku 2022 to bylo dvakrát týdně. Poté se opět vrátilo testování jednou týdně, vždy v pondělí (nebo při první přítomnosti žáka ve škole), skončilo 18. února.

Současný školní rok začal trojím testováním žáků, které ministerstvo zdravotnictví nejprve odmítlo opakovat, situace se změnila až s růstem počtu případů v celé populaci. Od konce listopadu 2021 do poloviny února 2022 se pak na školách testovalo plošně, začátkem roku dokonce dvakrát týdně.

V polovině ledna vláda schválila novelu zákona, podle které budou moci ředitelé škol v případě velkého počtu učitelů v karanténě vyhlásit mimořádné ředitelské volno, nebo distanční výuku v délce až deseti dnů. Zákon již schválily Sněmovna a Senát a podepsal prezident, platí od 7. února. Ihned na začátku jeho platnosti zákon využily první školy.

Očkování proti koronaviru. | Blesk:Jakub Poláček

Očkování proti koronaviru začalo v ČR předloni 27. prosince 2020 stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie. Od té doby bylo v České republice plně naočkováno 6,85 milionů lidí, tedy 64 procent obyvatel.

Tempo vakcinace ale od letošního léta začalo klesat - zatímco zvýšit počet plně očkovaných ze čtyř na pět milionů trvalo 23 dní, v případě dalšího milionu to zabralo přes dva měsíce, koncem loňského roku přibývalo zhruba 60.000 plně očkovaných týdně a během letošního února toto číslo dále kleslo až na nynějších necelých devět tisíc za týden.

Rozvolnění koronavirových opatření v ČR. | Foto Blesk - Mária Rušinová

Od poloviny května 2021 pro služby včetně restaurací či ubytování začala platit povinnost mít takzvaný covidový certifikát, tedy potvrzení o ukončeném očkování, prodělání covidu v posledním půlroce nebo negativním testu.

Certifikát se začal vyžadovat též po účastnících kulturních nebo sportovních akcí, i ty se začaly postupně otevírat od 17. května 2021. Nejprve venku pro nejvýše 700 lidí, o týden později také uvnitř (ale jen pro 500 lidí a zaplnit šlo maximálně polovinu kapacity).  

Od začátku loňského září pak platilo, že provozovatelé mohli naplnit kapacitu sálu na sto procent, do 3000 návštěvníků bez ohledu na covidový certifikát, při vyšším počtu musela polovina návštěvníků být očkovaná nebo po covidu. Od 10. února 2022 skončila povinnost prokazovat se při návštěvě hromadných akcí nebo využívání služeb včetně restaurací covidovým certifikátem.

Očkování teenagerů v Rusku (10.2.2022) | Reuters

Celkový počet podaných vakcín v ČR se blíží 17,4 milionu. Od konce září 2021 se podává i třetí posilující dávka, zatím ji dostalo přes čtyři miliony lidí.

V rámci EU ČR patří s 64 procenty lidí s ukončenou vakcinací (tedy většinou dvěma dávkami) k méně proočkovaným zemím, rekordní je Portugalsko s 91,5 procenta. Průměr unie je 72,3 procenta.