Korupčníci a podezřelí papaláši na pranýři. Čínská show se dotýká i Zemanova poradce

„Nulová tolerance“ zní název pětidílné dokumentární série, s jistými prvky reality show, kterou odvysílala státní televize CGTN (plus streamovací servery) v lednu. Jakýmsi koproducentem byla Ústřední komise pro kontrolu disciplíny Komunistické strany Číny, hlavní orgán boje proti korupci. Hlavním sdělením bylo, že strana/vláda jde po svých úřednících, kteří nekale pomáhají soukromým podnikům expandovat a bohatnout.

Pořad navazuje na delší úsilí v potlačování (údajných) korporátních přešlapů a značí další rozměr rizika pro firmy, které už byly obviňovány z monopolního chování, zneužívání zákaznických dat a vůbec škození společnosti.

Odvysílání pořadu se načasovalo se zasedáním protikorupční komise, na které se přišel podívat i prezident Si Ťin-pching. Ve výsledném komuniké orgán prohlásil, že půjde po „spolčování kapitálu a moci“ a zpřísní tresty. V zásadě tvrdí, že zkorumpovaní úředníci napomohli zejména technologickým firmám příliš rychle růst, čímž se kapitalisté obohatili v rozporu se stranickými hodnotami. „Série odpovídá linii tvrdé regulace firem,“ komentoval pro WSJ Dali Yang, politolog Chicagské univerzity.

Nejbohatší Číňan komunistům vadí

Jednu z hlavních záporných rolí v pořadu dostal Čou Ťiang-jung (54), bývalý stranický tajemník v dvanáctimilionovém městě Chang-čou. V srpnu 2021 ho začala protikorupční komise vyšetřovat pro „vážné porušení disciplíny a zákonů“, jak informoval WSJ. Pořad přinesl zpověď viníka, vyjadřujícího lítost, že nadržoval jistým firmám.

Chang-čou je základnou skupiny Alibaba, gigantu online nákupů a dalších internetových služeb, jakož i finanční skupiny Ant Group, jež se od ní odštěpila. Zakladatel Alibaby Jack Ma byl svého času nejbohatším Číňanem, než se znelíbil komunistickým vládcům.

Dřít 12 hodin? Lidé nejsou roboti, řiďte se Marxem: Peking tepe své kapitalisty

Televizní pořad nejmenoval konkrétní firmy, s nimiž se Čou zapletl. To ovšem učinil Ekonomický týdeník Číny, spadající pod Lidový deník – nejčtenější noviny země a hlásnou troubu komunistické strany, řekněme obdobu Rudého práva. Přinesl informaci, že jedna společnost spadající pod Ant Group roku 2019 investovala do firmy Čouova bratra. V dalších letech pak Ant za podezřelých podmínek koupil dva komerční pozemky.

Pro technologicko-finanční gigant Ant je to další ranou z nejvyšších pater. Koncem roku 2020 mu na poslední chvíli a dost překvapivě zarazil vstup na burzu přímo prezident Si, jak psal WSJ.

Když podobnému vstupu na burzu nezabránil technologické firmě DiDi (obdoba taxi aplikace Uber), musel vicepremiér pro ekonomiku Liou Che veřejně zpytovat svědomí a předvést sebekritiku, oblíbený trest pro papaláše za časů Maa Ce-tunga i Josifa Stalina.

Dalším na pranýři pořadu Nulová tolerance byl Chu Chuaj-pang, šéf státem vlastněné Rozvojové banky Číny. Před kamerou se doznal, že autorizoval riskantní úvěr ve výši v přepočtu víc než 100 miliard Kč pro konglomerát CEFC China Energy. Na oplátku přijal úplatky od jeho zakladatele a šéfa, Jie Ťien-minga.

Roku 2014 patřila CEFC China Energy k desítce největších soukromých společností v Číně, uzavírala obchody po Evropě a Asii v objemech mnoha miliard dolarů. Působila i v Česku, mj. koupila fotbalovou Slavii, Pivovary Lobkowicz nebo poloviční podíly v TV Barrandov Jaromíra Soukupa a v ČSA (resp. jejich majitelích Empresa Media a Travel Service).

Půlka žaludku a peníze. Zeman řekl, proč si vzal za poradce zatčeného exšéfa CEFC

Jie létal po světě v soukromých tryskáčích, nakupoval nemovitosti v New Yorku a stýkal se se světovými státníky. Český prezident Miloš Zeman ho angažoval coby poradce. Začátkem roku 2018 však Jie zmizel, sebrali ho pro podezření z hospodářské kriminality; podle SCMP na přímý pokyn Si Ťin-pchinga.

Za mřížemi skončil samozřejmě i Chu Chuaj, v lednu 2021 dostal doživotí. Dohromady prý Chu inkasoval úplatky skoro 300 milionů Kč. V pořadu zopakoval přiznání, že kontroverzní úvěr povolil jednak kvůli úplatku pro sebe – chtěl si prý také užívat luxus – a také jako laskavost pro šéfa komunistické strany provincie Kan-su, kterého rovněž korumpoval Jie. Tento tajemník jménem Wang San-jün dostal 12 let vězení.

Zato Jie nebyl odsouzen, alespoň ne veřejně. V pořadu se neobjevil, reportérům WSJ se ho nepodařilo kontaktovat.

Na čínských sociálních sítích pořad vyvolal odezvu, která z pohledu vládnoucí strany nebyla nutně příznivá; kupodivu ale cenzoři alespoň některé projevy nesouhlasu dovolili. Mnohým divákům připadaly zpovědi viníků příliš teatrální či naopak málo kajícné. „Bál jsem se, že se začne usmívat – a on začal!“ reagoval populární komentátor Wang Wu-s' na jednoho kajícníka. „Nevědět, že je viníkem, myslel bych, že to on vede tuto protikorupční kampaň,“ komentoval „herecký výkon“ dalšího.

Další kritizují i samotný obsah. „Zaměřil se na pár jedinců, aniž si posvítil na lidi kolem nich – to popírá tvrzení, že se vše důkladně prošetřuje,“ píše Wang Siang-wej, komentátor hongkongského listu South China Morning Post (vlastněného čínskou skupinou Alibaba)

Podle pekingského politologa Wu Čchianga to pak budí dojem, že korupčníci zkrátka měli smůlu a nachytali je, zatímco dalším to prochází.

Papaláši v Číně umetají cestičku pro další vládu vůdce: Se Si Ťin-pchingem na věčné časy?

Boj s korupcí je jednou z priorit prezidenta-generálního tajemníka Si Ťin-pchinga už od let 2012-13, kdy se chopil vlády. Podle mnohých odborníků mu tažení dobře posloužilo pro likvidaci politických rivalů. Nyní zřejmě metodu aplikuje i na krocení kapitalistů.

„Podle přesvědčení pana Si se soukromému kapitálu dovolila zběsilá volnost, ohrožující legitimitu komunistické strany,“ jak s odvoláním na zasvěcené zdroje psal Wall Street Journal. „Silou se snaží Čínu vrátit k vizi Maa Ce-tunga, který kapitalismus považoval za přechodnou fázi na cestě k socialismu.“

A tato fáze už by podle prezidenta měla skončit. „Čína vstoupila do nové fáze rozvoje, cílem je moderní socialistická velmoc,“ deklaroval Si v lednu 2021. Kapitalismus už podle jeho výkladu pozvedl čínská města z chudoby k ohromné prosperitě a nasměroval hospodářský vývoj tak, že se z Číny možná časem stane ekonomicky nejsilnější země planety, nyní už Si prohlašuje, že je načase dělit zisky spravedlivěji mezi všechny Číňany. Samozřejmě podle představ vlády jedné strany.